—

které se sešlo v Bridgetownu (Barbados) ve dnech 20.–23. listopadu 2006,

—

s ohledem na čl. 17 odst. 1 jednacího řádu,

—

s ohledem na článek 24 Dohody o partnerství AKT-EU podepsané v Cotonou dne 23. června 2000,

—

s ohledem na Prohlášení z Fidži přijaté dne 20. října 2004 na sedmém regionálním semináři hospodářských a sociálních zájmových skupin AKT/EU pod záštitou Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU,

—

s ohledem na usnesení o cestovním ruchu a rozvoji v rámci řízení a kontroly Evropského rozvojového fondu přijaté Smíšeným parlamentním shromážděním AKT-EU v březnu 2001 v Libreville (Gabon) (2),

—

s ohledem na usnesení o cestovním ruchu a rozvoji přijaté Smíšeným parlamentním shromážděním AKT-EU dne 14. října 1999 v Nassau (Bahamy) (3),

—

s ohledem na Světový etický kodex pro cestovní ruch přijatý Valným shromážděním Světové organizace cestovního ruchu v Santiagu (Chile) dne 1. října 1999 a potvrzený rezolucí Valného shromáždění OSN přijatou dne 21. prosince 2001 (4),

—

s ohledem na usnesení o kulturním rozměru v rozvojové spolupráci včetně záležitostí týkajících se dědictví a cestovního ruchu, přijaté Smíšeným parlamentním shromážděním AKT-EU ve Štrasburku dne 1. dubna 1999 (5),

—

s ohledem na usnesení Rady ve složení pro rozvoj, která zasedala dne 30. listopadu 1998 v Bruselu, o udržitelném cestovním ruchu v rozvojových zemích,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu o cestovním ruchu a rozvoji přijaté dne 8. září 2005,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro hospodářský rozvoj, finance a obchod (AKT-EU 3871/06/konečné znění)

A.

vzhledem k tomu, že cestovní ruch v rozvojových zemích nesporně představuje hnací sílu růstu na všech úrovních, a vzhledem k tomu, že jeho úloha v mezinárodním obchodě má i přes nedávné přírodní katastrofy, které nepříznivě ovlivnily směřování turistů do některých oblastí světa, vzrůstající tendenci,

B.

vzhledem k tomu, že organizovaný turistický program nebo individuální cesta stále častěji zahrnují několik turistických destinací ve více zemích, čímž přispívají ke zvýšené regionální spolupráci a k posílení vazeb mezi zeměmi,

C.

vzhledem k tomu, že cestovní ruch je jedním ze základních aspektů každé koherentní rozvojové politiky uskutečňované v rozvojových zemích a vzhledem k tomu, že je třeba podporovat jeho vazby na další hospodářská odvětví – zejména na zemědělství a rybářství, výrobu a zpracování potravin a nápojů, další výrobní odvětví, rukodělnou výrobu, dopravu a finanční služby,

D.

vzhledem k tomu, že turistické aktivity mohou v rozvojových zemích vyžadovat infrastrukturní projekty v oblasti dopravy, energetiky, nových komunikačních technologií, ubytování, kanalizace, zdravotnictví a hygieny,

E.

vzhledem k tomu, že je zásadní, aby tyto projekty byly ku prospěchu místních komunit i cestovního ruchu,

F.

vzhledem k tomu, že cestovní ruch často nevytvořil silné vazby v rámci národních hospodářství a vzhledem k tomu, že infrastrukturu cestovního ruchu často vlastní cizinci a investice jsou podporovány významnými finančními a daňovými pobídkami, kterými si jednotlivé země konkurují,

G.

vzhledem k tomu, že cestovní ruch zajišťuje více než dvakrát tolik finančních převodů z bohatých do chudých zemích, než kolik poskytují vlády pomoci, a vzhledem k tomu, že cestovní ruch představuje největší zdroj deviz ve 46 z 50 nejméně rozvinutých zemí,

H.

vzhledem k tomu, že ve 41 zemích z 50 nejchudších zemí na světě představuje cestovní ruch více než 5 % HDP a 10 % vývozu,

I.

vzhledem k tomu, že se základní dokument Nového partnerství pro rozvoj Afriky (NEPAD) z roku 2001 konkrétně zmiňuje o významu afrického cestovního ruchu a zavádí akční plán pro cestovní ruch schválený Africkou unií (AU) v roce 2004, jenž uznává úlohu ekoturistiky a kulturní turistiky pro Afriku,

J.

vzhledem k tomu, že by se měly podporovat místní investice do pohostinství, a to buď prostřednictvím politik umožňujících vznik místních podniků soukromého a družstevního typu, které by mohly vyrábět zboží a poskytovat služby, jež byly dosud dováženy, nebo prostřednictvím společných projektů místních a mezinárodních podniků,

K.

vzhledem ke stávajícím jednáním o dohodách o hospodářském partnerství (EPA), které od 1. ledna 2008 nahradí jednostranné režimy preferenčního obchodu pro obchodní vztahy mezi zeměmi AKT a EU,

L.

vzhledem k tomu, že se udržitelný cestovní ruch může rozvíjet pouze tehdy, pokud bere ohled na přírodní a kulturní podmínky a tradice místních komunit, v nichž vzniká,

M.

vzhledem k tomu, že cestovní ruch nelze považovat za nepřítele životního prostředí, ale spíše za jeho spojence, protože výnosnost cestovního ruchu závisí na zachování životního prostředí a dědictví,

N.

vzhledem k tomu, že je třeba, aby orgány věnovaly zvláštní pozornost ekologickým formám cestovního ruchu, jako je ekoturistika, venkovská turistika a „solidární turistika“,

O.

vzhledem k tomu, že cestovní ruch je podporován udržováním a zlepšováním místního dědictví – ať už přírodního nebo kulturního, hmotného nebo nehmotného – a historických budov,

P.

vzhledem k tomu, že je třeba, aby orgány věnovaly zvláštní pozornost bezpečnosti turistů a turistických zařízení a lokalit,

Q.

vzhledem k tomu, že by se citlivé oblasti měly investicím do cestovního ruchu otevřít až poté, co bude vyhodnocena jejich schopnost odolat dopadům činností spojených s turistikou,

R.

vzhledem k tomu, že je legitimní, aby vlády po konzultaci reprezentativních organizací činných v oblasti cestovního ruchu stanovily přísná pravidla pro návštěvníky velmi oblíbených lokalit,

S.

vzhledem k tomu, že je třeba, aby příslušné orgány ve velmi malých ostrovních státech, horských a pobřežních oblastech zatížených přílišným počtem cestovatelů začlenily a přijaly koncept omezování počtu turistů,

T.

vzhledem k tomu, že neplánovaný a nekoordinovaný rozvoj cestovního ruchu může vyvolat tlak na omezené zdroje vody a energie, zvýšit tlak na zdroje zvěře a na mořské zdroje v chráněných oblastech a ohrozit ekologicky citlivé oblasti,

U.

vzhledem k tomu, že EU bude možná muset pomoci vládám při tvorbě, sledování a provádění právních předpisů kontrolujících přístup k ekologicky citlivým oblastem a jejich využívání,

V.

vzhledem k tomu, že je nutné sladit energetické postupy s dopravními politikami, aby bylo možné chránit životní prostředí a dostát cílům Kjótského protokolu zaměřeného na udržitelný rozvoj,

W.

vzhledem k tomu, že standardy veřejného zdraví v určité zemi jsou součástí její přitažlivosti,

X.

vzhledem k tomu, že by touroperátoři měli turistům poskytovat informace o rizicích nemocí a zranění spojených s určitou destinací nebo turistickou činností a o normách a hodnotách hostitelských společností,

Y.

vzhledem k tomu, že cestovní ruch má nutně dopad na standardy veřejného zdraví, co se týče hygienických požadavků, zdravotních opatření, očkovacích kampaní a šíření informací o prevenci chorob,

Z.

vzhledem k tomu, že vhodná fiskální politika zaměřená na odvětví cestovního ruchu může vládám přinášet příjmy pro zajištění lepších zdravotnických zařízení, která budou sloužit jak místním obyvatelům, tak turistům,

AA.

vzhledem k tomu, že chování cestovatele může zhoršovat turistické zdravotní problémy a vytvářet tlak na místní zdravotnické služby,

AB.

vzhledem k tomu, že HIV/AIDS, tuberkulóza a malárie představují v současnosti celosvětovou hrozbu,

AC.

vzhledem k tomu, že v rámci zdravotnických politik rozvojových zemí nelze přehlížet nebo podceňovat riziko šíření vysoce nakažlivých onemocnění, jako jsou průjmové infekce, respirační infekce, horečky neznámého původu a žloutenka, a to jak mezi turisty, tak mezi místními obyvateli,

AD.

vzhledem k tomu, že by místním občanům mělo být poskytnuto příslušné vzdělání a školení, aby se mohli na všech úrovních účastnit turistických aktivit,

AE.

vzhledem k tomu, že cestovní ruch ovlivňuje vzdělávání, protože poskytuje místním komunitám možnost učit se jazyky a přístup k novým informačním a komunikačním technologiím, a umožňuje jim tak propagovat své kulturní dědictví na základě dodržování zvyků a tradic a zároveň vyžaduje větší povědomí o vývoji společnosti a jejích moderních zvycích a přizpůsobení se tomuto vývoji,

AF.

vzhledem k tomu, je tedy nutné, aby veřejné orgány zajistily zachování místních tradic, které ctí lidská práva, a zejména práva žen a dětí,

AG.

vzhledem k tomu, že v některých zemích je cestovní ruch spojen s porušováním lidských práv, jako je dětská práce, prostituce a sexuální zneužívání,

AH.

vzhledem k tomu, že sexuální turistiku je třeba řešit prostřednictvím stálé a koordinované kampaně ze strany evropských a místních orgánů a ve spolupráci s nevládními organizacemi,

AI.

vzhledem k tomu, že skutečně účinné mohou být pouze koordinovaná opatření, šíření informací a zavedení sankcí na základě mezinárodního práva,

AJ.

vzhledem k tomu, že široká publicita ohledně sankcí za sexuální turistiku by měla mít odrazující účinek, je třeba trestné činy související se sexuální turistikou stíhat, a je nutné, aby bylo možné stíhání vést jak v zemi původu, tak v zemi, kde byly tyto činy spáchány,

AK.

vzhledem k tomu, že politiky a opatření uplatňovaná touroperátory, cestovními agenturami a leteckými společnostmi, jako je distribuce brožurek nebo promítání snímků na cestách do citlivých destinací, mají pozitivní dopad,

AL.

vzhledem k tomu, že členské státy Světové zdravotnické organizace (WHO) byly vyzvány k tomu, aby přijaly opatření na ochranu nejchudších a nejzranitelnějších skupin před „transplantační turistikou “a prodejem tkání a orgánů,

AM.

vzhledem k tomu, že program Světové organizace cestovního ruchu „udržitelný cestovní ruch k odstranění chudoby “přispívá k plnění Rozvojových cílů tisíciletí zaměřených na snižování chudoby tím, že usiluje o rozvoj a podporu projektů cestovního ruchu v nejméně rozvinutých a ostatních rozvojových zemích, podporuje mikropodnikatelské iniciativy v cestovním ruchu, vytváří pracovní příležitosti, usnadňuje přístup na trh a buduje místní kapacity tak, aby upřednostňovaly obyvatele, kteří žijí za méně než jeden dolar denně,

AN.

vzhledem k tomu, že cestovní ruch nepředstavuje odpověď na všechny problémy, ale měl by být součástí širší národní politiky růstu zaměřené na chudé,

AO.

vzhledem k tomu, že v některých zemích cestovní ruch vznikl náhodně, někdy jako jediná možnost hospodářského rozvoje, když se tradičnímu zemědělskému vývoznímu odvětví nepodařilo udržet svou pozici na celosvětovém trhu,

AP.

vzhledem k tomu, že cestovní ruch významným způsobem přispívá k zaměstnanosti, a vzhledem k tomu, že všechna opatření na tvorbu pracovních míst musí být v souladu s normami Mezinárodní organizace práce,

AQ.

vzhledem k tomu, že zvláštní pozornost orgánů si zasluhují ty formy cestovního ruchu, které usilují o zaručení spravedlivých odměn pro místní pracovníky a podnikatele, a to zejména v případě „spravedlivého cestovního ruchu“,

AR.

vzhledem k tomu, že cestovní ruch je náročný na pracovní sílu, pracuje v něm velký podíl žen a není nutně náročný na dovoz, a vzhledem k tomu, že pro vstup do tohoto odvětví neexistují velké překážky, působí v něm podniky všechny typů a velikostí a poskytuje příležitosti pro vytváření hospodářských vazeb v místní ekonomice směrem shora dolů, a umožňuje tak chudým lidem získat zaměstnání nevyžadující žádnou nebo jen nízkou kvalifikaci,

AS.

vzhledem k tomu, že by vlády mohly pro podniky vytvářet pobídky, aby investovaly a podporovaly svou činností chudé obyvatele, a přizpůsobily tomu své politiky v oblasti udílení licencí a koncesí, jakož i v oblasti dodavatelského řetězce a marketingu,

1.

vyzývá, aby při přípravě rozvojové politiky EU a AKT byl vždy systematicky a komplexně zohledňován dopad cestovního ruchu a zásady udržitelného cestovního ruchu a dobré správy;

2.

domnívá se, že k tomu, aby byl udržitelný, musí cestovní ruch zlepšovat životy místních lidí, chránit jejich životní prostředí a zdraví a podporovat místní hospodářství odběrem potravin, zpracovaných výrobků, rukodělných výrobků, služeb a dalších zdrojů na místě, vyzývá vlády rozvojových zemí, aby zajistily plné zapojení místních komunit do turistických aktivit a aby zajistily spravedlivé rozdělení vytvořených hospodářských, sociálních a kulturních zisků;

3.

doporučuje, aby se Komise v rámci své politiky pro spolupráci a rozvoj a svých rozvojových pokynů zaměřila na udržitelný cestovní ruch a snažila se konsolidovat podnikatelské struktury, zejména v rámci svého vztahu se zeměmi AKT, lituje, že se v současné strategii pro Afriku nevyskytuje žádná zmínka o cestovním ruchu, a žádá tedy, aby v zájmu účinného provádění doporučení byl zvýšen počet zaměstnanců v oddělení cestovního ruchu v GŘ pro podniky a průmysl Evropské komise a v odděleních zaměřených na cestovní ruch v rámci sekretariátů AU a AKT a aby jejich zkušenosti byly využity v oblastech, které se přímo nebo nepřímo týkají cestovního ruchu;

4.

vyzývá vlády zemí AKT, aby přezkoumaly politiky určené k zaručení „výhod z plánování “všem místním komunitám, v nichž se uskutečňují turistické projekty;

5.

trvá na tom, že výnosy z cestovního ruchu je třeba investovat do místního rozvoje; vyzývá touroperátory, aby přezkoumali své nabídky „all-inclusive“, které neumožňují vedlejší zisky místním komunitám, a aby v co největší míře odebírali místní suroviny a vybírali zaměstnance mezi místními obyvateli, a to i na vedoucí pozice;

6.

vyzývá vlády, aby podporovaly vytváření a rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru a aby usnadňovaly zakládání soukromých a družstevních podniků v odvětví cestovního ruchu;

7.

vyzývá, aby tam, kde je to vhodné, došlo ke zvýšení podílu projektů zaměřených na udržitelný cestovní ruch, které jsou financovány v rámci Evropského rozvojového fondu;

8.

navrhuje, aby téma udržitelného cestovního ruchu a jeho hospodářských dopadů bylo začleněno do současných jednání o EPA a aby zájmy rozvojových zemí byly v souvislosti s evropským trhem kladně posouzeny, pokud tyto země vznesou v rámci Všeobecné dohody o obchodu a službách požadavek spojený s cestovním ruchem;

9.

připomíná, že v mnoha rozvojových zemích je do cestovního ruchu zapojen zejména soukromý sektor, a že tedy Společenství musí nalézt způsoby, jak zajistit, aby se zúčastněné strany a další sociální partneři plně začlenili do všech diskusí týkajících se rozvojové politiky ovlivňující odvětví cestovního ruchu;

10.

žádá, aby vlády příslušných zemí a touroperátoři EU prosazovali normy lidských práv, práv pracovníků v souladu se základními pracovními normami ILO, ochranu evropských turistů a doporučení týkající se touroperátorů;

11.

vyzývá vlády rozvojových zemí, aby zavedly transparentní a řádně regulované postupy pro přístup na vnitrostátní trhy v souladu s doporučeními Světové organizace cestovního ruchu OSN, jako nutnou podmínku pro veškeré zahraniční investice;

12.

vyzývá k zavedení politik udržitelného cestovního ruchu a právních předpisů na ochranu a zachování přírodních zdrojů, kulturního dědictví a tradičních systémů pozemkové držby;

13.

podporuje optimalizaci stávajících technických a vědeckých zdrojů s cílem zabránit poškozování nebo ničení architektonického dědictví a poškozování životního prostředí;

14.

žádá, aby podpora EU cestovnímu ruchu zahrnovala také ekologický rozměr, zejména nakládání s odpady a rozvoj pobřežních oblastí;

15.

žádá, aby evropské investice do cestovního ruchu v rozvojových zemích podléhaly stejným pravidlům, která platí pro investice, jež financuje Evropská unie v rámci EU, tedy například, že nelze podporovat investici, která zjevně poškozuje životní prostředí, porušuje lidská práva, základní pracovní normy ILO, způsob života původních komunit nebo historické a kulturní dědictví přijímající země;

16.

vyzývá EU, aby poskytla technickou podporu zemím, které jsou pod vlivem masové turistiky nuceny přijmout opatření na ochranu svých turistických lokalit a vyzývá také k výměně osvědčených postupů v této oblasti;

17.

zdůrazňuje, že je naléhavě třeba, aby Společenství pomáhalo zemím postiženým přírodními katastrofami, jejichž následky nepříznivě ovlivňují cestovní ruch, a vyzývá, aby byla věnována zvláštní pozornost situaci malých ostrovních států;

18.

vyzývá místní orgány, které čelí příliš rychlému nárůstu cestovního ruchu, aby v případě potřeby přijaly opatření k omezení počtu turistů;

19.

vyzývá, aby v zájmu dostupného, chráněného a bezpečného cestovního ruchu vznikly iniciativy na ochranu cestovního ruchu před trestnou činností, včetně specializovaného školení pro policejní služby;

20.

vyzývá Komisi, aby v rámci svých činností na podporu udržitelného rozvoje uznala právo každé země nebo oblasti na demokratické stanovení vlastních priorit při financování projektů regionální spolupráce;

21.

vyzývá vlády členských států a Komisi, aby s podporou touroperátorů a zkušených organizací svým jednáním podporovaly etické normy v cestovním ruchu a zavedly certifikovanou značku „evropský spravedlivý cestovní ruch“;

22.

vyzývá EU, aby vládám pomohla při tvorbě, sledování a provádění právních předpisů kontrolujících přístup k ekologicky citlivým oblastem na zemi nebo na moři a jejich využívání;

23.

domnívá se, že příjmy z udržitelného cestovního ruchu mohou přispět ke zlepšení životních podmínek obyvatel rozvojových zemí a ke zlepšení úrovně veřejného zdraví, bydlení, jakož i komunikačních, energetických a technologických infrastruktur;

24.

domnívá se, že vhodná fiskální politika zaměřená na odvětví cestovního ruchu může vládám přinášet příjmy pro zajištění lepších zdravotnických zařízení a dalších infrastruktur, která budou sloužit jak místním obyvatelům, tak turistům;

25.

zdůrazňuje, že cestovní ruch ovlivňuje normy veřejného zdraví a místní zdravotnické služby, a uznává tedy potřebu zmobilizovat výzkum na evropské úrovni k boji proti malárii, tuberkulóze, pohlavním chorobám (včetně HIV/AIDS) a opomíjeným chorobám;

26.

znovu vyzývá Komisi, aby zajistila finanční podporu očkování dětí zaměřenou na naléhavě potřebné vakcíny kombinující antigeny proti těmto onemocněním – záškrtu, tetanu, černému kašli, žloutence typu B a meningitidě vyvolané bakterií Haemophilus influenzae typu B;

27.

vyzývá touroperátory a cestovní agentury, aby své klienty informovali o rizicích nemocí a zranění spojených s určitou destinací nebo turistickou činností a o normách a hodnotách hostitelských společností;

28.

vyzývá EU, aby v zemích AKT podporovala zakládání škol zaměřených na profesionální dovednosti v oblasti cestovního ruchu, jazyky a nové informační a komunikační technologie s cílem vyškolit zaměstnance pro regionální a místní turistické aktivity v rozvojových zemích nebo skupinách rozvojových zemí se stejnými potřebami;

29.

vyzývá Unii a členské státy, aby poskytly své zkušenosti a odborné znalosti rozvojovým zemím s turistickým potenciálem a případně nabídly školení zaměstnanců na místě, a vyzývá Komisi, aby v rozvojových zemích podporovala projekty, jež tyto odborné znalosti vyžadují;

30.

vyzývá vlády příslušných zemí, aby si mezi sebou předávaly roční seznam zamítnutých víz z důvodu přestupků spojených s mužskou nebo ženskou sexuální turistikou, trestných činů proti lidskosti či terorismu;

31.

vyzývá, s ohledem na boj proti dětské sexuální turistice:

32.

vyzývá touroperátory, cestovní agentury a letecké společnosti, které tak již činí, aby i nadále bojovali proti sexuální turistice tím, že budou zvyšovat povědomí svých klientů a informovat je o potenciálních právních rizicích, a vyzývá ty, kteří tato opatření dosud nepřijali, aby tak učinili, a dále vyzývá všechny operátory, aby spolupracovali s orgány při zjišťování případné trestné činnosti;

33.

vyzývá všechny státy, aby zajistily etiku v transplantační léčbě tím, že přijmou opatření k vymýcení „transplantační turistiky“;

34.

vyzývá, aby všechny státy začlenily výše uvedený Světový etický kodex pro cestovní ruch do svého vnitrostátního práva;

35.

žádá o podporu pro všechny místně řízené iniciativy pro udržitelný cestovní ruch zaměřené na snížení chudoby, zachování biologické rozmanitosti a podporu lidských práv;

36.

vyzývá EU a její členské státy, aby poskytly finanční podporu iniciativě Světové organizace cestovního ruchu OSN „udržitelný cestovní ruch – odstranění chudoby “a dalším iniciativám, jež usilují o snížení chudoby v rozvojových zemích;

37.

doporučuje, aby do vnitrostátních politik a politik cestovního ruchu bylo začleněno nové hledisko zaměřené na chudé s cílem posílit účast místních obyvatel a jejich organizovaných hospodářských činností;

38.

vyzývá vlády členských států, aby zajistily, že pravidla, která platí pro společnosti v EU, budou plně dodržována i v případě přemístění podniku nebo uskutečňování smluv v rozvojových zemích, a zejména, aby dbaly na práva dotyčných pracovníků a udržitelný dodavatelský řetězec a na využívání především národních zdrojů;

39.

uznává úlohu cestovního ruchu jako alternativního zdroje příjmů pro tradiční zemědělce v malých zemích, kteří z důvodu nových obchodních dohod již nejsou konkurenceschopní na světovém trhu;

40.

zdůrazňuje skutečnost, že cestovní ruch významným způsobem přispívá k zaměstnanosti, a že tudíž všechna opatření na tvorbu pracovních míst musí být v souladu s normami ILO;

41.

uznává, že cestovní ruch je náročný na pracovní sílu, pracuje v něm velký podíl žen, není nutně náročný na dovoz, pro vstup do tohoto odvětví neexistují velké překážky, působí v něm podniky všech typů a velikostí a poskytuje příležitosti pro vytváření hospodářských vazeb v místní ekonomice směrem shora dolů, a umožňuje tak chudým lidem získat zaměstnání nevyžadující žádnou nebo jen nízkou kvalifikaci;

42.

domnívá se, že by vlády mohly pro podniky vytvářet pobídky, aby investovaly a podporovaly svou činností chudé obyvatele, a přizpůsobit tomu své politiky v oblasti vydávání licencí a koncesí, jakož i v oblasti dodavatelského řetězce a marketingu;

43.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě AKT-EU, Evropské komisi, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a Africké unii.

—

které se sešlo v Bridgetownu (Barbados) ve dnech 20.–23. listopadu 2006,

—

s ohledem na čl. 17 odst. 1 jednacího řádu,

—

s ohledem na článek 12 Dohody z Cotonou,

—

s ohledem na Summit tisíciletí, deklaraci tisíciletí a Rozvojové cíle tisíciletí a usnesení na toto téma, jež vyzývá ke koordinované činnosti k ukončení obchodování s ručními a lehkými zbraněmi,

—

s ohledem na Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi (dále jen Akční program OSN) ve všech jeho aspektech, který byl přijat v červenci 2001,

—

s ohledem na první dvouletá setkání států pořádaná OSN k posouzení naplnění Akčního programu OSN, která se konala v červenci 2003, červenci 2005 a červenci 2006,

—

s ohledem na mezinárodním nástroj přijatý Valným shromážděním OSN v prosinci 2005, který umožní státům včas a spolehlivě odhalit a sledovat nezákonné ruční a lehké zbraně (2),

—

s ohledem na to, že dne 6. července 2005 vstoupil v platnost Protokol z roku 2001 proti nezákonné výrobě a obchodování se střelnými zbraněmi, jejich součástmi a složkami a municí (3),

—

s ohledem na Rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000), které se zabývá dopadem války na ženy a přínosem žen k řešení konfliktů a udržitelnému míru,

—

s ohledem na závěry summitu G8 v Gleneagles (Spojené království) z června 2005, zejména co se týče zdvojnásobení pomoci do roku 2010, což představuje 50 miliard USD navíc celosvětově a 25 miliard USD pro Afriku, a na závěry Summitu G8 v Petrohradu (Rusko), který se konal ve dnech 16. a 17. července 2006,

—

s ohledem na Římský statut ustavující Mezinárodní trestní soud,

—

s ohledem na Strategii EU pro Afriku přijatou dne 12. října 2005,

—

s ohledem na Evropský konsensus o rozvoji podepsaný dne 20. prosince 2005,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. března 2001 (4), 15. listopadu 2001 (5), 19. června 2003 (6) a 26 května 2005 (7) o boji proti šíření a zneužívání ručních a lehkých zbraní (SALW) a usnesení ze dne 17. listopadu 2005 (8) o šesté výroční zprávě Rady o operativním ustanovení č. 8 Kodexu Evropské unie o vývozu zbraní a usnesení ze dne 6. dubna 2006 (9) o účinné pomoci a korupci v rozvojových zemích,

—

s ohledem na Program EU zaměřený na prevenci a boj proti nezákonnému obchodování s konvenčními zbraněmi ze dne 26. června 1997 (10) a na společnou akci Rady č. 2002/589/SZBP ze dne 12. července 2002 týkající se příspěvku EU k boji proti destabilizujícímu hromadění a šíření ručních a lehkých zbraní (11), na společný postoj Rady č. 2003/468/CFSP ze dne 23. června 2003 o kontrole zprostředkování obchodu se zbraněmi (12) a na strategii EU pro boj proti nezákonnému hromadění a obchodu s ručními a lehkými zbraněmi a jejich municí přijatou Evropskou radou ve dnech 15.–16. prosince 2005 (13),

—

s ohledem na závěry přijaté Radou na jejím zasedání, které se konalo dne 3. října 2005, vyjadřující podporu Mezinárodní smlouvě EU o obchodování se zbraněmi v rámci OSN, která by stanovila závazné normy v oblasti světového obchodu s konvenčními zbraněmi (14),

—

s ohledem na evropskou bezpečnostní strategii schválenou Evropskou radou v Bruselu dne 12. prosince 2003,

—

s ohledem na Deklaraci z Bamaka o společném africkém postoji k nezákonnému šíření, oběhu a obchodování s ručními a lehkými zbraněmi přijaté na ministerském jednání Organizace africké jednoty (OAU), které se konalo ve dnech 30. listopadu a 1. prosince 2000 v Bamaku, Mali,

—

s ohledem na společný africký postoj k hodnotící konferenci o pokroku uskutečněném při naplňování Akčního programu OSN přijatého na druhé kontinentální konferenci Africké unie afrických vládních odborníků a regionálních hospodářských společenství o nezákonném obchodu s ručními a lehkými zbraněmi, která se konala ve Windhoeku (Namíbie) ve dnech 14.–16. prosince 2005, a na rozhodnutí Africké unie Ex.CL/DE.255 (viii) z ledna 2006 přijaté v Chartúmu (Súdán),

—

s ohledem na protokol Jihoafrického rozvojového společenství z roku 2001 o střelných zbraních, munici a podobných materiálech, který vstoupil v platnost v červenci 2005,

—

s ohledem na africkou vládní konferenci o uskutečňování Akčního programu OSN: Potřeby a partnerství, která se konala v Pretorii v březnu 2002,

—

s ohledem na Deklaraci z Nairobi a koordinační akční plán z roku 2000 včetně tří souvisejících ministerských hodnotících konferencí v letech 2002, 2004 a 2005 a na Protokol z Nairobi z roku 2004 o prevenci, kontrole a snížení počtu ručních a lehkých zbraní v oblasti Velkých jezer a Afrického rohu, který vstoupil v platnost dne 5. května 2006,

—

s ohledem na moratorium Hospodářského společenství států Západní Afriky (ECOWAS) na dovoz, vývoz a výrobu ručních a lehkých zbraní v Západní Africe z roku 1998 a na jeho následující prodloužení,

—

s ohledem na meziamerickou úmluvu proti nezákonné výrobě a obchodování se střelnými zbraněmi, výbušninami a jinými podobnými materiály (CIFTA),

—

s ohledem na usnesení týkající se úlohy při prosazování míru a bezpečnosti přijaté ve Vídni dne 22. června 2006 (15),

—

s ohledem na rezoluci A/RES/60/68 přijatou Valným shromážděním OSN „o řešení negativního dopadu nedovolené výroby, převozu, a oběhu ručních a lehkých zbraní a nadbytečného střeliva na humanitární otázky a rozvoj“,

—

s ohledem na „Petici milionu tváří “podpořenou více než milionem lidí a 250 nevládními organizacemi po celém světě požadující závaznou mezinárodní Smlouvu o obchodu se zbraněmi,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro politické záležitosti,

A.

vítá rostoucí mezinárodní podporu pro vznik právně závazné mezinárodní smlouvy o obchodu se zbraněmi, které oficiálně vyjádřilo podporu více než 50 zemí a která by zakázala převozy zbraní, u nichž je nebezpečí, že by mohly ohrozit lidská práva nebo mezinárodní humanitární právo, či které ohrožují stabilitu zemí nebo regionů nebo by mohly přispět k vypuknutí nebo eskalaci ozbrojeného konfliktu,

B.

vítá soubor globálních pravidel pro převoz zbraní, který byl vypracován nevládními organizacemi a právními experty a stanoví povinnosti států při mezinárodním převozu zbraní a munice,

C.

připomíná, že v rámci revidované Dohody z Cotonou mohou vážné případy korupce vést v souladu s čl. 96 a 97 Dohody o partnerství ke konzultacím a že ve zvláštních případech mohou dát tyto konzultace podnět ke zvláštním opatřením,

D.

je rozhodnut snížit lidské utrpení způsobené všemi aspekty nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi, a uvědomuje si, že začlenění opatření na omezení a kontrolu ručních a lehkých zbraní by mělo být nedílnou součástí úsilí o budování míru v postkonfliktních situacích a připomíná, že bez míru nejsou bezpečnost ani udržitelný rozvoj uskutečnitelné,

E.

vzhledem k tomu, že ručními a lehkými zbraněmi je usmrceno přibližně půl milionu lidí ročně,

F.

vítá vydání návrhu rezoluce OSN ze dne 24. července 2006 nazvané „Efektivní kontrola dovozu, vývozu a převozu konvenčních zbraní “vyzývající ke zřízení skupiny vládních odborníků, která začne fungovat nejpozději do roku 2008, aby zkoumala proveditelnost, rozsah a navržené parametry pro komplexní, právně závazný nástroj stanovující obecné mezinárodní normy pro dovoz, vývoz a převoz konvenčních zbraní,

G.

s ohledem na konferenci OSN k hodnocení postupu dosaženého při uplatňování Akčního programu OSN, která se konala ve dnech 26. června a 7. července 2006 (dále jen Hodnotící konference o ručních a lehkých zbraních), a s ohledem na to, že je třeba, aby kroky navazující na konferenci byly úspěšné, ačkoliv se nepodařilo odsouhlasit žádné další kroky ani opatření k dalšímu posílení Akčního programu,

H.

poukazuje na to, že k tomu, aby mohl být výše uvedený návrh rezoluce předložen na Valném shromáždění OSN v říjnu 2006, musí obsahovat povinnosti států podporovat a chránit lidská práva, jinak nebude následná Smlouva o obchodu se zbraněmi moci zabránit dodávkám zbraní těm, kteří lidská práva nejvíce porušují,

I.

zdůrazňuje své znepokojení nad pokračujícím nezákonným šířením ručních a lehkých zbraní, které jsou skutečnými zbraněmi hromadného ničení v rozvojovém světě, způsobují zbytečné lidské utrpení, zhoršují ozbrojené konflikty a nestabilitu, usnadňují terorismus, podkopávají udržitelný rozvoj a právní řád a přispívají k vážnému porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva,

J.

vítá návrh rezoluce ze dne 24. července 2006, který prvnímu výboru Valného shromáždění OSN předložily Argentina, Austrálie, Kostarika, Finsko, Japonsko, Keňa a Spojené království, který požaduje zřízení skupiny odborníků odpovědných za přípravu zprávy o právně závazném nástroji ustavujícím společné mezinárodní normy pro dovoz, vývoz a převoz konvenčních zbraní a žádá tento výbor, aby posílil mandát skupiny odborníků přidáním výslovných odkazů na právní předpisy o lidských právech, zkrácením harmonogramu a nahrazením dvojznačného textu o kontrole „proveditelnosti “jasnou podporou závazné Smlouvy o obchodu se zbraněmi,

K.

připomíná, že státy skupiny G8 jsou odpovědné za zhruba 85 % celosvětového obchodu se zbraněmi a podle zprávy předložené Kongresu Spojených států dne 29. srpna 2005 činí dohody o převozech konvenčních zbraní do rozvojových zemí 62,7 % z hodnoty všech dohod o mezinárodních převozech zbraní v letech 1997 až 2004 a v roce 2004 tvořily dodávky zbraní do rozvojových zemí 64,6 % z celkového hodnoty těchto dodávek celosvětově,

L.

připomíná, že státy skupiny G8 vynakládají každoročně zhruba 63 miliard EUR na rozvoj a že EU a evropské státy samy přispívají na více než na polovinu oficiální rozvojové pomoci (ODA),

M.

prohlašuje, že vývoz ručních a lehkých zbraní průmyslovými zeměmi jakož i mezi rozvojovými zeměmi samotnými může rozdmýchávat konflikty a narušovat rozvojové politiky a politiky technické pomoci v těchto zemích,

N.

je povzbuzen podporou vyjádřenou hlavami států a vlád na Světovém summitu o uskutečňování Akčního programu OSN, který se konal v roce 2005 a jejich uznáním negativních dopadů nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi na rozvoj, mír, bezpečnost a lidská práva,

O.

vzhledem k tomu, že by měla být věnována řádná pozornost souvislosti mezi zákonnou a nezákonnou výrobou, převozem a šířením ručních a lehkých zbraní a korupčními praktikami jak v rozvojových, tak průmyslových zemích,

P.

potvrzuje své odhodlání posílit Akční program OSN a dále přesvědčovat vlády, aby se dohodly na závazných ustanoveních o kontrole ručních a lehkých zbraní (včetně zprostředkování obchodu a převozů) prostřednictvím mezinárodních, regionálních a národních právních předpisů,

Q.

je přesvědčen, že nastala správná doba na to, aby se mezinárodní a regionální společenství zabývaly šířením a zneužíváním ručních a lehkých zbraní prostřednictvím mezinárodních norem, které plně dodržují jak mezinárodní právo, tak i lidská práva a mezinárodní humanitární právo,

R.

je znepokojen vynětím munice a výbušnin z mezinárodního nástroje pro označování a zpětné vysledování ručních a lehkých zbraní, který by umožnil členským zemím spolehlivě a včas identifikovat a sledovat nezákonné ruční a lehké zbraně, jakož i tím, že tento nástroj není právně závazný,

S.

vyjadřuje dále politování nad pomalým postupem rozsáhlých konzultací OSN týkajících se nezákonného zprostředkování obchodu s ručními a lehkými zbraněmi, stejně jako nad neexistencí závazku k jednání o právně závazném mezinárodním nástroji o zprostředkování obchodu se zbraněmi,

T.

zdůrazňuje, že Akční program OSN vyžaduje, aby členské státy zhodnotily žádosti o povolení k vývozu podle přísných vnitrostátních předpisů a postupů, které zahrnují veškeré ruční a lehké zbraně a odpovídají stávajícím závazkům států a příslušnému mezinárodnímu právu, a zejména berou v potaz riziko přesunu těchto zbraní do nezákonného obchodu,

U.

vítá a podporuje probíhající kampaně organizací občanských společností, zejména ty, které se zaměřují na podporu Smlouvy o obchodu se zbraněmi,

V.

potvrzuje, že snížení dostupnosti dodávek ručních a lehkých zbraní a poptávky po nich je velmi důležité pro blaho všech států a jejich občanů a v tomto ohledu může být dosaženo prostřednictvím opatření/podnětů na národních, regionálních, kontinentálních a mezinárodních úrovních obecně, ale zejména prostřednictvím:

W.

vítá „Strategii EU zaměřenou na boj proti nezákonnému hromadění a obchodování s ručními a lehkými zbraněmi a jejich municí “a potvrzuje potřebu promyšleného překlenovacího konceptu zaštiťujícího činnost EU v oblasti ručních a lehkých zbraní v zahraničí, který bude brát v úvahu dlouhodobý udržitelný rozvoj stejně jako nutnost mezinárodní spolupráce mezi vládami v rámci mezinárodních organizací a nutnost dodržet závazky v rámci mezinárodního práva,

X.

vyzývá členské státy EU, aby se zaměřily na strategie kontroly a vymýcení ručních a lehkých zbraní včetně projektů zaměřených na odzbrojení, demobilizaci, repatriaci, rehabilitaci a znovuzačlenění bývalých bojovníků v intenzivní spolupráci s místními společenstvími a s těmi, kteří přežili ozbrojené násilí, jakož aby zajistily dostatečné financování v rámci programů 10. Evropského rozvojového fondu,

Y.

s ohledem na to, že jasná, účinná a harmonizovaná politika kontroly vývozu zbraní prováděná členskými státy EU, zakotvená v právně závazném Kodexu chování Evropské unie pro vývoz zbraní by byla přesvědčivým příspěvkem EU k udržitelnému rozvoji v státech AKT,

Z.

opakuje, že prevence, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech jsou klíčovými prvky jakékoli snahy o podporu prevence a řešení konfliktů a trvalé obnovy po skončení konfliktů a o podporu trvalého míru a bezpečnosti, jakož i prevence kriminality, a pomáhají tak vytvářet podmínky pro udržitelný lidský a sociohospodářský rozvoj,

AA.

bere v úvahu zvláštní potřeby osob, které přežily ozbrojené násilí, včetně jejich potřeb zdravotních, ekonomických a rehabilitačních, stejně jako konkrétní potřeby žen, mužů, dívek, chlapců, osob vyššího věku a uprchlíků,

AB.

opakuje své hluboké znepokojení nad ničivým dopadem ručních a lehkých zbraní na děti, z nichž mnohé jsou oběťmi ozbrojeného konfliktu či jsou přinuceny stát se dětskými vojáky nebo jsou zapojeny do organizovaného ozbrojeného násilí, a v této souvislosti bere v potaz zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN zaměřené na děti, stejně jako rezoluce Rady bezpečnosti č. 1379, 1460, 1539 a 1612, které přispívají ke komplexnímu rámci zabývajícímu se ochranou dětí v ozbrojeném konfliktu,

AC.

připomíná, že vojenské náklady a dluhy představují podle zprávy rozvojového programu OSN z roku 2003 o lidském rozvoji dvě nejdůležitější překážky k dosažení Rozvojových cílů tisíciletí a že vývozní úvěrové agentury hrají při zvyšování vojenských výdajů i dluhů rozvojových zemí významnou roli,

1.

vyzývá státy, aby se shodly na globálním souboru pravidel pro převoz zbraní, který by měl minimálně zajistit že:

2.

vyzývá mezinárodní společenství, aby v rámci OSN začalo urychleně vyjednávat o Mezinárodní smlouvě o obchodování se zbraněmi, s cílem zřídit právně závazný nástroj ke snížení výroby ručních a lehkých zbraní ve všech producentských zemích a k regulaci převozu zbraní ve světě tak, jak bylo stanoveno v rozhovorech o globálních zásadách;

3.

zdůrazňuje, že stávající závazky v rámci mezinárodního práva týkající se převozů zbraní, a konkrétně se zabývající lidskými právy a kritérii humanitárního práva, by měly být kodifikovány;

4.

vyzývá všechny signatáře Protokolu OSN o střelných zbraních, aby tento protokol ratifikovaly a bezodkladně jej začlenily do svých vnitrostátních právních předpisů;

5.

vyzývá státy, které se připojily k Akčnímu programu OSN, Protokolu o střelných zbraních nebo jiným mezinárodním a regionálním nástrojům a iniciativám, aby připravily programy technické pomoci na pomoc třetím státům nebo regionálním organizacím, které usilují o zavedení legislativních kontrol k regulaci obchodu se zbraněmi;

6.

vyzývá státy, které se připojily k Akčnímu programu OSN a dalším příslušným mezinárodním nástrojům, aby se dohodly na jednotném mechanismu podávání zpráv, které budou poté využity v rámci následných hodnotících konferencí nebo postupů, jež by měly být připraveny a koordinovány odborem OSN pro odzbrojovací záležitosti prostřednictvím konzultací se zúčastněnými státy;

7.

vyzývá ke zřízení nebo případně určení kontaktního bodu v rámci subregionálních nebo regionálních organizací, který by sloužil ke spojení v záležitostech týkajících se provádění Akčního programu OSN;

8.

podporuje jednání o přijetí právně závazných nástrojů určených k prevenci, potírání a vymýcení nelegálního obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech aspektech a vyzývá členské státy, aby tyto nástroje ratifikovaly a plně uskutečňovaly;

9.

vyzývá všechny státy, aby porušování embarg na dodávky zbraní (včetně finanční nebo logistické podpory) zařadily v rámci vnitrostátního práva mezi trestné činy;

10.

vyzývá všechny státy, aby zlepšily fungování, transparentnost a demokratickou odpovědnost ozbrojených sil, jakož i orgánů činných v trestním řízení a systémů trestního soudnictví, aby tak přispěly k bezpečnému prostředí, v němž obyvatelé již nebudou pociťovat potřebu vlastnit střelné zbraně;

11.

doporučuje, aby byly uplatňovány a aktivně prosazovány vnitrostátní právní předpisy pro regulaci soukromých vojenských a bezpečnostních služeb operujících v zámoří, a tam kde takové právní předpisy neexistují, aby byly vytvořeny a uplatňovány ke zlepšení regulace a odpovědnosti rozrůstajícího se bezpečnostního sektoru;

12.

vyzývá všechny státy, aby do vnitrostátních právních předpisů začlenily Kodex chování pro příslušníky orgánů činných v trestním řízení (16) a Základní zásady pro použití síly a střelných zbraní příslušníky orgánů činných v trestním řízení (17);

13.

důrazně doporučuje, aby vlády zakázaly civilní vlastnictví a užívání automatických a poloautomatických pušek a kulometů;

14.

vyzývá všechny státy, aby vytvořily právní předpisy pro kontrolu a udělování licencí na ruční a lehké zbraně, automatické a poloautomatické kulomety a aby zabránily v nabývání zbraní těm osobám, které se dopustily násilného trestného činu, zejména násilí v rodině, účastnily se nelegálního obchodu se zbraněmi nebo porušily předpisy o regulaci zbraní;

15.

zdůrazňuje, že je nutné zajistit udržitelnost vnitrostátních iniciativ mimo jiné vyhodnocováním potřeb a zdrojů, podporou příslušných partnerství s občanskou společností pro jejich provádění a tím, že jednotlivé státy přijmou primární odpovědnost za provádění činností;

16.

vyzývá všechny zúčastněné strany, aby posílily stávající vnitrostátní kontaktní místa/vnitrostátní koordinační agentury a jejich vazby na mezinárodní a dvoustranné dárce;

17.

považuje (podle rámcových doporučení z Bamaka a Akčního programu OSN) za priority:

18.

vyzývá všechny státy, které tak dosud neučinily, aby se zapojily do naplňování Akčního programu OSN;

19.

vyzývá všechny státy, aby vydaly právní předpisy k řízení zásob vojenského materiálu a zajistily tyto zásoby proti krádežím nebo zmizení;

20.

vyzývá všechny státy, a zejména státy AKT a EU, aby si vyměňovaly informace o zprostředkování obchodu se zbraněmi;

21.

vyzývá všechny státy, aby co nejrychleji přijaly nutná legislativní a další opatření k tomu, aby nezákonná výroba, nezákonné držení a užívání ručních a lehkých zbraní, munice a dalších podobných materiálů a nezákonné obchodování s nimi bylo kvalifikováno jako trestný čin;

22.

vyzývá všechny státy, aby znovu potvrdily svůj závazek chránit děti před šířením a zneužíváním ručních a lehkých zbraní, jakož i před tím, aby byly zneužívány jako dětští vojáci ve válečných konfliktech;

23.

vyzývá všechny státy, aby dodržovaly své povinnosti vyplývající z rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) tím, že zasáhnou proti beztrestnosti osob odpovědných za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, včetně zločinů spojených se sexuálním násilím namířeným proti ženám a dívkám, a budou tyto osoby stíhat – v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba, aby se na tyto trestné činy pokud možno nevztahovala amnestie;

24.

vyzývá všechny státy, aby při řešení všech aspektů nezákonného obchodování s ručními a lehkými zbraněmi vzaly v úvahu také hledisko pohlaví, jakož i zvláštní potřeby žen, aby tak účinně naplňovaly Akční program a rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti;

25.

potvrzuje své odhodlání uplatňovat a rozšířit Akční program OSN, jehož integrita by měla být zachována a nemělo by se o něm vyjednávat;

26.

doporučuje, aby i přes politováníhodný výsledek hodnotící konference byla vydána výroční zpráva o pokroku učiněném OSN při uplatňování Akčního programu;

27.

doporučuje, aby po hodnotící konferenci Akčního programu OSN zahájily zainteresované státy v roce 2006 přípravu všeobecných zásad pro převoz zbraní a současně si uvědomuje, že tento proces se uskuteční mimo rámec Akčního programu a souběžně s ním a/nebo se stane souběžným nebo doplňujícím procesem v rámci systému OSN a povede k vytvoření mezinárodního nástroje;

28.

vítá skutečnost, že dne 26. října 2006 schválil Mezinárodní odzbrojovací výbor Valného shromáždění OSN rezoluci, jejímž cílem je vytvořit komplexní, právně závazný nástroj stanovující mezinárodní normy pro obchod s konvenčními zbraněmi, a žádá státy AKT-EU, aby tuto rezoluci ve Valném shromáždění podpořily;

29.

hluboce lituje, že účastníci hodnotící konference OSN, která se konala v červenci 2006, nebyli schopni dosáhnout společného postoje a zejména že se nedohodli na zásadách budoucí Smlouvy o obchodu se zbraněmi a nestanovili žádný mechanismus pro následná opatření;

30.

žádá, aby mnohostranné a regionální finanční instituce případně přijaly opatření k zavedení programů pro ruční a lehké zbraně v rámci snah o obnovu a rekonstrukci v postkonfliktních oblastech a snah o konsolidaci správy věcí veřejných, o posílení právních předpisů a zlepšení operační kapacity orgánů činných v trestním řízení v oblasti ručních a lehkých zbraní;

31.

dále tyto finanční instituce vyzývá, aby podpořily programy socioekonomického rozvoje, jejichž součástí je zvýšení povědomí veřejnosti o všech aspektech problémů a dopadů nezákonného obchodování s ručními a lehkými zbraněmi;

32.

doporučuje případnou regionální podporu programů pro odzbrojování, demobilizaci a znovuzačlenění, zejména v postkonfliktních situacích, a to se zvláštním zaměřením na zavedení, dodržování, uplatňování nebo posílení příslušných zákonů, nařízení a administrativních postupů;

33.

vyzývá regiony, aby podpořily účinné řízení zásob vojenského materiálu a jeho zabezpečení, zejména přijetím opatření k zajištění fyzického zabezpečení tohoto materiálu;

34.

povzbuzuje regiony, aby tam, kde je to vhodné, dobrovolně zavedly opatření na podporu transparentnosti, která pomohou předcházet a bojovat proti všem aspektům nezákonného obchodování s ručními a lehkými zbraněmi a vymýtit jej;

35.

vyzývá všechny státy EU a AKT a příslušné mezinárodní a regionální organizace, které mají tu možnost, aby vážně zvážily poskytnutí pomoci, včetně technické a finanční pomoci, na podporu provádění opatření uvedených v Akčním programu OSN;

36.

vyzývá všechny státy a mezinárodní a regionální organizace, jak na vládní, tak na parlamentní úrovni, aby spolupracovaly, rozvíjely a posilovaly partnerství a sdílely zdroje a informace týkající se všech aspektů nezákonného obchodování s ručními a lehkými zbraněmi;

37.

vyzývá všechny státy EU a AKT, jakož i mezinárodní a regionální organizace, aby z důvodu snazšího uplatňování Akčního programu OSN vážně zvážily pomoc zainteresovaným státům, pokud o ni požádají, při budování kapacit v oblastech týkajících se vytváření příslušných právních předpisů a nařízení, prosazování práva a označování, zpětném vysledování a řízení zásob vojenského materiálu a jeho zabezpečení, a zdůrazňuje tedy odpovědnost všech členských států za zajišťování udržitelnosti vnitrostátních iniciativ k plnění závazků Akčního programu OSN;

38.

vyzývá všechny státy, aby zavedly veřejnou databázi, která bude obsahovat informace dobrovolně poskytnuté členskými státy a mezinárodními, regionálními a dalšími příslušnými organizacemi o potřebách postižených zemí, zkušenostech získaných v souvislosti s plněním Akčního programu OSN a další informace, které pomohou zlepšit koordinaci a rozdělit zdroje v závislosti na potřebách;

39.

připomíná pokyny Výboru OECD pro rozvojovou pomoc a další kroky přijaté partnery v oblasti rozvoje, které umožňují využívat oficiální rozvojovou pomoc v rámci naplňování Akčního programu OSN, vyzývá všechny státy, agentury a instituce, aby tohoto postupu plně využily, žádá další přehodnocení těchto pokynů, aby se zlepšilo využívání oficiální rozvojové pomoci na podporu naplňování Akčního programu OSN a v boji proti negativním dopadům šíření a nelegálního používání ručních a lehkých zbraní;

40.

vyzývá sekretariát OSN, aby šel příkladem a koordinoval provádění činností Akčního programu OSN;

41.

vyzývá Radu AKT-EU, aby se zavázala k posílení spolupráce mezi zeměmi AKT a EU při naplňování Akčního programu OSN a aby každé dva roky pořádala regionální konference k naplňování potřeb a budování partnerství, na nichž by se vyhodnotilo provádění Akčního programu v každém regionu, podobně jako tomu bylo na Africké konferenci k naplňování potřeb a budování partnerství v roce 2002;

42.

žádá, aby se záležitosti týkající se ručních a lehkých zbraní staly součástí všech relevantních postupů a dokumentů EU a zemí AKT, a zejména všech mírových a bezpečnostních politik a akcí jejich příslušných regionálních a národních orgánů, jelikož to vyžaduje reforma bezpečnostního sektoru a proces odzbrojení, demobilizace a znovuzačlenění;

43.

vyzývá ke stanovení priorit pro parlamentní akce a činnosti týkající se řádné správy, protože jsou klíčovou součástí každé strategie zaměřené na ruční a lehké zbraně a regionální konflikty;

44.

žádá, aby členské státy EU a AKT, delegace Komise a úřadující předsednictva AU a EU bránily zásady a doporučení uvedená v tomto usnesení;

45.

v tomto kontextu naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby ukončily svůj soudní spor týkající se příslušnosti pro programy pro lehké zbraně a aby vyhledaly – pokud se jim tuto záležitost nepodaří vyřešit mezi sebou – závazné zprostředkování Evropského parlamentu;

46.

vyzývá členské státy, aby splnily své závazky přijaté ve společném postoji Rady z roku 2003 o zprostředkování zbraní, dále vyzývá, aby bylo vydáno dvouleté hodnocení strategie, v němž bude začleněn seznam těch členských států, které dosud nesplnily své závazky v této oblasti;

47.

vyzývá, aby se Kodex chování Evropské unie pro vývoz zbraní z roku 1998 stal právně závazným, vyzývá EU, aby informovala partnerské země AKT o výročních zprávách o Kodexu chování a pokroku učiněném při jeho uplatňování;

48.

vyzývá konkrétně Radu a Komisi, aby umožnily uvolnění příslušných zdrojů na činnosti v oblasti ručních a lehkých zbraní prostřednictvím nařízení, kterými se zřizuje nástroj předvstupní pomoci, evropský nástroj sousedství a partnerství a nástroj pro rozvojovou spolupráci;

49.

vyzývá všechny členské státy EU, aby přezkoumaly vysoce problematický dopad úvěrů poskytovaných jejich vývozními úvěrovými agenturami na mír, bezpečnost a rozvoj třetích zemí a žádá všechny členské státy, aby zveřejnily podrobné informace o úvěrech na vývoz zbraní, které podle některých odhadů v současné době činí přibližně 20 % všech poskytnutých vývozních úvěrů a v některých členských státech dokonce 50 % a více, a zejména členské státy žádá, aby se zavázaly, že v budoucnu nebudou poskytovat úvěry na vývoz zbraní;

50.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě AKT-EU, Evropské komisi, parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, Parlamentnímu fóru pro ruční a lehké zbraně, Shromáždění meziparlamentní unie, americkému Kongresu a Panafrickému parlamentu.

—

které se sešlo v Bridgetownu (Barbados) ve dnech 20. až 23. listopadu 2006,

—

s ohledem na články 177, 178, 179, 180, 181 a 181a Smlouvy o založení Evropského společenství,

—

s ohledem na Dohodu o partnerství AKT-EU, podepsanou v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a zejména její článek 32, který uznává potřebu zlepšit využívání přírodních zdrojů států AKT,

—

s ohledem na závěry 4. Světového fóra o vodě, které se konalo v Mexiku ve dnech 16. až 22. března 2006,

—

s ohledem na Agendu 21 schválenou na konferenci Organizace spojených národů (OSN) o životním prostředí a rozvoji, která se konala v Riu de Janeiru v roce 1992, a zejména na její bod 18,

—

s ohledem na Deklaraci tisíciletí a rozvojové cíle tisíciletí (RCT) a závěrečnou zprávu pracovní skupiny Projektu tisíciletí OSN pro oblast vody a hygieny, vydanou v roce 2005, nazvanou „Zdraví, důstojnost a rozvoj: co bude třeba učinit?“,

—

s ohledem na politickou deklaraci přijatou na Světovém summitu o trvale udržitelném rozvoji konaném v Johannesburgu ve dnech 26. srpna až 4. září 2002, která definovala prioritní činnosti v pěti klíčových oblastech za účelem dosažení rozvojových cílů desetiletí OSN: voda a hygiena, energie, zdraví, zemědělství a biologická rozmanitost,

—

s ohledem na Světový summit o sociálním rozvoji, který se konal v Kodani (1995), a jeho deklaraci o dodávkách vody a vytváření hygienických podmínek v souvislosti s bojem proti chudobě,

—

s ohledem na mezinárodní konferenci o sladké vodě v Bonnu (2001),

—

s ohledem na konferenci OSN o vodě konanou v Mar del Plata a její akční plán pro hodnocení a využívání vodních zdrojů (1977),

—

s ohledem na světové konzultace v Dillí (1990) o čisté vodě a vhodných prostředcích pro likvidaci odpadů,

—

s ohledem na rámcový dokument přijatý na 37. summitu Organizace africké jednoty (OAJ), který stanoví, že devátým cílem z deseti cílů Nového partnerství pro rozvoj Afriky (NEPAD) je „vytvářet a zlepšovat infrastrukturu, včetně informačních a komunikačních technologií, energie, dopravy, vody a hygienických podmínek“,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2003 o hospodaření s vodou v rozvojových zemích a o prioritách rozvojové spolupráce EU (P5_TA(2003)0377),

—

s ohledem na iniciativu EU pro vodu (EUWI), která byla vyhlášena na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu (WSSD) v roce 2002,

—

s ohledem na facilitu AKT-EU pro vodu, která byla vytvořena v roce 2004,

—

s ohledem na zprávu o financování vody předloženou na 3. Světovém fóru o vodě v Kjótu v březnu 2003,

—

s ohledem na zprávu OSN o světovém vývoji v hospodaření s vodou nazvanou „Voda – sdílená odpovědnost “a zveřejněnou dne 9. března 2006,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro sociální věci a životní prostředí (AKT-EU 3916/06/konečné znění),

A.

vzhledem k tomu, že 1,1 miliardy lidí nemá přístup k pitné vodě a 2,6 miliardy lidí nemají odpovídající hygienické podmínky (WHO/UNICEF Společný monitorovací program 2004) (2),

B.

vzhledem k tomu, že demografický růst s sebou do roku 2015 přinese potřebu zásobovat 1,1 miliardy lidí pitnou vodou (z toho 400 milionů v Africe) a 2,6 miliardám lidí poskytnout hygienickou infrastrukturou (z toho 410 milionům v Africe); vzhledem k tomu, že spotřeba pitné vody bude neustále růst, neboť do roku 2050 bude světová populace čítat více než 9 miliard lidí,

C.

vzhledem k tomu, že význam vody pro sociálně-hospodářský rozvoj již není třeba prokazovat, neboť je důležitou součástí výrobních činností a hraje rozhodující úlohu v zemědělství, rybolovu, zdravotnictví, průmyslu, energetice, ochraně ekosystémů a biologické rozmanitosti a ve všech formách spotřeby zajišťující dobré životní podmínky obyvatelstva,

D.

vzhledem k tomu, že přístup k pitné vodě je uznáván jako základní lidské právo, zakotvené v mezinárodních úmluvách o sociálně-hospodářských a kulturních právech, a že vodu, která je pro lidský život a pro dobré životní podmínky nezbytná, nelze považovat jen za obchodní produkt, ale i za předmět sociálního prospěchu,

E.

vzhledem k tomu, že voda a hygienická infrastruktura jsou klíčovými průřezovými otázkami RCT a že se náležité řešení těchto otázek ukazuje zásadním pro dosažení RCT,

F.

vzhledem k tomu, že žádná strategie boje proti chudobě nemůže ignorovat nezbytné potřeby obyvatelstva týkající se vody a nutnost zajistit spravedlivé a udržitelné řízení tohoto základního zdroje, jež je v zájmu celé společnosti,

G.

vzhledem k tomu, že podpora udržitelné a ekologické vodohospodářské infrastruktury dává záruku čisté vody a možnost zvýšit úrodnost zemědělské půdy pro účely výroby potravin; vzhledem k tomu, že RCT definují vodu jako zásadní environmentální faktor,

H.

vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup k pitné vodě a k hygienické infrastruktuře je příčinou četných nemocí; vzhledem k tomu, že se v Africe hojně vyskytují infekce spojené s nedostatkem hygieny a hygienická rizika pro obyvatelstvo, která jsou způsobena především znečištěním zdrojů vody, špatným využitím vody nebo nehygienickým chováním,

I.

vzhledem k tomu, že jsou světové vodní zdroje rozděleny nerovnoměrně, přičemž se 60 % světové sladké vody nachází v devíti zemích (v Brazílii, Ruské federaci, Kanadě, Indonésii, Číně, Kolumbii, Spojených státech, Peru a Indii), a že nedostatkem sladké vody trpí především ostrovy, malé země a suché země (včetně Izraele, Libye, Mauretánie, Kapverd, Džibuti či Kuvajtu),

J.

vzhledem k tomu, že tři země ze čtyř – a často se jedná o země politicky, kulturně a hospodářsky odlišné – leží podél týchž mezinárodních řek a že se voda v případě neexistence dohod o přiměřeném a spravedlivém využívání vody, zdroje života, stává možným zdrojem napětí a sporů, které mohou přerůst v konflikt,

K.

vzhledem k tomu, že v afrických a asijských zemích závisí dostupnost vody na velkých sezónních výkyvech a na periodických cyklech sucha a záplav a že některé pobřežní a ostrovní státy čelí problémům s pronikáním slané vody do podzemních vod,

L.

vzhledem k tomu, že sucho je často důsledkem nesprávného využívání půdy, nadměrného využívání pastvin, odlesňování či realizace velkých neudržitelných zavlažovacích projektů,

M.

vzhledem k tomu, že současný vývoj především v oblasti demografie, urbanizace, klimatických změn, životního prostředí a hospodářských struktur představuje velký problém pro vodní hospodářství v rozvojových zemích, a zejména v zemích Sahelu,

N.

vzhledem k tomu, že intenzivní výrobní zemědělství spotřebuje na zavlažování okolo 70 % sladké vody, a to se 40 % ztrátou, a že zlepšení zavlažovacích technik polí by umožnilo ušetřit významné množství vody a zvýšit zemědělskou produkci, a tím vyvážit produkci v období dešťů, která nepostačuje k pokrytí všech potravinových potřeb,

O.

vzhledem k tomu, že k dosažení RCT, jež mají za cíl snížit na polovinu počet podvyživených osob, je nezbytné v příštích 10 letech zvýšit stávající spotřebu vody určené k výživě o 50 %,

P.

vzhledem k tomu, že obyvatelstvo velké části afrického venkova nemá k dispozici studny, napojení svých obydlí na vodovodní síť, ani zdroj pitné vody nebo cisternu na dešťovou vodu,

Q.

vzhledem k tomu, že vývoj a podpora technologií vhodných pro rozvoj hygienické infrastruktury, uplatňování strategií, které mobilizují místní finanční zdroje, a zapojení komunit umožní v příštím desetiletí urychlit fungování udržitelné hygienické infrastruktury na místní úrovni,

R.

vzhledem k tomu, že nedostatečná výše finančních zdrojů k zajištění obnovy infrastruktur a údržby a řízení stávajících zařízení vede nevyhnutelně ke zhoršení vodohospodářských služeb, a tím, z důvodu zvýšení ceny služeb, k vyloučení chudého obyvatelstva, a to zejména v předměstských oblastech,

S.

vzhledem k tomu, že racionální vodní hospodářství probíhá jednak za účasti místního obyvatelstva – přičemž zvláště významná je pro toto řízení úloha žen –, a to buď na úrovni státní, regionální nebo místní, a jednak prostřednictvím přiměřeného stanovení sazeb, které umožní všem přístup k vodě, jenž pokryje jejich základní potřeby a zaručí účinné využití vody, za něž ponesou odpovědnost uživatelé,

T.

vzhledem k tomu, že vlády v rozvojových zemích nemohou stanovit sazby za vodu, které odrážejí náklady na její dodání,

U.

vzhledem k tomu, že důvodem špatného řízení vodních zdrojů a vodohospodářských služeb jsou nedostatečné technické, finanční a lidské prostředky,

V.

vzhledem k tomu, že politiky privatizace řízení vodních zdrojů a liberalizace veřejných služeb prohloubily proces vnějšího zadlužování jižních zemí, jejichž dostupné zdroje jsou vyhrazeny spíše ke splácení dluhu místo toho, aby byly vynaloženy na udržitelný rozvoj a zajištění přístupu k pitné vodě či ke vzdělání, zdraví, bydlení a energii,

W.

vzhledem k tomu, že v rozvojových zemích zůstává podíl soukromého sektoru v oblasti zásobování vodou a hygienické infrastruktury nízký,

X.

vzhledem k tomu, že účast soukromého sektoru ve vodohospodářských službách zůstává kontroverzní, neboť na využívání vody všemi bez rozdílu by se mělo nahlížet jako na právo; vzhledem k tomu, že účast soukromého sektoru však může v některých případech přispět k financování a řízení služeb v oblasti vodohospodářských služeb a k novým technologiím a dovednostem,

Y.

vzhledem k tomu, že ve většině rozvojových zemí existuje skutečná vůle k zohlednění otázek vody, hygieny a hygienické infrastruktury v rozvojových politikách a strategiích (decentralizace, boj proti chudobě, integrované řízení vodních zdrojů atd.) i v iniciativách k financování vody a hygienické infrastruktury (EU, NEPAD, Africká rozvojová banka, Rada afrických ministrů pro vodohospodářství (AMCOW) atd.),

Z.

vzhledem k tomu, že byly zahájeny iniciativy na evropské úrovni k dosažení RCT, zejména iniciativa EU pro vodu (EUWI), jejíž cílem je podnítit zlepšení přístupu k pitné vodě a k hygienické infrastruktuře pro znevýhodněné skupiny obyvatelstva v zemích AKT prostřednictvím aktivního řešení otázky deficitu financování,

AA.

vzhledem k tomu, že Evropská unie a její členské státy ročně poskytují na vodu a hygienickou infrastrukturu v rozvojových zemích okolo 1,4 miliardy EUR, což činí z EU největšího světového poskytovatele pomoci v této oblasti, a že tyto finanční prostředky musí být vynaloženy na posílení veřejného sektoru, který musí zaručit přístup k zásobování vodou,

AB.

vzhledem k tomu, že cílem iniciativy EUWI je zvýšení mezinárodního úsilí o dosažení RCT a cílů WSSD v oblasti pitné vody a hygienické infrastruktury prostřednictvím strategických regionálních partnerství se zapojením všech zúčastněných stran, tj. vlád, občanské společnosti, místních orgánů a soukromého sektoru,

1.

znovu opakuje, že přístup k vodě pro všechny bez rozdílu je právo, a domnívá se, že rozvojové politiky a strategie a boj proti chudobě by měly brát v úvahu skutečnost, že lidé vodu nezbytně potřebují, zvláště ti nejvíce znevýhodnění, a že je nutné zajistit spravedlivé a udržitelné řízení vodních zdrojů, které bude v zájmu celé společnosti;

2.

vyzývá země AKT, aby zavedly zemědělské politiky a strategie, jež podpoří takové techniky zavlažování, které umožní ušetřit významné množství vody, a aby považovaly řešení problému vody za prioritu, která jim umožní vybudovat udržitelné zajišťování potravin;

3.

doporučuje státům AKT, aby zavedly nové způsoby produkce a spotřeby vody, které budou založeny na integrovaném udržitelném řízení vodních zdrojů, jež zohlední sociálně-hospodářský rozměr vody a upřednostní ekologické zemědělství založené na vyčlenění místních zdrojů, na podpoře vhodných technologií a na účasti všech zúčastněných subjektů;

4.

vybízí EU, aby věnovala zvláštní pozornost zemím AKT, které jsou vážně postiženy nedostatkem vody, pro nějž je příznačné sucho a hladomor, prostřednictvím zvýšení přidělených finančních zdrojů;

5.

uznává, že privatizace vodních zdrojů v rozvojových zemích je nadále velmi citlivou a ožehavou otázkou, která by měla být tomu odpovídajícím způsobem řešena; žádá, aby se politika privatizace řízení vodních zdrojů a liberalizace veřejných služeb v zemích AKT konzistentně zabývala otázkou sociální odpovědnosti a aby byla podmíněna dostupnými a zvýšenými dodávkami vody a hygienické infrastruktury, a to zejména pro nejchudší vrstvy, a zásadou, že na využívání vody všemi bez rozdílu by mělo být nahlíženo jako na právo;

6.

vyzývá k ukončení mezinárodního tlaku vyvíjeného na rozvojové země při jednáních na dvoustranných a vícestranných fórech a prostřednictvím mezinárodních finančních institucí, aby liberalizovaly svá vodohospodářská odvětví, což jim ztěžuje poskytování veřejných služeb v této oblasti;

7.

připomíná, že i když jsou voda a hygienická infrastruktura celkově průřezovými otázkami, dosud nebyly náležitě integrovány do rozvojových akcí v jiných souvisejících odvětvích, jako je zemědělství, průmysl, zdravotnictví, vzdělávání, lesní hospodářství či životní prostředí;

8.

konstatuje, že zhoršování vodních zdrojů je způsobeno klimatickými změnami a znovu připomíná, že pro prevenci a zmírnění nepříznivého dopadu klimatických změn je nezbytné dynamické udržitelné řízení vodních ekosystémů;

9.

připomíná, že k zajištění dodávek vody pro budoucí generace, ke zvýšení zabezpečení potravinami a zlepšení hygienické infrastruktury a hygienického chování obyvatelstva je nezbytné zvyšovat povědomí o udržitelných postupech řízení;

10.

vyzývá k integrovanému řízení vodních zdrojů, které by bralo v úvahu všechna zákonná použití a požadavky, a to s důrazem na propojení mezi využitím půdy a vody, mezi oblastmi horních a dolních toků řek, řízením pobřežních oblastí a řízením povrchových a podzemních vod;

11.

uznává, že při rozvoji vodních zdrojů a hygienické infrastruktury hrají roli otázky pohlaví a kultury, a připomíná, že všechny přístupy a řešení je třeba přizpůsobit roli místní kultury a otázkám pohlaví;

12.

připomíná, že pokrok na cestě k dosažení udržitelné dostupnosti vody a k udržitelnému vodnímu hospodářství v rozvojových zemích závisí na silném místním politickém nasazení, průhlednosti a vlastnictví zúčastněných stran;

13.

připomíná význam rozvoje odpovědného chování k vodě ze strany uživatelů, jehož důsledkem ve vodním hospodářství je posun od přístupu založeného na nabídce k přístupu založenému na poptávce;

14.

domnívá se, že by si veřejné orgány měly ponechat kontrolu nad vodním hospodářstvím s tím, že zajistí přístup k vodě pro všechny a zachovají průhledné stanovení sazeb pro veřejnost;

15.

domnívá se, že by finanční zdroje uvolněné v rámci iniciativy pro vysoce zadlužené chudé země (HIPC) měly přispět k financování nezbytných odvětví, jako je voda a hygienická infrastruktura, vzdělání a zdraví;

16.

podporuje EU a země AKT, aby zaváděly novátorské nástroje financování, jako jsou např. místní, národní, regionální či kontinentální fondy na podporu vodohospodářské politiky a stávající veřejné i soukromé nástroje financování;

17.

vyzývá EU, aby pokračovala ve svém úsilí o zajištění udržitelného přístupu k vodě pro země AKT s cílem učinit z vodohospodářství strategickou prioritu prvořadého významu, což umožní zemím AKT snížit strukturální zranitelnost nejvíce postižených zemí;

18.

vyzývá k posílení možností procesu spolupráce mezi EU a AKT v oblasti vodních zdrojů a hygienické infrastruktury; vyzývá k tomu, aby země AKT ve svých rozvojových strategiích a plánech věnovaly vodě a hygienické infrastruktuře prvořadou pozornost a ke koordinované reakci EU prostřednictvím mechanismů, jako jsou např. EUWI, facilita AKT-EU pro vodu a rozvojové programy Komise a členských států;

19.

vyzývá EU, aby podporovala výzkum vodních hydrantů a vylévání řek z koryta v rovinách, jež může vést k tvorbě močálů, vypaření 50 % vodních zdrojů a k nedostatku jódu pro říční ryby, který pak zase může vést k nedostatku jódu u obyvatelstva, zejména u dětí;

20.

vyzývá Komisi, aby přistoupila k posouzení a hodnocení facility AKT-EU pro vodu a projektů, které financovala, s cílem stanovit, zda je v této oblasti třeba vyčlenit v rámci 10. ERF zvláštní finanční prostředky pro další iniciativy;

21.

uznává, že je nezbytné podstatně zvýšit finanční zdroje k zajištění obnovy infrastruktur, údržby a řízení vodohospodářských a hygienických zařízení, a tím zlepšit služby a posílit účast velké části obyvatel, kteří k hrazení vysokých nákladů na vodohospodářské služby nemají prostředky;

22.

připomíná, že hlavními cíli EUWI je posílit politické závazky v oblasti vodních zdrojů a hygienické infrastruktury a zlepšit efektivitu vodního hospodářství prostřednictvím dialogu se všemi zúčastněnými stranami včetně občanské společnosti a veřejného a soukromého sektoru a podpořit přístup založený na poptávce a koordinaci reakcí dárců; vyzývá členské státy a Komisi, aby v úsilí o dosažení těchto cílů zvýšily svou podporu a své zapojení;

23.

žádá posílení institucí a budování kapacit za účelem zlepšení veřejné správy v oblasti vodního hospodářství a boje s korupcí, a to prostřednictvím právních a politických reforem, rozvoje lidských zdrojů, odborné přípravy a vytváření sítí;

24.

vybízí země AKT, které mají společné povodí, aby zlepšily své koordinační politiky, intervenční strategie a řízení vodních zdrojů, a to zejména prostřednictvím vytvoření nebo posílení kapacit regionálních organizací pověřených vodohospodářskou politikou s cílem rozhodovat spory o využívání vody, které umožní upřednostnit vytvoření kultury sdílení společného majetku a podpořit zvyšování odpovědnosti za řízení tohoto majetku; vybízí vlády zemí EU i mezinárodní společenství, aby země AKT v jejich úsilí podporovaly;

25.

vyzývá k širokému dialogu mezi jednotlivými uživateli vody, a to jak na místní, tak na státní i přeshraniční úrovni, s cílem rozvinout účinné plánování napříč odvětvími, náležitě spravovat vodní nádrže, vytvořit databázi dvoustranných vodních projektů, podporovat dlouhodobé partnerství a spolupráci mezi institucemi vyššího vzdělávání, sdílet místní poznatky a zachovat ekosystémy;

26.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě AKT-EU, Evropské komisi, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, Africké unii a všem organizacím zabývajícím se vodním hospodářstvím.

—

které se sešlo v Bridgetownu (Barbados) od 20. do 23. listopadu 2006,

—

s ohledem na čl. 17 odst. 2 jednacího řádu,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. března 2002 přijaté v Kapském městě (JAR) (2),

—

s ohledem na čl. 37 odst. 1 Dohody z Cotonou, který stanoví, že jednání o EPA budou probíhat „během přípravného období, jež skončí nejpozději do 31. prosince 2007“,

—

s ohledem na prohlášení ministrů obchodu členských států Africké unie přijaté v Nairobi (Keňa) dne 14. dubna 2006,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. března 2006 o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) (3) na rozvoj,

—

s ohledem na Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT), zejména na článek XXIV této dohody,

—

s ohledem na rozhodnutí, usnesení a prohlášení přijatá na 83. zasedání Rady ministrů AKT konaném v Port Moresby ve dnech 25. až 31. května 2006, a zejména rozhodnutí č. 2 o dohodách o hospodářském partnerství,

A.

vzhledem k tomu, že je nezbytné provést kritické zhodnocení jednání o EPA,

B.

konstatuje, že ve většině regionů uvázla jednání o EPA ve virtuální slepé uličce vzhledem k rozdílným názorům na to, co se má chápat pod „rozvojovým aspektem“, jenž by měl být ústředním bodem diskusí o EPA,

C.

vzhledem k tomu, že zatím neposkytla evropská strana pevné a konkrétní závazky ohledně financování rozvojového aspektu,

D.

vzhledem k tomu, že se Dohoda z Cotonou zabývá otázkou podpory hospodářského rozvoje a regionální spolupráce v zemích AKT, a to zejména v článcích 21, 22, 25, 29, 30, 33 a 35,

E.

vzhledem ke zřejmým obavám států, občanské společnosti a soukromého sektoru vyplývajících ze závěrů hodnocení dopadu provedeného na státní a regionální úrovni,

F.

vzhledem k tomu, že hlavním cílem EPA by mělo být přispět k udržitelnému sociálnímu a hospodářskému rozvoji zemí AKT tím, že se podpoří větší přidaná hodnota zboží a služeb produkovaných v zemích AKT pro vnitrostátní, regionální a mezinárodní trh,

G.

vzhledem k tomu, že pro většinu zemí AKT je motorem rozvoje zemědělství, protože podstatně přispívá do HDP a pro mnoho lidí je hlavním zdrojem zaměstnanosti a příjmu,

H.

vzhledem k tomu, že by EPA měly zajistit, aby užitek ze zvýšeného obchodního a hospodářského růstu přispěl ke snížení chudoby a splnily se tak závazky z Cotonou,

I.

vzhledem k tomu, že úroveň vzdělání a odborné přípravy obyvatelstva je základním faktorem konkurenceschopnosti a v některých zemích AKT je ohrožena rostoucí krizí způsobenou HIV/AIDS,

J.

vzhledem k tomu, že základem pro úspěšnou realizaci EPA je vytvoření skutečného regionálního trhu v rámci celní unie,

K.

vzhledem k tomu, že růst obchodu mezi regiony, který je cílem EPA, naráží na nedostatečnou meziregionální infrastrukturu a na rozsáhlé mimocelní překážky obchodu,

L.

uznávaje právo Evropské unie na vysoké rostlinolékařské a jiné hygienické normy a žádaje proto zvýšenou pomoc pro země AKT, aby dodržely takovou úpravu a mohly vyvážet své výrobky do Evropské unie,

M.

vzhledem k tomu, že reciprocita v obchodu mezi vyspělými zeměmi Evropské unie a rozvojovými zeměmi AKT představuje vážné riziko, dokud se země AKT nestanou konkurenceschopnými,

N.

vzhledem k tomu, že uspořádáni EPA neodráží stávající dohody o regionální hospodářské integraci,

O.

vzhledem k tomu, že AKT musí vyřešit záležitosti související s překrývajícím se členstvím v regionálních seskupeních a vytvořit dlouhodobý rámec pro regionální harmonizaci, aby byla každá EPA úspěšná a fungující,

P.

vzhledem k tomu, že výjimka, na které se dohodla WTO v Dohá v roce 2001, aby umožnila preferenční obchodní vztahy mezi EU a zeměmi AKT, měla trvat o tři roky déle (do roku 2007) než jednací kolo z Dohá (mělo skončit v roce 2004) zahájené ve stejnou dobu,

Q.

vzhledem k tomu, že tíživý problém dostupnosti a včasného vyplacení finančních zdrojů zůstává stále vážnou překážkou,

R.

vzhledem k tomu, že paralelní vedení jednání o EPA a jednání WTO bylo přerušeno po zastavení jednání z Dohá, což vyvolalo oprávněné obavy o závazky, které by měly být přijaty na základě jednání o EPA,

S.

chápaje nechuť AKT jednat na dvoustranné či jiné úrovni o otázkách, které byly shozeny ze stolu na mnohostranné úrovni,

T.

uznávaje, že kladný výsledek jednání by mohl pomoci znovu vymezit, v čem by mělo spočívat mnohostranné kolo rozvojových jednání; uznávaje dále, že EPA by měly být doplňkem dohody o rozvojové agendě z Dohá a ne její alternativou,

U.

s ohledem na nastavení mechanismů úpravy EPA za účelem řešení ztráty státního příjmu v důsledku liberalizace obchodu a strukturální úpravy zavedené EPA a za účelem zajištění podpory hospodářskému rozvoji a regionální spolupráci v zemích AKT,

V.

vzhledem k tomu, že článek 2 Dohody z Cotonou stanoví diferencované zacházení, které zohledňuje rozdílnou úroveň rozvoje zemí AKT,

W.

vzhledem k tomu, že by EPA měly napomoct snížit stávající nerovnosti mezi muži a ženami v hospodářském a sociálním sektoru,

X.

konstatuje, že pokud jde o evropskou stranu, nebyly ještě důsledky EPA v této etapě jednání jasně stanoveny,

Y.

vzhledem k tomu, že EPA zvýší v každém případě finanční potřeby zemí AKT na provedení rozšířené politiky regionální integrace a hospodářské reformy,

Z.

vzhledem k tomu, že poslanci jako zástupci občanů a jejich institucí by měli být po celou dobu jednání informováni,

AA.

vzhledem k tomu, že Rada AKT vyzvala v Port Moresby k „důkladnému a obšírnému “přezkumu podle čl. 37 odst. 4 Dohody z Cotonou, který „by zahrnoval a konzultoval všechny zúčastněné strany včetně nestátních subjektů a poslanců“, a protože máloco nasvědčuje tomu, že se tak děje, vítá druhé usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění o EPA,

AB.

vzhledem k tomu, že reforma společné zemědělské politiky EU a dotace na produkty exportního významu pro AKT mají podstatný vliv na vývoz zemědělských produktů AKT na evropské trhy,

1.

chápe, že jednání EPA vycházejí z potřeby učinit obchodní vztahy AKT-EU slučitelnými s pravidly WTO, vyzývá však Komisi k obezřetnosti, aby slučitelnost nebyla nadřazena celkovému cíli udržitelného rozvoje; vyzývá k tomu, aby tempo, časové rozvržení a rozsah liberalizačních plánů byly v souladu s plány regionální harmonizace zemí AKT s cílem minimalizovat škodlivé otřesy;

2.

vyzývá Komisi, aby se soustředila nejen na slučitelnost s pravidly WTO, ale aby se ve spolupráci s rozvojovými zeměmi zaměřila na zlepšení pravidel WTO tak, aby tato pravidla více působila na rozvoj;

3.

připomíná, že podle Dohody z Cotonou by měly mít EPA v podstatě za cíl hospodářský růst a snížení chudoby v zemích, z nich je většina zařazena mezi nejméně rozvinuté země;

4.

vyzývá k tomu, aby bylo v jednáních dohodnuto, že přednost bude mít podpora strukturální transformace ekonomik zemí AKT, čímž se podpoří „udržitelný hospodářský a sociální rozvoj“; domnívá se, že by EPA měly být sestaveny a sjednány spíše jako dohody o rozvoji než jako dohody o obchodu;

5.

uznává, že ať už se jedná o liberalizaci služeb nebo liberalizaci hospodářské soutěže a veřejných zakázek, bude před uskutečněním jakékoli liberalizace nutná velká právní úprava, a vyzývá Komisi, aby podpořila a sledovala nezávislé regulační orgány jako součást jakékoli změny nynějších ustanovení;

6.

žádá vyjednavače, že spolupracovali při vypracování strategie na zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství v zemích AKT, jež přesáhne přístup k trhu a bude řešit otázky skutečného rozvoje zemědělství zemí AKT, jako např. zvyšování programů kvality sanitárních a rostlinolékařských opatření napříč zeměmi AKT;

7.

vyzývá k tomu, aby před odstraněním cel byly posíleny konkurenceschopné výrobní kapacity v zemích AKT;

8.

vyzývá Komisi a regiony AKT, aby navrhovaly EPA na základě zásad: asymetrie ve prospěch regionů AKT, podpory regionální integrace zemí AKT a zavedení zdravého a předvídatelného rámce pro podporu obchodu a investic v regionech AKT;

9.

vyjadřuje své znepokojení nad současnými návrhy EU na volný obchod se zeměmi AKT na základě dohod EPA z Cotonou, které vedou k liberalizaci obchodu včetně obchodu se zemědělskými produkty, a je toho názoru, že by tato politika mohla ohrozit rozvoj zemí AKT, zejména pokud jde o zabezpečení potravin a rozvoj místního průmyslu;

10.

žádá, aby EPA vycházely ze zásady, že dříve než budou regionální trhy otevřeny pro EU, budou vybudovány a konsolidovány;

11.

vyzývá EU ke zřízení účinnějších nástrojů, které zemím AKT pomohou adaptovat výrobní kapacity, čímž se podpoří diverzifikace výroby a větší přidaná hodnota;

12.

znovu opakuje svou výzvu, aby Evropa podpořila financování nákladů na přizpůsobení daní a hospodářství a investic spojených se zrušením omezení dodávek;

13.

vítá nedávné závazky ohledně dodatečných zdrojů pro pomoc v oblasti obchodu zaměřené konkrétně na podporu EPA a žádá, aby Komise a členské státy plně vysvětlily úpravu a časový rámec vyplácení slíbených finančních prostředků v rámci odpovědi na požadavky zemí AKT na další finanční prostředky pro EPA;

14.

vyzývá Komisi, aby hledala způsoby, jak snížit břímě byrokratických požadavků Evropského rozvojového fondu, a země AKT, aby předložily podrobné návrhy, jak a na co by měly být použity dodatečné finanční prostředky související s EPA, a připojily k nim odhady nákladů;

15.

žádá, aby kromě závazků Evropského rozvojového fondu byly v případě potřeby k dispozici další finanční prostředky;

16.

vyzývá EU, aby podpořila řádné zařazení rozvoje politik AKT v oblastech souvisejících s obchodem v zemích AKT, s následným uzavřením meziregionálních dohod v oblastech souvisejících s obchodem, aby byla zajištěna soudržnost;

17.

žádá Komisi, aby neuplatňovala nepřiměřený nátlak a aby v případě, že jednání nebudou dokončena do 1. ledna 2008, podnikla kroky k zajištění, že dokud nebude dosaženo konečné dohody, nedojde k narušení současných vývozů zemí AKT do EU;

18.

naléhá na Komisi a země AKT, aby využily přezkumu EPA jako příležitosti k otevřené diskusi o překážkách, které stojí v cestě dokončení jednání, a aby předložily podrobné návrhy na jejich překonání;

19.

připomíná, že Dohoda z Cotonou stanoví, že v případě, že některá země či region si nepřeje podepsat EPA/FTA, neměly by se dostat do horšího postavení, pokud jde o jejich přístup na trh; vyzývá Komisi, aby prozkoumala všechny alternativní možnosti, které zahrnují zlepšená pravidla původu, včetně nerecipročních režimů podle čl. 37 odst. 6 Dohody z Cotonou;

20.

vyzývá EU, aby upustila od návrhů, které by mohly narušit regionální procesy v zemích AKT;

21.

vyzývá proto ke skutečné veřejné diskusi v zemích AKT a EU, také za účasti občanské společnosti a vládních a parlamentních orgánů; vyzývá ke zřízení vhodných informačních a konzultačních mechanismů;

22.

uznává, že parlamentní dohled, pokud jde o kontrolu provádění a účasti na EPA, přispěje ke stanoveným cílům řádné správy věcí veřejných a transparentnosti, a že Smíšení parlamentní shromáždění je vhodným orgánem pro formální, komplexní a oficiální prozkoumání dopadu a provádění EPA a vyzývá ke zřízení monitorovací skupiny v rámci Smíšeného parlamentního shromáždění;

23.

vyzývá Komisi, aby respektovala stanovisko těch regionů, které nechtějí zahrnout „singapurské otázky “do jednání o EPA, a připomíná, že bilaterální jednání o obchodu se službami by měla respektovat právo každé země svobodně regulovat veřejné služby;

24.

vyzývá EU, aby se zavázala, že do EPA nezahrne ustanovení o právech k duševnímu vlastnictví, která tvoří další překážku přístupu k základním léčivům, a aby poskytla zemím AKT podporu, která jim umožní účinně realizovat prohlášení z Dohá z roku 2001, tj. účinně využívat nástroje pružnosti dohody TRIPS;

25.

zdůrazňuje důležitost veřejných služeb pro rozvoj a demokracii a v důsledku toho žádá Komisi, aby jednala obezřetně při posuzování liberalizace odvětví služeb a zejména služeb v oblasti vody, zdraví, vzdělávání, dopravy a energie;

26.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě AKT-EU a Evropské Komisi.