ISSN 1725-5163

Úřední věstník

Evropské unie

C 316E

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 49
22. prosince 2006


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

I   (Sdělení)

 

EVROPSKÝ PARLAMENT

 

ZASEDÁNÍ 2006-2007

 

Dílčí zasedání od 29. do 30. listopadu 2006

 

Středa 29. listopadu 2006

2006/C 316E/01

ZÁPIS

1

PRŮBĚH ZASEDÁNÍ

Pokračování zasedání

Schválení zápisu z předchozího zasedání

Předložení dokumentů

Rozhodnutí o určitých dokumentech

Písemná prohlášení (předložení)

Texty smluv dodané Radou

Převody prostředků

Pořad jednání

Rozprava o budoucnosti Evropy (rozprava)

Ověření pověřovacích listin

Složení Parlamentu

Sdělení společných postojů Rady

Schůzka na nejvyšší úrovni Rusko/Evropská unie (rozprava)

Přistoupení Bulharska - Přistoupení Rumunska (rozprava)

Hospodářské a sociální následky restruktualizací v automobilovém odvětví v Evropě (rozprava)

Evropský finanční nástroj na podporu demokracie a lidských práv na celém světě ***I (rozprava)

Jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám

Sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) ***II — Pravidla pro účast na sedmém rámcovém programu ES ***I — Pravidla pro účast na sedmém rámcovém programu ESAE * — Specifický program Lidé 2007 až 2013 (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace) * — Specifický program Myšlenky (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, 2007 až 2013) * — Specifický program Kapacity (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace 2007 až 2013) * — Specifický program Spolupráce 2007 až 2013 (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace) * — Specifický program, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, 2007 až 2013) * — Specifický program, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí (sedmý rámcový program Euratom pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie, 2007 až 2011) * — Specifický program Evropského společenství pro atomovou energii (sedmý rámcový program pro výzkum a odbornou přípravu, 2007 až 2011) * (rozprava)

Uvádění pyrotechnických výrobků na trh ***I (rozprava)

Práva pacientů v Evropské unii (rozprava)

Pořad jednání příštího zasedání

Ukončení zasedání

PREZENČNÍ LISTINA

15

 

Čtvrtek 30. listopadu 2006

2006/C 316E/02

ZÁPIS

17

PRŮBĚH ZASEDÁNÍ

Zahájení zasedání

Předložení dokumentů

Farmaceutické účinné látky (písemné prohlášení)

AIDS (rozprava)

Situace zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii: evropský akční plán 2006-2007 (rozprava)

Čas zařadit vyšší rychlost - zavedení nového partnerství pro zaměstnanost a růst (rozprava)

Schválení zápisu z předchozího zasedání

Hlasování

Harmonizace technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví ***I (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby ***I (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Dohoda mezi ES a Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu * (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Záruka Společenství Evropské investiční bance * (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Oprava článku 139 jednacího řádu — Přechodné ustanovení o jazycích (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Agentura Evropské unie pro základní práva * (závěrečné hlasování)

Agentura pro základní práva (činnosti v oblastech uvedených v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii) * (závěrečné hlasování)

Přistoupení Bulharska (hlasování)

Přistoupení Rumunska (hlasování)

Sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) ***II (hlasování)

Pravidla pro účast na sedmém rámcovém programu ES ***I (hlasování)

Uvádění pyrotechnických výrobků na trh ***I (hlasování)

Evropský systém integrované statistiky sociální ochrany (ESISSO) ***I (hlasování)

Pravidla pro účast na sedmém rámcovém programu ESAE * (hlasování)

Specifický program Lidé 2007 až 2013 (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace) * (hlasování)

Specifický program Myšlenky (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, 2007 až 2013) * (hlasování)

Specifický program Kapacity (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace 2007 až 2013) * (hlasování)

Specifický program Spolupráce 2007 až 2013 (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace) * (hlasování)

Specifický program, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, 2007 až 2013) * (hlasování)

Specifický program, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí (sedmý rámcový program Euratom pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie, 2007 až 2011) * (hlasování)

Specifický program Evropského společenství pro atomovou energii (sedmý rámcový program pro výzkum a odbornou přípravu, 2007 až 2011) * (hlasování)

Prostor svobody, bezpečnosti a práva (hlasování)

AIDS (hlasování)

Situace zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii: evropský akční plán 2006-2007 (hlasování)

Čas zařadit vyšší rychlost - zavedení nového partnerství pro zaměstnanost a růst (hlasování)

Vysvětlení hlasování

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Předání textů přijatých během zasedání

Termíny příštích zasedání

Přerušení zasedání

PREZENČNÍ LISTINA

29

PŘÍLOHA I

31

PŘÍLOHA II

46

PŘIJATÉ TEXTY

102

P6_TA(2006)0504Harmonizace technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví ***ILegislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví (KOM(2006)0645) — C6-0362/2006 — 2006/0209(COD))

102

P6_TC1-COD(2006)0209Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 30. listopadu 2006 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví

102

P6_TA(2006)0505Technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby ***ILegislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/.../ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby (KOM(2006)0646 — C6-0360/2006 — 2006/0210(COD))

104

P6_TC1-COD(2006)0210Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 30. listopadu 2006 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/.../ES, kterou se mění směrnice 2006/.../ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby

105

P6_TA(2006)0506Dohoda mezi Evropským společenstvím a Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu *Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu (KOM(2006)0363 — C6-0282/2006 — 2006/0122(CNS))

108

P6_TA(2006)0507Poskytnutí záruky Společenství na ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Společenství *Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o poskytnutí záruky Společenství na ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Společenství (KOM(2006)0324 — C6-0275/2006 — 2006/0107(CNS))

109

P6_TA(2006)0508Oprava článku 139 jednacího řádu — Přechodné ustanovení o jazycíchRozhodnutí Evropského parlamentu o změně článku 139 jednacího řádu Evropského parlamentu o přechodných ustanoveních pro používání úředních jazyků (2006/2244(REG))

115

P6_TA(2006)0509Agentura Evropské unie pro základní práva *Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (KOM(2005)0280 — C6-0288/2005 — 2005/0124(CNS))

116

P6_TA(2006)0510Agentura pro základní práva, činnosti v oblastech uvedených v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii *Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se Agentura Evropské unie pro základní práva zmocňuje k výkonu činností v oblastech uvedených v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii (KOM(2005)0280 — C6-0289/2005 — 2005/0125 (CNS))

117

P6_TA(2006)0511Přistoupení BulharskaUsnesení Evropského parlamentu o přistoupení Bulharska k Evropské unii (2006/2114(INI))

117

P6_TA(2006)0512Přistoupení RumunskaUsnesení Evropského parlamentu o přistoupení Rumunska k Evropské unii (2006/2115(INI))

121

P6_TA(2006)0513Sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) ***IILegislativní usnesení Evropského parlamentu ke společnému postoji Rady ohledně přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (12032/2/2006 — C6-0318/2006 — 2005/0043(COD))

125

P6_TC2-COD(2005)0043Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 30. listopadu 2006 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. ... /2006/ES o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)

125

PŘÍLOHA I

133

PŘÍLOHA IIORIENTAČNÍ ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ MEZI PROGRAMY

169

PŘÍLOHA IIIREŽIMY FINANCOVÁNÍ

170

P6_TA(2006)0514Pravidla pro účast na sedmém rámcovém programu ES ***ILegislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2013) (KOM(2005)0705 — C6-0005/2006 — 2005/0277(COD))

173

P6_TC1-COD(2005)0277Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 30. listopadu 2006 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady č. .../2006/ES, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007-2013)

173

PŘÍLOHAÚČASTNICKÝ ZÁRUČNÍ FOND

198

P6_TA(2006)0515Uvádění pyrotechnických výrobků na trh ***ILegislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uvádění pyrotechnických výrobků na trh (KOM(2005)0457 — C6-0312/2005 — 2005/0194(COD))

199

P6_TC1-COD(2005)0194Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 30. listopadu 2006 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/.../ES o uvádění pyrotechnických výrobků na trh

199

PŘÍLOHA IZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST

212

PŘÍLOHA IIPOSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY

214

PŘÍLOHA IIIMINIMÁLNÍ KRITÉRIA, KTERÁ MAJÍ BRÁT ČLENSKÉ STÁTY V ÚVAHU PŘI OZNAMOVÁNÍ SUBJEKTŮ ODPOVĚDNÝCH ZA POSUZOVÁNÍ SHODY

222

PŘÍLOHA IVOZNAČENÍ SHODY

223

P6_TA(2006)0516Evropský systém integrované statistiky sociální ochrany (ESISSO) ***ILegislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském systému integrované statistiky sociální ochrany (ESISSO) (KOM(2006)0011 — C6-0024/2006 — 2006/0004(COD))

223

P6_TC1-COD(2006)0004Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 30. listopadu 2006 k přijetí návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2007 o Evropském systému integrované statistiky sociální ochrany (ESISSO)

224

PŘÍLOHA IÚSTŘEDNÍ SYSTÉM ESISSO

228

PŘÍLOHA IIMODUL PŘÍJEMCI DŮCHODŮ

229

PŘÍLOHA IIIPILOTNÍ SBĚR ÚDAJŮ TÝKAJÍCÍCH SE ČISTÝCH DÁVEK SOCIÁLNÍ OCHRANY

229

P6_TA(2006)0517Pravidla pro účast na sedmém rámcovém programu ESAE *Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady (Euratom), kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2011) (KOM(2006)0042 — C6-0080/2006 — 2006/0014(CNS))

230

P6_TA(2006)0518Specifický program Lidé 2007 až 2013 (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace) *Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu Lidé, kterým se provádí sedmý rámcový program (2007 až 2013) Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (KOM(2005)0442 — C6-0383/2005- 2005/0187(CNS))

252

P6_TA(2006)0519Specifický program Myšlenky (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, 2007 až 2013) *Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu Myšlenky, kterým se provádí sedmý rámcový program (2007 až 2013) Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (KOM(2005)0441 — C6-0382/2005 — 2005/0186(CNS))

265

P6_TA(2006)0520Specifický program Kapacity (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace 2007 až 2013)*Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu Kapacity, kterým se provádí sedmý rámcový program (2007 až 2013) Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (KOM(2005)0443 — C6-0384/2005 — 2005/0188(CNS))

272

P6_TA(2006)0521Specifický program Spolupráce 2007 až 2013 (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace) *Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu s názvem Spolupráce, kterým se provádí sedmý rámcový program (2007 až 2013) Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (KOM(2005)0440 — C6-0381/2005 — 2005/0185(CNS))

290

P6_TA(2006)0522Specifický program, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, 2007 až 2013) *Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí na základě sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (KOM(2005)0439 — C6-0380/2005 — 2005/0184(CNS)

344

P6_TA(2006)0523Specifický program, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí (sedmý rámcový program Euratom pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie, 2007 až 2011) *Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí na základě sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie (2007 až 2011) (KOM(2005)0444 — C6-0385/2005 — 2005/0189(CNS))

352

P6_TA(2006)0524Specifický program Evropského společenství pro atomovou energii (sedmý rámcový program pro výzkum a odbornou přípravu, 2007 až 2011) *Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady o specifickém programu, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie (2007 až 2011) (KOM(2005)0445 — C6-0386/2005 — 2005/0190(CNS))

356

P6_TA(2006)0525Prostor svobody, bezpečnosti a právaUsnesení Evropského parlamentu o pokroku dosaženém Evropskou unií v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva (články 2 a 39 Smlouvy o EU)

361

P6_TA(2006)0526AIDSUsnesení Evropského parlamentu o AIDS

366

P6_TA(2006)0527Situace zdravotně postižených osobUsnesení Evropského parlamentu o postavení zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii: Evropský akční plán 2006-2007 (2006/2105(INI))

370

P6_TA(2006)0528Čas zařadit vyšší rychlost - zavedení nového partnerství pro zaměstnanost a růstUsnesení Evropského parlamentu k tématu Čas zařadit vyšší rychlost - Nové partnerství pro růst a zaměstnanost (2006/2138(INI))

378

Vysvětlivky k použitým symbolům

*

Konzultace

**I

Spolupráce: první čtení

**II

Spolupráce: druhé čtení

***

Postup souhlasu

***I

Spolurozhodování: první čtení

***II

Spolurozhodování: druhé čtení

***III

Spolurozhodování: třetí čtení

(Druh postupu se určuje právním základem navrženým Komisí)Informace k době hlasováníPokud není uvedeno jinak, zpravodajové před hlasováním písemně oznámili předsednictvu svá stanoviska k pozměňovacím návrhům.Zkratky používané pro parlamentní výbory

AFET

Výbor pro zahraniční věci

DEVE

Výbor pro rozvoj

INTA

Výbor pro mezinárodní obchod

BUDG

Rozpočtový výbor

CONT

Výbor pro rozpočtovou kontrolu

ECON

Hospodářský a měnový výbor

EMPL

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

ENVI

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

ITRE

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

IMCO

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

TRAN

Výbor pro dopravu a cestovní ruch

REGI

Výbor pro regionální rozvoj

AGRI

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

PECH

Výbor pro rybolov

CULT

Výbor pro kulturu a vzdělávání

JURI

Výbor pro právní záležitosti

LIBE

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

AFCO

Výbor pro ústavní záležitosti

FEMM

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

PETI

Petiční výbor

Zkratky používané pro politické skupiny

PPE-DE

Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů

PSE

Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu

ALDE

Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu

Verts/ALE

Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance

GUE/NGL

Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice

IND/DEM

Skupina Nezávislosti a demokracie

UEN

Skupina Unie pro Evropu národů

NI

Nezařazení poslanci

CS

 


I (Sdělení)

EVROPSKÝ PARLAMENT

ZASEDÁNÍ 2006-2007

Dílčí zasedání od 29. do 30. listopadu 2006

Středa 29. listopadu 2006

22.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 316/1


ZÁPIS

(2006/C 316 E/01)

PRŮBĚH ZASEDÁNÍ

PŘEDSEDNICTVÍ: Josep BORRELL FONTELLES

předseda

1.   Pokračování zasedání

Zasedání bylo zahájeno v 15:05.

2.   Schválení zápisu z předchozího zasedání

Zápis z předchozího zasedání byl schválen.

3.   Předložení dokumentů

Byly předloženy tyto dokumenty

1)

z Rady a Komise:

Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací — Zveřejnění konečné účetní uzávěrky v rozpočtovém roce 2005 (N6-0036/2006 — C6-0401/2006 — 2006/2168(DEC))

předáno

příslušný výbor: CONT

 

stanovisko: ITRE

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí — Konečná účetní uzávěrka v rozpočtovém roce 2005 (N6-0035/2006 — C6-0400/2006 — 2006/2167(DEC))

předáno

příslušný výbor: CONT

 

stanovisko: ENVI

Evropský úřad pro bezpečnost potravin — Zveřejnění konečné účetní závěrky za rozpočtový rok 2005 (N6-0034/2006 — C6-0399/2006 — 2006/2166(DEC))

předáno

příslušný výbor: CONT

 

stanovisko: ENVI

Evropská agentura pro bezpečnost letectví — Zveřejnění konečné účetní závěrky za rozpočtový rok 2005 (N6-0033/2006 — C6-0398/2006 — 2006/2165(DEC))

předáno

příslušný výbor: CONT

 

stanovisko: TRAN

Evropská agentura pro námořní bezpečnost — Zveřejnění konečné účetní závěrky za rozpočtový rok 2005 (N6-0032/2006 — C6-0397/2006 — 2006/2164(DEC))

předáno

příslušný výbor: CONT

 

stanovisko: TRAN

Evropská nadace odborného vzdělávání — Zveřejnění konečné účetní závěrky za rozpočtový rok 2005 (N6-0031/2006 — C6-0396/2006 — 2006/2163(DEC))

předáno

příslušný výbor: CONT

 

stanovisko: EMPL

Eurojust — Zveřejnění konečné účetní závěrky za rozpočtový rok 2005 (N6-0030/2006 — C6-0395/2006 — 2006/2162(DEC))

předáno

příslušný výbor: CONT

 

stanovisko: LIBE

Evropská agentura pro léčivé přípravky — Zveřejnění konečné účetní závěrky za rozpočtový rok 2005 (N6-0029/2006 — C6-0394/2006 — 2006/2161(DEC))

předáno

příslušný výbor: CONT

 

stanovisko: ENVI

Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie — Zveřejnění konečné účetní závěrky za rozpočtový rok 2005 (N6-0028/2006 — C6-0393/2006 — 2006/2160(DEC))

předáno

příslušný výbor: CONT

Evropská agentura pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci — Zveřejnění konečné účetní závěrky za rozpočtový rok 2005 (N6-0027/2006 — C6-0392/2006 — 2006/2159(DEC))

předáno

příslušný výbor: CONT

 

stanovisko: EMPL

Evropská agentura pro životní prostředí — Zveřejnění konečné účetní závěrky za rozpočtový rok 2005 (N6-0026/2006 — C6-0391/2006 — 2006/2158(DEC))

předáno

příslušný výbor: CONT

 

stanovisko: ENVI

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost — Zveřejnění konečné účetní závěrky za rozpočtový rok 2005 (N6-0025/2006 — C6-0390/2006 — 2006/2157(DEC))

předáno

příslušný výbor: CONT

 

stanovisko: LIBE

Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie — Zveřejnění konečné účetní závěrky v rozpočtovém roce 2005 (N6-0024/2006 — C6-0389/2006 — 2006/2156(DEC))

předáno

příslušný výbor: CONT

 

stanovisko: LIBE

Evropská agentura pro obnovu — Zveřejnění konečné účetní závěrky v rozpočtovém roce 2005 (N6-0023/2006 — C6-0388/2006 — 2006/2155(DEC))

předáno

příslušný výbor: CONT

 

stanovisko: AFET

Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek — Zveřejnění konečné účetní závěrky v rozpočtovém roce 2005 (N6-0022/2006 — C6-0387/2006 — 2006/2154(DEC))

předáno

příslušný výbor: CONT

 

stanovisko: EMPL

Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání — Zveřejnění konečné účetní závěrky v rozpočtovém roce 2005 (N6-0021/2006 — C6-0386/2006 — 2006/2153(DEC))

předáno

příslušný výbor: CONT

 

stanovisko: EMPL

Návrh směrnice Rady, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (kodifikované znění) (KOM(2006)0669 — C6-0430/2006 — 2006/0224(CNS))

předáno

příslušný výbor: JURI

Pozměněný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů (kodifikované znění) (KOM(2006)0692 — C6-0429/2006 — 2003/0099(COD))

předáno

příslušný výbor: JURI

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže (KOM(2006)0684 — C6-0428/2006 — 2006/0236(COD))

předáno

příslušný výbor: IMCO

 

stanovisko: AGRI, ENVI, INTA

Návrh rozhodnutí Rady o účasti Společenství na zvýšení kapitálu Evropského investičního fondu (KOM(2006)0621 — C6-0426/2006 — 2006/0203(CNS))

předáno

příslušný výbor: BUDG

Návrh na převod prostředků DEC 58/2006 — Oddíl III — Komise (SEK(2006)1402 — C6-0425/2006 — 2006/2285(GBD))

předáno

příslušný výbor: BUDG

Návrh nařízení Rady, kterým se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii upravuje nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, nařízení (ES) č. 318/2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru a nařízení (ES) č. 320/2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství (KOM(2006)0677 — C6-0424/2006 — 2006/0226(CNS))

předáno

příslušný výbor: AGRI

Návrh nařízení Rady o finančních příspěvcích Společenství do mezinárodního fondu pro Irsko (2007-2010) (KOM(2006)0564 — C6-0423/2006 — 2006/0194(CNS))

předáno

příslušný výbor: REGI

 

stanovisko: BUDG

Pozměněný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ručních držadlech pro spolujezdce na dvoukolových motorových vozidlech (kodifikované znění) (KOM(2006)0265 — C6-0419/2006 — 2003/0058(COD))

předáno

příslušný výbor: JURI

Pozměněný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o stojanech dvoukolových motorových vozidel (kodifikované znění) (KOM(2006)0262 — C6-0418/2006 — 2003/0059(COD))

předáno

příslušný výbor: JURI

Návrh na převod prostředků DEC 59/2006 — Oddíl III — Komise (SEK(2006)1403 — C6-0417/2006 — 2006/2284(GBD))

předáno

příslušný výbor: BUDG

Návrh na převod prostředků DEC 55/2006 — Oddíl III — Komise (SEK(2006)1399 — C6-0416/2006 — 2006/2283(GBD))

předáno

příslušný výbor: BUDG

Návrh směrnice Rady o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření (kodifikované znění) (KOM(2006)0605 — C6-0409/2006 — 2006/0192(CNS))

předáno

příslušný výbor: JURI

Návrh na převod prostředků DEC 56/2006 — Oddíl III — Komise (SEK(2006)1400 — C6-0407/2006 — 2006/2282(GBD))

předáno

příslušný výbor: BUDG

Návrh na převod prostředků DEC 54/2006 — Oddíl III — Komise (SEK(2006)1355 — C6-0406/2006 — 2006/2281(GBD))

předáno

příslušný výbor: BUDG

Návrh na převod prostředků DEC 51/2006 — Oddíl III — Komise (SEK(2006)1352 — C6-0405/2006 — 2006/2280(GBD))

předáno

příslušný výbor: BUDG

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o mechanismu řízení kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikované znění) (KOM(2006)0670 — C6-0404/2006 — 2006/0225(COD))

předáno

příslušný výbor: JURI

Návrh nařízení Rady, kterým se stanoví ochranná a donucovací opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (KOM(2006)0609 — C6-0403/2006 — 2006/0200(CNS))

předáno

příslušný výbor: PECH

 

stanovisko: ENVI

Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (KOM(2006)0587 — C6-0402/2006 — 2006/0190(CNS))

předáno

příslušný výbor: PECH

 

stanovisko: ENVI

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o maximální konstrukční rychlosti a nákladních plošinách kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikované znění) (KOM(2006)0667 — C6-0385/2006 — 2006/0219(COD))

předáno

příslušný výbor: JURI

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský poradní výbor pro politiku Společenství v oblasti statistických informací (KOM(2006)0653 — C6-0379/2006 — 2006/0217(COD))

předáno

příslušný výbor: ECON

 

stanovisko: IMCO

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský technologický institut (KOM(2006)0604 — C6-0355/2006 — 2006/0197(COD))

předáno

příslušný výbor: ITRE

 

stanovisko: CULT, BUDG, JURI, CONT, IMCO

Společný směr Rady s ohledem na přijatí nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (14259/2006 — C6-0431/2006 — 2005/0090(CNS))

předáno

příslušný výbor: BUDG

 

stanovisko: CONT

Jmenování bulharského člena Účetního dvora (N6-0037/2006 — C6-0411/2006 — 2006/0811(CNS))

předáno

příslušný výbor: CONT

Jmenování rumunského člena Účetního dvora (N6-0038/2006 — C6-0410/2006 — 2006/0812(CNS))

předáno

příslušný výbor: CONT

2)

z parlamentních výborů:

2.1)

zprávy:

***I Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv na celém světě (Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva) (KOM(2006)0354 — C6-0206/2006 — 2006/0116(COD)) — výbor AFET — Spoluzpravodajové: Hélène Flautre a Edward McMillan-Scott (A6-0376/2006)

* Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program (2007-2013) Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (KOM(2005)0440 — C6-0381/2005 — 2005/0185(CNS)) — výbor ITRE.

Zpravodajka: Teresa Riera Madurell (A6-0379/2006)

Zpráva k tématu „Čas zařadit vyšší rychlost — Nové partnerství pro růst a zaměstnanost“ (2006/2138(INI)) — výbor ITRE.

Zpravodajka: Pilar del Castillo Vera (A6-0384/2006)

Zpráva o změně článku 139 jednacího řádu Evropského parlamentu o přechodných ustanoveních pro používání úředních jazyků (2006/2244(REG)) — výbor AFCO.

Zpravodaj: Ingo Friedrich (A6-0391/2006)

Zpráva o institucionálních aspektech schopnosti Evropské unie začlenit nové členské státy (2006/2226(INI)) — výbor AFCO.

Zpravodaj: Alexander Stubb (A6-0393/2006)

* Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o poskytnutí záruky Společenství na ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Společenství (KOM(2006)0324 — C6-0275/2006 — 2006/0107(CNS)) — výbor BUDG.

Zpravodaj: Esko Seppänen (A6-0394/2006)

* Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu (KOM(2006)0363 — C6-0282/2006 — 2006/0122(CNS)) — výbor PECH.

Zpravodaj: Duarte Freitas (A6-0395/2006)

***I Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví (KOM(2006)0645 — C6-0362/2006 — 2006/0209(COD)) — výbor TRAN.

Zpravodaj: Paolo Costa (A6-0401/2006)

***I Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/.../ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby (KOM(2006)0646 — C6-0360/2006 — 2006/0210(COD)) — výbor TRAN.

Zpravodaj: Paolo Costa (A6-0402/2006)

Zpráva o přistoupení Bulharska k Evropské unii (2006/2114(INI)) — výbor AFET.

Zpravodaj: Geoffrey Van Orden (A6-0420/2006)

Zpráva o přistoupení Rumunska k Evropské unii (2006/2115(INI)) — výbor AFET.

Zpravodaj: Pierre Moscovici (A6-0421/2006)

2.2)

doporučení pro druhé čtení:

***II Doporučení pro druhé čtení ke společnému postoji Rady ohledně přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (12032/2/2006 — C6-0318/2006 — 2005/0043(COD)) — výbor ITRE.

Zpravodaj: Jerzy Buzek (A6-0392/2006)

3)

od poslanců:

3.1)

návrhy usnesení (článek 113 jednacího řádu):

Cristiana Muscardini: Návrh usnesení o nutnosti znovu zasadit vánoční stromky po svátcích (B6-0617/2006)

předáno

příslušný výbor: ENVI

 

stanovisko: AGRI

Cristiana Muscardini: Návrh usnesení o znečišťování ovzduší výfukovými plyny z motorových vozidel v Africe (B6-0616/2006)

předáno

příslušný výbor: INTA

 

stanovisko: DEVE, ENVI

3.2)

návrh doporučení (článek 114 jednacího řádu):

Martine Roure za skupinu PSE: Návrh doporučení Radě k ochraně údajů v rámci policejní spolupráce v trestních věcech (B6-0618/2006)

předáno

příslušný výbor: LIBE

Doris Pack za skupinu PPE-DE: Návrh doporučení Radě o Bosně a Hercegovině (B6-0615/2006)

předáno

příslušný výbor: AFET

4.   Rozhodnutí o určitých dokumentech

Svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu(článek 45 jednacího řádu)

výbor AFET

Budoucnost Kosova a úloha EU (2006/2267(INI))

(stanovisko: INTA)

(Na základě rozhodnutí Konference předsedů ze dne 16. 11. 2006)

Zpráva o strategickém dokumentu o pokroku v procesu rozšiřování (2006/2252(INI))

(Na základě rozhodnutí Konference předsedů ze dne 16. 11. 2006)

výbor CONT

Ochrana finančních zájmů Společenství — Boj proti podvodům — Výroční zpráva 2005 (2006/2268(INI))

(stanovisko: AGRI, BUDG, REGI)

(Na základě rozhodnutí Konference předsedů ze dne 16. 11. 2006)

výbor ECON

Finanční služby (2005-2100) — Bílá kniha (2006/2270(INI))

(stanovisko: JURI)

(Na základě rozhodnutí Konference předsedů ze dne 16. 11. 2006)

Evropská hospodářská situace, přípravná zpráva o hlavních směrech hospodářských politik (2006/2272(INI))

(stanovisko: EMPL, ITRE)

(Na základě rozhodnutí Konference předsedů ze dne 16. 11. 2006)

Výroční zpráva BEI za rok 2005 (2006/2269(INI))

(Na základě rozhodnutí Konference předsedů ze dne 16. 11. 2006)

výbor FEMM

Předpisový rámec pro opatření týkající se souladu mezi rodinným životem a dobou studia mladých dívek a žen v Evropské unii (2006/2276(INI))

(Na základě rozhodnutí Konference předsedů ze dne 16. 11. 2006)

Situace žen se zdravotním postižením v Evropské unii (2006/2277(INI))

(stanovisko: EMPL)

(Na základě rozhodnutí Konference předsedů ze dne 16. 11. 2006)

výbor IMCO

Dopad a následky vyloučení zdravotnických služeb z působnosti směrnice o službách na vnitřním trhu (2006/2275(INI))

(stanovisko: ENVI, EMPL)

(Na základě rozhodnutí Konference předsedů ze dne 16. 11. 2006)

výbor ITRE

Uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU (2006/2274(INI))

(stanovisko: CULT, EMPL, JURI, ECON, IMCO, REGI)

(Na základě rozhodnutí Konference předsedů ze dne 16. 11. 2006)

Vytvořit evropskou politiky v oblasti širokopásmového připojení (2006/2273(INI))

(stanovisko: CULT, EMPL, JURI, IMCO)

(Na základě rozhodnutí Konference předsedů ze dne 16. 11. 2006)

Užší spolupráce mezi výbory

výbor ENVI

Udržitelné využívání pesticidů (COM(2006)0373 — C6-0246/2006 — 2006/0132(COD))

(stanovisko: ITRE)

Užší spolupráce mezi výbory ENVI, AGRI

(Na základě rozhodnutí Konference předsedů ze dne 16. 11. 2006)

Postoupeno výboru

výbor REGI

Reforma společné organizace trhu s vínem (2006/2109(INI))

předáno

příslušný výbor: AGRI

 

stanovisko: INTA

Rozhodnutí o vypracování zprávy podle článku 201 jednacího řádu

výbor AFCO

Změna jednacího řádu v souvislosti s rozhodnutím Rady ze dne 17. července 2006 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí Komise („komitologie“)(2006/2244(REG))

5.   Písemná prohlášení (předložení)

Tito poslanci předložili písemná prohlášení k uložení do rejstříku (článek 116 jednacího řádu):

Jacky Henin, Marco Rizzo a Helmuth Markov o vytvoření evropské agentury pro energetiku a o zřízení evropského hospodářského zájmového sdružení pro řízení výroby a distribuce elektrické energie na území Evropské unie (85/2006);

Adriana Poli Bortone o opětovném zahájení postupu ratifikace Ústavy a o prosazení zmínky o křesťanských kořenech (86/2006);

Jolanta Dičkutė, John Bowis, Stephen Hughes, Frédérique Ries a Thomas Ulmer o hepatitidě C (87/2006).

6.   Texty smluv dodané Radou

Rada předala ověřené kopie těchto dokumentů:

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Uruguayskou východní republikou o některých aspektech leteckých služeb;

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o ochraně a předávání údajů o cestujících leteckými společnostmi americkému ministerstvu pro vnitřní bezpečnost.

7.   Převody prostředků

Rozpočtový výbor projednal návrh na převod prostředků DEC 39A/2006 Evropské komise (C6-0383/2006 — SEK(2006)1064).

Rozpočtový výbor schválil částečný převod v souladu s čl. 24 odst. 3 finančního nařízení ze dne 25. června 2002.

*

* *

Rozpočtový výbor projednal návrh na převod prostředků DEC 39B/2006 Evropské komise (C6-0383/2006 — SEK(2006)1064).

Rozpočtový výbor schválil celý převod v souladu s čl. 24 odst. 2 a 3 finančního nařízení ze dne 25. června 2002.

*

* *

Rozpočtový výbor projednal návrh na převod prostředků DEC 41/2006 Evropské komise (C6-0361/2006 — SEK(2006)1281).

Poté, co se Rozpočtový výbor seznámil se stanoviskem Rady, schválil celý převod v souladu s čl. 24 odst. 3 finančního nařízení ze dne 25. června 2002.

*

* *

Rozpočtový výbor projednal návrh na převod prostředků DEC 44/2006 Evropské komise (C6-0370/2006 — SEK(2006)1284).

Výbor schválil celý převod v souladu s čl. 24 odst. 2 finančního nařízení ze dne 25. června 2002.

*

* *

Rozpočtový výbor projednal návrh na převod prostředků DEC 46/2006 Evropské komise (C6-0366/2006 — SEK(2006)1286).

Rozpočtový výbor schválil celý převod v souladu s čl. 24 odst. 2 a 3 finančního nařízení ze dne 25. června 2002.

*

* *

Rozpočtový výbor projednal návrh na převod prostředků DEC 49/2006 Evropské komise (C6-0367/2006 — SEK(2006)1350).

Výbor schválil celý převod v souladu s čl. 24 odst. 2 finančního nařízení ze dne 25. června 2002.

*

* *

Rozpočtový výbor projednal návrh na převod prostředků DEC 52/2006 Evropské komise (C6-0371/2006 — SEK(2006)1353).

Poté, co se Rozpočtový výbor seznámil se stanoviskem Rady, schválil celý převod v souladu s čl. 24 odst. 3 finančního nařízení ze dne 25. června 2002.

*

* *

Rozpočtový výbor projednal návrh na převod prostředků DEC 53/2006 Evropské komise (C6-0372/2006 — SEK(2006)1354).

Poté, co se Rozpočtový výbor seznámil se stanoviskem Rady, schválil celý převod v souladu s čl. 24 odst. 3 finančního nařízení ze dne 25. června 2002.

*

* *

Rozpočtový výbor projednal návrh na převod prostředků DEC 59/2006 Evropské komise (C6-0417/2006 — SEK(2006)1403).

Rozpočtový výbor schválil celý převod v souladu s čl. 24 odst. 2 a 3 finančního nařízení ze dne 25. června 2002.

8.   Pořad jednání

Byl schválen plán práce (bod 14 zápisu ze dne 13. 11. 2006) a k pořadu jednání byly rozdány tiskové opravy (PE 379.744/OJ/COR).

Pořad jednání byl tímto schválen.

9.   Rozprava o budoucnosti Evropy (rozprava)

Rozprava o budoucnosti Evropy za účasti irského premiéra, člena Evropské rady.

Předseda učinil krátké prohlášení, ve kterém zejména zdůraznil důležitou úlohu, kterou v posledních deseti letech hraje irský ministerský předseda Bertie Ahern v oblasti evropských záležitostí. Rovněž uvedl, že s ohledem na skutečnost, že se irština stane dne 1. ledna 2007 21. úředním jazykem, bude během následující rozpravy možné mluvit irsky.

Vystoupil: Bertie Ahern.

Vystoupili: Hans-Gert Poettering za skupinu PPE-DE, Martin Schulz za skupinu PSE, Graham Watson za skupinu ALDE, Johannes Voggenhuber za skupinu Verts/ALE, Gabriele Zimmer za skupinu GUE/NGL, Brian Crowley za skupinu UEN, Kathy Sinnott za skupinu IND/DEM, Jim Allister nezařazený, Bertie Ahern, Avril Doyle, Proinsias De Rossa, Sophia in 't Veld, Johannes Voggenhuber, Mary Lou McDonald, Seán Ó Neachtain, Georgios Karatzaferis, Francesco Enrico Speroni, Timothy Kirkhope, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Marian Harkin, Bairbre de Brún a Koenraad Dillen.

PŘEDSEDNICTVÍ: Pierre MOSCOVICI

místopředseda

Vystoupili: Ioannis Varvitsiotis, Jo Leinen, Andrew Duff, Richard Corbett a Bertie Ahern.

Rozprava je uzavřena.

10.   Ověření pověřovacích listin

Na návrh výboru JURI se Parlament rozhodl potvrdit poslanecké mandáty Jensi Holmovi a Katrině Saksové s účinností od 27. 9. 2006 a od 9. 10. 2006.

11.   Složení Parlamentu

Dimitri Abadjiev oznámil své odstoupení z funkce pozorovatele v Evropském parlamentu s účinností od 1. 12. 2006.

Parlament vzal odstoupení na vědomí a pověřil svého předsedu, aby o něm informoval příslušné bulharské úřady.

12.   Sdělení společných postojů Rady

Předseda oznámil, že na základě čl. 57 odst. 1 jednacího řádu obdržel níže uvedený společný postoj Rady, odůvodnění jeho přijetí a postoj Komise k tomuto společnému postoji:

Společný postoj přijatý Radou dne 23. listopadu 2006 s ohledem na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Text s významem pro EHP) (14224/4/2006 — C6-0432/2006 — 2004/0270B(COD))

předáno

příslušný výbor: ENVI

Tříměsíční lhůta poskytnutá Parlamentu k přijetí stanoviska začne běžet zítra, dne 30. 11. 2006.

13.   Schůzka na nejvyšší úrovni Rusko/Evropská unie (rozprava)

Prohlášení Rady a Komise: Schůzka na nejvyšší úrovni Rusko/Evropská unie

Paula Lehtomäki (úřadující předsedkyně Rady) a Benita Ferrero-Waldner (členka Komise) učinily prohlášení

Vystoupili: Camiel Eurlings za skupinu PPE-DE, Hannes Swoboda za skupinu PSE, Paavo Väyrynen za skupinu ALDE, Daniel Cohn-Bendit za skupinu Verts/ALE, Vladimír Remek za skupinu GUE/NGL, Konrad Szymański za skupinu UEN, Mirosław Mariusz Piotrowski za skupinu IND/DEM, Charles Tannock, Reino Paasilinna, Inese Vaidere, Elmar Brok, Marek Siwiec, Ryszard Czarnecki a Tunne Kelam.

PŘEDSEDNICTVÍ: Antonios TRAKATELLIS

místopředseda

Vystoupili: Rihards Pīks, Béla Glattfelder, Bogusław Sonik, Paula Lehtomäki a Benita Ferrero-Waldner.

Předložené návrhy usnesení nebyly k dispozici, budou proto oznámeny později (bod 6 zápisu ze dne 12. 12. 2006).

Rozprava je uzavřena.

Hlasování: bod 8.15 zápisu ze dne 13. 12. 2006.

14.   Přistoupení Bulharska — Přistoupení Rumunska (rozprava)

Zpráva o přistoupení Bulharska k Evropské unii [2006/2114(INI)] — Výbor pro zahraniční věci.

Zpravodaj: Geoffrey Van Orden (A6-0420/2006)

Zpráva o přistoupení Rumunska k Evropské unii [2006/2115(INI)] — Výbor pro zahraniční věci.

Zpravodaj: Pierre Moscovici (A6-0421/2006)

Geoffrey Van Orden uvedl zprávu (A6-0420/2006).

Pierre Moscovici uvedl zprávu (A6-0421/2006).

Vystoupili: Paula Lehtomäki (úřadující předsedkyně Rady) a Olli Rehn (člen Komise).

Vystoupili: Kinga Gál (navrhovatelka výboru LIBE), Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (navrhovatelka výboru FEMM), Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (navrhovatelka výboru FEMM), Francisco José Millán Mon za skupinu PPE-DE, Jan Marinus Wiersma za skupinu PSE, Nicholson of Winterbourne za skupinu ALDE, Milan Horáček za skupinu Verts/ALE, a Jan Tadeusz Masiel za skupinu UEN.

PŘEDSEDNICTVÍ: Miroslav OUZKÝ

místopředseda

Vystoupili: Nigel Farage za skupinu IND/DEM, Hans-Peter Martin nezařazený, Elmar Brok, Alexandra Dobolyi, Jean-Marie Cavada, Bernat Joan i Marí, Hanna Foltyn-Kubicka, Gábor Harangozó, Panagiotis Beglitis, Herbert Bösch, Paula Lehtomäki a Olli Rehn.

Rozprava je uzavřena.

Hlasování: bod 8.8 zápisu ze dne 30. 11. 2006 a bod 8.9 zápisu ze dne 30. 11. 2006.

15.   Hospodářské a sociální následky restruktualizací v automobilovém odvětví v Evropě (rozprava)

Prohlášení Komise: Hospodářské a sociální následky restruktualizací v automobilovém odvětví v Evropě

Vladimír Špidla (člen Komise) učinil prohlášení.

Vystoupili: Ivo Belet za skupinu PPE-DE, Stephen Hughes za skupinu PSE, Jean Marie Beaupuy za skupinu ALDE, Pierre Jonckheer za skupinu Verts/ALE, Francis Wurtz za skupinu GUE/NGL, Frank Vanhecke nezařazený, José Albino Silva Peneda, Mia De Vits, Jacky Henin, Alain Hutchinson, Véronique De Keyser, Jean Louis Cottigny a Vladimír Špidla.

Rozprava je uzavřena.

16.   Evropský finanční nástroj na podporu demokracie a lidských práv na celém světě ***I (rozprava)

Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv na celém světě (evropský nástroj pro demokracii a lidská práva) (KOM(2006)0354 — C6-0206/2006 — 2006/0116(COD)) — Výbor pro zahraniční věci.

Spoluzpravodajové: Hélène Flautre a Edward McMillan-Scott (A6-0376/2006)

Vystoupily: Paula Lehtomäki (úřadující předsedkyně Rady) a Benita Ferrero-Waldner (členka Komise).

Hélène Flautre a Edward McMillan-Scott uvedli zprávu.

Vystoupili: Alessandro Battilocchio (navrhovatel výboru DEVE), Albert Jan Maat (navrhovatel výboru BUDG), Teresa Riera Madurell (navrhovatelka výboru FEMM), Michael Gahler za skupinu PPE-DE, Elena Valenciano Martínez-Orozco za skupinu PSE, Annemie Neyts-Uyttebroeck za skupinu ALDE, Richard Howitt, Kader Arif, Paula Lehtomäki a Benita Ferrero-Waldner.

Rozprava je uzavřena.

Hlasování: bod 14.18 zápisu ze dne 12. 12. 2006

(Zasedání, které bylo přerušeno v 20:20, pokračovalo v 21:00.)

PŘEDSEDNICTVÍ: Gérard ONESTA

místopředseda

17.   Jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám

Tito poslanci, kteří chtěli upozornit Parlament na důležitou politickou otázku, přednesli podle článku 144 jednacího řádu jednominutový projev:

Romana Jordan Cizelj, Yannick Vaugrenard, Margarita Starkevičiūtė, Kartika Tamara Liotard, Andrzej Tomasz Zapałowski, György Schöpflin, Marian Harkin, Gerard Batten, Witold Tomczak, Oldřich Vlasák, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Marco Cappato, Czesław Adam Siekierski, Marios Matsakis, Daniel Caspary a Vytautas Landsbergis.

18.   Sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) ***II — Pravidla pro účast na sedmém rámcovém programu ES ***I — Pravidla pro účast na sedmém rámcovém programu ESAE * — Specifický program „Lidé“ 2007 až 2013 (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace) * — Specifický program „Myšlenky“ (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, 2007 až 2013) * — Specifický program Kapacity (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace 2007 až 2013) * — Specifický program „Spolupráce“ 2007 až 2013 (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace) * — Specifický program, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, 2007 až 2013) * — Specifický program, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí (sedmý rámcový program Euratom pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie, 2007 až 2011) * — Specifický program Evropského společenství pro atomovou energii (sedmý rámcový program pro výzkum a odbornou přípravu, 2007 až 2011) * (rozprava)

Doporučení pro druhé čtení ke společnému postoji Rady ohledně přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (12032/2/2006 — C6-0318/2006 — 2005/0043(COD)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodaj: Jerzy Buzek (A6-0392/2006)

Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2013) (KOM(2005)0705 — C6-0005/2006 — 2005/0277(COD)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodaj: Philippe Busquin (A6-0304/2006)

Zpráva o návrhu nařízení Rady (Euratom), kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2011) (KOM(2006)0042 — C6-0080/2006 — 2006/0014(CNS)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodajka: Anne Laperrouze (A6-0305/2006)

Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu „Lidé“, kterým se provádí sedmý rámcový program (2007 až 2013) Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (KOM(2005)0442 — C6-0383/2005 — 2005/0187(CNS)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodaj: Umberto Pirilli (A6-0360/2006)

Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu „Myšlenky“, kterým se provádí sedmý rámcový program (2007 až 2013) Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (KOM(2005)0441 — C6-0382/2005 — 2005/0186(CNS)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodajka: Angelika Niebler (A6-0369/2006)

Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu Kapacity, kterým se provádí sedmý rámcový program (2007 až 2013) Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (KOM(2005)0443 — C6-0384/2005 — 2005/0188(CNS)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodaj: Vittorio Prodi (A6-0371/2006)

Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu s názvem „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program (2007 až 2013) Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (KOM(2005)0440 — C6-0381/2005 — 2005/0185(CNS)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodajka: Teresa Riera Madurell (A6-0379/2006)

Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí na základě sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (KOM(2005)0439 — C6-0380/2005 — 2005/0184(CNS)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodaj: David Hammerstein Mintz (A6-0335/2006)

Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí na základě sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie (2007 až 2011) (KOM(2005)0444 — C6-0385/2005 — 2005/0189(CNS)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodaj: Daniel Caspary (A6-0357/2006)

Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie (2007 až 2011) (KOM(2005)0445/2 — KOM(2005)0445/2 — 2005/0190(CNS)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodaj: Umberto Guidoni (A6-0333/2006)

Jerzy Buzek uvedl doporučení pro druhé čtení (A6-0392/2006).

Philippe Busquin uvedl zprávu (A6-0304/2006).

Anne Laperrouze uvedla zprávu (A6-0305/2006).

Umberto Pirilli uvedl zprávu (A6-0360/2006).

Angelika Niebler uvedla zprávu (A6-0369/2006).

Vittorio Prodi uvedl zprávu (A6-0371/2006).

Teresa Riera Madurell uvedla zprávu (A6-0379/2006).

David Hammerstein Mintz uvedl zprávu (A6-0335/2006).

Daniel Caspary uvedl zprávu (A6-0357/2006).

Umberto Guidoni uvedl zprávu (A6-0333/2006).

Vystoupili: Janez Potočnik (člen Komise) a Paula Lehtomäki (úřadující předsedkyně Rady).

Vystoupili: Neena Gill (navrhovatelka výboru BUDG), Jamila Madeira (navrhovatelka výboru EMPL), Markus Pieper (navrhovatel výboru AGRI), Giovanni Berlinguer (navrhovatel výboru CULT), Giles Chichester za skupinu PPE-DE, Reino Paasilinna za skupinu PSE, Patrizia Toia za skupinu ALDE, Claude Turmes za skupinu Verts/ALE, Miloslav Ransdorf za skupinu GUE/NGL, Leopold Józef Rutowicz za skupinu UEN, Nils Lundgren za skupinu IND/DEM, Gunnar Hökmark, Catherine Trautmann, Carlo Casini, Britta Thomsen, Cristina Gutiérrez-Cortines, Eluned Morgan, Françoise Grossetête, Dorette Corbey, Lambert van Nistelrooij, Jan Březina, Romana Jordan Cizelj, Ján Hudacký, Jan Christian Ehler, Etelka Barsi-Pataky, Paul Rübig a Janez Potočnik.

Rozprava je uzavřena.

Hlasování: bod 8.10 zápisu ze dne 30. 11. 2006, bod 8.11 zápisu ze dne 30. 11. 2006, bod 8.14 zápisu ze dne 30. 11. 2006, bod 8.15 zápisu ze dne 30. 11. 2006, bod 8.16 zápisu ze dne 30. 11. 2006, bod 8.17 zápisu ze dne 30. 11. 2006, bod 8.18 zápisu ze dne 30. 11. 2006, bod 8.19 zápisu ze dne 30. 11. 2006, bod 8.20 zápisu ze dne 30. 11. 2006 a bod 8.21 zápisu ze dne 30. 11. 2006.

19.   Uvádění pyrotechnických výrobků na trh ***I (rozprava)

Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uvádění pyrotechnických výrobků na trh [KOM(2005)0457 — C6-0312/2005 — 2005/0194(COD)] — Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.

Zpravodaj: Joel Hasse Ferreira (A6-0289/2006)

Vystoupil: Markos Kyprianou (člen Komise).

Joel Hasse Ferreira uvedl zprávu.

Vystoupili: Anja Weisgerber za skupinu PPE-DE, Anne Laperrouze za skupinu ALDE, Malcolm Harbour a Markos Kyprianou.

Rozprava je uzavřena.

Hlasování: bod 8.12 zápisu ze dne 30. 11. 2006.

20.   Práva pacientů v Evropské unii (rozprava)

Prohlášení Komise: Práva pacientů v Evropské unii

Markos Kyprianou (člen Komise) učinil prohlášení.

Vystoupili: John Bowis za skupinu PPE-DE, Anne Ferreira za skupinu PSE, Marios Matsakis za skupinu ALDE, Irena Belohorská nezařazená, Jorgo Chatzimarkakis a Markos Kyprianou.

Rozprava je uzavřena.

21.   Pořad jednání příštího zasedání

Pořad jednání na další den byl schválen (dokument „Pořad jednání“ PE 379.744/OJJE)

22.   Ukončení zasedání

Zasedání skončilo v 0:25.

Julian Priestley

generální tajemník

Edward McMillan-Scott

místopředseda


PREZENČNÍ LISTINA

Podpisy:

Adamou, Agnoletto, Aita, Allister, Andersson, Andrejevs, Andria, Andrikienė, Angelilli, Antoniozzi, Arif, Arnaoutakis, Ashworth, Assis, Atkins, Aubert, Audy, Ayala Sender, Aylward, Bachelot-Narquin, Baco, Barsi-Pataky, Batten, Battilocchio, Batzeli, Bauer, Beaupuy, Beazley, Becsey, Beglitis, Belet, Belohorská, Bennahmias, Berend, Berès, van den Berg, Berger, Berlato, Berlinguer, Bielan, Blokland, Bloom, Bobošíková, Böge, Bösch, Bonde, Booth, Borghezio, Borrell Fontelles, Bourlanges, Bourzai, Bowis, Bowles, Bozkurt, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brie, Brok, Brunetta, Budreikaitė, Buitenweg, Bullmann, van den Burg, Bushill-Matthews, Busk, Busquin, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Calabuig Rull, Callanan, Camre, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Carollo, Casa, Casaca, Cashman, Casini, Caspary, Castex, Castiglione, Catania, Cavada, Cercas, Chatzimarkakis, Chichester, Chiesa, Chmielewski, Christensen, Chruszcz, Claeys, Clark, Cocilovo, Coelho, Cohn-Bendit, Corbett, Corbey, Cornillet, Correia, Costa, Cottigny, Coveney, Cramer, Crowley, Ryszard Czarnecki, Daul, Davies, De Blasio, de Brún, Degutis, De Keyser, Demetriou, Deprez, De Rossa, Désir, Deß, De Veyrac, De Vits, Dičkutė, Didžiokas, Díez González, Dillen, Dimitrakopoulos, Dobolyi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Drčar Murko, Duchoň, Dührkop Dührkop, Duff, Duka-Zólyomi, Ebner, El Khadraoui, Elles, Esteves, Estrela, Ettl, Eurlings, Robert Evans, Fajmon, Farage, Fatuzzo, Fava, Ferber, Fernandes, Fernández Martín, Anne Ferreira, Elisa Ferreira, Figueiredo, Flasarová, Flautre, Florenz, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Fontaine, Ford, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, García Pérez, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gentvilas, Geremek, Geringer de Oedenberg, Gewalt, Gierek, Giertych, Gill, Gklavakis, Glante, Glattfelder, Goebbels, Goepel, Golik, Gollnisch, Gomolka, Gottardi, Goudin, Grabowska, Grabowski, Graça Moura, Graefe zu Baringdorf, de Grandes Pascual, Griesbeck, Gröner, de Groen-Kouwenhoven, Groote, Grosch, Grossetête, Guardans Cambó, Guerreiro, Guidoni, Gurmai, Gutiérrez-Cortines, Guy-Quint, Gyürk, Hänsch, Hammerstein Mintz, Hamon, Handzlik, Hannan, Harangozó, Harbour, Harkin, Hasse Ferreira, Hassi, Hatzidakis, Haug, Hazan, Heaton-Harris, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Helmer, Henin, Hennicot-Schoepges, Herczog, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Horáček, Howitt, Hudacký, Hudghton, Hughes, Hutchinson, Ibrisagic, in 't Veld, Itälä, Jackson, Janowski, Járóka, Jeggle, Jensen, Joan i Marí, Jöns, Jonckheer, Jordan Cizelj, Kacin, Kaczmarek, Kallenbach, Kamiński, Karas, Karatzaferis, Karim, Kaufmann, Kauppi, Tunne Kelam, Kilroy-Silk, Kindermann, Kirkhope, Klamt, Klaß, Knapman, Koch, Kohlíček, Konrad, Korhola, Kósáné Kovács, Koterec, Kozlík, Krahmer, Krarup, Krasts, Kratsa-Tsagaropoulou, Krehl, Kreissl-Dörfler, Krupa, Kuc, Kuhne, Kułakowski, Kušķis, Kusstatscher, Kuźmiuk, Lagendijk, Laignel, Lambert, Lambrinidis, Landsbergis, Lang, Langen, Langendries, Laperrouze, La Russa, Lauk, Lax, Le Foll, Lehideux, Lehne, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Le Rachinel, Lewandowski, Liberadzki, Libicki, Lichtenberger, Lienemann, Liotard, Locatelli, Lombardo, López-Istúriz White, Losco, Louis, Lucas, Ludford, Lulling, Lundgren, Lynne, Maat, Maaten, McAvan, McCarthy, McDonald, McGuinness, McMillan-Scott, Madeira, Maldeikis, Manders, Maňka, Thomas Mann, Manolakou, Mantovani, Markov, David Martin, Hans-Peter Martin, Martínez Martínez, Masiel, Mastenbroek, Mathieu, Mato Adrover, Matsakis, Matsis, Matsouka, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Medina Ortega, Meijer, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Morillon, Moscovici, Mote, Mulder, Musacchio, Muscardini, Muscat, Musotto, Musumeci, Myller, Napoletano, Nassauer, Nattrass, Newton Dunn, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Nicholson, Nicholson of Winterbourne, Niebler, Novak, Obiols i Germà, Achille Occhetto, Özdemir, Olajos, Olbrycht, Ó Neachtain, Onesta, Onyszkiewicz, Oomen-Ruijten, Ortuondo Larrea, Őry, Ouzký, Oviir, Paasilinna, Pack, Pafilis, Pahor, Paleckis, Panayotopoulos-Cassiotou, Pannella, Panzeri, Papadimoulis, Papastamkos, Patriciello, Peillon, Pęk, Alojz Peterle, Pflüger, Piecyk, Pieper, Pīks, Pinior, Piotrowski, Pirilli, Pirker, Pistelli, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Poignant, Polfer, Posdorf, Prets, Prodi, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Ransdorf, Rasmussen, Remek, Resetarits, Reul, Reynaud, Ribeiro e Castro, Riera Madurell, Ries, Riis-Jørgensen, Rivera, Rizzo, Rogalski, Romagnoli, Romeva i Rueda, Rosati, Roszkowski, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Rübig, Rutowicz, Ryan, Sacconi, Saïfi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Sartori, Saryusz-Wolski, Sbarbati, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schenardi, Schierhuber, Schlyter, Olle Schmidt, Frithjof Schmidt, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schroedter, Schuth, Schwab, Seeber, Segelström, Seppänen, Siekierski, Sifunakis, Silva Peneda, Simpson, Sinnott, Siwiec, Škottová, Smith, Sommer, Sonik, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Spautz, Speroni, Staes, Staniszewska, Starkevičiūtė, Šťastný, Sterckx, Stevenson, Stihler, Strož, Stubb, Sudre, Sumberg, Surján, Susta, Svensson, Swoboda, Szájer, Szent-Iványi, Szymański, Tabajdi, Tajani, Takkula, Tannock, Tarabella, Tarand, Tatarella, Thomsen, Titford, Titley, Toia, Tomczak, Trakatellis, Trautmann, Triantaphyllides, Trüpel, Turmes, Uca, Ulmer, Väyrynen, Vaidere, Vakalis, Valenciano Martínez-Orozco, Vanhecke, Van Lancker, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vaugrenard, Veneto, Ventre, Veraldi, Vergnaud, Vernola, Vincenzi, Virrankoski, Vlasák, Vlasto, Voggenhuber, Wagenknecht, Walter, Watson, Henri Weber, Weisgerber, Westlund, Wieland, Wiersma, Willmott, Wise, von Wogau, Wohlin, Bernard Piotr Wojciechowski, Janusz Wojciechowski, Wurtz, Yañez-Barnuevo García, Zahradil, Zaleski, Zapałowski, Zappalà, Zatloukal, Ždanoka, Zieleniec, Zīle, Zimmer, Zvěřina, Zwiefka

Pozorovatelé:

Abadjiev, Ali, Anastase, Arabadjiev, Athanasiu, Bărbuleţiu, Bliznashki, Buruiană-Aprodu, Cappone, Christova, Ciornei, Cioroianu, Corlăţean, Coşea, Gabriela Creţu, Martin Dimitrov, Duca, Ganţ, Hogea, Husmenova, Iacob-Ridzi, Ilchev, Ivanova, Kazak, Kirilov, Kónya-Hamar, Marinescu, Mihalache, Morţun, Paparizov, Parvanova, Petre, Podgorean, Popa, Sârbu, Severin, Shouleva, Silaghi, Stoyanov, Szabó, Ţicău, Ţîrle, Vigenin


Čtvrtek 30. listopadu 2006

22.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 316/17


ZÁPIS

(2006/C 316 E/02)

PRŮBĚH ZASEDÁNÍ

PŘEDSEDNICTVÍ: Alejo VIDAL-QUADRAS

místopředseda

1.   Zahájení zasedání

Zasedání bylo zahájeno v 9:00.

2.   Předložení dokumentů

Z Rady a Komise byly předloženy tyto dokumenty:

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci (kodifikované znění) (KOM(2006)0664 — C6-0384/2006 — 2006/0222(COD))

předáno

příslušný výbor: JURI

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o uplatňování pravidel hospodářské soutěže v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách (kodifikované znění) (KOM(2006)0722 — C6-0433/2006 — 2006/0241(COD))

předáno

příslušný výbor: JURI

Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění jednací řád Soudu prvního stupně Evropských společenství, pokud jde o jazykový režim za účelem zahrnutí bulharštiny a rumunštiny mezi jednací jazyky stanovené jednacím řádem (15712/2006 — C6-0434/2006 — 2006/0813(CNS))

předáno

příslušný výbor: JURI

Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění jednací řád Soudu prvního stupně Evropských společenství, pokud jde o jazykový režim za účelem zahrnutí bulharštiny a rumunštiny mezi jednací jazyky stanovené jednacím řádem (15715/2006 — C6-0435/2006 — 2006/0814(CNS))

předáno

příslušný výbor: JURI

Návrh nařízení Rady o produkci násadových vajec a kuřat chovné drůbeže a jejich uvádění na trh (kodifikované znění) (KOM(2006)0694 — C6-0436/2006 — 2006/0231(CNS))

předáno

příslušný výbor: JURI

3.   Farmaceutické účinné látky (písemné prohlášení)

Písemné prohlášení 61/2006 o farmaceutických účinných látkách, které předložili Amalia Sartori, John Bowis, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines a Thomas Ulmer, podepsala většina všech poslanců Parlamentu. Prohlášení bude následně podle čl. 116 odst. 4 jednacího řádu zasláno adresátům, kteří jsou v něm uvedeni, a zveřejněno spolu se jmény signatářů v textech přijatých na zasedání konaném dne 12. 12. 2006.

4.   AIDS (rozprava)

Prohlášení Komise: AIDS

Vladimír Špidla (člen Komise) učinil prohlášení.

Vystoupili: John Bowis za skupinu PPE-DE, Glenys Kinnock za skupinu PSE, Georgs Andrejevs za skupinu ALDE, Marie-Hélène Aubert za skupinu Verts/ALE, Vittorio Agnoletto za skupinu GUE/NGL, Luca Romagnoli nezařazený, Zbigniew Zaleski, Margrietus van den Berg, Fiona Hall, Raül Romeva i Rueda, Zita Gurmai, Pierre Schapira a Vladimír Špidla.

Návrhy usnesení předložené v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu na ukončení rozpravy:

John Bowis za skupinu PPE-DE o světovém dni AIDS (B6-0619/2006);

Vittorio Agnoletto, Feleknas Uca, Dimitrios Papadimoulis, Adamos Adamou a Luisa Morgantini za skupinu GUE/NGL o HIV/AIDS a dalších epidemiích (B6-0620/2006);

Eoin Ryan za skupinu UEN o světovém dni AIDS 2006 (B6-0621/2006);

Miguel Angel Martínez Martínez, Glenys Kinnock, Karin Scheele a Ana Maria Gomes za skupinu PSE o HIV/AIDS (světovém dni boje proti AIDS) (B6-0622/2006);

Georgs Andrejevs a Marios Matsakis za skupinu ALDE o světovém dni AIDS (B6-0623/2006);

Carl Schlyter, Marie-Hélène Aubert a Raül Romeva i Rueda za skupinu Verts/ALE o HIV/AIDS (světovém dni boje proti AIDS) (B6-0624/2006).

Rozprava je uzavřena.

Hlasování: bod 8.23 zápisu ze dne 30. 11. 2006.

5.   Situace zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii: evropský akční plán 2006-2007 (rozprava)

Zpráva o situaci postižených osob v rozšířené Evropské unii: evropský akční plán 2006-2007 (2006/2105(INI)) — Výbor pro zaměstnanost a sociální věci.

Zpravodajka: Elizabeth Lynne (A6-0351/2006)

Elizabeth Lynne uvedla zprávu.

Vystoupil: Vladimír Špidla (člen Komise).

Vystoupili: Gyula Hegyi (navrhovatel výboru CULT), Iles Braghetto za skupinu PPE-DE, a Evangelia Tzampazi za skupinu PSE.

PŘEDSEDNICTVÍ: Sylvia-Yvonne KAUFMANN

místopředsedkyně

Vystoupili: Arūnas Degutis za skupinu ALDE, Ilda Figueiredo za skupinu GUE/NGL, Mieczysław Edmund Janowski za skupinu UEN, Andrzej Tomasz Zapałowski za skupinu IND/DEM, Ana Mato Adrover, Richard Howitt, Philip Bushill-Matthews, Elizabeth Lynne a Vladimír Špidla.

Rozprava je uzavřena.

Hlasování: bod 8.24 zápisu ze dne 30. 11. 2006.

6.   Čas zařadit vyšší rychlost - zavedení nového partnerství pro zaměstnanost a růst (rozprava)

Zpráva o projektu Čas zařadit vyšší rychlost — zavedení nového partnerství pro zaměstnanost a růst (2006/2138(INI)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodajka: Pilar del Castillo Vera (A6-0384/2006)

Pilar del Castillo Vera uvedla zprávu.

Vystoupil: Günter Verheugen (místopředseda Komise).

Vystoupili: Patrizia Toia (navrhovatelka výboru EMPL), Gyula Hegyi (navrhovatel výboru CULT), Andrzej Jan Szejna (navrhovatel výboru JURI), Dominique Vlasto za skupinu PPE-DE, Norbert Glante za skupinu PSE, Ona Juknevičienė za skupinu ALDE, Guntars Krasts za skupinu UEN, Godfrey Bloom za skupinu IND/DEM, Ashley Mote nezařazený, Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk a Günter Verheugen.

Rozprava je uzavřena.

Hlasování: bod 8.25 zápisu ze dne 30. 11. 2006.

(Zasedání bylo přerušeno v 10:50 před hlasováním a pokračovalo v 11:00)

PŘEDSEDNICTVÍ: Edward McMILLAN-SCOTT

místopředseda

7.   Schválení zápisu z předchozího zasedání

Zápis z předchozího zasedání byl schválen.

*

* *

Vystoupil: Jacky Henin s domněnkou, že byla přijata dodatečná bezpečnostní opatření. (Předsedající odpověděl, že o této skutečnosti nic neví, ale že se bude informovat.)

8.   Hlasování

Podrobné výsledky hlasování (pozměňovací návrhy, oddělené a dílčí hlasování atd.) budou zveřejněny v příloze „Výsledky hlasování“ zápisu.

Předsedající na žádost určitého počtu poslanců navrhl, aby se o zprávách Geoffrey Van Orden (A6-0420/2006)a Pierre Moscovici (A6-0421/2006) hlasovalo ihned po zprávách, o kterých bude hlasováno zjednodušeným postupem.

Vystoupil: Hannes Swoboda k tomuto návrhu.

Parlament tento návrh schválil.

8.1.   Harmonizace technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví ***I (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví [KOM(2006)0645 — C6-0362/2006 — 2006/0209(COD)] — Výbor pro dopravu a cestovní ruch.

Zpravodaj: Paolo Costa (A6-0401/2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 1)

NÁVRH KOMISE, POZMĚŇOVACÍ NÁVRH a NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat jediným hlasováním (P6_TA(2006)0504)

8.2.   Technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby ***I (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/.../ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby [KOM(2006)0646 — C6-0360/2006 — 2006/0210(COD)] — Výbor pro dopravu a cestovní ruch.

Zpravodaj: Paolo Costa (A6-0402/2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 2)

NÁVRH KOMISE, POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY a NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat jediným hlasováním (P6_TA(2006)0505)

8.3.   Dohoda mezi ES a Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu * (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Zpráva o návrhu nařízení Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu [KOM(2006)0363 — C6-0282/2006 — 2006/0122(CNS)] — Výbor pro rybolov.

Zpravodaj: Duarte Freitas (A6-0395/2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 3)

NÁVRH KOMISE, POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY a NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat jediným hlasováním (P6_TA(2006)0506)

8.4.   Záruka Společenství Evropské investiční bance * (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o poskytnutí záruky Společenství na ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Společenství [KOM(2006)0324 — C6-0275/2006 — 2006/0107(CNS)] — Rozpočtový výbor.

Zpravodaj: Esko Seppänen (A6-0394/2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 4)

NÁVRH KOMISE, POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY a NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat jediným hlasováním (P6_TA(2006)0507)

8.5.   Oprava článku 139 jednacího řádu — Přechodné ustanovení o jazycích (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Zpráva o opravě článku 139 jednacího řádu — Přechodné ustanovení o jazycích [ 2006/2244(REG)] — Výbor pro ústavní záležitosti.

Zpravodaj: Ingo Friedrich (A6-0391/2006)

(potřebná kvalifikovaná většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 5)

ČLÁNEK 139 JEDNACÍHO ŘÁDU, POZMĚŇOVACÍ NÁVRH, NÁVRH ROZHODNUTÍ

přijat jediným hlasováním (P6_TA(2006)0508)

8.6.   Agentura Evropské unie pro základní práva * (závěrečné hlasování)

Zpráva o návrhu nařízení Rady o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva [KOM(2005)0280 — C6-0288/2005 — 2005/0124(CNS)] — Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

Zpravodajka: Kinga Gál (A6-0306/2006)

Rozprava se konala dne 12. 10. 2006(bod 3 zápisu ze dne 12. 10. 2006).

Hlasování se konalo dne 12. 10. 2006(bod 7.22 zápisu ze dne 12. 10. 2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 6)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2006)0509)

K hlasování vystoupili:

Kinga Gál (zpravodajka) před hlasováním.

8.7.   Agentura pro základní práva (činnosti v oblastech uvedených v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii) * (závěrečné hlasování)

Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se Agentura Evropské unie pro základní práva zmocňuje k výkonu činností v oblastech uvedených v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii [KOM(2005)0280 — C6-0289/2005 — 2005/0125(CNS)] — Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

Zpravodajka: Magda Kósáné Kovács (A6-0282/2006).

Rozprava se konala dne 12. 10. 2006(bod 3 zápisu ze dne 12. 10. 2006).

Hlasování se konalo dne 12. 10. 2006(bod 7.23 zápisu ze dne 12. 10. 2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 7)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2006)0510)

K hlasování vystoupili:

Magda Kósáné Kovács (zpravodajka) před hlasováním.

8.8.   Přistoupení Bulharska (hlasování)

Zpráva o přistoupení Bulharska k Evropské unii [2006/2114(INI)] — Výbor pro zahraniční věci.

Zpravodaj: Geoffrey Van Orden (A6-0420/2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 8)

NÁVRH USNESENÍ

přijat (P6_TA(2006)0511)

K hlasování vystoupili:

Rebecca Harms k pozměňovacímu návrhu 2 a Geoffrey Van Orden (zpravodaj) s žádostí, aby se hlasovalo o pozměňovacím návrhu 9, který nebyl vzat v potaz vzhledem k přijetí pozměňovacího návrhu 2 (předsedající odpověděl, že výsledek hlasování o pozměňovacím návrhu 2 je platný).

8.9.   Přistoupení Rumunska (hlasování)

Zpráva o přistoupení Rumunska k Evropské unii [2006/2115(INI)] — Výbor pro zahraniční věci.

Zpravodaj: Pierre Moscovici (A6-0421/2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 9)

NÁVRH USNESENÍ

přijat (P6_TA(2006)0512)

8.10.   Sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) ***II (hlasování)

Doporučení pro druhé čtení ke společnému postoji Rady ohledně přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (12032/2/2006 — C6-0318/2006 — 2005/0043(COD)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodaj: Jerzy Buzek (A6-0392/2006)

(potřebná kvalifikovaná většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 10)

SPOLEČNÝ POSTOJ RADY

prohlášen za schválený v pozměněném znění (P6_TA(2006)0513)

K hlasování vystoupili:

Giles Chichester (navrhovatel výboru ITRE) doporučil přijetí svazku pozměňovacích návrhů předložených za výbor;

Carlo Casini oznámil, že stahuje své pozměňovací návrhy 47 a 48;

Vittorio Prodi, Philippe Busquin a Hiltrud Breyer k předcházejícím vystoupením.

8.11.   Pravidla pro účast na sedmém rámcovém programu ES ***I (hlasování)

Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2013) (KOM(2005)0705 — C6-0005/2006 — 2005/0277(COD)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodaj: Philippe Busquin (A6-0304/2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 11)

NÁVRH KOMISE

schválen v pozměněném znění (P6_TA(2006)0514)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2006)0514)

8.12.   Uvádění pyrotechnických výrobků na trh ***I (hlasování)

Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uvádění pyrotechnických výrobků na trh [KOM(2005)0457 — C6-0312/2005 — 2005/0194(COD)] — Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.

Zpravodaj: Joel Hasse Ferreira (A6-0289/2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 12)

NÁVRH KOMISE

schválen v pozměněném znění (P6_TA(2006)0515)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2006)0515)

8.13.   Evropský systém integrované statistiky sociální ochrany (ESISSO) ***I (hlasování)

Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském systému integrované statistiky sociální ochrany (ESISSO) [KOM(2006)0011 — C6-0024/2006 — 2006/0004(COD)] — Výbor pro zaměstnanost a sociální věci.

Zpravodaj: Jan Andersson (A6-0324/2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 13)

NÁVRH KOMISE

schválen v pozměněném znění (P6_TA(2006)0516)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2006)0516)

8.14.   Pravidla pro účast na sedmém rámcovém programu ESAE * (hlasování)

Zpráva o návrhu nařízení Rady (Euratom), kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2011) (KOM(2006)0042 — C6-0080/2006 — 2006/0014(CNS)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodajka: Anne Laperrouze (A6-0305/2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod.14)

NÁVRH KOMISE

schválen v pozměněném znění (P6_TA(2006)0517)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2006)0517)

8.15.   Specifický program „Lidé“ 2007 až 2013 (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace) * (hlasování)

Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu „Lidé“, kterým se provádí sedmý rámcový program (2007 až 2013) Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (KOM(2005)0442 — C6-0383/2005 — 2005/0187(CNS)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodaj: Umberto Pirilli (A6-0360/2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 15)

NÁVRH KOMISE

schválen v pozměněném znění (P6_TA(2006)0518)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2006)0518)

8.16.   Specifický program „Myšlenky“ (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, 2007 až 2013) * (hlasování)

Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu „Myšlenky“, kterým se provádí sedmý rámcový program (2007 až 2013) Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (KOM(2005)0441 — C6-0382/2005 — 2005/0186(CNS)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodajka: Angelika Niebler (A6-0369/2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 16)

NÁVRH KOMISE

schválen v pozměněném znění (P6_TA(2006)0519)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2006)0519)

8.17.   Specifický program „Kapacity“ (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace 2007 až 2013) * (hlasování)

Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu Kapacity, kterým se provádí sedmý rámcový program (2007 až 2013) Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (KOM(2005)0443 — C6-0384/2005 — 2005/0188(CNS)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodaj: Vittorio Prodi (A6-0371/2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 17)

NÁVRH KOMISE

schválen v pozměněném znění (P6_TA(2006)0520)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2006)0520)

8.18.   Specifický program „Spolupráce“ 2007 až 2013 (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace) * (hlasování)

Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu s názvem „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program (2007 až 2013) Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (KOM(2005)0440 — C6-0381/2005 — 2005/0185(CNS)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodajka: Teresa Riera Madurell (A6-0379/2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 18)

NÁVRH KOMISE

schválen v pozměněném znění (P6_TA(2006)0521)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2006)0521)

8.19.   Specifický program, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, 2007 až 2013) * (hlasování)

Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí na základě sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (KOM(2005)0439 — C6-0380/2005 — 2005/0184(CNS)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodaj: David Hammerstein Mintz (A6-0335/2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 19)

NÁVRH KOMISE

schválen v pozměněném znění (P6_TA(2006)0522)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2006)0522)

8.20.   Specifický program, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí (sedmý rámcový program Euratom pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie, 2007 až 2011) * (hlasování)

Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí na základě sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie (2007 až 2011) (KOM(2005)0444 — C6-0385/2005 — 2005/0189(CNS)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodaj: Daniel Caspary (A6-0357/2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 20)

NÁVRH KOMISE

schválen v pozměněném znění (P6_TA(2006)0523)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2006)0523)

8.21.   Specifický program Evropského společenství pro atomovou energii (sedmý rámcový program pro výzkum a odbornou přípravu, 2007 až 2011) * (hlasování)

Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie (2007 až 2011) (KOM(2005)0445/2 — KOM(2005)0445/2 — 2005/0190(CNS)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodaj: Umberto Guidoni (A6-0333/2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 21)

NÁVRH KOMISE

schválen v pozměněném znění (P6_TA(2006)0524)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2006)0524)

K hlasování vystoupili:

Edit Herczog k pozměňovacím návrhům 22 a 23.

8.22.   Prostor svobody, bezpečnosti a práva (hlasování)

Rozprava se konala dne 27. 9. 2006(bod 3 zápisu ze dne 27. 9. 2006).

Návrh usnesení B6-0625/2006

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 22)

NÁVRH USNESENÍ

přijat (P6_TA(2006)0525)

8.23.   AIDS (hlasování)

Návrhy usnesení B6-0619/2006, B6-0620/2006, B6-0621/2006, B6-0622/2006, B6-0623/2006n a B6-0624/2006

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 23)

NÁVRH USNESENÍ RC-B6-0619/2006/rev.

(nahrazující B6-0619/2006, B6-0620/2006, B6-0622/2006, B6-0623/2006 a B6-0624/2006):

předložen těmito poslanci:

John Bowis za skupinu PPE-DE;

Miguel Angel Martínez Martínez, Glenys Kinnock, Karin Scheele, Anne Van Lancker a Ana Maria Gomes za skupinu PSE;

Georgs Andrejevs, Marios Matsakis, Frédérique Ries, Thierry Cornillet, Fiona Hall a Johan Van Hecke za skupinu ALDE;

—Carl Schlyter a Marie-Hélène Aubert za skupinu Verts/ALE;

Vittorio Agnoletto, Luisa Morgantini, Feleknas Uca, Dimitrios Papadimoulis, Adamos Adamou a Helmuth Markov za skupinu GUE/NGL.

přijat (P6_TA(2006)0526)

K hlasování vystoupili:

John Bowis předložil ústní pozměňovací návrh, který byl vzat v potaz.

(Návrh usnesení B6-0621/2006 se nebere v potaz.)

8.24.   Situace zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii: evropský akční plán 2006-2007 (hlasování)

Zpráva o situaci postižených osob v rozšířené Evropské unii: evropský akční plán 2006-2007 (2006/2105(INI)) — Výbor pro zaměstnanost a sociální věci.

Zpravodajka: Elizabeth Lynne (A6-0351/2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 24)

NÁVRH USNESENÍ

přijat (P6_TA(2006)0527)

K hlasování vystoupili:

Elizabeth Lynne (zpravodajka) upozornila na určité jazykové nesrovnalosti.

8.25.   Čas zařadit vyšší rychlost - zavedení nového partnerství pro zaměstnanost a růst (hlasování)

Zpráva o projektu Čas zařadit vyšší rychlost — zavedení nového partnerství pro zaměstnanost a růst (2006/2138(INI)) — Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodajka: Pilar del Castillo Vera (A6-0384/2006)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“, bod 25)

NÁVRH USNESENÍ

přijat (P6_TA(2006)0528)

9.   Vysvětlení hlasování

Písemná vysvětlení hlasování:

Vysvětlení hlasování podaná písemně se zahrnou do doslovného záznamu podle čl. 163 odst. 3 jednacího řádu.

Ústní vysvětlení hlasování:

Zpráva Kinga Gál — A6-0306/2006:

Bruno Gollnisch

Zpráva Magda Kósáné Kovács — A6-0282/2006:

Bruno Gollnisch

Zpráva Geoffrey Van Orden — A6-0420/2006:

Eija-Riitta Korhola

Zpráva Pierre Moscovici — A6-0421/2006:

Michl Ebner a Árpád Duka-Zólyomi

Zpráva Geoffrey Van Orden — A6-0420/2006 a Zpráva Pierre Moscovici — A6-0421/2006:

Luciana Sbarbati a Hubert Pirker

Doporučení pro druhé čtení Jerzy Buzek — A6-0392/2006:

Hiltrud Breyer

Zpráva Joel Hasse Ferreira — A6-0289/2006:

Josu Ortuondo Larrea a Zita Pleštinská

B6-0625/2006 — Prostor svobody, bezpečnosti a práva:

Lydia Schenardi

Zpráva Elizabeth Lynne — A6-0351/2006:

Danutė Budreikaitė

10.   Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Opravy hlasování jsou uvedeny na stránkách „Séance en direct“, „Résultats des votes (appels nominaux)/ Results of votes (Roll-call votes)“. V tištěné formě jsou součástí přílohy „Výsledky jmenovitého hlasování“.

Elektronická forma na internetových stránkách Europarl bude pravidelně aktualizována po dobu nejvýše dvou týdnů po dni, kdy se konalo hlasování.

Po uplynutí této lhůty bude seznam oprav hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat uzavřen tak, aby mohl být přeložen a zveřejněn v Úředním věstníku.

11.   Předání textů přijatých během zasedání

Podle čl. 172 odst. 2 jednacího řádu bude zápis z dnešního zasedání předložen Parlamentu ke schválení na začátku následujícího zasedání.

Se souhlasem Parlamentu budou přijaté texty ihned předány institucím a orgánům, které jsou v textech jmenovány.

12.   Termíny příštích zasedání

Příští zasedání se budou konat od 11. 12. 2006 do 14. 12. 2006.

13.   Přerušení zasedání

Zasedání Evropského parlamentu bylo přerušeno.

Zasedání skončilo v 12:20.

Julian Priestley

generální tajemník

Josep Borrell Fontelles

předseda


PREZENČNÍ LISTINA

Podpisy:

Adamou, Agnoletto, Aita, Albertini, Allister, Alvaro, Andersson, Andrejevs, Andria, Andrikienė, Angelilli, Antoniozzi, Arif, Arnaoutakis, Ashworth, Assis, Atkins, Attwooll, Aubert, Auken, Ayala Sender, Aylward, Ayuso, Bachelot-Narquin, Baco, Badia I Cutchet, Barsi-Pataky, Batten, Battilocchio, Bauer, Beaupuy, Beazley, Becsey, Beer, Beglitis, Belet, Belohorská, Bennahmias, Berend, Berès, van den Berg, Berger, Berlato, Berlinguer, Berman, Bielan, Birutis, Blokland, Bloom, Bobošíková, Böge, Bösch, Bonde, Bono, Bonsignore, Booth, Borghezio, Borrell Fontelles, Bourlanges, Bourzai, Bowis, Bowles, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Breyer, Březina, Brok, Brunetta, Budreikaitė, van Buitenen, Bullmann, van den Burg, Bushill-Matthews, Busk, Busquin, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Camre, Capoulas Santos, Cappato, Carlotti, Carlshamre, Carnero González, Carollo, Casa, Casaca, Cashman, Caspary, Castex, Castiglione, del Castillo Vera, Catania, Cavada, Cederschiöld, Cercas, Chatzimarkakis, Chichester, Chiesa, Chmielewski, Christensen, Chruszcz, Claeys, Clark, Cocilovo, Coelho, Corbett, Cornillet, Correia, Costa, Cottigny, Coûteaux, Coveney, Cramer, Crowley, Daul, Davies, De Blasio, de Brún, Degutis, Dehaene, De Keyser, Demetriou, Deprez, De Rossa, Descamps, Désir, Deß, De Veyrac, De Vits, Díaz de Mera García Consuegra, Dičkutė, Didžiokas, Díez González, Dillen, Dimitrakopoulos, Dobolyi, Dombrovskis, Doorn, Douay, Dover, Doyle, Drčar Murko, Duchoň, Dührkop Dührkop, Duka-Zólyomi, Ebner, El Khadraoui, Esteves, Estrela, Ettl, Eurlings, Jill Evans, Robert Evans, Fajmon, Farage, Fatuzzo, Fava, Fazakas, Ferber, Fernández Martín, Anne Ferreira, Elisa Ferreira, Figueiredo, Flasarová, Flautre, Florenz, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Fontaine, Ford, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, García Pérez, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gebhardt, Gentvilas, Geremek, Geringer de Oedenberg, Gewalt, Gierek, Giertych, Gill, Gklavakis, Glante, Goebbels, Goepel, Golik, Gollnisch, Gomolka, Gottardi, Goudin, Grabowska, Grabowski, Graça Moura, Graefe zu Baringdorf, Gräßle, de Grandes Pascual, Grech, Griesbeck, Gröner, de Groen-Kouwenhoven, Groote, Grosch, Grossetête, Gruber, Guardans Cambó, Guellec, Guerreiro, Guidoni, Gurmai, Gutiérrez-Cortines, Guy-Quint, Gyürk, Hall, Handzlik, Harangozó, Harbour, Harkin, Harms, Hasse Ferreira, Hassi, Hatzidakis, Haug, Hazan, Heaton-Harris, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Helmer, Henin, Hennicot-Schoepges, Herczog, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Holm, Hoppenstedt, Horáček, Howitt, Hudacký, Hudghton, Hughes, Hutchinson, Ibrisagic, in 't Veld, Itälä, Jackson, Janowski, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jensen, Joan i Marí, Jöns, Jonckheer, Jordan Cizelj, Juknevičienė, Kacin, Kaczmarek, Kallenbach, Kamall, Karas, Karim, Kaufmann, Kauppi, Tunne Kelam, Kilroy-Silk, Kindermann, Kinnock, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Klinz, Knapman, Koch, Kohlíček, Konrad, Korhola, Kósáné Kovács, Koterec, Kozlík, Krahmer, Krarup, Krasts, Kratsa-Tsagaropoulou, Kreissl-Dörfler, Kristovskis, Krupa, Kuc, Kuhne, Kułakowski, Kušķis, Kusstatscher, Kuźmiuk, Lagendijk, Laignel, Lamassoure, Lambert, Lambrinidis, Landsbergis, Lang, Langen, Langendries, Laperrouze, Lavarra, Lax, Lechner, Le Foll, Lehideux, Lehne, Leichtfried, Leinen, Le Rachinel, Lewandowski, Liberadzki, Libicki, Lichtenberger, Lienemann, Liese, Liotard, Locatelli, Lombardo, López-Istúriz White, Losco, Louis, Lucas, Ludford, Lulling, Lundgren, Lynne, Maat, Maaten, McAvan, McCarthy, McGuinness, McMillan-Scott, Madeira, Maldeikis, Maňka, Thomas Mann, Manolakou, Mantovani, Markov, Martens, David Martin, Hans-Peter Martin, Martínez Martínez, Masiel, Maštálka, Mathieu, Mato Adrover, Matsakis, Matsis, Matsouka, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Meijer, Méndez de Vigo, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Mikolášik, Millán Mon, Mohácsi, Montoro Romero, Moraes, Morgan, Morgantini, Morillon, Moscovici, Mote, Mulder, Musacchio, Muscardini, Muscat, Musotto, Musumeci, Myller, Napoletano, Nattrass, Newton Dunn, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Nicholson, Nicholson of Winterbourne, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Obiols i Germà, Achille Occhetto, Öger, Özdemir, Olajos, Olbrycht, Ó Neachtain, Onesta, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Őry, Ouzký, Oviir, Paasilinna, Pack, Pafilis, Pahor, Paleckis, Panzeri, Papadimoulis, Papastamkos, Patriciello, Patrie, Peillon, Pęk, Alojz Peterle, Pflüger, Piecyk, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piotrowski, Pirilli, Pirker, Piskorski, Pistelli, Pleguezuelos Aguilar, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Poignant, Polfer, Portas, Posdorf, Posselt, Prets, Prodi, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Ransdorf, Rapkay, Rasmussen, Remek, Resetarits, Reul, Reynaud, Ribeiro e Castro, Riera Madurell, Ries, Riis-Jørgensen, Rivera, Rogalski, Roithová, Romagnoli, Romeva i Rueda, Rosati, Roszkowski, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Rübig, Rühle, Rutowicz, Ryan, Sacconi, Saïfi, Sakalas, Saks, Salinas García, Samaras, Samuelsen, Sánchez Presedo, dos Santos, Sartori, Saryusz-Wolski, Savary, Sbarbati, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schenardi, Schierhuber, Schlyter, Olle Schmidt, Frithjof Schmidt, Schmitt, Schnellhardt, Schröder, Schroedter, Schulz, Schuth, Schwab, Seeber, Seeberg, Segelström, Seppänen, Siekierski, Silva Peneda, Simpson, Škottová, Smith, Sommer, Sonik, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Spautz, Speroni, Staes, Staniszewska, Starkevičiūtė, Šťastný, Stauner, Sterckx, Stevenson, Stihler, Stockmann, Strož, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Susta, Svensson, Swoboda, Szájer, Szejna, Szymański, Tabajdi, Tajani, Takkula, Tannock, Tarabella, Tarand, Tatarella, Thyssen, Titford, Titley, Toia, Tomczak, Toubon, Trakatellis, Triantaphyllides, Trüpel, Turmes, Tzampazi, Uca, Ulmer, Väyrynen, Vakalis, Valenciano Martínez-Orozco, Vanhecke, Van Hecke, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vaugrenard, Veneto, Ventre, Vergnaud, Vernola, Vidal-Quadras, Vincenzi, Virrankoski, Vlasto, Voggenhuber, Wagenknecht, Wallis, Walter, Watson, Henri Weber, Manfred Weber, Weiler, Weisgerber, Westlund, Whittaker, Wieland, Wiersma, Wijkman, Willmott, Wise, von Wogau, Wohlin, Bernard Piotr Wojciechowski, Janusz Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wurtz, Yañez-Barnuevo García, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zapałowski, Zappalà, Zatloukal, Ždanoka, Zieleniec, Zimmer, Zvěřina

Pozorovatelé

Ali, Anastase, Arabadjiev, Athanasiu, Bărbuleţiu, Bliznashki, Buruiană-Aprodu, Christova, Ciornei, Cioroianu, Coşea, Corina Creţu, Gabriela Creţu, Martin Dimitrov, Duca, Ganţ, Hogea, Husmenova, Iacob-Ridzi, Ilchev, Ivanova, Kazak, Kirilov, Kónya-Hamar, Mihalache, Morţun, Paparizov, Paşcu, Petre, Podgorean, Popa, Popeangă, Sârbu, Severin, Shouleva, Silaghi, Sofianski, Stoyanov, Ţicău, Ţîrle, Vălean, Vigenin


PŘÍLOHA I

VÝSLEDKY HLASOVÁNÍ

Vysvětlivky ke zkratkám a symbolům

+

přijat

-

zamítnut

nebrán v potaz

VZ

vzat zpět

JH (..., ..., ...)

jmenovité hlasování (pro, proti, zdržení se)

EH (..., ..., ...)

elektronické hlasování (pro, proti, zdržení se)

dílč.

dílčí hlasování

odděl.

oddělené hlasování

pn

pozměňovací návrh

KPN

kompromisní pozměňovací návrh

odpovídající část

Z

zrušující pozměňovací návrh

=

totožné pozměňovací návrhy

§

odstavec

čl.

článek

odův.

bod odůvodnění

návrh usnesení

SNÚ

společný návrh usnesení

TAJ

tajné hlasování

1.   Harmonizace technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví ***I

Zpráva: Paolo COSTA (A6-0401/2006)

Předmět

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

jediné hlasování

 

+

 

2.   Technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby ***I

Zpráva: Paolo COSTA (A6-0402/2006)

Předmět

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

jediné hlasování

JH

+

451, 9, 15

Žádosti o jmenovité hlasování:

PPE-DE: závěrečné hlasování

3.   Dohoda o partnerství mezi ES a Kapverdskou republikou v odvětví rybolovu *

Zpráva: Duarte FREITAS (A6-0395/2006)

Předmět

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

jediné hlasování

JH

+

374, 67, 49

Žádosti o jmenovité hlasování

IND/DEM: závěrečné hlasování

4.   Záruka Společenství Evropské investiční bance *

Zpráva: Esko SEPPÄNEN (A6-0394/2006)

Předmět

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

jediné hlasování

 

+

 

5.   Oprava článku 139 jednacího řádu - Přechodné ustanovení o jazycích

Zpráva: Ingo FRIEDRICH (kvalifikovaná většina) (A6-0391/2006)

Předmět

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

jediné hlasování

 

+

 

6.   Agentura Evropské unie pro základní práva *

Zpráva: Kinga GÁL (A6-0306/2006)

Předmět

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

hlasování: legislativní usnesení

JH

+

431, 94, 16

Žádosti o jmenovité hlasování

IND/DEM: závěrečné hlasování

7.   Agentura pro základní práva (činnost v oblastech uvedených v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii) *

Zpráva: Magda KÓSÁNE KOVÁCS (A6-0282/2006)

Předmět

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

hlasování: legislativní usnesení

JH

+

469, 101, 13

Žádosti o jmenovité hlasování

IND/DEM: závěrečné hlasování

8.   Přistoupení Bulharska

Zpráva: Geoffrey VAN ORDEN (A6-0420/2006)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

za § 2

3

ALDE

EH

+

288, 265, 10

za § 11

7/rev

GUE/NGL

 

-

 

za § 13

1

Verts/ALE

JH

-

141, 303, 146

§ 14

8

PPE-DE

EH

-

237, 323, 16

za § 15

5/rev

GUE/NGL

 

-

 

§ 16

§

původní znění

dílč./JH

 

 

1

+

576, 14, 8

2

+

477, 104, 17

§ 17

4

ALDE

 

-

 

§ 20

2

Verts/ALE a Beglitis

JH

+

269, 264, 60

9

PPE-DE

 

 

§

původní znění

 

 

§ 23

6

GUE/NGL

EH

-

250, 344, 15

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

odův. F

§

původní znění

dílč./JH

 

 

1

+

510, 89, 10

2

+

473, 98, 14

3

+

492, 100, 13

hlasování: usnesení (celé znění)

JH

+

505, 65, 36

Žádosti o jmenovité hlasování

IND/DEM: závěrečné hlasování

PPE-DE: závěrečné hlasování

VertsALE: pn. 1 a 2

Žádosti o dílčí hlasování

IND/DEM:

odův. F

1. část: celé znění kromě slov „na základě přechodných ujednání ve Smlouvě o přistoupení a jiných pravomocí“ a „která nesouvisí s rozšiřováním“

2. část:„na základě přechodných ujednání ve Smlouvě o přistoupení a jiných pravomocí národní vlády“

3. část:„která nesouvisí s rozšiřováním“

GUE/NGL:

§ 16

1. část:„vyzývá ke zvýšení ... regulativních struktur“

2. část:„a flexibilnějších zákonů o zaměstnanosti“

§ 23

1. část:„blahopřeje Bulharsku ... stabilitě a bezpečnosti“

2. část:„zejména jako ... transatlantické alianci“

Různé

Elly de Groen-Kouwenhoven rovněž podepslala pozměňovací návrhy 3 a 7/rev.

Bernat Joan i Marí rovněž podepsal pozměňovací návrh 1 předložený skupinou Verts/ALE.

9.   Přistoupení Rumunska

Zpráva: Pierre MOSCOVICI (A6-0421/2006)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

za § 5

3

GUE/NGL

 

-

 

za § 9

1

GIBAULT a další

EH

-

240, 287, 56

2

GIBAULT a další

 

-

 

§ 10

§

původní znění

JH

+

322, 265, 17

§ 17

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

-

 

3

+

 

odův. C

§

původní znění

JH

+

538, 55, 14

za odův. C

5

GUE/NGL

 

-

 

za odův. F

4/rev

GUE/NGL

 

-

 

hlasování: usnesení (celé znění)

JH

+

542, 41, 27

Žádosti o jmenovité hlasování

IND/DEM: odův. C, § 10 a závěrečné hlasování

PSE: závěrečné hlasování

Žádosti o dílčí hlasování

PSE:

§ 17

1. část:„vyjadřuje své znepokojení ... pohlavního zneužívání“

2. část:„(podle statistických údajů ... 800 000 žen)“

3. část:„a domácího násilí ... mezinárodní úrovni“

Různé

Johannes Blokland rovněž podepsal pozměňovací návrhy 1 a 2.

10.   Sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) ***II

Doporučení pro druhé čtení: (požadovaná kvalifikovaná většina) Jerzy BUZEK (A6-0392/2006)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

pozměňovací návrhy příslušného výboru - jako celek

1-14

16-40

výbo

 

+

 

článek 6

47

Casini a další

 

VZ

 

48

Casini a další

 

VZ

 

příloha I kapitola I „Spolupráce“ § 1

41

GUE/NGL

 

-

 

příloha I kapitola I „Spolupráce“ téma 1 „Zdraví“

15

výbor

 

+

 

42

GUE/NGL

 

-

 

příloha I kapitola I „Spolupráce“ téma 3 „Informace“ nadpis „Odůvodnění“

43

GUE/NGL

 

-

 

příloha I kapitola I „Spolupráce“ téma 3 „Informační a komunikační technologie“ nadpis „Činnosti“

44

GUE/NGL

 

-

 

příloha I kapitola I „Spolupráce“ téma 4 „Nanovědy“

45

GUE/NGL

 

-

 

příloha I kapitola I „Spolupráce“ téma 10 „Bezpečnost“

46

GUE/NGL

 

-

 

Společný postoj

schválen v pozměněném znění

Návrh legislativního usnesení

za § 2

49

Prodi a další

 

-

 

Různé

Paolo Costa stáhl svůj podpis pod pozměňovacím návrhem 49.

Rada vydala opravu k čl. 6 odst. 4 společného postoje.

Toto prohlášení bude přidáno jako příloha legislativního usnesení:

Prohlášení Evropského parlamentu

Evropský parlament zdůrazňuje své pevné přesvědčení, že žádné finanční prostředky podle tohoto programu nemají být použity k ustavení nebo provozním nákladům plánovaného Evropského technologického institutu. V souladu s pravidly pro účast mohou pokrývat pouze provozní náklady přímo spojené s výzkumnými programy.

11.   Pravidla pro účast na sedmém rámcovém programu ES a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2013) ***I

Zpráva: Philippe BUSQUIN (A6-0304/2006)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

svazek č. 1 - kompromisní pozměňovací návrhy příslušného výboru

128-190

výbor

 

+

 

svazek č. 2 - pozměňovací návrhy příslušného výboru

1-127

výbor

 

 

hlasování: pozměněný návrh

 

+

 

hlasování: legislativní usnesení

 

+

 

Různé

Skupina Verts/ALE vzala zpět své pozměňovací návrhy 191, 192 a 193.

Skupina GUE/NGL vzala zpět své pozměňovací návrhy 194, 195 a 196.

12.   Uvádění pyrotechnických výrobků na trh ***I

Zpráva: Joel HASSE FERREIRA (A6-0289/2006)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

svazek č. 1 - kompromis

1

4

5

8-9

12

15

21

24-26

42

46-50

61

67

68-119

výbor

PPE-DE, PSE, ALDE, Verts/ALE + GUE/NGL

 

+

 

svazek č. 2 - pozměňovací návrhy příslušného výboru

2-3

6-7

10-11

13-14

16-20

22-23

27-41

43-45

51-60

62-66

výbor

 

 

hlasování: pozměněný návrh

JH

+

572, 25, 6

hlasování: legislativní usnesení

JH

+

565, 22, 6

Žádosti o jmenovité hlasování

IND/DEM: pozměněný návrh a návrh legislativního usnesení

13.   Evropský systém integrované statistiky sociální ochrany (ESISSO) ***I

Zpráva: Jan ANDERSSON (A6-0324/2006)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

svazek č. 1 - kompromis

1-8

12-22

výbor

 

+

 

svazek č. 2 - pozměňovací návrhy příslušného výboru

9-11

výbor

 

 

hlasování: pozměněný návrh

 

+

 

hlasování: legislativní usnesení

 

+

 

14.   Pravidla pro účast na sedmém rámcovém programu ESAF a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2011) *

Zpráva: Anne LAPERROUZE (A6-0305/2006)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

svazek č. 1 - kompromis

39-53

55-87

89

ALDE + PSE

 

+

 

88

ALDE + PSE

odděl./EH

+

413, 152, 29

svazek č. 2 - pozměňovací návrhy příslušného výboru

1-36

38

výbor

 

 

37

výbor

odděl.

 

hlasování: pozměněný návrh

 

+

 

hlasování: legislativní usnesení

 

+

 

Pozměňovací návrh 54 byl vzat zpět.

Žádosti o oddělené hlasování

PSE, PPE-DE: pn. 37 a 88

15.   Specifický program „Lidé“ 2007 až 2013 (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace) *

Zpráva: Umberto PIRILLI (A6-0360/2006)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

pozměňovací návrhy příslušného výboru - jako celek

1-48

výbor

 

+

 

hlasování: pozměněný návrh

 

+

 

hlasování: legislativní usnesení

 

+

 

16.   Specifický program „Myšlenky“ 2007 až 2013 (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace) *

Zpráva: Angelika NIEBLER (A6-0369/2006)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

pozměňovací návrhy příslušného výboru - jako celek

1-26

výbor

 

+

 

čl. 3 za § 2

27

CASINI a další

JH

+

viz níže

291, 277, 37

hlasování: pozměněný návrh

 

+

 

hlasování: legislativní usnesení

 

+

 

Pozměňovací návrh 27 zní takto: „lidských embryonálních kmenových buněk“.

Žádosti o jmenovité hlasování

UEN: pn. 27

17.   Specifický program „Kapacity“ 2007 až 2013 (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace) *

Zpráva: Vittorio PRODI (A6-0371/2006)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

pozměňovací návrhy příslušného výboru - jako celek

1-24

26-73

výbor

 

+

 

pozměňovací návrhy příslušného výboru - oddělené hlasování

25

výbor

EH

+

327, 271, 9

čl. 4 za § 2

75

CASINI a další

JH

-

viz níže

286, 286, 33

příloha I část I

74

PPE-DE

 

+

 

hlasování: pozměněný návrh

 

+

 

hlasování: legislativní usnesení

 

+

 

Pozměňovací návrh 75 zní takto: „lidských embryonálních kmenových buněk“.

Žádosti o oddělené hlasování

PPE-DE: pn. 25

Žádosti o jmenovité hlasování

UEN: pn. 75

18.   Specifický program „Spolupráce“ 2007 až 2013 (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace) *

Zpráva: Teresa RIERA MADURELL (A6-0379/2006)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

pozměňovací návrhy příslušného výboru - jako celek

1-66

67-171

výbor

 

+

 

čl. 4 za § 2

173

CASINI a další

JH

-

viz níže

270, 305, 36

příloha I témata, oddíl 1 Zdraví

172

PPE-DE

EH

+

401, 172, 14

hlasování: pozměněný návrh

 

+

 

hlasování: legislativní usnesení

 

+

 

Pozměňovací návrh 67 se netýkal všech jazykových znění, proto se o něm nehlasovalo (čl. 51 odst. 1 písm. d) jednacího řádu).

Pozměňovací návrh 173 zní takto: „lidských embryonálních kmenových buněk“.

Žádosti o jmenovité hlasování

UEN: pn. 173

19.   Specifický program, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, 2007 až 2013) *

Zpráva: David HAMMERSTEIN MINTZ (A6-0335/2006)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

pozměňovací návrhy příslušného výboru - jako celek

2-17

19-21

23-33

výbor

 

+

 

pozměňovací návrhy příslušného výboru - oddělená hlasování

1

výbor

odděl./EH

+

324, 258, 6

18

výbor

odděl./EH

+

324, 268, 5

22

výbor

odděl.

+

 

hlasování: pozměněný návrh

 

+

 

hlasování: legislativní usnesení

 

+

 

Žádosti o oddělené hlasování

PPE-DE: pn. 1, 18 a 22

20.   Specifický program, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí (sedmý rámcový program Euratom pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie, 2007 až 2011) *

Zpráva: Daniel CASPARY (A6-0357/2006)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

pozměňovací návrhy příslušného výboru - jako celek

1-16

výbor

 

+

 

hlasování: pozměněný návrh

 

+

 

hlasování: legislativní usnesení

 

+

 

21.   Specifický program Evropského společenství pro atomovou energii (sedmý rámcový program pro výzkum a odbornou přípravu, 2007 až 2011) *

Zpráva: Umberto GUIDONI (A6-0333/2006)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

pozměňovací návrhy příslušného výboru - jako celek

1-7

9-21

výbor

EH

+

464, 93, 19

pozměňovací návrhy příslušného výboru - oddělené hlasování

8

výbor

odděl./EH

-

262, 302, 16

čl. 2 § 2

22=

23=

ALDE

GUE/NGL

EH

+

278, 270, 27

příloha část 2

24

GUE/NGL

 

-

 

hlasování: pozměněný návrh

 

+

 

hlasování: legislativní usnesení

 

+

 

Žádosti o oddělené hlasování

PPE-DE: pn. 8

22.   Prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti

Návrh usnesení: B6-0625/2006

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

Návrh usnesení B6-0625/2006 výboru LIBE

§ 1

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 2

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 3 kromě písm. c)

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 3 písm.c)

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2/EH

-

272,303,12

3/EH

+

478,97,6

§ 8

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2/EH

+

309,256,8

za § 8

2

GUE/NGL

 

-

 

4

GUE/NGL

 

-

 

5

GUE/NGL

 

-

 

za § 10

3

GUE/NGL

 

-

 

zaodův. B

1

GUE/NGL

 

-

 

odův. D

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2/EH

+

301,283,5

odův. F

§

původní znění

odděl.

+

 

odův. H

§

původní znění

odděl.

+

 

odův. J

§

původní znění

odděl.

+

 

odův. K

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2/EH

+

301,289,6

odův. L

§

původní znění

odděl./EH

+

467,113,9

hlasování: usnesení (celé znění)

JH

+

488,85,25

Žádosti o oddělené hlasování

IND/DEM: odův. F, H, J, K, La § 1, 2 a 3

Žádosti o jmenovité hlasování

IND/DEM: závěrečné hlasování

Žádosti o dílčí hlasování

PPE-DE:

odův. D

1. část:„připomínaje,žepokud... Spojenéstáty“

2. část:„ažetatoskutečnost... důvěryhodnost“

odův. K

1. část:„připomínaje,žeaktivace... spolurozhodovánísEP“

2. část:„protoženenímožné... členskýchstátů“

§ 3 písm. c)

1. část:„reagovatnapožadavek... stíhání“

2. část:„pravomocizahájitstíhání“

3. část:„apřispívatkřešení... evropskýchprávníchpředpisů“

§ 8

1. část:„připomínápožadavek... nelegálnípřistěhovalectví“

2. část:„alebudousetýkattakélegálníhopřistěhovalectví“

23.   AIDS

Návrhy usnesení: B6-0619/2006, B6-0620/2006, B6-0621/2006, B6-0622/2006, B6-0623/2006, B6-0624/2006, B6-0625/2006

Předmět

Pn.č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

Společný návrh usnesení RC-B6-0619/2006/rev

(PPE-DE, PSE, ALDE, Verts/ALE, GUE/NGL)

za § 6

3/rev

PSE+GUE/NGl

JH

+

528,41,25

za § 7

5/rev

PSE+GUE/NGl

JH

+

312,273,11

8/rev

PPE-DE

 

+

 

podnázev mezi § 7 a § 8

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2/JH

+

539, 40, 17

§ 9

§

původní znění

JH

+

533, 49, 17

§ 10

§

původní znění

JH

+

525, 42, 20

za § 10

4/rev

PSE+GUE/NGl

JH

+

520, 35, 25

za § 18

6/rev

PSE+GUE/NGl

JH

+

318, 244, 30

za § 19

-

-

 

+

ústní pn.

za § 21

7/rev

PSE+GUE/NGl

 

-

 

zaodův. J

1/rev

PSE+GUE/NGl

JH

+

529, 49, 19

odův. K

§

původní znění

JH

+

513, 30, 25

odův. L

§

původní znění

JH

+

534, 35, 15

za odův. L

2/rev

PSE+GUE/NGl

JH

+

325, 265, 9

hlasování: usnesení (celé znění)

JH

+

546, 34, 24

Návrhy usnesení podle politických skupin

B6-0619/2006

 

PPE-DE

 

 

B6-0620/2006

 

GUE/NGL

 

 

B6-0621/2006

 

UEN

 

 

B6-0622/2006

 

PSE

 

 

B6-0623/2006

 

ALDE

 

 

B6-0624/2006

 

Verts/ALE

 

 

Žádosti o jmenovité hlasování

IND/DEM: odův. K a L a § 9 a 10

GUE/NGL: závěrečné hlasování

UEN: pn. 1, 2, 3, 4, 5 a 6

Žádosti o dílčí hlasování

IND/DEM:

1. část: celé znění kromě slov„a reprodukční“

2. část: tato slova

Různé

Marie-Hélène Aubert podepsala pozměňovací návrhy 1až 7 předložené za skupinu Verts/ALE.

John Bowis předložil následující ústní pozměňovací návrh:

19a (nový) „vyzývá ke zvýšení investic do rozvoje a poskytování pediatrických léčiv pro děti;“

24.   Situace zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii: evropský akční plán 2006-2007

Zpráva: Elizabeth LYNNE (A6-0351/2006)

Předmět

Pn.č.

Autor

JHatd.

Hlasování

HlasováníJH/EH - připomínky

§ 2

§

původní znění

dílč./JH

 

 

1

+

547, 5, 11

2

+

487, 90, 6

za § 12

1

PPE-DE

 

-

 

§ 14

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2/EH

+

437, 126, 10

§ 15

§

původní zněn

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

za § 20

2

PPE-DE

 

+

 

§ 23

3

PPE-DE

JH

+

527, 6, 51

§ 29

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 30

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 40

4

PPE-DE

EH

+

370, 154, 11

§ 41

5

PPE-DE

 

-

 

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 45

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 50

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2/EH

+

309, 209, 8

§ 51

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

hlasování: usnesení (celéznění)

 

+

 

Žádosti o oddělené hlasování

PPE-DE: § 29, 41 a 45

Koch a další: § 30

Žádosti o jmenovité hlasování

Bushill-Matthews a další: pn. 3

ALDE: § 2

Žádosti o dílčí hlasování

PPE-DE:

§ 2

1. část:„zdůrazňuje... službám“

2. část:„ažádáproto... postižením“

§ 50

1. část: celézněníkromě slov„nevládních a“

2. část: tato slova

§ 51

1. část:„vítá... osob“

2. část:„ažádá... na evropské úrovni“

Koch a další:

§ 14

1. část:„vyzývá Komisi... do důchodu“

2. část:„a osobám... zaměstnání“

§ 15

1. část:„naléhavě žádá členské státy... jejich ochrany“

2. část:„a naléhá... z této směrnice“

Různé

§ 40 zprávy zní takto: „vítá odklon od umísťování postižených osob do ústavů; poukazuje na to, že snaha neumísťovat postižené osoby do ústavů vyžaduje“.

25.   Čas zařadit vyšší rychlost - zavedení nového partnerství pro zaměstnanost a růst

Zpráva: Pilar DEL CASTILLO VERA (A6-0384/2006)

Předmět

Pn.č.

Autor

JH atd.

Hlasování

HlasováníJH/EH - připomínky

§ 1

1

Verts/ALE

EH

-

225, 267, 6

§ 8

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

§ 12

2

Verts/ALE

 

-

 

§

původní znění

odděl.

+

 

hlasování:usnesení(celéznění)

 

+

 

Žádosti o oddělené hlasování

PPE-DE: § 12

Žádosti o dílčí hlasování

PPE-DE:

§ 8

1. část:„zdůrazňuje potřebu... dostatečnou podporu“

2. částe:„žádá Komisi... podniků zacenné“


PŘÍLOHA II

VÝSLEDEK JMENOVITÉHO HLASOVÁNÍ

1.   Zpráva Costa A6-0402/2006

Usnesení

Pro: 451

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Davies, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Klinz, Krahmer, Kułakowski, Laperrouze, Lax, Lehideux, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Ransdorf, Remek, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz

IND/DEM: Blokland, Bonde, Goudin, Lundgren

NI: Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Chruszcz, Claeys, Dillen, Gollnisch, Helmer, Kozlík, Lang, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Rivera, Romagnoli, Speroni, Vanhecke, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Bachelot-Narquin, Bauer, Becsey, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, Chichester, Chmielewski, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Dimitrakopoulos, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Friedrich, Gahler, Gaľa, Gargani, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Kratsa-Tsagaropoulou, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Millán Mon, Montoro Romero, Musotto, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Pack, Papastamkos, Peterle, Pieper, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Rübig, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Spautz, Stubb, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weisgerber, Wieland, Wortmann-Kool, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arnaoutakis, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, van den Berg, Berger, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Cottigny, De Keyser, De Vits, Díez González, Dobolyi, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Ford, Geringer de Oedenberg, Gierek, Glante, Grabowska, Gröner, Groote, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Kindermann, Kinnock, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Liberadzki, Lienemann, Madeira, Maňka, Martin David, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moscovici, Muscat, Napoletano, Paasilinna, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rasmussen, Reynaud, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, Schaldemose, Schapira, Scheele, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Stihler, Stockmann, Swoboda, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Titley, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Aylward, Bielan, Camre, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Vaidere

Verts/ALE: Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 9

GUE/NGL: Liotard

IND/DEM: Booth, Clark, Knapman, Nattrass, Titford, Wise

NI: Schenardi

PPE-DE: Wohlin

Zdržel se: 15

GUE/NGL: Manolakou, Pafilis

IND/DEM: Grabowski, Krupa, Louis, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Tomczak, Zapałowski

NI: Allister, Kilroy-Silk, Mote

PPE-DE: Heaton-Harris

Verts/ALE: van Buitenen

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Pro: Lars Wohlin

2.   Zpráva Freitas A6-0395/2006

Usnesení

Pro: 374

ALDE: Andria, Budreikaitė, Davies, Manders, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Ortuondo Larrea, Piskorski, Takkula, Van Hecke

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Markov, Maštálka, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Ransdorf, Remek, Seppänen, Strož, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz

IND/DEM: Grabowski, Louis, Rogalski, Tomczak, Zapałowski

NI: Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Chruszcz, Claeys, Dillen, Gollnisch, Kozlík, Lang, Le Rachinel, Rivera, Romagnoli, Schenardi, Speroni, Vanhecke, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Bachelot-Narquin, Bauer, Becsey, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, Chichester, Chmielewski, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Dimitrakopoulos, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fontaine, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Harbour, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Kratsa-Tsagaropoulou, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Martens, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Millán Mon, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Pack, Papastamkos, Peterle, Pieper, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Rübig, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Spautz, Stubb, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weisgerber, Wieland, Wortmann-Kool, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arnaoutakis, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bono, Bourzai, van den Burg, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Estrela, Ettl, Ferreira Elisa, Ford, Geringer de Oedenberg, Gierek, Glante, Grabowska, Gröner, Groote, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hasse Ferreira, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Liberadzki, Lienemann, McAvan, Madeira, Maňka, Martin David, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moscovici, Muscat, Napoletano, Paasilinna, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rasmussen, Reynaud, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, Schaldemose, Schapira, Scheele, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Stihler, Stockmann, Swoboda, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Titley, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Aylward, Bielan, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Muscardini, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Rutowicz, Ryan, Szymański, Vaidere

Verts/ALE: de Groen-Kouwenhoven

Proti: 67

ALDE: Bourlanges, Griesbeck, Hall, Maaten

GUE/NGL: Liotard, Meijer, Svensson

IND/DEM: Bonde, Booth, Clark, Farage, Goudin, Knapman, Krupa, Lundgren, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Titford, Wise

NI: Kilroy-Silk, Martin Hans-Peter

PPE-DE: Fjellner, Florenz, Hannan, Heaton-Harris, Hökmark, Hybášková, Ibrisagic, Seeberg, Wohlin

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Voggenhuber, Ždanoka

Zdržel se: 49

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Attwooll, Bowles, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Klinz, Krahmer, Kułakowski, Laperrouze, Lax, Lehideux, Lynne, Matsakis, Oviir, Pannella, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Toia, Väyrynen, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Manolakou, Pafilis

IND/DEM: Blokland

NI: Allister, Helmer, Mote

PPE-DE: Kamall

PSE: Bösch

UEN: Camre

Verts/ALE: van Buitenen

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Proti: Jens Holm

3.   Zpráva Gál A6-0306/2006

Usnesení

Pro: 431

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Klinz, Krahmer, Laperrouze, Lax, Lehideux, Losco, Lynne, Maaten, Manders, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Flasarová, Guidoni, Henin, Kaufmann, Markov, Maštálka, Musacchio, Papadimoulis, Ransdorf, Strož, Wurtz

NI: Battilocchio, Belohorská, Claeys, Dillen, Rivera, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Audy, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Bonsignore, Braghetto, Březina, Brok, Brunetta, Busuttil, Buzek, Carollo, Casa, Casini, Castiglione, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Dimitrakopoulos, Doorn, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Esteves, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gauzès, Gklavakis, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Ibrisagic, Itälä, Járóka, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kauppi, Kelam, Klaß, Koch, Konrad, Kratsa-Tsagaropoulou, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lehne, Lewandowski, López-Istúriz White, Lulling, McGuinness, Mann Thomas, Martens, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Papastamkos, Peterle, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Rack, Radwan, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Sonik, Spautz, Šťastný, Stubb, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Thyssen, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasto, Weber Manfred, Wieland, Wijkman, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zwiefka

PSE: Andersson, Arnaoutakis, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Cottigny, De Keyser, De Rossa, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Glante, Goebbels, Grabowska, Gröner, Groote, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, McAvan, Madeira, Maňka, Martin David, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Stihler, Stockmann, Swoboda, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Titley, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Aylward, Berlato, Bielan, Czarnecki Ryszard, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Szymański, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Aubert, Auken, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 94

GUE/NGL: Figueiredo, Guerreiro, Holm, Kohlíček, Liotard, Manolakou, Meijer, Pafilis, Pflüger, Remek, Seppänen, Svensson, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Batten, Blokland, Booth, Clark, Coûteaux, Farage, Goudin, Grabowski, Knapman, Krupa, Louis, Lundgren, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, Tomczak, Wise, Zapałowski

NI: Allister, Chruszcz, Gollnisch, Helmer, Kilroy-Silk, Lang, Le Rachinel, Mote, Romagnoli, Schenardi, Speroni, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Ashworth, Atkins, Belet, Berend, Böge, Bowis, Bradbourn, Brejc, Brepoels, Bushill-Matthews, Cabrnoch, Callanan, Daul, Deß, De Veyrac, Dover, Fajmon, Gewalt, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Hybášková, Jackson, Jarzembowski, Jeggle, Kamall, Kirkhope, Klamt, Lechner, Liese, McMillan-Scott, Pack, Parish, Pieper, Purvis, Sturdy, Sumberg, Tannock, Van Orden, Záborská

UEN: Camre, Krasts, Vaidere

Verts/ALE: Beer

Zdržel se: 16

GUE/NGL: Adamou, Triantaphyllides

IND/DEM: Bonde

NI: Baco, Bobošíková, Kozlík

PPE-DE: Caspary, Dombrovskis, Reul, Škottová, Vlasák, Weisgerber, Wohlin, Zvěřina

UEN: Didžiokas

Verts/ALE: van Buitenen

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Pro: Sarah Ludford

Proti: Philip Claeys, Koenraad Dillen, Frank Vanhecke, Jens-Peter Bonde

4.   Zpráva Kósáné Kovács A6-0282/2006

Usnesení

Pro: 469

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Karim, Klinz, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Losco, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Flasarová, Guidoni, Henin, Kaufmann, Markov, Maštálka, Musacchio, Papadimoulis, Portas, Ransdorf, Remek, Wurtz

NI: Baco, Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Kozlík, Rivera

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Audy, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Bonsignore, Braghetto, Brunetta, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Carollo, Casa, Casini, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chmielewski, Coelho, Coveney, De Blasio, Dehaene, Dimitrakopoulos, Doorn, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Esteves, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Ibrisagic, Itälä, Járóka, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kauppi, Kelam, Klaß, Koch, Konrad, Kratsa-Tsagaropoulou, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lewandowski, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Papastamkos, Peterle, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Rack, Radwan, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sonik, Spautz, Šťastný, Stubb, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, Wortmann-Kool, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arnaoutakis, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gottardi, Grabowska, Grech, Gröner, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Aylward, Berlato, Bielan, Czarnecki Ryszard, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Szymański, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 101

GUE/NGL: Figueiredo, Guerreiro, Kohlíček, Liotard, Manolakou, Meijer, Pafilis, Pflüger, Seppänen, Strož, Svensson, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Batten, Blokland, Bonde, Booth, Clark, Coûteaux, Farage, Goudin, Grabowski, Knapman, Krupa, Louis, Lundgren, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, Tomczak, Whittaker, Wise, Zapałowski

NI: Allister, Borghezio, Chruszcz, Claeys, Dillen, Gollnisch, Helmer, Kilroy-Silk, Lang, Le Rachinel, Mote, Romagnoli, Schenardi, Speroni, Vanhecke, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Ashworth, Atkins, Berend, Böge, Bowis, Bradbourn, Brejc, Brepoels, Březina, Bushill-Matthews, Callanan, Chichester, Daul, Demetriou, Deß, De Veyrac, Dover, Florenz, Gewalt, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Hieronymi, Hybášková, Jackson, Jarzembowski, Jeggle, Kamall, Kirkhope, Klamt, Lechner, Lehne, Liese, McMillan-Scott, Pack, Parish, Pieper, Purvis, Sartori, Schwab, Sturdy, Sumberg, Van Orden, von Wogau, Záborská

UEN: Camre

Zdržel se: 13

GUE/NGL: Adamou, Triantaphyllides

PPE-DE: Brok, Caspary, Dombrovskis, Kušķis, Reul, Wohlin

UEN: Didžiokas, Krasts, Vaidere

Verts/ALE: van Buitenen, Schlyter

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Proti: Charles Tannock, Alexander Radwan

5.   Zpráva Van Orden A6-0420/2006

Pozměňovací návrh 1

Pro: 141

ALDE: Geremek, Matsakis, Ortuondo Larrea, Oviir, Samuelsen, Toia

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Catania, de Brún, Guidoni, Henin, Kaufmann, Liotard, Markov, Meijer, Musacchio, Pflüger, Portas, Seppänen, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Coûteaux, Goudin, Louis, Lundgren

NI: Allister, Chruszcz, Martin Hans-Peter, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Barsi-Pataky, Becsey, Brepoels, Buzek, Cabrnoch, Cederschiöld, Doorn, Eurlings, Fjellner, Gál, Gyürk, Hökmark, Ibrisagic, Jackson, Járóka, Kauppi, Maat, Mantovani, Őry, Ouzký, Pieper, Posdorf, Posselt, Schmitt, Wijkman, Wortmann-Kool

PSE: van den Berg, Berger, Berman, Bullmann, Casaca, Cashman, De Rossa, Dührkop Dührkop, Ford, Gierek, Gomes, Haug, Hegyi, Howitt, Kindermann, Kinnock, Lavarra, McAvan, Martin David, Martínez Martínez, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Morgan, Obiols i Germà, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Saks, Scheele, Schulz, Simpson, Stihler, Thomsen, Valenciano Martínez-Orozco, Vincenzi, Weber Henri, Weiler, Westlund, Willmott

UEN: Camre, Foglietta, Kuźmiuk, Podkański, Rutowicz, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Joan i Marí, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 303

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Losco, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Flasarová, Kohlíček, Maštálka, Ransdorf, Remek, Strož

IND/DEM: Batten, Blokland, Bloom, Booth, Clark, Farage, Grabowski, Knapman, Krupa, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, Tomczak, Whittaker, Wise, Zapałowski

NI: Bobošíková, Helmer, Mote

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Bachelot-Narquin, Bauer, Beazley, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Dimitrakopoulos, Dombrovskis, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gaľa, Gargani, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Itälä, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Martens, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Sonik, Spautz, Šťastný, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Thyssen, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Wohlin, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zwiefka

PSE: Glante, Kuc

UEN: Aylward, Bielan, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Libicki, Maldeikis, Masiel, Ó Neachtain, Roszkowski, Ryan, Szymański, Vaidere

Zdržel se: 146

GUE/NGL: Figueiredo, Guerreiro, Holm, Manolakou, Pafilis, Papadimoulis

NI: Baco, Battilocchio, Belohorská, Borghezio, Claeys, Dillen, Gollnisch, Kilroy-Silk, Kozlík, Lang, Le Rachinel, Rivera, Romagnoli, Schenardi, Speroni, Vanhecke

PPE-DE: Fajmon, Schwab, Škottová, Vlasák, Zvěřina

PSE: Andersson, Arnaoutakis, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, Bösch, Bono, Bourzai, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbey, Cottigny, De Keyser, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Estrela, Ettl, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gill, Goebbels, Gottardi, Grech, Gröner, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Laignel, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, Madeira, Maňka, Mastenbroek, Matsouka, Mikko, Moraes, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Segelström, Sornosa Martínez, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tarabella, Tarand, Titley, Tzampazi, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Wiersma, Yañez-Barnuevo García

UEN: Angelilli, Berlato, Pirilli

Verts/ALE: van Buitenen, Hammerstein Mintz

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Pro: Jens Holm, Maria Martens, Arlene McCarthy

Proti: Íñigo Méndez de Vigo

Zdržel se: Linda McAvan, Henri Weber

6.   Zpráva Van Orden A6-0420/2006

Bod 16/1

Pro: 576

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Losco, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Flasarová, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Blokland, Bonde, Coûteaux, Grabowski, Krupa, Louis, Lundgren, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Tomczak, Zapałowski

NI: Allister, Baco, Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Borghezio, Chruszcz, Claeys, Gollnisch, Helmer, Lang, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Rivera, Schenardi, Speroni, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Dimitrakopoulos, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Esteves, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sonik, Spautz, Šťastný, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wohlin, Wortmann-Kool, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arnaoutakis, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gottardi, Grabowska, Grech, Gröner, Groote, Gruber, Gurmai, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Camre, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 14

GUE/NGL: Manolakou, Pafilis

IND/DEM: Batten, Bloom, Booth, Clark, Farage, Goudin, Knapman, Nattrass, Titford, Whittaker, Wise

PSE: Gomes

Zdržel se: 8

GUE/NGL: Adamou, Figueiredo, Guerreiro

NI: Kilroy-Silk, Kozlík, Mote

UEN: Pirilli

Verts/ALE: van Buitenen

7.   Zpráva Van Orden A6-0420/2006

Bod 16/2

Pro: 477

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Losco, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

IND/DEM: Blokland, Grabowski, Krupa, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Tomczak, Zapałowski

NI: Allister, Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Borghezio, Chruszcz, Helmer, Rivera, Speroni, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Dimitrakopoulos, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Esteves, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Patriciello, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sonik, Spautz, Šťastný, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Veneto, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wohlin, Wortmann-Kool, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arnaoutakis, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berman, Bösch, Bono, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Casaca, Cashman, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, De Vits, Díez González, Dobolyi, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Fava, Fazakas, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gottardi, Grabowska, Grech, Gröner, Groote, Gruber, Gurmai, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Muscat, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Prets, Rapkay, Rasmussen, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Camre, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Jonckheer

Proti: 104

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Manolakou, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Batten, Bloom, Bonde, Booth, Clark, Coûteaux, Farage, Goudin, Knapman, Louis, Lundgren, Nattrass, Titford, Whittaker, Wise

NI: Martin Hans-Peter

PPE-DE: del Castillo Vera, Ventre

PSE: Berlinguer, Bourzai, Carlotti, Castex, Désir, Douay, Ferreira Anne, Gomes, Guy-Quint, Hughes, Laignel, Moscovici, Poignant, Reynaud, Roure, Vaugrenard, Vergnaud

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Joan i Marí, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Zdržel se: 17

ALDE: Toia

NI: Baco, Claeys, Dillen, Gollnisch, Kilroy-Silk, Kozlík, Lang, Le Rachinel, Mote, Romagnoli, Schenardi, Vanhecke

PSE: Scheele

UEN: Pirilli

Verts/ALE: van Buitenen, Trüpel

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Pro: Íñigo Méndez de Vigo

Proti: Marie-Noëlle Lienemann, Alain Hutchinson, Jan Andersson, Anna Hedh, Ewa Hedkvist Petersen, Inger Segelström, Åsa Westlund

Zdržel se: Henri Weber

8.   Zpráva Van Orden A6-0420/2006

Pozměňovací návrh 2

Pro: 269

ALDE: Alvaro, Andria, Bowles, Carlshamre, Cocilovo, in 't Veld, Karim, Losco, Ludford, Matsakis, Ortuondo Larrea, Pannella, Polfer, Resetarits, Ries, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Wallis, Watson

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Catania, de Brún, Guidoni, Holm, Kaufmann, Liotard, Markov, Meijer, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Goudin, Grabowski, Krupa, Louis, Lundgren, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Tomczak, Zapałowski, Železný

NI: Battilocchio, Claeys, Dillen, Gollnisch, Lang, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Audy, Bachelot-Narquin, Brejc, Brepoels, Coelho, Coveney, Demetriou, De Veyrac, Dimitrakopoulos, Doyle, Ebner, Gahler, Gál, Gaubert, Gklavakis, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Hatzidakis, Karas, Kratsa-Tsagaropoulou, Matsis, Mavrommatis, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Pieper, Pirker, Pleštinská, Posselt, Rack, Rübig, Saïfi, Schierhuber, Seeber, Seeberg, Siekierski, Sonik, Sudre, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varvitsiotis, Weisgerber

PSE: Andersson, Arnaoutakis, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bullmann, van den Burg, Capoulas Santos, Carnero González, Casaca, Cashman, Cercas, Chiesa, Correia, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Gomes, Gottardi, Grech, Gröner, Groote, Gruber, Hänsch, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Kindermann, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Locatelli, McAvan, Madeira, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Muscat, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Sacconi, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Scheele, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Yañez-Barnuevo García

UEN: Aylward, Camre, Krasts, Masiel

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 264

ALDE: Bourlanges, Chatzimarkakis, Cornillet, Davies, Geremek, Griesbeck, Hall, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Lax, Lehideux, Manders, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Piskorski, Schmidt Olle, Susta, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski

GUE/NGL: Flasarová, Kohlíček, Maštálka, Ransdorf, Remek, Rizzo, Strož

IND/DEM: Batten, Blokland, Bloom, Booth, Clark, Coûteaux, Farage, Knapman, Nattrass, Titford, Whittaker, Wise

NI: Allister, Baco, Bobošíková, Chruszcz, Helmer, Mote, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Daul, De Blasio, Dehaene, Deß, Dombrovskis, Doorn, Dover, Duka-Zólyomi, Ehler, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gaľa, Gargani, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Goepel, Gomolka, Gräßle, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Korhola, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Mauro, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Parish, Patriciello, Peterle, Pīks, Pinheiro, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Protasiewicz, Purvis, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Sartori, Saryusz-Wolski, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Spautz, Šťastný, Stubb, Sturdy, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Wieland, von Wogau, Wortmann-Kool, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Fazakas, Gurmai, Harangozó, Hegyi, Herczog, Kinnock, Moraes, Morgan, Sousa Pinto, Stihler, Tabajdi, Willmott

UEN: Angelilli, Berlato, Bielan, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Muscardini, Ó Neachtain, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Zdržel se: 60

ALDE: Andrejevs, Birutis, Budreikaitė, Cavada, Degutis, Dičkutė, Drčar Murko, Harkin, Juknevičienė, Lynne, Maaten, Oviir, Prodi, Samuelsen

GUE/NGL: Figueiredo, Guerreiro, Henin, Manolakou, Pafilis, Seppänen

NI: Belohorská, Borghezio, Kilroy-Silk, Kozlík, Rivera, Romagnoli, Speroni

PPE-DE: Wijkman, Wohlin, Zappalà

PSE: Arif, Berès, Bono, Bourzai, Carlotti, Castex, Christensen, Corbett, Corbey, Cottigny, Dobolyi, Douay, Guy-Quint, Jørgensen, Kósáné Kovács, Laignel, Lienemann, Maňka, Moscovici, Patrie, Peillon, Rasmussen, Rosati, Roure, Sakalas, Schaldemose, Vaugrenard, Vergnaud

UEN: Pirilli

Verts/ALE: van Buitenen

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Pro: Fiona Hall

Proti: Jill Evans, Íñigo Méndez de Vigo

9.   Zpráva Van Orden A6-0420/2006

Odůvodnění F/1

Pro: 510

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Losco, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Remek

IND/DEM: Batten, Blokland, Bloom, Booth, Clark, Farage, Knapman, Louis, Nattrass, Titford, Whittaker, Wise

NI: Allister, Baco, Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Borghezio, Chruszcz, Claeys, Dillen, Gollnisch, Helmer, Kozlík, Lang, Le Rachinel, Romagnoli, Schenardi, Speroni, Vanhecke, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, Dimitrakopoulos, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Esteves, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Harbour, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Patriciello, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wohlin, Wortmann-Kool, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Gottardi, Grabowska, Grech, Gröner, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Camre, Crowley, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Proti: 89

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Goudin, Grabowski, Krupa, Lundgren, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Tomczak, Zapałowski, Železný

PPE-DE: Cabrnoch, Cederschiöld, De Veyrac, Fjellner, Hannan, Hökmark, Hybášková, Ibrisagic, Posselt, Škottová, Vlasák, Zvěřina

PSE: Hegyi

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Zdržel se: 10

GUE/NGL: Manolakou, Pafilis

IND/DEM: Bonde, Coûteaux

NI: Kilroy-Silk, Martin Hans-Peter, Mote, Rivera

UEN: Pirilli

Verts/ALE: van Buitenen

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Pro: Íñigo Méndez de Vigo

10.   Zpráva Van Orden A6-0420/2006

Odůvodnění F/2

Pro: 473

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Losco, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

IND/DEM: Blokland, Goudin, Lundgren

NI: Baco, Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Helmer, Kozlík, Rivera

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Dimitrakopoulos, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Esteves, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Itälä, Jackson, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, Novak, Olajos, Olbrycht, Őry, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Patriciello, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Veneto, Ventre, Vernola, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wohlin, Wortmann-Kool, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Gottardi, Grabowska, Grech, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Camre, Crowley, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Cramer

Proti: 98

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Batten, Bloom, Booth, Clark, Farage, Grabowski, Knapman, Krupa, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, Tomczak, Whittaker, Wise, Zapałowski

NI: Allister, Chruszcz, Gollnisch, Romagnoli, Schenardi, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Brepoels, Cabrnoch, Cederschiöld, Fjellner, Hökmark, Hybášková, Ibrisagic, Škottová, Vlasák, Zvěřina

PSE: Fazakas

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Zdržel se: 14

GUE/NGL: Manolakou, Pafilis, Remek

IND/DEM: Bonde, Coûteaux, Železný

NI: Borghezio, Kilroy-Silk, Mote, Speroni

PSE: Roth-Behrendt, Scheele

UEN: Pirilli

Verts/ALE: van Buitenen

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Proti: Michael Cramer

11.   Zpráva Van Orden A6-0420/2006

Odůvodnění F/3

Pro: 492

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Losco, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

IND/DEM: Blokland, Goudin, Grabowski, Krupa, Lundgren, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Tomczak, Zapałowski, Železný

NI: Baco, Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Chruszcz, Helmer, Kozlík, Rivera, Speroni, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, Dimitrakopoulos, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Papastamkos, Parish, Patriciello, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wohlin, Wortmann-Kool, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Gottardi, Grabowska, Grech, Gröner, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Camre, Crowley, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Proti: 100

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Papadimoulis, Portas, Ransdorf, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Batten, Bloom, Booth, Clark, Farage, Knapman, Nattrass, Titford, Whittaker, Wise

NI: Allister, Claeys, Dillen, Gollnisch, Lang, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Romagnoli, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Brepoels, Cabrnoch, Cederschiöld, Fajmon, Fjellner, Hökmark, Hybášková, Ibrisagic, Kauppi, Škottová, Stubb, Vlasák, Zvěřina

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Zdržel se: 13

GUE/NGL: Manolakou, Pafilis, Remek

IND/DEM: Bonde

NI: Borghezio, Kilroy-Silk, Mote

PSE: Leichtfried, Patrie, Roth-Behrendt, Scheele

UEN: Pirilli

Verts/ALE: van Buitenen

12.   Zpráva Van Orden A6-0420/2006

Usnesení

Pro: 505

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Losco, Ludford, Lynne, Maaten, Matsakis, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Catania, de Brún, Guidoni, Holm, Kaufmann, Markov, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Rizzo, Seppänen, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Blokland, Bonde, Grabowski, Krupa, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Tomczak, Zapałowski, Železný

NI: Baco, Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Chruszcz, Kozlík, Rivera, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, Dimitrakopoulos, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Járóka, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langendries, Lehne, Lewandowski, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Patriciello, Peterle, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Purvis, Rack, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sonik, Spautz, Šťastný, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Wijkman, von Wogau, Wohlin, Wortmann-Kool, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Gottardi, Grabowska, Grech, Gröner, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Crowley, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Graefe zu Baringdorf, Hammerstein Mintz, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Ždanoka

Proti: 65

GUE/NGL: Henin, Liotard, Manolakou, Meijer, Pafilis

IND/DEM: Batten, Bloom, Booth, Clark, Farage, Goudin, Knapman, Lundgren, Nattrass, Titford, Whittaker, Wise

NI: Allister, Kilroy-Silk, Martin Hans-Peter, Mote

PPE-DE: Berend, Caspary, Ehler, Ferber, Gräßle, Jarzembowski, Klaß, Langen, Lechner, Mann Thomas, Mayer, Nassauer, Niebler, Pieper, Radwan, Reul, Sommer, Ulmer, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland

PSE: van den Berg

UEN: Camre

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, de Groen-Kouwenhoven, Horáček, Hudghton, Joan i Marí, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lipietz, Onesta, Rühle, Turmes

Zdržel se: 36

ALDE: Manders

GUE/NGL: Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Kohlíček, Maštálka, Remek, Strož

IND/DEM: Coûteaux

NI: Borghezio, Claeys, Dillen, Gollnisch, Helmer, Lang, Le Rachinel, Romagnoli, Schenardi, Speroni, Vanhecke

PPE-DE: De Veyrac, Fajmon, Liese

PSE: Scheele

UEN: Pirilli

Verts/ALE: Bennahmias, van Buitenen, Harms, Hassi, Jonckheer, Lucas, Özdemir, Romeva i Rueda, Schlyter, Schmidt Frithjof, Voggenhuber

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Proti: Glyn Ford, Íñigo Méndez de Vigo

13.   Zpráva Moscovici A6-0421/2006

Bod 10

Pro: 322

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, Jensen, Juknevičienė, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Losco, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Catania, de Brún, Flasarová, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Grabowski, Krupa, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Tomczak, Zapałowski, Železný

NI: Baco, Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Chruszcz, Kozlík, Rivera, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Cabrnoch, Esteves, Fajmon, Fjellner, Hökmark, Ibrisagic, Kauppi, Őry, Škottová, Stubb, Vlasák, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, van den Burg, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Goebbels, Gomes, Gottardi, Grabowska, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Harangozó, Hasse Ferreira, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Weber Henri, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Bielan, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 265

ALDE: in 't Veld

IND/DEM: Batten, Blokland, Bloom, Booth, Clark, Farage, Goudin, Knapman, Louis, Lundgren, Nattrass, Titford, Whittaker, Wise

NI: Allister, Borghezio, Claeys, Dillen, Gollnisch, Helmer, Lang, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Mote, Romagnoli, Schenardi, Speroni, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Dimitrakopoulos, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Patriciello, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wohlin, Wortmann-Kool, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zwiefka

PSE: Glante, Groote, Hänsch, Haug, Hegyi, Herczog, Jöns, Kreissl-Dörfler, Roth-Behrendt, Scheele, Walter, Weiler

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Foglietta, Muscardini, Ó Neachtain, Pirilli, Ryan

Zdržel se: 17

ALDE: Takkula, Toia

GUE/NGL: Figueiredo, Guerreiro, Manolakou, Pafilis

IND/DEM: Bonde

NI: Kilroy-Silk

PPE-DE: Hybášková

PSE: Bullmann, Ferreira Anne, Grech, Leichtfried, Muscat, Swoboda

Verts/ALE: van Buitenen, Lichtenberger

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Pro: Charlotte Cederschiöld

Proti: Margrietus van den Berg

Zdržel se: Cristobal Montoro Romero

14.   Zpráva Moscovici A6-0421/2006

Odůvodnění C

Pro: 538

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Losco, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Catania, de Brún, Flasarová, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Goudin, Lundgren

NI: Baco, Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Claeys, Kozlík, Rivera

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Atkins, Audy, Ayuso, Bachelot-Narquin, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Carollo, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Dimitrakopoulos, Dombrovskis, Doorn, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Esteves, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Stubb, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wohlin, Wortmann-Kool, Záborská, Zahradil, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Gottardi, Grabowska, Grech, Gröner, Groote, Gruber, Guy-Quint, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Crowley, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 55

GUE/NGL: Manolakou, Pafilis

IND/DEM: Batten, Blokland, Bloom, Booth, Clark, Coûteaux, Farage, Grabowski, Knapman, Krupa, Louis, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, Tomczak, Whittaker, Wise, Zapałowski

NI: Allister, Borghezio, Chruszcz, Helmer, Martin Hans-Peter, Mote, Speroni, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Ashworth, Barsi-Pataky, Bauer, Bowis, Bradbourn, Bushill-Matthews, Callanan, Casa, Chichester, Dover, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Hökmark, Kauppi, McMillan-Scott, Olajos, Parish, Šťastný, Sturdy, Sumberg, Tannock, Zaleski

UEN: Camre

Verts/ALE: Schlyter

Zdržel se: 14

GUE/NGL: Figueiredo, Guerreiro

IND/DEM: Bonde

NI: Dillen, Gollnisch, Kilroy-Silk, Lang, Le Rachinel, Romagnoli, Schenardi, Vanhecke

PSE: Hänsch, Leichtfried

Verts/ALE: van Buitenen

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Pro: Gunnar Hökmark

Proti: Timothy Kirkhope

15.   Zpráva Moscovici A6-0421/2006

Usnesení

Pro: 542

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Losco, Ludford, Lynne, Maaten, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Catania, de Brún, Flasarová, Guidoni, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Markov, Maštálka, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Blokland, Bonde, Grabowski, Krupa, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Tomczak, Zapałowski, Železný

NI: Baco, Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Chruszcz, Kozlík, Rivera, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, Dimitrakopoulos, Dombrovskis, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Esteves, Fajmon, Fatuzzo, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Járóka, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, McGuinness, McMillan-Scott, Mantovani, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Patriciello, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Purvis, Rack, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sonik, Spautz, Šťastný, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Wijkman, von Wogau, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Elisa, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Gottardi, Grabowska, Grech, Gröner, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Crowley, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Joan i Marí, Kallenbach, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 41

GUE/NGL: Henin, Liotard, Manolakou, Meijer, Pafilis

IND/DEM: Batten, Booth, Clark, Coûteaux, Farage, Goudin, Knapman, Louis, Lundgren, Nattrass, Titford, Whittaker, Wise

NI: Allister, Kilroy-Silk, Martin Hans-Peter, Mote

PPE-DE: Ehler, Ferber, Gräßle, Jarzembowski, Jeggle, Langen, Mann Thomas, Mayer, Niebler, Pieper, Radwan, Sommer, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wohlin

PSE: Ford, Scheele

UEN: Camre

Zdržel se: 27

ALDE: Manders

GUE/NGL: Figueiredo, Guerreiro

NI: Borghezio, Claeys, Dillen, Gollnisch, Helmer, Lang, Le Rachinel, Romagnoli, Schenardi, Speroni, Vanhecke

PPE-DE: De Veyrac, Doorn, Eurlings, Klaß, Maat, Martens, Reul, Wortmann-Kool

PSE: Piecyk, Walter

Verts/ALE: van Buitenen, Jonckheer, Kusstatscher

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Zdržel se: Lambert van Nistelrooij

16.   Zpráva Hasse Ferreira A6-0289/2006

Návrh Komise

Pro: 572

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Losco, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson ofWinterbourne, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Markov, Maštálka, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Strož, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Blokland, Goudin, Lundgren, Železný

NI: Allister, Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Borghezio, Chruszcz, Claeys, Dillen, Gollnisch, Helmer, Lang, Le Rachinel, Rivera, Romagnoli, Schenardi, Speroni, Vanhecke, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Esteves, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wohlin, Wortmann-Kool, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Gottardi, Grabowska, Grech, Gröner, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Camre, Crowley, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Szymański, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hassi, Horáček, Hudghton, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 25

GUE/NGL: Holm, Liotard, Meijer, Seppänen, Svensson

IND/DEM: Batten, Bloom, Booth, Clark, Grabowski, Knapman, Krupa, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, Tomczak, Whittaker, Wise, Zapałowski

NI: Kilroy-Silk, Mote

Verts/ALE: Hammerstein Mintz, Harms

Zdržel se: 6

GUE/NGL: Pafilis

IND/DEM: Coûteaux, Louis

NI: Baco, Kozlík

Verts/ALE: van Buitenen

17.   Zpráva Hasse Ferreira A6-0289/2006

Usnesení

Pro: 565

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Losco, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Markov, Maštálka, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Blokland, Goudin, Lundgren, Železný

NI: Allister, Baco, Belohorská, Bobošíková, Borghezio, Chruszcz, Claeys, Dillen, Gollnisch, Helmer, Kozlík, Lang, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Rivera, Romagnoli, Schenardi, Speroni, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wohlin, Wortmann-Kool, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Gottardi, Grabowska, Grech, Gröner, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Camre, Crowley, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 22

GUE/NGL: Holm, Liotard, Meijer, Svensson

IND/DEM: Batten, Bloom, Booth, Clark, Grabowski, Knapman, Krupa, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, Tomczak, Whittaker, Wise, Zapałowski

NI: Kilroy-Silk, Mote

Zdržel se: 6

GUE/NGL: Pafilis

IND/DEM: Coûteaux, Louis

NI: Battilocchio

PSE: Corbey

Verts/ALE: van Buitenen

18.   Zpráva Niebler A6-0369/2006

Pozměňovací návrh 27

Pro: 291

ALDE: Andria, Cocilovo, Degutis, Dičkutė, Geremek, Harkin, Juknevičienė, Kacin, Kułakowski, Lax, Losco, Ortuondo Larrea, Oviir, Piskorski, Staniszewska, Susta, Takkula, Toia, Veraldi, Virrankoski

GUE/NGL: Kaufmann, Markov, Pflüger, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Batten, Blokland, Bloom, Bonde, Booth, Clark, Coûteaux, Farage, Goudin, Grabowski, Knapman, Krupa, Louis, Lundgren, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, Tomczak, Whittaker, Wise, Zapałowski, Železný

NI: Allister, Baco, Belohorská, Borghezio, Chruszcz, Gollnisch, Kozlík, Lang, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Rivera, Romagnoli, Schenardi, Speroni, Vanhecke, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Braghetto, Brejc, Březina, Brok, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, Chmielewski, Coelho, Coveney, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dombrovskis, Doorn, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Eurlings, Fajmon, Ferber, Fernández Martín, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gaubert, Gawronski, Gewalt, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Guellec, Gyürk, Handzlik, Hannan, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hieronymi, Higgins, Hudacký, Itälä, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Mauro, Mayer, Mayor Oreja, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Őry, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Parish, Patriciello, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stevenson, Surján, Szájer, Tajani, Ulmer, Veneto, Ventre, Vernola, Vlasák, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wortmann-Kool, Záborská, Zappalà, Zwiefka

PSE: Berlinguer, Grech, Hazan, Muscat, Scheele

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Crowley, Czarnecki Ryszard, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kuźmiuk, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Breyer, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Harms, Horáček, Hudghton, Joan i Marí, Jonckheer, Kusstatscher, Lambert, Lichtenberger, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 277

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Attwooll, Beaupuy, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Chatzimarkakis, Cornillet, Costa, Davies, Deprez, Drčar Murko, Griesbeck, Hall, in 't Veld, Jensen, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lehideux, Ludford, Maaten, Manders, Mohácsi, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Pannella, Polfer, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Sterckx, Szent-Iványi, Väyrynen, Van Hecke, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Kohlíček, Liotard, Maštálka, Meijer, Musacchio, Pafilis, Portas, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wurtz

NI: Battilocchio, Bobošíková, Helmer

PPE-DE: Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso, Bachelot-Narquin, Bowis, Brepoels, Bushill-Matthews, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Daul, Dover, Doyle, Fjellner, Gauzès, Grossetête, Gutiérrez-Cortines, Harbour, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hökmark, Hoppenstedt, Hybášková, Ibrisagic, Jackson, Kauppi, Lamassoure, Matsis, Mavrommatis, Oomen-Ruijten, Papastamkos, Purvis, Saïfi, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Van Orden, Vidal-Quadras, Vlasto, Wohlin, Zahradil

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Gottardi, Grabowska, Gröner, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Roth-Behrendt, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Camre, Ryan

Verts/ALE: Buitenweg, Lagendijk, Staes

Zdržel se: 37

ALDE: Birutis, Cavada, Lynne, Matsakis, Morillon, Nicholson of Winterbourne, Schuth, Starkevičiūtė

GUE/NGL: de Brún, Papadimoulis, Ransdorf

NI: Claeys, Dillen, Kilroy-Silk, Mote

PPE-DE: Bradbourn, Brunetta, Esteves, Fatuzzo, Gklavakis, Kamall, McMillan-Scott, Sartori, Wijkman, Zaleski, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina

PSE: Gebhardt, Leinen, Piecyk, Rosati, Rothe

UEN: Didžiokas

Verts/ALE: van Buitenen, Hammerstein Mintz, Hassi

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Pro: Íñigo Méndez de Vigo

Proti: Raül Romeva i Rueda, Patrick Gaubert, Christine De Veyrac, Ambroise Guellec

19.   Zpráva Prodi A6-0371/2006

Pozměňovací návrh 75

Pro: 286

ALDE: Andria, Cocilovo, Dičkutė, Geremek, Harkin, Juknevičienė, Kacin, Kułakowski, Lax, Losco, Ortuondo Larrea, Piskorski, Prodi, Staniszewska, Susta, Takkula, Toia, Veraldi, Virrankoski

GUE/NGL: Kaufmann, Kohlíček, Markov, Pflüger, Remek, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Batten, Blokland, Bloom, Bonde, Booth, Clark, Coûteaux, Farage, Goudin, Grabowski, Knapman, Krupa, Louis, Lundgren, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, Tomczak, Whittaker, Wise, Zapałowski, Železný

NI: Allister, Baco, Belohorská, Bobošíková, Borghezio, Chruszcz, Gollnisch, Kozlík, Lang, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Rivera, Schenardi, Speroni, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ayuso, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Braghetto, Brejc, Březina, Brok, Brunetta, Busuttil, Buzek, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Demetriou, Deß, Díaz de Mera García Consuegra, Dombrovskis, Doorn, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Eurlings, Fajmon, Ferber, Fernández Martín, Florenz, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gawronski, Gewalt, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Gyürk, Handzlik, Hannan, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Landsbergis, Langen, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mato Adrover, Mauro, Mayer, Mayor Oreja, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Panayotopoulos-Cassiotou, Parish, Patriciello, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stevenson, Surján, Szájer, Tajani, Ulmer, Veneto, Ventre, Vernola, Vlasák, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wortmann-Kool, Záborská, Zappalà, Zwiefka

PSE: Berès, Fazakas, Grech, Hazan, Hedh, Muscat

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Crowley, Czarnecki Ryszard, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Harms, Horáček, Hudghton, Joan i Marí, Kallenbach, Kusstatscher, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Trüpel, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 286

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Attwooll, Beaupuy, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Chatzimarkakis, Cornillet, Costa, Davies, Deprez, Drčar Murko, Griesbeck, Hall, in 't Veld, Jensen, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lehideux, Ludford, Maaten, Manders, Mohácsi, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Oviir, Pannella, Polfer, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Sterckx, Szent-Iványi, Väyrynen, Van Hecke, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Liotard, Maštálka, Meijer, Musacchio, Pafilis, Portas, Ransdorf, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wurtz

NI: Battilocchio, Helmer

PPE-DE: Ashworth, Audy, Bachelot-Narquin, Bowis, Brepoels, Bushill-Matthews, Cabrnoch, Cederschiöld, Chichester, Dehaene, De Veyrac, Dover, Doyle, Fjellner, Fontaine, Gaubert, Gauzès, Gklavakis, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Harbour, Herranz García, Hökmark, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Kauppi, Lamassoure, Mathieu, Matsis, Mavrommatis, Ouzký, Pack, Papastamkos, Purvis, Saïfi, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Vakalis, Van Orden, Vidal-Quadras, Vlasto, Wohlin, Zahradil

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Gottardi, Grabowska, Gröner, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Roth-Behrendt, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Camre, Ryan

Verts/ALE: Buitenweg, Hammerstein Mintz, Jonckheer, Lagendijk, Staes, Turmes

Zdržel se: 33

ALDE: Birutis, Cavada, Degutis, Lynne, Matsakis, Morillon, Schuth, Starkevičiūtė

GUE/NGL: Flasarová, Papadimoulis

NI: Claeys, Dillen, Kilroy-Silk, Mote, Vanhecke

PPE-DE: Bradbourn, Callanan, Esteves, Fatuzzo, Kamall, Langendries, McMillan-Scott, Wijkman, Zaleski, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina

PSE: Gebhardt, Piecyk, Rosati

UEN: Didžiokas

Verts/ALE: van Buitenen, Hassi

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Pro: Íñigo Méndez de Vigo

Proti: Claude Turmes, Anna Hedh

Zdržel se: Bairbre de Brún

20.   Zpráva Riera Madurell A6-0379/2006

Pozměňovací návrh 173

Pro: 270

ALDE: Andria, Cocilovo, Dičkutė, Geremek, Harkin, Juknevičienė, Kacin, Kułakowski, Lax, Losco, Ortuondo Larrea, Piskorski, Prodi, Staniszewska, Susta, Takkula, Toia, Veraldi, Virrankoski

GUE/NGL: Kaufmann, Kohlíček, Markov, Pflüger, Remek, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Batten, Blokland, Bloom, Bonde, Booth, Clark, Coûteaux, Farage, Goudin, Grabowski, Knapman, Krupa, Louis, Lundgren, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, Tomczak, Whittaker, Wise, Zapałowski, Železný

NI: Allister, Baco, Belohorská, Bobošíková, Borghezio, Chruszcz, Claeys, Dillen, Gollnisch, Kozlík, Lang, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Rivera, Romagnoli, Schenardi, Speroni, Vanhecke, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Barsi-Pataky, Beazley, Becsey, Berend, Böge, Bonsignore, Braghetto, Brejc, Březina, Brok, Busuttil, Buzek, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Deß, Dombrovskis, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Eurlings, Fajmon, Ferber, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gawronski, Goepel, Gomolka, Gräßle, Grosch, Gyürk, Handzlik, Hannan, Heaton-Harris, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Itälä, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Landsbergis, Langen, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mauro, Mayer, Mayor Oreja, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Őry, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Parish, Patriciello, Peterle, Pieper, Pīks, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stevenson, Surján, Szájer, Tajani, Ulmer, Veneto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wortmann-Kool, Záborská, Zaleski, Zwiefka

PSE: Muscat

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Crowley, Czarnecki Ryszard, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Harms, Horáček, Hudghton, Joan i Marí, Kallenbach, Kusstatscher, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 305

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Attwooll, Beaupuy, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Chatzimarkakis, Cornillet, Costa, Davies, Deprez, Drčar Murko, Gentvilas, Griesbeck, Hall, in 't Veld, Jensen, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lehideux, Ludford, Maaten, Manders, Mohácsi, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Oviir, Pannella, Polfer, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Sterckx, Szent-Iványi, Väyrynen, Van Hecke, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Liotard, Meijer, Musacchio, Pafilis, Portas, Ransdorf, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wurtz

NI: Battilocchio, Helmer

PPE-DE: Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso, Bachelot-Narquin, Bauer, Bowis, Brepoels, Brunetta, Bushill-Matthews, Cabrnoch, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Dehaene, De Veyrac, Doorn, Dover, Doyle, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Gaubert, Gauzès, Gewalt, Gklavakis, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Harbour, Hatzidakis, Herranz García, Hökmark, Hybášková, Ibrisagic, Jackson, Kauppi, Lamassoure, Langendries, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mavrommatis, Oomen-Ruijten, Ouzký, Papastamkos, Purvis, Saïfi, Sartori, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Wohlin, Zahradil

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Gottardi, Grabowska, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Roth-Behrendt, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Camre, Didžiokas, Ryan

Verts/ALE: Buitenweg, Hammerstein Mintz, Jonckheer, Lagendijk, Romeva i Rueda, Staes

Zdržel se: 36

ALDE: Birutis, Cavada, Degutis, Lynne, Matsakis, Morillon, Nicholson of Winterbourne, Schuth, Starkevičiūtė

GUE/NGL: Flasarová, Maštálka, Papadimoulis

NI: Kilroy-Silk, Mote

PPE-DE: Belet, Bradbourn, Demetriou, Díaz de Mera García Consuegra, Esteves, Fatuzzo, Kamall, Montoro Romero, Pinheiro, Škottová, Wijkman, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina

PSE: Gebhardt, Gröner, Piecyk, Rosati, Rothe

Verts/ALE: van Buitenen, Hassi

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Proti: Íñigo Méndez de Vigo

Zdržel se: Bairbre de Brún

21.   B6-0625/2006 — Prostor svobody

Usnesení

Pro: 488

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Gentvilas, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Flasarová, Henin, Ransdorf, Remek

NI: Battilocchio, Belohorská, Martin Hans-Peter, Rivera

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Audy, Ayuso, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Busuttil, Buzek, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dombrovskis, Doorn, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Fernández Martín, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Itälä, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Maat, McGuinness, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Pack, Patriciello, Peterle, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Protasiewicz, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stubb, Sudre, Surján, Tajani, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, Wohlin, Wortmann-Kool, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Grabowska, Grech, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Crowley, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kristovskis, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 85

GUE/NGL: de Brún, Figueiredo, Guerreiro, Holm, Liotard, Meijer, Pafilis, Pflüger, Seppänen, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht

IND/DEM: Batten, Blokland, Bloom, Bonde, Booth, Clark, Coûteaux, Farage, Goudin, Grabowski, Knapman, Krupa, Louis, Lundgren, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, Tomczak, Whittaker, Wise, Zapałowski, Železný

NI: Allister, Bobošíková, Borghezio, Chruszcz, Claeys, Dillen, Gollnisch, Helmer, Kilroy-Silk, Lang, Le Rachinel, Mote, Romagnoli, Schenardi, Speroni, Vanhecke, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Ashworth, Atkins, Beazley, Bowis, Bradbourn, Bushill-Matthews, Cabrnoch, Callanan, Chichester, Dover, Fajmon, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Jackson, Kamall, Kauppi, Kirkhope, Lulling, McMillan-Scott, Ouzký, Parish, Purvis, Škottová, Stevenson, Sturdy, Sumberg, Tannock, Van Orden, Vlasák, Zahradil, Zvěřina

Zdržel se: 25

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, Guidoni, Kaufmann, Kohlíček, Markov, Maštálka, Musacchio, Papadimoulis, Portas, Rizzo, Strož, Wurtz

NI: Baco, Kozlík

PPE-DE: Cederschiöld, Fjellner, Gaubert, Hökmark, Ibrisagic, Mauro

UEN: Camre

Verts/ALE: van Buitenen, Lucas, Schlyter

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Pro: Patrick Gaubert

22.   Společný návrh usnesení B6-0619/2006 — AIDS

Pozměňovací návrh 3/rev.

Pro: 528

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Gentvilas, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bloom, Bonde, Goudin, Lundgren, Železný

NI: Battilocchio, Belohorská, Helmer, Martin Hans-Peter, Rivera

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Esteves, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Handzlik, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Pack, Parish, Patriciello, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stevenson, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, Wohlin, Wortmann-Kool, Zahradil, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Grabowska, Grech, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 41

ALDE: Toia

IND/DEM: Blokland, Grabowski, Krupa, Louis, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Tomczak, Zapałowski

NI: Allister, Chruszcz, Schenardi, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Gyürk, Záborská

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Crowley, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kristovskis, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Zdržel se: 25

IND/DEM: Batten, Booth, Clark, Farage, Knapman, Nattrass, Titford, Whittaker, Wise

NI: Baco, Bobošíková, Borghezio, Claeys, Dillen, Gollnisch, Kilroy-Silk, Kozlík, Lang, Le Rachinel, Mote, Romagnoli, Speroni, Vanhecke

PPE-DE: Zaleski

Verts/ALE: van Buitenen

23.   Společný návrh usnesení B6-0619/2006 — AIDS

Pozměňovací návrh 5/rev.

Pro: 312

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Gentvilas, Geremek, Griesbeck, Hall, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde

NI: Battilocchio, Belohorská, Rivera

PPE-DE: Callanan, Esteves, Gaľa, Peterle, Posdorf, Protasiewicz, Purvis, Schröder, Ulmer, Wijkman, Zatloukal

PSE: Andersson, Arif, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Grabowska, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Myller, Napoletano, Öger, Paasilinna, Pahor, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 273

ALDE: Prodi, Susta, Takkula, Toia

IND/DEM: Batten, Blokland, Bloom, Booth, Clark, Farage, Grabowski, Knapman, Krupa, Louis, Nattrass, Piotrowski, Rogalski, Titford, Tomczak, Whittaker, Wise, Zapałowski

NI: Allister, Bobošíková, Borghezio, Chruszcz, Claeys, Dillen, Helmer, Lang, Le Rachinel, Romagnoli, Schenardi, Speroni, Vanhecke, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dombrovskis, Doorn, Dover, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Parish, Patriciello, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stevenson, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wohlin, Wortmann-Kool, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Grech, Muscat

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Camre, Crowley, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kristovskis, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Zdržel se: 11

ALDE: Harkin

IND/DEM: Coûteaux, Goudin, Lundgren, Pęk, Železný

NI: Gollnisch, Kilroy-Silk, Kozlík, Mote

Verts/ALE: van Buitenen

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Proti: John Purvis

24.   Společný návrh usnesení B6-0619/2006 — AIDS

podnázev

Pro: 539

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Gentvilas, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Goudin, Lundgren, Železný

NI: Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Borghezio, Helmer, Martin Hans-Peter, Rivera, Speroni

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Esteves, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Parish, Patriciello, Peterle, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stevenson, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, Wohlin, Wortmann-Kool, Zahradil, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Grabowska, Grech, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Öger, Paasilinna, Pahor, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Aylward, Bielan, Camre, Crowley, Didžiokas, Krasts, Kristovskis, Libicki, Maldeikis, Masiel, Ó Neachtain, Ryan, Vaidere

Verts/ALE: Aubert, Auken, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Harms, Hassi, Horáček, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 40

ALDE: Takkula

IND/DEM: Blokland, Grabowski, Krupa, Louis, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Tomczak, Zapałowski

NI: Allister, Chruszcz, Claeys, Dillen, Gollnisch, Lang, Le Rachinel, Romagnoli, Schenardi, Vanhecke, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Busuttil, Casa, Landsbergis, Mikolášik, Záborská

UEN: Angelilli, Berlato, Czarnecki Ryszard, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Kuźmiuk, Muscardini, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Szymański, Wojciechowski Janusz

Zdržel se: 17

IND/DEM: Batten, Bloom, Booth, Clark, Coûteaux, Farage, Knapman, Nattrass, Titford, Whittaker, Wise

NI: Baco, Kilroy-Silk, Kozlík, Mote

PPE-DE: Zaleski

Verts/ALE: van Buitenen

25.   Společný návrh usnesení B6-0619/2006 — AIDS

Bod 9

Pro: 533

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Gentvilas, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Goudin, Lundgren

NI: Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Borghezio, Helmer, Martin Hans-Peter, Rivera, Speroni

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Esteves, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Parish, Patriciello, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stevenson, Stubb, Sturdy, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, Wortmann-Kool, Zahradil, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Grabowska, Grech, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Öger, Paasilinna, Pahor, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Bielan, Camre, Kristovskis, Maldeikis, Vaidere

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 49

IND/DEM: Batten, Blokland, Bloom, Booth, Clark, Farage, Grabowski, Knapman, Krupa, Louis, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, Tomczak, Whittaker, Wise, Zapałowski

NI: Allister, Chruszcz, Romagnoli, Schenardi, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Busuttil, Landsbergis, Mikolášik, Záborská

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Crowley, Czarnecki Ryszard, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kuźmiuk, Libicki, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Szymański, Wojciechowski Janusz

Zdržel se: 17

ALDE: Takkula

IND/DEM: Coûteaux, Železný

NI: Baco, Claeys, Dillen, Gollnisch, Kilroy-Silk, Kozlík, Lang, Le Rachinel, Mote, Vanhecke

PPE-DE: Wohlin, Zaleski

UEN: Didžiokas

Verts/ALE: van Buitenen

26.   Společný návrh usnesení B6-0619/2006 — AIDS

Bod 10

Pro: 525

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Gentvilas, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Goudin, Lundgren

NI: Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Dillen, Helmer, Martin Hans-Peter, Rivera

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Berend, Böge, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ehler, Esteves, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Parish, Patriciello, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Šťastný, Stevenson, Stubb, Sturdy, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, Wohlin, Wortmann-Kool, Zahradil, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Grabowska, Grech, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Öger, Paasilinna, Pahor, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Aylward, Crowley, Krasts, Ó Neachtain, Ryan

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 42

IND/DEM: Batten, Bloom, Booth, Clark, Farage, Grabowski, Knapman, Krupa, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, Tomczak, Whittaker, Wise, Zapałowski

NI: Chruszcz, Claeys, Gollnisch, Lang, Le Rachinel, Schenardi, Vanhecke, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Záborská

UEN: Angelilli, Berlato, Bielan, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Kuźmiuk, Libicki, Masiel, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Szymański, Wojciechowski Janusz

Zdržel se: 20

ALDE: Takkula

GUE/NGL: Pafilis

IND/DEM: Blokland, Coûteaux, Louis, Železný

NI: Allister, Baco, Borghezio, Kilroy-Silk, Kozlík, Mote, Romagnoli, Speroni

PPE-DE: Zaleski

UEN: Kristovskis, Maldeikis, Muscardini, Vaidere

Verts/ALE: van Buitenen

27.   Společný návrh usnesení B6-0619/2006 — AIDS

Pozměňovací návrh 4/rev.

Pro: 520

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Gentvilas, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Riis-Jørgensen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Goudin, Lundgren, Železný

NI: Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Borghezio, Helmer, Martin Hans-Peter, Rivera, Speroni

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Atkins, Audy, Ayuso, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, Díaz de Mera García Consuegra, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ehler, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Fernández Martín, Fjellner, Fontaine, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Parish, Patriciello, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stevenson, Sturdy, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, Wohlin, Wortmann-Kool, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Grabowska, Grech, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Leichtfried, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Öger, Paasilinna, Pahor, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Didžiokas, Krasts, Kristovskis, Maldeikis, Rutowicz

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 35

IND/DEM: Grabowski, Louis, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Tomczak, Zapałowski

NI: Chruszcz, Le Rachinel, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Casa, Casini, Montoro Romero, Vlasto, Záborská

PSE: Vincenzi

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Crowley, Czarnecki Ryszard, Foltyn-Kubicka, Janowski, Kuźmiuk, Libicki, Masiel, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Ryan, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Zdržel se: 25

ALDE: Takkula

IND/DEM: Batten, Blokland, Bloom, Booth, Clark, Coûteaux, Farage, Knapman, Nattrass, Titford, Whittaker, Wise

NI: Allister, Baco, Gollnisch, Kilroy-Silk, Kozlík, Lang, Mote, Schenardi

PPE-DE: Ferber, McMillan-Scott

UEN: Camre

Verts/ALE: van Buitenen

28.   Společný návrh usnesení B6-0619/2006 — AIDS

Pozměňovací návrh 6/rev.

Pro: 318

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Gentvilas, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lehideux, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Blokland, Bonde, Goudin, Lundgren, Železný

NI: Battilocchio, Belohorská, Chruszcz, Martin Hans-Peter, Rivera, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Bachelot-Narquin, Gaľa, Gutiérrez-Cortines, Jackson, Járóka, Méndez de Vigo, Őry, Pīks, Pomés Ruiz, Saïfi, Silva Peneda, Surján, Wijkman

PSE: Andersson, Arif, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Grabowska, Grech, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Öger, Paasilinna, Pahor, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 244

IND/DEM: Grabowski, Krupa, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Tomczak, Zapałowski

NI: Bobošíková, Helmer

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Demetriou, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Ouzký, Pack, Parish, Patriciello, Peterle, Pieper, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Posdorf, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stevenson, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wohlin, Wortmann-Kool, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kristovskis, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Pirilli, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Zdržel se: 30

ALDE: Takkula

IND/DEM: Batten, Bloom, Booth, Clark, Coûteaux, Farage, Knapman, Louis, Nattrass, Titford, Whittaker, Wise

NI: Allister, Baco, Borghezio, Claeys, Dillen, Gollnisch, Kilroy-Silk, Kozlík, Lang, Le Rachinel, Mote, Romagnoli, Schenardi, Speroni, Vanhecke

UEN: Camre

Verts/ALE: van Buitenen

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Proti: Tokia Saïfi

29.   Společný návrh usnesení B6-0619/2006 — AIDS

Pozměňovací návrh 1/rev.

Pro: 529

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Gentvilas, Geremek, Griesbeck, Hall, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Goudin, Lundgren, Železný

NI: Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Helmer, Martin Hans-Peter, Rivera

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Ayuso, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Casa, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Esteves, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Parish, Patriciello, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stevenson, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, Wohlin, Wortmann-Kool, Zahradil, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grabowska, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Camre

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 49

IND/DEM: Blokland, Grabowski, Krupa, Louis, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Tomczak, Zapałowski

NI: Allister, Borghezio, Chruszcz, Dillen, Gollnisch, Lang, Le Rachinel, Romagnoli, Schenardi, Speroni, Vanhecke, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Busuttil, Mikolášik, Záborská

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Crowley, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kristovskis, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Zdržel se: 19

ALDE: Harkin, Toia

GUE/NGL: Pafilis

IND/DEM: Batten, Booth, Clark, Coûteaux, Knapman, Nattrass, Titford, Whittaker, Wise

NI: Baco, Claeys, Kilroy-Silk, Kozlík, Mote

PPE-DE: Zaleski

Verts/ALE: van Buitenen

30.   Společný návrh usnesení B6-0619/2006 — AIDS

Odůvodnění K

Pro: 513

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Gentvilas, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Laperrouze, Lax, Lehideux, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Goudin, Lundgren

NI: Battilocchio, Belohorská, Helmer, Martin Hans-Peter, Rivera

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Bushill-Matthews, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Esteves, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Florenz, Fontaine, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Parish, Peterle, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Protasiewicz, Purvis, Rack, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stevenson, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, Wohlin, Wortmann-Kool, Zahradil, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Grabowska, Grech, Groote, Gruber, Gurmai, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Patrie, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Aylward, Camre, Crowley, Didžiokas, Krasts, Kristovskis, Maldeikis, Ó Neachtain, Ryan, Vaidere

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 30

IND/DEM: Blokland, Grabowski, Krupa, Louis, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Tomczak, Zapałowski, Železný

NI: Allister, Chruszcz, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Busuttil, Mikolášik, Záborská

UEN: Bielan, Czarnecki Ryszard, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Kuźmiuk, Libicki, Masiel, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Szymański, Wojciechowski Janusz

Zdržel se: 25

ALDE: Takkula

IND/DEM: Batten, Booth, Clark, Knapman, Nattrass, Titford, Whittaker, Wise

NI: Baco, Bobošíková, Borghezio, Claeys, Dillen, Gollnisch, Kilroy-Silk, Kozlík, Lang, Le Rachinel, Mote, Schenardi, Speroni, Vanhecke

PPE-DE: Zaleski

Verts/ALE: van Buitenen

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Pro: Vittorio Agnoletto

31.   Společný návrh usnesení B6-0619/2006 — AIDS

Odůvodnění L

Pro: 534

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Gentvilas, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Laperrouze, Lax, Lehideux, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Goudin, Lundgren

NI: Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Borghezio, Dillen, Gollnisch, Helmer, Kozlík, Lang, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Rivera, Romagnoli, Schenardi, Speroni

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Esteves, Eurlings, Fajmon, Ferber, Fjellner, Fontaine, Freitas, Gál, Gaľa, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Őry, Ouzký, Pack, Parish, Patriciello, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Protasiewicz, Purvis, Rack, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stevenson, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, Wohlin, Wortmann-Kool, Zahradil, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Öger, Paasilinna, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Aylward, Camre, Crowley, Didžiokas, Krasts, Kristovskis, Maldeikis, Ó Neachtain, Ryan, Vaidere

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Joan i Marí, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 35

IND/DEM: Grabowski, Krupa, Louis, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Tomczak, Zapałowski, Železný

NI: Chruszcz, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Busuttil, Fatuzzo, Fernández Martín, Gahler, Mato Adrover, Mikolášik, Záborská

UEN: Angelilli, Berlato, Bielan, Czarnecki Ryszard, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Kuźmiuk, Libicki, Masiel, Muscardini, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Szymański, Wojciechowski Janusz

Zdržel se: 15

IND/DEM: Batten, Blokland, Booth, Clark, Coûteaux, Knapman, Nattrass, Titford, Whittaker

NI: Allister, Baco, Kilroy-Silk, Mote

PPE-DE: Zaleski

Verts/ALE: van Buitenen

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Pro: Michael Gahler

32.   Společný návrh usnesení B6-0619/2006 — AIDS

Pozměňovací návrh 2/rev.

Pro: 325

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Gentvilas, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde

NI: Battilocchio, Belohorská, Kozlík, Martin Hans-Peter, Rivera

PPE-DE: Bachelot-Narquin, Buzek, Cabrnoch, del Castillo Vera, Gargani, Goepel, Hoppenstedt, Jackson, Kamall, Őry, Ouzký, Pomés Ruiz, Weisgerber, Wieland, Wijkman

PSE: Andersson, Arif, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Camre

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 265

ALDE: Takkula

IND/DEM: Batten, Booth, Clark, Grabowski, Krupa, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, Tomczak, Whittaker, Wise, Zapałowski, Železný

NI: Allister, Bobošíková, Borghezio, Chruszcz, Claeys, Dillen, Gollnisch, Helmer, Lang, Le Rachinel, Romagnoli, Schenardi, Speroni, Vanhecke, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Callanan, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Pack, Parish, Patriciello, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Posdorf, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stevenson, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Wohlin, Wortmann-Kool, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Crowley, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kristovskis, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Szymański, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Zdržel se: 9

IND/DEM: Blokland, Coûteaux, Goudin, Louis, Lundgren

NI: Baco, Kilroy-Silk, Mote

Verts/ALE: van Buitenen

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Pro: Christine De Veyrac

33.   Společný návrh usnesení B6-0619/2006 — AIDS

Usnesení

Pro: 546

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Gentvilas, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Goudin, Lundgren, Železný

NI: Baco, Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Borghezio, Helmer, Kozlík, Martin Hans-Peter, Rivera, Speroni

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Callanan, Carollo, Casa, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Esteves, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kauppi, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Parish, Patriciello, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stevenson, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, Wohlin, Wortmann-Kool, Zahradil, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Foglietta, Maldeikis, Muscardini, Ó Neachtain, Rutowicz, Ryan

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 34

IND/DEM: Batten, Blokland, Booth, Clark, Grabowski, Knapman, Krupa, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, Tomczak, Whittaker, Wise, Zapałowski

NI: Chruszcz, Kilroy-Silk, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Casini, Florenz, Korhola, Záborská

UEN: Bielan, Czarnecki Ryszard, Foltyn-Kubicka, Janowski, Kuźmiuk, Libicki, Masiel, Podkański, Roszkowski, Szymański, Wojciechowski Janusz

Zdržel se: 24

ALDE: Toia

GUE/NGL: Pafilis

IND/DEM: Coûteaux, Louis

NI: Allister, Claeys, Dillen, Gollnisch, Lang, Le Rachinel, Mote, Romagnoli, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Kelam, Landsbergis, Mauro, Mikolášik, Zaleski

UEN: Krasts, Kristovskis, Pirilli, Vaidere

Verts/ALE: van Buitenen

34.   Zpráva Lynne A6-0351/2006

Bod 2/1

Pro: 547

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Gentvilas, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Laperrouze, Lax, Lehideux, Ludford, Lynne, Maaten, Matsakis, Mohácsi, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Piskorski, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Batten, Blokland, Bonde, Booth, Clark, Goudin, Knapman, Krupa, Lundgren, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Titford, Whittaker, Wise, Železný

NI: Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Helmer, Lang, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Rivera, Romagnoli, Schenardi

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Esteves, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Parish, Patriciello, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stevenson, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, Wortmann-Kool, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Groote, Gruber, Gurmai, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Muscat, Myller, Napoletano, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vincenzi, Walter, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Camre, Crowley, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kristovskis, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Muscardini, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Ryan, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Breyer, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 5

IND/DEM: Tomczak, Zapałowski

NI: Chruszcz, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Cederschiöld

Zdržel se: 11

IND/DEM: Grabowski, Louis, Rogalski

NI: Allister, Baco, Borghezio, Kilroy-Silk, Kozlík, Mote

PPE-DE: Wohlin

Verts/ALE: van Buitenen

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Pro: Charlotte Cederschiöld

35.   Zpráva Lynne A6-0351/2006

Bod 2/2

Pro: 487

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Gentvilas, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Ludford, Lynne, Maaten, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Riis-Jørgensen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Goudin, Lundgren

NI: Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Borghezio, Martin Hans-Peter, Rivera

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Audy, Ayuso, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Busuttil, Buzek, Carollo, Casa, Casini, Castiglione, del Castillo Vera, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dombrovskis, Doorn, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Esteves, Eurlings, Fernández Martín, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Itälä, Járóka, Jarzembowski, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kauppi, Kelam, Klamt, Klich, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, Mann Thomas, Mantovani, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Őry, Pack, Patriciello, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Protasiewicz, Rack, Reul, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stubb, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, Wohlin, Wortmann-Kool, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Krasts, Kristovskis, Maldeikis, Muscardini, Pirilli, Ryan, Vaidere

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Harms, Hassi, Horáček, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schmidt Frithjof, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 90

ALDE: Ries, Samuelsen

GUE/NGL: Pafilis

IND/DEM: Batten, Blokland, Booth, Clark, Grabowski, Krupa, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Tomczak, Whittaker, Wise, Zapałowski, Železný

NI: Chruszcz, Claeys, Dillen, Gollnisch, Helmer, Lang, Le Rachinel, Romagnoli, Schenardi, Vanhecke, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Ashworth, Atkins, Beazley, Bowis, Bushill-Matthews, Cabrnoch, Caspary, Cederschiöld, Chichester, Deß, Dover, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Gewalt, Gomolka, Gräßle, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hökmark, Ibrisagic, Jackson, Jeggle, Kamall, Kirkhope, Klaß, Koch, Konrad, Langen, McMillan-Scott, Nassauer, Niebler, Oomen-Ruijten, Ouzký, Parish, Purvis, Radwan, Škottová, Stevenson, Sturdy, Van Orden, Vlasák, Zahradil, Zvěřina

UEN: Bielan, Czarnecki Ryszard, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Kuźmiuk, Libicki, Masiel, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Schlyter

Zdržel se: 6

IND/DEM: Coûteaux, Louis

NI: Allister, Kilroy-Silk, Mote

Verts/ALE: van Buitenen

36.   Zpráva Lynne A6-0351/2006

Pozměňovací návrh 3

Pro: 527

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Carlshamre, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Costa, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Gentvilas, Geremek, Griesbeck, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lehideux, Ludford, Lynne, Maaten, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Piskorski, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Sbarbati, Schmidt Olle, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Triantaphyllides

IND/DEM: Blokland, Bonde, Goudin, Grabowski, Krupa, Louis, Lundgren, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Tomczak, Zapałowski, Železný

NI: Allister, Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Borghezio, Chruszcz, Claeys, Dillen, Gollnisch, Helmer, Lang, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Rivera, Romagnoli, Schenardi, Vanhecke, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Carollo, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, De Blasio, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Esteves, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Harbour, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Parish, Patriciello, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Protasiewicz, Purvis, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stevenson, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Thyssen, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Veneto, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, Wortmann-Kool, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zatloukal, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Assis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kuc, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Saks, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schaldemose, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Simpson, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Yañez-Barnuevo García

UEN: Angelilli, Aylward, Bielan, Camre, Crowley, Czarnecki Ryszard, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kristovskis, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Masiel, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Rutowicz, Ryan, Vaidere, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Jonckheer, Kallenbach, Lipietz, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Schlyter, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber

Proti: 6

PPE-DE: Hybášková

Verts/ALE: Evans Jill, Flautre, Lambert, Lichtenberger, Schmidt Frithjof

Zdržel se: 51

ALDE: Samuelsen

GUE/NGL: Agnoletto, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guidoni, Henin, Holm, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Maštálka, Meijer, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Batten, Booth, Clark, Coûteaux, Knapman, Nattrass, Titford, Whittaker, Wise

NI: Kilroy-Silk, Mote

PPE-DE: Wohlin

PSE: Carlotti, Hegyi, Herczog

UEN: Berlato, Muscardini

Verts/ALE: Bennahmias, van Buitenen, Joan i Marí, Kusstatscher, Rühle, Ždanoka

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Pro: Lívia Járóka


PŘIJATÉ TEXTY

 

P6_TA(2006)0504

Harmonizace technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví (KOM(2006)0645) — C6-0362/2006 — 2006/0209(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0645) (1),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 80 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0362/2006),

s ohledem na článek 51 a čl. 43 odst. 2 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0401/2006),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TC1-COD(2006)0209

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 30. listopadu 2006 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EHS) č. 3922/91 (3) stanoví v příloze III společné technické požadavky a správní postupy použitelné na obchodní leteckou dopravu. Tyto harmonizované technické požadavky a správní postupy se vztahují na veškerá letadla používaná provozovateli Společenství bez ohledu na to, zda jsou zapsána v rejstříku členského státu nebo třetí země.

(2)

Opatření nezbytná k provedení nařízení (EHS) č. 3922/91 by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi. (4)

(3)

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke stanovení podmínek, za kterých je možné podle nařízení (EHS) č. 3922/91 změnit nebo doplnit společné technické požadavky a správní postupy uvedené v příloze III uvedeného nařízení nebo dovolit členským státům výjimku z jejich uplatňování. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky uvedeného nařízení nebo jej doplnit o nové jiné než podstatné prvky, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(4)

Pokud ze závažných naléhavých důvodů spojených se zachováním dostatečné úrovně letecké bezpečnosti nelze dodržet lhůty obvykle použitelné v rámci regulativního postupu s kontrolou, měla by mít Komise možnost použít k přijetí určitých opatření postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES.

(5)

Nařízení (EHS) č. 3922/91 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EHS) č. 3922/91 se mění takto:

1)

Článek 8 se mění takto:

a)

V odstavci 3 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„V takovém případě Komise oznámí své rozhodnutí všem členským státům, které jsou oprávněny toto opatření uplatnit. V souladu se článkem 11 lze rovněž změnit příslušná ustanovení přílohy III tak, aby odrážely toto opatření.“

b)

V odstavci 4 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„V takovém případě Komise oznámí své rozhodnutí všem členským státům, které jsou oprávněny toto opatření uplatnit. V souladu se článkem 11 lze rovněž změnit příslušná ustanovení přílohy III tak, aby odrážely toto opatření.“

2)

Článek 11 se mění takto:

a)

Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jejich doplněním, týkající se společných technických požadavků a správních postupů uvedených v příloze III, vyvolané vědeckým a technickým pokrokem se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 12 odst. 3. Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 12 odst. 4.“

b)

V odstavci 2 se slova „v článku 12“ nahrazují slovy „v čl. 12 odst. 3“.

3)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro leteckou bezpečnost (dále jen „výbor“).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

5.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V...

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Stanovisko ze dne ... (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2006.

(3)  Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2006 (Úř. věst. L ...).

(4)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

P6_TA(2006)0505

Technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/.../ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby (KOM(2006)0646 — C6-0360/2006 — 2006/0210(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0646) (1),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 71 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0360/2006),

s ohledem na článek 51 a čl. 43 odst. 2 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0402/2006),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TC1-COD(2006)0210

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 30. listopadu 2006 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/.../ES, kterou se mění směrnice 2006/.../ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 71 odst. 1 uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2006/.../ES (3) zavádí harmonizované podmínky pro vydávání technických osvědčení pro plavidla vnitrozemské plavby v celé síti vnitrozemských vodních cest Společenství.

(2)

Technické požadavky stanovené v přílohách směrnice 2006/.../ES v podstatě přejímají ustanovení nařízení o inspekci lodní plavby na Rýně ve znění schváleném Ústřední komisí pro plavbu na Rýně (CCNR) v roce 2004. Podmínky a technické požadavky pro vydávání osvědčení pro vnitrozemskou plavbu podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně se pravidelně aktualizují a bylo zjištěno, že odpovídají stávajícímu technickému rozvoji.

(3)

Aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže a nerovné míře bezpečnosti, je žádoucí, zejména v zájmu sbližování na evropské úrovni, přijmout rovnocenné technické požadavky pro celou síť vnitrozemských vodních cest Společenství a následně je pravidelně aktualizovat, aby byla zachována jejich rovnocennost.

(4)

Směrnice 2006/.../ES opravňuje Komisi upravit tyto technické požadavky, a to s ohledem na technický pokrok a vývoj vyplývající z činnosti dalších mezinárodních organizací, zejména komise CCNR.

(5)

Tyto úpravy by měly být provedeny urychleně, aby se zaručilo, že nutné technické požadavky na vydávání osvědčení Společenství pro plavidla vnitrozemské plavby poskytují míru bezpečnosti rovnocennou té, která je požadována pro vydávání osvědčení podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně.

(6)

Opatření nezbytná k provedení směrnice 2006/.../ES by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4).

(7)

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke stanovení podmínek, za kterých je možné změnit technické požadavky a správní postupy uvedené v přílohách směrnice 2006/.../ES. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky směrnice 2006/.../ES, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(8)

Z důvodu účinnosti by měly být lhůty obvykle použitelné v rámci regulativního postupu s kontrolou zkráceny pro přijetí změn příloh směrnice 2006/.../ES.

(9)

Z naléhavých důvodů je k přijetí každé změny příloh směrnice 2006/.../ES v důsledku technického pokroku nebo vývoje vyplývajícího z činnosti dalších mezinárodních organizací, zejména komise CCNR, stejně jako pro přijímání dočasných požadavků nezbytné použít postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES.

(10)

Směrnice 2006/.../ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2006/.../ES se mění takto:

1.

V článku 19 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a odst. 5 písm. b) a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Lhůty stanovené v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES jsou dvacet jedna dní v případě odst. 3 písm. c), patnáct dní v případě odst. 4 písm. b) a jeden měsíc v případě odst. 4 písm. e).

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.“

2.

Článek 20 se nahrazuje tímto:

„Článek 20

Úprava příloh a doporučení k prozatímním osvědčením

1.   Všechny změny, jež jsou nezbytné pro přizpůsobení příloh této směrnice technickému pokroku nebo vývoji v této oblasti, k němuž dochází na základě činnosti jiných mezinárodních organizací, zejména Ústřední komise pro plavbu na Rýně (dále jen komise „CCNR“), pro zajištění toho, aby se obě osvědčení uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. a) vydávala na základě technických požadavků, jež zaručují stejnou úroveň bezpečnosti, nebo pro zohlednění případů uvedených v článku 5, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 19 odst. 3. Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy uvedený v čl. 19 odst. 4.

Tyto změny musí být provedeny rychle, aby bylo zaručeno, že technické požadavky pro vydávání osvědčení Společenství pro plavidla vnitrozemské plavby uznaného pro plavbu na Rýně zajišťují stejnou míru bezpečnosti, jako je míra bezpečnosti požadovaná pro vydávání osvědčení uvedeného v článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 Komise přijímá schválení uvedená v čl. 5. odst. 2 postupem podle čl. 19 odst. 2.

3.   Komise rozhoduje o doporučeních výboru k vydávání prozatímních osvědčení Společenství pro plavidla vnitrozemské plavby podle článku 2.19 přílohy II.“

3.

Příloha II se mění takto:

1.

Článek 1.06 se nahrazuje tímto:

„1.06

Dočasné požadavky

Dočasné požadavky, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejich doplněním, lze přijmout regulativním postupem s kontrolou podle čl. 19 odst. 4 této směrnice, pokud se zjistí, že k přizpůsobení vnitrozemské vodní dopravy technickému vývoji je nutné povolit odchylky od této směrnice nebo povolit zkoušky. Požadavky se zveřejní a jsou platné po dobu nejvýše tří let. Ve všech členských státech vstupují v platnost současně a zrušují se za stejných podmínek.“

2.

V článku 10.03a se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.

Zařízení, která rozstřikují menší množství vody, musí být typově schválena podle rezoluce IMO A 800(19) nebo jinou uznanou normou. Tato uznání, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 19 odst. 3 této směrnice. Schválení typu provádí schválená klasifikační společnost nebo akreditovaný zkušební ústav. Akreditovaný zkušební ústav musí splňovat harmonizované normy pro činnost zkušebních laboratoří (EN ISO/IEC 17025:2000).“

3.

V článku 10.03b se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.

Hasicí látky

K ochraně strojoven, kotelen a strojoven čerpadel je v pevných hasicích zařízeních možno použít pouze tyto hasicí látky:

a)

CO2 (oxid uhličitý);

b)

HFC 227ea (heptafluorpropan);

c)

IG-541 (52 % dusík, 40 % argon, 8 % oxid uhličitý).

Povolení používat jiné hasicí látky, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se uděluje regulativním postupem s kontrolou podle čl. 19 odst. 3 této směrnice.“

Článek 2

1.   Členské státy, které mají vnitrozemské vodní cesty podle čl. 1 odst. 1 směrnice 2006/.../ES, uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí s účinkem od... (5). Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Komise o tom uvědomí ostatní členské státy.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem ... (6).

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům, které mají vnitrozemské vodní cesty, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 1 směrnice 2006/.../ES.

V...

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Stanovisko ze dne ... (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2006.

(3)  Úř. věst L....

(4)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(5)  Dva roky po datu vstupu této směrnice v platnost.

(6)  Datum vstupu směrnice 2006/.../ES v platnost.

P6_TA(2006)0506

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu (KOM(2006)0363 — C6-0282/2006 — 2006/0122(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2006)0363) (1),

s ohledem na článek 37 a čl. 300 odst. 2 Smlouvy o ES,

s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0282/2006),

s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro rozvoj (A6-0395/2006),

1.

schvaluje pozměněný návrh rozhodnutí Rady a schvaluje uzavření dohody;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Kapverdské republiky.

ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU

Pozměňovací návrh 1

Článek 3a (nový)

 

Článek 3a

Během posledního roku platnosti protokolu a před uzavřením nové dohody nebo prodloužením stávající dohody, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění stávající dohody a o podmínkách, za kterých byla uplatňována .

Pozměňovací návrh 2

Článek 3b (nový)

 

Článek 3b

Komise každoročně zhodnotí, zda členské státy, jejichž plavidla jsou provozována podle tohoto protokolu, splňují povinnost vykazování .

Pozměňovací návrh 3

Článek 3c (nový)

 

Článek 3c

Komise každoročně předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích víceletého odvětvového programu podle článku 7 protokolu.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TA(2006)0507

Poskytnutí záruky Společenství na ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Společenství *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o poskytnutí záruky Společenství na ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Společenství (KOM(2006)0324 — C6-0275/2006 — 2006/0107(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2006)0324) (1),

s ohledem na článek 181a Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0275/2006),

s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

s ohledem na články 51 a 35 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0394/2006),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU

Pozměňovací návrh 1

Právní východisko 1

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 181a této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 179 a 181a této smlouvy,

Pozměňovací návrh 2

Bod odůvodnění 6

(6) Od roku 2007 budou vnější vztahy EU podporovány také novými finančními nástroji, tj. IPA, ENPI, DCECI a nástrojem stability,

(6) Od roku 2007 budou vnější vztahy EU podporovány také novými finančními nástroji, tj. IPA, ENPI, DCECI , nástrojem stability a nástrojem pro demokracii a lidská práva ,

Pozměňovací návrh 3

Bod odůvodnění 7

(7) Finanční operace EIB musí být v souladu s vnějšími politikami EU, včetně konkrétních regionálních cílů, a podporovat je. Je třeba, aby se finanční operace EIB uskutečňovaly v zemích, jež naplňují odpovídající kondicionalitu, která je v souladu s dohodami EU na vyšší úrovni o politických a makroekonomických aspektech,

(7) Finanční operace EIB by měly být v souladu s vnějšími politikami EU, včetně konkrétních regionálních cílů a měly by přispívat k dosažení obecného cíle rozvoje a upevňování demokracie a právního státu, cíle dodržování lidských práv a základních svobod a k dodržování mezinárodních dohod o životním prostředí, jichž jsou Evropské společenství nebo jeho členské státy smluvními stranami. Je třeba, aby se finanční operace EIB uskutečňovaly v zemích, jež naplňují odpovídající kondicionalitu, která je v souladu s dohodami EU na vyšší úrovni o politických a makroekonomických aspektech; EIB by měla ve spojení s Komisí zvážit zřízení mechanismu následné kontroly, aby se zajistilo, že činnosti financované EIB mimo Společenství podporují hodnoty EU,

Pozměňovací návrh 4

Bod odůvodnění 8a (nový)

 

(8a) Oblasti uvedené pro každý region v bodech odůvodnění 9 až 12 jako oblasti, na něž je třeba se zaměřit, nejsou výlučné a nesmějí narušovat úsilí směřující k zajištění lepší celkové koherence s dalšími nástroji vnější pomoci uvedenými výše,

Pozměňovací návrh 5

Bod odůvodnění 8b (nový)

 

(8b) Je také třeba Evropský parlament lépe informovat a zajistit mu lepší příležitosti pro přezkoumání, včetně předávání strategických programových dokumentů, které připravila Komise nebo EIB,

Pozměňovací návrh 6

Bod odůvodnění 8c (nový)

 

(8c) EIB by měla zajistit, aby její úvěrové akce plně podporovaly cíle politiky Evropské unie a cíle mezinárodních dohod o udržitelném rozvoji, které Evropská unie a její členské státy podepsaly. EIB by měla věnovat pozornost projektům, jež přispívají k dosažení rozvojových cílů tisíciletí Organizace spojených národů a k dosažení cílů Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změnách klimatu snížit emise skleníkových plynů tím, že poskytuje úvěry na úspory energie, energetickou účinnost a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. EIB by měla zajistit, aby všechna rozhodnutí o úvěrech byla založena na zásadě obezřetnosti, jak je formulována v Úmluvě o biologické rozmanitosti.

Pozměňovací návrh 7

Bod odůvodnění 8d (nový)

 

(8d) EIB by měla zajistit, aby jednotlivé projekty podléhaly posuzování dopadu na udržitelný rozvoj prováděnému nezávisle na sponzorech projektů a na EIB,

Pozměňovací návrh 8

Bod odůvodnění 9

(9) Pokud jde o kandidátské země, je třeba, aby financování EIB realizované v těchto zemích, odráželo priority stanovené v přístupových a evropských partnerstvích, ve stabilizačních a asociačních dohodách a při vyjednávání s EU. Zaměření akce EU na západním Balkáně by se dále mělo stále více přesouvat z oblasti rekonstrukce na předvstupní podporu. V tomto kontextu by měla činnost EIB usilovat rovněž o povzbuzování aspektu budování institucí, a to ve spolupráci s dalšími mezinárodními finančními institucemi, činnými v regionu. V průběhu období 2007-2013 by se mělo financování pro kandidátské země (Chorvatsko, Turecko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie) ve stále rostoucí míře uskutečňovat v rámci předvstupní úvěrové facility, kterou zpřístupnila EIB a která má být v průběhu doby rozšířena tak, aby pokrývala potenciální kandidátské země na západním Balkáně v souladu s pokrokem jejich přístupového procesu,

(9) Pokud jde o kandidátské země, je třeba, aby financování EIB realizované v těchto zemích odráželo priority stanovené v přístupových a evropských partnerstvích, ve stabilizačních a asociačních dohodách a při vyjednávání s EU. Zaměření činnosti EU na západním Balkáně by se dále mělo stále více přesouvat z oblasti rekonstrukce na předvstupní podporu. V tomto kontextu by měla činnost EIB navíc usilovat o povzbuzování aspektu budování institucí, a to ve spolupráci s dalšími mezinárodními finančními institucemi, činnými v regionu. Kromě toho je důležité podporovat na západním Balkáně obchod, neboť je zásadním nástrojem pro zdůraznění významu přechodu od rekonstrukce k předvstupní podpoře, a tedy i větší integrace v rámci EU. V průběhu období 2007-2013 by se mělo financování pro kandidátské země (Chorvatsko, Turecko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie) ve stále rostoucí míře uskutečňovat v rámci předvstupní úvěrové facility, kterou zpřístupnila EIB a která má být v průběhu doby rozšířena tak, aby pokrývala potenciální kandidátské země na západním Balkáně v souladu s pokrokem jejich přístupového procesu,

Pozměňovací návrh 9

Bod odůvodnění 11

(11) Pokud jde o země kryté nástrojem DCECI, bude financování EIB v zemích Asie a Latinské Ameriky rostoucí měrou spojeno s kooperační strategií EU v těchto regionech a bude komplementární k nástrojům financovaným z rozpočtových zdrojů Společenství. Koncept „vzájemného zájmu“, v praxi až doposud omezený na financování projektů se zapojením obchodních společností z EU, bude rozšířen tak, aby zohledňoval prosazování udržitelnosti životního prostřední a regionální integraci (např. projekty v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky, s upřednostněním interkonektivity). EIB by měla vyvíjet úsilí, aby rostoucí měrou rozšiřovala své aktivity na větší počet zemí v těchto regionech, včetně méně prosperujících zemí. Ve střední Asii by se EIB měla zaměřit na velké projekty zásobování energiemi a přepravy energií s přeshraničními dopady. Financování EIB ve střední Asii je třeba realizovat v úzké spolupráci s EBRD, jmenovitě v souladu s podmínkami, které budou stanoveny v trojstranném memorandu o porozumění mezi Komisí, EIB a EBRD. Pro posílení viditelnosti intervence EU v Latinské Americe je nutno určit konkrétní částku na úvěrovou facilitu pro Latinskou Ameriku,

(11) Pokud jde o země kryté nástrojem DCECI, měla by EIB pokračovat ve svých činnostech a sjednotit je a přitom se zaměřit na projekty, které přispívají k dosažení rozvojových cílů tisíciletí, které podporují udržitelný rozvoj a zlepšují ochranu životního prostředí. Financování EIB v zemích Asie a Latinské Ameriky by mělo být rostoucí měrou spojeno s kooperační strategií EU v těchto regionech a bude komplementární k nástrojům financovaným z rozpočtových zdrojů Společenství. Koncept „vzájemného zájmu“, v praxi až doposud omezený na financování projektů se zapojením obchodních společností z EU, by měl být rozšířen tak, aby zohledňoval prosazování udržitelnosti životního prostřední a regionální integraci (např. projekty v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky, s upřednostněním interkonektivity). EIB by měla vyvíjet úsilí, aby rostoucí měrou rozšiřovala své aktivity na větší počet zemí v těchto regionech, včetně méně prosperujících zemí. Ve střední Asii by se EIB měla zaměřit na infrasktrukturu životního prostředí, projekty udržitelného zásobování energiemi a přepravy energií s přeshraničními dopady. Financování EIB ve střední Asii je třeba realizovat v úzké spolupráci s EBRD, jmenovitě v souladu s podmínkami, které budou stanoveny v trojstranném memorandu o porozumění mezi Komisí, EIB a EBRD. Pro posílení viditelnosti intervence EU v Latinské Americe je nutno určit konkrétní částku na úvěrovou facilitu pro Latinskou Ameriku,

Pozměňovací návrh 10

Bod odůvodnění 16

(16) Vykazování EIB a Komise o finančních operacích EIB je třeba posilovat. Na základě informací obdržených od EIB musí Komise předkládat ročně zprávu Evropskému parlamentu a Radě o finančních operacích EIB uskutečňovaných podle tohoto rozhodnutí,

(16) Vykazování EIB a Komise o finančních operacích EIB , jakož i vlastní hodnotící kapacity EIB, je třeba posilovat. Na základě informací obdržených od EIB by měla Komise předkládat vlastní hodnocení, které bude vycházet z nezávislého vnějšího odborného hodnocení velkých projektů v oblasti půjček, a předkládat ročně zprávu Evropskému parlamentu a Radě o finančních operacích EIB uskutečňovaných podle tohoto rozhodnutí . Tato zpráva by měla zahrnovat hodnocení přínosu finančních operací EIB k dosažení cílů EU v oblasti vnější politiky. Rovněž by měla obsahovat seznam půjček podporovaných EIB podle jejich rizikovosti zhodnocené EIB,

Pozměňovací návrh 11

Bod odůvodnění 17

(17) Záruka Společenství zřízená tímto rozhodnutím má pokrývat finanční operace EIB podepsané během období sedmi let počínajícího dnem 1. ledna 2007. Aby bylo možno provést inventuru vývoje za první polovinu tohoto období, je třeba, aby EIB a Komise připravily střednědobou prověrku rozhodnutí,

(17) Záruka Společenství zřízená tímto rozhodnutím má pokrývat finanční operace EIB podepsané během období sedmi let počínajícího dnem 1. ledna 2007. Aby bylo možno provést inventuru vývoje za první polovinu tohoto období, je třeba, aby EIB a Komise připravily střednědobou prověrku rozhodnutí. Tato prověrka by měla být uskutečněna na základě rozsáhlé konzultace zúčastněných stran týkající se dopadu operací EIB,

Pozměňovací návrh 12

Bod odůvodnění 18

(18) Je třeba, aby finanční operace EIB byly nadále řízeny v souladu s vlastními pravidly a postupy banky, včetně příslušných kontrolních opatření, a dále v souladu s příslušnými pravidly a postupy ve vztahu k Evropskému účetnímu dvoru a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

(18) Je třeba, aby finanční operace EIB byly nadále řízeny v souladu s vlastními pravidly a postupy banky, včetně příslušných kontrolních opatření, a dále v souladu s příslušnými pravidly a postupy ve vztahu k Evropskému účetnímu dvoru a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF); EIB by se měla v souladu s článkem 267 Smlouvy, jenž stanoví její úlohu, ujistit, že projekty, které financuje, nemohou být v plné míře financovány z různých prostředků dostupných v jednotlivých členských státech a především, že nedochází k narušení hospodářské soutěže s úvěrovými a investičními institucemi,

Pozměňovací návrh 13

Bod odůvodnění 20

(20) Je třeba, aby EIB v konzultaci s Komisí sestavila orientační víceleté plánování podpisů finančních operací EIB, aby bylo zajištěno odpovídající rozpočtové plánování doplňování prostředků do záručního fondu.

(20) Je třeba, aby EIB v konzultaci s Komisí sestavila orientační víceleté plánování podpisů finančních operací EIB, aby bylo zajištěno odpovídající rozpočtové plánování doplňování prostředků do záručního fondu. Komise musí ve svém pravidelném plánování rozpočtu předkládaném Evropskému parlamentu zohlednit, jaké jsou odhadované rozpočtové důsledky tohoto kroku.

Pozměňovací návrh 14

Čl. 1 odst. 2

2. Záruka Společenství je omezena na 65 % z celkové částky uvolněných úvěrů a záruk, poskytnutých v rámci finančních operací EIB, minus inkasované částky, plus veškeré související částky.

2. Záruka Společenství je omezena na 55 % z celkové částky uvolněných úvěrů a záruk, poskytnutých v rámci finančních operací EIB, minus inkasované částky, plus veškeré související částky.

Pozměňovací návrh 15

Čl. 2 odst. 2

2. Jednotlivé země nabývají způsobilosti podle regionálních stropů a podstropů tak, jak naplňují odpovídající kondicionalitu v souladu s dohodami na vyšší úrovni mezi Evropskou unií a příslušnou zemí o politických a makroekonomických aspektech. Komise v konzultaci s EIB stanoví, kdy určitá země naplnila příslušnou kondicionalitu, a vyrozumí o tom EIB.

2. Jednotlivé země nabývají způsobilosti podle regionálních stropů a podstropů tak, jak naplňují odpovídající kondicionalitu v souladu s politikami Evropské unie a s dohodami na vyšší úrovni mezi Evropskou unií a příslušnou zemí o politických a makroekonomických aspektech. Komise v konzultaci s EIB stanoví, kdy určitá země naplnila příslušnou kondicionalitu, a vyrozumí o tom EIB , ještě předtím však informuje Evropský parlament a Radu a svůj postoj zdůvodní .

Pozměňovací návrh 16

Čl. 2 odst. 4

4. V případě vážného znepokojení politickou nebo hospodářskou situací určité země se mohou Komise a EIB rozhodnout v této zemi finanční operace EIB pozastavit.

4. V případě vážného znepokojení politickou nebo hospodářskou situací určité země se mohou Komise a EIB rozhodnout v této zemi finanční operace EIB pozastavit. V takových případech Komise informuje Evropský parlament a Radu a své rozhodnutí zdůvodní.

Pozměňovací návrh 17

Čl. 3 odst. 2

2. Komise a EIB rozhodují o používání rezervního mandátu společně. Komisi a EIB pomáhá Hospodářský a finanční výbor, zřízený článkem 114(2) Smlouvy o založení ES.

2. Komise a EIB rozhodují o používání rezervního mandátu společně. Použijí se ustanovení týkající se vhodné kondicionality a povinnosti informovat Evropský parlament obsažená v čl. 2 odst. 2. Komisi a EIB pomáhá Hospodářský a finanční výbor, zřízený čl. 114 odst. 2 Smlouvy o založení ES.

Pozměňovací návrh 18

Čl. 4 odst. 4

4. Soulad finančních operací EIB s vnějšími politikami a cíli Evropské unie se sleduje v souladu s článkem 7.

4. Soulad finančních operací EIB s vnějšími politikami a cíli Evropské unie se sleduje v souladu s článkem 7 a Komise se jím zabývá rovněž ve strukturovaném dialogu s Evropským parlamentem, jenž byl zaveden v nových vnějších finančních nástrojích pro období 2007 až 2013 .

Pozměňovací návrh 19

Čl. 6 odst. 2a (nový)

 

2a. Jsou-li hlava státu, člen vlády, poslanec parlamentu členského státu, člen Komise nebo poslanec Evropského parlamentu přímo či nepřímo spojeni se subjektem, který má prospěch z činnosti EIB pokryté zárukou Společenství, bude rozhodnutí Společenství o zárukách uvedeno ve zvláštní zprávě ověřovacího výboru banky. Tento odstavec se nepoužije na stávající dohody Společenství o zárukách uzavřené za standardních podmínek, jejichž předmět či finanční dopady nemají pro žádnou ze zúčastněných stran žádný význam.

Pozměňovací návrh 20

Čl. 7 odst. 1a (nový)

 

1a. Výroční zpráva obsahuje celkové hodnocení hlavních problémů uvedených v hodnoceních dopadu na udržitelný rozvoj, které se týkají projektů v oblasti půjček uvedených v bodu odůvodnění 8d, a doporučení Komise EIB ke zmírnění těchto problémů.

Pozměňovací návrh 21

Čl. 7 odst. 2a (nový)

 

2a. Komise rovněž získá všechny externí znalecké posudky, které budou nezbytné k provedení nezávislého hodnocení přínosu finančních operací EIB.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TA(2006)0508

Oprava článku 139 jednacího řádu — Přechodné ustanovení o jazycích

Rozhodnutí Evropského parlamentu o změně článku 139 jednacího řádu Evropského parlamentu o přechodných ustanoveních pro používání úředních jazyků (2006/2244(REG))

Evropský parlament,

s ohledem na dopis předsedy Evropského parlamentu ze dne 20. července 2006,

s ohledem na články 201 a 202 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0391/2006),

A.

vzhledem k tomu, že Parlament dne 1. dubna 2004 přijal do svého jednacího řádu ustanovení, které až do konce roku 2006 umožňuje, že se v případě uplatňování jazyků devíti nových jazyků, které přistoupily v květnu 2004, „výjimečně vezme v úvahu skutečná dostupnost a dostatečný počet příslušných tlumočníků a překladatelů“,

B.

vzhledem k tomu, že však pokrok dosažený u těchto jazyků nedovoluje, aby bylo možné toto přechodné ustanovení bez náhrady ukončit, ale že by se mělo umožnit jeho prodloužení,

C.

vzhledem k tomu, že s bulharštinou a rumunštinou, s jazyky států, které přistoupí k 1. lednu 2007, budou po určité období stejné obtíže, a vzhledem k tomu, že v tomto období přibude také jako úřední jazyk irština, jež způsobí zvláštní praktické problémy,

D.

vzhledem k tomu, že by se platné přechodné ustanovení mělo změnit a prodloužit až do konce probíhajícího volebního období, aby bylo možné uvedené skutečnosti zohlednit,

E.

vzhledem k tomu, že i nadále zůstává cílem uskutečnění plné mnohojazyčnosti, jak je definována v článku 138 jednacího řádu,

1.

rozhodl změnit jednací řád níže uvedeným způsobem;

2.

rozhodl, že změna vstupuje v platnost 1. ledna 2007;

3.

pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

PŮVODNÍ ZNĚNÍ

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

Článek 139

1. Pokud jde o úřední jazyky členských států, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004, výjimečně se při uplatňování článku 138 od výše uvedeného dne do 31. prosince 2006 vezme v úvahu skutečná dostupnost a dostatečný počet příslušných tlumočníků a překladatelů.

1. V přechodném období trvajícím do konce šestého volebního období jsou přípustné výjimky z ustanovení v článku 138 v případě, že pro některý z úředních jazyků není přes náležitá opatření dostatečný počet tlumočníků nebo překladatelů.

2. Generální tajemník předloží předsednictvu každé čtvrtletí podrobnou zprávu o pokroku učiněném směrem k plnému uplatnění článku 138 a zašle každému poslanci její kopii.

2. Předsednictvo na návrh generálního tajemníka stanoví, kdy jsou pro jednotlivé dotčené úřední jazyky splněny předpoklady uvedené v odstavci 1, a každého půl roku přezkoumá své rozhodnutí na základě zprávy o pokroku, kterou předloží generální tajemník. Předsednictvo přijme potřebná prováděcí opatření.

 

2a. Použijí se dočasná zvláštní opatření přijatá Radou na základě smluv týkající se sepisování právních aktů s výjimkou nařízení, které Evropský parlament a Rada přijímají společně.

3. Na odůvodněné doporučení předsednictva může Parlament tento článek kdykoliv zrušit nebo po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 rozhodnout o prodloužení jeho platnosti.

3. Na odůvodněné doporučení předsednictva může Parlament tento článek kdykoliv zrušit nebo po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 rozhodnout o prodloužení jeho platnosti.

P6_TA(2006)0509

Agentura Evropské unie pro základní práva *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (KOM(2005)0280 — C6-0288/2005 — 2005/0124(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0280) (1),

s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0288/2005),

s ohledem článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Rozpočtového výboru a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0306/2006),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise ze dne 12. října 2006 (2);

2.

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstíku.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2006)0414.

P6_TA(2006)0510

Agentura pro základní práva, činnosti v oblastech uvedených v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se Agentura Evropské unie pro základní práva zmocňuje k výkonu činností v oblastech uvedených v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii (KOM(2005)0280 — C6-0289/2005 — 2005/0125 (CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise (KOM(2005)0280) (1),

s ohledem na čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU,

s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0289/2005),

s ohledem na články 93 a 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0282/2006),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise ze dne 12. října 2006 (2);

2.

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2006)0415.

P6_TA(2006)0511

Přistoupení Bulharska

Usnesení Evropského parlamentu o přistoupení Bulharska k Evropské unii (2006/2114(INI))

Evropský parlament,

s ohledem na svůj souhlas se žádostí Bulharské republiky o členství v Evropské unii ze dne 13. dubna 2005 (1),

s ohledem na Smlouvu o přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii (2) podepsanou dne 25. dubna 2005 (Smlouva o přistoupení),

s ohledem na svá četná usnesení a zprávy o Bulharsku od zahájení přístupových jednání,

s ohledem na pravidelné zprávy Komise o stavu připravenosti Bulharska na přistoupení, zejména na její sdělení „Monitorovací zpráva o stavu připravenosti Bulharska a Rumunska na členství v EU“ (KOM(2006)0549) ze dne 26. září 2006,

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0420/2006),

A.

vzhledem k tomu, že Parlament vítá potvrzení Komise a Rady, že Bulharsko je dostatečně připraveno na členství v EU ode dne 1. ledna 2007,

B.

vzhledem k tomu, že Bulharsko požádalo o vstup do Evropské unie dne 14. prosince 1995, bylo formálně uznáno za kandidátskou zemi dne 16. července 1997, zahájilo přístupová jednání dne 15. února 2000, úspěšně uzavřelo přístupová jednání dne 14. prosince 2004, podepsalo Smlouvu o přistoupení dne 25. dubna 2005 a ratifikovalo ji a spolu s Rumunskem dokončí historické páté rozšíření EU,

C.

vzhledem k tomu, že směr, rychlost a tempo reforem byly konzistentní a proces modernizace by měl být považován za přínosný sám o sobě, nejen jako podmínka přistoupení k EU,

D.

vzhledem k tomu, že si ohromný výkon Bulharska během procesu transformace zaslouží neomezené uznání, které náleží zejména tamním lidem, kteří se s velkou trpělivostí podrobili nesrovnatelné politické a hospodářské drastické kúře,

E.

vzhledem k tomu, že stejně jako v jiných členských státech se počítá s tím, že reformní proces bude pokračovat ještě mnoho let po přistoupení, ale existují oblasti, které vyžadují zvláštní pozornost a případná další konkrétní opatření na podnícení včasných kroků,

F.

vzhledem k tomu, že o otázkách migrace, např. o omezení svobody pohybu pracovníků, rozhodují na základě přechodných ujednání ve Smlouvě o přistoupení a jiných pravomocí národní vlády, a vědom si toho, že v důsledku chaotické azylové a přistěhovalecké politiky v některých členských státech, která nesouvisí s rozšiřováním, se toto téma stalo předmětem obav;

1.

blahopřeje Bulharsku a vítá jeho přistoupení dne 1. ledna 2007, těší se na příchod jeho 18 poslanců Evropského parlamentu, jeho komisařů a úředníků v orgánech a institucích EU a oceňuje vynikající přínos pozorovatelů Bulharska v Evropském parlamentu od roku 2005;

2.

blahopřeje generálnímu ředitelství pro rozšíření Komise k tomu, jak velmi profesionálně a obětavě sledovalo přípravné práce, zejména v posledním roce, kdy se přístupový proces zintenzívnil, a vítá jeho vyvážené hodnocení příprav;

3.

vítá výsledek prezidentských voleb ze dne 29. října 2006; vybízí prezidenta, aby pokračoval ve svém proevropském směřování a nezbytných reformách, které s sebou toto směřování nese; současně neschvaluje výrazný hlas protievropských sil ve volbách a vyzývá prezidenta, aby svého druhého funkčního období využil k řešení obav těch bulharských občanů, kteří jsou vůči přistoupení Bulharska k EU kritičtí;

4.

upozorňuje na oblasti, které vyžadují další pokrok, naléhavou a pokračující potřebu hmatatelných výsledků a různé záruky a doprovodná opatření, která jsou pro řešení přetrvávajících nedostatků případně k dispozici; vyzývá bulharské orgány, aby postupovaly rychle a důsledně, aby odstranily nebo snížily nutnost těchto opatření, a trvá na tom, aby Evropský parlament i nadále plnil svoji úlohu při sledování dosaženého pokroku; vyzývá Komisi, aby Parlament plně zapojila do sledování pokroku a do projednávání případného uplatnění ochranné doložky, neboť předseda Komise dal souhlas k účasti Parlamentu v případě použití ochranné doložky v článku 39 Smlouvy o přistoupení ve věci odložení přistoupení do roku 2008.

5.

požaduje rychlou ratifikaci Smlouvy o přistoupení členskými státy, které tak dosud neučinily;

Politická kritéria

6.

trvá na maximální průhlednosti v každém odvětví, včetně provádění privatizace, výběrových řízení, zadávání veřejných zakázek, jmenování do funkcí a služebního postupu ve veřejné správě a soudnictví a v soudních řízeních na všech úrovních, s cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných, efektivnost a důvěru veřejnosti;

7.

vyzývá k posílení role bulharského ombudsmana, aby mohl prosazovat nápravu chyb veřejné správy a působit jako protikorupční mechanismus, který by zvýšil průhlednost postupů v orgánech a institucích;

8.

vítá pokračující úsilí bulharských orgánů splnit své závazky v oblasti justice a vnitřních věcí a kroky, které byly podniknuty v boji proti organizovanému zločinu a korupci a k dokončení reformy soudnictví; očekává, že opatření, jako například lepší školení policejních vyšetřovatelů v souvislosti s předprocesní fází, lepší koordinace protikorupční strategie mezi zainteresovanými orgány a posilování institucionálních kompetencí inspektorátů v rámci veřejné správy, budou prováděna rázně a přinesou konkrétní a viditelné výsledky, včetně úspěšného obvinění a odsouzení těch, kteří se podíleli na závažné trestné činnosti;

9.

očekává, že bude urychleně soustředěna pozornost na dosažení referenčních standardů uvedených v poslední monitorovací zprávě Komise, aby se zabránilo spuštění ochranných mechanismů; vyzývá k účinnějším krokům ke zjišťování, soudnímu zajištění a zabavení majetku těch, kteří se dopouštěli trestné činnosti; požaduje konkrétní výsledky odhalování a stíhání případů praní peněz;

10.

vítá zlepšení v organizaci a řízení policie a bezpečnostních složek spolu s uplatňováním nového zákona o ministerstvu vnitra; vyzývá k rozšíření specializovaných policejních útvarů zapojených do boje proti organizovanému zločinu, korupci, zejména na hranicích, drogám a obchodování s lidmi a dále vyzývá ke zlepšení platů a podmínek výkonu služby v těchto složkách, rychlý služební postup pro vynikající policisty a zajištění moderního vybavení; současně jsou členské státy žádány, aby nabídly specializovaná školení a dočasné převelení policistů se speciálními odbornými znalostmi do bulharské policie, aby pomohli při objasňování nedořešených případů trestné činnosti sledovaných širokou veřejností a při omezování aktivit bossů zločineckých skupin;

11.

vítá změny, k nimž došlo na státním zastupitelství pod vedením nového nejvyššího státního zástupce, včetně zkrácených postupů a opatření, které umožňují zabránit předčasnému uzavření vyšetřování; vyzývá k přijetí právních předpisů, které by umožňovaly pozastavit činnost soudců, proti nimž je vedeno interní disciplinární řízení, a přijmout důrazná opatření proti státním zástupcům, kteří bránili výkonu spravedlnosti nebo neoprávněně uzavírali případy;

12.

vítá rozhodnutí poskytnout přístup ke svazkům tajné služby, opatření, které pomůže vybudovat důvěru veřejnosti a ukáže jasné vyrovnání se s minulostí, a doporučuje, aby bylo toto zpřístupnění pod kontrolou nestranné a důvěryhodné komise;

13.

opakuje svou výzvu ke zlepšení životních a hygienických podmínek v dětských domovech a ústavech pro mentálně a tělesně postižené, přičemž si je vědom toho, že stávající projekty a priority nesplňují potřeby osob v ústavech dostatečnou měrou, a požaduje tudíž, aby se problémy institucionální péče staly celonárodní prioritou s vyšší kvalitou a promyšlenými programy deinstitucionalizace a fondy soudržnosti zaměřenými na dosažení výrazných a viditelných zlepšení, pokud jde o budovy, životní podmínky a péči; opakuje výzvu ohledně podpory reforem právních předpisů týkajících postupů adopce;

14.

uznává, že bylo učiněno mnoho opatření pro integraci Romů, a vyzývá k většímu sladění úsilí s cílem zdokonalit jejich jazykové dovednosti, poskytnout jim lepší přístup k vyššímu vzdělání, odborné přípravě a zaměstnání, a poskytnout jim lepší zdravotní péči a možnost plánovaného rodičovství, současně je podporovat v tom, aby udělali vše, co je v jejich silách, aby se přizpůsobili širší společnosti a využili příležitostí, které jsou jim poskytovány;

15.

vyzývá Komisi, aby před přistoupením i po něm pečlivě sledovala plnění bulharských závazků, pokud jde o ochranu menšin, a aby tuto problematiku tudíž zahrnula do nově vytvořeného mechanismu spolupráce a ověřování po přistoupení;

Hospodářská kritéria

16.

blahopřeje Bulharsku k neustálému zlepšování ekonomickému růstu, který nyní dosahuje růstu HDP ve výši 6,1 %, vyšším reálným mzdám, ke klesající nezaměstnanosti (8,7 %) a k vynikající úrovni přímých zahraničních investic a zdůrazňuje význam obezřetné makroekonomické politiky strukturálních reforem pro udržení stability a další snížení schodku obchodní bilance a běžného účtu a pro stimulaci růstu a zaměstnanosti;

17.

vyzývá ke zvýšení úsilí o zlepšení mikroekonomických podmínek v Bulharsku s cílem podnítit rozvoj soukromého sektoru a především malých a středních podniků na základě průhledných právních, administrativních a regulativních struktur a flexibilnějších zákonů o zaměstnanosti;

18.

vyjadřuje obavy, pokud jde o pokračující neviditelné překážky zahraničním investorům; požaduje, aby opatření týkající se zadávání zakázek a regulace byla transparentní, nestranná a snadno srozumitelná; naléhá na bulharskou vládu, aby se zabývala situacemi, kdy nejsou včas přijata administrativní rozhodnutí a které mohou ohrozit rozvoj pozitivního investičního klimatu v Bulharsku; doporučuje daňové pobídky na podporu vnitřních investic a zlepšení komunikace a otevřenosti mezi úředníky a podniky;

Acquis communautaire

19.

blahopřeje bulharským orgánům k tomu, že rozsáhlý okruhu komplexních činností v oblasti zemědělství je těsně před dokončením; je si vědom pokroku, který byl dosažen v obchodu se živými zvířaty a v životních podmínkách zvířat, kde musí být dodržovány nejpřísnější normy, například při převozu a porážkách zvířat a při zpracování živočišných vedlejších produktů; zdůrazňuje, že je důležité, aby byl systém v době přistoupení plně funkční, a očekává, že tomu tak bude; vyzývá k dokončení požadovaných kontrolních stanic na hranicích a rázná opatření k tlumení klasického moru prasat a jiných chorob zvířat, zejména pokud představují nebezpečí pro veřejné zdraví a bezpečnost potravin;

20.

naléhá na Bulharsko, aby využilo příležitosti k zavedení nejvyšších standardů v bezpečnosti letišť a letecké dopravy vzhledem k povaze hrozby terorismu, kdy útok na jednu zemi by mohl být usnadněn slabými místy v bezpečnostních opatřeních jiné země; důrazně vyzývá k naléhavému a ověřitelnému dokončení všech nápravných opatření k odstranění nedostatků v technickém stavu a údržbě letadel, leteckém provozu a vydávání licencí pro letové posádky;

21.

znovu vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily, že Bulharsko bude plnit své závazky týkající se data uzavření jednotek 3 a 4 elektrárny Kozloduj podle článku 30 smlouvy o přistoupení, kterou ratifikovaly parlamenty členských států; vyzývá orgány EU, aby dodržely své sliby, že na uzavření elektrárny Kozloduj poskytnou Bulharsku finanční prostředky ve výši 210 000 000 EUR v období let 2007 až 2008;

22.

zdůrazňuje význam řádné správy a kontroly fondů EU, aby byla zajištěna poctivost a maximální efektivnost při využívání finančních prostředků a uplatňovány postupy, které jsou přístupné a srozumitelné osobám mimo veřejnou správu;

23.

poukazuje na to, že tam, kde mohla být během prvních tří let po přistoupení přijata přechodná opatření, uplatňovala se po posledním přistoupení podobná opatření ku prospěchu všech zainteresovaných stran; zdůrazňuje přání, aby se takové mechanismy uplatňovaly pouze v konkrétních oblastech; poukazuje na to, že vhodná opatření pro zajištění řádného fungování politik EU mohou být zrušena pouze v případě, že byly zcela splněny orientační hodnoty stanovené Komisí;

24.

blahopřeje Bulharsku k tomu, že přispělo k regionální a mezinárodní stabilitě a bezpečnosti, zejména jako člen NATO, a považuje jeho dohodu s USA o využití vojenských zařízení za konkrétní projev loajality k transatlantické alianci;

25.

vyjadřuje i nadále svou podporu bulharským zdravotním sestrám a palestinskému lékaři, kteří jsou od roku 1999 ve vazbě v Libyi; naléhá, aby bylo probíhající obnovené soudní řízení rychle a uspokojivě ukončeno a aby libyjské orgány poté poskytly těmto nevinným lidem přiměřené odškodnění za strádání, kterému byli vystaveni;

*

* *

26.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU a vládě a Národnímu shromáždění Bulharské republiky.


(1)  Úř. věst. C 33 E, 9.2.2006, s. 409.

(2)  Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 11.

P6_TA(2006)0512

Přistoupení Rumunska

Usnesení Evropského parlamentu o přistoupení Rumunska k Evropské unii (2006/2115(INI))

Evropský parlament,

s ohledem na smlouvu o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii (1), ze dne 25. dubna 2005,

s ohledem na všechna svá dřívější usnesení a zprávy přijaté od zahájení procesu rozšíření až do současnosti, a zejména s ohledem na své poslední usnesení ze dne 14. června 2006 o přistoupení Bulharska a Rumunska (2),

s ohledem na závěry zasedání předsednictví Evropské rady v Bruselu ve dnech 15.-16. června 2006,

s ohledem na závěry zasedání Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 17. října 2006 týkající se rozšíření,

s ohledem na monitorovací zprávu Komise o stavu připravenosti Rumunska na členství v EU ze dne 26. září 2006 (KOM(2006)0549) a její předchozí monitorovací zprávy,

s ohledem na výměnu dopisů mezi předsedou Evropského parlamentu a předsedou Komise o plném zapojení Evropského parlamentu do projednávání případného uplatnění některé z ochranných doložek smlouvy o přistoupení,

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0421/2006),

A.

vzhledem k tomu, že přistoupení Rumunska k Evropské unii představuje významný historický krok, který provází rozsáhlá změna hospodářské, společenské a občanské podoby tohoto státu, a že toto přistoupení bude mít kladný dopad jak na rumunské obyvatelstvo, tak na rozvoj a soudržnost Evropské unie,

B.

vzhledem k tomu, že integrace Rumunska do Evropské unie přispěje ke stabilitě a prosperitě jihovýchodní Evropy,

C.

vzhledem k tomu, že začlenění Rumunska do Evropské unie podpoří politický a kulturní rozměr procesu evropské integrace,

D.

vzhledem k tomu, že první část pátého rozšíření, která se uskutečnila v roce 2004, byla prospěšná pro staré i nové členské státy a vzhledem k tomu, že stejně prospěšné bude bezpochyby i stávající rozšíření, kterým se páté rozšíření uzavře,

E.

vzhledem k tomu, že od zprávy vypracované Komisí v květnu 2006 bylo znovu zaznamenáno výrazné zlepšení, jak dokazuje poslední monitorovací zpráva ze dne 26. září 2006,

F.

vzhledem k tomu, že Rumunsko nadále vyvíjí úsilí o splnění podmínek stanovených ve smlouvě o přistoupení, aby ze dne 1. ledna 2007 spolu s Bulharskem stalo členem Unie, a dále vzhledem k tomu, že Parlament soustavně vyjadřoval přání, aby oba státy přistoupily zároveň,

1.

vítá seriózní a důsledný přístup Komise k monitorování reforem uskutečňovaných v Rumunsku;

2.

blahopřeje Rumunsku a vítá jeho přistoupení dne 1. ledna 2007, těší se na budoucí příchod 35 rumunských poslanců Evropského parlamentu, stejně jako na příchod rumunských komisařů a úředníků do orgánů a institucí EU a uznává vynikají přínos pozorovatelů Rumunska v Evropském parlamentu od září 2005;

3.

zdůrazňuje, že stejně jako předchozí rozšíření Evropské unie odráží i toto rozšíření myšlenku evropské jednoty a solidarity, je prospěšné pro obě strany a umožňuje podporovat hodnoty demokracie, rovnosti, pluralismu a nediskriminace;

4.

vítá skutečnost, že Komise ve své zprávě ze dne 26. září 2006 doporučila, aby Bulharsko a Rumunsko přistoupily zároveň;

5.

vítá významný pokrok, kterého Rumunsko dosáhlo od poslední zprávy z května 2006, a vyjadřuje proto souhlas s datem navrženým pro přistoupení Rumunska, tedy s 1. lednem 2007, připomíná však rumunským úřadům, že po přistoupení musí udržet tempo reforem;

6.

vítá úsilí, které vyvíjí Rumunsko s cílem zajistit provádění mnoha reforem za účelem přistoupení k Evropské unii, a blahopřeje rumunským úřadům k velkému pokroku dosaženému v krátkém časovém úseku;

7.

připomíná, že reformy jsou pro Rumunsko prospěšné v souvislosti s přistoupením k Evropské unii a že současně přispívají k hospodářské prosperitě a bezpečnosti státu;

8.

konstatuje, že bylo dosaženo výrazného pokroku v oblastech, v nichž bylo podle zprávy Komise z května 2006 nutné okamžitě přistoupit k reformám — reforma soudnictví, boj proti korupci, zřízení platebních agentur a integrovaného administrativního a kontrolního systému, TSE a propojení systému pro výběr daní;

9.

s uspokojením konstatuje, že Rumunsko má životaschopnou tržní ekonomiku s téměř 7% růstem HDP a přibližně 5,5 % mírou nezaměstnanosti;

10.

vybízí členské státy, aby v duchu volného pohybu pracovníků zaručeného právem Společenství rumunským pracovníkům od 1. ledna 2007 plně otevřely své trhy práce;

11.

zdůrazňuje, že je třeba, aby očekávané rozpočtové přesuny v souvislosti s nastávajícími finančními převody z EU a spolufinancováním ze strany Rumunska nebyly výhradně k tíži sociálních výdajů, případně aby nevedly ke krácení sociálních výdajů;

12.

naléhavě vyzývá rumunskou vládu, aby upevňovala podniknuté reformy, a vyzývá rumunské úřady, aby zvýšily své úsilí zejména v oblasti ochrany dětí, integrace menšin, zvláště romské a maďarské menšiny, a v oblasti péče o osoby s duševním postižením; vyzývá Rumunsko, aby v tomto ohledu přijalo okamžité kroky vedoucí k nápravě nedostatků při plnění požadavků souhrnných monitorovacích zpráv Komise z let 2005 a 2006 a usnesení Parlamentu přijatých v letech 2004 a 2005;

13.

bere na vědomí, že od zprávy Komise z května 2006 došlo k pokroku v otázce menšin; připomíná, že jeho stanovisko k menšinám v Rumunsku je založeno na zásadách respektování, uznávání a podpory menšin a na odstranění všech forem násilí a diskriminace namířených proti nim; přeje si, aby zákon o menšinách byl co nejdříve schválen v souladu s politickými kritérii; bere na vědomí, že Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie bude i po přistoupení nadále sledovat boj proti rasismu a s tím spojenou diskriminaci, stejně jako to činí ve všech členských státech;

14.

pokud jde o romskou menšinu: naléhavě vyzývá rumunské orgány, aby upevnily již provedené reformy v oblasti ochrany proti institucionálnímu násilí, zlepšení životních podmínek, ubytování a přístupu k zaměstnání a zdravotnické péči tím, že zajistí přiměřené financování;

15.

pokud jde o maďarskou menšinu: vyzývá rumunské orgány, aby v souladu se zásadou subsidiarity a kulturní samosprávy vzaly v úvahu očekávání maďarské menšiny, zejména tím, že zajistí přiměřené financování ke zlepšení vzdělávacích standardů;

16.

navrhuje, aby Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci začal od 1. ledna 2007 sledovat provedené reformy týkající se osvojování a ochrany dětí v Rumunsku;

17.

vyjadřuje své znepokojení nad vážným a přetrvávajícím problémem násilí na ženách, který má závažné důsledky v podobě obchodování se ženami a jejich pohlavního zneužívání (ročně se stane obětí této trestné činnosti 800 000 žen) a domácího násilí, a vyzývá vládu, aby v reakci na tento problém přijala rozhodná opatření ve smyslu prevence, zvyšování informovanosti a protiopatření ve spolupráci se širokou veřejností, příslušnými nevládními organizacemi, soudními orgány a policií na regionální, celostátní a mezinárodní úrovni;

18.

konstatuje, že Rumunsko musí urychlit vyřizování žádostí týkajících se restitucí majetku zabaveného komunistickým režimem se zvláštním ohledem na církevní a obecní majetek, aby na nezůstal zablokován na úrovni právních předpisů; zdůrazňuje, že za tímto účelem je nezbytné zřídit funkční majetkový fond;

19.

žádá rumunské úřady, aby vynaložily další úsilí při provádění právních předpisů o ochraně životního prostředí, a vyslovuje se pro konzultace se sousedními zeměmi a pro důsledné uplatňování norem v duchu příslušných právních předpisů EU (např. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu (3)), a to se zvláštním důrazem na rozsáhlé těžařské projekty, které mají podstatné environmentální důsledky jako v případě projektu Rosia Montana;

20.

konstatuje, že Komise jmenovitě uvedla tři oblasti, v nichž bylo sice od zprávy z května 2006 dosaženo výrazného pokroku, přesto však je třeba vynaložit další úsilí:

reforma soudnictví a boj proti korupci;

využívání a řízení pomoci Unie v zemědělství a ze strukturálních fondů;

uplatňování acquis communautaire v některých oblastech bezpečnosti potravin;

21.

zdůrazňuje, že z těchto tří oblastí je nejdůležitější dokončení reformy soudnictví a boj proti korupci, a proto jim musí být ze strany rumunských orgánů věnována mimořádná pozornost;

22.

podporuje vytvoření mechanismu, který by Komisi umožnil ověřovat a podporovat pokrok dosažený v těchto oblastech a který by spočíval zejména ve stanovení zvláštních kritérií, a naléhavě vyzývá rumunskou vládu, aby přijala všechna nezbytná opatření, jež jí umožní splnit stanovená očekávání, a předešla tak uplatnění ochranných doložek;

23.

připomíná, že ačkoli mohou být během prvních tří let po přistoupení uplatněna přechodná opatření, byla obdobná opatření uplatněna při posledním rozšíření ku prospěchu všech zúčastněných stran; přeje si, aby se tyto mechanismy uplatňovaly jen ve velmi specifických oblastech, které určila Evropská komise, a to po omezenou dobu; poukazuje na to, že příslušná opatření k zajištění řádného fungování politik EU mohou být zrušena pouze v případě, že budou v plné míře splněna referenční kritéria stanovená Komisí;

24.

očekává zprávu o pokroku, jehož Rumunsko dosáhlo v reformě soudnictví a v boji proti korupci, kterou má Komise předložit v červnu 2007; vyzývá Rumunsko, aby využilo všech svých možností a přijalo přiměřená opatření;

25.

trvá na tom, aby Komise v následujících měsících Parlament systematicky informovala o pokroku, který Rumunsko učinilo, a aby Parlament byl úzce zapojen do monitorovacího mechanismu navrženého Komisí, který bude uplatňován po přistoupení;

26.

zdůrazňuje, že rumunská vláda si musí být vědoma nutnosti plně využít zbývajícího času a pokračovat v úsilí o upevnění dosažených výsledků;

27.

naléhavě žádá, aby dva zbývající členské státy, které tak ještě neučinily, urychleně ratifikovaly Smlouvu o přistoupení;

28.

vyzývá Komisi, aby poskytla přiměřené prostředky pro informační kampaně určené ke zvyšování povědomí veřejnosti v souvislosti s přistoupením Rumunska (a Bulharska);

29.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Rumunska.


(1)  Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 11.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2006)0262.

(3)  Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15.

P6_TA(2006)0513

Sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ke společnému postoji Rady ohledně přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (12032/2/2006 — C6-0318/2006 — 2005/0043(COD))

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na společný postoj Rady (12032/2/2006 — C6-0318/2006),

s ohledem na stanovisko v prvním čtení (1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0119) (2),

s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2006)0364) (2),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0392/2006),

1.

schvaluje pozměněný společný postoj;

2.

schvaluje přiložené prohlášení;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Texty přijaté 15.6.2006, P6_TA(2006)0265.

(2)  Dosud nezveřejněný v Úř. věst.

P6_TC2-COD(2005)0043

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 30. listopadu 2006 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. ... /2006/ES o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 166 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1) ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Společenství má za cíl, stanovený ve Smlouvě, posílit vědecký a technologický základ průmyslu Společenství, a tím zajistit vysokou úroveň konkurenceschopnosti na mezinárodní úrovni. Za tímto účelem má Společenství podporovat všechny výzkumné činnosti, které jsou pokládány za nezbytné, zejména podporou podniků, včetně malých a středních podniků, výzkumných středisek a vysokých škol v jejich činnostech v oblasti výzkumu a technologického rozvoje. V této souvislosti by měly být upřednostněny ty oblasti a projekty, v nichž mají financování z evropských prostředků a evropská spolupráce zvláštní význam a přináší přidanou hodnotu. Prostřednictvím podpory výzkumu na hranici poznání, aplikovaného výzkumu a inovací se Společenství snaží podporovat součinnosti v evropském výzkumu, a tím poskytovat stabilnější základy evropského výzkumného prostoru. To pozitivně přispěje k sociálnímu, kulturnímu a hospodářskému pokroku všech členských států.

(2)

Zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. až 24. března 2000 uznalo ústřední roli výzkumu a stanovilo pro Evropskou unii nový strategický cíl pro příští desetiletí: stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě, schopnou udržitelného hospodářského růstu, s větším počtem pracovních míst, s lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností. Trojúhelník znalostí — vzdělání, výzkum a inovace — je základem pro dosažení tohoto cíle, a proto Společenství usiluje o mobilizaci a posílení potřebných kapacit výzkumu a inovací. Sedmý rámcový program je v tomto ohledu hlavním nástrojem Společenství doplňujícím úsilí členských států a evropského průmyslu.

(3)

Evropská rada se na zasedání v Barceloně ve dnech 15. až 16. března 2002 shodla v souladu s lisabonskou strategií na tom, že by se měly v Unii zvýšit celkové výdaje na výzkum a technologický rozvoj i na inovace, s cílem přiblížit se do roku 2010 3% HDP, přičemž dvě třetiny z těchto celkových výdajů by měly pocházet ze soukromého sektoru.

(4)

Prvořadým cílem sedmého rámcového programu je přispět k tomu, aby Unie získala v oblasti výzkumu ve světě vedoucí postavení. To vyžaduje, aby se rámcový program výrazně zaměřil na podporu a investování do současného výzkumu na světové úrovni, založeném v první řadě na zásadě excelence ve výzkumu.

(5)

Evropský parlament opakovaně zdůraznil význam výzkumu, technologického rozvoje a rostoucí úlohu znalostí pro hospodářský růst a sociální a ekologické blaho, a to zejména ve svém usnesení ze dne 10. března 2005 o vědě a technologii — hlavní směry budoucí politiky Evropské unie na podporu výzkumu (4).

(6)

Vzhledem k potřebám výzkumu ve všech politikách Společenství a na základě široké podpory ze strany evropského průmyslu, vědecké obce, vysokých škol a dalších zúčastněných kruhů by mělo Společenství stanovit vědecké a technologické cíle, kterých má být dosaženo v rámci sedmého rámcového programu v období let 2007 až 2013.

(7)

Zvláště důležité jsou pro průmyslový výzkum evropské technologické platformy (ETP) a předpokládané společné technologické iniciativy. V této souvislosti by do jejich fungování měly být aktivně zapojeny malé a střední podniky. ETP pomáhají zúčastněným stranám vytvořit dlouhodobé strategické výzkumné programy a může se z nich postupně stát důležitý mechanismus pro podporu evropské konkurenceschopnosti...

(8)

Cíle sedmého rámcového programu by měly být zvoleny tak, aby stavěly na úspěších šestého rámcového programu, pokud jde o vytvoření evropského výzkumného prostoru, a aby na ně navazovaly při rozvoji evropské znalostní ekonomiky a společnosti, čímž se splní cíle lisabonské strategie v politikách Společenství. Z cílů sedmého rámcového programu jsou zvláště důležité zejména tyto cíle:

měla by být podporována nadnárodní spolupráce na všech úrovních v celé EU;

měla by být zvýšena dynamika, tvořivost a excelence evropského výzkumu na hranici poznání, s uznáním odpovědnosti a nezávislosti vědeckých pracovníků při vymezení základních směrů výzkumu v této oblasti. S ohledem na tuto skutečnost by měl základní výzkum, jehož hlavní parametry určují výzkumní pracovníci a jenž je založený na excelenci, hrát v sedmém rámcovém programu hlavní roli;

měl by být kvantitativně i kvalitativně posílen lidský potenciál ve výzkumu a technologiích v Evropě; lepší vzdělávání a odborná příprava pro výzkum, snadnější přístup k možnostem výzkumu, jakož i uznání „profese“ výzkumného pracovníka jsou základními nástroji pro dosažení tohoto cíle, v neposlední řadě pomocí značně vyššího zapojení žen do výzkumu, podpory mobility výzkumných pracovníků a profesního rozvoje. Obecné zásady uvedené v Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a v Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků by mohly pomoci vytvořit skutečný evropský trh práce pro výzkumné pracovníky, přičemž by byla zachována dobrovolnost těchto zásad. Dále je třeba rozvinout a zlepšit excelenci evropských výzkumných institucí a vysokých škol.

(9)

Dále je třeba prohloubit dialog mezi vědou a společností v Evropě s cílem rozvinout vědecký a výzkumný program, jenž by odpovídal zájmům občanů, a to rovněž podporou kritického uvažování, přičemž by tento dialog měl být zaměřen na posílení důvěry veřejnosti ve vědu.

(10)

Zvláštní pozornost by měla být věnována usnadnění vědecké dráhy výzkumných pracovníků v nejproduktivnějším období života. Výzkumní pracovníci na počátku profesní dráhy mohou být hnací silou vědy v Evropě.

(11)

V celé Evropě by měly být kvantitativně a kvalitativně posíleny výzkumné a inovační kapacity a zajištěno jejich optimální využití.

(12)

Mělo by být podporováno široké využití a šíření znalostí získaných z výzkumné činnosti financované z veřejných prostředků.

(13)

Aby bylo možné tyto cíle uskutečnit, je nezbytné podporovat čtyři typy činností: nadnárodní spolupráci v tématech stanovených vzhledem k politikám (program „Spolupráce“), výzkum, jehož hlavní parametry určují výzkumní pracovníci a jenž vychází z podnětu výzkumné obce (program „Myšlenky“), podporu jednotlivých výzkumných pracovníků (program „Lidé“) a podporu výzkumných kapacit (program „Kapacity“).

(14)

V rámci programu „Spolupráce“ by měla být poskytnuta podpora nadnárodní spolupráci na odpovídající úrovni v celé Unii i mimo ni, a to v několika tematických okruzích odpovídajících hlavním oblastem pokroku znalostí a technologie, v nichž by měl být podporován a posilován výzkum, aby byly řešeny evropské sociální, hospodářské, environmentální a průmyslové výzvy a výzvy v oblasti veřejného zdraví, aby se sloužilo veřejnému blahu a aby se podporovaly rozvojové země. Kde je to možné, bude tento program umožňovat flexibilitu režimů zaměřených na úkoly, které se dotýkají více tematických priorit.

(15)

Činnosti v rámci programu „Myšlenky“ by měla provádět Evropská rada pro výzkum (ERV), která by měla být do velké míry nezávislá, aby se rozvinul vysoce kvalitní hraniční výzkum na evropské úrovni, který se bude opírat o excelenci v Evropě a který se zviditelní na mezinárodní úrovni. ERV by měla udržovat pravidelný kontakt s vědeckou obcí a evropskými institucemi. Pokud jde o struktury ERV, může přezkum sedmého rámcového programu v polovině období ukázat, že je potřeba další zlepšení vyžadujícího příslušné změny.

(16)

V rámci programu „Lidé“ by měli být povzbuzováni jednotlivci, aby se stali výzkumnými pracovníky, evropští výzkumní pracovníci by měli být podporováni, aby zůstávali v Evropě, do Evropy by měli být přilákáni výzkumní pracovníci z celého světa a Evropa by se pro nejlepší výzkumné pracovníky měla učinit přitažlivější. V návaznosti na pozitivní zkušenost s „akcemi Marie Curie“ v rámci předchozích rámcových programů by měl program „Lidé“ podporovat jednotlivce, aby se stávali výzkumnými pracovníky, strukturovat nabídku a možnosti odborné přípravy v oblasti výzkumu, podporovat evropské výzkumné pracovníky, aby zůstávali v Evropě nebo aby se do ní vraceli, podporovat mezioborovou mobilitu a přilákat výzkumné pracovníky z celého světa do Evropy. Mobilita výzkumných pracovníků je klíčovým prvkem nejen pro profesní rozvoj výzkumných pracovníků, ale i pro sdílení a předávání znalostí mezi zeměmi a odvětvími a k zajištění toho, aby inovativní hraniční výzkum v různých vědních oborech mohl využívat specializované a kvalifikované výzkumné pracovníky, jakož i vyšší finanční zdroje.

(17)

V rámci programu „Kapacity“ by mělo být optimalizováno využití a rozvoj výzkumných infrastruktur; měly by být posíleny inovační kapacity malých a středních podniků a jejich schopnost těžit z výzkumu; měl by být podporován rozvoj regionálních uskupení zaměřených na výzkum; měl by být uvolněn výzkumný potenciál v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech Unie; v evropské společnosti by měla být sblížena věda a společnost; měl by být podporován soudržný rozvoj politik výzkumu na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství a měly by být prováděny horizontální akce a opatření na podporu mezinárodní spolupráce.

(18)

Společné výzkumné středisko by mělo přispívat k poskytování vědecké a technologické podpory orientované na potřeby uživatelů, pokud jde o koncepci, vypracovávání, provádění a sledování politik Společenství. V tomto ohledu je užitečné, že Společné výzkumné středisko i nadále funguje jako nezávislé vědecké a technologické referenční středisko Unie v oblastech své specifické odborné způsobilosti.

(19)

Regionům přísluší při provádění evropského výzkumného prostoru významná úloha. Otevření potenciálu regionů k rozvoji a rozsáhlé šíření výsledků výzkumu a technologického rozvoje pomáhá v překonávání technologických rozdílů a přispívá ke konkurenceschopnosti Evropy.

(20)

Sedmý rámcový program doplňuje činnosti uskutečňované v členských státech, jakož i další akce Společenství, které jsou nezbytné pro celkové strategické úsilí pro dosažení lisabonských cílů, a to souběžně zejména s činnostmi uskutečňovanými v rámci strukturálních fondů a s činnostmi týkajícími se zemědělství, rybolovu, vzdělávání, odborné přípravy, konkurenceschopnosti a inovací, průmyslu, zaměstnanosti a životního prostředí.

(21)

Měly by být zajištěny vzájemné součinnosti a doplňkovost s politikami a programy Společenství a rovněž uspokojena potřeba posíleného a zjednodušeného přístupu k financování výzkumu, což je důležité především pro malé a střední podniky.

(22)

Sedmý rámcový program by se měl zejména zaměřit na zajištění odpovídajícího zapojení malých a středních podniků prostřednictvím konkrétních opatření a zvláštních akcí v jejich prospěch. Činnosti spojené s inovacemi a s malými a středními podniky, které jsou podporované tímto rámcovým programem, by měly doplňovat činnosti prováděné na základě rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace.

(23)

Účast na činnostech tohoto rámcového programu by se měla usnadnit zveřejněním všech důležitých informací tak, aby byly zpřístupněny včas a uživatelsky vstřícným způsobem všem potenciálním účastníkům, a náležitým používáním jednoduchých a rychlých postupů, bez zatížení příliš komplexními finančními podmínkami a zbytečným podáváním zpráv, v souladu s pravidly pro účast, která se pro tento rámcový program uplatňují, která jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č .../2006 ze dne ...  (5).

(24)

S ohledem na hodnocení využití nových nástrojů šestého rámcového programu, které proběhlo v polovině období, a na pětileté vyhodnocení rámcového programu byl vymezen nový přístup, který by měl umožnit, aby politických cílů výzkumné politiky Společenství bylo dosaženo snadněji, účinněji a s větší pružností. Za tím účelem by měl být k podpoře jednotlivých akcí používán menší soubor jednodušších „režimů financování“, a to samostatně nebo v kombinacích, s větší pružností a volností, a účastníkům by měla být dána větší autonomie řízení.

(25)

Vzhledem k velkému zájmu o akce rámcového programu, k pákovému efektu finančních prostředků na státní a soukromé investice, k nutnosti umožnit Společenství čelit novým vědeckým a technologickým výzvám a plně využít výzkumný potenciál Společenství bez diskriminace, k důležité roli, kterou hraje intervence Společenství při zvyšování výkonnosti a účinnosti evropského výzkumného systému, jakož i k případnému příspěvku rámcového programu ke snaze mimo jiné o nalezení řešení změny klimatu a udržitelnosti, zdraví obyvatelstva Evropy a oživení lisabonské strategie Společenství potřebuje výzkumné činnosti.

(26)

Provádění sedmého rámcového programu může vést k doplňkovým programům s účastí jen některých členských států, k účasti Společenství v programech prováděných několika členskými státy nebo k zakládání společných podniků nebo k jiným opatřením ve smyslu článků 168, 169 a 171 Smlouvy.

(27)

Společenství uzavřelo řadu mezinárodních dohod v oblasti výzkumu a je třeba vyvinout úsilí k posílení mezinárodní výzkumné spolupráce za účelem využití všech výhod internacionalizace výzkumu a vývoje, přispění k vytváření globálních veřejných statků a dalšího začlenění Společenství do celosvětové výzkumné obce.

(28)

Existuje již nezanedbatelný soubor vědeckých znalostí umožňujících výrazně zlepšit životy obyvatel rozvojových zemí; sedmý rámcový program bude v rámci činností uvedených výše pokud možno přispívat ke splnění rozvojových cílů tisíciletí do roku 2010.

(29)

Sedmý rámcový program by měl přispět k podpoře růstu, udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí i k řešení problému změny klimatu.

(30)

Výzkumné činnosti, jež sedmý rámcový program podporuje, by měly dodržovat základní etické zásady, včetně zásad uvedených v Listině základních práv Evropské unie. Přihlíží se a bude se přihlížet ke stanoviskům Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích. Při výzkumných činnostech by měl být rovněž zohledněn Protokol o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat a mělo by se omezit využívání zvířat při výzkumu a testování s cílem konečného nahrazení využívání zvířat.

(31)

V sedmém rámcovém programu bude aktivně podporována příslušnými opatřeními úloha žen ve vědě a výzkumu s cílem povzbudit větší počet žen, aby se zapojily do tohoto pracovního prostředí, a dále zlepšit jejich aktivní úlohu ve výzkumu.

(32)

Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání sedmého rámcového programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finačním řízeni (6).

(33)

Měla by být přijata vhodná opatření - přiměřená finančním zájmům Evropských společenství - ke sledování účinnosti přidělené finanční podpory a účinnosti využití těchto prostředků, aby se zamezilo nesrovnalostem a podvodům, a měly by být učiněny nezbytné kroky ke zpětnému získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků, a to v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (7), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (8) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (9).

(34)

Je důležité zajistit řádné finanční řízení sedmého rámcového programu a jeho co nejúčinnější a uživatelsky vstřícné provádění, a zároveň zaručit právní jistotu a dostupnost programu pro všechny účastníky. Je nezbytné zajistit soulad s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (10) , a s požadavky na zjednodušování a zlepšování právních předpisů.

(35)

Jelikož cíle akcí, které mají být prováděny v souladu s článkem 163 Smlouvy, totiž přispět k vytvoření evropské znalostní společnosti a ekonomiky, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje sedmý rámcový program rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Přijetí sedmého rámcového programu

Na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 se přijímá rámcový program pro činnosti Společenství v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, včetně demonstrací (dále jen „sedmý rámcový program“).

Článek 2

Cíle a činnosti

1.   Sedmý rámcový program podporuje činnosti uvedené v bodech i) až iv). Cíle a hlavní rysy těchto činností jsou uvedeny v příloze I.

i)

Spolupráce: podpora všech výzkumných činností v rámci nadnárodní spolupráce v těchto tematických oblastech:

a)

zdraví,

b)

potraviny, zemědělství a rybolov, biotechnologie,

c)

informační a komunikační technologie,

d)

nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie,

e)

energetika,

f)

životní prostředí (včetně změny klimatu),

g)

doprava (včetně letectví),

h)

sociálně-ekonomické a humanitní vědy,

i)

vesmír,

j)

bezpečnost.

ii)

Myšlenky: podpora výzkumu, jehož hlavní parametry určují výzkumní pracovníci, prováděného ve všech oblastech jednotlivými národními nebo nadnárodními týmy, které si navzájem konkurují na evropské úrovni.

iii)

Lidé: kvantitativní i kvalitativní posilování lidského potenciálu ve výzkumu a technologickém rozvoji v Evropě, jakož i podpora mobility.

iv)

Kapacity: podpora klíčových aspektů evropských výzkumných a inovačních kapacit, jako jsou výzkumné infrastruktury; regionální uskupení zaměřené na výzkum; rozvoj celého výzkumného potenciálu v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech Společenství; výzkum ve prospěch malých a středních podniků (11); otázky spojené s tématem „věda ve společnosti“; podpora soudržného rozvoje politik; horizontální činnosti v oblasti mezinárodní spolupráce.

2.   Sedmý rámcový program podporuje rovněž přímé vědecké a technické nejaderné akce Společného výzkumného střediska stanovené v příloze I.

Článek 3

Zvláštní programy

Sedmý rámcový program se provádí prostřednictvím zvláštních programů. Tyto programy stanoví přesné cíle a podrobná prováděcí pravidla.

Článek 4

Maximální celková částka a podíly pro jednotlivé programy

1.   Maximální celková částka finanční účasti Společenství v sedmém rámcovém programu je 50 521 milionů EUR (12). Tato částka se rozdělí mezi činnosti a akce uvedené v čl. 2 odst. 1 a 2 takto (v milionech EUR):

Spolupráce

32 413

Myšlenky

7 510

Lidé

4 750

Kapacity

4 097

Nejaderné akce Společného výzkumného střediska

1 751

2.   Orientační rozdělení mezi tematické oblasti každé činnosti podle odstavce 1 je uvedeno v příloze II.

3.   Podrobná pravidla finanční účasti Společenství v tomto rámcovém programu jsou uvedena v příloze III.

Článek 5

Ochrana finančních zájmů Společenství

Pokud jde o akce Společenství financované podle tohoto rozhodnutí, použije se nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 při jakémkoli porušení právního předpisu Společenství, včetně nesplnění smluvní povinnosti sjednané na základě programu, vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být z důvodu neoprávněné výdajové položky poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty Evropskou unií spravované.

Článek 6

Etické zásady

1.   Všechny výzkumné činnosti v rámci sedmého rámcového programu jsou prováděny v souladu se základními etickými zásadami.

2.   V rámci tohoto rámcového programu není financován výzkum v těchto oblastech:

výzkumná činnost zaměřená na klonování lidí k reprodukčním účelům,

výzkumná činnost, která je zaměřena na změny genetického dědictví lidských bytostí a která by mohla učinit tyto změny dědičnými (13),

výzkumné činnosti zaměřené na vytvoření lidských embryí výlučně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky.

3.   Výzkum lidských dospělých a embryonálních kmenových buněk může být financován, a to v závislosti na obsahu vědeckého návrhu i na právním rámci daného členského státu či členských států.

Všechny žádosti o financování výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk případně obsahují podrobnosti o vydávání licencí a kontrolních opatřeních, která přijmou příslušné orgány členských států, jakož i podrobnosti o poskytnutém etickém schválení či etických schváleních.

Pokud jde o derivace lidských embryonálních kmenových buněk, podléhají instituce, organizace a výzkumní pracovníci přísnému režimu vydávání licencí a kontroly v souladu s právním rámcem daného členského státu.

4.   U oblastí výzkumu uvedených výše se před druhou fází tohoto programu (2010-2013) provede přezkum na základě vědeckého pokroku.

Článek 7

Sledování, hodnocení a přezkum

1.   Komise nepřetržitě a systematicky sleduje provádění sedmého rámcového programu a jeho zvláštních programů a pravidelně podává zprávy a informuje o výsledcích tohoto sledování.

2.   Nejpozději v roce 2010 provede Komise za pomoci externích odborníků průběžné hodnocení tohoto rámcového programu a jeho zvláštních programů, které bude založeno na vědeckých důkazech a na hodnocení šestého rámcového programu po jeho skončení. Toto hodnocení zahrne kvalitu probíhajících výzkumných činností, kvalitu provádění a řízení a pokrok při plnění stanovených cílů.

Komise sdělí závěry tohoto hodnocení, společně s vlastními připomínkami a případně s návrhy na úpravu tohoto rámcového programu, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Jakmile bude k dispozici dostatečné množství údajů, vypracuje se zpráva o pokroku, která bude předcházet průběžnému hodnocení a poskytne první závěry ohledně účinnosti nových akcí zahájených v rámci sedmého rámcového programu a ohledně účinnosti úsilí o zjednodušení.

3.   Dva roky po skončení tohoto rámcového programu provede Komise prostřednictvím nezávislých odborníků externí hodnocení odůvodnění, provádění a výsledků programu.

Komise sdělí závěry tohoto hodnocení, společně s vlastními připomínkami, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V...

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 65, 17.3.2006, s. 9.

(2)  Úř. věst. C 115, 16.5.2006, s. 20.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 15. června 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 25. září 2006 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2006.

(4)  Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 259.

(5)  Úř. věst. L ...

(6)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(9)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(11)  V rámci sedmého rámcového programu se má za to, že „malé a střední podniky“ zahrnují i mikropodniky.

(12)  Pozn.: všechny částky jsou v současných cenách a vycházejí z interinstitucionální dohody o finančním rámci (2007-2013). V souladu s tím odpovídá částka 48 081 milionů EUR v cenách roku 2004uvedená v interinstitucionální dohodě pro sedmý rámcový program na období 2007-2013 částce 54 582 milionů EUR na období 2007-2013 v současných cenách a z této částky připadá 50 521 milionů EUR na sedmý rámcový program (ES) na období 2007-2013, 2 751 milionů EUR na sedmý rámcový program (Euratom) na období 2007-2011 a orientačně 1 310 milionů EUR na program Euratomu na období 2012-2013.

(13)  Výzkum související s léčbou rakoviny gonád může být financován.

PŘÍLOHA I

VĚDECKÉ A TECHNOLOGICKÉ CÍLE, HLAVNÍ RYSY TÉMAT A ČINNOSTÍ

Sedmý rámcový program bude sledovat obecné cíle uvedené v článku 163 Smlouvy, aby byla posílena průmyslová konkurenceschopnost a splněny výzkumné potřeby dalších politik Společenství, a tím bude přispívat k vytváření znalostní společnosti, rozvíjet evropský výzkumný prostor a doplňovat činnosti na celostátní a regionální úrovni. Bude podporovat excelenci vědeckého a technologického výzkumu, rozvoje a demonstrací prostřednictvím těchto čtyř programů: Spolupráce, Myšlenky, Lidé a Kapacity.

I.   SPOLUPRÁCE

V této části sedmého rámcového programu bude poskytována podpora nadnárodní spolupráci v různých podobách v celé Unii a mimo ni, a to v celé řadě tematických okruhů odpovídajících hlavním oblastem znalostí a technologie, v nichž musí být podporován a posilován výzkum nejvyšší kvality, aby byly řešeny evropské sociální, hospodářské, environmentální a průmyslové výzvy. Převážná část tohoto úsilí bude zaměřena na zlepšení průmyslové konkurenceschopnosti a výzkumný program bude odrážet potřeby uživatelů v celé Evropě.

Hlavním cílem je přispívat k udržitelnému rozvoji.

Deseti tématy stanovenými pro akci Společenství jsou:

1.

zdraví,

2.

potraviny, zemědělství a rybolov, biotechnologie,

3.

informační a kominukační technologie,

4.

nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie,

5.

energetika,

6.

životní prostředí (včetně změny klimatu),

7.

doprava (včetně letectví),

8.

sociálně-ekonomické a humanitní vědy,

9.

vesmír,

10.

bezpečnost.

Tato témata jsou stanovena obecně na poměrně vysoké úrovni tak, aby mohla být přizpůsobena vyvíjejícím se potřebám a příležitostem, které se mohou v průběhu sedmého rámcového programu vyskytnout. Pro každé z těchto témat byla stanovena řada činností odpovídajících hlavním rysům, na které by se měla zaměřit podpora Společenství. Tyto činnosti byly určeny na základě přínosu pro cíle Společenství, včetně přechodu ke znalostní společnosti, příslušného evropského výzkumného potenciálu a přidané hodnoty intervence na úrovni Společenství pro tyto oblasti.

Zvláštní pozornost bude věnována zajištění účinné koordinace mezi tematickými oblastmi a prioritními vědeckými oblastem, které přesahují hranice jednotlivých témat, jako je lesnický výzkum, kulturní dědictví, námořní vědy a technologie.

Víceoborovost bude podporována společnými přístupy, které přesahují hranice jednotlivých témat, k předmětům výzkumu a technologie souvisejícím s více než jedním tématem a se společnými výzvami tvořícími důležitou mezitematickou formu spolupráce.

Zejména v případě oblastí s významem pro průmysl byla témata určena kromě jiných zdrojů i na základě práce různých „evropských technologických platforem“ v oborech, v nichž konkurenceschopnost, hospodářský růst a prosperita Evropy závisejí na významném výzkumném a technologickém pokroku ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Evropské technologické platformy, s možnou účastí regionálních uskupení zaměřených na výzkum, sdružují pod záštitou průmyslu zúčastněné subjekty za účelem vymezení a provádění strategického programu výzkumu. Tento rámcový program přispěje k uskutečnění těchto strategických výzkumných programů tam, kde představují skutečnou evropskou přidanou hodnotu. Evropské technologické platformy mohou sehrát roli při usnadňování a organizaci účasti průmyslu, včetně malých a středních podniků, ve výzkumných projektech vztahujících se k jejich konkrétní oblasti, včetně projektů způsobilých k financování z rámcového programu.

Deset témat rovněž zahrnuje výzkum potřebný k podpoře formulování, provádění a hodnocení politik Společenství v oblastech, jako je zdraví, bezpečnost, ochrana spotřebitele, energetika, životní prostředí, rozvojová pomoc, rybolov, námořní záležitosti, zemědělství, dobré životní podmínky zvířat, doprava, vzdělávání a odborná příprava, zaměstnanost, sociální věci, soudržnost a vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva, společně s přípravným a doprovodným výzkumem pro zvyšování interoperability a kvality norem a jejich provádění, což rovněž povede k posílení konkurenceschopnosti Evropy. Zvláštní pozornost bude věnována koordinaci hledisek spojených s racionálním a účinným využíváním energie v rámci rámcového programu a koordinaci dalších politik a programů Společenství.

V rámci každého tématu budou kromě těchto činností otevřeně a pružně řešeny dva typy příležitostí:

Budoucí a vznikající technologie: pro podporu výzkumu zaměřeného na určení nebo další zkoumání nových vědeckých a technologických příležitostí v dané oblasti nebo v jejich kombinaci s jinými vhodnými oblastmi a obory prostřednictvím zvláštní podpory pro spontánní výzkumné návrhy, včetně společných výzev; pro rozvoj původních myšlenek a radikálně nových způsobů využívání a pro zkoumání nových možností v rámci cestovních map pro výzkum, a to zejména možností, které by mohly přinést zásadní pokrok; bude zaručena náležitá koordinace s činnostmi vykonávanými v rámci programu Myšlenky, aby se zabránilo překrývání a zajistilo optimální využití financování.

Nepředvídané politické potřeby: reagovat pružně na nové politické potřeby, které vzniknou v průběhu rámcového programu, jako je nepředvídaný vývoj nebo události vyžadující rychlou reakci, například nové epidemie, nové obavy v oblasti bezpečnosti potravin nebo reakce na přírodní pohromy.

Šíření a přenos znalostí představuje klíčovou přidanou hodnotu akcí evropského výzkumu a za účelem zvýšit využívání výsledků průmyslem, tvůrci politik a společností budou přijata opatření. Rovněž musí být ochráněna práva duševního vlastnictví, a to také v rámci boje proti padělání. Šíření bude považováno za nedílný úkol v rámci všech tematických oblastí, s příslušnými omezeními u tématu bezpečnosti s ohledem na důvěrný ráz těchto činností, mimo jiné prostřednictvím financování iniciativ pro vytváření sítí, seminářů a akcí, za pomoci externích odborníků a informačních a elektronických služeb, zejména služby CORDIS.

Bude zajištěna doplňkovost a součinnost mezi tímto programem a jinými programy Společenství. Akce na podporu inovací budou prováděny v na základě rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace.

Zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby se zajistila náležitá účast malých a středních podniků (1), zejména malých a středních podniků založených na znalostech a spolupracujících na nadnárodní úrovni. V části „Spolupráce“ programu budou v rámci strategie, která bude pro každé téma vytvořena, přijata konkrétní opatření, včetně podpůrných akcí pro zjednodušení účasti malých a středních podniků. Tyto strategie budou doplněny kvantitativním a kvalitativním sledováním ve vztahu ke stanoveným cílům. Záměrem je umožnit, aby alespoň 15 % finančních prostředků v rámci části „Spolupráce“ programu bylo poskytnuto malým a středním podnikům.

Podpora bude poskytována rovněž iniciativám zaměřeným na zapojení co nejširší veřejnosti mimo výzkumnou obec do debaty o vědeckých otázkách a výsledcích výzkumu s a iniciativám v oblasti vědecké komunikace a vzdělávání, včetně případného zapojení organizací občanské společnosti nebo sítí takových organizací. Ve všech oblastech výzkumu bude zohledněna integrace rozměru vztahů mezi pohlavími a rovnosti žen a mužů.

Rostoucí konkurenceschopnost evropského výzkumu vyžaduje, aby byl plně využit potenciál celého evropského výzkumného prostoru. Projekty zaměřené na zajištění vědecké excelence by měly být řízeny optimálně se zvláštním ohledem na využití zdrojů.

Ve všech těchto tématech bude podpora nadnárodní spolupráci poskytována prostřednictvím:

společného výzkumu;

společných technologických iniciativ;

koordinace výzkumných programů, které nejsou programy Společenství;

mezinárodní spolupráce.

Společný výzkum

Společný výzkum bude tvořit hlavní část a jádro financování výzkumu Společenství. Cílem je vytvořit v hlavních oblastech pokroku znalostí vynikající výzkumné projekty a sítě schopné přilákat výzkumné pracovníky a investice z Evropy a z celého světa.

Toho bude dosaženo podporováním společného výzkumu prostřednictvím různých druhů financování: společné projekty, sítě excelence, koordinační/podpůrné akce (viz příloha III).

Společné technologické iniciativy

Ve velmi omezeném počtu případů by rozsah cíle výzkumu a technologického rozvoje a množství dotčených zdrojů mohly opravňovat k vytváření dlouhodobých partnerství veřejného a soukromého sektoru v podobě společných technologických iniciativ. Tyto iniciativy vyplývající především z práce evropských technologických platforem a zahrnující jedno nebo malý počet vybraných hledisek výzkumu v příslušné oblasti budou slučovat investice soukromého sektoru a vnitrostátní a evropské veřejné financování, včetně financování z grantů ze sedmého rámcového programu a půjček a finančních záruk od Evropské investiční banky. O jednotlivých společných technologických iniciativách bude rozhodnuto zvlášť, a to buď na základě článku 171 Smlouvy (to může zahrnovat vytvoření společného podniku), nebo na základě rozhodnutío zvláštním programu v souladu s čl. 166 odst. 3 Smlouvy.

Potenciální společné technologické iniciativy budou určeny otevřeným a transparentním způsobem na základě hodnocení za použití řady kritérií:

nemožnosti dosáhnout cíle pomocí stávajících nástrojů,

míry dopadu na konkurenceschopnost a růst průmyslu,

přidané hodnoty intervence na evropské úrovni,

přesnosti a srozumitelnosti definice cíle a výsledků, které mají být sledovány,

stupně závazku průmyslu v oblasti financí a zdrojů,

významu přínosu pro širší cíle politik, včetně přínosu pro společnost,

schopnosti získat další vnitrostátní podporu a využít pákový efekt pro současné a budoucí financování průmyslu.

Povaha společných technologických iniciativ musí být jasně stanovena, zejména s ohledem na otázky týkající se:

finančních závazků,

délky závazků účastníků,

pravidel pro uzavírání a vypovídání smluv,

práv duševního vlastnictví.

Vzhledem ke zvláštní oblasti působnosti a ke složitosti společných technologických iniciativ bude vyvinuto velké úsilí k zajištění jejich transparentního fungování a toho, že financování společných technologických iniciativ ze strany Společenství bude přidělováno na základě zásad excelence a hospodářské soutěže obsažených v tomto rámcovém programu.

Zvláštní pozornost bude věnována celkové soudržnosti a koordinaci společných technologických iniciativ a programů a projektů ve stejných oblastech (2), přičemž budou dodrženy jejich stávající prováděcí postupy, jakož i zajištění toho, aby účast v těchto projektech byla otevřena široké škále účastníků z celé Evropy a zejména malým a středním podnikům.

Koordinace výzkumných programů, které nejsou programy Společenství

Akce v této oblasti využijí dvou hlavních nástrojů: projektu ERA-NET a účasti Společenství ve společně prováděných výzkumných programech členských států (podle článku 169 Smlouvy). Akce se může vztahovat na oblasti, které nejsou přímo spojeny s výše uvedenými deseti tématy, pokud mají dostatečnou evropskou přidanou hodnotu. Tato akce bude rovněž využita k posílení doplňkovosti a součinnosti mezi sedmým rámcovým programem a činnostmi v rámci mezivládních struktur, jako jsou EUREKA a COST (3).

Projekt ERA-NET bude rozvíjet a posilovat koordinaci celostátních a regionálních výzkumných činností prostřednictvím:

vytvoření rámce, který zúčastněným subjektům odpovědným za provádění veřejných výzkumných programů umožní posílit koordinaci jejich činností. To bude zahrnovat podporu pro nové projekty ERANET, jakož i pro rozšíření a prohloubení rozsahu stávajících projektů ERA-NET, např. rozšířením jejich partnerství, jakož i vzájemným zpřístupňováním programů; ERA-NET by mohl být případně použit pro koordinaci programu mezi evropskými regiony a členskými státy k umožnění spolupráce s rozsáhlými iniciativami;

poskytování, a to v omezeném počtu případů, dodatečné finanční podpory Společenství těm účastníkům, kteří společně využívají zdrojů pro účely společných výzev k předkládání návrhů v příslušných celostátních a regionálních programech („ERA-NET PLUS“).

Účast Společenství ve výzkumných programech prováděných společně na základě článku 169 Smlouvy je zvláště důležitá pro evropskou spolupráci ve velkém měřítku v „proměnné geometrii“ mezi členskými státy, které mají společné potřeby nebo zájmy. V přesně vymezených případech by takové iniciativy podle článku 169 mohly být zahájeny v oblastech, které se určí v úzké konzultaci s členskými státy, včetně možné spolupráce s mezivládními programy, na základě řady kritérií:

významu pro cíle Společenství;

jasného stanovení cíle, který má být sledován, a jeho významu pro cíle tohoto rámcového programu;

již existujícího základu (stávající nebo plánované výzkumné programy);

evropské přidané hodnoty;

kritického množství, pokud jde o velikost a počet zapojených programů a o podobnost činností, které zahrnují;

účinnosti článku 169 Smlouvy jako nejvhodnějšího prostředku pro dosažení cílů.

Mezinárodní spolupráce

Mezi akce mezinárodní spolupráce, jež vykazují evropskou přidanou hodnotu a jsou ve společném zájmu, v rámci této části sedmého rámcového programu patří:

akce pro větší zapojení výzkumných pracovníků a výzkumných institucí z třetích zemí v tematických oblastech, s příslušnými omezeními u tématu bezpečnosti s ohledem na důvěrný ráz tohoto tématu, přičemž tyto akce doprovází výrazné úsilí povzbudit tyto pracovníky a instituce k využití této příležitosti;

zvláštní akce týkající se spolupráce v každé tematické oblasti věnované třetím zemím v případě vzájemného zájmu o spolupráci na jednotlivých tématech, která budou vybrána na základě vědecké a technické úrovně a potřeb dotyčných zemí. Tyto akce budou úzce spojeny s dvoustrannými dohodami o spolupráci nebo mnohostrannými dialogy mezi EU a těmito zeměmi nebo skupinami zemí a budou sloužit jako přednostní nástroje pro uskutečňování spolupráce mezi EU a těmito zeměmi. Takovými akcemi jsou zejména akce zaměřené na posílení výzkumných kapacit kandidátských a sousedních zemí a spolupráce zaměřená na rozvojové země a země s transformujícím se hospodářstvím a na jejich konkrétní potřeby v oblastech, jako je zdraví, včetně výzkumu v oblasti zanedbaných nemocí, zemědělství, rybolov a životní prostředí, a prováděná za finančních podmínek přizpůsobených jejich kapacitám.

Tato část rámcového programu zahrnuje akce mezinárodní spolupráce v každé tematické oblasti a napříč různými tématy. Tyto akce budou prováděny v koordinaci s akcemi v prováděnými v rámci programů „Lidé“ a „Kapacity“. Tato činnost se bude opírat o celkovou strategii pro mezinárodní spolupráci v rámci sedmého rámcového programu.

TÉMATA

1.   Zdraví

Cíl

Zlepšení zdraví evropských občanů, zvýšení konkurenceschopnosti a posílení inovační kapacity evropského průmyslu a podniků působících v oblasti zdraví při současném řešení globálních otázek zdraví, včetně nových epidemií. Důraz bude kladen na translační výzkum (klinické využití základních objevů včetně vědeckého potvrzení experimentálních výsledků), vývoj a validaci nových terapií, metod pro podporu zdraví a prevenci, včetně podpory zdraví dětí, zdravého stárnutí, diagnostických nástrojů a lékařských technologií, jakož i na udržitelné a účinné systémy zdravotní péče

Odůvodnění

Sekvencování lidského genomu a nedávný pokrok v postgenomice způsobily zásadní převrat ve výzkumu lidského zdraví a nemocí. Integrace velkého množství údajů, pochopení souvisejících biologických procesů a rozvoj klíčových technologií pro biotechnologický průmysl v oblasti zdraví vyžadují sloučení kritických množství různých odborných znalostí a zdrojů, které nejsou k dispozici na vnitrostátní úrovni, a to za účelem rozvoje znalostí a schopností pro zásah.

Významný pokrok v translačním výzkumu zdraví, který je nezbytný k zajištění toho, aby byl biomedicínský výzkum zdrojem praktického přínosu a aby zvýšil kvalitu života, vyžaduje rovněž multidisciplinární a panevropské přístupy se zapojením různých účastníků. Takové přístupy Evropě umožňují, aby účinněji přispívala k mezinárodnímu úsilí v boji proti celosvětově rozšířeným nemocem.

Klinický výzkum mnoha nemocí (např. rakoviny, kardiovaskulárních a infekčních nemocí, duševních a nervových nemocí, zejména těch, které souvisejí se stárnutím, jako například Alzheimerova nebo Parkinsonova nemoc) se opírá o mezinárodní testy prováděné ve více střediscích, aby bylo požadovaného počtu pacientů dosaženo v krátkodobém horizontu.

K dosažení významných závěrů jsou pro epidemiologický výzkum potřebné různorodé populace a mezinárodní sítě. Vývoj nových diagnostických postupů a způsobů léčby vzácných onemocnění, jakož i provádění epidemiologického výzkumu těchto nemocí rovněž vyžaduje pro zvýšení počtu pacientů v jednotlivých studiích přístupy zahrnující více zemí. Výzkum zaměřený na zdravotní politiku prováděný na evropské úrovni umožní navíc srovnávání modelů, systémů, údajů a informací o pacientech a vzorků odebraných pacientům, které jsou uchovávány ve vnitrostátních databázích a biobankách.

Intenzivní biomedicínský výzkum na úrovni EU napomůže posílení konkurenceschopnosti evropských průmyslových odvětví zabývajících se biotechnologiemi pro zdraví a lékařskými technologiemi, jakož i evropského farmaceutického průmyslu. Spolupráce EU s rozvojovými zeměmi umožní těmto zemím vybudovat výzkumné kapacity. EU se také musí aktivně podílet na vytváření prostředí vedoucího k inovacím ve veřejném sektoru a ve farmaceutickém odvětví, které budou řešit potřeby oblasti veřejného zdraví, zejména pro dosažení co největších úspěchů v klinickém výzkumu. Malé a střední podniky, které vycházejí z výzkumu, jsou hlavními hybnými silami ekonomiky průmyslových odvětví zabývajících se biotechnologiemi pro zdraví a lékařskými technologiemi. I když je v současné době v Evropě více biotechnologických společností než v USA, jedná se ve srovnání s jejich konkurenty většinou o malé a méně vyspělé společnosti. Úsilí společného veřejného a soukromého výzkumu na úrovni EU usnadní jejich rozvoj. Výzkum v EU rovněž přispěje k vytváření nových norem a standardů pro stanovení vhodného legislativního rámce pro nové lékařské technologie (např. regenerativní lékařství). Je třeba zajistit celosvětové prvenství evropského výzkumu a inovací v oblasti alternativních způsobů zkoušek, především metod bez použití zvířat.

Činnosti, jimž bude věnována pozornost a které zahrnují výzkum nepostradatelný pro požadavky politiky, jsou uvedeny níže. Případně budou podporovány dlouhodobé výzkumné programy, jako jsou programy vytvořené evropskými technologickými platformami, například program pro inovativní léčiva. Jako odpověď na nové potřeby politik mohou být podporovány dodatečné akce, například týkající se zdravotní politiky nebo zdraví a bezpečnosti při práci.

Zvláštní pozornost bude věnována strategickým otázkám zdraví dětí a jejich nemocem, jakož i zdraví stárnoucí populace, a tyto strategické otázky bude třeba v tomto tématu v případě potřeby ve všech činnostech zohlednit.

V rámci všech následujících činností budou zohledňovány etické, právní a socioekonomické otázky.

Činnosti

Biotechnologie, generické nástroje a lékařské technologie pro lidské zdraví

Výzkum využívající vysoce výkonných nástrojů: zlepšením vytváření, standardizace, získávání a analýzy údajů urychlit pokrok v základní genomice (genomice a postgenomice) a biomedicínském výzkumu.

Detekce, diagnóza a sledování: s důrazem na neinvazivní nebo minimálně invazivní přístupy a technologie, jako jsou například nové preventivní nástroje pro regenerativní lékařství (např. molekulární zobrazení a diagnostika).

Předvídání vhodnosti, bezpečnosti a účinnosti terapií: vyvíjet a ověřovat biologické markery, metody a modely in vivo a in vitro, včetně přístupů s využitím simulace, farmakogenomiky, zaměření a distribuce přístupů a alternativ ke zkouškám na zvířatech.

Inovační léčebné přístupy a zákroky: zkoumat, upevnit a zajistit další vývoj moderních terapií a technologií s možným využitím u mnoha nemocí a poruch, jako například nových terapeutických nástrojů pro regenerativní lékařství.

Translační výzkum pro lidské zdraví

Integrování biologických údajů a procesů — shromaždování údajů ve velkém měřítku, systémová biologie (včetně modelování komplexních systémů): vytvářet a analyzovat velké množství údajů potřebných k lepšímu pochopení komplexních regulačních sítí tisíců genů a genových produktů řídících důležité biologické procesy, a to ve všech důležitých organismech a na všech úrovních organizace.

Výzkum mozku a souvisejících nemocí, lidského vývoje a stárnutí: prozkoumat procesy zdravého stárnutí a způsob, jakým geny a prostředí ovlivňují mozkovou činnost, a to jak za běžných podmínek, tak i v případě mozkových nemocí a příslušných nemocí souvisejících s věkem (např. demence).

Translační výzkum infekčních nemocí: zabývat se odolností vůči léčivým přípravkům, globální hrozbou HIV/AIDS, malárie a tuberkulózy, jakož i žloutenky a možných nových a znovu se objevujících epidemií (např. SARS a vysoce patogenní chřipkové onemocnění).

Translační výzkum vážných nemocí — rakoviny, kardiovaskulárních nemocí, diabetu/obezity, vzácných onemocnění, dalších chronických nemocí včetně artritidy, revmatických a muskuloskeletálních nemocí a onemocnění dýchacích cest , včetně onemocnění způsobených alergiemi : rozvíjet strategie zaměřené na pacienta, od prevence po diagnózu se zvláštním důrazem na léčbu, včetně klinického výzkumu a používání účinných látek . Budou zohledněna hlediska paliativního lékařství.

Optimalizace poskytování zdravotní péče evropským občanům

Převádění klinických výsledků do klinické praxe: vytvořit znalostní základnu pro klinické rozhodování a způsob, jak převádět výsledky klinického výzkumu do klinické praxe, obzvláště řešit bezpečnost pacientů a lepší využití léků (včetně některých aspektů farmakovigilance a vědecky testovaných doplňkových a alternativních léků) jakož i specifické otázky dětí, žen a staršího obyvatelstva.

Kvalita, účinnost a solidarita systémů zdravotní péče, včetně transformujících se systémů zdravotní péče a strategií domácí péče: zajistit, aby se účinné zásahy odrazily v rozhodnutích vedení, posoudit náklady, účinnost a přínosy různých zásahů, včetně bezpečnosti pacientů, stanovit potřeby a podmínky s cílem zajistit dostatek lidských zdrojů, analyzovat faktory ovlivňující rovnost přístupu k vysoce kvalitní zdravotní péči (rovněž pro znevýhodněné skupiny) včetně analýz populačních změn (např. stárnutí, mobilita a migrace a měnící se pracovní prostředí).

Zlepšená prevence nemocí a lepší využívání léků: rozvíjet účinná opatření v oblasti veřejného zdraví zaměřená na hlavní faktory ovlivňující zdraví (jako například stres, strava, životní styl nebo environmentální faktory a jejich interakce s léky); určit v různých oblastech zdravotní péče úspěšná opatření, která budou přínosem pro kvalitnější předepisování léků a způsob, jakým pacienti léky užívají (včetně hledisek farmakovigilance a interakce léků).

Vhodné využívání nových terapií a technologií v oblasti zdraví: dlouhodobá bezpečnost a posuzování účinnosti a sledování rozsáhlého využívání nových lékařských technologií (včetně zdravotnických prostředků) a moderních terapií zajišťujících vysokou úroveň ochrany a přínosů pro veřejné zdraví.

2.   Potraviny, zemědělství a rybolov, biotechnologie

Cíl

Vybudování evropského znalostního biohospodářství (4), a to propojením vědy, průmyslu a dalších účastníků, s cílem využít nových a vznikajících výzkumných možností, které reagují na sociální, environmentální a hospodářské výzvy: rostoucí poptávku po bezpečnějších, zdravějších a kvalitnějších potravinách a po udržitelném využívání a produkci obnovitelných biologických zdrojů; rostoucí riziko epizootických a zoonotických nemocí, jakož i poruch souvisejících s potravinami; ohrožení udržitelnosti a bezpečnosti zemědělské výroby, produkce akvakultury a rybolovu a rostoucí poptávku po kvalitních potravinách při zohlednění dobrých životních podmínek zvířat, situace venkova a přímořských oblastí a reakci na zvláštní výživové požadavky spotřebitelů.

Odůvodnění

Inovace a pokrok znalostí v oblasti udržitelného řízení, produkce a využívání biologických zdrojů (mikroorganismů, rostlin, zvířat) budou základem pro nové, udržitelné, bezpečné, ekologické a konkurenceschopné produkty pro zemědělství, rybolov, krmiva, potravinářství, zdravotnictví, lesnictví a související odvětví. V souladu s evropskou strategií pro vědy o živé přírodě a biotechnologii (5) se tím napomůže zvyšování konkurenceschopnosti evropských zemědělských a biotechnologických, semenářských a potravinářských společností, zejména technologicky vyspělých malých a středních podniků, při současném zlepšování sociálního péče a blaha.

Výzkum zaměřený na bezpečnost potravinových řetězců lidí a zvířat, na nemoci související se stravou, na výběr potravin a na vliv potravin a výživy na zdraví usnadní boj s poruchami, které souvisejí s potravinami (např. obezita, alergie), a boj s infekčními nemocemi (např. přenosné spongiformní encefalopatie, influenza ptáků) a zároveň bude významně přispívat k provádění stávajících a formulování budoucích politik a právních předpisů v oblasti zdraví lidí, zvířat a rostlin a ochrany spotřebitelů.

I když je různorodost a převážně malá velikost evropských podniků jednou ze silných stránek Unie a její nadějí, vede u podobných problémů k roztříštěným přístupům. Tyto problémy lze lépe řešit posílenou spoluprací a sdílením odborných znalostí, například znalostí o nových metodách, technologiích, procesech a normách, které vyplývají z měnících se právních předpisů Společenství.

Několik evropských technologických platforem přispívá ke stanovování společných priorit výzkumu v oblastech, jako je genomika rostlin a biotechnologie, lesnictví a průmyslová odvětví založená na lesnictví, zdraví zvířat na celosvětové úrovni, chov hospodářských zvířat, potravinářská a průmyslová biotechnologie. Provedený výzkum rovněž poskytne znalostní základnu potřebnou k podpoře společné zemědělské politiky a evropské lesnické strategie; otázek zemědělství a obchodu; bezpečnostních hledisek geneticky modifikovaných organismů; předpisů v oblasti bezpečnosti potravin; norem Společenství v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a tlumení jejich chorob a reformy společné rybářské politiky zaměřené na udržitelný rozvoj rybolovu a akvakultury a bezpečnost potravin z mořských živočichů (6). Vzhledem k sociálnímu významu se rovněž předpokládá pružná reakce na nové politické potřeby, zejména s ohledem na nová rizika a sociální nebo hospodářské trendy a potřeby.

Činnosti

Udržitelná produkce a řízení biologických zdrojů z půdního, lesního a vodního prostředí: umožnění výzkumu, včetně technologií, které mají v názvu příponu „-omika“, jako je genomika, proteomika, metabolomika, jakož i systémové biologie, bioinformatika a sbližování technologií v oblasti mikroorganismů, rostlin a zvířat, včetně zužitkování a udržitelného využití jejich biologické rozmanitosti.

U půdních biologických zdrojů se výzkum zaměří na: úrodnost půdy, zdokonalené plodiny a výrobní systémy v celé jejich rozmanitosti, včetně ekologického zemědělství, programů kvalitní výroby a sledování a posuzování vlivů geneticky modifikovaných organismů na životní prostředí a na člověka; zdraví rostlin, udržitelné, konkurenceschopné a multifunkční zemědělství a lesnictví; rozvoj venkova; zdraví zvířat a jejich dobré životní podmínky, chov zvířat a živočišnou výrobu; infekční choroby zvířat, včetně epidemiologických studií, zoonóz a jejich patogenních mechanismů a nemocí spojených s krmivy; jiná ohrožení udržitelnosti a bezpečnosti výroby potravin, včetně změny klimatu; bezpečné odstraňování živočišného odpadu.

V případě biologických zdrojů z vodního prostředí bude výzkum podporovat udržitelnost a konkurenceschopnost rybolovu, poskytovat vědecký a technický základ pro řízení rybolovu a podporovat udržitelný rozvoj akvakultury, včetně chovu zvířat a jejich dobrých životních podmínek.

Vývoj nástrojů (včetně nástrojů informačních a komunikačních technologií) potřebných pro tvůrce politiky a jiné zúčastněné subjekty v oblastech jako zemědělství, rybolov a akvakultura a rozvoj venkova (krajina, postupy hospodaření s půdou atd.); socioekonomické a etické souvislosti výroby.

„Od stolu na pole“ — potraviny (včetně mořských živočichů) , zdraví a blaho: spotřebitelská, společenská, kulturní, průmyslová a zdravotní, jakož i tradiční hlediska u potravin a krmiv, včetně behaviorálních a kognitivních věd; nemoci a poruchy související s výživou a stravou, včetně obezity dětí i dospělých a alergií; výživa v souvislosti s prevencí nemocí (včetně větších znalostí ohledně složení potravin a jejich vlastností přispívajících ke zdraví); inovační technologie zpracování potravin a krmiv (včetně balení a technologií z oblastí jiných než jsou potraviny); zvýšená chemická i biologická kvalita a bezpečnost potravin, nápojů a krmiv; posílené metody pro zajištění bezpečnosti potravin; integrita (a kontrola) potravinového řetězce; fyzikální a biologické environmentální dopady na potravinové řetězce lidí a zvířat a dopady těchto řetězců; dopad globálních změn na potravinový řetězec a jeho odolnost vůči nim; koncepce zahrnující celý potravinový řetězec (včetně potravin mořského původu a jiných potravinových surovin a složek potravy); sledovatelnost a její další rozvoj; pravost potravin; vývoj nových přísad a produktů.

Vědy o živé přírodě, biotechnologie a biochemie pro udržitelné nepotravinářské výrobky a procesy: zdokonalené plodiny a lesní zdroje, krmiva, mořské produkty a biomasa (včetně mořských zdrojů) pro energetiku, životní prostředí a produkty s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou materiály a chemické látky (včetně biologických zdrojů využitelných ve farmaceutickém průmyslu a v lékařství), včetně netradičních systémů hospodaření, biologických procesů a koncepcí biorafinerií; biokatalýza; nové a zdokonalené mikroorganismy a enzymy; lesnictví a jeho produkty a používané postupy; biologická obnova životního prostředí a čistější biologické zpracování, využití odpadů a vedlejších produktů zemědělského průmyslu.

3.   Informační a komunikační technologie (IKT)

Cíl

Zlepšit konkurenceschopnost evropského průmyslu a umožnit, aby Evropa ovládala a utvářela budoucí vývoj IKT tak, aby byly splněny požadavky evropské společnosti a hospodářství. IKT jsou základem znalostní společnosti. Činnosti posílí vědeckou a technologickou základnu Evropy a zajistí její celosvětové vedoucí postavení v oblasti IKT, využíváním IKT napomohou podpoře a podněcování inovací produktů, služeb a procesů a tvořivosti a zajistí, aby pokroku v IKT mohli rychle využívat evropští občané, podniky, průmyslová odvětví a vlády. Tyto činnosti pomohou rovněž při snižování digitální propasti a sociálního vyloučení.

Odůvodnění

IKT jsou zásadní pro budoucnost Evropy a jsou základem pro uskutečňování lisabonské agendy. Mají stimulující dopad na tři klíčové oblasti: produktivita a inovace, modernizace veřejných služeb a pokrok ve vědě a technologii. Polovina růstu produktivity v našich ekonomikách je vysvětlována dopadem IKT na produkty, služby a obchodní postupy. IKT jsou hlavním činitelem při podpoře inovací a kreativity a při zvládání vývoje v hodnotových řetězcích ve všech odvětvích průmyslu a služeb.

IKT jsou zásadní pro uspokojení zvýšené poptávky po zdravotní a sociální péči, zejména pro osoby se zvláštními potřebami, včetně stárnoucích obyvatel, pro modernizaci služeb v oblastech veřejného zájmu, jako je vzdělávání, kulturní dědictví, bezpečnost, energetika, doprava a životní prostředí, a pro podporu dostupnosti a transparentnosti řízení a postupů vytváření politiky. IKT hrají důležitou roli při řízení výzkumu a technologického rozvoje a komunikace a podporují pokrok v dalších oblastech vědy a technologie, protože přetvářejí způsob, jakým výzkumní pracovníci provádějí výzkum, spolupracují a inovují.

Rostoucí hospodářské a společenské požadavky společně s nepřetržitým pronikáním IKT do všech oblastí života a s nutností posouvat technologické hranice, jakož i vytvářet inovativní produkty a služby založené na IKT vysoké hodnoty, způsobují, že program pro výzkum narůstá. Přiblížit technologii lidem a organizačním potřebám znamená: skrýt technologickou složitost a podle potřeby zdůraznit funkčnost; zajistit funkční a velmi jednoduché používání technologií a umožnit jejich dostupnost a přístupnost; poskytovat nové aplikace, řešení a služby založené na IKT, které jsou důvěryhodné a spolehlivé a které je možné přizpůsobit situaci a preferencím uživatelů. Výzkumní pracovníci v oblasti IKT se podle požadavku „více za nižší cenu“ účastní celosvětového závodu zaměřujícího se na miniaturizaci, sbližování počítačových, komunikačních a mediálních technologií, včetně další interoperability mezi systémy a sbližování s jinými souvisejícími vědami a obory, a vytváření systémů se schopností učit se a vyvíjet se.

Výsledkem těchto rozličných snah je nová vlna technologií. Výzkumné činnosti v oblasti IKT budou čerpat rovněž ze širší škály vědeckých a technologických oborů, včetně biologických věd a věd o živé přírodě, chemie , psychologie, pedagogiky, kognitivních a sociálních a humanitních věd.

IKT je jedno z odvětví, kde probíhá nejintenzivnější výzkum. Výzkum v oblasti IKT, veřejný i soukromý, představuje třetinu celkového výzkumu ve všech hlavních ekonomikách. Pokud jde o průmysl a technologie, zaujímá již Evropa vedoucí postavení v klíčových oblastech IKT, v investicích do výzkumu IKT nicméně zaostává za svými hlavními konkurenty. Pouze prostřednictvím dalšího a intenzivnějšího rozvoje společných snah na evropské úrovni bude možné co nejlépe využít příležitostí, které pokrok v IKT může nabídnout. Výzkumná činnost IKT založená na vývojovém modelu „otevřeného zdroje“ potvrzuje své využití jako zdroj inovace a zvyšující se spolupráce. Výsledky výzkumu IKT mohou nalézt širokou škálu využití a vést k širokému výběru modelů pro komerční využití.

Výzkum v oblasti IKT bude úzce spojen s politickými akcemi pro zavádění IKT a s regulačními opatřeními v rámci komplexní a ucelené strategie. Priority byly stanoveny po rozsáhlých konzultacích zahrnujících příspěvek řady evropských technologických platforem a průmyslových iniciativ v oblastech jako nanoelektronika, mikrosystémy, vestavěné systémy, mobilní a bezdrátová komunikace, elektronická média, fotonika, robotika a software, služby a technologie grid computing, včetně Free, Libre a Open Source Software (FLOSS). Rovněž budou zohledněny otázky udržitelnosti, a to zejména v oblasti elektroniky.

Činnosti

Úloha výzkumu v oblasti budoucích a vznikajících technologií je v rámci tohoto tématu zvláště důležitá pro podporu výzkumu na hranici poznání v hlavních IKT a v kombinaci s jinými příslušnými oblastmi a obory; pro rozvoj nových myšlenek a radikálně nových způsobů využívání a pro zkoumání nových možností v rámci cestovních map výzkumu IKT, včetně využití kvantových efektů, systémové integrace a inteligentních systémů.

Technologické pilíře IKT:

Nanoelektronika, fotonika a integrované mikrosystémy a nanosystémy: posouvat hranice miniaturizace, integrace, rozmanitosti, uchovávání a hustoty; zvýšit výkonnost a vyrobitelnost při nižších nákladech; usnadnit začlenění IKT do řady aplikací; rozhraní; základní výzkum vyžadující prozkoumání nových koncepcí.

Všudypřítomné komunikační sítě s neomezenou kapacitou: univerzální přístup prostřednictvím heterogenních sítí — pevných, mobilních, bezdrátových a vysílacích sítí, jejichž dosah může být lokální, regionální nebo globální — umožňující hladký přenos stále větších objemů dat a služeb, a to kdykoliv a kdekoliv.

Vestavěné systémy, výpočetní technika a kontrola: výkonné, bezpečné a distribuované, spolehlivé a účinné výpočetní, paměťové a komunikační systémy a výrobky, které jsou vestavěné v objektech a fyzických infrastrukturách a které mohou snímat a řídit své okolí a mohou se mu přizpůsobovat; interoperabilita diskrétních a spojitých systémů.

Software, technologie grid computing, bezpečnost a spolehlivost: dynamický, přizpůsobivý, spolehlivý a důvěryhodný software a služby, platformy pro software a služby, komplexní systémy a nové struktury zpracování, včetně jejich poskytnutí jako užitečného zdroje.

Znalostní a kognitivní systémy a systémy se schopností učit se: sémantické systémy; získávání a využívání znalostí obsažených na webových stránkách a v multimédiích; biologicky inspirované umělé systémy, které vnímají, rozumějí, učí se a vyvíjejí se a samostatně jednají; učení prostřednictvím uživatelsky vstřícných strojů a prostřednictvím lidí založené na lepším pochopení lidského poznávání.

Simulace, vizualizace, interakce a smíšená realita: nástroje pro inovační navrhování a kreativitu v oblasti produktů, služeb a digitálních médií a pro interakci a komunikaci, které mají významově bohatý kontext a které integrují funkce přirozené řeči.

Nové perspektivy v oblasti IKT čerpající z jiných vědních a technologických oborů, včetně poznatků z matematiky a fyziky, biotechnologií, věd o materiálech a o živé přírodě, pro miniaturizaci zařízení IKT na velikosti srovnatelné s živými organismy a umožňující interakci s nimi, pro zvýšení výkonnosti a uživatelské vstřícnosti systémového inženýrství a zpracovávání informací a pro modelování a simulaci živého světa.

Integrace technologií:

Osobní prostředí: osobní komunikační a výpočetní zařízení, příslušenství, přístroje, které jsou součástí oděvu („wearables“), implantáty; jejich rozhraní a propojení se službami a zdroji.

Domácí prostředí: komunikace, sledování, ovládání, pomoc; bezproblémová interoperabilita a využívání všech zařízení; interaktivní digitální obsah a služby.

Robotické systémy: pokročilé autonomní systémy; poznávání, ovládání, schopnost jednat, přirozená interakce a spolupráce; miniaturizace, humanoidní technologie.

Inteligentní infrastruktury: nástroje, jejichž používání zvyšuje účinnost a uživatelskou vstřícnost infrastruktur nezbytných pro každodenní život, usnadňuje jejich přizpůsobování a údržbu a zvyšuje jejich odolnost při provozu a odolnost proti poruchám.

Výzkum aplikací:

IKT umožňující čelit společenským výzvám: nové systémy, netradiční materiály, struktury, technologie a služby v oblastech veřejného zájmu, které zlepšují kvalitu, účinnost, přístup a začlenění, včetně přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením; snadno použitelné aplikace, integrace nových technologií a iniciativ, jako je život v podpůrném bydlení („ambient assisted living“);

v oblasti zdraví zlepšování prevence nemocí a zajištění zdravotní péče, včasné diagnózy, léčby a personalizace; samostatnost, bezpečnost, sledování a mobilita pacientů; zdravotní informační prostor pro objevování znalostí a řízení;

zlepšit začlenění a rovnou účast a zabránit vzniku digitální propasti; podpůrné technologie pro starší a zdravotně postižené osoby; design pro každého („design-for-all“);

v oblasti mobility; inteligentní dopravní systémy založené na IKT, vozidla a inteligentní řešení služeb v oblasti cestovního ruchu umožňující bezpečnou, ekologickou, pohodlnou a účinnou přepravu osob a zboží;

ve prospěch životního prostředí, řízení rizik a udržitelného rozvoje, pro prevenci nebo snížení zranitelnosti a zmírnění následků přírodních pohrom, průmyslových havárií a lidských činností souvisejících s hospodářským rozvojem;

veřejnou správu světové úrovně a pro spojení s občany a podniky, podporovat demokracii, umožnit všem přístup k informacím.

IKT pro obsah, tvořivost a osobní rozvoj:

nová mediální paradigmata a nové formy obsahu, včetně zábavy; vytváření interaktivního digitálního a všem přístupného obsahu; obohacené zkušenosti uživatelů; nákladově efektivní doručování obsahu; správa digitálních práv; hybridní média;

učení za podpory technologií; adaptivní a kontextualizovaná řešení pro učení; aktivní učení;

systémy založené na IKT a určené pro dlouhodobou podporu přístupnosti a používání digitálních kulturních a vědeckých zdrojů a bohatství, a to v mnohojazyčném/multikulturním prostředí a zohledňující kulturní dědictví.

IKT pro podniky a průmysl:

nové formy dynamicky propojených spolupracujících obchodních postupů, digitálních ekosystémů, včetně těch, které pomáhají malým a středně velkým organizacím a společenstvím; optimalizace organizace práce a pracovní prostředí založené na spolupráci jako například sdílení poznatků a interaktivní služby (např. pro oblast cestovního ruchu);

výroba, včetně tradičních průmyslových odvětví: rychlé a adaptivní navrhování, výroba a dodávky značně personalizovaných výrobků; digitální a virtuální výroba; modelovací, simulační, optimalizační a prezentační nástroje; miniaturní a integrované výrobky IKT.

IKT pro posílení důvěry: správa identity; autentizace a autorizace; technologie pro lepší ochranu soukromí; správa práv a majetku; ochrana proti internetovým hrozbám , v koordinaci s ostatními tématy, zejména s tématem „Bezpečnost“.

4.   Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie

Cíl

Zlepšit konkurenceschopnost evropského průmyslu a vytvořit znalosti pro zajištění jeho transformace z průmyslu založeného na zdrojích na průmysl založený na znalostech, a to vytvářením skokových změn znalostí a zaváděním rozhodujících poznatků pro nová uplatnění na rozhraní různých technologií a oborů. To bude přínosem jak pro nová, technologicky vyspělá průmyslová odvětví, tak i pro tradiční průmyslová odvětví s vyšší přidanou hodnotou založená na znalostech, se zvláštním zaměřením na náležité šíření výsledků výzkumu a technologického rozvoje k malým a středním podnikům. Tyto činnosti směřují v první řadě k technologiím, které ovlivní všechna průmyslová odvětví a mnoho dalších témat sedmého rámcového programu.

Odůvodnění

Zdá se, že rostoucí problémy ovlivňující mnoho průmyslových činností se již neomezují pouze na tradiční odvětví založená zejména na pracovní síle, ale projevují se ve vyšších odvětvích, která jsou v současné době silnou stránkou evropského průmyslu, a dokonce v některých technologicky náročných odvětvích. Je třeba zachovat silnou průmyslovou základnu, a to posílením objemu znalostí ve stávajícím průmyslu, jakož i vybudováním silného evropského průmyslu založeného na znalostech a vyžadujícího znalosti, s důrazem na využití základního výzkumu pro průmyslová použití. To bude zahrnovat modernizaci stávajících malých a středních podniků a zakládání a následný růst nových malých a středních podniků založených na znalostech, a to díky šíření znalostí a odborných znalostí prostřednictvím programů spolupráce.

Konkurenceschopnost průmyslu bude v budoucnosti z velké míry záviset na nanotechnologiích a jejich využití. Výzkum a technologický rozvoj v oblasti nanověd a nanotechnologií, kterým se věnuje několik oblastí, může urychlit transformaci evropského průmyslu. V oblastech jako nanovědy, nanotechnologie, materiály a výrobní technologie je obecně uznáváno vedoucí postavení EU, které je nutno posílit, aby bylo toto postavení EU ve vysoce konkurenčním celosvětovém měřítku zajištěno a zlepšeno.

Materiály s novými vlastnostmi jsou klíčové pro budoucí konkurenceschopnost evropského průmyslu a jsou základem pro technický pokrok v mnoha oblastech.

Příslušné priority pro průmysl a jejich integraci v odvětvových aplikacích lze uskutečnit prostřednictvím činností, jako jsou evropské technologické platformy v oblastech jako například nanoelektronika, průmyslová výroba, výroba energie, ocelářství, chemie, energetika, doprava, stavebnictví, průmyslová bezpečnost, textilní průmysl, keramický průmysl, dřevozpracující průmysl a nanolékařství. To bude pomáhat stanovovat společné priority a cíle výzkumu. Kromě toho budou pomocí pružné reakce na nové politické potřeby, které v průběhu sedmého rámcového programu vyvstanou, řešeny příslušné otázky politiky, regulace a standardizace a dopadů.

Činnosti

Nanovědy, nanotechnologie

Získávání nových znalostí o jevech spojených s rozhraním a s velikostí; řízení vlastností materiálů na nanoúrovni pro nová uplatnění; integrace technologií na nanoúrovni, včetně sledování a snímání; samoorganizační vlastnosti; nanomotory; nanostroje a nanosystémy; metody a nástroje pro charakterizaci a manipulaci v nanorozměrech; nanotechnologie a velmi přesné technologie v chemii pro výrobu základních materiálů a složek; studium a výroba součástí s přesností na nanometry; dopad na lidskou bezpečnost, zdraví a na životní prostředí; metrologie, sledování a detekce, názvosloví a normy; zkoumání nových koncepcí a přístupů pro odvětvové aplikace, včetně integrace a sbližování vznikajících technologií. Činnosti se budou rovněž zabývat dopadem nanotechnologií na společnost a významem nanovědy a nanotechnologie pro řešení sociálních problémů.

Materiály

Získávání nových znalostí o vysoce výkonných površích a materiálech pro nové výrobky a procesy, jakož i pro jejich opravu; materiály založené na znalostech, s vlastnostmi „na míru“ a předvídatelným výkonem; spolehlivější navrhování a simulace; počítačové modelování; vyšší složitost; environmentální slučitelnost; integrace funkčnosti na nanoúrovni, mikroúrovnia makroúrovni v chemické technologii a odvětvích zpracování materiálů; nové nanomateriály včetně nanokompozitů, biomateriály a hybridní materiály, včetně navrhování a řízení jejich zpracování, vlastností a výkonu.

Nová výroba

Vytváření podmínek a prostředků pro udržitelnou výrobu vyžadující znalosti, včetně vytváření, rozvoje a ověřování platnosti nových paradigmat odpovídajících vznikajícím potřebám průmyslu, a podpora modernizace evropské průmyslové základny; vývoj generických výrobních prostředků pro adaptivní výrobu propojenou sítěmi a založenou na znalostech; vývoj nových technických koncepcí využívajících sbližování technologií (např. nanotechnologie, mikrotechnologie, biotechnologie, geotechnologie, informační a optické technologie, kognitivní technologie a odpovídajících technických požadavků) pro další generaci nových nebo obnovených výrobků a služeb s vysokou přidanou hodnotou a přizpůsobení měnícím se potřebám; zapojení výrobních technologií využívajících vysoce výkonné nástroje.

Integrace technologií pro průmyslové využití

Integrace nových znalostí, nanotechnologií a mikrotechnologií, materiálů a výroby v odvětvových aplikacích a napříč sektorovými aplikacemi v oblastech, jako je zdraví, potraviny, stavebnictví a budovy, doprava, energetika, informace a komunikace, chemie, životní prostředí, textilní a oděvní průmysl, obuvnický průmysl, dřevozpracující průmysl, ocelářství, strojírenství.

5.   Energetika

Cíl

Přetvoření stávajícího energetického systému na systém, který je udržitelnější, méně závislý na dovážených palivech a založený na různorodých zdrojích energie, zejména obnovitelných zdrojích, nosičích energie a neznečišťujících zdrojích; posílení energetické účinnosti, včetně racionalizace spotřeby a skladování energie; řešení naléhavých výzev týkajících se bezpečnosti dodávek a změny klimatu, a to při současném zvyšování konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

Odůvodnění

Energetické systémy čelí velkým výzvám. Naléhavá potřeba najít a vyvinout přiměřená a včasná řešení je opodstatněna znepokojivými trendy v celosvětové poptávce po energiích, skutečností, že konvenční zásoby ropy a zemního plynu jsou omezené, a nutností výrazně snížit emise skleníkových plynů, aby byly zmírněny ničivé následky změny klimatu, škodlivým kolísáním cen ropy (především pro odvětví dopravy, které je na ropě velmi závislé) a geopolitickou nestabilitou v dodavatelských zemích. Výzkum v oblasti energií je důležitým příspěvkem pro zajištění cenově přijatelných nákladů na energie pro naše občany a průmysl. Výzkum a demonstrace jsou potřebné pro zajištění technologií a opatření, které jsou co nejvíce šetrné k životnímu prostředí, nákladově efektivní a umožňující EU splnit cíle stanovené v rámci Kjótského protokolu i mimo něj a uskutečnit své závazky v energetické politice, jak je uvedeno v zelené knize z roku 2000 o bezpečnosti zásobování energií (7), v zelené knize z roku 2005 o energetické účinnosti (8) a v zelené knize z roku 2006 o evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii (9).

Evropa dosáhla světového prvenství v řadě technologií na výrobu energií a energeticky účinných technologií. Je průkopníkem moderních technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jako je sluneční energie, bioenergie a větrná energie. EU je na celosvětové úrovni rovněž významným činitelem v technologiích výroby a distribuce elektrické energie a má velké výzkumné kapacity v oblasti zachycování a uchovávání uhlíku. Toto postavení však nyní čelí vážné konkurenci (zejména ze strany USA a Japonska). Proto si musí Evropa své vedoucí postavení udržet a rozvíjet ho, což vyžaduje značné úsilí a mezinárodní spolupráci.

Radikální transformace energetického systému ve spolehlivý, konkurenceschopný a udržitelný energetický systém s nižšími nebo žádnými emisemi CO2 vyžaduje nové technologie a nové materiály s riziky, která jsou příliš vysoká, a jejichž výnos je příliš nejistý na to, aby soukromé firmy poskytly všechny investice potřebné pro výzkum, vývoj, demonstrace a zavádění. V mobilizaci soukromých investic a evropského úsilí by proto klíčovou roli měla hrát veřejná podpora a zdroje by měly být slučovány soudržněji a účinněji, aby konkurovaly ekonomikám, které ve velké míře a důsledně investují do podobných technologií. V této souvislosti hrají důležitou úlohu evropské technologické platformy tím, že koordinovaně podněcují potřebný výzkum. Činnosti zaměřené na splnění tohoto cíle jsou uvedeny níže. Podstatné je zvýšit účinnost v celém energetickém systému, od zdroje k uživateli, a to představuje základ celého tématu „Energetika“. Nejdůležitější částí tohoto tématu budou obnovitelné zdroje a energetická účinnost u konečného uživatele, neboť je zřejmý jejich důležitý příspěvek k budoucím udržitelným energetickým systémům. Zvláštní pozornost bude věnována podněcování výzkumu, rozvoje a demonstrací a podpoře budování kapacit v této oblasti. V tomto ohledu budou plně využity součinnosti s programem „Inteligentní energie — Evropa“, který je součástí rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace. Rovněž bude prozkoumán potenciál pro budoucí rozsáhlé iniciativy integrující financování z různých zdrojů (např. společné technologické iniciativy).

Je zahrnuta zvláštní činnost týkající se znalostí pro vytváření energetické politiky, která může rovněž poskytnout podporu nově vznikajícím politickým potřebám, například v souvislosti s úlohou evropské energetické politiky ve vývoji mezinárodních opatření v oblasti změny klimatu a nestability nebo narušení dodávky a ceny energie.

Činnosti

Vodíkové a palivové články

Integrované akce k vytvoření silné technologické základny pro konkurenceschopná průmyslová odvětví EU zabývající se palivovými a vodíkovými články, a to pro pevné a přenosné aplikace a pro použití v dopravě. Evropská technologická platforma pro vodíkové a palivové články této činnosti napomáhá navrhováním integrované strategie výzkumu a zavádění.

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů

Technologie pro zvýšení celkové účinnosti konverze, nákladové efektivnosti a spolehlivosti, snižující náklady na výrobu elektřiny z domácích obnovitelných zdrojů energie, včetně odpadů, a vývoj a demonstrace technologií vhodných pro rozdílné regionální podmínky.

Výroba obnovitelných paliv

Integrované systémy pro výrobu paliv a konverzní technologie: vyvíjet a snižovat jednotkové náklady pevných, kapalných a plynných paliv (včetně vodíku) vyrobených z obnovitelných zdrojů energie, včetně biomasy a odpadu, s cílem nákladově efektivní výroby, skladování, distribuce a používání paliv s neutrálním obsahem uhlíku, zejména biopaliv pro dopravu a výrobu elektřiny.

Obnovitelné zdroje pro ohřev a chlazení

Výzkum, vývoj a demonstrace technologií a zařízení, včetně technologií skladování, pro zvýšení účinnosti a snížení nákladů na aktivní a pasivní ohřev a chlazení z obnovitelných zdrojů energie, přičemž by mělo být zajištěno jejich využití v rozdílných regionálních podmínkách, kde lze stanovit dostatečný potenciál.

Technologie pro zachycování a skladování CO2 pro výrobu elektřiny s nulovými emisemi

Výzkum, vývoj a demonstrace technologií pro výrazné snížení environmentálního vlivu používání fosilních paliv s cílem využívat nákladově efektivní elektrárny s vysokou účinností nebo parní elektrárny s téměř nulovými emisemi založené na technologiích zachycování a skladování CO2, zejména uchovávání v podzemí.

Technologie čistého uhlí

Výzkum, vývoj a demonstrace technologií pro podstatné zlepšení účinnosti, spolehlivosti a nákladů prostřednictvím vývoje a demonstrací technologií čisté přeměny uhlí a dalších pevných paliv, včetně chemických procesů, vytvářejících rovněž sekundární nosiče energie (včetně vodíku) a kapalná nebo plynná paliva. Činnosti budou případně spojeny s technologiemi pro zachycování a skladování CO2 nebo pro kombinované využití biomasy.

Inteligentní energetické sítě

Výzkum, vývoj a demonstrace způsobu, jak zvýšit účinnost, bezpečnost, spolehlivost a kvalitu evropských elektroenergetických a plynárenských systémů a sítí, zejména v rámci integrovanějšího evropského trhu s energií, a to například přetvářením současných elektrických rozvodných sítí v interaktivní sítě služeb (zákazníci/provozovatelé), rozvíjením možností uchovávání energie a odstraňováním překážek zavádění ve velkém měřítku a překážek účinné integrace distribuovaných a obnovitelných zdrojů energie.

Energetická účinnost a úspory energie

Výzkum, vývoj a demonstrace nových koncepcí, optimalizace ověřených koncepcí a technologií pro zvýšení energetické účinnosti a aby byly umožněny další úspory konečné a primární spotřeby energie u budov (včetně osvětlení), dopravy, služeb a průmyslu během jejich životního cyklu. To zahrnuje integraci strategií a technologií pro energetickou účinnost (včetně kogenerace a polygenerace), využívání nových a obnovitelných energetických technologií a opatření a nástrojů na řízení poptávky po energii a demonstrace budov majících minimální dopad na klima.

Znalosti pro vytváření energetické politiky

Vývoj nástrojů, metod a modelů pro hodnocení hlavních hospodářských a sociálních otázek souvisejících s energetickými technologiemi a stanovení vyčíslitelných střednědobých a dlouhodobých cílů a scénářů (včetně poskytování vědecké podpory pro rozvoj politiky).

6.   Životní prostředí (včetně změny klimatu)

Cíl

Udržitelné řízení životního prostředí a jeho zdrojů prostřednictvím prohlubování znalostí o vzájemném působení klimatu, biosféry, ekosystémů a lidských činností a prostřednictvím vyvíjení nových technologií, nástrojů a služeb pro integrované řešení globálních environmentálních otázek. Důraz bude kladen na předpovídání změny klimatu a změn ekosystémů, a to suchozemských a oceánských, na nástroje a technologie ke sledování, prevenci, zmírňování a úpravě environmentálních tlaků a rizik, včetně zdravotních rizik, a na nástroje a technologie pro udržitelnost přirozeného životního prostředí i prostředí vytvořeného člověkem.

Odůvodnění

Environmentální problémy přesahují hranice států a vyžadují koordinovaný přístup na panevropské a často celosvětové úrovni. Přírodní zdroje Země a prostředí vytvořené člověkem jsou pod značným tlakem vyplývajícím z rostoucí populace, urbanizace, výstavby, neustálého rozšiřování zemědělství, akvakultury, rybolovu, dopravních a energetických odvětví, jakož i proměnlivosti klimatu a oteplování v místním, regionálním a celosvětovém měřítku. Evropa se musí zapojit do vytváření nového udržitelného vztahu k životnímu prostředí při současném zvyšování konkurenceschopnosti a posilování evropského průmyslu. Vzhledem k míře, rozsahu a vysoké úrovni složitosti environmentálního výzkumu je pro dosažení kritického množství zapotřebí spolupráce na úrovni EU. Tato spolupráce usnadní společné plánování, využívání propojených a interoperabilních databází a vývoj koherentních systémů pro pozorování a předpovídání ve velkém měřítku. Výzkum by se měl zaměřit na potřebu správy údajů a informačních služeb a problémů spojených s přenosem údajů, jejich integrací a mapováním.

Výzkum je na úrovni EU potřebný k plnění mezinárodních závazků, jako jsou Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) a její Kjótský protokol, Úmluva OSN o biologické rozmanitosti, Úmluva OSN o boji proti rozšiřování pouští, Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách, cíle světového summitu o udržitelném rozvoji z roku 2002, včetně iniciativy EU pro vodu, a příspěvky pro Mezivládní panel pro změnu klimatu a iniciativu pro pozorování Země.

Kromě toho rozsáhlý výzkum vyžadují rovněž stávající a vznikající politiky na úrovni EU, provádění šestého akčního plánu pro ochranu životního prostředí a souvisejících tematických strategií (např. strategie EU týkající se moře), akční plány, programy a směrnice pro environmentální technologie a pro životní prostředí a zdraví, rámcová směrnice o vodě a program NATURA 2000.

EU musí posílit své postavení na světových trzích v oblasti environmentálních technologií. Tyto technologie přispívají k udržitelné spotřebě a produkci napomáhající zajišťování udržitelného růstu, a to poskytováním ekologicky účinných řešení environmentálních problémů v různých měřítkách a ochranou našeho kulturního a přírodního dědictví. Environmentální požadavky jsou podnětem k inovaci a mohou vést ke vzniku obchodních příležitostí a vyšší konkurenceschopnosti a současně zajišťují udržitelnější budoucnost pro příští generace. Evropské technologické platformy pro zásobování vodou a asanaci vod a pro udržitelnou chemii potvrzují potřebu opatření na úrovni EU a jejich výzkumné programy jsou zohledněny v níže uvedených činnostech. Jiné platformy (například pro stavebnictví a lesnictví) se částečně zabývají otázkami environmentální technologie a jsou rovněž brány v úvahu. Socioekonomické otázky ovlivňují obzvlášť výrazně vývoj environmentálních technologií a jejich uvádění na trh a následnou aplikaci, jako například v případě hospodaření s vodními zdroji. Činnosti musí brát v úvahu socioekonomické aspekty politik a technologického rozvoje, a to kdykoli je to pro dané téma důležité.

Řada činností je uvedena níže (10) a velká část z nich souvisí přímo se současnými politickými potřebami. Dodatečná podpora však může být poskytnuta novým politickým potřebám, například potřebám souvisejícím s posuzováním dopadu politik EU na udržitelnost; následnému hodnocení opatření navazujících na Kjótský protokol v oblasti změny klimatu a novým politikám v oblasti životního prostředí, například politikám v evropské půdní strategii a politikám týkajícím se námořní politiky, norem a předpisů.

Činnosti

Změna klimatu, znečištění a rizika

Tlaky na životní prostředí a na klima: fungování klimatu a zemský a mořský systém včetně polárních oblastí; opatření pro přizpůsobování a zmírňování; znečištění vzduchu, půdy a vody; změny složení atmosféry a koloběhu vody; globální a regionální vzájemné působení klimatu a atmosféry, zemského povrchu, ledu a oceánu a dopady na biologickou rozmanitost a ekosystémy, včetně dopadu stoupající hladiny moří na pobřežní oblasti a dopadů na zvláště citlivé oblasti.

Životní prostředí a zdraví: vzájemné působení stresových faktorů v životním prostředí a lidského zdraví, včetně identifikace zdrojů, biomonitorovacího výzkumu týkajícího se zdravím v souvislosti s životním prostředím, kvality vnitřního ovzduší a spojitosti s vnitřním prostředím, městským prostředím, emisemi motorových vozidel a dopadem a vznikajícími rizikovými faktory; metody integrovaného posouzení rizik pro nebezpečné látky, včetně alternativ ke zkouškám na zvířatech; vyčíslení a analýza nákladů a přínosů environmentálních zdravotních rizik a ukazatelů pro strategie prevence.

Přírodní nebezpečí: zlepšení předpovídání a integrovaného posuzování nebezpečí, citlivosti a rizik v souvislosti s pohromami způsobenými geologickým nebezpečím (jako například zemětřesení, sopečné erupce, tsunami) a klimatem (jako například bouře, sucha, povodně, lesní požáry, sesuvy půdy, laviny a jiné mimořádné události) a dopadu těchto pohrom; vývoj systémů včasného varování a zlepšení strategií pro prevenci, zmírňování a řízení, rovněž v rámci mnohostranného přístupu k rizikům.

Udržitelné řízení zdrojů

Zachování a udržitelné řízení přírodních zdrojů a zdrojů vytvořených člověkem a biologické rozmanitosti: ekosystémy; řízení vodních zdrojů; nakládání s odpady a prevence odpadů; ochrana a řízení biologické rozmanitosti včetně kontroly invazivních nepůvodních druhů, ochrana půdy, mořského dna, lagun a pobřežních oblastí, přístupy proti rozšiřování pouští a znehodnocování půdy, ochrana přírodní krajiny; udržitelné využívání lesů a hospodaření s lesy; udržitelná správa a plánování městského prostředí, včetně následně industrializovaných zón; správa údajů a informační služby; hodnocení a předpovídání přírodních procesů.

Řízení mořského prostředí: dopady lidských činností na mořské prostředí a jeho zdroje; znečištění a eutrofizace v regionálních mořích a pobřežních oblastech; hlubokomořské ekosystémy; hodnocení trendů v biologické rozmanitosti moří, procesů v ekosystému a oceánské proudění; geologie mořského dna; rozvoj strategií, koncepcí a nástrojů pro udržitelné využívání oceánů a jejich zdrojů.

Environmentální technologie

Environmentální technologie pro sledování, simulaci, prevenci, zmírnění, přizpůsobení, ozdravění a obnovení přírodního životního prostředí a prostředí vytvořeného člověkem: související s vodou, klimatem, vzduchem, mořem, městským a venkovským prostředím, půdou, nakládáním s odpady, recyklací, ekologickými výrobními procesy, udržitelnými produkty a chemickou bezpečností.

Ochrana, zachování a posílení kulturního dědictví, včetně životního prostoru člověka: zlepšené vyhodnocování škod na kulturním dědictví, vývoj inovačních strategií pro jeho zachování; podpora začlenění kulturního dědictví do městského prostředí.

Hodnocení, ověřování a zkoušení technologií: metody a nástroje pro posuzování procesů, technologií a produktů z hlediska environmentálních rizik a životního cyklu, včetně strategií alternativního testování a zejména metod bez použití zvířat u průmyslových chemických látek; podpora platforem pro udržitelnou chemii, lesní technologii, zásobování vodou a asanaci vod (11); vědecká a technologická hlediska budoucího evropského programu ověřování a zkoušení environmentálních technologií, doplnění nástrojů pro posuzování třetí stranou.

Pozorování Země a nástroje pro hodnocení

Systémy pro pozorování pevniny a oceánů a metody pro sledování životního prostředí a udržitelného rozvoje: přispívat v rámci GEOSS (s nímž se doplňuje GMES) k vývoji a integraci pozorovacích systémů pro řešení otázek životního prostředí a udržitelnosti; interoperabilita systémů a optimalizace informací pro chápání, modelování a předvídání environmentálních jevů, pro posuzování, zkoumání a řízení přírodních zdrojů.

Metody předvídání a nástroje pro hodnocení udržitelného rozvoje s ohledem na různá měřítka pozorování: modelování vztahů mezi hospodářstvím/životním prostředím/společností, včetně tržních nástrojů, vnějších faktorů, prahových hodnot a vývoje znalostní základny a metodiky pro posuzování dopadu na udržitelný rozvoj v klíčových oblastech jako užívání zemědělské půdy a záležitosti související s moři; rozvoj měst, sociální a hospodářská napětí související se změnou klimatu.

7.   Doprava (včetně letectví)

Cíl

Na základě technologického pokroku a pokroku dosaženého při provozu a na základě evropské dopravní politiky vyvíjet integrované, bezpečnější, ekologičtější a inteligentnější panevropské dopravní systémy ve prospěch všech občanů, společnosti a klimatu, s ohledem na životní prostředí a přírodní zdroje a upevnit a dále rozvíjet konkurenceschopnost, kterou získala evropská průmyslová odvětví na světovém trhu.

Odůvodnění

Doprava je jednou ze silných stránek Evropy — odvětví letecké dopravy přispívá 2,6% k HDP EU (s 3,1 miliony pracovních míst) a pozemní doprava tvoří 11 % HDP EU (a zaměstnává 16 milionů osob). Doprava však způsobuje 25 % všech emisí CO2 v EU, a proto je nezbytně nutná ekologizace tohoto systému, aby byly zajištěny udržitelnější dopravní struktury a slučitelnost s mírami růstu, jak je uvedeno v bílé knize „Evropská dopravní politika do roku 2010: čas rozhodnout“ (12).

Rozšíření (zvýšení rozlohy o 25 % a populace o 20 %) a hospodářský rozvoj EU jsou novými výzvami pro účinnou, nákladově efektivní a udržitelnou přepravu osob a zboží. Doprava rovněž přímo souvisí s dalšími významnými politikami, jako je obchod, hospodářská soutěž, zaměstnanost, životní prostředí, soudržnost, energetika, bezpečnost a vnitřní trh.

Investice do výzkumu a technologického rozvoje v dopravních odvětvích v EU je předpokladem pro zajištění technologické konkurenční výhody na celosvětových trzích (13). Činnosti na evropské úrovni budou podněcovat také restrukturalizaci průmyslu, včetně integrace dodavatelského řetězce a zejména malých a středních podniků.

Výzkumné programy vytvořené evropskými technologickými platformami (14) potvrzují nutnost nového hlediska v oblasti „dopravních systémů“, které bere v úvahu interakci vozidel nebo plavidel, dopravních sítí nebo infrastruktur a využívání dopravních služeb, přičemž toto hledisko lze rozvíjet pouze na evropské úrovni. Náklady na výzkum a technologický rozvoj ve všech těchto oblastech značně narůstají a spolupráce na úrovni EU je nutná, aby „kritické množství“ různých poskytovatelů výzkumu a technologického rozvoje mohlo při nákladové efektivnosti čelit rozsáhlým a multidisciplinárním výzvám a aby byly řešeny politické, technologické a socioekonomické otázky jako je „ekologické a bezpečné vozidlo“ budoucnosti, interoperabilita a intermodalita se zvláštním zaměřením na vodní a železniční dopravu, cenovou dostupnost, bezpečnost, kapacitu a dopady na životní prostředí v rozšířené Unii. Při provádění evropských politik bude rovněž zásadní rozvíjet technologie pro podporu systému Galileo a jeho využití.

Témata a činnosti uvedené níže mají velký význam pro průmysl a budou řešit potřeby tvůrců politik jednotným způsobem zahrnujícím hospodářská, sociální a environmentální hlediska dopravní politiky. Navíc budou podporovány stávající, jakož i nové politické potřeby, například v souvislosti s vývojem v námořní politice nebo s prováděním politiky Jednotného evropského nebe.

Činnosti

Letectví a letecká doprava

Ekologizace letecké dopravy: snížení emisí, včetně skleníkových plynů, a rušení hlukem, což zahrnuje činnosti týkající se motorů a alternativních paliv, struktur a nových návrhů letadel, včetně letadel s rotující nosnou plochou (včetně helikoptér a letadel s překlopnými rotory) , letištního provozu a řízení provozu.

Zvyšování časové efektivity: zvyšování efektivity letových řádů se zaměřením na inovační systémy řízení letového provozu v souladu s účinným prováděním politiky Jednotného evropského nebe, která zahrnuje vzdušné a pozemní složky a složky kosmického prostoru, včetně provozu a větší autonomie letadel.

Zajišťování spokojenosti a bezpečnosti zákazníků: zvýšení pohodlí cestujících, inovační služby poskytované na palubě a účinnější přístup k cestujícím; zlepšení všech bezpečnostních hledisek letecké dopravy; širší výběr letadel od letadel s širokým trupem po menší letadla, vhodná pro různá použití (včetně regionálních použití).

Zvyšování nákladové efektivnosti: snižování nákladů souvisejících s vývojem výrobků, výrobních a provozních nákladů, a to se zaměřením na inovativní a bezúdržbová, opravená a přebudovaná letadla, zvýšené využívání automatizace a simulace.

Ochrana letadel a cestujících: posílení opatření na ochranu cestujících, posádky, letadla a systému letecké dopravy, jako jsou zdokonalené metody pro zpracování údajů a identifikaci, ochrana letadla proti útoku, zdokonalení koncepce letadel z hlediska bezpečnosti.

Průkopnická činnost v letecké dopravě budoucnosti: řešení dlouhodobých výzev letectví prostřednictvím radikálnějších, ekologicky účinných, přístupných a inovačních kombinací technologií, které by vedly k významnému pokroku v letecké dopravě.

Udržitelná pozemní doprava (železniční, silniční a vodní)

Ekologizace pozemní dopravy: snížení znečištění životního prostředí a rušení hlukem, včetně skleníkových plynů; snížení dopadu dopravy na změnu klimatu prostřednictvím snížení emisí za pomoci technologických a socioekonomických prostředků, jakož i za pomoci odborných kurzů pro uživatele; vývoj ekologických a výkonných motorů a pohonných hmot, včetně hybridní technologie a využití alternativních paliv v dopravě, jako jsou vodíkové a palivové články, s přihlédnutím k nákladové a energetické efektivitě; strategie pro likvidaci vozidel a plavidel.

Podporování a zvyšování převodu na jiný druh dopravy a odlehčení dopravních koridorů: vývoj udržitelných inovačních, intermodálních a interoperabilních regionálních a celostátních dopravních a logistických sítí, infrastruktur a systémů v Evropě; internalizace nákladů; výměna informací mezi vozidlem/plavidlem a dopravní infrastrukturou; optimalizace kapacity infrastruktury; strategie pro převod na jiný druh dopravy za účelem podpory energeticky účinných dopravních prostředků.

Zajištění udržitelné městské mobility pro všechny občany, včetně občanů znevýhodněných: inovační organizační schémata, včetně ekologických a bezpečných vozidel a méně znečišťujících dopravních prostředků, nové vysoce kvalitní způsoby veřejné dopravy a racionalizace osobní dopravy, komunikační infrastruktura, integrované městské a dopravní plánování, s přihlédnutím k jejich souvislosti s růstem a zaměstnaností.

Zlepšení bezpečnosti a ochrany jako přirozená součást dopravního systému: při dopravě pro řidiče, cestující, posádku, cyklisty a chodce, jakož i pro náklad, při navrhování a provozu vozidel, plavidel, infrastruktur a v celém dopravním systému.

Posílení konkurenceschopnosti: zlepšení postupů pro navrhování; vývoj vyspělých technologií v oblasti pohonných hmot a vozidel a plavidel; budování a údržba inovačních a nákladově efektivních výrobních systémů a infrastruktury; integrační architektury.

Podpora evropského globálního družicového navigačního systému (Galileo a EGNOS): služby přesného určování polohy a času pro použití v řadě odvětví; účinné využití družicové navigace a podpora pro stanovení technologií druhé generace a aplikací.

8.   Sociálně-ekonomické a humanitní vědy

Cíl

Vytváření hlubokých a společných znalostí o složitých a vzájemně souvisejících socioekonomických problémech, před nimiž Evropa stojí, jako jsou růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost, sociální soudržnost, sociální a kulturní výzvy a výzvy v oblasti vzdělávání v rozšířené Evropě a udržitelnost, výzvy v oblasti životního prostředí, demografická změna, migrace a integrace, kvalita života a celosvětová vzájemná závislost, zejména s ohledem na stanovení lepší znalostní základny pro politiky v příslušných oblastech.

Odůvodnění

Evropa má silnou a velmi kvalitní výzkumnou základnu v sociálně-ekonomických a sociálně-kulturních vědách a humanitních oborech. Různorodost přístupů v rámci EU v hospodářské, sociální, politické a kulturní oblasti poskytuje velmi plodnou půdu pro výzkum v těchto oborech na úrovni EU. Společný výzkum zaměřený na evropské socioekonomické a sociokulturní otázky ve výše uvedených oblastech představuje pro Evropu vysokou přidanou hodnotu. Za prvé, příslušné otázky a výzvy jsou na evropské úrovni velmi důležité a jsou předmětem politik Společenství. Za druhé, srovnávací výzkum probíhající v EU nebo v jiných zemích je obzvláště účinným nástrojem a současně představuje významné studijní příležitosti přesahující hranice zemí a regionů.

Za třetí, výzkum na úrovni EU má zvláštní výhody v tom, že umožňuje shromažďovat údaje z celé Evropy a pro pochopení složitých otázek využívat více hledisek. A nakonec, vývoj opravdu evropské socioekonomické znalostní základny, která umožní čelit těmto klíčovým výzvám, podstatně přispěje k podpoře jejich společného pochopení v celé Evropské unii a především mezi evropskými občany.

Činnosti, které mají být podporovány a které by měly výrazně přispět ke zlepšení formulování, provádění, dopadů a hodnocení politiky a stanovení regulačních opatření v širokém spektru oblastí, jako jsou hospodářská, sociální, kulturní politika, politika vzdělávání a odborné přípravy, politika rovnosti žen a mužů, politika v souvislosti s podniky, politika mezinárodního obchodu, spotřebitelská politika, politika vnějších vztahů, vědecká a technologická politika, politika úředních statistik a vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva, jsou uvedeny níže. Navíc budou poskytnuty prostředky pro řešení nových socioekonomických výzev, jakož i pro výzkum nových nebo nepředvídaných politických potřeb. Pro jednání o budoucích výzkumných programech lze rovněž použít sociální platformy.

Činnosti

Růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost ve znalostní společnosti: rozvoj a integrace výzkumu v otázkách ovlivňujících růst, socioekonomickou stabilitu, zaměstnanost a konkurenceschopnost, zahrnujících témata jako inovace, vzdělávání, včetně celoživotního učení a úlohy vědeckých a jiných znalostí a nehmotných statků v celosvětovém měřítku, mládež a politika v oblasti mládeže, přizpůsobení politik v oblasti trhu práce a vnitrostátní institucionální souvislosti.

Spojení hospodářských, sociálních a environmentálních cílů v evropskou perspektivu: zaměřením se na dvě klíčové a neoddělitelné otázky neustálého vývoje evropských socioekonomických modelů a hospodářské a sociální a regionální soudržnosti v rozšířené EU, a to s ohledem na udržitelnost a ochranu životního prostředí, udržitelné plánování městského prostředí, vzájemné působení životního prostředí, energetiky a společnosti a úlohu měst a metropolitních regionů a socioekonomické dopady evropských politik a evropské legislativy.

Hlavní trendy ve společnosti a jejich důsledky: například demografická změna, včetně stárnutí a jeho účinků na důchodové systémy, migrace a integrace, analýza dopadů demografické změny na rozvoj měst; životní styl, práce, rodina, nalezení souladu mezi pracovním a rodinným životem, otázky rovného postavení mužů a žen, otázky zdravotně postižených osob, zdraví a kvalita života; ochrana spotřebitele v oblasti hospodářství; nerovnosti; kriminalita; úloha obchodu ve společnosti a rozmanitost populace, etnická příslušnost, náboženský pluralismus, kulturní interakce, multikulturní otázky a otázky související s ochranou základních práv a bojem proti jakékoli diskriminaci.

Evropa ve světě: pochopení měnícího se vzájemného působení, vztahů mezi kulturami a vzájemné závislosti mezi regiony celého světa včetně rozvojových regionů a jejich důsledky; řešení nových hrozeb a rizik, aniž by byla porušována lidská práva, svoboda a dobré životní podmínky, a podpora míru.

Občan v Evropské unii: v rámci budoucího vývoje rozšířené EU, úsilí směřující ke vzniku pocitu demokratického „vlastnictví“ a k aktivnímu zapojení evropských občanů; účinná a demokratická správa věcí veřejných na všech úrovních, včetně řízení hospodářských a právních záležitostí a úloha občanské společnosti , jakož i inovační postupy řízení s cílem posílit účast občanů a spolupráci mezi veřejnými a soukromými subjekty ; výzkum pro budování společného porozumění a společné úcty k evropským rozdílnostem a podobnostem, co se týče kultury, náboženství, kulturního dědictví, institucí a právních systémů, dějin, jazyků a hodnot jako stavebních prvků naší evropské multikulturní identity a našeho dědictví.

Socioekonomické a vědecké ukazatele: jejich využití při tvorbě politiky a při jejím provádění a sledování, zlepšování stávajících ukazatelů, technik pro jejich analýzu a vývoj nových ukazatelů pro tento účel a pro hodnocení výzkumných programů, včetně ukazatelů založených na úředních statistických údajích.

Prognostické činnosti týkající se hlavních vědeckých, technologických a souvisejících socioekonomických otázek, jako jsou budoucí demografické trendy a globalizace znalostí, šíření znalostí a vývoj výzkumných systémů, jakož i budoucí rozvoj v rámci hlavních oblastí výzkumu a vědeckých oborů a mezi nimi.

9.   Vesmír

Cíl

Podporovat evropský kosmický program se zaměřením na aplikace, jako je globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES), s přínosem pro občany a pro konkurenceschopnost evropského kosmického průmyslu. To přispěje k rozvoji evropské politiky pro oblast vesmíru a doplní úsilí členských států a dalších klíčových činitelů, včetně Evropské kosmické agentury (ESA).

Odůvodnění

Společenství může v této oblasti přispět k lepšímu stanovení společných cílů založených na požadavcích uživatelů a cílech politiky; ke koordinaci činností s cílem zamezit zdvojení činností a dosáhnout co největší interoperability; ke zvýšení nákladové efektivnosti a k definování norem. Orgány veřejné moci a rozhodovací orgány představují významné potenciální uživatele a rovněž evropský průmysl bude mít prospěch z přesně stanovené evropské politiky v oblasti vesmíru prováděné prostřednictvím evropského kosmického programu, zčásti podporovaného navrhovanými akcemi pro výzkum a technologický rozvoj. Akce na úrovni EU jsou nutné i pro podporu cílů politiky Společenství, například v oblastech zemědělství, lesnictví, rybolovu, životního prostředí, zdraví, telekomunikací, bezpečnosti, dopravy, jakož i pro zajištění toho, aby byla Evropa respektovaným partnerem v regionální a mezinárodní spolupráci.

V průběhu posledních 40 let si Evropa jak na úrovni jednotlivých států, tak prostřednictvím ESA vybudovala vynikající technologickou způsobilost. Udržení konkurenceschopného průmyslu (včetně výrobců, poskytovatelů služeb a provozovatelů služeb) vyžaduje nový výzkum a technologie. Vesmírné aplikace přinášejí občanům důležitý užitek prostřednictvím vedlejších produktů technologií a jsou v technologicky vyspělé společnosti nepostradatelné.

Při zvláštním zaměření se na využívání stávajících schopností v Evropě je cílem níže uvedených činností: efektivní využívání vesmírných prostředků (v koordinaci s prostředky in situ, včetně vzdušných prostředků) pro provádění aplikací jako GMES a jejich přínos k prosazování práva v politikách Společenství; průzkum vesmíru umožňující mezinárodní spolupráci a výrazné technologické průlomy, jakož i nákladově efektivní úkoly; využívání a průzkum vesmíru podporovaný činnostmi, které zaručují strategickou roli Evropské unie. Tyto činnosti budou doplněny dalšími akcemi rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci a programu pro vzdělávání a odbornou přípravu. Přínos níže uvedených činností pro veřejný pořádek bude rovněž maximalizován, včetně prostřednictvím poskytnutí další podpory pro možné nové politické potřeby, například: řešení vycházející z vesmírných technologií pro podporu rozvojových zemí a využití nástrojů a metod pozorování vesmíru k podpoře rozvoje v politikách Společenství.

Činnosti

Aplikace založené na vesmírných technologiích sloužící evropské společnosti

GMES: vývoj monitorovacích systémů a systémů včasného varování umístěných na družicích a in situ, včetně systémů pro bezpečnost občanů, a technik souvisejících s řízením životního prostředí a s bezpečností (včetně zvládání přírodních pohrom) a jejich integrace se složkami umístěnými na zemi, na palubě lodí a letadel; podpora integrace, harmonizace, používání a poskytování údajů (jak satelitních, tak in situ, včetně pozemních, lodních a vzdušných) a služeb GMES.

Inovativní družicové komunikační služby, hladce integrované v globálních elektronických komunikačních sítích, pro občany a podniky v aplikačních odvětvích zahrnujících civilní obranu, elektronickou veřejnou správu, telemedicínu, televzdělávání, vyhledávání a záchranu osob, cestovní ruch a volný čas, osobní navigaci, řízení loďstva, zemědělství a lesnictví, meteorologii a běžné uživatele.

Vývoj technologií pro sledování a systémů umožňujících snížit zranitelnost služeb založených na vesmírných technologiích a přispět ke kontrole vesmírného prostoru.

Použití systémů založených na vesmírných technologiích pro prevenci rizik a jejich řízení a pro všechny typy nebezpečí, posílení jejich propojení se systémy, jež nejsou založeny na vesmírných technologiích.

Průzkum vesmíru

Součinností s iniciativami ESA nebo národních vesmírných agentur v oblasti průzkumu vesmíru podporovat výzkum a vývoj a zvyšovat vědeckou přidanou hodnotu na nejvyšší možnou míru; usnadnit přístup k vědeckým údajům.

Podpora při koordinaci úsilí ve vývoji vesmírných teleskopů a detektorů, jakož i při analýze údajů ve vědách o vesmíru.

Výzkum a technologický rozvoj k posílení přítomnosti ve vesmíru

Výzkum a vývoj v oblasti vesmíru zaměřený na dlouhodobé potřeby, včetně vesmírné dopravy; výzkumné činnosti pro zvýšení konkurenceschopnosti a nákladové efektivnosti evropského odvětví vesmírné technologie.

Vesmírné vědy, včetně biolékařství a vědy o životě a přírodní vědy ve vesmíru.

10.   Bezpečnost

Cíl

Vyvinout technologie a znalosti pro budování kapacit potřebných k zajištění bezpečnosti občanů před hrozbami, jako například terorismem, přírodními pohromami a trestnou činností, a současně ctít základní lidská práva a soukromí; zajistit optimální a koordinované využívání dostupných technologií ve prospěch civilní bezpečnosti Evropy, podněcovat spolupráci poskytovatelů a uživatelů řešení v oblasti civilní bezpečnosti, zlepšovat konkurenceschopnost evropského bezpečnostního průmyslu a dosáhnout výsledků výzkumu, který se řídí konkrétními úkoly, s cílem odstranit slabá místa v oblasti bezpečnosti.

Odůvodnění

Bezpečnost v Evropě je předpokladem prosperity a svobody. Bezpečnostní strategie EU: „Bezpečná Evropa v lepším světě“, kterou přijala Evropská rada, reaguje na nutnost zavést souhrnnou bezpečnostní strategii, která zahrnuje bezpečnostní opatření v civilní oblasti a v oblasti bezpečnosti.

Výzkum související s bezpečností je důležitým stavebním prvkem pro dosažení vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Tento výzkum rovněž přispěje k rozvoji technologií a schopností pro podporu jiných politik Společenství v oblastech jako doprava, civilní ochrana, energetika, životní prostředí a zdraví. Mimořádná povaha výzkumu v oblasti bezpečnosti vyžaduje zvláštní prováděcí pravidla.

Stávající výzkumné činnosti spojené s bezpečností jsou v Evropě negativně ovlivněny roztříštěným úsilím, nedostačující kritickou mírou, pokud jde o množství i rozsah, a nedostatečným propojením a interoperabilitou. Evropa musí zlepšit soudržnost výzkumného úsilí, a to rozvíjením účinných institucionálních opatření a podněcováním různých vnitrostátních a mezinárodních činitelů ke spolupráci a koordinaci s cílem vyhnout se zdvojování a dosáhnout maximální součinnosti. Bezpečnostní výzkum na úrovni Společenství bude i nadále zaměřen výlučně na civilní obyvatelstvo a soustředí se na činnosti, které mají ve srovnání s výzkumem na vnitrostátní úrovni zjevnou přidanou hodnotu. Tento výzkum v oblasti civilní bezpečnosti v rámci sedmého rámcového programu pak posílí konkurenceschopnost evropského bezpečnostního průmyslu. Vzhledem k tomu, že existují oblasti technologií „dvojího užití“, bude pro zajištění doplňkovosti zapotřebí úzké koordinace s činnostmi Evropské obranné agentury.

Výzkum bezpečnosti se zaměří na schopnosti Unie související s dohledem, šířením informací a povědomí o hrozbách a incidentech, jakož i systémy pro lepší posouzení a kontrolu situace pomocí lepšího využití běžných systémů IKT v oblasti různých operací.

Je třeba prosazovat zvláštní požadavky související s důvěrností v této oblasti, transparentnost poznatků výzkumu však nebude zbytečně omezována. Kromě toho je třeba určit oblasti, ve kterých již lze poznatky výzkumu zveřejnit.

Níže uvedené činnosti, které nesouvisí s obranou, budou doplňovat a začleňovat výzkum zaměřený na technologie a systémy související s civilní bezpečností, který je prováděn v rámci jiných témat. Tyto činnosti se budou řídit danými úkoly a budou rozvíjet technologie a schopnosti podle požadavků konkrétních bezpečnostních úkolů. Jsou navrženy pružně, aby se přizpůsobily novým a ještě neznámým hrozbám v oblasti bezpečnosti a souvisejícím politickým potřebám, které mohou z těchto hrozeb vyplynout, a to podporováním křížení a přebírání stávajících technologií pro odvětví civilní bezpečnosti. Evropský bezpečnostní výzkum bude podporovat rovněž rozvoj víceúčelových technologií, aby byl rozsah jejich využití co největší.

Činnosti

Bezpečnost občanů: poskytování technologických řešení pro civilní ochranu, včetně biologické bezpečnosti a ochrany proti rizikům vyplývajícím z trestné činnosti a teroristických útoků.

Bezpečnost infrastruktur a veřejných služeb: analýza a zabezpečení stávající i budoucí veřejné a soukromé kritické/síťové infrastruktury (např. v dopravě, energetice, IKT), systémů a služeb (včetně finančních a správních služeb).

Inteligentní ostraha a bezpečnost hranic: výzkum zaměřený na technologie a schopnosti pro zvýšení účinnosti a výkonu všech systémů, zařízení, nástrojů, procesů a metod rychlé identifikace nutných ke zlepšení bezpečnosti evropských pozemních a pobřežních hranic, včetně otázek kontroly a ostrahy hranic.

Obnovení bezpečnosti a ochrany v případě krize: výzkum zaměřený na technologie, které poskytují přehled o operacích a podporu pro různé operace pro řízení mimořádných situací (jako je civilní obrana, humanitární a záchranné úkoly), a na otázky jako příprava mezi různými organizacemi, koordinace a komunikace, distribuované architektury a lidské faktory.

Čtyři výše uvedené oblasti budou podporovány následujícími tématy, jež více zasahují do dalších oblastí:

Integrace, vzájemné propojení a interoperabilita bezpečnostních systémů: zpravodajská činnost, shromažďování informací a civilní ochrana, zaměření na technologie pro zvýšení interoperability systémů, zařízení, služeb a procesů, včetně informačních infrastruktur pro prosazování práva, protipožárních infrastruktur, infrastruktur civilní obrany a lékařských infrastruktur, jakož i na spolehlivost, organizační hlediska, ochranu důvěrnosti a integrity informací a sledovatelnost všech transakcí a operací.

Bezpečnost a společnost: výzkum zaměřený podle konkrétních úkolů, a to především na socioekonomické analýzy, na vypracovávání scénářů a na činnosti spojené s kulturními, sociálními, politickými a hospodářskými rozměry bezpečnosti, komunikací se společností, úlohou lidských hodnot a tvorbou politiky, psychologií sociálního prostředí terorismu, vnímáním bezpečnosti ze strany občanů, etikou, ochranou soukromí, předpokládaným vývojem ve společnosti a systémovou analýzou rizik. Výzkum se zaměří rovněž na technologie umožňující lepší ochranu soukromí a svobod a na slabá místa a nové hrozby, jakož i na řízení a posouzení vlivu možných následků.

Koordinace a strukturace bezpečnostního výzkumu: koordinace úsilí evropského a mezinárodního bezpečnostního výzkumu a rozvoj spolupůsobení civilního, bezpečnostního a obranného výzkumu, zlepšování právních podmínek a podpora optimálního využívání stávajících infrastruktur.

II.   MYŠLENKY

Cíl

Tento program zvýší dynamiku, tvořivost a excelenci evropského výzkumu na hranici poznání. Budou tedy podporovány výzkumné projekty, jejichž hlavní parametry určují výzkumní pracovníci, prováděné ve všech oblastech jednotlivými týmy, které si na evropské úrovni konkurují. Projekty budou financovány na základě návrhů, jež předloží a jejichž témata zvolí výzkumní pracovníci ze soukromého i veřejného sektoru, a budou posuzovány výhradně podle kritéria excelence na základě vzájemného hodnocení. Sdělování a šíření výsledků výzkumu je důležitou součástí tohoto programu.

Odůvodnění

„Hraniční" výzkum“, jehož hlavní parametry určují výzkumní pracovníci, je v rámci činností, které jsou běžně chápány jako „základní výzkum“, klíčovým předpokladem pro blahobyt a sociální pokrok, jelikož otevírá nové příležitosti pro vědecký a technologický pokrok a napomáhá k vytváření znalostí vedoucích k budoucím aplikacím a trhům.

Navzdory četným výsledkům a vysoké výkonnosti v mnoha oblastech nevyužívá Evropa svůj výzkumný potenciál a zdroje v nejvyšší možné míře a naléhavě potřebuje více kapacit pro vytváření znalostí a jejich přeměny v hospodářskou a sociální hodnotu a růst.

Celoevropský systém financování (který doplňuje, ale nenahrazuje vnitrostátní financování) zaměřený na podporu konkurence v rámci hraničního výzkumu prováděného jednotlivými týmy, které mohou mít národní nebo nadnárodní podobu, je klíčovou součástí evropského výzkumného prostoru a doplňuje další činnosti Společenství a vnitrostátní činnosti. Tento mechanismus přispěje k posílení dynamiky, k přilákání nejlepších výzkumných pracovníků z evropských i třetích zemí a k podpoře průmyslových investic.

Činnosti

Tato akce bude zaměřena na nejslibnější a nejproduktivnější oblasti výzkumu a nejlepší příležitosti pro vědecký a technologický pokrok, v rámci jednotlivých oborů i mezi obory, včetně inženýrských oborů a společenských a humanitních věd. Bude prováděna nezávisle na tematickém zaměření jiných částí rámcového programu a bude věnovat pozornost novým generacím výzkumných pracovníků a novým skupinám, ale i zavedeným týmům.

Činnosti Společenství v oblasti hraničního výzkumu budou prováděny Evropskou radou pro výzkum (ERV), kterou tvoří nezávislá vědecká rada podporovaná jednoduchou a nákladově efektivní specializovanou prováděcí strukturou. ERV budou řídit zaměstnanci přijatí k tomuto účelu, včetně úředníků z orgánů EU, a budou plnit pouze skutečně nezbytné administrativní úkoly, aby byla zajištěna stabilita a kontinuita nezbytné pro účinné řízení.

Vědecká rada se bude skládat z představitelů evropské vědecké obce na nejvyšší úrovni, a to při zajištění různorodosti oborů výzkumu, kteří budou jednat za svou osobu, nezávisle na politických či jiných zájmech. Její členové budou jmenováni Komisí na základě nezávislého a transparentního postupu pro jejich výběr , který byl dohodnut s vědeckou radou a zahrnuje konzultaci vědecké obce a zprávu pro Evropský parlament a Radu . Členové vědecké rady budou jmenováni na období čtyř let, které může být jednou prodlouženo, a to na základě rotačního systému zajišťujícího kontinuitu práce vědecké rady.

Vědecká rada bude mimo jiné určovat celkovou vědeckou strategii a bude mít plně ve své pravomoci rozhodnutí o typu výzkumu, který má být financován, a bude ručit za kvalitu činnosti z vědeckého hlediska. Mezi její úkoly bude patřit zejména sestavení ročního pracovního programu, stanovení postupu pro vzájemné hodnocení, jakož i sledování a kontrola kvality provádění programu z vědeckého hlediska. Vědecká rada schválí kodex chování, který mimo jiné upraví předcházení střetu zájmů.

Specializovaná prováděcí struktura bude odpovídat za všechny aspekty týkající se provádění a plnění programu v souladu s ročním pracovním programem. Bude odpovídat především za provádění vzájemného hodnocení a za výběr podle zásad stanovených vědeckou radou a bude zajišťovat finanční a vědecké řízení grantů.

Náklady na správu a zaměstnance ERV související s vědeckou radou a specializovanou prováděcí strukturou budou v souladu s jednoduchým a nákladově efektivním řízením; správní výdaje budou co nejnižší a nepřesáhnou 5% celkového finančního příspěvku určeného pro ERV , při zajištění zdrojů nezbytných pro provádění na vysoké úrovni, s cílem maximalizovat financování hraničního výzkumu .

Komise bude ručit za plnou samostatnost a bezúhonnost ERV. Zajistí, že jednání ERV bude v souladu se zásadami vědecké excelence, samostatnosti, účinnosti a transparentnosti a že ERV bude postupovat přesně podle strategie a prováděcí metodiky stanovené vědeckou radou. Komise vypracuje ve spolupráci s vědeckou radou výroční zprávu o činnosti ERV a o plnění cílů a předloží ji Radě a Evropskému parlamentu.

ERV bude mít možnost provádět vlastní strategické studie pro přípravu a podporu svých operativních činností. Zejména může konzultovat evropské, mezivládní a vnitrostátní iniciativy, aby naplánovala svou činnost s ohledem na další výzkum na evropské a vnitrostátní úrovni.

Provádění a řízení činnosti bude průběžně přezkoumáváno a vyhodnocováno za účelem zhodnocení výsledků činnosti a přizpůsobení a zlepšení postupů na základě získaných zkušeností. V rámci průběžného hodnocení podle čl. 7 odst. 2 bude proveden také nezávislý přezkum týkající se struktur a mechanismů ERV ve vztahu ke kritériím excelence, samostatnosti, účinnosti a transparentnosti a za plného zapojení vědecké rady. To bude zahrnovat proces a kritéria výběru členů vědecké rady. Přezkum se zaměří přímo na výhody a nevýhody struktury založené na výkonné agentuře a struktury založené na článku 171 Smlouvy. Na základě tohoto přezkumu by tyto struktury a mechanismy měly být případně změněny. Komise zajistí, aby byly za účelem přechodu k jakékoli potřebné změněné struktuře co nejrychleji provedeny a , jak to vyžaduje Smlouva, Evropskému parlamentu a Radě předloženy veškeré nezbytné přípravné práce, včetně jakýchkoliv legislativních návrhů, které považuje za nezbytné. Rámcový program bude za tímto účelem postupem spolurozhodování podle čl. 166 odst. 2 Smlouvy přizpůsoben nebo doplněn. Zpráva o pokroku podle čl. 7 odst. 2, jež bude předcházet průběžnému hodnocení, poskytne první závěry o činnosti ERV.

III.   LIDÉ

Cíl

Kvantitativní i kvalitativní posilování lidského potenciálu ve výzkumu a technologii v Evropě, a to podněcováním zájmu o profesi výzkumného pracovníka, podněcování evropských výzkumných pracovníků, aby zůstávali v Evropě, a lákáním výzkumných pracovníků z celého světa do Evropy, zvyšováním přitažlivosti Evropy pro nejlepší výzkumné pracovníky. Bude tak činěno zavedením soudržného souboru tzv. akcí „Marie Curie“, a to na základě zkušeností s akcemi „Marie Curie“ v rámci předchozích rámcových programů a se zvláštním ohledem na evropskou přidanou hodnotu, pokud jde o dopad na evropský výzkumný prostor. Tyto akce jsou zaměřeny na výzkumné pracovníky ve všech stádiích profesní dráhy, od základní odborné přípravy pro výzkum, zamýšlené zvláště pro mladé lidi, po celoživotní vzdělávání a profesní rozvoj ve veřejném i soukromém sektoru. Rovněž se bude usilovat o zvýšení účasti výzkumných pracovnic, a to podporou rovných příležitostí na všech akcích „Marie Curie“, navrhováním akcí pro zajištění toho, aby výzkumní pracovníci mohli dosáhnout vhodné rovnováhy mezi soukromým a pracovním životem a usnadněním návratu k profesní dráze ve výzkumu po přestávce.

Odůvodnění

Velký počet vysoce odborně vzdělaných a kvalifikovaných výzkumných pracovníků je nejen nezbytnou podmínkou pro vědecký pokrok a pro podporu inovací, ale i významným činitelem při získání a udržení investic do výzkumu poskytovaných veřejnými a soukromými subjekty. Vzhledem k rostoucí konkurenci na světové úrovni je vytvoření otevřeného evropského trhu práce pro výzkumné pracovníky, který bude zbaven všech forem diskriminace, a diverzifikace dovedností a profesní dráhy výzkumných pracovníků zásadní pro podporu přínosné cirkulace výzkumných pracovníků a jejich znalostí, jak v Evropě, tak i ve světovém měřítku. Budou zavedena zvláštní opatření, jako granty na opětovné zapojení, které budou poskytovat podporu začínajícím výzkumným pracovníkům a podporovat je v raném stádiu jejich vědecké dráhy a které budou usilovat o snížení „odlivu mozků“.

Mobilita, mezinárodní i mezioborová, včetně podpory průmyslové účasti a vytváření výzkumných profesí a akademických pracovních míst v evropském měřítku, je klíčovou součástí evropského výzkumného prostoru a je nezbytná pro zvýšení evropských kapacit a výkonnosti v oblasti výzkumu. Mezinárodní konkurence mezi výzkumnými pracovníky bude mít nadále ústřední postavení, aby tak byla zajištěna nejvyšší kvalita výzkumu v rámci těchto činností. Zvýšení mobility výzkumných pracovníků a posílení zdrojů těch institucí, které na mezinárodním poli lákají výzkumné pracovníky, podpoří střediska excelence po celé Evropské unii. S cílem zajistit odbornou přípravu a mobilitu v nových oblastech výzkumu a technologií bude zajištěna vhodná koordinace s ostatními částmi sedmého rámcového programu a bude se usilovat o součinnosti s jinými politikami Společenství, jako například s politikami v oblasti vzdělávání, soudržnosti a zaměstnanosti. V rámci části „Věda ve společnosti“ programu „Kapacity“ se předpokládají akce na vytvoření vazeb mezi vzděláváním v oblasti vědy a vědeckou profesní dráhou a výzkumné a koordinační akce zaměřené na nové metody vzdělávání v oblasti vědy.

Činnosti

Základní odborná příprava výzkumných pracovníků pro zlepšení jejich profesních vyhlídek ve veřejném i soukromém sektoru, mimo jiné rozšiřováním jejich vědeckých a všeobecných dovedností, včetně těch, jež se týkají transferu technologií a podnikání, a získávání většího počtu mladých lidí pro vědecké profese. To bude prováděno prostřednictvím sítí „Marie Curie“, jejichž hlavním cílem je překonávat roztříštěnost základní odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků a posilovat jejich základní odbornou přípravu a profesní rozvoj na evropské úrovni. Předpokládá se podpora nejlepších výzkumných pracovníků na počátku profesní dráhy při zapojování do zavedených výzkumných týmů. Členové nadnárodních sítí musí využít svých doplňkových schopností prostřednictvím integrovaných programů odborné přípravy. Podpora bude zahrnovat nábor výzkumných pracovníků na počátku profesní dráhy, organizování odborných školení přístupných rovněž pro výzkumné pracovníky mimo síť a vedoucí akademické pracovníky nebo pracovníky v průmyslovém odvětví pro předávání znalostí a dohled.

· Celoživotní vzdělávání a profesní rozvoj pro podporu profesního rozvoje zkušených výzkumných pracovníků. Pro doplnění nebo získání nových dovedností a schopností nebo pro zvýšení mezioborovosti/mnohooborovosti nebo meziodvětvové mobility se předpokládá podpora pro výzkumné pracovníky se zvláštními potřebami, pokud jde o další/doplňkové schopnosti a dovednosti, pro výzkumné pracovníky, kteří se k výzkumné profesi vracejí po přestávce, a pro (opětovnou) integraci výzkumných pracovníků na dlouhodobé výzkumné pracovní místo v Evropě, včetně místa v zemi jejich původu, po získání zkušeností v rámci nadnárodní/mezinárodní mobility. Tato akce bude prováděna prostřednictvím individuálních stipendií udělovaných přímo na úrovni Společenství a prostřednictvím spolufinancování regionálních, celostátních a mezinárodních programů, pokud jsou splněna kritéria evropské přidané hodnoty, transparentnosti a otevřenosti.

Nejprve bude v omezené míře zaveden režim spolufinancování, což umožní získání nezbytných zkušeností.

Spojovací mosty a partnerství mezi průmyslovými podniky a vysokými školami: podpora dlouhodobých programů spolupráce mezi akademickými a průmyslovými organizacemi, zejména malými a středními podniky a včetně tradičních výrobních podniků, s cílem podpořit meziodvětvovou mobilitu a zvýšit předávání znalostí prostřednictvím společných výzkumných partnerství podporovaných náborem zkušených výzkumných pracovníků pro tato partnerství, vysíláním zaměstnanců mezi oběma odvětvími a organizováním různých akcí.

Mezinárodní rozměr: zvyšování kvality evropského výzkumu získáváním nadaných výzkumných pracovníků z mimoevropských zemí a podporování výzkumné spolupráce, jež bude přínosem pro obě strany, s výzkumnými pracovníky z mimoevropských zemí. Mezi prostředky pro tento účel budou patřit mezinárodní stipendia pro pracovníky vysílané do třetích zemí (se stanoveným obdobím povinného návratu); mezinárodní stipendia pro pracovníky přijíždějící ze třetích zemí; partnerství na podporu výměny výzkumných pracovníků. Podporovány budou rovněž společné iniciativy evropských organizací a organizací ze zemí sousedících s EU a zemí, s nimiž Společenství uzavřelo dohodu o vědecké a technologické spolupráci. Činnost bude zahrnovat opatření umožňující čelit nebezpečí „odlivu mozků“ z rozvojových zemí a zemí s transformujícím se hospodářstvím a opatření pro vytvoření sítí evropských výzkumných pracovníků působících v zahraničí. Tyto akce budou prováděny v souladu s mezinárodními činnostmi v rámci programů „Spolupráce“ a „Kapacity“.

Zvláštní akce na podporu vytvoření skutečného evropského trhu práce pro výzkumné pracovníky, a to odstraňováním překážek mobility a rozšiřováním profesních možností výzkumných pracovníků v Evropě. Podporována budou rovněž stimulační opatření pro veřejné instituce, které podporují mobilitu, kvalitu a profil svých výzkumných pracovníků. Nadto budou udělována ocenění s cílem zvýšit veřejné povědomí o tzv. akcích „Marie Curie“ a jejich cílech.

IV.   KAPACITY

Tato část sedmého rámcového programu posílí výzkumné a inovační kapacity v celé Evropě a zajistí jejich optimální využití. Tohoto cíle bude dosaženo:

optimalizací využití a rozvoje výzkumných infrastruktur;

posílením inovačních kapacit malých a středních podniků a jejich schopnosti využít výzkum ke svému prospěchu;

podporou vývoje regionálních uskupení zaměřených na výzkum;

uvolněním výzkumného potenciálu v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech EU;

vzájemným přiblížením vědy a společnosti v zájmu harmonické integrace vědy a technologie do evropské společnosti;

podporou soudržného vývoje politik výzkumu;

horizontálními akcemi a opatřeními na podporu mezinárodní spolupráce.

VÝZKUMNÉ INFRASTRUKTURY

Cíl

Optimalizace využití a rozvoje nejlepších výzkumných infrastruktur v Evropě a pomoc ve všech oblastech vědy a technologie při vytváření nových výzkumných infrastruktur panevropského zájmu, které evropská vědecká obec potřebuje k tomu, aby zůstala v čele pokroku ve výzkumu a byla schopna podpořit průmysl při posilování jeho znalostní základny a jeho technologického know-how.

Odůvodnění

Úloha výzkumných infrastruktur v pokroku znalostí a technologií a v jejich využívání stále roste. Tyto infrastruktury se již staly nedílnou a důležitou součástí oblastí, jako je například energetika, vesmír a fyzika částic, a v ostatních oblastech jejich význam roste. Jádrem výzkumu jsou například zdroje záření, databanky v genomice a databanky ve společenských vědách, observatoře pro environmentální a vesmírné vědy, zobrazovací systémy nebo čisté prostory pro studium a vývoj nových materiálů nebo nanoelektronika. Tyto výzkumné infrastruktury jsou nákladné, vyžadují širokou škálu odborných znalostí a měly být v evropském měřítku používány a využívány velkou skupinou vědeckých pracovníků a zákazníků z oblasti průmyslu.

Rozvoj evropského přístupu, co se týče výzkumných infrastruktur, včetně výpočetních a komunikačních infrastruktur přístupných přes internet a virtuálních infrastruktur, a provádění činností v této oblasti na úrovni EU může být významným přínosem v posilování evropského výzkumného potenciálu a jeho využívání a přispívání k rozvoji evropského výzkumného prostoru.

Zatímco členské státy budou mít i nadále ústřední postavení ve vývoji a financování infrastruktur, Společenství může a mělo by být katalyzátorem a multiplikátorem, který napomáhá k zajištění širšího a účinnějšího přístupu ke stávajícím infrastrukturám v různých členských státech a k jejich využívání, podněcuje koordinovaný rozvoj těchto infrastruktur a jejich propojení a podporuje vznik nových výzkumných infrastruktur panevropského významu ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. V tomto ohledu hraje klíčovou roli při určování potřeb a cestovní mapy evropských výzkumných infrastruktur Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI).

Činnosti

Činnosti, které budou prováděny v rámci tohoto oddílu, zahrnou celé pole vědy a technologie. Budou prováděny v úzké spolupráci s činnostmi probíhajícími v různých tematických oblastech s cílem zajistit, aby všechny akce na evropské úrovni v rámci Společenství odpovídaly potřebám výzkumných infrastruktur v dotyčných oblastech, včetně mezinárodní spolupráce.

Jde o tyto činnosti:

Podpora stávajících výzkumných infrastruktur

integrující činnosti: lépe v evropském měřítku organizovat způsob fungování výzkumných infrastruktur v dané oblasti a podporovat jejich soudržné využívání a rozvoj, zejména prostřednictvím nadnárodního přístupu, zajistit, aby evropští výzkumní pracovníci, včetně výzkumných pracovníku z průmyslu a malých a středních podniků, měli přístup k vysoce výkonným výzkumným infrastrukturám pro provádění svého výzkumu, a to bez ohledu na to, kde se tyto infrastruktury nacházejí;

posílení výzkumné infrastruktury přístupné přes internet: podporovat další rozvoj a vývoj a celosvětovou propojenost velkokapacitních a vysoce výkonných komunikačních infrastruktur a infrastruktur grid computing a posílit evropský potenciál výpočetních kapacit, jakož i případně podpořit jejich přijetí uživatelskými skupinami, posílit jejich význam na celosvětové úrovni a zvýšit stupeň důvěry v návaznosti na výsledky infrastruktur GEANT a Grid a na základě otevřených standardů interoperability.

Podpora nových výzkumných infrastruktur

budování nových infrastruktur a významné modernizace stávajících infrastruktur se zaměřením především na přípravné fáze: podporovat vznik nových výzkumných zařízení, v souladu se zásadou „proměnné geometrie“, založených zejména na práci fóra ESFRI (15); studie návrhů: prostřednictvím přístupu zdola k výzvám k předkládání návrhů podporovat vytváření nových výzkumných infrastruktur financováním ocenění za průzkum a studií proveditelnosti pro nové infrastruktury.

Projekty infrastruktur navrhované pro financování způsobem této souvislosti budou určeny na základě řady kritérií, včetně:

nemožnosti dosáhnout cíle pomocí stávajících mechanismů;

přidané hodnoty finanční podpory Společenství;

schopnosti nabídnout službu v reakci na potřeby uživatelů z vědecké (akademické i průmyslové) obce v rámci celé Evropy, včetně přidané hodnoty z hlediska evropského výzkumného prostoru;

vědecké excelence;

významu na mezinárodní úrovni;

příspěvku ke kapacitě technologického rozvoje;

příspěvku k rozvoji „na výzkumu založených uskupení excelence“.

technologické a organizační proveditelnosti;

možností pro evropské partnerství a pevných finančních a jiných závazků členských států a jiných hlavních účastníků, jakož i možnosti využít půjček EIB a strukturálních fondů;

hodnocení konstrukčních a provozních nákladů.

Co se týče budování nových infrastruktur, je třeba vzít v případně úvahu potenciál vědecké excelence v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech. Bude zajištěna účinná koordinace finančních nástrojů Společenství, především sedmého rámcového programu a strukturálních fondů.

VÝZKUM VE PROSPĚCH MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

Cíl

Posílení inovační kapacity evropských malých a středních podniků a jejich přínosu k vývoji výrobků a trhů založených na nových technologiích, a to pomocí těmto podnikům při zadávání výzkumu, při zvyšování jejich výzkumného úsilí, při rozšiřování jejich sítí, při lepším využívání výsledků výzkumu a při získávání technologického know-how a překonávání propasti mezi výzkumem a inovacemi.

Odůvodnění

Malé a střední podniky jsou jádrem evropského průmyslu. Měly by být klíčovou složkou inovačního systému a řetězce přeměny znalostí v nové výrobky, procesy a služby. Vzhledem k rostoucí konkurenci na vnitřním i světovém trhu musí evropské malé a střední podniky rozšířit znalosti a zvýšit intenzitu výzkumu, zlepšit využití výzkumu, rozvíjet obchodní činnosti na větších trzích a sítě znalostí na mezinárodní úrovni. Většina opatření, jež členské státy přijímají ve vztahu k malým a středním podnikům, nepodněcuje a nepodporuje nadnárodní spolupráci ve výzkumu ani nadnárodní transfer technologií. Akce na úrovni EU jsou nezbytné k doplnění a zvýšení dopadu akcí prováděných na celostátní a regionální úrovni. Kromě níže uvedených akcí bude účast malých a středních podniků podporována a usnadňována a jejich potřeby budou brány v úvahu v celém rámcovém programu.

Činnosti

Zvláštní akce ve prospěch malých a středních podniků jsou určeny na podporu malých a středních podniků nebo sdružení malých a středních podniků, které potřebují zadat výzkum: jedná se převážně o malé a střední podniky, jež využívají technologie v malé nebo střední míře a jejichž výzkumné kapacity jsou malé nebo žádné. Malé a střední podniky s intenzivním výzkumem se mohou zapojit jako poskytovatelé výzkumných služeb nebo zadat externí výzkum s cílem doplnit vlastní výzkumné činnosti. Akce zahrnou celou oblast vědy a technologie s přístupem zdola nahoru. Akce budou zahrnovat podporu demonstrací a dalších činností pro usnadnění využití výsledků výzkumu, při zajištění doplňkovosti s rámcovým programem pro konkurenceschopnost a inovace. Finanční prostředky budou přidělovány prostřednictvím dvou režimů:

Výzkum pro malé a střední podniky: podpora malých skupin inovačních malých a středních podniků při řešení běžných nebo doplňkových technologických problémů.

Výzkum pro sdružení malých a středních podniků: podpora sdružení malých a středních podniků a seskupení malých a středních podniků při vývoji technických řešení problémů společných pro velký počet malých a středních podniků v určitých průmyslových odvětvích nebo segmentech hodnotového řetězce.

Jasný důraz bude kladen na podporu výzkumných projektů. Kromě toho bude podpora poskytována vnitrostátním programům zajišťujícím finanční prostředky pro malé a střední podniky nebo sdružení malých a středních podniků, a to pro přípravu návrhů akcí v rámci části „Výzkum ve prospěch malých a středních podniků“. Při provádění rámcového programu Společenství pro výzkum a technologický rozvoj bude zajištěna doplňkovost a součinnost s akcemi rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace.

Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace bude prostřednictvím svých horizontálních služeb na podporu podniků a inovací podněcovat a usnadňovat účast malých a středních podniků v sedmém rámcovém programu. Bude zajištěna doplňkovost a součinnost s tímto programem a jinými programy Společenství.

REGIONY ZNALOSTÍ

Cíl

Posílení výzkumného potenciálu evropských regionů, zejména podněcováním a podporováním rozvoje regionálních „uskupení zaměřených na výzkum“ sdružujících vysoké školy, výzkumná střediska, podniky a regionální orgány v celé Evropě.

Odůvodnění

Úloha regionů jakožto důležitých činitelů ve výzkumném a vývojovém prostředí EU stále roste. Politika a činnosti v oblasti výzkumu na regionální úrovni často závisí na vývoji „uskupení“ sdružujících veřejné a soukromé účastníky. Pilotní akce týkající se „Regionů znalostí“ prokázala dynamiku tohoto vývoje a nutnost podporovat a povzbuzovat rozvoj takových struktur.

Akce v této oblasti umožní evropským regionům posílit kapacitu pro investice do výzkumu a technologického rozvoje a provádět výzkumné činnosti a současně maximalizovat potenciál pro úspěšné zapojení svých specialistů do evropských výzkumných projektů a usnadnit vytváření uskupení, a tím podporovat regionální rozvoj v Evropě. Akce usnadní vytváření regionálních uskupení, což přispěje k rozvoji evropského výzkumného prostoru.

Činnosti

Nová iniciativa „Regiony znalostí“ bude zahrnovat a sdružovat regionální účastníky zapojené do výzkumu, například vysoké školy, výzkumná střediska, průmysl, orgány veřejné moci (regionální rady nebo regionální rozvojové agentury). Projekty budou zahrnovat společnou analýzu plánů výzkumu regionálních uskupení (v koordinaci s dalšími činnostmi týkajícími se širší problematiky regionálních uskupení zaměřených na inovace) a vypracování souboru nástrojů na jejich zařazení do konkrétních výzkumných činností, včetně „instruktáže“ regionů s méně rozvinutým výzkumným profilem ze strany vysoce rozvinutých regionů a podpory vznikajících regionů znalostí.

To bude zahrnovat opatření zaměřená na zlepšení tvorby výzkumných sítí a přístupu ke zdrojům financování výzkumu, jakož i lepší integraci a propojení výzkumných činitelů a orgánů v regionálních ekonomikách. Tyto činnosti budou prováděny v úzkém spojení s regionální politikou Společenství (strukturální fondy), rámcovým programem pro konkurenceschopnost a inovace a s programy pro vzdělávání a odbornou přípravu.

V rámci zvláštní činnosti „Regiony znalostí“ se bude usilovat o dosažení součinnosti s regionální politikou Společenství, jakož i s příslušnými celostátními a regionálními programy, zejména pokud jde o konvergenční a nejvzdálenější regiony.

VÝZKUMNÝ POTENCIÁL

Cíl

Podněcovat realizaci celého výzkumného potenciálu rozšířené EU uvolněním a rozvíjením stávající nebo vyvíjející se excelence v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech EU (16) a napomáháním při posilování kapacit výzkumných pracovníků v těchto regionech tak, aby se mohli úspěšně účastnit výzkumných činností na úrovni Společenství.

Odůvodnění

Evropa nevyužívá plně svůj výzkumný potenciál, zejména v méně rozvinutých regionech vzdálených od evropského jádra výzkumného a průmyslového rozvoje. Aby tato akce pomohla výzkumným pracovníkům a institucím z těchto regionů, a to jak z veřejného, tak i soukromého sektoru, přispět k celkovém evropskému výzkumnému úsilí a současně využít znalostí a zkušeností jiných evropských regionů, je zaměřena na vytvoření podmínek, které jim umožní využít svůj potenciál a které pomohou při plném uskutečnění evropského výzkumného prostoru v rozšířené Unii. Akce budou vycházet z dřívějších a stávajících opatření, jako například evropská střediska excelence v tehdejších přistupujících a kandidátských zemích v rámci pátého rámcového programu a hostitelská stipendia Marie Curie pro předávání znalostí.

Činnosti

Akce v této oblasti bude zahrnovat podporu pro:

nadnárodní oboustranné vysílání výzkumných pracovníků probíhající mezi vybranými organizacemi v konvergenčních regionech a mezi jednou nebo několika partnerskými organizacemi; podpora vybraným střediskům stávající nebo vyvíjející se excelence je určena k náboru zkušených výzkumných pracovníků , včetně vedoucích pracovníků, z jiných zemí;

získávání a vývoj výzkumných zařízení a vývoj hmotného prostředí umožňujícího plné využití intelektuálního potenciálu ve vybraných střediscích stávající nebo vyvíjející se excelence v konvergenčních regionech;

organizování pracovních seminářů a konferencí pro snazší předávání znalostí; propagační činnosti, jakož i iniciativy zaměřené na šíření a předávání výsledků výzkumu v jiných zemích a na mezinárodních trzích a předávání uvedených výsledků těmto zemím a trhům;

„hodnotící nástroje“, prostřednictvím kterých může kterékoli výzkumné středisko v konvergenčních regionech získat mezinárodní nezávislé odborné vyhodnocení úrovně celkové kvality svého výzkumu a infrastruktur.

Bude se usilovat o významnou součinnost s regionální politikou Společenství. Akce podporované v rámci této části určí potřeby a možnosti pro posílení výzkumných kapacit vznikajících a stávajících středisek excelence v konvergenčních regionech, které by mohly být financovány ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.

Bude se rovněž usilovat o součinnost s rámcovým programem pro konkurenceschopnost a inovace, s cílem podpořit komerční využití výzkumu a technologického rozvoje v regionech ve spolupráci s průmyslem.

VĚDA VE SPOLEČNOSTI

Cíl

Za účelem vybudování otevřené, účinné a demokratické evropské znalostní společnosti podněcovat harmonickou integraci vědeckého a technologického úsilí a politik výzkumu, které jsou s tímto úsilím propojeny v evropské sociální síti, a to podporováním úvah a diskusí, v celoevropském měřítku, o vědě a technologii a o jejich vztahu k celému spektru společnosti a kultury.

Odůvodnění

Vliv vědy a technologie na náš každodenní život se stále zvyšuje. I když jsou věda a technologie výsledkem sociální činnosti a jsou utvářeny sociálními nebo kulturními činiteli, zůstávají oblastí velmi vzdálenou od každodenních starostí velké části veřejnosti a tvůrců politik a jsou i nadále předmětem nedorozumění. Sporné otázky související s novými technologiemi by měla řešit společnost prostřednictvím diskuse založené na dostatečných informacích vedoucí k správným volbám a rozhodnutím.

Činnosti

Hlavní a integrovaná iniciativa v této oblasti bude zahrnovat podporu pro:

posílení a zdokonalení evropského systému vědy a řešení těchto otázek: zlepšení využití a sledování vlivu vědeckých doporučení a odborných posudků při vytváření politiky (včetně řízení rizik); budoucnost vědeckých publikací; opatření pro větší přístupnost vědeckých publikací veřejnosti, jež se s nimi chce seznámit; bezpečnostní opatření pro vědecké oblasti, v nichž je možné zneužití; a otázky podvodů, důvěry a „samoregulace“;

širší zapojení výzkumných pracovníků a celé veřejnosti, včetně organizované občanské společnosti, do diskuse o otázkách souvisejících s vědou s cílem předvídat a objasnit politické a společenské problémy, včetně etických otázek;

úvahy a diskuse o vědě a technologii a jejich místě ve společnosti s využitím oborů, jako jsou například historie, sociologie a filosofie vědy a techniky;

výzkum problematiky žen a mužů, včetně začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do všech oblastí výzkumu a podpora role žen ve výzkumu a v rozhodovacích orgánech v oblasti vědy;

vytvoření otevřeného prostředí, které u dětí a mladých lidí vyvolá zájem o vědu, a to posilováním vědeckého vzdělávání na všech úrovních, včetně škol, a zvyšováním zájmu o vědu a plná účast na vědeckých činnostech mezi mladými lidmi ze všech prostředí;

posílení úlohy výzkumu prováděného na vysokých školách a dalších vyšších vzdělávacích zařízeních a zapojení těchto vysokých škol a zařízení do výzev globalizace;

lepší vzájemnou komunikaci a vzájemné porozumění mezi vědeckým světem a tvůrci politik, médii a širokou veřejností, a to pomocí, která vědcům umožní lépe sdělovat a předávat informace o své práci, a podporováním vědeckých informací, publikací a médií.

Tyto činnosti budou mít podobu převážně výzkumných projektů, studií, vytváření sítí a výměn, veřejných událostí a iniciativ, cen, průzkumů a shromažďování údajů. V mnoha případech budou zahrnovat mezinárodní partnerství s organizacemi ze třetích zemí.

PODPORA SOUDRŽNÉHO VÝVOJE POLITIK VÝZKUMU

Cíl

Posílení účinnosti a soudržnosti politik výzkumu na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství a jejich propojení s ostatními politikami, zlepšení vlivu veřejného výzkumu a jeho spojení s průmyslem a posílení veřejné podpory a jejího pákového efektu na investice ze strany soukromých účastníků.

Odůvodnění

Zvýšení investic do výzkumu a vývoje do výše dosahující cíle 3 % a zlepšení jejich účinnosti je nejvyšší prioritou Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost. Vývoj účinných politik pro zvýšení veřejných a soukromých investic do výzkumu proto představuje hlavní zájem veřejných orgánů s ohledem na potřebu urychlit přechod ke konkurenceschopné znalostní ekonomice. Vytvoření lepších rámcových podmínek pro výzkum vyžaduje adaptabilitu politik výzkumu, mobilizaci širší škály nástrojů, koordinaci úsilí překračujícího hranice států a mobilizaci ostatních politik.

Činnosti

Činnosti prováděné v rámci této části budou doplňovat koordinační činnosti v rámci programu „Spolupráce“ a jejich cílem bude zlepšení soudržnosti a dopadu politik a iniciativ na regionální a celostátní úrovni a na úrovni Společenství (např. programy financování, právní předpisy, doporučení a pokyny). Jde o tyto činnosti:

sledování a analýza veřejných politik a průmyslových strategií souvisejících s výzkumem, včetně jejich dopadu, a vývoj ukazatelů poskytujících informace a důkazy pro podporu návrhu, provádění, vyhodnocování a nadnárodní koordinace politik;

posílení dobrovolné koordinace politik výzkumu prostřednictvím opatření pro podporu provádění otevřené metody koordinace a iniciativ mezinárodní spolupráce vycházejících zdola nahoru na celostátní nebo regionální úrovni u otázek společného zájmu.

ČINNOSTI V OBLASTI MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Aby se Evropské společenství stalo konkurenceschopným a hrálo vedoucí úlohu na světové úrovni, potřebuje silnou a soudržnou mezinárodní politiku v oblasti vědy a technologie. Mezinárodní akce prováděné v rámci různých programů na základě sedmého rámcového programu budou prováděny v rámci celkové strategie mezinárodní spolupráce.

Tato mezinárodní politika má tři vzájemně související cíle:

podporovat evropskou konkurenceschopnost prostřednictvím strategických partnerství s třetími zeměmi ve vybraných oblastech vědy a zapojením nejlepších vědců ze třetích zemí do práce v Evropě a s Evropou;

usnadnit kontakty s partnery ve třetích zemích s cílem zajistit lepší přístup k výzkumu, který se provádí jinde ve světě;

v souladu se zásadou společného zájmu a prospěchu se zabývat zvláštními problémy, kterým čelí třetí země nebo které se dotýkají celého světa.

Spolupráce s třetími zeměmi na základě sedmého rámcového programu bude zaměřena zejména na tyto skupiny zemí:

kandidátské země;

země sousedící s EU, partnerské země Středomoří, země západního Balkánu (17) a země východní Evropy a střední Asie (EECCA) (18);

rozvojové země, se zaměřením na zvláštní potřeby jednotlivých dotyčných zemí nebo regionů (19);

země s transformujícím se hospodářstvím.

Tematicky zaměřené akce mezinárodní spolupráce budou prováděny v rámci programu „Spolupráce“. Mezinárodní akce v oblasti lidského potenciálu budou uskutečňovány v rámci programu „Lidé“.

V rámci programu „Kapacity“ budou prováděny horizontální podpůrné akce a opatření, která nejsou zaměřena na konkrétní tematickou nebo mezioborovou oblast zahrnutou v programu „Spolupráce“, a v omezeném počtu případů je možno doplnit zvláštní akce vzájemného zájmu týkající se spolupráce. Podporováním koordinace vnitrostátních programů pro mezinárodní vědeckou spolupráci bude usilováno o lepší soudržnost vnitrostátních činností. Vzhledem ke zkušenostem získaným v rámci INTAS a v návaznosti na jeho činnost v rámci spolupráce se zeměmi východní Evropy a střední Asie budou prostřednictvím tohoto programu a programů „Spolupráce“ a „Lidé“ provedeny činnosti zajišťující návaznost.

Bude zajištěna celková koordinace akcí mezinárodní spolupráce v rámci různých programů sedmého rámcového programu, jakož i jiných nástrojů Společenství.

NEJADERNÉ AKCE SPOLEČNÉHO VÝZKUMNÉHO STŘEDISKA

Cíl

Poskytnout pro proces tvorby politik Společenství vědeckou a technickou podporu orientovanou na potřeby zákazníka, a to podporou provádění a sledování stávajících politik a reakcí na nové politické požadavky.

Odůvodnění

Nezávislost Společného výzkumného střediska vůči zvláštním zájmům, ať soukromým či národním, spolu s technickými odbornými znalostmi umožňuje usnadnit komunikaci a dosáhnout shody mezi účastníky (průmyslovými sdruženími, environmentálními akčními skupinami, příslušnými orgány členských států, jinými výzkumnými středisky atd.) a tvůrci politiky, zvláště na úrovni Společenství a zejména s Evropským parlamentem . Prostřednictvím vědecké a technologické podpory přispívá Společné výzkumné středisko k účinnějšímu, transparentnějšímu a na spolehlivých vědeckých informacích založenému procesu tvorby politik Společenství. Každý výzkum provedený Společným výzkumným střediskem by měl být případně koordinován s výzkumem provedeným v rámci „témat“ zvláštního programu „Spolupráce“, aby se zabránilo překrývání a zdvojování.

Společné výzkumné středisko posílí své postavení v evropském výzkumném prostoru. Prostřednictvím usnadnění přístupu do svých zařízení pro evropské a mimoevropské výzkumné pracovníky, včetně vědeckých pracovníků v rané fázi, posílí spolupráci s dalšími veřejnými a soukromými výzkumnými organizacemi, důsledně zvýší vědeckou kvalitu svých vlastních činností a z vědeckého hlediska přispěje k odborné přípravě, která bude i nadále důležitou prioritou Společného výzkumného střediska.

Prospěšnost a důvěryhodnost podpory, kterou Společné výzkumné středisko poskytuje politikám Společenství, jsou úzce spojeny s kvalitou jeho vědeckých odborných znalostí a jeho zapojení v mezinárodní vědecké obci. Společné výzkumné středisko bude proto i nadále investovat do výzkumu a vytváření sítí s jinými středisky excelence v příslušných oblastech. Pokud má příslušné odborné znalosti pro vytvoření přidané hodnoty, bude se po všech stránkách účastnit nepřímých akcí s důrazem na společné vědecké referenční systémy, vytváření sítí, odbornou přípravu a mobilitu, výzkumnou infrastrukturu a účast v technologických platformách a koordinačních nástrojích.

Společné výzkumné středisko bude aktivně usilovat o podporu zapojení nových členských států a kandidátských zemí do svých činností na úrovni dosahované členskými státy EU-15.

Činnosti

Priority Společného výzkumného střediska se soustředí na oblasti, které jsou pro EU strategicky důležité a ve kterých jeho vklad představuje vysokou přidanou hodnotu. Vědecká a technologická podpora politik Společenství bude i nadále poskytována v klíčových oblastech, jako je udržitelný rozvoj, změna klimatu, potraviny, energetika, doprava, chemické látky, alternativní metody pro zkoušky na zvířatech, politika výzkumu, informační technologie, referenční metody a materiály, biotechnologie, rizika, nebezpečí a socioekonomické dopady. K růstu výzkumného úsilí dojde rovněž v oblastech klíčového zájmu Společenství:

Prosperita ve společnosti vyžadující znalosti

Využívat a rozvíjet metody pokročilého ekonometrického modelování a analyzování v rámci stanovení a sledování politik, jako jsou činnosti navazující na lisabonskou strategii, vnitřní trh a politiky Společenství týkající se výzkumu a vzdělávání.

Zodpovědným způsobem rozvíjet modely na podporu nové rovnováhy mezi udržitelnými cíli a konkurenceschopností.

Poskytovat vědeckou či technickou podporu pro rozvíjení hodnocení rizik a řídicích postupů jako nástroje pro evropský rozhodovací proces.

Solidarita a odpovědné řízení zdrojů

Stát se uznávaným vědeckým a technologickým referenčním střediskem pro udržitelné zemědělství se zaměřením na kvalitu, sledovatelnost a bezpečnost potravin (včetně geneticky modifikovaných potravin a krmiv), územní plánování a vzájemné dodržování norem a podporovat provádění společné zemědělské politiky.

Poskytovat vědeckou a technologickou podporu pro společnou rybářskou politiku.

Zlepšit poskytování harmonizovaných evropských georeferenčních údajů a prostorových informačních systémů (podpora pro INSPIRE) a pokračovat ve vývoji nových metod globálního monitoringu životního prostředí a zdrojů (podpora pro GMES).

Vypracovávat posudky a hrát roli ve výzkumných činnostech GMES a při vytváření nových aplikací v této oblasti.

Podporovat provádění akčního plánu EU pro životní prostředí a zdraví, včetně poskytování podpory probíhajících činností, jejichž cílem je vytvoření informačního systému pro životní prostředí a zdraví integrovaného na úrovni Společenství.

Podporovat a prohlubovat rozvoj a validaci alternativních strategií, a zejména metod bez použití zvířat, ve všech příslušných oblastech výzkumu (posouzení bezpečnosti, testování vakcín, výzkum v oblasti zdraví a biomedicíny atd.).

Svoboda, bezpečnost a právo

Rozvíjet činnosti přispívající k vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva, obzvláště v oblastech souvisejících s ochranou před terorismem, organizovanou trestnou činností a podvody, bezpečností hranic a předcházení hlavním rizikům, ve spolupráci s příslušnými orgány.

Podporovat Společenství při jeho reakci na přírodní a technologické pohromy.

Evropa jako světový partner

Posílit podporu vnějších politik Společenství ve zvláštních oblastech, jako jsou vnější hlediska vnitřní bezpečnosti, rozvojová spolupráce a humanitární pomoc.


(1)  V celém sedmém rámcovém programu se malými a středními podniky rozumí i mikropodniky.

(2)  Zejména s činnostmi vykonávanými mezivládní strukturou EUREKA. Zkušenosti získané klastry v rámci struktury EUREKA by mohly být důležité pro společné technologické iniciativy v souvisejících oblastech.

(3)  To bude zahrnovat finanční podporu pro správní a koordinační činnosti COST.

(4)  Termín „biohospodářství“ zahrnuje všechna průmyslová a hospodářská odvětví, která vytvářejí, řídí nebo jinak využívají biologické zdroje a související služby, dodavatelská nebo spotřebitelská odvětví, jako například zemědělství, potravinářství, rybolov, lesnictví atd.

(5)  „Vědy o živé přírodě a biotechnologie — strategie pro Evropu“ — KOM(2002) 0027.

(6)  Doplňujícím výzkumem souvisejícím s udržitelným řízením a zachováním přírodních zdrojů se zabývá téma „Životní prostředí (včetně změny klimatu)“.

(7)  KOM(2000)0769.

(8)  KOM(2005)0265.

(9)  KOM(2006)0105.

(10)  Doplňujícím výzkumem souvisejícím s výrobou a využíváním biologických zdrojů se zabývá téma „Potraviny, zemědělství, rybolov a biotechnologie“.

(11)  Při jednotlivých činnostech budou zohledněny výzkumné programy příslušných evropských technologických platforem.

(12)  KOM(2001)0370.

(13)  Evropský letecký průmysl investuje do výzkumu 14 % svého obratu, evropský automobilní průmysl téměř 5 % svého obratu a konkurenční výhoda lodního stavitelství v EU závisí výhradně na výzkumu a technologickém rozvoji.

(14)  ACARE: Advisory Council for Aeronautics Research in Europe (Poradní rada pro výzkum letectví v Evropě); vznikla v roce 2001 a je prvním konkrétním příkladem technologické platformy; ERRAC: European Rail Research Advisory Council (Evropská poradní rada pro železniční výzkum); ERTRAC: European Road Transport Research Advisory Council (Evropská poradní rada pro výzkum silniční dopravy); technologická platforma WATERBORNE.

(15)  ESFRI bylo založeno v dubnu roku 2002. ESFRI sdružuje představitele z 25 členských států EU, jež jsou jmenováni ministry odpovědnými za výzkum, a jednoho představitele Evropské komise. V roce 2004 byly země přidružené k rámcovému programu pro výzkum vyzvány, aby se připojily.

(16)  Konvergenční regiony jsou regiony uvedené v článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25). Patří sem regiony, kterých se týká cíl „Konvergence“, regiony způsobilé pro financování z Fondu soudržnosti a nejvzdálenější regiony.

(17)  Jiné než přidružené kandidátské země.

(18)  Dříve nazývané nové nezávislé státy: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán, Turkmenistán, Ukrajina a Uzbekistán.

(19)  Spřihlédnutím k tomu, že Latinská Amerika zahrnuje jak rozvojové země, tak země s transformujícím se hospodářstvím.

PŘÍLOHA II

ORIENTAČNÍ ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ MEZI PROGRAMY

Orientační rozdělení prostředků mezi programy (v milionech EUR):

Spolupráce (1)  (2)

32 413

Zdraví

6 100

Potraviny, zemědělství a rybolov a biotechnologie

1 935

Informační a komunikační technologie

9 050

Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie

3 475

Energetika

2 350

Životní prostředí (včetně změny klimatu)

1 890

Doprava (včetně letectví)

4 160

Sociálně-ekonomické a humanitní vědy

623

Vesmír

1 430

Bezpečnost

1 400

Myšlenky

7 510

Lidé

4 750

Kapacity

4 097

Výzkumné infrastruktury

1 715

Výzkum ve prospěch malých a středních podniků

1 336

Regiony znalostí

126

Výzkumný potenciál

340

Věda ve společnosti

330

Soudržný vývoj politik výzkumu

70

Činnosti v oblasti mezinárodní spolupráce

180

Nejaderné akce Společného výzkumného střediska

1 751

CELKEM

50 521

Zvláštní ustanovení o finančním nástroji pro sdílení rizik

Orientační rozpočty pro programy „Spolupráce“ a „Kapacity“ zahrnují příspěvky Evropské investiční bance (EIB) na vytvoření „finančního nástroje pro sdílení rizik“ uvedeného v příloze III. Rozhodnutí Rady o rozdělení příspěvků na zvláštní programy určí mimo jiné prováděcí opatření, podle nichž rozhodne Komise o přerozdělení příspěvku Společenství na finanční nástroj pro sdílení rizik a vzniklého příjmu, jichž EIB nevyužije, na jiné činnosti rámcového programu.

Sedmý rámcový program přispěje na finanční nástroj pro sdílení rizik do roku 2010 částkou až 500 milionů EUR. Pro období let 2010-2013 bude možné uvolnit dodatečnou částku až do výše 500 milionů EUR, a to v návaznosti na hodnocení Evropského parlamentu a Rady postupem podle čl. 7 odst. 2 tohoto rozhodnutí na základě zprávy Komise obsahující informace o účasti malých a středních podniků a vysokých škol, plnění kritérií sedmého rámcového programu pro výběr, povaze podporovaných projektů a žádosti o dotyčný nástroj, trvání postupu udělování povolení, výsledcích projektu a rozdělení finančních prostředků.

Částka, která bude ze sedmého rámcového programu uvolněna, má být doplněna o odpovídající částku ze strany EIB. Bude pocházet z programu „Spolupráce“ (do výše 800 milionů EUR poměrným příspěvkem ze všech tematických priorit s výjimkou socioekonomických a humanitních věd) a z programu „Kapacity“ (do výše 200 milionů EUR z linie výzkumných infrastruktur)

Částka bude EIB zpřístupněna postupně s ohledem na úroveň poptávky.

Aby bylo zajištěno rychlé zahájení s kritickým množstvím zdrojů, bude v rozpočtu postupně vyčleněna částka ve výši 500 milionů EUR na období až do průběžného hodnocení sedmého rámcového programu podle čl. 7 odst. 2 tohoto rozhodnutí .


(1)  Včetně společných technologických iniciativ (včetně finančního plánu atd.) a části koordinačních činností a činností mezinárodní spolupráce, které mají být financovány v rámci těchto témat.

(2)  Cílem bude umožnit, aby alespoň 15 % finančních prostředků v rámci programu0 „Spolupráce“ bylo poskytnuto malým a středním podnikům.

PŘÍLOHA III

REŽIMY FINANCOVÁNÍ

Nepřímé akce

Činnosti podporované sedmým rámcovým programem budou financovány prostřednictvím řady „režimů financování“. Tyto režimy se použijí, a to buď samostatně nebo v kombinaci, na financování akcí rámcového programu.

Rozhodnutí o zvláštních programech, pracovních programech a výzvách k podávání návrhů v případě potřeby upřesní:

typ nebo typy režimu nebo režimů pro financování jednotlivých akcí;

kategorie účastníků (jako jsou výzkumné organizace, vysoké školy, průmysl, malé a střední podniky, orgány veřejné moci), které mohou být příjemci;

druhy činností (jako je výzkum a technologický rozvoj, demonstrace, řízení, odborná příprava, šíření informací a další související činnosti), které mohou být jednotlivými režimy financovány.

Pokud lze použít různé režimy financování, mohou pracovní programy stanovit, který režim financování se má použít ve věci, které se týká výzva k podávání návrhů.

Režimy financování jsou tyto:

a)

na podporu akcí, které jsou prováděny především na základě výzev k podávání návrhů:

1.

Společné projekty

Podpora výzkumných projektů prováděných konsorcii s účastníky z různých zemí s cílem rozvíjet nové poznatky, nové technologie, produkty, demonstrace nebo společné zdroje pro výzkum. Velikost, oblast působnosti a vnitřní organizace projektů se může lišit podle jednotlivých oblastí a témat. Projekty mohou být akce malého či středního rozsahu s cíleným výzkumem i velké integrující projekty k dosažení stanoveného cíle. Projekty by měly být také zaměřeny na zvláštní skupiny jako například na malé a střední podniky a další menší subjekty .

2.

Sítě excelence

Podpora společného pracovního programu prováděného řadou výzkumných organizací, které své činnosti v dané oblasti spojují, a uskutečňovaného výzkumnými týmy v rámci dlouhodobější spolupráce. Provádění tohoto společného programu činností bude vyžadovat oficiální závazek organizací, které do těchto programů zapojují část svých zdrojů a činností.

3.

Koordinační a podpůrné akce

Podpora činností zaměřených na koordinaci a podporu výzkumných činností a politik (tvorba sítí, výměny, nadnárodní přístup k výzkumným infrastrukturám, studie, konference atd.). Tyto akce lze provádět také jinými prostředky, než jsou výzvy k podávání návrhů.

4.

Podpora „hraničního“ výzkumu

Podpora projektů prováděných jednotlivými národními nebo nadnárodními výzkumnými týmy. Tento režim se použije na podporu projektů „hraničního“ výzkumu, jehož hlavní parametry určují výzkumní pracovníci, financovaných v rámci Evropské rady pro výzkum.

5.

Podpora odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků

Podpora odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků, především v rámci tzv. akcí Marie Curie.

6.

Výzkum ve prospěch zvláštních skupin (zejména malých a středních podniků)

Podpora výzkumných projektů, v nichž je hlavní část výzkumu a technologického rozvoje prováděna vysokými školami, výzkumnými středisky nebo jinými právními subjekty ve prospěch zvláštních skupin, zejména malých a středních podniků a sdružení malých a středních podniků. Bude vyvinuto úsilí za účelem získání doplňkových finančních prostředků od EIB a dalších finančních organizací.

b)

na podporu akcí prováděných na základě rozhodnutí Rady a Evropského parlamentu (nebo Rady po konzultaci s Evropským parlamentem) založených na návrhu Komise bude Společenství poskytovat finanční pomoc rozsáhlým iniciativám s různými zdroji financování.

Finanční příspěvek Společenství na společné provádění řádně vymezených vnitrostátních výzkumných programů na základě článku 169 Smlouvy. Toto společné provádění bude vyžadovat zřízení či existenci specializované prováděcí struktury. Finanční podpora Společenství bude záviset na stanovení plánu financování založeného na oficiálních závazcích ze strany příslušných vnitrostátních orgánů.

Finanční příspěvek Společenství na provádění společných technologických iniciativ k uskutečnění cílů, kterých nelze dosáhnout prostřednictvím režimů financování vymezených pod písmenem a) výše. Společné technologické iniciativy spojí financování různé povahy a z různých zdrojů, soukromých či veřejných, evropských či vnitrostátních. Toto financování může mít různou podobu a lze je přidělovat či mobilizovat prostřednictvím řady mechanismů: podporou z rámcového programu, půjčkami z EIB, podporou rizikového kapitálu. O společných technologických iniciativách lze rozhodnout a lze je provádět na základě článku 171 Smlouvy (to může zahrnovat i zakládání společných podniků) nebo prostřednictvím rozhodnutí o zavedení zvláštních programů. Podpora Společenství bude poskytnuta základě výhradou souhrnného plánu finančního inženýrství založeného na oficiálních závazcích všech zúčastněných stran.

Finanční příspěvek Společenství na rozvoj nových infrastruktur v evropském zájmu. O tomto příspěvku lze rozhodnout na základě článku 171 Smlouvy nebo prostřednictvím rozhodnutí o zvláštních programech. Rozvoj nových infrastruktur spojí financování různé povahy a z různých zdrojů: vnitrostátní financování, rámcový program, strukturální fondy, půjčky z EIB a další. Podpora Společenství bude poskytnuta základě výhradou stanovení souhrnného finančního plánu založeného na závazcích všech zúčastněných stran.

Společenství bude režimy financování uvedené pod písmenem a) výše provádět v souladu s nařízením, které má být přijato podle článku 167 Smlouvy, s příslušnými nástroji státní podpory, a to zejména s rámcem Společenství pro státní podporu na výzkum a vývoj, jakož i v souladu s mezinárodními pravidly v této oblasti. V souladu s tímto mezinárodním rámcem musí být možné přizpůsobit rozsah a podobu finanční účasti na základě posouzení jednotlivých případů, zejména budou-li k dispozici finanční prostředky z jiných zdrojů veřejného sektoru, včetně jiných zdrojů financování Společenství jako například EIB.

Kromě poskytování přímé finanční podpory účastníkům akcí v oblasti výzkumu a technologického rozvoje zlepší Společenství jejich přístup k dluhovému financování prostřednictvím „finančního nástroje pro sdílení rizik“, a to poskytnutím příspěvku EIB. EIB, jež bude partnerem sdílejícím riziku, musí použít příspěvek Společenství jako příspěvek k zajištění a rozdělení prostředků na půjčky a záruky ze svých vlastních zdrojů. Rozpočet Společenství nebude nijak dále zatížen. S výhradou pravidel, která mají být stanovena nařízením přijatým podle článku 167 Smlouvy a rozhodnutími Rady, kterými se zavádějí zvláštní programy, a v souladu s těmito pravidly umožní tento mechanismus EIB zvýšit částku určenou k financování akcí evropského výzkumu a technologického rozvoje (jako například společné technologické iniciativy, rozsáhlé projekty, včetně projektů Eureka, a nové výzkumné infrastruktury a projekty prováděné malými a středními podniky), jejichž cílem je pomoci překonat nedostatky trhu.

U účastníků, kteří se podílejí na nepřímé akci v méně rozvinutém regionu (v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech (1)), bude v případě potřeby použito doplňující financování ze strukturálních fondů. V případě účasti subjektů z kandidátských zemí lze za podobných podmínek poskytnout dodatečný příspěvek z předvstupních finančních nástrojů. Pokud jde o akce v části „Výzkumné infrastruktury“ programu „Kapacity“ sedmého rámcového programu, budou stanoveny podrobné režimy financování tak, aby se zajistila účinná doplňkovost mezi financováním výzkumu Společenstvím a jinými nástroji Společenství a vnitrostátními nástroji, zejména strukturálními fondy.

Přímé akce

Společenství bude provádět činnosti Společného výzkumného střediska označované jako přímé akce.


(1)  Konvergenční regiony jsou regiony uvedené v článku 5 nařízení (ES) č. 1083/2006. Patří sem regiony, kterých se týká cíl „Konvergence“, regiony způsobilé pro financování z Fondu soudržnosti a nejvzdálenější regiony.

P6_TA(2006)0514

Pravidla pro účast na sedmém rámcovém programu ES ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2013) (KOM(2005)0705 — C6-0005/2006 — 2005/0277(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0705) (1),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a články 167 a 172 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0005/2006),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0304/2006),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TC1-COD(2005)0277

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 30. listopadu 2006 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady č. .../2006/ES, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007-2013)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 167 a na druhý odstavec článku 172 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Sedmý rámcový program byl přijat rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. .../.../ES ze dne ... o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (4). Za provádění uvedeného rámcového programu a jeho zvláštních programů, včetně souvisejících finančních hledisek, odpovídá Komise.

(2)

Sedmý rámcový program se provádí v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5) (dále jen „finanční nařízení“), a s nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení (6) (dále jen „prováděcí pravidla“).

(3)

Sedmý rámcový program se také provádí v souladu s pravidly pro poskytování státní podpory, zejména s pravidly pro poskytování státní podpory na výzkum a vývoj, v současné době jde o rámec Společenství pro státní podporu na výzkum a vývoj (7).

(4)

Nakládání s důvěrnými údaji se řídí všemi příslušnými právními předpisy Společenství, včetně vnitřních předpisů orgánů, jako je rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád (8), pokud jde o bezpečnostní předpisy.

(5)

Pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol by měla poskytnout jednotný, souhrnný a průhledný rámec, a zajistit tak nejúčinnější možné provádění při zohlednění potřeby snadného přístupu pro všechny účastníky prostřednictvím zjednodušených postupů, v souladu se zásadou proporcionality.

(6)

Pravidla by měla rovněž zjednodušit využívání duševního vlastnictví vytvořeného účastníkem, přičemž se zohlední i způsob, jakým může být účastník organizován na mezinárodní úrovni, a zároveň ochránit oprávněné zájmy dalších účastníků a Společenství.

(7)

Sedmý rámcový program by měl podporovat účast i nejvzdálenějších regionů Společenství a také širokého spektra podniků, výzkumných středisek a vysokých škol, včetně malých a středních podniků.

(8)

Z důvodů jednotnosti a transparentnosti by měla být použita definice mikropodniků, malých a středních podniků uvedená v doporučení Komise 2003/361/ES (9).

(9)

Je třeba stanovit minimální podmínky pro účast, a to ve formě obecného pravidla i s ohledem na zvláštní rysy nepřímých akcí sedmého rámcového programu. Zejména by měla být stanovena pravidla s ohledem na počet účastníků a na místo jejich usazení.

(10)

Je vhodné, aby byla účast umožněna všem právním subjektům, jakmile splní minimální podmínky. Účast nad rámec minimálních podmínek by měla zajistit účinné provádění dané nepřímé akce.

(11)

Je třeba podpořit účast mezinárodních organizací na sedmém rámcovém programu, které se věnují rozvoji spolupráce v oblasti výzkumu v Evropě a sestávají většinou z členských států nebo přidružených zemí.

(12)

Z rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (10) vyplývá, že právní subjekty zámořských zemí a území jsou způsobilé pro účast na sedmém rámcovém programu.

(13)

V souladu s cíli mezinárodní spolupráce podle článků 164 a 170 Smlouvy je třeba počítat s účastí právních subjektů usazených ve třetích zemích i s účastí mezinárodních organizací. Je však vhodné požadovat, aby takováto účast byla odůvodněná větším přínosem při plnění cílů sedmého rámcového programu.

(14)

V souladu s výše uvedenými cíli je třeba stanovit podmínky pro poskytování finančních prostředků Společenství účastníkům nepřímých akcí.

(15)

V zájmu účastníků by mělo dojít k účinnému a hladkému přechodu od režimu výpočtu nákladů používaného v šestém rámcovém programu. Proces sledování sedmého rámcového programu by měl proto být zaměřen na dopad této změny na rozpočet, zejména pokud jde o vliv na administrativní zatížení účastníků.

(16)

Komise musí kromě pravidel a postupů stanovených ve finančním nařízení a jeho prováděcích pravidlech a v tomto nařízení stanovit ještě další pravidla a postupy upravující podávání, hodnocení a výběr návrhů a udělování grantů, jakož i možnosti pro stížnosti účastníků. Zejména by měla být stanovena pravidla upravující využívání nezávislých odborníků.

(17)

Je třeba, aby Komise kromě pravidel a postupů stanovených ve finančním nařízení a jeho prováděcích pravidlech stanovila ještě další pravidla a postupy upravující posuzování právní a finanční životaschopnosti účastníků v nepřímých akcích sedmého rámcového programu. Tato pravidla by měla dosáhnout náležité rovnováhy mezi ochranou finančních zájmů Společenství a zjednodušením a usnadněním účasti právních subjektů v sedmém rámcovém programu.

(18)

V této souvislosti finanční nařízení a prováděcí pravidla, a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (11) upravují mimo jiné ochranu finančních zájmů Společenství, boj proti podvodům a nesrovnalostem, postupy pro zpětné vymáhání částek dlužných Komisi, vylučování ze smluvních a grantových řízení a související sankce, jakož i audity, kontroly a inspekce prováděné Komisí a Účetním dvorem podle čl. 248 odst. 2 Smlouvy.

(19)

Je nutné, aby účastníci obdrželi finanční příspěvek Společenství bez zbytečného prodlení.

(20)

Dohody uzavřené pro jednotlivé akce by měly upravovat dohled a finanční kontrolu ze strany Komise nebo zástupce pověřeného Komisí i audit prováděný Účetním dvorem a kontroly na místě prováděné Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (12).

(21)

Komise by měla sledovat nepřímé akce prováděné v rámci sedmého rámcového programu i sedmý rámcový program a jeho zvláštní programy. S cílem zajistit účinné a jednotné sledování a hodnocení provádění nepřímých akcí by Komise měla zavést a udržovat vhodný informační systém.

(22)

Sedmý rámcový program by měl odrážet a prosazovat obecné zásady stanovené v Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a v Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků (13) a současně respektovat jejich dobrovolný charakter.

(23)

Pravidla pro šíření výsledků výzkumu by měla zajistit, aby účastníci tam, kde je to vhodné, chránili duševní vlastnictví vytvořené v rámci akcí a využívali a šířili tyto výsledky.

(24)

Tato pravidla by měla zachovávat práva vlastníků duševního vlastnictví a zároveň by měla být navržena tak, aby zajistila, že účastníci a případně jejich přidružené subjekty usazené v členském státě nebo přidružené zemi mají přístup k informacím, které do projektu vnesou, a k poznatkům vyplývajícím z výzkumné práce v rámci projektu, a to do té míry, aby mohli provádět výzkumnou práci nebo využívat výsledné poznatky.

(25)

Bude zrušena povinnost stanovená v šestém rámcovém programu, podle níž měli někteří účastníci přebírat finanční odpovědnost za své partnery ve stejném konsorciu. V této souvislosti by měl být na pokrytí dlužných částek, které nesplatili někteří partneři, zřízen účastnický záruční fond, spravovaný Komisí. Tento přístup podpoří zjednodušení a usnadní účast zejména malých a středních podniků a současně ochrání finanční zájmy Společenství způsobem vhodným pro sedmý rámcový program.

(26)

Příspěvky Společenství společnému podniku nebo jiné struktuře zřízené podle článku 171 Smlouvy nebo podle článku 169 Smlouvy nepatří do působnosti tohoto nařízení.

(27)

Toto nařízení dodržuje základní práva a zachovává zásady uvedené zejména v Listině základních práv Evropské unie.

(28)

Společenství může udělit Evropské investiční bance (EIB) grant na podporu investic soukromého sektoru na způsobilé rozsáhlé evropské akce VTR zvýšením možnosti řízení rizik ze strany EIB, čímž umožní i) rozsáhlejší objem úvěrování EIB pro určitou míru rizika a ii) financování rizikovějších evropských akcí v oblasti VTR, než by bez takové podpory Společenství bylo možné.

(29)

Společenství může poskytovat finanční podporu, jak stanoví finanční nařízení, kromě jiného prostřednictvím:

a)

veřejných zakázek, ve formě ceny za zboží nebo služby stanovené smlouvou a vybrané v rámci výběrového řízení,

b)

grantů,

c)

příspěvků organizaci ve formě členského příspěvku,

d)

honorářů pro nezávislé odborníky podle článku 17 tohoto nařízení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Úvodní ustanovení

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol a dalších právních subjektů na akcích pořádaných jedním nebo několika účastníky prostřednictvím režimů financování stanovených v části a) přílohy III rozhodnutí č .../.../ES (dále jen „nepřímé akce“).

Stanoví také pravidla, v souladu s pravidly stanovenými ve finančním nařízení a v prováděcích pravidlech, ohledně finančního příspěvku Společenství účastníkům nepřímých akcí v rámci sedmého rámcového programu.

S ohledem na výsledky výzkumu prováděného podle sedmého rámcového programu toto nařízení stanoví pravidla pro zveřejňování nových znalostí jakýmkoli odpovídajícím způsobem kromě těch, které vyplývají z náležitostí na ochranu nových znalostí, a to včetně zveřejňování nových znalostí prostřednictvím jakéhokoli média (dále jen „šíření“).

Dále stanoví pravidla pro přímé nebo nepřímé užívání nových znalostí v dalších výzkumných činnostech jiných než těch, jež jsou zahrnuty do dané nepřímé akce, nebo pro vývoj či tvorbu produktu či procesu nebo pro jeho uvádění na trh nebo pro vytvoření a poskytování služby (dále jen „využívání“).

V souvislosti s novými znalostmi i stávajícími znalostmi stanoví toto nařízení pravidla týkající se licencí a uživatelských práv k těmto znalostem (dále jen „přístupová práva“).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se, kromě definic uvedených ve finančním nařízení a prováděcích pravidlech, použijí ještě tyto definice:

1)

„právním subjektem“ se rozumí jakákoliv fyzická nebo právnická osoba založená podle vnitrostátního práva platného v místě svého usazení nebo podle práva Společenství nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a je oprávněna vlastním jménem vykonávat jakákoliv práva a podléhat povinnostem. V případě fyzických osob se za místo usazení považuje místo obvyklého pobytu.

2)

„přidruženým subjektem“ se rozumí každý právní subjekt, který je pod přímou nebo nepřímou kontrolou účastníka, nebo pod stejnou přímou nebo nepřímou kontrolou jako účastník, přičemž kontrola může mít některou z podob uvedených v čl. 6 odst. 2.

3)

„spravedlivými a přiměřenými podmínkami“ se rozumí vhodné podmínky, včetně možných finančních podmínek, zohledňující zvláštní okolnosti žádosti o přístup, například skutečnou nebo možnou hodnotu nových znalostí nebo stávajících znalostí, k nimž je požadován přístup, nebo rozsah, trvání nebo další charakteristiky předpokládaného využití;

4)

„novými znalostmi“ se rozumí výsledky, včetně informací, bez ohledu na to zda mohou být chráněny, či nikoliv, které vzešly z daných nepřímých akcí. Tyto výsledky zahrnují práva související s autorskými právy, chráněnými průmyslovými vzory, patentovými právy, odrůdovými právy nebo podobnými formami ochrany;

5)

„stávajícími znalostmi“ se rozumí informace, které účastníci měli před podpisem grantové dohody, jakož i autorská práva a další práva duševního vlastnictví, jež se k těmto informacím váží, pokud byla žádost o jejich ochranu podána před podpisem grantové dohody, a které jsou zapotřebí k provedení nepřímé akce nebo k využití jejích výsledků,

6)

„účastníkem“ se rozumí právní subjekt, který přispívá k nepřímé akci a má práva a povinnosti s ohledem na Společenství za podmínek tohoto nařízení;

7)

„výzkumnou organizací“ se rozumí právní subjekt založený jako nezisková organizace, pro níž je provádění výzkumu nebo technologického rozvoje jeden z jejích hlavních cílů;

8)

„třetí zemí“ se rozumí stát, který není členským státem,

9)

„přidruženou zemí“ se rozumí třetí země, která je smluvní stranou některé mezinárodní dohody uzavřené se Společenstvím, na jejímž základě nebo podle jejíž podmínek tato země hradí finanční příspěvek na sedmý rámcový program nebo na jeho část,

10)

„mezinárodní organizací“ se rozumí mezivládní organizace vyjma Společenství, která má právní subjektivitu podle mezinárodního veřejného práva, jakož i specializované agentury takovou mezinárodní organizací zřízené,

11)

„mezinárodní evropskou zájmovou organizací“ se rozumí mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo přidružené země a jejímž hlavním cílem je podporovat vědeckotechnickou spolupráci v Evropě,

12)

„partnerskou zemí v rámci mezinárodní spolupráce“ se rozumí třetí země, kterou Evropská komise klasifikuje jako zemi s nízkými příjmy, s nižšími středními příjmy nebo s vyššími středními příjmy a která je jako taková uvedena v pracovních programech,

13)

„veřejným orgánem“ se rozumí jakýkoli právní subjekt, který je jako takový definován vnitrostátním veřejným právem, jakož i mezinárodní organizace,

14)

„malým nebo středním podnikem“ se rozumí mikropodniky, malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ve znění ze dne 6. května 2003,

15)

„pracovním programem“ se rozumí plán přijatý Komisí k provedení zvláštního programu, jak je uvedeno v článku 3 rozhodnutí č. .../.../ES,

16)

„režimy financování“ se rozumí mechanismy, jimiž Společenství financuje nepřímé akce, jak je stanoveno v části a) přílohy III rozhodnutí č..../.../ES,

17)

„konkrétními skupinami“ se rozumí příjemci „výzkumu pro konkrétní skupiny“ podle zvláštního programu nebo pracovního programu;

18)

„subjektem provádějícím VTR“se rozumí právní subjekt provádějící činnosti výzkumu nebotechnologického rozvoje v režimech financování ve prospěch konkrétních skupin určených v příloze III rozhodnutí č. .../.../ES.

Článek 3

Důvěrnost

S výhradou podmínek stanovených v grantové dohodě, jmenovací listině nebo smlouvě musí Komise a účastníci zachovávat důvěrnost o veškerých údajích, poznatcích a dokumentech, které jim jsou poskytnuty jako důvěrné.

Kapitola II

Účast

ODDÍL 1

Minimální podmínky

Článek 4

Všeobecné zásady

1.   Kterýkoliv podnik, vysoká škola nebo výzkumné středisko či jiný právní subjekt, ať už je usazen v členském státě nebo přidružené zemi či ve třetí zemi, se může zúčastnit nepřímé akce, pokud jsou splněny minimální podmínky stanovené v této kapitole, včetně jakýchkoliv podmínek stanovených podle článku 12.

V případě nepřímé akce uvedené v čl. 5 odst. 1 a článcích 7, 8 nebo 9, při níž mohou být minimální podmínky splněny, aniž by se účastnil právní subjekt usazený v členském státě, musí tato akce přispívat k dosažení cílů stanovených v článcích 163 a 164 Smlouvy.

2.   Společné výzkumné středisko Komise (dále jen „JRC“), se může nepřímých akcí účastnit na stejném základě a má stejná práva a stejné povinnosti jako právní subjekt usazený v některém členském státě.

Článek 5

Minimální podmínky

1.   Minimální podmínky pro nepřímé akce jsou následující:

a)

musí se jich účastnit nejméně tři právní subjekty, z nichž všechny musí být usazené v členském státě nebo přidružené zemi a žádné dva z nich nesmí být usazené ve stejném členském státě nebo přidružené zemi,

b)

všechny tři právní subjekty musí být vzájemně nezávislé ve smyslu článku 6.

2.   Pro účely odst. 1 písm. a), pokud je jedním z účastníků JRC, mezinárodní evropská zájmová organizace nebo subjekt zřízený podle práva Společenství, pohlíží se na něj jako na subjekt usazený v jiném členském státě nebo přidružené zemi, než je členský stát nebo přidružená země, v níž je usazený jiný z účastníků téže nepřímé akce.

Článek 6

Nezávislost

1.   Dva právní subjekty jsou považovány za vzájemně nezávislé, pokud žádný z nich není přímo či nepřímo kontrolován druhým subjektem nebo žádný z nich není pod toutéž přímou či nepřímou kontrolou jako druhý.

2.   Pro účely odstavce 1 může mít kontrola zejména některou z těchto podob:

a)

přímé či nepřímé držení více než 50 % nominální hodnoty vydaného akciového kapitálu v daném právním subjektu nebo většinového hlasovacího práva akcionářů či společníků tohoto subjektu,

b)

přímé nebo nepřímé faktické či právní držení rozhodovacích pravomocí v daném právním subjektu.

3.   Následující vztahy mezi právními subjekty však nejsou samy o sobě považovány za vztah kontroly:

a)

stejná veřejná investiční společnost, institucionální investor nebo společnost či fond rizikového kapitálu má v přímém či nepřímém držení více než 50 % nominální hodnoty vydaného akciového kapitálu nebo většinového hlasovacího práva akcionářů či společníků,

b)

dané právní subjekty jsou vlastněny stejným veřejným orgánem nebo na ně dohlíží stejný veřejný orgán.

Článek 7

Nepřímé akce pro zvláštní akce spolupráce věnované mezinárodní spolupráci partnerských zemí

Pro společné projekty pro zvláštní akce spolupráce věnované mezinárodní spolupráci partnerských zemí stanovené v pracovním programu platí tyto minimální podmínky:

a)

musí se jich účastnit alespoň čtyři právní subjekty;

b)

alespoň dva z právních subjektů uvedených v písmenu a) musí být usazeny v členských státech nebo přidružených zemích, ale nesmějí být usazeny ve stejném členském státě nebo přidružené zemi;

c)

alespoň dva z právních subjektů uvedených v písmenu a) musí být usazeny v partnerských zemích v rámci mezinárodní spolupráce, ale nesmějí být usazeny ve stejné partnerské zemi v rámci mezinárodní spolupráce, pokud není v pracovním programu uvedeno jinak;

d)

všechny čtyři právní subjekty uvedené v písmenu a) musí být vzájemně nezávislé ve smyslu článku 6.

Článek 8

Koordinační a podpůrné akce, odborná příprava a profesní rozvoj výzkumných pracovníků

U koordinačních a podpůrných akcí a akcí pro odbornou přípravu a profesní rozvoj výzkumných pracovníků je minimální podmínkou účast jednoho právního subjektu.

První pododstavec se nepoužije v případě akcí, jejichž účelem je koordinovat výzkumné činnosti.

Článek 9

„Hraniční“ výzkumné projekty

U nepřímých akcí na podporu „hraničních“ výzkumných projektů financovaných v rámci Evropské rady pro výzkum je minimální podmínkou účast jednoho právního subjektu usazeného v některém členském státě nebo přidružené zemi.

Článek 10

Jediný účastník

Pokud minimální podmínky nepřímé akce splňuje řada právních subjektů, které dohromady tvoří jeden právní subjekt, může být tento subjekt jediným účastníkem nepřímé akce, pokud je usazený v některém členském státě nebo přidružené zemi.

Článek 11

Mezinárodní organizace a právní subjekty usazené ve třetích zemích

Nepřímých akcí se mohou účastnit mezinárodní organizace a právní subjekty usazené ve třetích zemích, pokud jsou splněny minimální podmínky stanovené v této kapitole a také jakékoliv podmínky stanovené ve zvláštních programech nebo příslušných pracovních programech.

Článek 12

Dodatečné podmínky

Kromě minimálních podmínek stanovených v této kapitole mohou podmínky s ohledem na minimální počet účastníků stanovit i zvláštní programy nebo pracovní programy.

Dále také mohou podle povahy a cílů nepřímé akce stanovit dodatečné podmínky, které je třeba splnit s ohledem na druh účastníků, případně místo jejich usazení.

ODDÍL 2

Postupy

Pododdíl 1

Výzvy k předkládání návrhů

Článek 13

Výzvy k předkládání návrhů

1.   Komise zveřejní výzvy k předkládání návrhů na nepřímé akce v souladu s požadavky stanovenými v příslušných zvláštních programech a pracovních programech, které mohou zahrnovat výzvy zaměřené na zvláštní skupiny, jako například malé a střední podniky.

Kromě zveřejňování uvedeného v prováděcích pravidlech zveřejní Komise výzvy k předkládání návrhů na internetových stránkách sedmého rámcového programu, pomocí zvláštních informačních kanálů a v národních kontaktních místech zřízených členskými státy a přidruženými zeměmi.

2.   Komise ve výzvě k předkládání návrhů případně upřesní, že účastníci nemusí uzavírat dohodu o založení konsorcia.

3.   Výzvy k předkládání návrhů uvádějí jasné cíle, aby bylo zajištěno, že zájemci nereagují zbytečně.

Článek 14

Výjimky

Výzvu k předkládání návrhů Komise nevydá v případě:

a)

koordinačních a podpůrných akcí prováděných právními subjekty uvedenými ve zvláštních programech či v pracovních programech, pokud zvláštní program dovoluje, aby příjemci byli v pracovních programech určeni v souladu s prováděcími pravidly,

b)

koordinačních a podpůrných akcí spočívajících v nákupu zboží nebo službách podle předpisů o veřejných zakázkách uvedených ve finančním nařízení,

c)

koordinačních a podpůrných akcí týkajících se jmenování nezávislých odborníků,

d)

dalších akcí, pokud tak stanoví finanční nařízení nebo prováděcí pravidla.

Pododdíl 2

Hodnocení a výběr návrhů a udělování

Článek 15

Hodnocení, výběr a udělování návrhů

1.   Komise vyhodnotí všechny návrhy podané v reakci na výzvu k předkládání návrhů na základě zásad pro hodnocení a kritérií pro výběr a udělování stanovených ve zvláštním programu a v pracovním programu.

a)

Pro programy „Spolupráce“ a „Kapacity“ se použijí tato kritéria:

vědecká nebo technologická excelentnost;

význam pro cíle těchto zvláštních programů;

potenciální dopad prostřednictvím rozvoje, šíření a využití výsledků projektu;

kvalita a účinnost provádění a řízení.

b)

Pro program „Lidé“ se použijí tato kritéria:

vědecká nebo technologická excelentnost;

význam pro cíle tohoto zvláštního programu;

kvalita a prováděcí kapacita žadatelů (výzkumní pracovníci/organizace) a jejich potenciál pro další pokrok;

kvalita navrhované činnosti v oblasti vědecké odborné přípravy nebo předávání znalostí.

c)

Pro podporu „hraničního“ výzkumu v rámci programu „Myšlenky“ se použije jediné kritérium excelentnosti. Pokud jde o koordinační a podpůrné akce, mohou se použít kritéria související s projektem.

V tomto rámci pracovní programy stanoví kritéria hodnocení a výběru a mohou doplnit další požadavky, koeficienty a prahy nebo uvést další podrobnosti o používání kritérií.

2.   Nelze vybrat návrh, který je v rozporu se základními etickými zásadami nebo který nevyhovuje podmínkám stanoveným ve zvláštním programu, v pracovním programu nebo ve výzvě k předkládání návrhů. Takový návrh může být kdykoliv z postupů hodnocení, výběru a udělování vyloučen.

3.   Návrhy jsou seřazeny v souladu s výsledky hodnocení. Rozhodnutí o financování jsou činěna na základě tohoto pořadí.

Článek 16

Postup podávání, hodnocení, výběru a udělování návrhů

1.   Pokud je ve výzvě k předkládání návrhů stanoven dvoustupňový postup hodnocení, pak do dalšího hodnocení postupují pouze ty návrhy, které projdou prvním kolem na základě hodnocení podle omezeného souboru kritérií.

2.   Pokud je ve výzvě k předkládání návrhů stanoven dvoustupňový postup podávání, pak pouze ti žadatelé, jejichž návrhy projdou hodnocením prvního kola, podávají úplný návrh do druhého kola.

Všichni žadatelé jsou urychleně informováni o výsledcích hodnocení prvního kola.

3.   Komise přijme a zveřejní pravidla upravující postup předkládání návrhů a související postupy hodnocení, výběru a udělování a zveřejní návody pro žadatele, včetně pokynů pro hodnotitele. Zejména stanoví podrobná pravidla pro dvoustupňový postup podávání (včetně rozsahu a povahy návrhu v prvním kole, jakož i úplného návrhu v druhém kole) a pravidla pro dvoustupňový postup hodnocení.

Komise žadatelům poskytuje informace a stanoví postupy pro vyřizování jejich stížností.

4.   Komise přijme a zveřejní pravidla zajišťující konzistentní ověřování existence a právního statusu účastníků nepřímých akcí a jejich finanční způsobilosti.

Komise se zdrží opětovného ověřování s výjimkou případů, kdy se situace dotyčného účastníka změnila.

Článek 17

Jmenování nezávislých odborníků

1.   Komise jmenuje nezávislé odborníky na pomoc při hodnocení návrhů.

Pro koordinační a podpůrné akce, o kterých pojednává článek 14, se nezávislí odborníci jmenují pouze v případě, že to Komise považuje za vhodné.

2.   Nezávislí odborníci jsou vybíráni na základě dovedností a znalostí odpovídajících úkolům, které jsou jim kladeny. Budou-li muset nezávislí odborníci pracovat s utajovanými informacemi, vyžaduje se před jejich jmenováním příslušná bezpečnostní prověrka.

Nezávislí odborníci se určují a vybírají na základě výzev k předkládání přihlášek pro jednotlivce a výzev určených příslušným organizacím jako například národním výzkumným agenturám, výzkumným institucím či podnikům s cílem vypracovat seznamy vhodných kandidátů.

Pokud to Komise považuje za vhodné, může vybrat jakoukoli osobu s patřičnými dovednostmi, i když není v seznamech uvedena.

Při jmenování skupin nezávislých odborníků je třeba přijmout vhodná opatření k tomu, aby byla ve skupinách zajištěna přiměřená vyváženost obou pohlaví.

Odborníky pro projekty „hraničního“ výzkumu jmenuje Komise na základě návrhu vědecké rady Evropské rady pro výzkum.

3.   Při jmenování nezávislého odborníka učiní Komise všechna nezbytná opatření k tomu, aby zajistila, že se ve věci, v níž má podat odborný posudek, tento odborník nedostane do střetu zájmů.

4.   Komise přijme vzorovou jmenovací listinu (dále jen „jmenovací listina“) která obsahuje prohlášení o tom, že v době svého jmenování není nezávislý odborník v žádném střetu zájmů a že se zavazuje, že pokud se v době, kdy poskytuje odborný posudek nebo vykonává své povinnosti, do střetu zájmů dostane, Komisi o tom uvědomí. Komise podepíše jmenovací listinu mezi Společenstvím a každým nezávislým odborníkem.

5.   Seznam nezávislých odborníků, kteří jsou Komisi při sedmém rámcovém programu a při jednotlivých zvláštních programech nápomocni, zveřejní Komise jednou ročně prostřednictvím vhodného média.

Pododdíl 3

Provádění a grantové dohody

Článek 18

Obecná ustanovení

1.   Účastníci provedou nepřímou akci a přijmou v tomto směru všechna nezbytná a přiměřená opatření. Účastníci dané nepřímé akce provedou práci vůči Společenství společně a nerozdílně.

2.   Na základě vzoru uvedeného v čl. 19 odst. 8 a s ohledem na charakteristiku daného režimu financování vypracuje Komise grantovou dohodu mezi Společenstvím a účastníky.

3.   Účastníci nepřevezmou žádné závazky, které by nebyly slučitelné s grantovou dohodou.

4.   Pokud některý účastník nesplní své povinnosti spojené s technickým prováděním nepřímé akce, splní grantovou dohodu ostatní účastníci, aniž by muselo Společenství poskytnout jakýkoliv další příspěvek, pokud je Komise této povinnosti výslovně nezprostí.

5.   Pokud akci není možné provést nebo ji účastníci neprovedou, zajistí Komise ukončení akce.

6.   Účastníci zajistí, aby byla Komise informována o jakékoliv události, která by mohla ovlivnit provádění nepřímé akce nebo zájmy Společenství.

7.   Účastníci mohou zadat provádění určitých prvků činnosti třetím stranám, pokud tak stanoví grantová dohoda.

8.   Komise stanoví postupy pro vyřizování stížností účastníků.

Článek 19

Obecná ustanovení v grantových dohodách

1.   Grantová dohoda stanoví práva a povinnosti účastníků vůči Společenství v souladu s rozhodnutím č. .../...ES, tímto nařízením, finančním nařízením a prováděcími pravidly, a v souladu s obecnými zásadami práva Společenství.

V souladu se stejnými podmínkami také stanoví práva a povinnosti právních subjektů, které se staly účastníky v průběhu nepřímé akce.

2.   Grantová dohoda také případně stanoví, jaká část finančního příspěvku Společenství bude založena na náhradě způsobilých nákladů a jaká část na financování pevnou sazbou (včetně násobků jednotkových nákladů) nebo na paušálních částkách.

3.   Grantová dohoda stanoví, jaké změny ve složení konsorcia vyžadují předchozí vyhlášení soutěže.

4.   Grantová dohoda stanoví povinnost předkládat Komisi pravidelné zprávy o pokroku dosaženém při provádění dané nepřímé akce.

5.   Grantová dohoda může případně určit, že Komisi musí být předem oznámen každý zamýšlený převod vlastnictví nových znalostí na třetí stranu.

6.   Pokud grantová dohoda vyžaduje, aby účastníci vykonávali činnosti ve prospěch třetích stran, musí to účastníci dát obecně na vědomí a tyto třetí strany určovat, hodnotit a vybírat průhledně, spravedlivě a objektivně. Pokud je to uvedeno v pracovním programu, určí grantová dohoda kritéria pro výběr takových třetích stran. Komise si vyhrazuje právo vznést proti výběru třetích stran námitky.

7.   Grantová dohoda může účastníkům stanovit lhůty k předkládání různých oznámení uvedených v tomto nařízení.

8.   Komise, v úzké spolupráci s členskými státy, vypracuje vzorovou grantovou dohodu v souladu s tímto nařízením. Je-li nutné ve vzorové grantové dohodě provést důležitou změnu, Komise jí v úzké spolupráci s členskými státy odpovídajícím způsobem změní.

9.   Vzorová grantová dohoda vychází z obecných zásad uvedených v Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a v Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků. Podle situace zahrnuje otázky součinnosti se vzděláváním na všech úrovních; připravenosti a schopnosti podporovat dialog a diskusi o vědeckých záležitostech a výsledcích výzkumu se širokou veřejností i mimo vědeckou komunitu, činností k posilování účasti a role žen ve výzkumu a činností zaměřených na společensko-hospodářské aspekty výzkumu.

10.   Vzorová grantová dohoda upravuje dohled a finanční kontrolu ze strany Komise nebo zástupce pověřeného Komisí a Účetního dvora.

Článek 20

Ustanovení týkající se přístupových práv, využívání a šíření

1.   Grantová dohoda stanoví příslušná práva a povinnosti účastníků s ohledem na přístupová práva a využívání a šíření, pokud tato práva a povinnosti nebyly stanoveny tímto nařízením.

Pro tyto účely požaduje, aby byl Komisi předložen plán využívání a šíření nových znalostí.

2.   V grantové dohodě mohou být specifikovány podmínky, za nichž mohou účastníci vznést námitky proti technickému auditu využívání a šíření nových znalostí prováděnému některými pověřenými zástupci Komise.

Článek 21

Ustanovení týkající se ukončení

Grantová dohoda uvede důvody pro úplné či částečné ukončení, zejména z důvodu nedodržení tohoto nařízení, neplnění či porušení, a také důsledky jakéhokoliv nedodržení podmínek ze strany některého z účastníků pro všechny účastníky.

Článek 22

Zvláštní ustanovení

1.   V případě nepřímých akcí na podporu stávající výzkumné infrastruktury, popřípadě nové výzkumné infrastruktury, může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení o důvěrnosti, publicitě, přístupových právech a závazcích, které by mohly mít vliv na uživatele této infrastruktury.

2.   V případě nepřímých akcí na podporu odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení o důvěrnosti, přístupových právech a závazcích týkajících se výzkumných pracovníků, kteří mají z dané akce prospěch.

3.   V případě nepřímých akcí v rámci výzkumu v oblasti bezpečnosti může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení, zejména o změnách ve složení konsorcia, důvěrnosti, utajení informací a o informování členských států, šíření, přístupových právech, převodu vlastnictví nových znalostí a využití těchto znalostí.

4.   Grantová dohoda může pro jiné nepřímé akce týkající se bezpečnostních otázek, než jaké jsou uvedeny v odstavci 3, případně také obsahovat takováto zvláštní ustanovení.

5.   V případě akcí „hraničního“ výzkumu může grantová dohoda stanovit zvláštní ustanovení týkající se šíření.

Článek 23

Podpis a přistoupení k dohodě

Grantová dohoda vstupuje v platnost podpisem koordinátora a Komise.

Vztahuje se na každého účastníka, který k ní formálně přistoupil.

Pododdíl 4

Konsorcia

Článek 24

Dohody o založení konsorcia

1.   Pokud není ve výzvě k předkládání návrhů stanoveno jinak, uzavřou všichni účastníci nepřímé akce dohodu (dále jen „dohoda o založení konsorcia“), která mimo jiné upravuje:

a)

vnitřní organizaci konsorcia,

b)

rozdělení finančního příspěvku Společenství,

c)

doplňující pravidla k pravidlům uvedeným v kapitole III a v grantové dohodě, týkající se šíření, využívání a přístupových práv;

d)

urovnávání vnitřních sporů včetně případů zneužití pravomoci;

e)

ujednání o odpovědnosti, odškodnění a důvěrnosti mezi účastníky.

Komise vyhotoví a zveřejní pokyny týkající se hlavních otázek, se kterými se mohou účastníci ve svých dohodách o založení konsorcia setkat, včetně ustanovení o podpoře účasti malých a středních podniků.

Článek 25

Koordinátor

1.   Právní subjekty, které se chtějí účastnit nepřímé akce, jmenují z řad svých členů jednoho koordinátora, aby v souladu s tímto nařízením, finančním nařízením, prováděcími pravidly a grantovou dohodou vykonával tyto úkoly:

a)

sledovat, zda účastníci nepřímé akce dodržují své povinnosti;

b)

ověřovat, zda právní subjekty uvedené v grantové dohodě plní nezbytné formality pro přistoupení ke grantové dohodě;

c)

získávat finanční příspěvek Společenství a rozdělovat ho v souladu s dohodou o založení konsorcia a s grantovou dohodou;

d)

vést evidenci a finanční účty týkající se finančního příspěvku Společenství a informovat Komisi o jeho rozdělení v souladu s čl. 24 odst. 1 písm. b) a článkem 36;

e)

zprostředkovávat účinnou a správnou komunikaci mezi účastníky a pravidelně podávat účastníkům a Komisi zprávy o pokroku projektu.

2.   Jméno koordinátora je uvedeno v grantové dohodě.

3.   Jmenování nového koordinátora vyžaduje písemný souhlas Komise.

Článek 26

Změny konsorcia

1.   Účastníci nepřímé akce mohou souhlasit s přičleněním nového účastníka nebo s vyloučením některého ze stávajících účastníků v souladu s příslušnými ustanoveními dohody o konsorciu.

2.   Každý právní subjekt, který se připojí k probíhající akci, musí přistoupit ke grantové dohodě.

3.   Ve zvláštních případech, v nichž je tak stanoveno v grantové dohodě, zveřejní konsorcium vyhlášení soutěže a zajistí její rozšíření prostřednictvím zvláštní informační podpory, zejména internetových stránek sedmého rámcového programu, specializovaného tisku a brožur a národních kontaktních míst zřízených členskými a přidruženými státy pro účely informovanosti a podpory.

Konsorcium vyhodnotí nabídky podle kritérií použitých pro původní akci, a to za pomoci nezávislých odborníků jmenovaných konsorciem a v souladu se zásadami stanovenými v článcích 15 a 17.

4.   Konsorcium oznámí každou navrženou změnu složení Komisi, která může do 45 dní od oznámení vznést námitky.

Změny ve složení konsorcia spojené s návrhy na další změny grantové dohody, které přímo nesouvisejí se změnou složení, musí být písemně schváleny Komisí.

Pododdíl 5

Sledování a hodnocení programů a nepřímých akcí a sdělování informací

Článek 27

Sledování a hodnocení

1.   Komise sleduje provádění nepřímých akcí na základě pravidelných zpráv o dosaženém pokrokupředkládaných podle čl. 19 odst. 4.

Komise sleduje zejména provádění plánu využívání a šíření nových znalostí předkládaného podle čl. 20 odst. 1 druhého pododstavce.

Pro tyto účely mohou být Komisi nápomocni nezávislí odborníci jmenovaní v souladu s článkem 17.

2.   Komise zavede a udržuje informační systém, který umožňuje, aby toto sledování bylo prováděno účinným a soudržným způsobem v celém sedmém rámcovém programu.

S výhradou článku 3 Komise zveřejní informace o financovaných projektech ve vhodném médiu.

3.   Sledování a hodnocení uvedené v článku 7 rozhodnutí č. .../.../ES zahrnuje aspekty týkající se používání tohoto nařízení, zejména aspekty důležité pro malé a střední podniky, a zabývá se dopadem změn ve výpočtu nákladů na rozpočet ve srovnání s šestým rámcovým programem a jejich vlivem na administrativní zatížení účastníků.

4.   Komise v souladu s článkem 17 jmenuje nezávislé odborníky, kteří jí jsou nápomocni při hodnocení vyžadovaných sedmým rámcovým programem a jeho zvláštními programy a, je-li to považováno za nutné, při hodnocení předchozích rámcových programů.

5.   Komise navíc může vytvářet skupiny nezávislých odborníků jmenovaných v souladu s článkem 17, aby poskytovaly poradenství při navrhování a provádění výzkumné politiky Společenství.

Článek 28

Zpřístupňované informace

1.   S náležitým ohledem na článek 3 zpřístupní Komise na žádost kterémukoliv členskému státu nebo přidružené zemi jakékoliv užitečné informace o nových znalostech, které má k dispozici a které vyplývají z práce provedené v rámci nepřímé akce, za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)

dané informace jsou relevantní pro veřejnou politiku,

b)

účastníci neuvedli dostatečné a rozumné důvody, proč by tyto informace neměly být poskytnuty.

2.   Za žádných okolností se poskytnutím informací podle odstavce 1 nepřenášejí na příjemce žádná práva ani žádné povinnosti Komise či účastníků.

Příjemce je však povinen zachovávat důvěrnost takových informací, pokud nejsou tyto informace zveřejněny nebo je účastníci veřejně nezpřístupní nebo pokud nebyly Komisi sděleny bez omezení důvěrnosti.

ODDÍL 3

Finanční příspěvek společenství

Pododdíl 1

Způsobilost pro financování a formy grantů

Článek 29

Způsobilost pro financování

1.   Finanční příspěvek Společenství mohou získat tyto právní subjekty účastnící se nepřímé akce:

a)

jakýkoliv právní subjekt usazený v některém členském státě nebo přidružené zemi či zřízený podle práva Společenství,

b)

jakákoliv mezinárodní evropská zájmová organizace,

c)

jakýkoliv právní subjekt usazený v partnerské zemi v rámci mezinárodní spolupráce.

2.   V případě, že účastníkem je jiná mezinárodní organizace než mezinárodní evropská zájmová organizace, nebo právní subjekt usazený v jiné třetí zemi, než je přidružená země nebo partnerská země v rámci mezinárodní spolupráce, může být finanční příspěvek Společenství přidělen, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a)

zvláštní programy nebo příslušný pracovní program obsahují příslušná ustanovení za tímto účelem,

b)

příspěvek je nezbytný pro provedení nepřímé akce,

c)

takové financování je stanoveno ve dvoustranné vědeckotechnické dohodě nebo v jiném ujednání mezi Společenstvím a zemí, v níž je právní subjekt usazen.

Článek 30

Formy grantů

1.   Finanční příspěvek Společenství u grantů uvedených v části a) přílohy III rozhodnutí č. .../.../ES je založen na náhradě způsobilých nákladů, a to plné nebo částečné.

Finanční příspěvek Společenství však může mít podobu financování pevnou sazbou, včetně sazebníku jednotkových nákladů, nebo financování paušálními částkami nebo může kombinovat náhradu způsobilých nákladů pevnou sazbou nebo paušální částkou. Finanční příspěvek Společenství může mít také podobu stipendií nebo cen.

2.   V pracovních programech a výzvách k předkládání návrhů jsou upřesněny formy grantů, které mají být v dotyčných akcích použity.

3.   Účastníci z partnerských zemí v rámci mezinárodní spolupráce mohou zvolit finanční příspěvek Společenství ve formě paušální částky. Komise stanoví použitelné paušální částky v souladu s finančním nařízením.

Článek 31

Náhrada způsobilých nákladů

1.   Nepřímé akce financované granty jsou spolufinancovány účastníky.

Finanční příspěvek Společenství k náhradě způsobilých nákladů nesmí vést k zisku.

2.   Příjmy se berou v úvahu pro výplatu grantu na konci provádění akce.

3.   Aby byly považovány za způsobilé, musí náklady vzniklé při provádění nepřímé akce splňovat tyto podmínky

a)

musejí být skutečné,

b)

musejí být vynaloženy v průběhu akce, s výjimkou nákladů na vypracování závěrečných zpráv, pokud je to stanoveno v grantové dohodě,

c)

musejí být stanoveny podle obvyklých účetních a správních zásad a postupů účastníka a použity výhradně za účelem dosažení cílů a očekávaných výsledků nepřímé akce, za dodržování zásad úspornosti, účinnosti a efektivity,

d)

musejí být zaneseny v účetní evidenci účastníka a vyplaceny, nebo v případě příspěvku od třetích stran, zaneseny v účetní evidenci těchto třetích stran,

e)

musejí být očištěny od nezpůsobilých nákladů, zejména od identifikovatelných nepřímých daní, včetně daně z přidané hodnoty, cel, dlužných úroků, rezerv na možné budoucí ztráty nebo výdaje, kurzových ztrát, nákladů spojených s kapitálovým výnosem, nákladů deklarovaných, vzniklých nebo nahrazených v souvislosti s jiným projektem Společenství, dluhů a poplatků za dluhovou službu, nadměrných nebo lehkomyslných výdajů a veškerých dalších nákladů, které nesplňují podmínky uvedené v písmenech a) až d).

Pro účely písmene a) lze použít průměrné osobní náklady, pokud jsou v souladu se správními zásadami a účetními postupy účastníka a neliší se výrazně od skutečných nákladů.

4.   Finanční příspěvek Společenství se vypočítá s ohledem na náklady nepřímé akce jako celku, jeho náhrada je však založena na nákladech, které jednotliví účastníci vykazují.

Článek 32

Přímé způsobilé náklady a nepřímé způsobilé náklady

1.   Způsobilé náklady se skládají z nákladů, které lze přímo připsat dané akci, dále jen „přímé způsobilé náklady“, a případně z nákladů, které nelze dané akci přímo připsat, ale které byly vynaloženy v přímém vztahu s přímými způsobilými náklady dané akci připsanými (dále jen „nepřímé způsobilé náklady“).

2.   Náhrada nákladů účastníků je založena na jejich přímých a nepřímých způsobilých nákladech.

Účastník může v souladu s čl. 31 odst. 3 písm. c) použít zjednodušenou metodu výpočtu svých nepřímých způsobilých nákladů na úrovni svého právního subjektu, je-li to v souladu s obvyklými účetními a správními zásadami a postupy. Zásady, jež je třeba v tomto ohledu dodržovat, jsou uvedeny ve vzorové grantové dohodě.

3.   V některých případech, zejména u koordinačních a podpůrných akcí a případně v akcích pro podporu odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků, může být náhrada nepřímých způsobilých nákladů grantovou dohodou omezena na určitý maximální procentní podíl přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky.

4.   Odchylně od odstavce 2 si účastník může pro krytí nepřímých způsobilých nákladů zvolit pevnou sazbu svých celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky nebo náhrady nákladů třetích stran.

Komise stanoví příslušné pevné sazby na základě přibližné hodnoty dotyčných skutečných nepřímých nákladů v souladu s finančním nařízením a jeho prováděcími pravidly.

5.   Neziskové veřejné subjekty, instituce středního a vysokoškolského vzdělávání, výzkumné organizace a malé a střední podniky, které nemohou s jistotou stanovit své skutečné nepřímé náklady na dotyčnou akci, si při účasti v režimech financování, které zahrnují činnosti spojené s výzkumem, technologickým rozvojem a demonstracemi, jak je uvedeno v článku 33, mohou pro granty udělené v rámci výzev k předkládání návrhů, které budou uzavřeny před 1. lednem 2010, zvolit pevnou sazbu ve výši 60 % celkových přímých způsobilých nákladů.

Aby byl usnadněn přechod k plnému používání obecné zásady uvedené v odstavci 2, stanoví Komise pro granty udělené v rámci výzev k předkládání návrhů, které budou uzavřeny po 31. prosinci 2009, vhodnou úroveň pevné sazby, která by měla vyjadřovat přibližnou hodnotu dotyčných skutečných nepřímých nákladů, avšak neměla by být nižší než 40 %. To bude založeno na hodnocení účasti ze strany neziskových veřejných subjektů, institucí středního a vysokoškolského vzdělávání, výzkumných organizací a malých a středních podniků, které nemohou s jistotou stanovit své skutečné nepřímé náklady na dotyčnou akci.

6.   Všechny pevné sazby se uvedou ve vzorové grantové dohodě.

Článek 33

Maximální podíl na financování

1.   V případě činností výzkumu a technologického rozvoje může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 50 % celkových způsobilých nákladů.

V případě neziskových veřejných subjektů, institucí středního a vysokoškolského vzdělávání, výzkumných organizací a malých a středních podniků však může dosáhnout maximálně 75 % celkových způsobilých nákladů.

U činností výzkumu a technologického rozvoje v oblasti bezpečnosti může dosáhnout maximálně 75 % v případě rozvoje schopností v oblastech s velmi omezenou velikostí trhu a nebezpečím „selhání trhu“ a pro urychlený rozvoj zařízení v reakci na nové hrozby.

2.   U demonstračních činností může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 50 % celkových způsobilých nákladů.

3.   U činností souvisejících s akcemi „hraničního“ výzkumu, koordinačními a podpůrnými akcemi a akcemi na podporu odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 100 % celkových způsobilých nákladů.

4.   Pokud jde o správní činnosti, včetně osvědčení o finančních výkazech, a další činnosti, které nejsou uvedeny v odstavcích 1, 2 a 3, může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 100 % celkových způsobilých nákladů.

Mezi další činnosti uvedené v prvním pododstavci patří mimo jiné odborná příprava v rámci akcí, které nespadají do režimu financování odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků, koordinace, navazování kontaktů a šíření výsledků.

5.   Pro účely odstavců 1 až 4 se při stanovení finančního příspěvku Společenství vezmou v úvahu způsobilé náklady a příjmy.

6.   Odstavce 1 až 5 se případně použijí pro nepřímé akce, kde se na celou nepřímou akci používá financování pevnou sazbou nebo paušální částkou.

Článek 34

Vykazování a audit způsobilých nákladů

1.   Komisi se předkládají pravidelné zprávy týkající se způsobilých nákladů, finančních výnosů z předběžného financování a příjmů v souvislosti s danou nepřímou akcí a případně osvědčení o finančních výkazech, v souladu s finančním nařízením a prováděcími pravidly.

Pokud v případě dané akce dochází ke spolufinancování, musí být toto spolufinancování vykázáno a případně po skončení akce stvrzeno osvědčením.

2.   Bez ohledu na finanční nařízení a prováděcí pravidla, je osvědčení o finančních výkazech povinné pouze v případech, kdy kumulativní částka průběžných plateb a plateb zůstatků uhrazených účastníkovi činí 375 000 EUR nebo více na nepřímou akci.

U nepřímých akcí v délce trvání 2 let nebo kratší se od účastníka nicméně vyžaduje nejvýše jedno osvědčení o finančních výkazech, a to na konci projektu.

Osvědčení o finančních výkazech se nevyžadují pro nepřímé akce, které byly v plné výši uhrazeny paušálními částkami nebo pevnými sazbami.

3.   V případě veřejných orgánů, výzkumných organizací a institucí středního a vysokoškolského vzdělávání může osvědčení o finančních výkazech požadované podle odstavce 1 vydat příslušný státní úředník.

Článek 35

Sítě excelence

1.   Pracovní program stanoví formu grantů, které mají být použity pro sítě excelence.

2.   Pokud má finanční příspěvek Společenství pro sítě excelence podobu paušální částky, vypočítá se na základě počtu výzkumných pracovníků, kteří se mají do sítě excelence zapojit, a délky trvání akce. Jednotková částka u paušálních částek je 23 500 EUR na rok na výzkumného pracovníka.

Tuto částku Komise upraví v souladu s finančním nařízením a prováděcími pravidly.

3.   Pracovní program stanoví maximální počet účastníků a případně maximální počet výzkumných pracovníků, který může být použit jako základ pro výpočet maximální paušální částky. Další účastníci nad tento maximální počet pro stanovení finančního příspěvku se však případně také mohou účastnit.

4.   Částka se vyplácí v pravidelných dávkách.

Tyto pravidelné dávky jsou vypláceny na základě posouzení postupného provádění společného programu činností prostřednictvím měření integrace výzkumných zdrojů a kapacit na základě ukazatelů výkonu dojednaných s konsorciem a uvedených v grantové dohodě.

Pododdíl 2

Vyplacení, rozdělení, zpětné vymáhání částek a záruky

Článek 36

Vyplacení a rozdělení

1.   Finanční příspěvek Společenství se účastníkům vyplatí prostřednictvím koordinátora bez zbytečného prodlení.

2.   Koordinátor vede evidenci, ze které je možno kdykoliv zjistit, jaké podíly finančních prostředků Společenství byly jednotlivým účastníkům přiděleny.

Na žádost sdělí koordinátor tuto informaci Komisi.

Článek 37

Zpětné vymáhání částek

Komise může přijmout rozhodnutí o zpětném vymáhání částek v souladu s finančním nařízením.

Článek 38

Mechanismus pro zabránění riziku

1.   S výhradou odstavců 2 až 5 je finanční odpovědnost každého z účastníků omezena na jeho vlastní závazky.

2.   Pro účely řízení rizika spojeného s nevracením dlužných částek Společenství Komise zřídí a provozuje účastnický záruční fond (dále jen „fond“) v souladu s přílohou.

Finanční úroky z fondu jsou doplňovány do fondu a slouží výlučně účelům uvedeným v bodě 3 přílohy, aniž je dotčen bod 4 přílohy.

3.   Finanční příspěvek účastníka nepřímé akce do fondu, který má podobu grantu, nepřesáhne 5% finančního příspěvku Společenství určeného účastníkovi. Na konci akce se částka příspěvku do fondu vrátí prostřednictvím koordinátora účastníkovi, s výhradou odstavce 4.

4.   Nejsou-li úroky z fondu dostačující pro pokrytí částek dlužných Společenství, může Komise z částky vracené účastníkovi odečíst maximálně 1% finančního příspěvku Společenství.

5.   Odečet uvedený v odstavci 4 se nevztahuje na veřejné subjekty, právní subjekty, jejichž účast na nepřímé akci je zaručena členským státem nebo přidruženou zemí, a instituce středního a vysokoškolského vzdělávání.

6.   Komise ověří ex ante pouze finanční kapacitu koordinátorů a účastníků jiných než těch, kteří jsou uvedeni v odstavci 5 a kteří žádají o finanční příspěvek Společenství v nepřímé akci přesahující výši 500 000 EUR, pokud neexistují výjimečné okolnosti a pokud na základě již dostupných informací existují oprávněné důvody k pochybnostem o finanční kapacitě těchto účastníků.

7.   Fond je považován za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Od účastníků nelze vyžadovat žádnou další záruku nebo zajištění, ani jim je nelze ukládat.

Kapitola III

Šíření a využívání a přístupová práva

ODDÍL 1

Nové znalosti

Pododdíl 1

Vlastnictví

Článek 39

Vlastnictví nových znalostí

1.   Nové znalosti, které jsou výsledkem práce provedené v rámci jiných nepřímých akcí, než které jsou uvedeny v odstavci 3, jsou vlastnictvím účastníka, který práci, z níž nové znalosti vzešly, provedl.

2.   Jestliže jsou zaměstnanci nebo jiní pracovníci pracující pro některého účastníka oprávněni nárokovat si práva na nové znalosti, pak tento účastník zajistí, aby mohla být tato práva vykonávána způsobem, který je v souladu s povinnostmi účastníka podle grantové dohody.

3.   Nové znalosti jsou vlastnictvím Společenství v těchto případech:

a)

koordinační a podpůrné akce spočívající v nákupu zboží nebo ve službách podle předpisů o veřejných zakázkách uvedených ve finančním nařízení,

b)

koordinační a podpůrné akce týkající se nezávislých odborníků.

Článek 40

Společné vlastnictví nových znalostí

1.   V případech, kdy práci, z níž nové znalosti vzešly, provedlo více účastníků společně a kdy jejich jednotlivé podíly na práci nelze určit, jsou nové znalosti společným vlastnictvím těchto účastníků.

Účastnící uzavřou dohodu o rozdělení a podmínkách výkonu tohoto společného vlastnictví v souladu s podmínkami grantové dohody.

2.   Pokud ještě nebyla uzavřena dohoda o společném vlastnictví, je každý ze spoluvlastníků oprávněn udílet nevýhradní licence třetím stranám bez práva poskytovat sublicence, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

ostatní spoluvlastníci o tom musí být předem informováni,

b)

ostatním spoluvlastníkům musí být poskytnuta spravedlivá a přiměřená kompenzace.

3.   Komise na žádost poskytne pokyny ohledně možných náležitostí, které mají být začleněny do dohody o společném vlastnictví.

Článek 41

Vlastnictví nových znalostí konkrétními skupinami

V případě akcí ve prospěch konkrétních skupin se čl. 39 odst. 1 a čl. 40 odst. 1 nepoužije. V takových případech jsou nové znalosti společným vlastnictvím účastníků, kteří jsou členy této konkrétní skupiny, která má z akce prospěch, pokud se účastníci nedohodnou jinak.

Pokud vlastníci nových znalostí nejsou členy této skupiny, zajistí, aby skupina měla všechna práva k těmto novým znalostem nezbytným pro účely jejich využívání a šíření v souladu s technickou přílohou grantové dohody.

Článek 42

Převod nových znalostí

1.   Vlastník nových znalostí je může převést na jakýkoli právní subjekt, s výhradou odstavců 2 až 5 a článku 43.

2.   Jestliže některý účastník převádí své vlastnické právo k novým znalostem, převede na nabyvatele i své povinnosti související s těmito novými znalostmi, včetně povinnosti postoupit je jakémukoli dalšímu nabyvateli, a to v souladu s grantovou dohodou.

3.   Požaduje-li se, aby účastník postoupil přístupová práva, uvědomí o tom předem ostatní účastníky téže akce a poskytne jim, s výhradou závazků týkajících se důvěrnosti, dostatečné informace o novém vlastníkovi nových znalostí, aby mohli vykonávat svá přístupová práva podle grantové dohody.

Ostatní účastníci se však mohou písemnou dohodou vzdát svého práva na předchozí informování v případě převodu vlastnictví z jednoho účastníka na konkrétně určenou třetí stranu.

4.   Po informování v souladu s odst. 3 prvním pododstavcem může kterýkoli účastník proti jakémukoliv převodu vlastnictví vznést námitky s odůvodněním, že by jím byla nepříznivě dotčena jeho přístupová práva.

Pokud kterýkoli z ostatních účastníků prokáže, že jeho práva by byla nepříznivě dotčena, k zamýšlenému převodu nedojde, dokud mezi danými účastníky nedojde k dohodě.

5.   Grantová dohoda může případně stanovit, že Komisi musí být předem oznámen každý zamýšlený převod vlastnictví nebo každé zamýšlené udělení výhradní licence na třetí stranu usazenou ve třetí zemi, která není přidružena k sedmému rámcovému programu.

Článek 43

Zachování evropské konkurenceschopnosti a etické zásady

Komise může vznést námitky proti převodu vlastnictví nových znalostí nebo proti udělení výhradní licence k novým znalostem třetím stranám usazeným ve třetí zemi, která není přidružena k sedmému rámcovému programu, domnívá-li se, že to není v souladu se zájmem rozvíjet konkurenceschopnost evropského hospodářství nebo se to neslučuje s etickými zásadami nebo s bezpečnostními aspekty.

V takových případech k převodu vlastnictví nebo udělení výhradní licence nedojde, dokud se Komise neujistí, že budou zavedena příslušná ochranná opatření.

Pododdíl 2

Ochrana, zveřejnění, šíření a využívání

Článek 44

Ochrana nových znalostí

1.   Mohou-li nové znalosti nalézt průmyslové nebo obchodní využití, zajistí jejich vlastník přiměřenou a účinnou ochranu s náležitým ohledem na své oprávněné zájmy a oprávněné zájmy, zejména obchodní, jiných dotčených účastníků v dané nepřímé akci.

Uplatňuje-li účastník, který není vlastníkem nových znalostí, svůj oprávněný zájem, musí v každém případě prokázat, že by byl výrazně poškozen.

2.   Mohou-li nové znalosti nalézt průmyslové nebo obchodní využití a jejich vlastník je nechrání ani je nepřevede na jiného účastníka, přidružený subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi nebo na jinou třetí stranu usazenou v členském státě nebo přidružené zemi spolu se souvisejícími povinnostmi v souladu s článkem 42, nelze tyto nové znalosti šířit, dokud není informována Komise.

V takovém případě může Komise se souhlasem příslušného účastníka vlastnictví těchto nových znalostí převzít a přijmout opatření na jejich přiměřenou a účinnou ochranu. Příslušný účastník může odmítnout pouze tehdy, může-li prokázat, že by tím byly výrazně narušeny jeho oprávněné zájmy.

Článek 45

Prohlášení o finančním příspěvku Společenství

Veškeré publikace, patentové přihlášky podané kterýmkoliv účastníkem nebo z jeho pověření nebo jakékoliv jiné formy šíření nových znalostí obsahují prohlášení, které může obsahovat vizuální prostředky, o tom, že dotyčné nové znalosti vznikly s finančním přispěním Společenství.

Znění tohoto prohlášení se stanoví v grantové dohodě.

Článek 46

Využívání a šíření

1.   Účastníci využívají nové znalosti, které vlastní, nebo jejich využívání zajistí.

2.   Každý účastník zajistí, aby byly jím vlastněné nové znalosti šířeny co nejrychleji. Neučiní-li tak, může tyto nové znalosti šířit Komise. Grantová dohoda může v tomto ohledu stanovit lhůty.

3.   Šíření nových znalostí musí být v souladu s ochranou práv duševního vlastnictví, povinnostmi důvěrnosti a oprávněnými zájmy vlastníka nových znalostí.

4.   Před jakýmkoliv šířením nových znalostí uvědomí účastník ostatní dotčené účastníky.

Po tomto oznámení může kterýkoliv z dotčených účastníků vznést námitky, pokud se domnívá, že by byly výrazně narušeny jeho oprávněné zájmy v souvislosti s novými znalostmi nebo stávajícími znalostmi. V takovém případě nemůže dojít k šíření nových znalostí, dokud nejsou podniknuty přiměřené kroky k ochraně těchto oprávněných zájmů.

ODDÍL 2

Přístupová práva ke stávajícím znalostem a novým znalostem

Článek 47

Stávající znalosti

Účastníci mohou definovat stávající znalosti nezbytné pro účely nepřímé akce v písemné dohodě, případně mohou konkrétní stávající znalosti vyloučit.

Článek 48

Zásady

1.   Veškeré žádosti o přístupová práva se podávají písemně.

2.   Není-li s vlastníkem nových znalostí nebo stávajících znalostí dohodnuto jinak, přístupová práva neopravňují k udělování sublicencí.

3.   Udílení výhradních licencí na nové znalosti nebo stávající znalosti je možné za předpokladu, že všichni ostatní účastníci písemně stvrdí, že se svých přístupových práv k nim vzdávají.

4.   Aniž je dotčen odstavec 3, jakákoliv dohoda poskytující přístupová práva k novým znalostem nebo stávajícím znalostem účastníkům nebo třetím stranám zajistí zachování potenciálních přístupových práv pro ostatní účastníky.

5.   Aniž jsou dotčeny články 49 a 50 a grantová dohoda, informují se účastníci téže akce co nejdříve o jakýchkoliv omezeních pro udělování přístupových práv ke stávajícím znalostem nebo jakýchkoliv jiných omezeních, která by mohla výrazně ovlivnit udělování přístupových práv.

6.   Ukončení účasti na nepřímé akci nemá žádný vliv na povinnost účastníka poskytnout přístupová práva zbývajícím účastníkům téže akce podle podmínek stanovených v grantové dohodě.

Článek 49

Přístupová práva pro provádění nepřímých akcí

1.   Přístupová práva k novým znalostem se udělí ostatním účastníkům téže nepřímé akce, pokud je to nezbytné k tomu, aby tito účastníci mohli vykonávat svou práci v rámci této nepřímé akce.

Taková přístupová práva se udělí bez poplatků.

2.   Přístupová práva ke stávajícím znalostem se udělí ostatním účastníkům téže nepřímé akce, pokud je to nezbytné k tomu, aby tito účastníci mohli vykonávat svou práci v rámci této nepřímé akce, za předpokladu, že daný účastník je oprávněn tato práva udělovat.

Taková přístupová práva se udělí bez poplatků, pokud se všichni účastníci před přistoupením ke grantové dohodě nedohodnou jinak.

Subjekty provádějící VTR však udělí přístupová práva ke stávajícím znalostem bez poplatku.

Článek 50

Přístupová práva pro využívání

1.   Účastníci téže nepřímé akce požívají přístupových práv k novým znalostem, potřebují-li tato práva k využívání svých vlastních nových znalostí.

S výhradou souhlasu se tato přístupová práva udělí buď za spravedlivých a přiměřených podmínek, nebo bez poplatku.

2.   Účastníci téže nepřímé akce požívají přístupových práv ke stávajícím znalostem, potřebují-li je k využívání svých vlastních nových znalostí, a za předpokladu, že daný účastník je oprávněn tato práva udělovat.

S výhradou souhlasu se tato přístupová práva udělí buď za spravedlivých a přiměřených podmínek, nebo bez poplatku.

3.   Nestanoví-li grantová dohoda nebo dohoda o konsorciu jinak, má přidružený subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi rovněž přístupová práva uvedená v odstavcích 1 a 2 k novým znalostem nebo stávajícím znalostem, a to za stejných podmínek jako účastník, k němuž je přidružen.

4.   Žádost o přístupová práva podle odstavců 1, 2 a 3 lze podat do jednoho roku po některé z těchto událostí:

a)

ukončení nepřímé akce,

b)

ukončení účasti vlastníka daných stávajících znalostí nebo nových znalostí.

Dotyční účastníci se však mohou dohodnout i na jiné časové lhůtě.

5.   S výhradou souhlasu všech dotčených vlastníků se přístupová práva k novým znalostem udělí subjektu provádějícímu VTR za spravedlivých a přiměřených podmínek, na kterých se dohodnou, pro účely provádění dalšího výzkumu.

6.   Subjekty provádějící VTR udělí bez poplatku nebo za spravedlivých a přiměřených podmínek, které musí být dohodnuty před podpisem grantové dohody, přístup ke stávajícím znalostem, které jsou nezbytné pro využívání nových znalostí vytvořených v rámci nepřímé akce.

Článek 51

Doplňující ustanovení ohledně využívání přístupových práv u akcí „hraničního“ výzkumu a akcí ve prospěch konkrétních skupin

1.   Účastníci stejné akce „hraničního“ výzkumu užívají bez poplatku přístupová práva k novým znalostem a stávajícím znalostem pro provádění nebo pro účely dalších výzkumných činností.

Přístupová práva pro využívání za jiným účelem než je provádění dalších výzkumných činností se udělí bez poplatku, není-li v grantové dohodě stanoveno jinak.

2.   Zastupuje-li konkrétní skupinu, která má z dané akce prospěch, právní subjekt, který se akce účastní místo této skupiny, může tento právní subjekt udělit sublicenci, ve vztahu k jakémukoliv přístupovému právu, které mu bylo uděleno, těm ze svých členů, kteří jsou usazeni v členském státě nebo přidružené zemi.

Kapitola IV

Evropská investiční banka

Článek 52

1.   Společenství může Evropské investiční bance (EIB) přidělit příspěvek na pokrytí rizika úvěrů nebo záruk, které EIB poskytuje na podporu výzkumných cílů stanovených v sedmém rámcovém programu (finanční nástroj na sdílení rizik).

2.   EIB poskytuje tyto úvěry nebo záruky v souladu se zásadami spravedlnosti, průhlednosti, objektivnosti a rovného zacházení.

3.   Komise má právo vznést námitky proti použití finančního nástroje na sdílení rizik na určité úvěry nebo záruky za podmínek stanovených v grantové dohodě v souladu s pracovními programy.

Kapitola V

Vstup v platnost

Článek 53

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V...

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Stanovisko z 5. července 2006 (zatím nezveřejněné v Úř. věst.).

(2)  Úř. věst. C 203, 25.8.2006, s. 1.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze 30. listopadu 2006.

(4)  Úř. věst. L ...

(5)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č 1248/2006 (Úř. věst. L 227, 19.8.2006, s. 3).

(7)  Úř. věst. C 45, 17.2.1996, s. 5.

(8)  Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2006/548/ES, Euratom (Úř. věst. L 215, 5.8.2006, s. 38).

(9)  Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(10)  Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(13)  Úř. věst. L 75, 22.3.2005, s. 67.

PŘÍLOHA

ÚČASTNICKÝ ZÁRUČNÍ FOND

1. Fond bude řízen Společenstvím, které bude zastoupeno Komisí jednající jako výkonný orgán jménem svých účastníků, a to za podmínek, které budou stanoveny v grantové dohodě.

Komise svěří finanční řízení fondu buď Evropské investiční bance nebo, v souladu s čl. 14 písm. b), příslušné finanční instituci (dále jen „depozitní banka“). Depozitní banka fond řídí na základě instrukcí Komise.

2. Komise může z původního předběžného financování, které poskytne konsorciu, poskytnout vyrovnání příspěvku účastníků určeného pro fond a zaplatit fondu jejich jménem.

3. Pokud účastník dluží částky Společenství, může Komise, aniž jsou dotčeny sankce, které mohou být účastníkům v prodlení uloženy v souladu s finančním nařízením:

a)

v souladu s čl. 18 odst. 4 nařídit depozitní bance, aby přímo převedla dlužnou částku z fondu koordinátorovi nepřímé akce, pokud tato stále probíhá a zbývající účastníci souhlasí s provedením stejným způsobem, pokud jde o její cíle. Částky převedené z fondu budou považovány za finanční příspěvek Společenství; nebo

b)

účinně vymáhat uvedenou částku z fondu, pokud byla nepřímá akce ukončena nebo již dokončena.

Komise vydá ve prospěch fondu inkasní příkaz určený účastníkovi. Komise může za tímto účelem přijmout rozhodnutí o zpětném vymáhání v souladu s finančním nařízením.

4. Částky zajištěné z fondu v průběhu sedmého rámcového programu budou představovat jeho příjem ve smyslu čl. 18 odst. 2 finančního nařízení.

Jakmile bude provedení všech grantů v rámci sedmého rámcového programu dokončeno, bude veškerý zůstatek fondu vybrán Komisí a vložen do rozpočtu Společenství, s výhradou rozhodnutí o osmém rámcovém programu.

P6_TA(2006)0515

Uvádění pyrotechnických výrobků na trh ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uvádění pyrotechnických výrobků na trh (KOM(2005)0457 — C6-0312/2005 — 2005/0194(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0457) (1),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0312/2005),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0289/2006),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TC1-COD(2005)0194

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 30. listopadu 2006 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/.../ES o uvádění pyrotechnických výrobků na trh

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Platné právní a správní předpisy v členských státech, které se týkají uvádění pyrotechnických výrobků na trh se liší, zejména pokud jde o taková hlediska, jako jsou bezpečnost a funkční vlastnosti.

(2)

Tyto předpisy, které mohou představovat překážky obchodu v rámci Společenství, by se měly harmonizovat, aby se zaručil volný pohyb pyrotechnických výrobků na vnitřním trhu a zároveň zajistila vysoká úroveň ochrany lidského zdraví a bezpečnosti a ochrany spotřebitelů a profesionálních koncových uživatelů .

(3)

Směrnice Rady 93/15/EHS ze dne 5. dubna 1993 o harmonizaci předpisů týkajících se uvádění na trh a dozoru nad výbušninami pro civilní použití (3) vyjímá pyrotechnické výrobky ze své působnosti a uvádí, že pyrotechnické výrobky vyžadují odpovídající opatření pro zajištění ochrany spotřebitele a bezpečnosti veřejnosti a že se v této oblasti plánují doplňující právní předpisy.

(4)

Směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (4), („směrnice Seveso II“) stanoví bezpečnostní požadavky na zařízení, ve kterých se nacházejí mimo jiné nebezpečné výbušné látky, včetně pyrotechnických látek.

(5)

K pyrotechnickým výrobkům patří mimo jiné zábavní pyrotechnika, divadelní pyrotechnické výrobky a pyrotechnické výrobky pro technické účely, jako jsou generátory plynu používané u airbagů nebo napínačů bezpečnostních pásů.

(6)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na pyrotechnické výrobky, na než se vztahují směrnice Rady 96/98/ES ze dne 20. prosince 1996 o námořním zařízení (5) a příslušné mezinárodní úmluvy, a to v souladu s článkem 1 a čl. 3 odst. 3 této směrnice.

(7)

V zájmu zajištění dostatečně vysoké úrovně ochrany je nutno pyrotechnické výrobky zařadit do kategorií především podle stupně jejich nebezpečnosti, pokud jde o druh použití, účel nebo hlučnost .

(8)

Aby se předešlo uvádění padělaných výrobků na trh, měly by fyzické a právnické osoby, které dovážejí výrobky do Společenství, převzít všechny povinnosti výrobce.

(9)

Podle zásad usnesení Rady ze dne 7. května 1985 o novém přístupu k technické harmonizaci a standardům (6) by měly být pyrotechnické výrobky v souladu s touto směrnici v době, kdy jsou poprvé uvedeny na trh Společenství. Vzhledem k náboženským, kulturním a tradičním oslavám v členských státech se zábavní pyrotechnika vyrobená pro vlastní potřebu výrobce, pokud členský stát schválí její používání na svém území, nepokládá za uvedenou na trh a nemusí být tedy v souladu s touto směrnicí.

(10)

Vzhledem k nebezpečí souvisejícímu s používáním pyrotechnických výrobků je v zájmu ochrany lidského zdraví a bezpečnosti, jakož i ochrany životního prostředí vhodné stanovit věkové hranice pro jejich prodej spotřebitelům a jejich použití a zajistit, aby jejich označení obsahovalo dostatečné a přiměřené informace o bezpečném použití. Je nutno přijmout ustanovení pro určité pyrotechnické výrobky, které by měly být dostupné pouze oprávněným odborníkům s potřebnými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi. Pokud jde o požadavky na označení dopravních pyrotechnických výrobků, měla by být zohledněna současná praxe i skutečnost, že dodavatelé v automobilovém průmyslu tyto výrobky prodávají výhradně profesionálním uživatelům.

(11)

Používání pyrotechnických výrobků, a zejména zábavní pyrotechniky, podléhá v jednotlivých členských státech značně odlišným kulturním zvykům a tradicím. To vyžaduje, aby členské státy měly možnost přijmout vnitrostátní opatření k omezení používání nebo prodeje některých kategorií zábavní pyrotechniky široké veřejnosti z důvodu ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti.

(12)

Je vhodné u pyrotechnických výrobků stanovit základní požadavky na bezpečnost v zájmu ochrany spotřebitelů a předcházení nehodám.

(13)

Odpovědnost za zajištění souladu pyrotechnických výrobků s touto směrnicí, a zejména se základními požadavky na bezpečnost, by měl mít výrobce. Pokud výrobce není usazen ve Společenství, měl by dovozce zajistit, že výrobce dodržel své povinnosti uložené touto směrnicí, nebo by měl převzít všechny povinnosti výrobce.

(14)

Jsou-li splněny základní požadavky na bezpečnost, členské státy by neměly mít možnost zakazovat, omezovat nebo bránit volnému pohybu pyrotechnických výrobků. Tato směrnice by se měla vztahovat na udělování licencí výrobcům, distributorům dovozcům členskými státy, aniž by byly dotčeny vnitrostátní právní předpisy.

(15)

Aby se usnadnil postup prokazování shody se základními požadavky na bezpečnost, vypracovávají se harmonizované normy související s návrhem, výrobou a zkoušením pyrotechnických výrobků.

(16)

Evropské harmonizované normy vypracovává, přijímá a upravuje Výbor pro evropskou normalizaci (CEN), Výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI). Tyto organizace jsou uznávány jako oprávněné k přijímání harmonizovaných norem, které vypracovávají v souladu s obecnými pravidly pro spolupráci mezi těmito organizacemi a Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu  (7) a v souladu s postupem stanovený směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (8). Pokud jde o dopravní pyrotechnické výrobky, mezinárodní orientace evropského automobilového dodavatelského průmyslu by se měla vyjádřit tím, že se zohlední příslušné mezinárodní normy ISO.

(17)

Podle nového přístupu k technické harmonizaci a normalizaci využívají pyrotechnické výrobky vyrobené v souladu s harmonizovanými normami toho, že se u nich předpokládá shoda se základními bezpečnostními požadavky uvedenými v této směrnici.

(18)

Rozhodnutím 93/465/EHS ze dne 22. července 1993 o modulech pro různé fáze postupů posuzování shody a pravidel pro připojování a používání označení shody CE, které jsou určeny k použití ve směrnicích technické harmonizace (9), Rada zavedla harmonizované způsoby uplatňování postupů posuzování shody. Uplatňování těchto postupů na pyrotechnické výrobky umožní určit odpovědnost výrobců a subjektů podílejících se na postupu posuzování shody při zohlednění povahy dotčených pyrotechnických výrobků.

(19)

Skupiny pyrotechnických výrobků, které mají podobnou konstrukci, funkci nebo chování, by měly oznámené subjekty posuzovat jako soubory výrobků.

(20)

Za účelem uvedení na trh by měly pyrotechnické výrobky nést označení CE, které prokazuje jejich shodu s ustanoveními této směrnice, aby se mohly volně pohybovat v rámci Společenství.

(21)

Podle nového přístupu k technické harmonizaci a normalizaci je umožnění toho, aby byla napadena shoda nebo selhání některého pyrotechnického výrobku zapotřebí ochranná doložka. Členské státy by tedy měly přijmout všechna příslušná opatření pro zákaz nebo omezení uvádění výrobků, které nesou označení CE, na trh nebo pro jejich stažení z trhu, pokud tyto výrobky ohrožují zdraví a bezpečnost spotřebitelů, jsou-li používány k určenému účelu.

(22)

Co se týče bezpečnosti při přepravě, na pravidla o přepravě pyrotechnických výrobků se vztahují mezinárodní úmluvy a dohody, včetně doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží.

(23)

Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce ukládané v případě porušení ustanovení vnitrostátního práva přijatého podle této směrnice a zajistit jejich provádění. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(24)

Je v zájmu výrobců a dovozců, aby dodávali bezpečné výrobky a předešli nákladům spojené s odpovědností za vadné výrobky způsobující škody jednotlivcům a soukromému majetku. Z tohoto hlediska směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (10) doplňuje tuto směrnici, protože stanovuje přísný režim odpovědnosti výrobců a dovozců a zajišťuje odpovídající úroveň ochrany spotřebitelů. Dále tato směrnice stanoví, že oznámené subjekty by měly být odpovídajícím způsobem pojištěny z hlediska jejich profesionální činnosti, pokud tuto odpovědnost nepřevzal stát v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo pokud není za testy přímo odpovědný sám členský stát.

(25)

Je nezbytné stanovit přechodné období, aby bylo možno postupně přizpůsobit vnitrostátní předpisy v určených oblastech. Výrobci a dovozci potřebují čas na to, aby mohli uplatnit všechna práva podle platných vnitrostátních předpisů dříve, než vstoupí tato směrnice v platnost, např. prodat své zásoby již zhotovených výrobků. Zvláštní přechodná období stanovená pro uplatňování této směrnice by kromě toho poskytla dodatečnou dobu na přijetí harmonizovaných norem a zajistila rychlé provedení této směrnice tak, aby se posílila ochrana spotřebitelů.

(26)

Protože cílů této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy přijmout opatření. V souladu se zásadou proporcionality podle tohoto článku nepřekročí tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(27)

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi  (11).

(28)

Zejména by Komisi měla být svěřena pravomoc k přijetí opatření Společenství týkajících se doporučení Organizace spojených národů, povinnosti označovat pyrotechnické výrobky a přizpůsobení příloh II a III technickému pokroku, pokud jde o bezpečnostní požadavky a postupy posuzování shody. Protože tato opatření mají obecnou působnost a jejich cílem je změnit méně důležité části této směrnice nebo doplnit tuto směrnici o nové nepodstatné prvky, měly by být přijaty v souladu s regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(29)

V souladu s bodem 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (12) se členské státy vyzývají, aby ve vlastním zájmu i v zájmu Společenství vypracovaly a zveřejnily vlastní tabulky, které v maximální míře ukazují vzájemný vztah mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními.

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Cíle a oblast působnosti

1.   Tato směrnice stanoví pravidla, která mají zajistit volný pohyb pyrotechnických výrobků na vnitřním trhu a současně vysokou úroveň ochrany lidského zdraví, veřejné bezpečnosti a ochrany a bezpečnosti spotřebitelů a zohlednit příslušná hlediska týkající se ochrany životního prostředí .

2.   Tato směrnice stanoví základní požadavky na bezpečnost, které musí pyrotechnické výrobky splňovat s ohledem na uvedení na trh.

3.   Tato směrnice se vztahuje na pyrotechnické výrobky definované v článku 2 odst. 1 až 5.

4.   Tato směrnice se nevztahuje na:

pyrotechnické výrobky, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů určeny k nekomerčnímu využití u ozbrojených sil, policie nebo hasičských sborů ,

výrobky spadající do oblasti působnosti směrnice 96/98/ES,

pyrotechnické výrobky určené pro použití v leteckém a kosmickém průmyslu ,

bouchací kapsle určené výhradně pro hračky a další výrobky spadající do oblasti působnosti směrnice Rady 88/378/EHS ze dne 3. května 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se bezpečnosti hraček (13),

výbušniny spadající do oblasti působnosti směrnice 93/15/EHS,

střelivo, čímž se rozumí náboje , hnací náplně a slepé náboje používané v jednoručních střelných zbraních , dělostřelectvem a v jiných střelných zbraních.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se:

1.

„pyrotechnickým výrobkem“ rozumí jakýkoli výrobek obsahující výbušné látky nebo výbušnou směs látek určených k produkci tepla, světla, zvuku, plynu, kouře, nebo kombinace těchto efektů pomocí samoudržujících se exotermických chemických reakcí;

2.

„uvedením na trh“ rozumí první předání jednotlivého výrobku za úplatu nebo zdarma za účelem jeho distribuce nebo použití na trhu Společenství. Zábavní pyrotechnika vyrobená pro vlastní potřebu výrobce se nepokládá za výrobek uvedený na trh, pokud členský stát schválí její používání na svém území;

3.

„zábavní pyrotechnikou“ rozumí pyrotechnické výrobky určené k zábavným účelům;

4.

„divadelními pyrotechnickými výrobky“ rozumí pyrotechnické výrobky určené pro použití na scénách uvnitř budov i na venkovních scénách, včetně filmových a televizních produkcí, nebo pro podobné použití;

5.

dopravním pyrotechnickým výrobkem“ rozumí komponenty bezpečnostních zařízení v dopravním prostředku , které obsahují pyrotechnické látky používané k aktivaci těchto či jiných zařízení;

6.

„výrobcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba, která navrhuje nebo vyrábí výrobek, na nějž se vztahuje tato směrnice, nebo která takový výrobek dala navrhnout či vyrobit, s cílem uvést jej na trh, a to pod vlastním jménem nebo ochrannou známkou ;

7.

„dovozcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství , která během svého podnikání dává výrobek pocházející ze třetí země k dispozici na trh Společenství poprvé;

8.

„distributorem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, která dává během svého podnikání výrobek k dispozici na trh;

9.

„harmonizovanou normou“ rozumí evropská norma přijatá evropským normalizačním orgánem v rámci zmocnění Komise v souladu s postupy stanovenými směrnicí 98/34/ES, jejíž dodržování není závazné;

10.

„osobou s odbornými znalostmi“ rozumí osoba, které členský stát podle článku 3 udělil oprávnění k manipulaci se zábavní pyrotechnikou kategorie 4 , s divadelními pyrotechnickými výrobky kategorie T2 nebo s ostatními pyrotechnickými výrobky kategorie P2 , nebo k jejich používání, na svém území.

Článek 3

Zařazení do kategorií

1.   Pyrotechnické výrobky výrobce zařadí do kategorií podle druhu použití nebo podle jejich účelu a stupně nebezpečnosti, včetně úrovně hluku. Oznámené subjekty uvedené v článku 10 potvrdí zařazení do kategorií jako součást postupů posuzování shody podle článku 9.

Pyrotechnické výrobky se zařazují do těchto kategorií:

a)

Zábavní pyrotechnika

kategorie 1:

zábavní pyrotechnika, která představuje velmi malé nebezpečí a má zanedbatelnou úroveň hluku a která je určena pro použití v omezených prostorách, včetně zábavní pyrotechniky určené k použití uvnitř obytných budov;

kategorie 2:

zábavní pyrotechnika, která přestavuje malé nebezpečí a má nízkou úroveň hluku a která je určena pro venkovní použití v omezených prostorách;

kategorie 3:

zábavní pyrotechnika, která představuje středně velké nebezpečí , která je určena pro venkovní použití na velkém otevřeném prostranství a jejíž úroveň hluku nesmí ohrožovat lidské zdraví;

kategorie 4:

zábavní pyrotechnika, která představuje velké nebezpečí , která je určena pro použití pouze osobami s odbornými znalostmi (obecně nazývaná „zábavní pyrotechnika pro odborné použití“) a jejíž úroveň hluku nesmí ohrožovat lidské zdraví.

b)

divadelní pyrotechnické výrobky

kategorie T1:

pyrotechnické výrobky pro použití na scéně, které představují malé nebezpečí;

kategorie T2:

pyrotechnické výrobky pro použití na scéně, které jsou určeny pro použití pouze osobami s odbornými znalostmi.

c)

Ostatní pyrotechnické výrobky

kategorie P1:

pyrotechnické výrobky jiné než zábavní pyrotechnika a divadelní pyrotechnické výrobky, které představují malé nebezpečí;

kategorie P2:

pyrotechnické výrobky jiné než zábavní pyrotechnika a divadelní pyrotechnické výrobky, které jsou určeny pro manipulaci nebo použití pouze osobami s odbornými znalostmi.

2.   Členské státy uvědomí Komisi o postupech, jimiž určují osoby s odbornými znalostmi a udělují jim oprávnění.

Článek 4

Povinnosti výrobce, dovozce a distributora

1.   Výrobci zajistí, aby pyrotechnické výrobky uvedené na trh splňovaly základní požadavky na bezpečnost stanovené v příloze I .

2.    Jestliže výrobce není usazen ve Společenství, zajistí dovozce pyrotechnických výrobků, aby výrobce splnil všechny povinnosti podle této směrnice, nebo je sám převezme .

Pokud jde o tyto povinnosti, mohou se orgány a subjekty ve Společenství obracet na dovozce .

3.     Distributoři jednají s náležitou péčí v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství, včetně této směrnice. Zejména ověří, že výrobek nese požadované(á) označení shody a jsou k němu přiloženy požadované dokumenty.

4.   Výrobci pyrotechnických výrobků:

a)

předloží výrobek oznámenému subjektu podle článku 10 , který provede postup posuzování shody v souladu s článkem 9;

b)

připojí označení CE a označení pyrotechnického výrobku v souladu s články 11 a 12.

Článek 5

Uvádění na trh

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, kterými zajistí, aby pyrotechnické výrobky spadající do oblasti působnosti této směrnice mohly být uváděny na trh pouze tehdy, pokud splňují požadavky této směrnice, nesou označení CE a splňují požadavky týkající se posuzování shody.

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, kterými zajistí, aby pyrotechnické výrobky nenesly označení CE neoprávněně.

Článek 6

Volný pohyb

1.   Členské státy nesmějí zakazovat, omezovat nebo bránit uvádění na trh pyrotechnických výrobků, které vyhovují požadavkům této směrnice.

2.   Ustanovení této směrnice nevylučují opatření členských států, která jsou oprávněná z důvodu ochrany veřejné bezpečnosti, bezpečnostních opatření a veřejného pořádku nebo ochrany životního prostředí , k zákazu nebo omezení vlastnictví a používání zábavní pyrotechniky kategorií 2 a 3 , divadelních pyrotechnických výrobků a dalších pyrotechnických výrobků nebo jejich prodeje široké veřejnosti.

3.   Na veletrzích, výstavách a při demonstracích za účelem uvádění pyrotechnických výrobků na trh nesmějí členské státy bránit předvádění a používání pyrotechnických výrobků, které nejsou v souladu s ustanoveními této směrnice, pokud jsou viditelně opatřeny označením, které nese jméno dotčeného veletrhu, výstavy nebo demonstrace a které informuje o tom, že výrobky neodpovídají této směrnici a jsou neprodejné, dokud nebudou výrobcem, pokud je usazený ve Společenství, nebo dovozcem uvedeny do souladu s touto směrnicí. Při těchto příležitostech je nutno přijmout vhodná bezpečnostní opatření v souladu s případnými požadavky, které stanoví příslušný orgán dotčeného členského státu k zajištění bezpečnosti osob.

4.   Členské státy nesmějí bránit volnému pohybu a používání pyrotechnických výrobků vyrobených za účelem výzkumu, vývoje a testování, které nejsou v souladu s ustanoveními této směrnice, pokud jsou viditelně opatřeny informací o tom, že neodpovídají této směrnici a nemohou být použity jinak než za účelem vývoje, testování a výzkumu.

Článek 7

Věkové hranice

1.   Pyrotechnické výrobky se nesmějí prodávat či jinak poskytovat spotřebitelům, kteří nedosáhli níže uvedené věkové hranice:

a)

Zábavní pyrotechnika

kategorie 1: 12 let,

kategorie 2: 16 let,

kategorie 3: 18 let,

b)

Ostatní pyrotechnické výrobky a divadelní pyrotechnické výrobky

kategorie T1 a P1 : 18 let.

2.   Členské státy mohou věkové hranice podle odstavce 1 zvýšit, je-li to odůvodněno ochranou veřejného pořádku nebo bezpečnosti nebo bezpečnostních opatření . Členské státy mohou rovněž u osob odborně vyškolených nebo osob, které takovéto školení absolvují, věkovou hranici snížit.

3.   Výrobci, dovozci a distributoři nesmějí prodávat nebo jinak poskytovat níže uvedené pyrotechnické výrobky s výjimkou osob s odbornými znalostmi:

a)

zábavní pyrotechnika kategorie 4,

b)

pyrotechnické výrobky kategorie P2 a divadelní pyrotechnické výrobky kategorie T2 .

Článek 8

Harmonizované normy

1.   Komise může v souladu s postupem stanoveným ve směrnici 98/34/ES požádat evropské normalizační orgány, aby na podporu této směrnice vypracovaly nebo přepracovaly evropské normy nebo doporučit příslušným mezinárodním orgánům, aby vypracovaly nebo přepracovaly normy mezinárodní.

2.   Odkazy na tyto harmonizované normy Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

3.    Členské státy zajistí uznání a přijetí harmonizovaných norem zveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie. Členské státy předpokládají, že pyrotechnické výrobky spadající do oblasti působnosti této směrnice, které jsou v souladu s příslušnými vnitrostátními normami provádějícími harmonizované normy zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie , jsou v souladu se základními požadavky na bezpečnost stanovenými v příloze I. Členské státy zveřejní odkazy na vnitrostátní normy, které tyto harmonizované normy provádějí.

Provádějí-li členské státy harmonizované normy vnitrostátními předpisy, zveřejní čísla odkazů na tyto předpisy.

4.   Pokud má členský stát nebo Komise za to, že harmonizované normy podle tohoto článku nesplňují zcela základní požadavky na bezpečnost stanovené v příloze I , Komise nebo dotyčný členský stát předloží záležitost s udáním důvodů stálému výboru zřízenému směrnicí 98/34/ES. Výbor zaujme stanovisko do šesti měsíců od předložení záležitosti . Na základě stanoviska výboru Komise uvědomí členské státy o opatřeních, která mají být přijata ohledně harmonizovaných norem a jejich zveřejnění podle odstavce 2.

Článek 9

Postupy posuzování shody

K posuzování shody pyrotechnických výrobků výrobce použije jeden z těchto postupů:

a)

ES přezkoušení typu (modul B) podle bodu 1 přílohy II a podle volby výrobce buď:

shodu s typem (modul C) podle bodu 2 přílohy II, nebo

zabezpečování jakosti výroby (modul D) podle bodu 3 přílohy II, nebo

zabezpečování jakosti výrobků (modul E) podle bodu 4 přílohy II, nebo

b)

ověřování každého jednotlivého výrobku (modul F) podle bodu 5 přílohy II.

c)

plné zabezpečování jakosti výrobků (modul G) podle bodu 6 přílohy II, pokud jde o zábavní pyrotechniku kategorie 4.

Článek 10

Oznámené subjekty

1.   Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům, které subjekty jmenovaly pro provádění výše uvedených postupů posuzování shody podle článku 9, s uvedením zvláštních úkolů, k jejichž provádění byly tyto subjekty jmenovány, a identifikačních čísel, která jim byla Komisí již dříve přidělena.

2.   Komise zveřejní na své internetové stránce seznam oznámených subjektů, spolu s jejich identifikačními čísly a úkoly, kterými byly pověřeny. Komise zajistí, aby tento seznam byl aktualizován.

3.   Členské státy použijí minimální kritéria stanovená v příloze III pro posuzování subjektů, které mají být oznámeny Komisi. O subjektech, které splňují kritéria pro posouzení stanovená v příslušných harmonizovaných normách, se předpokládá, že splňují příslušná minimální kritéria.

4.   Členský stát, který subjekt oznámil, toto oznámení odvolá, pokud zjistí, že tento subjekt již nesplňuje minimální kritéria uvedená odstavci 3. Neprodleně o tom uvědomí ostatní členské státy a Komisi.

5.     Jestliže je oznámení subjektu odvoláno, posouzení shody a podklady pro posouzení shody vystavené dotyčným subjektem zůstanou nadále v platnosti, pokud se nezjistí, že je přímo ohroženo zdraví a bezpečnost.

6.     Komise zveřejní na své internetové stránce, že je oznámení dotčeného subjektu odvoláno.

Článek 11

Povinnost připojovat označení CE

1.   Po úspěšném posouzení shody podle článku 9 výrobci připojí označení CE, a to viditelně, čitelně a nesmazatelně, přímo na samotný pyrotechnický výrobek, nebo, není-li to možné, na identifikační štítek připevněný k pyrotechnickému výrobku, nebo na obal. Štítek musí být vyroben tak, aby nemohl být znovu použit

Vzorem, který je nutno použít pro označení CE, je vzor podle rozhodnutí 93/465/EHS.

2.    Značky nebo nápisy, které by mohly uvádět třetí strany v omyl, pokud jde o význam a tvar označení CE , se nesmějí na pyrotechnické výrobky připojovat. Jakékoliv jiné označení může být k pyrotechnickému výrobku připojeno za předpokladu, že tím nebude snížena viditelnost a čitelnost označení CE.

3.   Pokud se na pyrotechnické výrobky vztahují jiné právní předpisy Společenství týkající se jiných aspektů, které předepisují připojování označení CE, toto označení musí uvádět, že u výše uvedených výrobků se předpokládá, že splňují rovněž ustanovení jiných právních předpisů, které se na ně vztahují.

Článek 12

Označování jiných výrobků než dopravních pyrotechnických výrobků

1.   Výrobci zajistí, aby jiné pyrotechnické výrobky než dopravní pyrotechnické výrobky byly řádně označeny viditelným, čitelným a neodstranitelným způsobem v úředním jazyku (jazycích) členského státu , v němž se má výrobek prodávat spotřebitelům.

2.   Označení pyrotechnických výrobků musí obsahovat alespoň jméno a adresu výrobce nebo , pokud není výrobce usazen ve Společenství, jméno výrobce a jméno a adresu dovozce , název a druh výrobku, minimální věkové hranice uvedené v čl. 7 odst. 1 a 2, příslušnou kategorii a návod k použití , u kategorií 3 a 4 zábavní pyrotechniky rok výroby a případně údaje o bezpečné vzdálenosti. Označení musí obsahovat čistou hmotnost výbušniny (NEQ) aktivního výbušného materiálu.

3.   Zábavní pyrotechnika musí obsahovat tyto dodatečné minimální údaje:

kategorie 1: v případě potřeby údaj „pouze pro venkovní použití“ a minimální bezpečnou vzdálenost,

kategorie 2: údaj „pouze pro venkovní použití“ a případně minimální bezpečnou vzdálenost,

kategorie 3: údaj „pouze pro venkovní použití“ a minimální bezpečnou vzdálenost,

kategorie 4: údaj „pouze pro použití osobami s odbornými znalostmi“ a minimální bezpečnou vzdálenost.

4.     Divadelní pyrotechnické výrobky musí uvádět tyto dodatečné minimální údaje:

kategorie T1: v případě potřeby: údaj „pouze pro venkovní použití“ a minimální bezpečnou vzdálenost,

kategorie T2: údaj „pouze pro použití osobami s odbornými znalostmi“ a minimální bezpečnou vzdálenost (bezpečné vzdálenosti).

5.   Není-li na pyrotechnickém výrobku dostatek místa, aby bylo možno splnit požadavky týkající se označování podle odstavců 2 až 4, musí být tyto informace uvedeny na nejmenší části dodávaném balení .

6.   Ustanovení tohoto článku se nevztahují na pyrotechnické výrobky, které jsou předváděny na veletrzích, výstavách a předváděcích akcích k marketingovým účelům v souladu s čl. 6 odst. 3 nebo na pyrotechnické výrobky pro účely výzkumu, vývoje a testování v souladu s čl. 6 odst. 4.

Článek 13

Označování dopravních pyrotechnických výrobků

1.     Označení dopravních pyrotechnických výrobků musí uvádět jméno výrobce nebo, pokud výrobce není usazen na území Společenství, jméno dovozce, název a druh výrobku a údaje o bezpečnosti.

2.     Není-li na dopravním pyrotechnickém výrobku dostatek místa, aby bylo možno splnit požadavky týkající se označování podle odstavce 1, musí být tyto informace uvedeny na obalu výrobku.

3.     Bezpečností listy sestavené v souladu s přílohou směrnice Komise 2001/58/ES ze dne 27. července 2001, kterou se podruhé mění směrnice 91/155/EHS (14) musí být profesionálnímu uživateli dodány v jazyce, který vyžaduje.

Bezpečnostní listy lze dodat v tištěné nebo elektronické podobě za předpokladu, že příjemce má prostředky nutné k přístupu k těmto informacím.

Článek 14

Dozor nad trhem

1.   Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, kterými zajistí, aby pyrotechnické výrobky mohly být uváděny na trh pouze tehdy, pokud neohrožují zdraví a bezpečnost osob, jsou-li řádně skladovány a použity k určenému účelu.

2.     Členské státy provádějí pravidelné inspekce pyrotechnických výrobků při vstupu na území Společenství a v místech skladování a výroby.

3.     Členské státy učiní příslušná opatření, aby zajistily, že při přepravě pyrotechnických výrobků na území Společenství budou dodrženy bezpečnosní předpisy, veřejná bezpečnost a ochranná opatření této směrnice.

4.   Členské státy zajistí a vykonávají příslušný dozor nad výrobky uváděnými na trh, přičemž patřičně zohlední předpoklad shody výrobků nesoucích označení CE.

5.     Členské státy informují každoročně Komisi o své činnosti při dohledu nad trhem.

6.   Pokud členský stát zjistí, že by pyrotechnické výrobky opatřené označením CE a doložené ES prohlášením o shodě, které se používají v souladu s určeným účelem, mohly ohrozit zdraví a bezpečnost osob, přijme veškerá prozatímní nezbytná opatření pro stažení takovéhoto výrobku z trhu, pro zákaz jeho uvádění na trh nebo pro omezení jeho volného pohybu. Členský stát o tom neprodleně uvědomí Komisi a ostatní členské státy.

7.     Komise na svých internetových stránkách zveřejní výrobky, které byly podle odst. 6 staženy z trhu, jež jsou zakázány nebo jejichž uvedení na trh je omezeno.

Článek 15

Rychlé informace o výrobcích představujících vážná rizika

Jestliže má členský stát dostatečné důvody domnívat se, že pyrotechnický výrobek představuje vážné riziko pro zdraví a/nebo bezpečnost osob v Evropské unii, uvědomí o tom Komisi a ostatní členské státy a provede patřičné vyhodnocení. Uvědomí Komisi a ostatní členské státy o podkladech pro vyhodnocení a o jeho výsledcích.

Článek 16

Ochranná doložka

1.   Jestliže členský stát nesouhlasí s opatřeními, která přijal jiný členský stát podle článku 14 odst. 6, nebo jestliže se Komise domnívá, že toto opatření je v rozporu s právními předpisy Společenství, Komise bezodkladně konzultuje všechny zúčastněné strany, opatření vyhodnotí a zaujme postoj k tomu, zda je či není odůvodněné. Komise uvědomí o svém postoji členské státy a informuje zúčastněné strany.

Jestliže se Komise domnívá, že vnitrostátní opatření jsou odůvodněná, přijmou ostatní členské státy nezbytná opatření k tomu, aby zajistily, že nebezpečný výrobek bude stažen z jejich vnitrostátního trhu, a informují o tom Komisi.

Jestliže se Komise domnívá, že vnitrostátní opatření není odůvodněné, dotyčný členský stát je odvolá.

2.    Pokud se opatření podle odstavce 1 zakládají na nedostatcích v harmonizovaných normách, postoupí Komise záležitost Stálému výboru zřízenému směrnicí 98/34/ES, jestliže členský stát, který opatření přijal, na jejich zachování trvá; a Komise nebo tento členský stát zahájí postup podle článku 8.

3.   Jestliže je nevyhovující pyrotechnický výrobek opatřen označením CE, přijme příslušný členský stát nezbytná opatření proti každému, kdo označení připojil, a uvědomí o tom Komisi. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

Článek 17

Opatření znamenající zamítnutí nebo omezení

1.   Jakékoli opatření přijaté podle této směrnice týkající se

a)

zákazu či omezení uvádění výrobku na trh, nebo

b)

stažení výrobku z trhu

musí uvádět přesné důvody, na nichž se zakládá. Toto opatření je nutno neprodleně oznámit dotčené straně, která musí být současně informována o opravných prostředcích, které má k dispozici podle platných vnitrostátních předpisů v dotčeném členském státě, a o lhůtách, které se na tyto opravné prostředky vztahují.

2.   V případě opatření podle odstavce 1 by měl mít výrobce možnost předložit své stanovisko předem, ledaže tato konzultace není možná vzhledem k naléhavosti opatření, jež má být přijato, zejména z důvodu veřejného zdraví nebo požadavků na bezpečnost.

Článek 18

Prováděcí opatření

1.    V souladu s regulativním postupem s kontrolou stanoveným v čl. 19 odst. 2 je nutno přijmout níže uvedená opatření, která mají pozměnit méně důležité části této směrnice a doplnit ji o nové nepodstatné prvky:

a)

úpravy nezbytné k zohlednění budoucích změn v doporučeních OSN,

b)

přizpůsobení příloh II a III technickému pokroku,

c)

úpravy požadavků na označování stanovených v článku 12.

2.     V souladu s postupem stanoveným v čl. 19 odst. 3 se přijmou následující opatření:

a)

vytvoření systému sledovatelnosti včetně registračního čísla a rejstříku na úrovni EU, aby byla umožněna identifikace typů pyrotechnických výrobků a jejich výrobců ;

b)

vytvoření společných kritérií pro pravidelné shromažďování a aktualizaci údajů o nehodách souvisejících s používáním pyrotechnických výrobků.

Článek 19

Výbor

1.   Komisi je nápomocen výbor.

2.     Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí. Doba uvedená čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Článek 20

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce ukládané v případě porušení vnitrostátních právních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí a zajistí jejich provádění. Stanovené sankce budou účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy rovněž přijmou nezbytná opatření, která jim umožní zadržet zásilky pyrotechnických výrobků, které nejsou v souladu s touto směrnicí.

Článek 21

Provedení

1.   Členské státy nejpozději do ... (15) přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně sdělí Komisi znění ustanovení těchto předpisů.

2.   Budou tyto předpisy používat u zábavní pyrotechniky kategorie 1, 2 a 3 nejpozději do ... (16) a u ostatních pyrotechnických výrobků, u zábavní pyrotechniky kategorie 4 a u divadelních pyrotechnických výrobků nejpozději do ... (17).

3.   Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

4.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

5.   Vnitrostátní povolení udělená před dnem uvedeným v odstavci 2 jsou na území členského státu, jenž povolení vydal, nadále platná až do doby vypršení jejich platnosti, nebo nejdéle po dobu 10 let od vstupu této směrnice v platnost, podle toho, která doba je kratší.

6.   Odchylně od odstavce 5 platí vnitrostátní povolení pro dopravní pyrotechnické výrobky udělená před dnem uvedeným v odstavci 2 až do doby vypršení jejich platnosti.

Článek 22

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 23

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V...

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda


(1)  Úř. věst. C 195, 18.8.2006, s.7 .

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2006.

(3)  Úř. věst. L 121, 15.5.1993, s. 20. Směrnice pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 10, 14.1.1997, s. 13. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/105/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 97).

(5)  Úř. věst. L 46, 17.2.1997, s. 25. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/ 84/ES (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 53).

(6)  Úř. věst. C 136, 4.6.1985, s. 1.

(7)  Úř. věst. C 91, 16.4.2003, s. 7.

(8)  Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná Aktem o přistoupení z roku 2003.

(9)  Úř. věst. L 220, 30.8.1993, s. 23 .

(10)  Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29. Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/34/ES (Úř. věst. L 141, 4.6.1999, s. 20).

(11)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(12)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(13)  Úř. věst. L 187, 16.7.1988, s. 1 . Směrnice ve znění směrnice 93/68/EHS (Úř. věst. L 220, 30.8.1993, s. 1).

(14)  Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 24.

(15)   30 měsíců od data vstupu této směrnice v platnost.

(16)   3 let po vstupu této směrnice v platnost.

(17)   6 let po vstupu této směrnice v platnost.

PŘÍLOHA I

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST

(1)

Každý pyrotechnický výrobek musí dosahovat funkčních vlastností uvedených výrobcem a sdělených oznámenému subjektu, aby byla zajištěna maximální bezpečnost a spolehlivost.

(2)

Každý pyrotechnický výrobek musí být navržen a vyroben tak, aby bylo možné ho bezpečně zneškodnit vhodným postupem s minimálními vlivy na životní prostředí.

(3)

Každý pyrotechnický výrobek musí správně fungovat, je-li používán k určenému účelu.

Níže uvedené informace a případně i vlastnosti musí být vzaty v úvahu nebo přezkoušeny. Každý pyrotechnický výrobek musí být zkoušen za reálných podmínek. Pokud to není možné provést laboratorně, je nutno provádět zkoušky za podmínek, při kterých bude tento výrobek použit.

a)

Návrh, konstrukce a charakteristické vlastnosti, včetně podrobného chemického složení (hmotnost a procentuální podíl použitých látek) a rozměry.

b)

Fyzikální a chemická stabilita pyrotechnického výrobku za všech obvyklých, předvídatelných podmínek okolního prostředí.

c)

Citlivost k běžné předvídatelné manipulaci a přepravě.

d)

Slučitelnost všech složek s ohledem na jejich chemickou stabilitu.

e)

Odolnost pyrotechnického výrobku proti vlivu vody, je-li pyrotechnický výrobek určen pro použití ve vlhku nebo mokru nebo tam, kde jeho bezpečnost nebo spolehlivost může být nepříznivě ovlivněna vodou.

f)

Odolnost vůči nízkým a vysokým teplotám tam, kde pyrotechnický výrobek je určen ke skladování nebo používání při těchto teplotách a kde jeho bezpečnost nebo spolehlivost může být nepříznivě ovlivněna ochlazením nebo zahřátím některé složky nebo pyrotechnického výrobku jako celku.

g)

Bezpečnostní charakteristiky proti předčasné či neúmyslné iniciaci nebo zážehu.

h)

Vhodné pokyny, a pokud je to zapotřebí, i označení s ohledem na bezpečné zacházení, skladování, používání (včetně bezpečných vzdáleností) a zneškodňování, a to v úředním jazyce nebo jazycích členského státu příjemce.

i)

Schopnost pyrotechnického výrobku, jeho obalu a ostatních složek odolávat poškození při skladování za běžných, předvídatelných podmínek.

j)

Návod k použití a specifikace všech zařízení a pomůcek potřebných pro spolehlivou a bezpečnou funkci pyrotechnického výrobku.

k)

Během dopravy a běžné manipulace by pyrotechnické výrobky měly obsahovat pyrotechnickou slož, nestanoví-li pokyny výrobce jinak.

(4)

Pyrotechnické výrobky nesmí obsahovat:

komerční trhaviny, kromě černého střelného prachu nebo zábleskové složky

vojenské výbušniny.

(5.)

Jednotlivé skupiny pyrotechnických výrobků musí rovněž vyhovovat minimálně těmto požadavkům:

A.

Zábavní pyrotechnika

a)

Výrobce rozdělí zábavní pyrotechniku do různých kategorií podle článku 3 podle čistého výbušného obsahu, bezpečné vzdálenosti, úrovně hluku a podobně. Kategorie musí být zřetelně uvedena na označení.

i)

U zábavní pyrotechniky kategorie 1 musí být splněny tyto podmínky:

bezpečná vzdálenost musí být alespoň 1m (1)

maximální úroveň hluku v bezpečné vzdálenosti nesmí překročit 120 dB (A, imp.) nebo odpovídající úroveň hluku změřenou jinou příslušnou metodou

kategorie 1 nesmí zahrnovat dělbuchy, baterie dělbuchů, světlice a baterie světlic

bouchací kuličky v kategorii 1 nesmí obsahovat víc než 2,5 mg třaskavého stříbra.

ii)

U zábavní pyrotechniky kategorie 2 musí být splněny tyto podmínky:

bezpečná vzdálenost musí být alespoň 8 m (1);

maximální úroveň hluku v bezpečné vzdálenosti nesmí překročit 120 dB (A, imp.) nebo odpovídající úroveň hluku změřenou jinou příslušnou metodou.

iii)

U zábavní pyrotechniky kategorie 3 musí být splněny tyto podmínky:

bezpečná vzdálenost musí být alespoň 15 m (1) ;

maximální úroveň hluku v bezpečné vzdálenosti nesmí překročit 120 dB (A, imp.) nebo odpovídající úroveň hluku změřenou jinou příslušnou metodou.

b)

Zábavná pyrotechnika může obsahovat pouze takové konstrukční materiály, které snižují riziko poškození zdraví, majetku či životního prostředí plynoucí z úlomků na minimum.

c)

Způsob iniciace musí být zřetelně viditelný nebo musí být uveden na označení či v pokynech.

d)

Zábavná pyrotechnika se nesmí pohybovat nevypočitatelným a nepředvídatelným způsobem.

e)

Zábavná pyrotechnika kategorie 1, 2 a 3 musí být chráněna proti neúmyslné iniciaci buď ochranným krytem, nebo obalem, nebo konstrukcí výrobku. Zábavná pyrotechnika kategorie 4 musí být chráněna proti neúmyslné iniciaci způsobem, který určí výrobce.

B.

Ostatní pyrotechnické výrobky

a)

Pyrotechnické výrobky musí být navrženy tak, aby při běžném použití představovaly minimální ohrožení zdraví, majetku a životního prostředí.

b)

Způsob iniciace musí být zřetelně viditelný nebo musí být uveden na označení či v pokynech.

c)

Pyrotechnický výrobek musí být navržen tak, aby bylo na minimum sníženo riziko poškození zdraví, majetku a životního prostředí plynoucí z úlomků v případě neúmyslné iniciace.

d)

Pyrotechnický výrobek musí náležitě fungovat až do výrobcem uvedeného data spotřeby.

C.

Zapalovací zařízení

a)

Zapalovací zařízení musí být schopna spolehlivé iniciace a musí mít dostatečnou iniciační schopnost při použití za běžných, předvídatelných podmínek.

b)

Zapalovací zařízení musí být chráněna před elektrostatickým výbojem při skladování a použití za běžných, předvídatelných podmínek.

c)

Elektrické rozbušky musí být chráněny před elektromagnetickými poli při skladování a použití za běžných, předvídatelných podmínek.

d)

Obal zápalnic musí mít potřebnou mechanickou pevnost a zajišťovat odpovídající ochranu výbušné náplně při běžném, předvídatelném mechanickém namáhání.

e)

Doby hoření zápalnice musí být poskytnuty s výrobkem.

f)

Elektrické charakteristiky (např. bezpečný proud, odpor atd.) elektrických rozbušek musí být poskytnuty s výrobkem.

g)

Přívodní vodiče elektrických rozbušek musí být dostatečně izolovány a jejich mechanická pevnost včetně uchycení v samotné rozbušce musí odpovídat předpokládanému použití.


(1)  Tam, kde je to možné, může být bezpečná vzdálenost menší.

PŘÍLOHA II

POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY

1.   MODUL B: ES přezkoušení typu

1.   Tento modul popisuje část postupu, při níž oznámený subjekt zjišťuje a osvědčuje, že reprezentativní vzorek předpokládané výroby splňuje příslušná ustanovení této směrnice.

2.   Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o ES přezkoušení typu.

Žádost musí obsahovat:

jméno a adresu výrobce,

písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,

technickou dokumentaci podle bodu 3.

Žadatel dá oznámenému subjektu k dispozici reprezentativní vzorek předpokládané výroby (dále jen „typ“). Oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže to program zkoušek vyžaduje.

3.   Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody spotřebiče s požadavky této směrnice. Technická dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu a fungování spotřebiče a v míře nezbytné pro posouzení musí obsahovat:

celkový popis typu,

koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů atd.,

popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení uvedených výkresů, schémat a fungování výrobku,

seznam harmonizovaných norem podle článku 8, které byly zcela nebo zčásti použity, a popis řešení zvolených ke splnění základních požadavků směrnice na bezpečnost, pokud nebyly použity harmonizované normy podle článku 8,

výsledky konstrukčních výpočtů, provedených kontrol atd.,

protokoly o zkouškách.

4.   Oznámený subjekt:

4.1.

přezkoumá technickou dokumentaci, ověří, zda byl typ vyroben ve shodě s technickou dokumentací, a určí součásti, které byly navrženy v souladu s příslušnými ustanoveními harmonizovaných norem podle článku 8, jakož i součásti, které byly navrženy, aniž by byla použita příslušná ustanovení harmonizovaných norem;

4.2.

provede nebo dá provést příslušné kontroly a nezbytné zkoušky, aby zjistil, zda v případě, kdy nebyly použity harmonizované normy podle článku 8, řešení zvolená výrobcem splňují základní požadavky na bezpečnost podle směrnice;

4.3.

provede nebo dá provést příslušné kontroly a nezbytné zkoušky, aby zjistil, zda v případě, kdy výrobce zvolil použití příslušných harmonizovaných norem, byly tyto normy skutečně použity;

4.4.

ohodne se žadatelem místo, kde budou kontroly a nezbytné zkoušky provedeny.

5.   Pokud typ splňuje ustanovení této směrnice, oznámený subjekt vydá žadateli certifikát ES přezkoušení typu. Certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobce, závěry přezkoušení a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu.

K certifikátu musí být přiložen seznam důležitých částí technické dokumentace, jehož jednu kopii uchovává oznámený subjekt.

Odmítne-li oznámený subjekt vydat výrobci certifikát ES přezkoušení typu, tuto skutečnost podrobně odůvodní.

Musí být stanoven postup pro odvolací řízení.

6.   Žadatel informuje oznámený subjekt, u kterého je k dispozici technická dokumentace týkající se certifikátu ES přezkoušení typu, o všech změnách schváleného spotřebiče, které musí být znovu schváleny, jestliže tyto změny mohou ovlivnit shodu se základními požadavky nebo s podmínkami předepsanými pro jeho používání. Toto dodatečné schválení se vydává formou dodatku k původnímu certifikátu ES přezkoušení typu.

7.   Každý oznámený subjekt sdělí ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se certifikátů ES přezkoušení typu a dodatků, které vydal a které odňal.

8.   Ostatní oznámené subjekty mohou obdržet kopie certifikátů ES přezkoušení typu a/nebo jejich dodatků. Přílohy k certifikátům musí být uchovávány k dispozici ostatním oznámeným subjektům.

9.   Výrobce spolu s technickou dokumentací uchovává kopie certifikátů ES přezkoušení typu a jejich dodatků po dobu nejméně 10 let od data výroby posledního výrobku.

Není-li výrobce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci k dispozici má osoba, která uvádí výrobek na trh Společenství.

2.   MODUL C: Shoda s typem

1.   Tento modul popisuje část postupu, při níž výrobce zajišťuje a prohlašuje, že dané pyrotechnické výrobky jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňují požadavky této směrnice, které se na ně vztahují. Výrobce opatří každý pyrotechnický výrobek označením CE a vypracuje písemné prohlášení o shodě.

2.   Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces zajišťoval shodu vyráběného výrobku s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a se základními požadavky na bezpečnost stanovenými v této směrnici.

3.   Výrobce uchovává kopii prohlášení o shodě po dobu nejméně 10 let od data výroby posledního dotčeného výrobku.

Není-li výrobce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci k dispozici má osoba, která uvádí výrobek na trh Společenství.

4.   Oznámený subjekt zvolený výrobcem provádí nebo dá provádět kontroly výrobků v náhodně zvolených intervalech. Oznámený subjekt odebere na místě odpovídající vzorek hotových výrobků, který musí být zkontrolován a podroben odpovídajícím zkouškám stanoveným v příslušné harmonizované normě podle článku 8 nebo rovnocenným zkouškám s cílem ověřit shodu výrobku s požadavky příslušné směrnice. V případech, kdy jeden nebo více kontrolovaných výrobků není ve shodě, oznámený subjekt přijme příslušná opatření.

Na odpovědnost oznámeného subjektu musí výrobce opatřit výrobek identifikačním číslem tohoto subjektu již během výrobního procesu.

3.   MODUL D: Zabezpečování jakosti výroby

1.   Tento modul popisuje postup, kterým výrobce, který plní povinnosti podle bodu 2, zajišťuje a prohlašuje, že dané pyrotechnické výrobky jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňují požadavky této směrnice. Výrobce opatří každý výrobek označením CE a vypracuje písemné prohlášení o shodě. Označení CE musí být doplněno identifikačním číslem oznámeného subjektu odpovědného za dozor podle bodu 4.

2.   Výrobce používá schválený systém jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení hotových výrobků podle bodu 3. Podléhá dozoru podle bodu 4.

3.   Systém jakosti

3.1.

Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení systému jakosti pro dané pyrotechnické výrobky.

Žádost musí obsahovat:

všechny příslušné informace o předpokládané kategorii pyrotechnických výrobků,

dokumentaci systému jakosti,

technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu ES přezkoušení typu.

3.2.

Systém jakosti musí zabezpečovat shodu pyrotechnických výrobků s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky této směrnice, které se na ně vztahují.

Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti.

Dokumentace systému jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis

cílů jakosti, organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o jakost pyrotechnických výrobků,

výrobního procesu, postupů při řízení a zabezpečování jakosti a systematických opatření, která budou použita,

kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,

záznamů o jakosti, např. protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.,

prostředků umožňujících dozor nad dosahováním požadované jakosti pyrotechnických výrobků a nad efektivním fungováním systému jakosti.

3.3.

Oznámený subjekt posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. U systémů, které používají příslušnou harmonizovanou normu, se shoda s těmito požadavky předpokládá. V týmu auditorů musí být alespoň jeden člen, který má zkušenosti s posuzováním technologie daného výrobku. Součástí posouzení musí být inspekční prohlídka v provozních prostorách výrobce.

Rozhodnutí se oznámí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

3.4.

Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.

Výrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti.

Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti stále ještě splňuje požadavky podle bodu 3.2, nebo zda se požaduje nové posouzení.

Oznámený subjekt oznámí výrobci své rozhodnutí. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

4.   Dozor, za který odpovídá oznámený subjekt

4.1.

Účelem dozoru je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti.

4.2.

Výrobce umožní oznámenému subjektu za účelem inspekce vstup do prostor určených pro výrobu, kontrolu a zkoušení a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména:

dokumentaci systému jakosti,

záznamy o jakosti, např. protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.

4.3.

Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu.

4.4.

Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neohlášené inspekční prohlídky. Při těchto inspekčních prohlídkách může oznámený subjekt provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém jakosti řádně funguje; v případě potřeby oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o inspekci a při provedení zkoušky rovněž protokol o zkoušce.

5.   Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu nejméně 10 let od data výroby posledního výrobku:

dokumentaci uvedenou v druhé odrážce bodu 3.1,

změny uvedené v druhém pododstavci bodu 3.4,

rozhodnutí a zprávy oznámeného subjektu uvedené v posledním pododstavci bodu 3.4 a v bodech 4.3 a 4.4.

6.   Každý oznámený subjekt poskytne ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se vydaných a odňatých schválení systému jakosti.

4.   MODUL E: Zabezpečování jakosti výrobku

1.   Tento modul popisuje postup, kterým výrobce, který plní povinnosti podle bodu 2, zajišťuje a prohlašuje, že dané pyrotechnické výrobky jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu. Výrobce opatří každý výrobek označením CE a vypracuje písemné prohlášení o shodě. Označení CE musí být doplněno identifikační číslem oznámeného subjektu odpovědného za kontroly podle bodu 4.

2.   Výrobce používá schválený systém jakosti pro výstupní kontrolu a zkoušení hotových pyrotechnických výrobků podle bodu 3. Podléhá dozoru podle bodu 4.

3.   Systém jakosti

3.1.

Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení systému jakosti pro své pyrotechnické výrobky.

Žádost musí obsahovat:

všechny příslušné informace o předpokládané kategorii pyrotechnických výrobků,

dokumentaci systému jakosti,

technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu ES přezkoušení typu.

3.2.

Každý pyrotechnický výrobek musí být podle systému jakosti zkontrolován a musí být provedeny odpovídající zkoušky stanovené v příslušné harmonizované normě (normách) podle článku 8 nebo rovnocenné zkoušky s cílem ověřit jeho shodu s příslušnými požadavky směrnice. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti.

Dokumentace systému jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis:

cílů jakosti, organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o jakost výrobků,

kontrol a zkoušek, které budou provedeny po výrobě,

prostředků umožňujících dozor nad efektivním fungováním systému jakosti,

záznamů o jakosti, např. protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.

3.3.

Oznámený subjekt posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. U systémů, které používají příslušnou harmonizovanou normu, se shoda s těmito požadavky předpokládá.

V týmu auditorů musí být alespoň jeden člen, který má zkušenosti s posuzováním technologie daného výrobku. Součástí posouzení musí být inspekční prohlídka v provozních prostorách výrobce.

Rozhodnutí musí být oznámeno výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

3.4.

Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.

Výrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti. Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti stále ještě splňuje požadavky podle bodu 3.2 nebo zda se požaduje nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí výrobci své rozhodnutí. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

4.   Dozor, za který odpovídá oznámený subjekt

4.1.

Účelem dozoru je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti.

4.2.

Výrobce umožní oznámenému subjektu za účelem inspekce vstup do prostor určených pro kontrolu, zkoušení a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména:

dokumentaci systému jakosti,

technickou dokumentaci,

záznamy o jakosti, např. protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.

4.3.

Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu.

4.4.

Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neohlášené inspekční prohlídky. Při těchto inspekčních prohlídkách může oznámený subjekt provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém jakosti řádně funguje; v případě potřeby oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o inspekci a při provedení zkoušky rovněž protokol o zkoušce.

5.   Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu nejméně 10 let od data výroby posledního výrobku:

dokumentaci uvedenou v druhé odrážce bodu 3.1,

změny uvedené v druhém pododstavci bodu 3.4,

rozhodnutí a zprávy oznámeného subjektu uvedené v posledním pododstavci bodu 3.4 a v bodech 4.3 a 4.4.

6.   Každý oznámený subjekt poskytne ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se vydaných a odňatých schválení systému jakosti.

5.     MODUL F: Ověřování každého jednotlivého výrobku

1.   Tento modul popisuje postup, kterým výrobce zajišťuje a prohlašuje, že pyrotechnický výrobek, pro který byl vydán certifikát podle bodu 2, splňuje příslušné požadavky směrnice. Výrobce opatří výrobek označením CE a vypracuje prohlášení o shodě.

2.   Oznámený subjekt zkontroluje každý jednotlivý pyrotechnický výrobek a provede odpovídající zkoušky stanovené v příslušné harmonizované normě (normách) podle článku 8 nebo rovnocenné zkoušky s cílem ověřit jeho shodu s příslušnými požadavky směrnice.

Oznámený subjekt opatří nebo dá opatřit každý schválený pyrotechnický výrobek svým identifikačním číslem a vydá písemný certifikát shody vztahující se k provedeným zkouškám.

3.   Účelem technické dokumentace je umožnit posouzení shody s požadavky směrnice a pochopení návrhu, výroby a fungování pyrotechnického výrobku.

Dokumentace musí v míře nezbytné pro posouzení obsahovat:

celkový popis typu,

koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů atd.,

popisy a vysvětlivky nezbytné pro pochopení uvedených výkresů, schémat a fungování pyrotechnického výrobku,

seznam harmonizovaných norem podle článku 8, které byly zcela nebo zčásti použity, a popis řešení zvolených ke splnění základních požadavků směrnice na bezpečnost, pokud nebyly použity harmonizované normy podle článku 8,

výsledky konstrukčních výpočtů, provedených kontrol atd.,

protokoly o zkouškách.

6.     MODUL G: Plné zabezpečování kvality

1.    Tento modul popisuje postup, kterým výrobce, který plní povinnosti podle bodu 2, zajišťuje a prohlašuje, že dané výrobky splňují požadavky této směrnice, které se na ně vztahují. Výrobce nebo jeho dovozce opatří každý výrobek označením CE a vypracuje písemné prohlášení o shodě. Označení CE musí být doplněno identifikačním číslem oznámeného subjektu odpovědného za dozor podle bodu 4.

2.    Výrobce používá schválený systém jakosti pro konstrukci, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení hotových výrobků podle bodu 3 a vztahují se na něj kontroly uvedené v části 4.

3.    Systém jakosti

3.1.

Výrobce podá u oznámeného subjektu žádost o posouzení svého systému jakosti.

Žádost musí obsahovat:

všechny příslušné informace o předpokládané kategorii pyrotechnických výrobků,

dokumentaci systému jakosti.

3.2.

Systém jakosti musí zabezpečovat shodu výrobků s požadavky této směrnice, které se na ně vztahují.

Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti. Dokumentace systému jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis

cílů jakosti, organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o konstrukci a jakost výrobků,

specifikace technické konstrukce včetně použitých norem, a pokud nebyly plně uplatněny normy uvedené v článku 8, prostředky pro zajištění toho, že byly splněny příslušné základní požadavky směrnice,

technik na kontrolu a hodnocení výsledků vývoje, postupů a systematických opatření, které se použijí pro vývoj výrobků, jež patří do dané kategorie výrobků,

použitého výrobního procesu, postupů při řízení a zabezpečování jakosti a systematických opatření,

kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,

záznamů o jakosti, např. protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.,

prostředků umožňujících dozor nad dosahováním požadované konstrukce a jakosti pyrotechnických výrobků a nad efektivním fungováním systému jakosti.

3.3.

Oznámený subjekt posoudí systém jakosti za účelem určení, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. U systémů, které používají příslušnou harmonizovanou normu, se shoda s těmito požadavky předpokládá.

V týmu auditorů musí být alespoň jeden člen, který má zkušenosti s posuzováním technologie daného výrobku. Součástí posouzení musí být prohlídka v provozních prostorách výrobce. Rozhodnutí se oznámí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a řádně odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

3.4.

Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.

Výrobce trvale informuje oznámený subjekt, který schválil systém jakosti, o každé zamýšlené aktualizaci systému jakosti. Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti stále ještě splňuje požadavky podle bodu 3.2, nebo zda se požaduje nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí výrobci své rozhodnutí. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

4.    Dozor ES, za který odpovídá oznámený subjekt

4.1.

Účelem dozoru ES je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti.

4.2.

Výrobce umožní oznámenému subjektu za účelem inspekce vstup do prostor určených pro výrobu, kontrolu a zkoušení a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména:

dokumentaci systému jakosti,

záznamy o jakosti požadované podle systému jakosti pro oblast vývoje jako např. výsledky analýz, výpočty a testy,

záznamy o jakosti požadované podle systému kvality pro oblast výroby, např. protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.

4.3.

Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu.

4.4.

Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neohlášené inspekční prohlídky. Při těchto inspekčních prohlídkách může v případě potřeby oznámený subjekt provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém jakosti řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o inspekci a při provedení zkoušky rovněž protokol o zkoušce.

5.    Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu nejméně 10 let od data výroby posledního výrobku:

dokumentaci uvedenou v druhé odrážce bodu 3.1,

aktualizaci uvedenou v druhém pododstavci bodu 3.4,

rozhodnutí a zprávy oznámeného subjektu uvedené v posledním pododstavci bodu 3.4 a v bodech 4.3 a 4.4.

6.    Každý oznámený subjekt poskytne ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se vydaných a odňatých schválení systému jakosti.

PŘÍLOHA III

MINIMÁLNÍ KRITÉRIA, KTERÁ MAJÍ BRÁT ČLENSKÉ STÁTY V ÚVAHU PŘI OZNAMOVÁNÍ SUBJEKTŮ ODPOVĚDNÝCH ZA POSUZOVÁNÍ SHODY

1. Subjektem, jeho ředitelem a pracovníky odpovědnými za ověřování nemohou být osoby, které navrhují, vyrábějí, dodávají, užívají nebo dováží pyrotechnické výrobky, jejichž inspekci provádějí, ani zplnomocněný zástupce některé z těchto stran. Nesmějí se podílet ani přímo ani jako zplnomocnění zástupci na návrhu, výrobě, uvádění na trh, údržbě nebo dovozu těchto výrobků. To však nevylučuje možnost výměny technických informací mezi výrobcem a subjektem.

2. Subjekt a jeho pracovníci provádějí ověřování na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a technické způsobilosti a nesmějí být vystaveni žádným tlakům a podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich rozhodování nebo výsledky inspekce, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které jsou na výsledcích ověřování zainteresovány.

3. Subjekt musí mít k dispozici nezbytné pracovníky a vlastnit potřebné vybavení, aby mohl řádně vykonávat správní a technické úkony spojené s ověřováním. Musí mít rovněž přístup k vybavení požadovanému pro zvláštní ověřování.

4. Pracovníci odpovědní za inspekce musí mít:

řádné technické a odborné vzdělání,

dostatečnou znalost požadavků na provádění inspekcí a odpovídající zkušenosti s těmito inspekcemi,

schopnost vypracovávat certifikáty, záznamy a zprávy nutné k doložení provedených inspekcí.

5. Musí být zaručena nestrannost pracovníků vykonávajících inspekci. Jejich odměňování nesmí záviset na počtu provedených zkoušek nebo na výsledcích těchto zkoušek.

6. Subjekt uzavře pojištění odpovědnosti osob, pokud tuto odpovědnost nepřevzal stát v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo pokud není za inspekce přímo odpovědný sám členský stát.

7. Pracovníci subjektu zachovávají služební tajemství o informacích získaných při plnění svých úkolů (s výjimkou styku s příslušnými správními orgány státu, v němž vykonávají svou činnost) na základě této směrnice nebo jakéhokoliv ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterými se tato směrnice provádí.

PŘÍLOHA IV

OZNAČENÍ SHODY

Označení shody CE se skládá z iniciál „CE“ v tomto tvaru:

Pokud je označení zmenšeno nebo zvětšeno, musí být zachovány vzájemné poměry dané mřížkou na výše uvedeném obrázku.

P6_TA(2006)0516

Evropský systém integrované statistiky sociální ochrany (ESISSO) ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském systému integrované statistiky sociální ochrany (ESISSO) (KOM(2006)0011 — C6-0024/2006 — 2006/0004(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0011) (1),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 285 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0024/2006),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0324/2006),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TC1-COD(2006)0004

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 30. listopadu 2006 k přijetí návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2007 o Evropském systému integrované statistiky sociální ochrany (ESISSO)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 2 Smlouvy o založení Evropského společenství uvádí podporu vysoké úrovně sociální ochrany jako jedno z poslání Evropského společenství.

(2)

Evropská rada na svém zasedání v Lisabonu v březnu 2000 dala impuls procesu výměny zkušeností mezi členskými státy ohledně modernizace systémů sociální ochrany.

(3)

Rozhodnutím Rady 2004/689/ES ze dne 4. října 2004 (3) byl zřízen Výbor pro sociální ochranu, který má sloužit jako nástroj pro výměnu zkušeností na základě spolupráce mezi Komisí a členskými státy, týkajících se modernizace a zlepšení systémů sociální ochrany.

(4)

Sdělení Komise ze dne 27. května 2003 (4) načrtlo strategii zefektivnění procesů otevřené koordinace v oblasti sociální politiky s cílem posílit postavení sociální ochrany a sociálního začleňování v rámci lisabonské strategie. Jak bylo dohodnuto na zasedání Rady dne 20. října 2003, začne se toto zefektivňování uplatňovat počínaje rokem 2006. V této souvislosti se stane ústředním nástrojem vykazování výroční společná zpráva, jejímž úkolem bude shromáždit klíčová analytická zjištění a politická poselství týkající se otevřené metody koordinace (OMK) v různých oblastech jejího uplatnění i průřezových otázek v oblasti sociální ochrany.

(5)

Otevřená metoda koordinace zavedla nový důraz na potřebu srovnatelných, aktuálních a spolehlivých statistik v oblasti sociální ochrany. Srovnatelné statistiky týkající se sociální ochrany budou využity zejména ve výročních společných zprávách.

(6)

Komise (Eurostat) již sbírá roční údaje o sociální ochraně od členských států na dobrovolném základě. Tato činnost se v členských státech stala zavedenou praxí a je založena na společných metodických zásadách, které jsou koncipovány tak, aby zajistily srovnatelnost údajů.

(7)

Vypracovávání specifických statistik Společenství se řídí pravidly stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství (5).

(8)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6).

(9)

Zejména je třeba zmocnit Komisi, aby rozhodla, za který rok by měly být údaje poprvé sbírány, a k přijetí opatření týkajících se podrobné klasifikace příslušných údajů, používaných definic a aktualizace pravidel šíření údajů. Jelikož tato opatření mají obecnou působnost a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení a doplnit toto nařízení o nové jiné než podstatné prvky, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(10)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření společných statistických standardů, které umožní získávání harmonizovaných údajů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(11)

V oblasti čistých sociálních dávek existuje spolupráce s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

(12)

Byl konzultován Výbor pro statistické programy, zřízený rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom (7) ,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Cílem tohoto nařízení je vytvořit Evropský systém integrované statistiky sociální ochrany (dále jen „ESISSO“) stanovením:

a)

metodického rámce (založeného na společných standardech, definicích, klasifikacích a účetních pravidlech) pro sestavování statistik na srovnatelném základě k užitku Společenství;

b)

lhůt pro předávání statistik sestavených v souladu se systémem ESISSO.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)

„Statistika Společenství“ má význam, jaký jí přiděluje článek 2 nařízení (ES) č. 322/97.

b)

„Sociální ochrana“ zahrnuje všechny zásahy veřejných nebo soukromých subjektů, jejichž cílem je ulehčit domácnostem a jednotlivcům od břemene vymezeného souboru rizik nebo potřeb za předpokladu, že neexistuje žádné souběžné reciproční nebo individuální ujednání. Okruh rizik nebo potřeb, které mohou vést k sociální ochraně, je podle zvyklostí stanoven takto: nemoc/zdravotní péče; postižení; stáří; pozůstalí; rodina/děti; nezaměstnanost; bydlení; sociální vyloučení neklasifikované jinde.

c)

„Systém sociální ochrany“: samostatný soubor pravidel, podporovaný jednou nebo více institucionálními jednotkami, kterým se řídí poskytování dávek sociální ochrany a jejich financování.

d)

„Skupiny systémů“: kritéria pro zařazení každého systému sociální ochrany, a to: rozhodovací proces, právní prosazování, stanovení nároků a rozsah a úroveň ochrany. Každý systém je podle kritéria zařazen do jediné kategorie.

e)

„Dávky sociální ochrany“: převody, peněžité nebo věcné, prováděné systémy sociální ochrany ve prospěch domácností a jednotlivců za účelem ulehčit jim od břemene jednoho nebo více vymezených rizik nebo potřeb.

Článek 3

Oblast působnosti systému

1.   Statistika vztahující se k ústřednímu systému ESISSO pokrývá finanční toky týkající se výdajů a příjmů v oblasti sociální ochrany.

Tyto údaje se předávají na úrovni systémů sociální ochrany; za každý systém se poskytují podrobné údaje o výdajích a příjmech podle klasifikace ESISSO.

Pro kvantitativní údaje podle systémů a podrobný popis dávek jsou údaje, které se mají předávat v souvislosti se souhrnnou klasifikací, a pravidla pro poskytování údajů a jejich šíření stanoveny v bodě 1 přílohy I. Pro kvalitativní informace podle systémů a podrobný popis dávek jsou témata, a pravidla pro poskytování údajů, aktualizace kvalitativních informací a šíření stanoveny v bodě 2 přílohy I.

Prvním rokem, ve kterém probíhá sběr údajů, je kalendářní rok následující po roce vyhlášení tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Ústřední systém se doplňuje o moduly týkající se doplňkových statistických informací o příjemcích důchodů a čistých dávkách sociální ochrany.

Článek 4

Modul „příjemci důchodů“

1.   Od prvního roku sběru údajů podle tohoto nařízení se každoročně doplní modul „příjemci důchodů“. Témata a pravidla pro poskytování a šíření údajů jsou stanoveny v příloze II.

2.     Prvním rokem, ve kterém probíhá sběr údajů, je kalendářní rok následující po roce vyhlášení tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Modul „Čisté dávky sociální ochrany“

1.    S cílem zavést modul „čisté dávky sociální ochrany“ se ve všech členských státech provede do konce roku 2008 pilotní sběr údajů za rok 2005. Témata a pravidla pro poskytování a šíření údajů jsou stanoveny v příloze III.

2.   Na základě syntézy tohoto vnitrostátního pilotního sběru údajů a za předpokladu, že výsledky převážné většiny těchto pilotních studií jsou kladné, se přijmou opatření k zahájení úplného sběru údajů k tomuto modelu regulativním postupem s kontrolou podle čl. 8 odst. 3 nejdříve v roce 2010.

Článek 6

Zdroje údajů

Statistiky jsou založeny na následujících zdrojích údajů, podle jejich dostupnosti v členských státech a v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi:

a)

registry a jiné správní zdroje;

b)

zjišťování; nebo

c)

odhady.

Článek 7

Prováděcí pravidla

1.   Prováděcí pravidla k tomuto nařízení zohledňují výsledky analýzy nákladů a přínosů a týkají se ústředního systému ESISSO (příloha I), modulu „příjemci důchodů“ (příloha II) a modulu „čisté dávky sociální ochrany“ (článek 5).

2.     Opatření týkající se formátu pro předávání údajů, výsledků, které mají být předány, a kritérií pro měření kvality se přijímají regulativním postupem podle čl. 8 odst. 2.

3.     Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplnění, týkající se rozhodnutí o prvním roce, za který by měly být údaje sbírány, a opatření týkající se podrobné klasifikace příslušných údajů, používaných definic a aktualizace pravidel šíření údajů se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 8 odst. 3.

Článek 8

Postup

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro statistické programy zřízený rozhodnutím 89/382/EHS, Euratom.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.     Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V...

Za Evropský parlament

předseda/předsedkyně

Za Radu

předseda/předsedkyně


(1)  Stanovisko ze dne 5. července 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2006.

(3)  Úř. věst. L 314, 13.10.2004, s. 8.

(4)  KOM(2003)0261.

(5)   Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(6)   Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(7)  Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.

PŘÍLOHA I

ÚSTŘEDNÍ SYSTÉM ESISSO

1.   Kvantitativní údaje podle systémů a podrobný popis dávek

1.1.   Předávané údaje

V souvislosti se souhrnnou klasifikací budou předávané údaje zahrnovat :

1.1.1.

Výdaje

1.1.1.1.

Dávky sociální ochrany roztříděné podle:

a)

funkcí (podle rizika nebo potřeby), a

b)

u každé funkce dvojí členění: dávky sociální potřebnosti oproti dávkám nevázaným na sociální potřebnost, peněžité dávky (rozčleněné na pravidelné a jednorázové dávky) oproti věcným dávkám.

1.1.1.2.

Správní náklady

1.1.1.3.

Převody do jiných systémů

1.1.1.4.

Ostatní výdaje

1.1.2.

Příjmy

1.1.2.1.

Sociální příspěvky

1.1.2.2.

Příspěvky od státu

1.1.2.3.

Převody z jiných systémů

1.1.2.4.

Ostatní příjmy

Příslušné údaje (v souvislosti s podrobnou klasifikací) se poskytují v souladu s postupem podle článku 8.

1.2.   Poskytování údajů

Statistika se poskytuje každoročně. Údaje se budou týkat kalendářního roku podle vnitrostátních zvyklostí. Termín pro předání údajů je N+18 měsíců, tj. údaje za kalendářní rok N společně s jakoukoliv revizí předchozích roků musejí být předány nejpozději v červnu N+2.

1.3.   Šíření

Komise (Eurostat) zveřejní údaje o výdajích na sociální ochranu za všechny systémy do konce N+22 měsíců (říjen roku N+2) na základě údajů týkajících se kalendářního roku N. Komise (Eurostat) zároveň rozšíří podrobné údaje podle systémů specifickým uživatelům (vnitrostátní orgány sestavující údaje ESISSO, odbory Komise a mezinárodní orgány). Tito specifičtí uživatelé budou moci zveřejnit pouze skupiny systémů.

2.   Kvalitativní informace podle systémů a podrobný popis dávek

2.1.   Témata

Kvalitativní informace zahrnují za každý systém obecný popis systému, podrobný popis dávek a informace o nedávných změnách a reformách.

2.2.   Poskytování údajů a aktualizace kvalitativních informací

Každoroční aktualizace kompletního souboru již poskytnutých kvalitativních informací bude omezena na změny v systému sociální ochrany a bude předána společně s kvantitativními údaji.

2.3.   Šíření

Komise (Eurostat) rozšíří kvalitativní informace na úrovni systémů do konce N+22 měsíců (říjen roku N+2).

PŘÍLOHA II

MODUL „PŘÍJEMCI DŮCHODŮ“

1.   Témata

Tento modul obsahuje údaje o příjemcích důchodů, kteří jsou definováni jako příjemci jedné nebo více těchto pravidelných peněžitých dávek systému sociální ochrany:

(a)

Invalidní důchod

(b)

Dávky předčasného důchodu v důsledku snížené pracovní schopnosti

(c)

Starobní důchod

(d)

Předčasný starobní důchod

(e)

Částečný důchod

(f)

Pozůstalostní důchod

(g)

Dávky předčasného důchodu v důsledku situace na trhu práce.

2.   Poskytování údajů

Statistika se poskytuje každoročně. Bude se jednat o stavové údaje týkající se konce roku (31. 12./1. 1). Termín pro předání údajů za rok N je konec května roku N+2, přičemž údaje se člení podle:

a)

systému sociální ochrany,

b)

pohlaví za všechny systémy,

3.   Šíření

Komise (Eurostat) zveřejní údaje za všechny systémy do konce N+22 měsíců (říjen roku N+2) na základě údajů týkajících se rozpočtového roku N. Komise (Eurostat) zároveň rozšíří podrobné údaje podle systémů specifickým uživatelům (vnitrostátní orgány sestavující údaje ESISSO, odbory Komise a mezinárodní orgány). Tito specifičtí uživatelé mohou zveřejnit pouze skupiny systémů.

Komise (Eurostat) zveřejní a rozšíří specifickým uživatelům (vnitrostátním orgánům sestavujícím údaje ESISSO, odborům Komise a mezinárodním orgánům) úhrn každé ze sedmi kategorií do konce N+22 měsíců (říjen roku N+2) na základě údajů týkajících se kalendářního roku N.

PŘÍLOHA III

PILOTNÍ SBĚR ÚDAJŮ TÝKAJÍCÍCH SE ČISTÝCH DÁVEK SOCIÁLNÍ OCHRANY

1.   Témata

Tento sběr se týká výpočtu „čistých dávek sociální ochrany“. Čistými dávkami sociální ochrany se rozumí hodnota dávek sociální ochrany kromě daní a sociálních příspěvků zaplacených ze strany příjemců dávek, doplněných o hodnotu „daňových výhod“.

„Daňovými výhodami“ se rozumí sociální ochrana poskytovaná ve formě daňových úlev, které by spadaly pod dávky sociální ochrany, kdyby byly poskytnuty v peněžité podobě. Daňové úlevy podporující poskytování sociální ochrany nebo programy soukromého pojištění jsou vyloučeny.

2.   Poskytování údajů

Příslušná část daní z příjmu fyzických osob a sociálních příspěvků odvedených z dávek sociální ochrany za rok 2005 musí být uvedena podle různých typů peněžitých dávek sociální ochrany a pokud možno dále rozdělena na speciální skupiny jednotně zdaněných systémů. V obtížných případech mohou být výsledky vykazovány podle příslušných skupin dávek, např. úhrnem sedmi důchodových kategorií uvedených v příloze II nebo úhrnem peněžitých dávek specifické funkce. Daňové výhody by měly být uvedeny za každou položku odděleně s využitím metody ušlých příjmů.

P6_TA(2006)0517

Pravidla pro účast na sedmém rámcovém programu ESAE *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady (Euratom), kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2011) (KOM(2006)0042 — C6-0080/2006 — 2006/0014(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2006)0042) (1),

s ohledem na články 7 a 10 Smlouvy o Euratomu, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0080/2006),

s ohledem článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0305/2006),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 119 druhým pododstavcem Smlouvy o Euratomu změnila odpovídajícím způsobem;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU

Pozměňovací návrh 39

Bod odůvodnění 3a (nový)

 

(3a) Nakládání s důvěrnými údaji se řídí všemi příslušnými právními předpisy Společenství, včetně vnitřních předpisů orgánů, jako je rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001 (2), kterým se mění její jednací řád, pokud jde o bezpečnostní předpisy.

Pozměňovací návrh 40

Bod odůvodnění 4

(4) Pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol by měla poskytnout jednotný a transparentní rámec, a tak zajistit účinné provádění a snadný přístup pro všechny účastníky sedmého rámcového programu .

(4) Pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol by měla poskytnout jednotný, souhrnný a průhledný rámec, a zajistit tak nejúčinnější možné provádění při zohlednění potřeby snadného přístupu pro všechny účastníky prostřednictvím zjednodušených postupů, v souladu se zásadou proporcionality.

Pozměňovací návrh 41

Bod odůvodnění 4a (nový)

 

(4a) Pravidla by měla rovněž zjednodušit využívání duševního vlastnictví vytvořeného účastníkem, přičemž se zohlední i způsob, jakým může být účastník organizován na mezinárodní úrovni, a zároveň ochránit oprávněné zájmy dalších účastníků a Společenství.

Pozměňovací návrh 42

Bod odůvodnění 7

(7) Je proto vhodné povolit účast nejen právnických osob za podmínky, že mohou vykonávat práva a přijímat povinnosti, ale také fyzických osob. Účast fyzických osob zajistí to, že vytváření a rozvoj vysoké vědecké úrovně a schopností nebude omezeno na financování projektů Společenství, kterých se účastní pouze právnické osoby, ale zajistí i účast malých a středních podniků, které nejsou právnickými osobami.

vypouští se

Pozměňovací návrh 43

Bod odůvodnění 9

(9) Je vhodné, aby se kterýkoliv právní subjekt mohl účastnit, pokud splní minimální podmínky. Účast nad rámec minimálních podmínek by měla zajistit účinné provedení dané nepřímé akce.

(9) Je vhodné, aby byla účast umožněna všem právním subjektům, jakmile splní minimální podmínky. Účast nad rámec minimálních podmínek by měla zajistit účinné provádění dané nepřímé akce.

Pozměňovací návrh 44

Bod odůvodnění 11a (nový)

 

(11a) Podle článku 198 Smlouvy jsou pro sedmý rámcový program způsobilé právní subjekty na mimoevropských územích členských států spadajících pod jejich jurisdikci.

Pozměňovací návrh 45

Bod odůvodnění 12a (nový)

 

(12a) V zájmu účastníků by mělo dojít k účinnému a hladkému přechodu od režimu výpočtu nákladů používaného v šestém rámcovém programu. Proces sledování sedmého rámcového programu by měl proto být zaměřen na dopad této změny na rozpočet, zejména pokud jde o vliv na administrativní zatížení účastníků.

Pozměňovací návrh 46

Bod odůvodnění 13

(13) Komise musí kromě pravidel uvedených ve finančním nařízení a jeho prováděcích pravidlech stanovit ještě další pravidla a postupy upravující podávání, hodnocení, výběr a udělování návrhů . Zejména by měla být vytvořena pravidla upravující využívání nezávislých odborníků.

(13) Komise musí kromě pravidel a postupů stanovených ve finančním nařízení a jeho prováděcích pravidlech a v tomto nařízení stanovit ještě další pravidla a postupy upravující podávání, hodnocení a výběr návrhů a udělování grantů, jakož i možnosti pro stížnosti účastníků . Zejména by měla být stanovena pravidla upravující využívání nezávislých odborníků.

Pozměňovací návrh 47

Bod odůvodnění 14

(14) Komise musí kromě pravidel uvedených ve finančním nařízení a jeho prováděcích pravidlech stanovit ještě další pravidla a postupy upravující posuzování právní a finanční životaschopnosti účastníků nepřímých akcí sedmého rámcového programu.

(14) Je třeba, aby Komise kromě pravidel a postupů stanovených ve finančním nařízení a jeho prováděcích pravidlech stanovila ještě další pravidla a postupy upravující posuzování právní a finanční životaschopnosti účastníků v nepřímých akcích sedmého rámcového programu. Tato pravidla by měla dosáhnout náležité rovnováhy mezi ochranou finančních zájmů Společenství a zjednodušením a usnadněním účasti právních subjektů v rámcovém programu.

Pozměňovací návrh 48

Bod odůvodnění 15

(15) V této souvislosti finanční nařízení a prováděcí pravidla upravují mimo jiné ochranu finančních zájmů Společenství, boj proti podvodům a nesrovnalostem, postupy pro zpětné vymáhání částek dlužných Komisi, vylučování ze smluvních a grantových řízení a související sankce, jakož i audity, kontroly a inspekce prováděné Komisí a Účetním dvorem podle článku 160c Smlouvy.

(15) V této souvislosti finanční nařízení a prováděcí pravidla , a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (3) upravují mimo jiné ochranu finančních zájmů Společenství, boj proti podvodům a nesrovnalostem, postupy pro zpětné vymáhání částek dlužných Komisi, vylučování ze smluvních a grantových řízení a související sankce, jakož i audity, kontroly a inspekce prováděné Komisí a Účetním dvorem podle článku 160c Smlouvy.

Pozměňovací návrh 49

Bod odůvodnění 15a (nový)

 

(15a) Je nutné, aby účastníci obdrželi finanční příspěvek Společenství bez zbytečného prodlení.

Pozměňovací návrh 50

Bod odůvodnění 17

(17) Komise by měla sledovat nepřímé akce prováděné v rámci sedmého rámcového programu i sedmý rámcový program a jeho specifické programy.

(17) Komise by měla sledovat nepřímé akce prováděné v rámci sedmého rámcového programu i sedmý rámcový program a jeho zvláštní programy. S cílem zajistit účinné a jednotné sledování a hodnocení provádění nepřímých akcí by Komise měla zavést a udržovat vhodný informační systém.

Pozměňovací návrh 51

Bod odůvodnění 17a (nový)

 

(17a) Sedmý rámcový program by měl odrážet a prosazovat obecné zásady stanovené v Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a v Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků a současně respektovat jejich dobrovolný charakter.

Pozměňovací návrh 52

Bod odůvodnění 19

(19) Tato pravidla by měla zachovávat práva vlastníků duševního vlastnictví a zároveň by měla být vytvořena tak, aby zajistila, že účastníci budou mít přístup k informacím, které do projektu vnesou, a k poznatkům, které vyplynou z výzkumné práce v rámci projektu, a to do té míry, aby mohli provádět výzkumnou práci nebo využívat výsledné poznatky.

(19) Tato pravidla by měla zachovávat práva vlastníků duševního vlastnictví a zároveň by měla být navržena tak, aby zajistila, že účastníci a případně jejich přidružené subjekty usazené v členském státě nebo přidružené zemi budou mít přístup k informacím, které do projektu vnesou, a k poznatkům vyplývajícím z výzkumné práce v rámci projektu, a to do té míry, aby mohli provádět výzkumnou práci nebo využívat výsledné poznatky.

Pozměňovací návrh 53

Bod odůvodnění 20

(20) Bude zrušena povinnost stanovená v šestém rámcovém programu, podle níž měli někteří účastníci přebírat finanční odpovědnost za své partnery ve stejném konsorciu. V závislosti na stupni rizika spojeného s nevracením dlužných částek si může Komise ponechat část finančního příspěvku Společenství a použít jej na pokrytí dlužných částek, které nesplatili někteří partneři . Účastníci, kteří by měli povinnost převzít finanční odpovědnost za jiné účastníky, by přispěli na pokrytí rizika v okamžiku, kdy Komise provádí platby.

(20) Bude zrušena povinnost stanovená v šestém rámcovém programu, podle níž měli někteří účastníci přebírat finanční odpovědnost za své partnery ve stejném konsorciu. V této souvislosti by měl být na pokrytí dlužných částek, které nesplatili někteří partneři , zřízen účastnický záruční fond, spravovaný Komisí. Tento přístup podpoří zjednodušení a usnadní účast a současně ochrání finanční zájmy Společenství způsobem vhodným pro sedmý rámcový program.

Pozměňovací návrh 55

Čl. 2 body 1 až 3

 

- 1)

„právním subjektem“ se rozumí jakákoliv fyzická nebo právnická osoba založená podle vnitrostátního práva platného v místě svého usazení nebo podle práva Společenství nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a je oprávněna vlastním jménem vykonávat jakákoliv práva a podléhat povinnostem. V případě fyzických osob se za místo usazení považuje místo obvyklého pobytu.

 

- 1a)

„přidruženým subjektem“ se rozumí každý právní subjekt, který je pod přímou nebo nepřímou kontrolou účastníka, nebo pod stejnou přímou nebo nepřímou kontrolou jako účastník, přičemž kontrola může mít některou z podob uvedených v čl. 7 odst. 2.

 

- 1b)

„spravedlivými a přiměřenými podmínkami“ se rozumí vhodné podmínky, včetně možných finančních podmínek, zohledňující zvláštní okolnosti žádosti o přístup, například skutečnou nebo možnou hodnotu nových nebo stávajících znalostí, k nimž je požadován přístup, nebo rozsah, trvání nebo další charakteristiky předpokládaného využití;

1)

„výstupem“ se rozumí výsledky, včetně informací, vzešlé z akcí , ať již mohou být chráněny, nebo ne. Tyto výsledky zahrnují práva související s autorskými právy, chráněnými průmyslovými vzory, patentovými právy, odrůdovými právy nebo podobnými formami ochrany;

1)

„novými znalostmi“ se rozumí výsledky, včetně informací, bez ohledu na to zda mohou být chráněny, či nikoliv, které vzešly z daných nepřímých akcí . Tyto výsledky zahrnují práva související s autorskými právy, chráněnými průmyslovými vzory, patentovými právy, odrůdovými právy nebo podobnými formami ochrany;

2)

„podklady“ se rozumí informace, které účastníci měli před podpisem grantové dohody, jakož i autorská práva a další práva duševního vlastnictví, jež se k těmto informacím váží, pokud byla žádost o jejich ochranu podána před podpisem grantové dohody, a které jsou zapotřebí k provedení nepřímé akce nebo k využití jejích výsledků;

2)

„stávajícími znalostmi“ se rozumí informace, které účastníci měli před podpisem grantové dohody, jakož i autorská práva a další práva duševního vlastnictví, jež se k těmto informacím váží, pokud byla žádost o jejich ochranu podána před podpisem grantové dohody, a které jsou zapotřebí k provedení nepřímé akce nebo k využití jejích výsledků;

 

2a)

„účastníkem“ se rozumí právní subjekt, který přispívá k nepřímé akci a má práva a povinnosti s ohledem na Společenství za podmínek tohoto nařízení;

3)

„výzkumnou organizací“ se rozumí nezisková organizace, která má jako svůj hlavní cíl provádění vědeckého nebo technického výzkumu;

3)

„výzkumnou organizací“ se rozumí právní subjekt založený jako nezisková organizace, pro níž je provádění výzkumu nebo technologického rozvoje jeden z jejích hlavních cílů;

Pozměňovací návrh 56

Čl. 8 odst. 2

2. První odstavec se nepoužije v případě akcí, které koordinují výzkumné projekty .

2. První pododstavec se nepoužije v případě akcí, jejichž účelem je koordinovat výzkumné činnosti .

Pozměňovací návrh 57

Čl. 12 odst. 2 pododstavec 1a (nový)

 

Výzvy k předkládání návrhů musí mít jasně stanovené cíle, aby se zajistilo, že na ně žadatelé nereagují zbytečně.

Pozměňovací návrh 58

Článek 14

Hodnocení, výběr a udělování návrhů

Zásady pro hodnocení a kritéria pro výběr a udělování

1. Komise zhodnotí všechny návrhy podané v reakci na výzvu k podávání návrhů na základě zásad pro hodnocení a kritérií pro výběr a udělování stanovených ve specifickém programu a v pracovním programu .

1. Komise vyhodnotí všechny návrhy podané v reakci na výzvu k předkládání návrhů na základě zásad pro hodnocení a kritérií pro výběr a udělování.

 

Použita budou následující kritéria:

a)

technická a vědecká excelence a stupeň inovace;

b)

schopnost úspěšně provádět nepřímou akci a efektivně ji řídit s ohledem na zdroje a odborné znalosti, zvláště v souvislosti s organizačními opatřeními, která stanoví účastníci;

c)

význam pro cíle specifického programu;

d)

kritické množství mobilizovaných zdrojů a jejich příspěvek k politikám Společenství;

e)

kvalita plánu pro využití a šíření získaných poznatků, potenciál v souvislosti s podporou inovace a jasně formulované projekty pro správu duševního vlastnictví.

Pracovní program může stanovit specifická kritéria nebo další podrobnosti ohledně používání kritérií.

V tomto rámci pracovní program stanoví kritéria hodnocení a výběru a může doplnit další požadavky, koeficienty a prahy nebo uvést další podrobnosti o používání kritérií.

2. Nelze vybrat návrh, který je v rozporu se základními etickými zásadami nebo který nevyhovuje podmínkám stanoveným ve specifickém programu, v pracovním programu nebo ve výzvě k podávání návrhů. Takový návrh může být kdykoliv z postupu hodnocení, výběru a udělování vyloučen.

2. Nelze vybrat návrh, který je v rozporu se základními etickými zásadami nebo který nevyhovuje podmínkám stanoveným ve zvláštním programu, v pracovním programu nebo ve výzvě k předkládání návrhů. Takový návrh může být kdykoliv z postupů hodnocení, výběru a udělování vyloučen.

3. Návrhy se vybírají na základě výsledků hodnocení .

3. Návrhy jsou seřazeny v souladu s výsledky hodnocení . Rozhodnutí o financování jsou činěna na základě tohoto pořadí.

Pozměňovací návrh 59

Článek 15

1. Komise přijme a zveřejní pravidla upravující postup podávání návrhů a související postupy hodnocení, výběru a udělování. Zejména stanoví podrobná pravidla pro dvoustupňový postup podávání a pravidla pro dvoustupňový postup hodnocení.

1. Pokud je ve výzvě k předkládání návrhů stanoven dvoustupňový postup hodnocení, pak do dalšího hodnocení postupují pouze ty návrhy, které projdou prvním kolem na základě hodnocení podle omezeného souboru kritérií.

2. Pokud je ve výzvě k podávání návrhů stanoven dvoustupňový postup podávání, pak pouze návrhy, které splní hodnotící kritéria prvního kola, budou podávat úplný návrh do druhého kola.

2. Pokud je ve výzvě k předkládání návrhů stanoven dvoustupňový postup podávání, pak pouze ti žadatelé, jejichž návrhy projdou hodnocením prvního kola, podávají úplný návrh do druhého kola.

 

Všichni žadatelé jsou urychleně informováni o výsledcích hodnocení prvního kola.

3. Pokud je ve výzvě k podávání návrhů stanoven dvoustupňový postup hodnocení, pak do dalšího hodnocení postupují pouze ty návrhy, které projdou prvním kolem na základě hodnocení podle omezeného souboru kritérií.

3. Komise přijme a zveřejní pravidla upravující postup předkládání návrhů a související postupy hodnocení, výběru a udělování a zveřejní návody pro zájemce, včetně pokynů pro hodnotitele. Zejména stanoví podrobná pravidla pro dvoustupňový postup podávání (včetně rozsahu a povahy návrhu v prvním kole, jakož i úplného návrhu v druhém kole) a pravidla pro dvoustupňový postup hodnocení.

 

Komise žadatelům poskytuje informace a stanoví postupy pro vyřizování jejich stížností.

4. Komise přijme a zveřejní pravidla zajišťující konzistentní ověřování existence a právního statusu účastníků nepřímých akcí a jejich finanční způsobilosti.

4. Komise přijme a zveřejní pravidla zajišťující konzistentní ověřování existence a právního statusu účastníků nepřímých akcí a jejich finanční způsobilosti.

 

Komise se zdrží opětovného ověřování s výjimkou případů, kdy se situace dotyčného účastníka změnila.

Pozměňovací návrh 60

Článek 16

1. Komise jmenuje nezávislé odborníky na pomoc při hodnocení , které sedmý rámcový program a specifické programy vyžadují.

1. Komise jmenuje nezávislé odborníky na pomoc při hodnocení návrhů .

Pro koordinační a podpůrné akce, o kterých pojednává článek 13, se nezávislí odborníci jmenují pouze v případě, že to Komise považuje za vhodné.

Pro koordinační a podpůrné akce, o kterých pojednává článek 13, se nezávislí odborníci jmenují pouze v případě, že to Komise považuje za vhodné.

2. Vybírají se nezávislí odborníci se znalostmi a dovednostmi odpovídajícími úkolům, které jsou jim kladeny.

2. Nezávislí odborníci jsou vybíráni na základě dovedností a znalostí odpovídajících úkolům, které jsou jim kladeny. V případě, že nezávislí odborníci budou muset pracovat s utajovanými informacemi, vyžaduje se před jejich jmenováním příslušná bezpečnostní prověrka.

Nezávislí odborníci se určují a vybírají na základě výzev k podávání přihlášek pro jednotlivce a výzev určených národním výzkumným agenturám, výzkumným institucím či podnikům s cílem vypracovat seznamy vhodných kandidátů.

Nezávislí odborníci se určují a vybírají na základě výzev k předkládání přihlášek pro jednotlivce a výzev určených příslušným organizacím jako například národním výzkumným agenturám, výzkumným institucím či podnikům s cílem vypracovat seznamy vhodných kandidátů.

Pokud to Komise považuje za vhodné, může vybrat jakoukoli osobu s patřičnými dovednostmi, i když není v seznamech uvedena.

Pokud to Komise považuje za vhodné, může vybrat jakoukoli osobu s patřičnými dovednostmi, i když není v seznamech uvedena.

Při jmenování skupin nezávislých odborníků je třeba přijmout vhodná opatření k tomu, aby byla ve skupinách zajištěna přiměřená vyváženost obou pohlaví.

Při jmenování skupin nezávislých odborníků je třeba přijmout vhodná opatření k tomu, aby byla ve skupinách zajištěna přiměřená vyváženost obou pohlaví.

3. Při jmenování nezávislého odborníka musí Komise učinit všechna nezbytná opatření k tomu, aby zajistila, že se ve věci, v níž má podat odborný posudek, tento odborník nedostane do střetu zájmů.

3. Při jmenování nezávislého odborníka učiní Komise všechna nezbytná opatření k tomu, aby zajistila, že se ve věci, v níž má podat odborný posudek, tento odborník nedostane do střetu zájmů.

4. Komise přijme vzorovou jmenovací listinu, dále jen „jmenovací listina“, která bude obsahovat prohlášení o tom, že v době svého jmenování není nezávislý odborník v žádném střetu zájmů a že se zavazuje, že pokud se v době, kdy bude poskytovat odborný posudek nebo vykonávat své povinnosti, do střetu zájmů dostane, Komisi o tom uvědomí. Komise podepíše jmenovací listinu mezi Společenstvím a každým nezávislým odborníkem.

4. Komise přijme vzorovou jmenovací listinu (dále jen „jmenovací listina“), která obsahuje prohlášení o tom, že v době svého jmenování není nezávislý odborník v žádném střetu zájmů a že se zavazuje, že pokud se v době, kdy bude poskytovat odborný posudek nebo vykonávat své povinnosti, do střetu zájmů dostane, uvědomí o tom Komisi. Komise podepíše jmenovací listinu mezi Společenstvím a každým nezávislým odborníkem.

5. Seznam nezávislých odborníků, kteří Komisi při jednotlivých specifických programech pomáhali či pomáhají, bude Komise pravidelně zveřejňovat ve vhodném médiu.

5. Seznam nezávislých odborníků, kteří jsou Komisi při rámcovém programu a při jednotlivých zvláštních programech nápomocni, zveřejní Komise jednou ročně prostřednictvím vhodného média.

Pozměňovací návrh 61

Čl. 17 odst. 4 až 6

4. Pokud některý účastník své povinnosti nesplní, splní grantovou dohodu ostatní účastníci, aniž by muselo Společenství poskytnout jakýkoliv další příspěvek, pokud je Komise této povinnosti výslovně nezprostí.

4. Pokud některý účastník nesplní své povinnosti spojené s technickým prováděním nepřímé akce , splní grantovou dohodu ostatní účastníci, aniž by muselo Společenství poskytnout jakýkoliv další příspěvek, pokud je Komise této povinnosti výslovně nezprostí.

5. Pokud akci není možné provést nebo ji účastníci neprovedou, zajistí Komise ukončení akce.

5. Pokud akci není možné provést nebo ji účastníci neprovedou, zajistí Komise ukončení akce.

6. Účastníci zajistí, aby byla Komise informována o jakékoliv události, která by mohla ovlivnit provádění nepřímé akce nebo zájmy Společenství.

6. Účastníci zajistí, aby byla Komise informována o jakékoliv události, která by mohla ovlivnit provádění nepřímé akce nebo zájmy Společenství.

 

6a. Účastníci nepřímé akce mohou zadat provádění určitých prvků činnosti třetím stranám, pokud tak stanoví grantová dohoda.

 

6a. Komise stanoví postupy pro vyřizování stížností účastníků.

Pozměňovací návrh 63

Čl. 18 odst. 7

7. Komise vypracuje vzorovou grantovou dohodu v souladu s tímto nařízením.

7. Komise, v úzké spolupráci s členskými státy, vypracuje vzorovou grantovou dohodu v souladu s tímto nařízením. Je-li nutné provést ve vzorové grantové dohodě důležitou změnu, Komise ji v úzké spolupráci s členskými státy odpovídajícím způsobem změní.

Pozměňovací návrh 62

Čl. 18 odst. 8a a 8b (nové)

 

8a. Vzorová grantová dohoda upravuje dohled a finanční kontrolu ze strany Komise nebo zástupce pověřeného Komisí a Účetního dvora.

 

8b. Grantová dohoda může stanovit lhůty pro účastníky pro různá oznámení uvedená v tomto nařízení.

Pozměňovací návrh 64

Čl. 19 odst. 1 pododstavec 1

1. Grantová dohoda stanoví příslušné povinnosti účastníků s ohledem na přístupová práva a využívání a šíření výstupu, pokud tyto povinnosti nebyly stanoveny tímto nařízením.

1. Grantová dohoda stanoví příslušná práva a povinnosti účastníků s ohledem na přístupová práva a využívání a šíření, pokud tato práva a povinnosti nebyly stanoveny tímto nařízením.

Pozměňovací návrh 65

Článek 23

Pokud není ve výzvě k podávání návrhů stanoveno jinak, uzavřou všechny právní subjekty, které se chtějí účastnit nepřímé akce, dohodu, dále jen „dohoda o založení konsorcia“, která bude upravovat:

1. Pokud není ve výzvě k předkládání návrhů stanoveno jinak, uzavřou všichni účastníci nepřímé akce dohodu (dále jen „dohoda o založení konsorcia“), která mimo jiné upravuje:

a) vnitřní organizaci konsorcia;

a) vnitřní organizaci konsorcia;

b)

rozdělení finančního příspěvku Společenství;

b)

rozdělení finančního příspěvku Společenství;

c)

další pravidla pro šíření a využívání výstupu, včetně případných ujednání v oblasti práv duševního vlastnictví;

c)

doplňující pravidla k pravidlům v kapitole III týkající se šíření a využívání a přístupových práv, jakož i související ustanovení grantové dohody;

d) urovnávání vnitřních sporů.

d)

urovnávání vnitřních sporů včetně případů zneužití pravomoci;

 

da)

ujednání o odpovědnosti, odškodnění a důvěrnosti mezi účastníky.

 

2. Komise vyhotoví a zveřejní pokyny týkající se hlavních otázek, se kterými se mohou účastníci ve svých dohodách o založení konsorcia setkat, včetně ustanovení o podpoře účasti malých a středních podniků.

Pozměňovací návrh 66

Čl. 24 odst. 1

1. Právní subjekty, které se chtějí účastnit nepřímé akce, jmenují z řad svých členů jednoho koordinátora, který bude vykonávat následující úkoly v souladu s tímto nařízením, finančním nařízením, prováděcími pravidly a grantovou dohodou:

1. Právní subjekty, které se chtějí účastnit nepřímé akce, jmenují z řad svých členů jednoho koordinátora, aby v souladu s tímto nařízením, finančním nařízením, prováděcími pravidly a grantovou dohodou vykonával tyto úkoly:

 

- a)

sledovat, zda účastníci nepřímé akce dodržují své povinnosti;

a)

zajistí, že právní subjekty uvedené v grantové dohodě splňují nezbytné formality pro přistoupení ke grantové dohodě, jak je uvedeno v uvedené dohodě;

a)

ověřovat, zda právní subjekty uvedené v grantové dohodě plní nezbytné formality pro přistoupení ke grantové dohodě;

b)

obdrží finanční příspěvek Společenství a rozdělí jej;

b)

získávat finanční příspěvek Společenství a rozdělovat jej v souladu s dohodou o založení konsorcia a s grantovou dohodou;

c)

bude řádně vést finanční účty, uchovávat záznamy a informovat Komisi o rozdělení finančního příspěvku Společenství v souladu s článkem 35;

c)

vést evidenci a finanční účty týkající se finančního příspěvku Společenství a informovat Komisi o jeho rozdělení v souladu s čl. 23 písm. b) a článkem 35;

d)

zajistí účinnou a správnou komunikaci mezi účastníky a Komisí.

d)

zprostředkovávat účinnou a správnou komunikaci mezi účastníky a pravidelně podávat účastníkům a Komisi zprávy o pokroku projektu.

Pozměňovací návrh 67

Článek 25

1. Účastníci nepřímé akce mohou navrhnout přičlenění nového účastníka nebo vyloučení některého z účastníků.

1. Účastníci nepřímé akce mohou souhlasit s přičleněním nového účastníka nebo s vyloučením některého ze stávajících účastníků v souladu s příslušnými ustanoveními dohody o konsorciu .

2. Každý právní subjekt, který se připojí k probíhající akci, musí přistoupit ke grantové dohodě.

2. Každý právní subjekt, který se připojí k probíhající akci, přistoupí ke grantové dohodě.

3. Pokud je tak stanoveno v grantové dohodě, zveřejní konsorcium vyhlášení soutěže a zajistí její rozšíření prostřednictvím zvláštní informační podpory, zejména internetových stránek sedmého rámcového programu, specializovaného tisku a brožur a národních kontaktních míst zřízených členskými a přidruženými státy pro účely informovanosti a podpory.

3. Ve zvláštních případech , v nichž je tak stanoveno v grantové dohodě, zveřejní konsorcium vyhlášení soutěže a zajistí její rozšíření prostřednictvím zvláštní informační podpory, zejména internetových stránek sedmého rámcového programu, specializovaného tisku a brožur a národních kontaktních míst zřízených členskými a přidruženými státy pro účely informovanosti a podpory.

Konsorcium vyhodnotí nabídky podle kritérií původně použitých pro akci, a to za pomoci nezávislých odborníků jmenovaných konsorciem a v souladu se zásadami stanovenými v článcích 14 a 16.

Konsorcium vyhodnotí nabídky podle kritérií použitých pro původní akci, a to za pomoci nezávislých odborníků jmenovaných konsorciem a v souladu se zásadami stanovenými v článcích 14 a 16.

4. Konsorcium oznámí každou změnu složení Komisi, která může do 45 dní od oznámení vznést námitky.

4. Konsorcium oznámí každou navrženou změnu složení Komisi, která může do 45 dní od oznámení vznést námitky.

Změny ve složení konsorcia spojené s návrhy na další změny grantové dohody, které přímo nesouvisejí se změnou složení, musí být písemně schváleny Komisí.

Změny ve složení konsorcia spojené s návrhy na další změny grantové dohody, které přímo nesouvisejí se změnou složení, podléhají písemnému schválení Komisí.

Pozměňovací návrh 77

Pododdíl 5 název

SLEDOVÁNÍ PROGRAMŮ A NEPŘÍMÝCH AKCÍ A SDĚLOVÁNÍ INFORMACÍ

SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ PROGRAMŮ A NEPŘÍMÝCH AKCÍ A SDĚLOVÁNÍ INFORMACÍ

Pozměňovací návrh 68

Článek 26

Sledování

Sledování a hodnocení

1. Komise bude sledovat provádění nepřímých akcí na základě pravidelných zpráv o dosaženém pokroku předkládaných podle čl. 18 odst. 4.

1. Komise sleduje provádění nepřímých akcí na základě pravidelných zpráv o dosaženém pokroku předkládaných podle čl. 18 odst. 4.

Zejména bude Komise sledovat provádění plánu využívání a šíření výstupu předkládaného podle čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce.

Komise sleduje zejména provádění plánu využívání a šíření nových znalostí předkládaného podle čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce.

Pro tyto účely mohou Komisi pomáhat nezávislí odborníci jmenovaní v souladu s článkem 16.

Pro tyto účely mohou být Komisi nápomocni nezávislí odborníci jmenovaní v souladu s článkem 16.

2. Komise sleduje sedmý rámcový program, jeho specifické programy a případně předchozí rámcové programy za pomoci nezávislých odborníků jmenovaných v souladu s článkem 16.

2. Komise zavede a udržuje informační systém, který umožňuje, aby toto sledování bylo prováděno účinným a soudržným způsobem v celém rámcovém programu.

 

S výhradou článku 3 Komise zveřejní prostřednictvím jakéhokoliv vhodného média informace o financovaných projektech.

 

3. Sledování a hodnocení uvedené v článku 6 rozhodnutí o rámcovém programu zahrnuje aspekty týkající se používání tohoto nařízení, včetně zvláštních aspektů důležitých pro malé a střední podniky, a zabývá se dopadem změn ve výpočtu nákladů na rozpočet ve srovnání s šestým rámcovým programem a jejich vlivem na administrativní zatížení účastníků.

 

4. Komise v souladu s článkem 16 jmenuje nezávislé odborníky, kteří jí jsou nápomocni při hodnocení vyžadovaných sedmým rámcovým programem a jeho zvláštními programy a, je-li to považováno za nutné, při hodnocení předchozích rámcových programů.

Navíc může vytvářet skupiny nezávislých odborníků jmenovaných v souladu s článkem 16, kteří budou poskytovat poradenství při provádění výzkumné politiky Společenství.

5. Komise navíc může vytvářet skupiny nezávislých odborníků jmenovaných v souladu s článkem 16, kteří budou poskytovat poradenství při navrhování a provádění výzkumné politiky Společenství.

Pozměňovací návrh 69

Čl. 27 odst. 1 úvodní část

1. Na požádání zpřístupní Komise kterémukoliv členskému státu nebo přidružené zemi jakékoliv užitečné informace o výstupu, které má k dispozici a které vyplývají z práce provedené v rámci nepřímé akce, za předpokladu, že budou splněny tyto podmínky:

1. S náležitým ohledem na článek 3 zpřístupní Komise na požádání kterémukoliv členskému státu nebo přidružené zemi jakékoliv užitečné informace o nových znalostech, které má k dispozici a které vyplývají z práce provedené v rámci nepřímé akce, za předpokladu, že budou splněny tyto podmínky:

Pozměňovací návrh 70

Článek 28

1. Pokud se některý z následujících právních subjektů účastní nepřímé akce, může získat finanční příspěvek Společenství:

1. Finanční příspěvek Společenství mohou získat tyto právní subjekty účastnící se nepřímé akce:

a)

jakýkoliv právní subjekt usazený v některém členském státě nebo přidružené zemi či zřízený podle práva Společenství,

a)

jakýkoliv právní subjekt usazený v některém členském státě nebo přidružené zemi či zřízený podle práva Společenství,

b) jakákoliv mezinárodní evropská zájmová organizace,

b) jakákoliv mezinárodní evropská zájmová organizace,

2. V případě, že účastníkem je jiná mezinárodní organizace než mezinárodní evropská zájmová organizace, nebo právní subjekt usazený ve třetí zemi, může být finanční příspěvek Společenství přidělen, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

2. V případě, že účastníkem je jiná mezinárodní organizace než mezinárodní evropská zájmová organizace nebo právní subjekt usazený v jiné třetí zemi , než je přidružená země , může být finanční příspěvek Společenství přidělen, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a)

je to uvedeno ve specifických programech nebo v příslušném pracovním programu,

a)

zvláštní programy nebo příslušný pracovní program obsahují příslušná ustanovení za tímto účelem,

b) je to nezbytné pro provedení nepřímé akce,

b)

je to nezbytné pro provedení nepřímé akce,

c)

takové financování je uvedeno ve dvoustranné vědeckotechnické dohodě nebo v jiném ujednání mezi Společenstvím a zemí, v níž je právní subjekt usazen.

c)

takové financování je stanoveno ve dvoustranné vědeckotechnické dohodě nebo v jiném ujednání mezi Společenstvím a zemí, v níž je právní subjekt usazen.

Pozměňovací návrh 71

Článek 29

1. Finanční příspěvek Společenství u grantů uvedených v části a) přílohy II sedmého rámcového programu je založen na náhradě způsobilých nákladů.

Finanční příspěvek Společenství u grantů uvedených v části a) přílohy B sedmého rámcového programu je založen na náhradě způsobilých nákladů, a to plné nebo částečné .

Finanční příspěvek Společenství však může mít podobu financování pevnou sazbou, včetně násobku jednotkových nákladů, nebo financování paušálními částkami nebo může kombinovat náhradu způsobilých nákladů s pevnou sazbou nebo paušální částkou. Finanční příspěvek Společenství může mít také podobu stipendií nebo cen.

Finanční příspěvek Společenství však může mít podobu financování pevnou sazbou, včetně sazebníku jednotkových nákladů, nebo financování paušálními částkami nebo může kombinovat náhradu způsobilých nákladů pevnou sazbou nebo paušální částkou. Finanční příspěvek Společenství může mít také podobu stipendií nebo cen.

2. Finanční příspěvek Společenství se vypočítá s ohledem na náklady nepřímé akce jako celku, je však založen na nákladech, které jednotliví účastníci vykazují.

V pracovních programech a výzvách k předkládání návrhů jsou upřesněny formy grantů, které budou v dotyčných akcích použity.

Pozměňovací návrh 72

Článek 30

1. Granty musí být spolufinancovány účastníky.

1. Nepřímé akce financované granty jsou spolufinancovány účastníky.

Finanční příspěvek Společenství k náhradě způsobilých nákladů nesmí vést k zisku.

Finanční příspěvek Společenství k náhradě způsobilých nákladů nesmí vést k zisku.

2. Příjmy se berou v úvahu pro výplatu grantu na konci provádění akce.

2. Příjmy se berou v úvahu pro výplatu grantu na konci provádění akce.

3. Aby byly považovány za způsobilé, musí náklady vzniklé při provádění nepřímé akce splňovat tyto podmínky:

3. Aby byly považovány za způsobilé, musí náklady vzniklé při provádění nepřímé akce splňovat tyto podmínky:

(a) musejí být skutečné;

a) musejí být skutečné;

(b)

musejí být vynaloženy v průběhu akce, s výjimkou nákladů na vypracování závěrečných zpráv, pokud je to stanoveno v grantové dohodě;

b)

musejí být vynaloženy v průběhu akce, s výjimkou nákladů na vypracování závěrečných zpráv, pokud je to stanoveno v grantové dohodě;

(c)

musejí být stanoveny podle obvyklých zásad a postupů řízení a vedení účetnictví účastníka a použity výhradně za účelem dosažení cílů a očekávaných výsledků nepřímé akce, za dodržování zásad úspornosti, účinnosti a efektivity;

c)

musejí být stanoveny podle obvyklých zásad a postupů řízení a vedení účetnictví účastníka a použity výhradně za účelem dosažení cílů a očekávaných výsledků nepřímé akce, za dodržování zásad úspornosti, účinnosti a efektivity;

(d)

musejí být zaneseny v účetní evidenci účastníka a vyplaceny , nebo v případě příspěvku od třetích stran, zaneseny v účetní evidenci těchto třetích stran;

d)

musejí být zaneseny v účetní evidenci účastníka, nebo v případě příspěvku od třetích stran, zaneseny v účetní evidenci těchto třetích stran;

(e)

musejí být očištěny od nezpůsobilých nákladů, zejména od identifikovatelných nepřímých daní, včetně daně z přidané hodnoty, cel, dlužných úroků, rezerv na možné budoucí ztráty nebo výdaje, kurzových ztrát, nákladů spojených s kapitálovým výnosem, nákladů deklarovaných, vzniklých nebo nahrazených v souvislosti s jiným projektem Společenství, dluhů a poplatků za dluhovou službu, nadměrných nebo lehkomyslných výdajů a veškerých dalších nákladů, které nesplňují podmínky uvedené v písmenech a) až d).

e)

musejí být očištěny od nezpůsobilých nákladů, zejména od identifikovatelných nepřímých daní, včetně daně z přidané hodnoty, cel, dlužných úroků, rezerv na možné budoucí ztráty nebo výdaje, kurzových ztrát, nákladů spojených s kapitálovým výnosem, nákladů deklarovaných, vzniklých nebo nahrazených v souvislosti s jiným projektem Společenství, dluhů a poplatků za dluhovou službu, nadměrných nebo lehkomyslných výdajů a veškerých dalších nákladů, které nesplňují podmínky uvedené v písmenech a) až d).

Pro účely bodu a) lze použít průměrné náklady na personál, pokud jsou v souladu se zásadami řízení a účetními postupy účastníka a neliší se výrazně od skutečných nákladů.

Pro účely písmene a) lze použít průměrné náklady na personál, pokud jsou v souladu se zásadami řízení a účetními postupy účastníka a neliší se výrazně od skutečných nákladů.

 

3a. Finanční příspěvek Společenství se vypočítá s ohledem na náklady nepřímé akce jako celku, jeho náhrada je však založena na nákladech, které jednotliví účastníci vykazují.

Pozměňovací návrh 73

Čl. 31 odst. 2 a 3

2. Ke krytí nepřímých způsobilých nákladů se může každý účastník rozhodnout pro pevnou sazbu svých celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky.

2. Náhrada nákladů účastníků je založena na jejich přímých a nepřímých způsobilých nákladech.

 

Účastník může v souladu s čl. 30 odst. 3 písm. c) použít zjednodušenou metodu výpočtu svých nepřímých způsobilých nákladů na úrovni svého právního subjektu, je-li to v souladu s obvyklými účetními a správními zásadami a postupy. Zásady, jež je třeba v tomto ohledu dodržovat, jsou uvedeny ve vzorové grantové dohodě.

3. V některých případech, zejména u koordinačních a podpůrných akcí a v některých případech podpory odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků, může být náhrada nepřímých způsobilých nákladů grantovou dohodou omezena na určitý maximální procentní podíl přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky.

3. V některých případech, zejména u koordinačních a podpůrných akcí a případně v akcích pro podporu odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků, může být náhrada nepřímých způsobilých nákladů grantovou dohodou omezena na určitý maximální procentní podíl přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky.

 

3a. Odchylně od odstavce 2 si účastník může pro krytí nepřímých způsobilých nákladů zvolit pevnou sazbu svých celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky nebo náhrady nákladů třetích stran .

 

Komise stanoví příslušné pevné sazby na základě přibližné hodnoty dotyčných skutečných nepřímých nákladů v souladu s finančním nařízením a jeho prováděcími pravidly.

 

3b. Neziskové veřejné subjekty, instituce středního a vysokoškolského vzdělávání, výzkumné organizace a malé a střední podniky, které nemohou s jistotou stanovit své skutečné nepřímé náklady na dotyčnou akci, si při účasti v režimech financování, které zahrnují činnosti spojené s výzkumem, technologickým rozvojem a demonstracemi, jak je uvedeno v článku 32, mohou pro granty udělené v rámci výzev k předkládání návrhů, které budou uzavřeny před 1. lednem 2010, zvolit pevnou sazbu ve výši 60% celkových přímých způsobilých nákladů.

 

Aby byl usnadněn přechod k plnému používání obecné zásady uvedené v odstavci 2, stanoví Komise pro granty udělené v rámci výzev k předkládání návrhů, které budou uzavřeny po 31. prosinci 2009, vhodnou úroveň pevné sazby, která by měla vyjadřovat přibližnou hodnotu dotyčných skutečných nepřímých nákladů, avšak neměla by být nižší než 40 %. To bude založeno na hodnocení účasti ze strany neziskových veřejných subjektů, institucí středního a vysokoškolského vzdělávání, výzkumných organizací a malých a středních podniků, které nemohou s jistotou stanovit své skutečné nepřímé náklady na dotyčnou akci.

 

3c. Všechny pevné sazby se uvedou ve vzorové grantové dohodě.

Pozměňovací návrh 74

Článek 32

1. V případě činností výzkumu a technického rozvoje může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 50 % celkových způsobilých nákladů.

1. V případě činností výzkumu a technologického rozvoje může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 50 % celkových způsobilých nákladů.

V případě veřejných orgánů, institucí středního nebo vyššího vzdělávání, výzkumných organizací a malých a středních podniků však může dosáhnout maximálně 75 % celkových způsobilých nákladů.

V případě neziskových veřejných subjektů, institucí středního a vysokoškolského vzdělávání, výzkumných organizací a malých a středních podniků však může dosáhnout maximálně 75 % celkových způsobilých nákladů.

2. U demonstračních činností může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 50 % celkových způsobilých nákladů.

2. U demonstračních činností může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 50 % celkových způsobilých nákladů.

3. U činností v rámci koordinačních a podpůrných akcí a akcí na podporu odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 100 % celkových způsobilých nákladů.

3. U činností v rámci koordinačních a podpůrných akcí a akcí na podporu odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 100 % celkových způsobilých nákladů.

4. V případě správy a osvědčení o auditu a dalších činností, které nejsou uvedeny v odstavcích 1, 2 a 3, může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 100 % celkových způsobilých nákladů.

4. Pokud jde o správní činnosti, včetně osvědčení o finančních výkazech, a další činnosti, které nejsou uvedeny v odstavcích 1, 2 a 3, může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 100 % celkových způsobilých nákladů.

Mezi další činnosti zmíněné v prvním pododstavci patří např. školení v rámci akcí, které nespadají do režimu financování odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků, koordinace, navazování kontaktů a šíření výsledků.

Mezi další činnosti uvedené v prvním pododstavci patří mimo jiné odborná příprava v rámci akcí, které nespadají do režimu financování odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků, koordinace, navazování kontaktů a šíření výsledků.

5. Pro účely odstavců 1 až 4 se při určování finančního příspěvku Společenství vezmou v úvahu způsobilé náklady po odečtení příjmů.

5. Pro účely odstavců 1 až 4 se při určování finančního příspěvku Společenství vezmou v úvahu způsobilé náklady a příjmy .

6. Odstavce 1 až 5 se případně použijí pro nepřímé akce, kde se na celou nepřímou akci používá financování pevnou sazbou nebo paušální částkou.

6. Odstavce 1 až 5 se případně použijí pro nepřímé akce, kde se na celou nepřímou akci používá financování pevnou sazbou nebo paušální částkou.

Pozměňovací návrh 75

Článek 33

1. Komisi se předkládají pravidelné zprávy týkající se způsobilých nákladů, finančních úroků vzniklých z předběžného financování a příjmů v souvislosti s danou nepřímou akcí , případně stvrzených osvědčením o auditu, v souladu s finančním nařízením a prováděcími pravidly.

1. Komisi se předkládají pravidelné zprávy týkající se způsobilých nákladů, finančních výnosů z předběžného financování a příjmů v souvislosti s danou nepřímou akcí a případně osvědčení o finančních výkazech , v souladu s finančním nařízením a prováděcími pravidly.

Pokud v případě dané akce dochází ke spolufinancování, musí to být vykázáno a případně po skončení akce stvrzeno osvědčením.

Pokud v případě dané akce dochází ke spolufinancování, musí být toto spolufinancování vykázáno a případně po skončení akce stvrzeno osvědčením.

 

1a. Bez ohledu na finanční nařízení a prováděcí pravidla, je osvědčení o finančních výkazech povinné pouze v případech, kdy kumulativní částka průběžných plateb a plateb zůstatků uhrazených účastníkovi činí 375 000 EUR nebo více na nepřímou akci.

 

U nepřímých akcí v délce trvání 2 let nebo kratších, se od účastníka nicméně vyžaduje pouze jedno osvědčení o finančních výkazech, a to na konci projektu.

 

Osvědčení o finančních výkazech se nevyžadují pro nepřímé akce, které byly v plné výši uhrazeny paušálními částkami nebo pevnými sazbami.

2. V případě veřejných orgánů, výzkumných organizací a institucí středního nebo vyššího vzdělávání může osvědčení o auditu požadované podle odstavce 1 vydat příslušný státní úředník.

2. V případě veřejných orgánů, výzkumných organizací a institucí středního a vysokoškolského vzdělávání může osvědčení o finančních výkazech požadované podle odstavce 1 vydat příslušný státní úředník.

Pozměňovací návrh 76

Článek 34

1. Není-li v pracovním programu uvedeno jinak, má finanční příspěvek Společenství pro sítě excelence podobu paušální částky vypočtené podle počtu výzkumných pracovníků, kteří se mají do sítě excelence zapojit, a podle doby trvání akce.

1. Jednotková částka u paušálních částek vyplácených podle odstavce 1 je 23 500 EUR na rok na výzkumného pracovníka.

2. Pracovní program stanoví formu grantů, které budou použity pro sítě excelence.

2.

a) Pokud má finanční příspěvek Společenství pro sítě excelence podobu paušální částky, vypočítá se na základě počtu výzkumných pracovníků, kteří se mají do sítě excelence zapojit, a délky trvání akce. Jednotková částka u paušálních částek je 23 500 EUR na rok na výzkumného pracovníka.

Tuto částku Komise upraví v souladu s finančním nařízením a prováděcími pravidly.

Tuto částku Komise upraví v souladu s finančním nařízením a prováděcími pravidly.

3. Pracovní program stanoví maximální počet účastníků, případně maximální počet výzkumných pracovníků, který může být použit jako základ pro výpočet maximální paušální částky podle odstavce 1. Další účastníci nad tento maximální počet pro stanovení finančního příspěvku se však případně také mohou účastnit.

b) Pracovní program stanoví maximální počet účastníků a případně maximální počet výzkumných pracovníků, který může být použit jako základ pro výpočet maximální paušální částky . Další účastníci nad tento maximální počet pro stanovení finančního příspěvku se však případně také mohou účastnit.

4. Paušální částky podle odstavce 1 budou vypláceny v pravidelných dávkách.

c) Částka se vyplácí v pravidelných dávkách.

Tyto pravidelné dávky budou vypláceny na základě posouzení postupného provádění společného programu činností prostřednictvím měření integrace výzkumných zdrojů a kapacit na základě ukazatelů výkonu dojednaných s konsorciem a uvedených v grantové dohodě.

Tyto pravidelné dávky jsou vypláceny na základě posouzení postupného provádění společného programu činností prostřednictvím měření integrace výzkumných zdrojů a kapacit na základě ukazatelů výkonu dojednaných s konsorciem a uvedených v grantové dohodě.

Pozměňovací návrh 78

Čl. 35 odst. 1

1. Finanční příspěvek Společenství se účastníkům vyplatí prostřednictvím koordinátora.

1. Finanční příspěvek Společenství se účastníkům vyplatí prostřednictvím koordinátora bez zbytečného prodlení .

Pozměňovací návrh 79

Článek 37

Částky ponechané na pokrytí rizika

Mechanismus pro zabránění riziku

 

- 1. S výhradou odstavců 1 a 2 je finanční odpovědnost každého z účastníků omezena na jeho vlastní závazky.

1. V závislosti na stupni rizika spojeného s nevracením částek dlužných Společenství si může Komise ponechat malou část finančního příspěvku Společenství určeného jednotlivým účastníkům nepřímé akce a použít ji na pokrytí dlužných částek, které nesplatili někteří účastníci nepřímých akcí.

1. Pro účely řízení rizika spojeného s nevracením dlužných částek Společenství Komise zřídí a provozuje účastnický záruční fond (dále jen „fond“) v souladu s přílohou.

 

Finanční úroky z fondu jsou doplňovány do fondu a slouží výlučně účelům uvedeným v bodě 3 přílohy, aniž je dotčen bod 4.

 

1a. Finanční příspěvek účastníka nepřímé akce do fondu, který má podobu grantu, nepřesáhne 5% finančního příspěvku Společenství určeného účastníkovi. Na konci akce se částka příspěvku do fondu vrátí prostřednictvím koordinátora účastníkovi, s výhradou odstavce 1b.

 

1b. Nejsou-li úroky z fondu dostačující pro pokrytí částek dlužných Společenství, může Komise z částky vracené účastníkovi odečíst maximálně jedno procento finančního příspěvku Společenství .

2. Odstavec 1 se nevztahuje na tyto subjekty :

2. Odečet uvedený v odstavci 1b se nevztahuje na veřejné subjekty, právní subjekty, jejichž účast na nepřímé akci je zaručena členským státem nebo přidruženou zemí, a instituce středního a vysokoškolského vzdělávání,

a)

veřejné orgány, právní subjekty, jejichž účast na nepřímé akci je zaručena členským státem nebo přidruženou zemí, a instituce středního nebo vyššího vzdělávání,

 

b)

účastníci akcí na podporu odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků.

 

Účastníci uvedení v bodech a) a b) jsou odpovědní za vlastní dluhy.

 

3. Částky ponechané na pokrytí rizika představují příjem pro sedmý rámcový program ve smyslu čl. 18 odst. 2 finančního nařízení.

3. Komise ověří ex ante pouze finanční kapacitu koordinátorů a účastníků jiných než těch, kteří jsou uvedeni v odstavci 2 a kteří žádají o finanční příspěvek Společenství v nepřímé akci přesahující výši 500 000 EUR, pokud neexistují výjimečné okolnosti a pokud na základě již dostupných informací existují oprávněné důvody k pochybnostem o finanční kapacitě těchto účastníků.

 

Fond je považován za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Od účastníků nelze vyžadovat žádnou další záruku nebo zajištění, ani jim je nelze ukládat.

4. Po skončení rámcového programu se provede posouzení částek, které jsou třeba na pokrytí zbývajících rizik. Veškeré finanční prostředky nad rámec těchto potřebných částek se vrátí do rámcového programu a budou představovat vyčleněný příjem.

 

Pozměňovací návrh 80

Článek 40

1. V případech, kdy práci, z níž výstup vzešel, provedlo více účastníků společně a kdy jejich jednotlivé podíly na práci nelze určit, mají k výstupu vlastnictví společné.

1. V případech, kdy práci, z níž nové znalosti vzešly, provedlo více účastníků společně a kdy jejich jednotlivé podíly na práci nelze určit, jsou nové znalosti společným vlastnictvím těchto účastníků.

 

Účastníci uzavřou dohodu o rozdělení a podmínkách výkonu tohoto společného vlastnictví v souladu s podmínkami grantové dohody.

2. Pokud nebyla k rozdělení a k podmínkám výkonu výše uvedeného společného vlastnictví uzavřena dohoda o společném vlastnictví, je každý ze spoluvlastníků oprávněn udílet nevýhradní licence třetím stranám bez práva poskytovat sublicence, jsou-li splněny následující podmínky:

2. Pokud ještě nebyla uzavřena dohoda o společném vlastnictví, je každý ze spoluvlastníků oprávněn udílet nevýhradní licence třetím stranám bez práva poskytovat sublicence, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) ostatní spoluvlastníci o tom musí být předem informováni,

a) ostatní spoluvlastníci o tom musí být předem informováni,

b)

ostatním spoluvlastníkům musí být poskytnuta spravedlivá a přiměřená kompenzace.

b)

ostatním spoluvlastníkům musí být poskytnuta spravedlivá a přiměřená kompenzace.

 

2a. Komise na žádost poskytne pokyny ohledně možných aspektů, které mají být začleněny do dohody o společném vlastnictví.

Pozměňovací návrh 81

Článek 41

 

- 1. Vlastník nových znalostí je může převést na jakýkoli právní subjekt, s výhradou odstavců 1 až 4 a článku 42.

1. Jestliže některý účastník převádí své vlastnické právo k výstupu, převede na nabyvatele i své povinnosti , zejména pokud jde o udělování přístupových práv a využívání a šíření výstupu v souladu s grantovou dohodou.

1. Jestliže některý účastník převádí své vlastnické právo k novým znalostem, převede na nabyvatele i své povinnosti související s těmito novými znalostmi , včetně povinnosti postoupit je jakémukoli dalšímu nabyvateli, a to v souladu s grantovou dohodou.

2. Pokud se na tomto účastníkovi požaduje, aby udělil přístupová práva, uvědomí o tom předem ostatní účastníky téže akce a poskytne jim dostatečné informace o novém vlastníkovi výstupu, aby mohli vykonávat svá přístupová práva podle grantové dohody, s tím, že platí případné závazky důvěrnosti.

2. Požaduje-li se, aby účastník postoupil přístupová práva, uvědomí o tom předem ostatní účastníky téže akce a poskytne jim, s výhradou závazků týkajících se důvěrnosti, dostatečné informace o novém vlastníkovi nových znalostí, aby mohli vykonávat svá přístupová práva podle grantové dohody.

Ostatní účastníci se však mohou písemnou dohodou vzdát svého práva na předchozí informování v případě převodu vlastnictví z jednoho účastníka na konkrétně určenou třetí stranu.

Ostatní účastníci se však mohou písemnou dohodou vzdát svého práva na předchozí informování v případě převodu vlastnictví z jednoho účastníka na konkrétně určenou třetí stranu.

3. Po informování v souladu s prvním pododstavcem odstavce 2 mohou ostatní účastníci proti jakémukoliv převodu vlastnictví vznést námitky s odůvodněním, že by jím byla nepříznivě dotčena jejich přístupová práva.

3. Po informování v souladu s odst. 2 prvním pododstavcem může kterýkoli účastník proti jakémukoliv převodu vlastnictví vznést námitky s odůvodněním, že by jím byla nepříznivě dotčena jeho přístupová práva.

Pokud ostatní účastníci prokáží, že jejich práva by byla nepříznivě dotčena, k zamýšlenému převodu nedojde, dokud mezi danými účastníky nedojde k dohodě.

Pokud kterýkoli z ostatních účastníků prokáže, že jeho práva by byla nepříznivě dotčena, k zamýšlenému převodu nedojde, dokud mezi danými účastníky nedojde k dohodě.

4. Grantová dohoda může případně obsahovat dodatečný požadavek, aby byl Komisi předem oznámen každý zamýšlený převod vlastnictví na třetí stranu.

4. Grantová dohoda může případně stanovit, že Komisi musí být předem oznámen každý zamýšlený převod vlastnictví nových znalostí nebo každé zamýšlené udělení výhradní licence na třetí stranu usazenou ve třetí zemi, která není přidružena k sedmému rámcovému programu.

Pozměňovací návrh 82

Čl. 42 odst. 1

Komise může vznést námitky proti převodu vlastnictví výstupu nebo proti udělení výhradní licence k výstupu právnímu subjektu usazenému ve třetí zemi, která není přidružena k sedmému rámcovému programu, pokud se domnívá, že to není v souladu se zájmem rozvíjet konkurenceschopnost evropského hospodářství, obrannými zájmy členských států ve smyslu článku 24 Smlouvy nebo se to neslučuje s etickými zásadami. V takových případech k převodu vlastnictví nebo udělení licence nedojde, dokud se Komise neujistí, že budou zavedena příslušná ochranná opatření.

Komise může vznést námitky proti převodu vlastnictví nových znalostí nebo proti udělení výhradní licence k novým znalostem třetím stranám usazeným ve třetí zemi, která není přidružena k sedmému rámcovému programu, domnívá-li se, že to není v souladu se zájmem rozvíjet konkurenceschopnost evropského hospodářství, obrannými zájmy členských států ve smyslu článku 24 Smlouvy nebo se to neslučuje s etickými zásadami. V takových případech k převodu vlastnictví nebo udělení licence nedojde, dokud se Komise neujistí, že budou zavedena příslušná ochranná opatření.

Pozměňovací návrh 83

Čl. 43 odst. 1 a 2 pododstavec 1

1. Jestliže může výstup nalézt průmyslové nebo komerční využití, zajistí mu jeho vlastník přiměřenou a účinnou ochranu v souladu s příslušnými právními předpisy a s patřičným ohledem na oprávněné zájmy dotčených účastníků v dané nepřímé akci, zejména obchodní zájmy.

1. Jestliže nové znalosti mohou nalézt průmyslové nebo obchodní využití, zajistí jejich vlastník přiměřenou a účinnou ochranu s náležitým ohledem na své oprávněné zájmy a oprávněné zájmy, zejména obchodní, jiných dotčených účastníků v dané nepřímé akci.

Pokud účastník uplatňuje oprávněný zájem, musí kdykoliv prokázat, že by tím byly výrazně narušeny jeho oprávněné zájmy.

Pokud účastník , který není vlastníkem nových znalostí, uplatňuje svůj oprávněný zájem, musí v každém případě prokázat, že by byl výrazně poškozen.

2. Pokud vlastník výstupu nechrání výstup, který vlastní, a nepřevede jej na jiného účastníka v souladu s čl. 41 odst. 1 a 2 , nelze tento výstup šířit, dokud není informována Komise.

2. Jestliže mohou nové znalosti nalézt průmyslové nebo obchodní využití a jejich vlastník je nechrání ani je nepřevede na jiného účastníka , přidružený subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi nebo na jinou třetí stranu usazenou v členském státě nebo přidružené zemi spolu se souvisejícími povinnostmi v souladu s článkem 41 , nelze tyto nové znalosti šířit, dokud není informována Komise.

Pozměňovací návrh 84

Čl. 44 odst. 1

Veškeré publikace, patentové přihlášky podané kterýmkoliv účastníkem nebo z jeho pověření nebo jakékoliv jiné formy šíření výstupu musí obsahovat prohlášení o tom, že daný výstup vznikl s finančním přispěním Společenství.

Veškeré publikace, patentové přihlášky podané kterýmkoliv účastníkem nebo z jeho pověření nebo jakékoliv jiné formy šíření nových znalostí obsahují prohlášení , které může obsahovat vizuální prostředky , o tom, že dané nové znalosti vznikly s finančním přispěním Společenství.

Pozměňovací návrh 85

Článek 45

1. Účastníci výstup, který vlastní, využívají nebo jeho využívání zajistí.

1. Účastníci využívají nové znalosti, které vlastní, nebo jejich využívání zajistí.

2. Každý účastník zajistí, aby byl jím vlastněný výstup šířen co nejrychleji. Pokud tak neučiní, může výstup šířit Komise v souladu s článkem 12 Smlouvy.

2. Každý účastník zajistí, aby byly jím vlastněné nové znalosti šířeny co nejrychleji. Pokud tak neučiní, může tyto nové znalosti šířit Komise v souladu s článkem 12 Smlouvy. Grantová dohoda může v tomto ohledu stanovit lhůty.

3. Šíření výstupu musí být v souladu s právy duševního vlastnictví, důvěrností a oprávněnými zájmy vlastníka výstupu a s obrannými zájmy členských států ve smyslu článku 24 Smlouvy.

3. Šíření nových znalostí musí být v souladu s ochranou práv duševního vlastnictví, povinnostmi důvěrnosti a oprávněnými zájmy vlastníka nových znalostí a s obrannými zájmy členských států ve smyslu článku 24 Smlouvy.

4. Před jakýmkoliv šířením výstupu uvědomí účastník ostatní dotčené účastníky.

4. Před jakýmkoliv šířením nových znalostí uvědomí účastník ostatní dotčené účastníky.

Po takovémto oznámení může kterýkoliv z dotčených účastníků vznést námitky, pokud se domnívá, že by byly výrazně narušeny jeho oprávněné zájmy v souvislosti s výstupem. V takovém případě nemůže dojít k šíření výstupu, dokud nejsou podniknuty přiměřené kroky k ochraně těchto oprávněných zájmů.

Po tomto oznámení může kterýkoliv z dotčených účastníků vznést námitky, pokud se domnívá, že by byly výrazně narušeny jeho oprávněné zájmy v souvislosti s novými nebo stávajícími znalostmi. V takovém případě nemůže dojít k šíření nových znalostí, dokud nejsou podniknuty přiměřené kroky k ochraně těchto oprávněných zájmů.

Pozměňovací návrh 86

Čl. 47 odst. 5

5. Účastníci téže akce se musí co nejdříve navzájem informovat o jakýchkoliv omezeních pro udělování přístupových práv k podkladům nebo jakýchkoliv jiných omezeních, která by mohla výrazně ovlivnit udělování přístupových práv.

5. Aniž jsou dotčeny články 48 a 49 a grantová dohoda, informují se účastníci téže akce co nejdříve o jakýchkoliv omezeních pro udělování přístupových práv ke stávajícím znalostem nebo jakýchkoliv jiných omezeních, která by mohla výrazně ovlivnit udělování přístupových práv.

Pozměňovací návrh 87

Článek 49

1. Účastníci téže nepřímé akce požívají přístupových práv k výstupu, pokud je potřebují k využívání svého vlastního výstupu.

1. Účastníci téže nepřímé akce požívají přístupových práv k novým znalostem, potřebují-li je k využívání svých vlastních nových znalostí.

Tato přístupová práva budou udělena buď za spravedlivých a přiměřených podmínek, nebo bez poplatku.

S výhradou souhlasu se tato přístupová práva udělí buď za spravedlivých a přiměřených podmínek, nebo bez poplatku.

2. Účastníci téže nepřímé akce požívají přístupových práv k podkladům, pokud je potřebují k využívání svého vlastního výstupu, a za předpokladu, že daný účastník je oprávněn tato práva udělovat.

2. Účastníci téže nepřímé akce požívají přístupových práv ke stávajícím znalostem, potřebují-li je k využívání svých vlastních nových znalostí, a za předpokladu, že daný účastník je oprávněn tato práva udělovat.

Tato přístupová práva budou udělena buď za spravedlivých a přiměřených podmínek, nebo bez poplatku.

S výhradou souhlasu se tato přístupová práva udělí buď za spravedlivých a přiměřených podmínek, nebo bez poplatku.

 

2a. Nestanoví-li grantová dohoda nebo dohoda o konsorciu jinak, má přidružený subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi rovněž přístupová práva uvedená v odstavcích 1 a 2 k novým nebo stávajícím znalostem, a to za stejných podmínek jako účastník, k němuž je přidružen.

3. Žádost o přístupová práva podle odstavců 1 nebo 2 lze podat do jednoho roku po některé z těchto událostí:

3. Žádost o přístupová práva podle odstavců 1 , 2 a 2a lze podat do jednoho roku po některé z těchto událostí:

a) skončení nepřímé akce,

a) skončení nepřímé akce,

b)

ukončení účasti vlastníka daných podkladů nebo výstupů.

b)

ukončení účasti vlastníka daných stávajících znalostí nebo nových znalostí.

Daní účastníci se však mohou dohodnout i na jiné časové lhůtě.

Daní účastníci se však mohou dohodnout i na jiné časové lhůtě.

Pozměňovací návrh 88

Čl. 51 odst. 1a (nový)

 

Společný podnik uvedený v odst. 1 písm. c) se zřizuje k řízení a správě evropského příspěvku k mezinárodní dohodě o ITER, kterou se ratifikuje zřízení organizace ITER, a také dodatečných činností spojených s budováním ITER, jež stanoví zvláštní program provádějící sedmý rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie (2007 až 2011). Všechny další činnosti v tematické oblasti „energie z jaderné syntézy“ stanovené v rámci tohoto zvláštního programu jsou prováděny a řízeny odděleně od společného podniku uvedeného v písmenu c), čímž se umožňuje zachovat integrovaný přístup a velkou míru zapojení sdružení pro jadernou syntézu.

Pozměňovací návrh 89

Příloha (nová)

 

PŘÍLOHA

Účastnický záruční fond

1. Fond bude řízen Společenstvím, které bude zastoupeno Komisí jednající jako výkonný orgán jménem svých účastníků, a to za podmínek, které budou stanoveny v grantové dohodě.

Komise svěří finanční řízení fondu buď Evropské investiční bance nebo, v souladu s čl. 13 písm. b), příslušné finanční instituci (dále jen „depozitní banka“). Depozitní banka fond řídí na základě instrukcí Komise.

2. Komise může z původního předběžného financování, které poskytne konsorciu, poskytnout vyrovnání příspěvku účastníků určeného pro fond a zaplatit fondu jejich jménem.

3. Pokud účastník dluží částky Společenství, může Komise, aniž jsou dotčeny sankce, které mohou být účastníkům v prodlení uloženy v souladu s finančním nařízením:

a)

v souladu s čl. 17 odst. 4 nařídit depozitní bance, aby přímo převedla dlužnou částku z fondu koordinátorovi nepřímé akce, pokud tato stále probíhá a zbývající účastníci souhlasí s provedením stejným způsobem, pokud jde o její cíle. Částky převedené z fondu budou považovány za finanční příspěvek Společenství; nebo

b)

účinně vymáhat uvedenou částku z fondu, pokud byla nepřímá akce ukončena nebo již dokončena.

 

Komise vydá ve prospěch fondu inkasní příkaz určený účastníkovi. Komise může za tímto účelem přijmout rozhodnutí o zpětném vymáhání v souladu s finančním nařízením.

4. Částky zajištěné z fondu v průběhu sedmého rámcového programu budou představovat jeho příjem ve smyslu čl. 18 odst. 2 finančního nařízení.

Jakmile bude provedení všech grantů v rámci sedmého rámcového programu dokončeno, bude veškerý zůstatek fondu vybrán Komisí a vložen do rozpočtu Společenství, s výhradou rozhodnutí o osmém rámcovém programu.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

(2)   Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2006/548/ES, Euratom (Úř. věst. L 215, 5.8.2006, s. 38).

(3)   Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

P6_TA(2006)0518

Specifický program „Lidé“ 2007 až 2013 (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace) *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu Lidé, kterým se provádí sedmý rámcový program (2007 až 2013) Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (KOM(2005)0442 — C6-0383/2005 — 2005/0187(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0442) (1) a pozměněný návrh (KOM(2005)0442/2) (1),

s ohledem na článek 166 Smlouvy o ES, podle kterého mu Rada předložila návrh (C6-0383/2005),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0360/2006),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

domnívá se, že orientační referenční finanční částka stanovená v legislativním návrhu musí být v souladu se stropem okruhu 1a nového finančního rámce na období 2007-2013, a zdůrazňuje, že roční částka bude stanovena v průběhu ročního rozpočtového procesu v souladu s ustanoveními bodu 38 Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (2);

3.

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

4.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

5.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

6.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU

Pozměňovací návrh 1

Bod odůvodnění 4

(4) Rámcový program by měl doplňovat činnosti prováděné členskými státy i další akce Společenství, které jsou nezbytné pro celkovou strategii provádění lisabonských cílů, a dále zejména akce zaměřené na strukturální fondy, zemědělství, vzdělávání, odbornou přípravu, konkurenceschopnost a inovace, průmysl, zdraví, ochranu spotřebitele, zaměstnanost, energetiku, dopravu a životní prostředí.

(4) Rámcový program by měl doplňovat činnosti prováděné členskými státy i další akce Společenství, které jsou nezbytné pro celkovou strategii provádění lisabonských cílů, a dále zejména akce zaměřené na strukturální fondy, zemědělství, vzdělávání, celoživotní odbornou přípravu, konkurenceschopnost a inovace, zaměstnanost, rovné příležitosti a rovnoprávné zacházení, zajištění vhodných pracovních podmínek, průmysl, zdraví, ochranu spotřebitele, zaměstnanost, energetiku, dopravu a životní prostředí.

Pozměňovací návrh 2

Bod odůvodnění 7

(7) Mezinárodní rozměr je základní složkou lidských zdrojů v oblasti výzkumu a rozvoje v Evropě. V souladu s článkem 170 Smlouvy je tento specifický program otevřen účasti zemí, které za tímto účelem uzavřely nezbytné dohody, a na úrovni projektů je rovněž na základě vzájemného prospěchu otevřen účasti subjektů ze třetích zemí a mezinárodních organizací pro vědeckou spolupráci. Kromě toho jsou všechny akce, a to i zvláštní akce, v tomto specifickém programu otevřeny účasti jednotlivých výzkumných pracovníků ze třetích zemí.

(7) Mezinárodní spolupráce a mezinárodní zkušenosti výzkumných pracovníků jsou základní podmínkou pro výzkum a rozvoj v Evropě. V souladu s článkem 170 Smlouvy je tento specifický program otevřen účasti zemí, které za tímto účelem uzavřely nezbytné dohody, a na úrovni projektů je rovněž na základě vzájemného prospěchu otevřen účasti subjektů ze třetích zemí a mezinárodních organizací pro vědeckou spolupráci. Kromě toho jsou všechny akce, a to i zvláštní akce, v tomto specifickém programu bez jakékoliv formy diskriminace otevřeny účasti jednotlivých výzkumných pracovníků ze třetích zemí a evropských výzkumných pracovníků, kteří žijí v zahraničí. Z tohoto důvodu by mělo být vyvinuto úsilí zaměřené na vzájemné uznávání odborných kvalifikací získaných ve třetích zemích. Přijatá motivační politika by neměla být zaměřena pouze na odměňování výzkumných pracovníků, ale rovněž na jejich pracovní podmínky.

Pozměňovací návrh 3

Bod odůvodnění 8

(8) Výzkumné činnosti uskutečňované v rámci tohoto programu by měly dodržovat základní etické zásady včetně těch, které jsou stanoveny v Listině základních práv Evropské unie.

(8) Výzkumné činnosti uskutečňované v rámci tohoto programu by měly dodržovat základní etické zásady včetně těch, které jsou stanoveny v Listině základních práv Evropské unie, jako například právo na nedotknutelnost lidské osobnosti, rovnost žen a mužů nebo možnost sladit rodinný a pracovní život, a měly by stvrzovat občanské a humanitní hodnoty výzkumu a brát současně ohled na etickou a kulturní rozmanitost.

Pozměňovací návrh 4

Bod odůvodnění 9

(9) Rámcový program by měl přispět k podpoře udržitelného rozvoje.

(9) Rámcový program musí přispět k podpoře udržitelného rozvoje.

Pozměňovací návrh 5

Bod odůvodnění 9a (nový)

 

(9a) Rámcový program by měl zájemce podněcovat ke studiu vědeckých oborů a především přimět ženy k práci ve vědeckých disciplínách i v technických oborech.

Pozměňovací návrh 6

Bod odůvodnění 10a (nový)

 

(10a) Pro zjednodušení a snížení nákladů výběrových řízení by Komise měla vytvořit podmínky pro zapsání účastníků výběrových řízení do databáze.

Pozměňovací návrh 7

Bod odůvodnění 11

(11) Je rovněž třeba přijmout vhodná opatření k zamezení nesrovnalostí a podvodů a podniknout nezbytné kroky k zpětnému získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení a s jakýmikoli budoucími změnami, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1074/1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)...

(11) Je rovněž třeba přijmout vhodná opatření - za prvé kvůli kontrole efektivnosti poskytnutého financování a za druhé kvůli kontrole efektivnosti využívání těchto prostředků - k zamezení nesrovnalostí a podvodů a podniknout nezbytné kroky k zpětnému získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení a s jakýmikoli budoucími změnami, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1074/1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)...

Pozměňovací návrh 8

Bod odůvodnění 13

(13) Při provádění tohoto programu je zapotřebí věnovat odpovídající pozornost zohledňování rovného postavení žen a mužů, jakož i — mimo jiné — pracovním podmínkám, transparentnosti náboru a profesnímu rozvoji výzkumných pracovníků přijatých na projekty a programy hrazené v rámci akcí tohoto programu, pro něž představuje referenční rámec doporučení Komise ze dne 11. března 2005 o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a o Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků.

(13) Při provádění tohoto programu je zapotřebí věnovat odpovídající pozornost zohledňování rovného postavení žen a mužů, jakož i — mimo jiné — opatřením zaměřeným na sladění pracovního a rodinného života, včetně např. stipendií ve zkráceném rozsahu, transparentnosti náboru a profesnímu rozvoji výzkumných pracovníků přijatých na projekty a programy hrazené v rámci akcí tohoto programu, pro něž představuje referenční rámec doporučení Komise ze dne 11. března 2005 o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a o Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků.

Pozměňovací návrh 9

Bod odůvodnění 14

(14) Tento program je v souladu s dalším rozvojem a prováděním integrované strategie ohledně lidských zdrojů v oblasti výzkumu a rozvoje v Evropě na základě „Strategie pro mobilitu v rámci Evropského výzkumného prostoru“ a sdělení „Výzkumní pracovníci v Evropském výzkumném prostoru: Jedno povolání, mnoho uplatnění“, podporuje je a rovněž bere do úvahy závěry Rady ze dne 18. dubna 2005, pokud jde o lidské zdroje v oblasti výzkumu a vývoje.

(14) Tento program je v souladu s dalším rozvojem a jeho cílem je vytvoření skutečného Evropského výzkumného prostoru, jak stanoví integrovaná strategie ohledně lidských zdrojů v oblasti výzkumu a rozvoje v Evropě na základě „Strategie pro mobilitu v rámci Evropského výzkumného prostoru“ a sdělení „Výzkumní pracovníci v Evropském výzkumném prostoru: Jedno povolání, mnoho uplatnění“, a bere do úvahy závěry Rady ze dne 18. dubna 2005, pokud jde o lidské zdroje v oblasti výzkumu a vývoje.

 

Členské státy se vyzývají, aby v zájmu vytvoření skutečného Evropského výzkumného prostoru uplatňovaly Evropskou chartu pro výzkumné pracovníky a Kodex chování pro přijímání výzkumných pracovníků.

Pozměňovací návrh 10

Bod odůvodnění 14a (nový)

 

(14a) Cílem tohoto programu je rozvíjet lidský potenciál v oblasti výzkumu a technologií v Evropě, jak pokud jde o kvalitu, tak o kvantitu, zejména uznáním „povolání“ výzkumného pracovníka. Toto opatření by umožnilo snáze udržet špičkovou úroveň základního výzkumu a také organický rozvoj technického výzkumu a také výrazně podnítit mobilitu evropských výzkumných pracovníků pocházejících z Evropy a v jejím rámci. Kromě toho by toto opatření mohlo pomoci zajistit vhodné podmínky pro nejlepší zahraniční výzkumné pracovníky, aby svůj výzkum prováděli v Evropě.

Pozměňovací návrh 11

Čl. 2 odst. 1

Specifický program podporuje kvantitavním i kvalitativním posilováním lidského potenciálu v oblasti výzkumu a techniky v Evropě činnosti související s programe „lidé“. Budou posíleny činnosti podporující odbornou přípravu a profesní rozvoj výzkumných pracovníků, tzv. akce „Marie Curie“, přičemž se bude věnovat větší pozornost klíčovým aspektům rozvoje dovedností a profesního rozvoje a posílení vazeb na vnitrostátní systémy.

Specifický program podporuje kvantitavním i kvalitativním posilováním lidského potenciálu, a zejména ženského , v oblasti výzkumu a techniky v Evropě činnosti související s programem „lidé“ a podněcující zahájení profesní dráhy výzkumného pracovníka, a tím se prosazuje rovný přístup jak žen, tak mužů k této oblasti, a jsou v něm zejména zohledněny potřeby výzkumných pracovnic a výzkumných pracovníků se zdravotním postižením. Budou posíleny činnosti podporující odbornou přípravu a profesní rozvoj výzkumných pracovníků, tzv. akce „Marie Curie“, přičemž se bude věnovat větší pozornost klíčovým aspektům rozvoje dovedností a profesního rozvoje a posílení vazeb na vnitrostátní systémy.

Pozměňovací návrh 12

Čl. 3 odst. 1a, 1b a 1c (nové)

 

Komise přijme veškerá nezbytná opatření, aby ověřila, zda činnosti, na které jsou vynakládány finanční prostředky, probíhají účinně a v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002.

 

Celkové administrativní výdaje specifického programu, včetně výdajů na externí a interní řízení výkonné agentury, jejíž zřízení se navrhuje, by měly být úměrné činnostem prováděným v rámci spacifického programu a podléhat rozhodnutí rozpočtových a legislativních orgánů.

 

Rozpočtové prostředky se použijí v souladu se zásadou řádného finančního řízení, konkrétně v souladu se zásadou hospodárnosti, účinnosti a účelnosti a také se zásadou proporcionality.

Pozměňovací návrh 13

Čl. 4 odst. 1

1. Všechny výzkumné činnosti prováděné v rámci specifického programu musí být prováděny v souladu se základními etickými zásadami.

1. Všechny výzkumné činnosti prováděné v rámci specifického programu musí být prováděny v souladu se základními etickými zásadami a s Listinou základních práv Evropské unie .

Pozměňovací návrh 14

Čl. 4 odst. 3

3. V rámci tohoto programu nesmí být financován tento výzkum:

3. V rámci tohoto programu nesmějí být financovány tyto oblasti výzkumu :

výzkumné činnosti, které jsou zakázány ve všech členských státech,

výzkumná činnost zaměřená na klonování lidských embryí,

výzkumné činnosti, které mají být provedeny v členském státě, v němž je takový výzkum zakázán.

výzkumná činnost zaměřená na modifikaci genetického dědictví lidí, která by mohla učinit takové změny dědičnými,

 

výzkumná činnost zaměřená na tvorbu lidských embryí výlučně pro výzkumné účely nebo pro účely získávání kmenových buněk a výzkumná činnost využívající buňky takových embryí.

Pozměňovací návrh 15

Článek 5a (nový)

 

Článek 5a

Komise s předstihem poskytne informace o provádění specifických programů rozpočtovému orgánu, kdykoli bude mít v úmyslu odchýlit se od rozpisu výdajů, který je uveden v poznámkách k souhrnnému rozpočtu Evropské unie a v příloze k tomuto rozpočtu.

Pozměňovací návrh 16

Čl. 6 odst. 1

1. Komise vypracuje pracovní program pro provedení specifického programu, který podrobněji upraví cíle a vědecké a technické priority stanovené v příloze, režim financování, který má být použit pro dané téma, na které se předkládají návrhy, a časový plán provádění.

1. Komise vypracuje pracovní program pro provedení specifického programu, který podrobněji upraví cíle a vědecké a technické priority stanovené v příloze, režim financování, který má být použit pro dané téma, na které se předkládají návrhy, a časový plán provádění. Tento pracovní program se pokusí rovněž zjednodušit pravidla přístupu k rámcovému programu a podporovat šíření informací o činnostech prováděných v rámci rámcového programu.

Pozměňovací návrh 17

Čl. 6 odst. 2

2. Pracovní program vezme v úvahu příslušné výzkumné činnosti prováděné členskými státy, přidruženými zeměmi a evropskými a mezinárodními organizacemi. V případě potřeby je aktualizován.

2. Pracovní program vezme v úvahu příslušné výzkumné činnosti , činnosti spojené se školením výzkumných pracovníků a profesním rozvojem prováděné členskými státy, přidruženými zeměmi a evropskými a mezinárodními organizacemi, společně s předpokládaným příspěvkem v podobě evropské přidané hodnoty, očekávaným dopadem na průmyslovou konkurenceschopnost a vztahem programu k ostatním politikám Společenství . V případě potřeby je aktualizován.

Pozměňovací návrh 18

Čl. 6 odst. 3

3. Pracovní program upřesní kritéria pro hodnocení návrhů na nepřímé akce v rámci režimů financování a kritéria pro výběr projektů. Bude se jednat o taková kritéria, která posoudí kvalitativní aspekty předkladatelů (výzkumných pracovníků/organizací) a jejich potenciál k dalšímu pokroku, případně včetně jejich kapacity pro provádění projektu; kvalitu navrhované činnosti v oblasti vědecké odborné přípravy a/nebo předávání znalostí; přidanou hodnotu pro Společenství a strukturující účinek navrhované činnosti z hlediska jeho příspěvku k cílům specifického programu a pracovního programu. V pracovním programu mohou být tato kritéria a jakékoliv koeficienty a limity dále specifikovány nebo doplněny.

3. Bude provedeno hodnocení návrhů na nepřímé akce v rámci režimů financování a výběr projektů s ohledem na následující zásady:

 

vědecká a/nebo technologická excelence;

 

jaký má projekt vztah k cílům specifického programu;

 

kvalita a prováděcí možnosti navrhovatelů (výzkumných pracovníků/organizací) a jejich potenciál pro další rozvoj;

 

zavádění zásady rovného zacházení a rovných příležitostí pro ženy a muže;

 

kvalita navrhované činnosti, co se týče vědeckého školení a/nebo cílů předávání znalostí.

 

V této souvislosti musí pracovní program upřesnit podrobněji kritéria pro hodnocení a výběr a může zavést další požadavky, vážení a limity.

Pozměňovací návrh 19

Čl. 7 odst. 2

2. Postup podle čl. 8 odst. 2 se použije na přijetí pracovního programu uvedeného v čl. 6 odst. 1.

2. Postup řízení podle čl. 8 odst. 2 se použije na přijetí pracovního programu uvedeného v čl. 6 odst. 1.

Pozměňovací návrh 20

Čl. 8 odst. 4

4. Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

4. Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 a čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

Pozměňovací návrh 21

Čl. 8 odst. 5

5. Komise pravidelně informuje výbor o celkovém pokroku při provádění specifického programu a poskytne mu údaje o všech akcích v oblasti vědeckého a technického rozvoje hrazených v rámci tohoto programu.

5. Komise pravidelně informuje výbor a příslušný výbor Evropského parlamentu o celkovém pokroku při provádění specifického programu a poskytne jim údaje o všech akcích VTR hrazených v rámci tohoto programu.

Pozměňovací návrh 22

Čl. 8 odst. 5a (nový)

 

5a. Zpráva Komise obsahuje posouzení kvality finančního řízení a hodnocení účinnosti a správnosti rozpočtového a ekonomického řízení tohoto programu.

Pozměňovací návrh 23

Článek 8a (nový)

 

Článek 8a

Komise předloží příslušným orgánům tento právní akt a zprávu o provádění specifického programu k novému projednávání s takovým časovým předstihem, aby postup k pozměnění tohoto právního aktu mohl být uzavřen ke konci roku 2010.

Pozměňovací návrh 24

Článek 8b (nový)

 

Článek 8b

Komise učiní opatření pro samostatnou kontrolu, posouzení a přezkum, jak stanoví článek 7 rozhodnutí, kterým se zavádí rámcový program pokud jde o činnosti prováděné v oblastech obsažených v tomto specifickém programu.

Pozměňovací návrh 25

Příloha úvod odst. 1

Jednou z hlavních výhod v oblasti konkurenceschopnosti ve vědě a technice je kvantita a kvalita jejich lidských zdrojů. Jako předpoklad zvýšení kapacity a výkonu Evropy v oblasti výzkumu a technického rozvoje, jakož i konsolidace a dalšího rozvoje Evropského výzkumného prostoru sleduje tento program hlavní strategický cíl, kterým je vytvořit z Evropy přitažlivější místo pro výzkumné pracovníky. Toho má být dosaženo prostřednictvím značného celoevropského strukturujícího účinku na organizaci, výkon a kvalitu odborné přípravy v oblasti výzkumu, na aktivní profesní rozvoj výzkumných pracovníků, na výměnu poznatků uskutečňovanou prostřednictvím výzkumných pracovníků mezi odvětvími a výzkumnými organizacemi a na intenzivní účast žen ve výzkumu a vývoji.

Ve vědě a technice jsou lidské zdroje významné z hlediska konkurenceschopnosti a rozvoje, které jsou čím dál tím více založeny na znalostech. Hlavní výhodou Evropy v oblasti konkurenceschopnosti je, že zde působí velké množství špičkových vědců . Jako předpoklad zvýšení kapacity a výkonu Evropy v oblasti výzkumu a technického rozvoje, jakož i konsolidace a dalšího rozvoje Evropského výzkumného prostoru sleduje tento program hlavní strategický cíl, kterým je vytvořit z Evropy přitažlivější místo pro výzkumné pracovníky , a to mj. stálým zlepšováním práce univerzitních výzkumných středisek . Toho má být dosaženo prostřednictvím značného celoevropského strukturujícího účinku na organizaci, výkon a kvalitu odborné přípravy v oblasti výzkumu, na aktivní profesní rozvoj výzkumných pracovníků, na výměnu poznatků mezi výzkumnými pracovníky a mezi odvětvími a výzkumnými organizacemi a na intenzivní účast žen ve výzkumu a vývoji, mj. podněcováním přechodu z akademického prostředí do průmyslového sektoru a opačným směrem, a na aktivní profesní rozvoj výzkumných pracovníků - se zvláštním zřetelem na účast žen a mladých výzkumných pracovníků - ve výzkumu a vývoji , přičemž je třeba podporovat sladění pracovního a rodinného života .

Pozměňovací návrh 26

Příloha úvod odst. 2

Program bude prováděn prostřednictvím systematických investic do lidí, zejména řadou soudržných akcí „Marie Curie“, zaměřených na výzkumné pracovníky z hlediska rozvoje jejich dovedností a schopností na všech stupních kariéry, a to od základní odborné přípravy ve výzkumu až po jejich profesní rozvoj a celoživotní vzdělávání. Klíčovými prvky akcí „Marie Curie“ jsou mobilita, nadnárodní i mezi odvětvími, uznávání zkušeností získaných v různých odvětvích a zemích a odpovídající pracovní podmínky.

Doporučení stanovená v Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a v Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků musí být zohledněna v programu, který bude prováděn prostřednictvím systematických investic do lidí, zejména řadou soudržných akcí „Marie Curie“, se zvláštním zřetelem na na evropskou přidanou hodnotu, kterou budou vytvářet ve formě strukturujícího účinku na Evropský výzkumný prostor. Tyto akce jsou zaměřeny na výzkumné pracovníky z hlediska rozvoje jejich dovedností a schopností na všech stupních kariéry, a to od základní odborné přípravy ve výzkumu až po jejich profesní rozvoj a celoživotní vzdělávání ve veřejném i soukromém sektoru . Klíčovými prvky akcí „Marie Curie“ jsou mobilita, nadnárodní i mezi odvětvími - jež je ústředním momentem tohoto programu - uznávání zkušeností získaných v různých odvětvích a zemích a odpovídající pracovní podmínky, jak pokud jde o nezávislost výzkumu a přizpůsobení odměny za práci nejlepším mezinárodním standardům, tak i větší pozornost věnovanou otázkám sociálního zabezpečení a pojištění .

 

Konečně je zapotřebí k podpoře mobility výzkumných pracovníků v rámci Evropské unie začít přijímat opatření zaměřená na harmonizaci daňových systémů pro tyto pracovníky.

Pozměňovací návrh 27

Příloha úvod pododstavec 3a (nový)

 

Podpora může být udělena i na postgraduální pozice výzkumným pracovníkům z nových členských států, aby se zapojili do práce již zřízených výzkumných skupin v jiných členských státech.

Pozměňovací návrh 28

Příloha úvod odst. 4

Za základní přidanou hodnotu tohoto programu je považována velká účast podniků, a to včetně malých a středních podniků. Akce„Marie Curie“ podporují posílení spolupráce mezi průmyslem a akademickou obcí v oblasti vzdělávání výzkumných pracovníků, profesního rozvoje a výměny poznatků, zatímco na propojení průmyslu a akademické obce a jejich partnerství se zaměřuje zvláštní akce.

Za základní přidanou hodnotu tohoto programu je považována účast podniků, a to včetně malých a středních podniků. Všechny akce„Marie Curie“ podporují posílení spolupráce mezi průmyslem a akademickou obcí v oblasti vzdělávání výzkumných pracovníků, profesního rozvoje a výměny poznatků, zatímco na propojení průmyslu a akademické obce a jejich partnerství se zaměřuje zvláštní akce. V rámci spolupráce průmyslu a universit je zapotřebí zachovávat akademickou svobodu výzkumných pracovníků.

Pozměňovací návrh 29

Příloha úvod odst. 4a (nový)

 

V rámci akcí Marie Curie je třeba věnovat zvláštní pozornost ochraně a rozdělení duševního vlastnictví prostřednictvím příslušných smluvních doložek, které mají chránit jednotlivé výzkumné pracovníky od chvíle, kdy je na základě jejich výzkumu zapsán patent na zboží uvedené na trh.

Pozměňovací návrh 30

Příloha úvod odst. 5

Mezinárodní rozměr - základní složka lidských zdrojů v oblasti výzkumu a rozvoje - by měl být v Evropě zohledněn při profesním rozvoji, posilování a obohacování mezinárodní spolupráce výzkumných pracovníků a při hledání talentů v oblasti výzkumu. Mezinárodní rozměr bude obsažen ve všech akcích „Marie Curie“ a kromě toho bude předmětem samostatných akcí.

Mezinárodní rozměr - základní složka lidských zdrojů v oblasti výzkumu a rozvoje - by měl být v Evropě zohledněn při profesním rozvoji jak žen, tak mužů , posilování a obohacování mezinárodní spolupráce výzkumných pracovníků a při hledání talentů v oblasti výzkumu tak , že k tomuto účelu bude vytvořena vhodná motivace . Mezinárodní rozměr bude obsažen ve všech akcích „Marie Curie“ a kromě toho bude předmětem samostatných akcí.

Pozměňovací návrh 31

Příloha úvod odst. 6

Značný ohled bude brán na zásady udržitelného rozvoje a rovné postavení žen a mužů. Cílem programu je zajistit rovné postavení žen a mužů podporou rovných příležitostí ve všech akcích „Marie Curie“ a stanovením směrných čísel pro účast žen a mužů (cílem je nejméně 40 % účast žen). Kromě toho mají akce zajistit, aby výzkumní pracovníci nalezli odpovídající rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, a přispět ke snadnějšímu návratu ke kariéře v oblasti výzkumu po určité přestávce. Součástí činností v rámci tohoto specifického programu bude dále přihlédnutí k etickým, společenským, právním a širším kulturním aspektům výzkumu, který má být proveden, a k jeho možnému využití, a případně rovněž společensko-ekonomické dopady vědeckého a technického rozvoje a předvídání.

Značný ohled bude brán na zásady udržitelného rozvoje a rovné postavení žen a mužů. Cílem programu je zajistit rovné postavení žen a mužů podporou rovných příležitostí ve všech akcích „Marie Curie“ a stanovením směrných čísel pro účast žen a mužů (cílem je nejméně 40 % účast žen). Kromě toho mají akce zajistit, že budou odstraněny překážky mobility, aby výzkumní pracovníci nalezli odpovídající rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, a to tím, že se poskytnou vhodné pobídky na pomoc jejich rodinám, a že se výzkumným pracovníkům poskytne pomoc při hledání trvalého zaměstnání nebo při návratu ke kariéře v oblasti výzkumu po určité přestávce. Součástí činností v rámci tohoto specifického programu bude dále přihlédnutí k etickým, společenským, právním a širším kulturním aspektům výzkumu, který má být proveden, a k jeho možnému využití, a případně rovněž společensko-ekonomické dopady vědeckého a technického rozvoje a předvídání.

Pozměňovací návrh 32

Příloha úvod odst. 7

Za účelem plného využití potenciálu Evropy a zvýšení její přitažlivosti pro výzkumné pracovníky se bude prostřednictvím akcí „Marie Curie“ vytvářet konkrétní součinnost s jinými akcemi jak v rámci politiky Společenství v oblasti výzkumu, tak v rámci akcí založených na jiných politikách Společenství, např. v oblasti vzdělávání, soudržnosti a zaměstnanosti. O tuto součinnost budou rovněž usilovat akce na vnitrostátní a mezinárodní úrovni.

Za účelem plného využití potenciálu Evropy a zvýšení její přitažlivosti pro výzkumné pracovnice a pracovníky se bude prostřednictvím akcí „Marie Curie“ vytvářet konkrétní součinnost s jinými akcemi jak v rámci politiky Společenství v oblasti výzkumu, tak v rámci akcí založených na politikách Společenství, přičemž je třeba dbát na začlenění hlediska rovnosti žen a mužů v oblastech jako vzdělávání, soudržnost a zaměstnanost. O tuto součinnost budou rovněž usilovat akce na regionální, vnitrostátní a mezinárodní úrovni , zejména se budou hledat cesty, jak dosáhnout regionální soudržnosti se zřetelem na to, aby méně rozvinuté regiony dokázaly získat výzkumné pracovníky za účelem provádění vlastních strategií střednědobého a dlouhodobého rozvoje .

Pozměňovací návrh 33

Příloha úvod odst. 7a (nový)

 

Zásadním požadavkem bude posílit vztah mezi výzkumem na straně jedné a reformami a spojováním cyklů vysokoškolského studia (Boloňský proces) na straně druhé tak, aby se tento vztah příznivě odrazil na mobilitě výzkumných pracovníků a aby zmíněné spojování nevedlo výhradně k rychlému ukončování cyklů vysokoškolských studií na úkor získávání zkušeností v zahraničí.

Pozměňovací návrh 34

Příloha, Činnosti, Základní odborná příprava výzkumných pracovníků, odst. 1

Tato akce podpoří základní odbornou přípravu výzkumných pracovníků, která se zpravidla zaměří na první čtyři roky kariéry výzkumných pracovníků, a v případě potřeby bude za účelem dokončení základní odborné přípravy o rok prodloužena. Prostřednictvím nadnárodního vytváření sítí zaměřeného na strukturování významného podílu kapacity kvalitní základní odborné přípravy v oblasti výzkumu v členských státech a přidružených zemích jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, se akce zaměří na zlepšování profesních vyhlídek výzkumných pracovníků v obou sektorech, čímž se současně zvýší přitažlivost výzkumné profese pro mladé výzkumné pracovníky .

Tato akce podpoří základní odbornou přípravu výzkumných pracovníků, která zpravidla trvá čtyři roky (odpovídá plnému pracovnímu úvazku) kariéry výzkumných pracovníků, a v případě potřeby bude za účelem dokončení základní odborné přípravy o rok prodloužena. Prostřednictvím nadnárodního vytváření sítí zaměřeného na strukturování významného podílu kapacity kvalitní základní odborné přípravy v oblasti výzkumu v členských státech a přidružených zemích jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, se akce zaměří na zlepšování profesních vyhlídek výzkumných pracovníků v obou sektorech, čímž se současně zvýší přitažlivost výzkumné profese pro mladé osoby.

Pozměňovací návrh 35

Příloha, Činnosti, Základní odborná příprava výzkumných pracovníků, odst. 3

Společný vzdělávací program v oblasti výzkumu by měl být soudržný z hlediska požadavků na kvalitu a měl by splňovat určitá pravidla, pokud jde o dohled a instruktáž. Společný vzdělávací program využívá doplňkových schopností účastníků sítě (včetně podniků) i jiné součinnosti. Vyžaduje vzájemné uznávání kvality odborné přípravy, a pokud je to možné, diplomů a jiných osvědčení.

Společný vzdělávací program v oblasti výzkumu by měl být soudržný z hlediska požadavků na kvalitu a měl by splňovat určitá pravidla, pokud jde o dohled a instruktáž. Společný vzdělávací program využívá doplňkových schopností účastníků sítě (včetně podniků) i jiné součinnosti. Vyžaduje vzájemné uznávání kvality odborné přípravy, a pokud je to možné, diplomů a jiných osvědčení. Zvláštní pozornost se věnuje problematice dlouhodobého zapojení výzkumných pracovníků do pracovního prostředí.

Pozměňovací návrh 36

Příloha, Činnosti, Základní odborná příprava výzkumných pracovníků, odst. 5 odrážka 2a (nová)

 

možnost vytvoření časově omezených pracovních míst na univerzitách pro výzkumné pracovníky, kteří pracují v podnicích, s cílem posílit spolupráci mezi akademickou obcí a podnikáním a předávat poznatky;

Pozměňovací návrh 37

Příloha, Činnosti, Základní odborná příprava výzkumných pracovníků, odst. 5 odrážky 3a a 3b (nové)

 

akce, jejichž cílem je spolupráce s třetími zeměmi, zaměřené na odbornou přípravu mladých výzkumných pracovníků;

 

podpora publikací, studií a vydávání knih výzkumných pracovníků s cílem šíření znalostí a také podpory teoreticko-vědeckého vzdělávání výzkumných pracovníků.

Pozměňovací návrh 38

Příloha, Činnosti, Celoživotní vzdělávání a profesní rozvoj, odst. 2

Výzkumní pracovníci, pro něž je tato akce určena, by měli mít alespoň čtyřleté zkušenosti s prací ve výzkumu na plný úvazek; očekává se však, že výzkumní pracovníci budou zpravidla mít větší zkušenosti, protože akce je zaměřena na celoživotní vzdělávání a profesní rozvoj.

Výzkumní pracovníci, pro něž je tato akce určena, by měli mít alespoň čtyřleté zkušenosti s prací ve výzkumu na plný úvazek či rovnocenného objemu nebo doktorát ; očekává se však, že výzkumní pracovníci budou zpravidla mít větší zkušenosti, protože akce je zaměřena na celoživotní vzdělávání a profesní rozvoj.

Pozměňovací návrh 39

Příloha, Činnosti, Celoživotní vzdělávání a profesní rozvoj, odst. 4 odrážka 2

jiné veřejné nebo soukromé subjekty, včetně velkých výzkumných organizací, které buď z úředního pověření financují a řídí stipendijní programy, nebo které jsou uznány orgány veřejné moci, jako např. agentury zřizované vládami podle soukromého práva, které jsou pověřeny veřejnou službou, charity atd.;

jiné veřejné nebo soukromé subjekty, včetně velkých výzkumných organizací, univerzit nebo jiných organizací, které buď z úředního pověření financují a řídí stipendijní programy, nebo které jsou uznány orgány veřejné moci, jako např. agentury zřizované vládami podle soukromého práva, které jsou pověřeny veřejnou službou, charity, podniky spolupracující se státními orgány atd.;

Pozměňovací návrh 40

Příloha, Činnosti, Celoživotní vzdělávání a profesní rozvoj, odst. 6

Obě formy provádění budou od počátku probíhat souběžně. V průběhu rámcového programu budou během posuzování dopadu obou forem stanoveny způsoby provádění zbývající části program.

Obě formy provádění budou od počátku probíhat souběžně prostřednictvím spolufinancování, které bude počítat s úvodní fází přizpůsobenou jejich uskutečnění . V průběhu rámcového programu budou během posuzování dopadu obou forem stanoveny způsoby provádění zbývající části program.

Pozměňovací návrh 41

Příloha, Činnosti, Partnerství mezi průmyslem a akademickou obcí a jejich propojení, odst. 1

Tato akce usiluje o vytvoření a podporu dynamického propojení mezi veřejnými výzkumnými organizacemi a soukromými obchodními společnostmi, zejména včetně malých a středních podniků, založeného na programech dlouhodobé spolupráce s velkým potenciálem pro intenzivnější výměnu poznatků a vzájemné porozumění různorodým kulturním prostředím a požadavkům na dovednosti v obou sektorech.

Tato akce usiluje o vytvoření a podporu dynamického propojení mezi veřejnými výzkumnými organizacemi a soukromými obchodními společnostmi, zejména včetně malých a středních podniků, založeného na programech dlouhodobé spolupráce s velkým potenciálem pro intenzivnější výměnu poznatků a vzájemné porozumění různorodým kulturním prostředím a požadavkům na dovednosti v obou sektorech. Akce bude koncipována tak, aby neomezovala mobilitu zúčastněných výzkumných pracovníků tím, že se omezí publikování výstupů z výzkumu či provádění práce pro určité organizace.

Pozměňovací návrh 42

Příloha, Činnosti, Partnerství mezi průmyslem a akademickou obcí a jejich propojení, odst. 2 úvodní část

Akce bude prováděna flexibilně prostřednictvím programů spolupráce mezi organizacemi z obou sektorů alespoň ze dvou různých členských států nebo přidružených států a v tomto rámci bude podporováno vzájemné působení lidských zdrojů. Podpora Společenství může nabývat těchto forem:

Akce bude prováděna flexibilně a bude vycházet ze zkušeností získaných v rámci stávajícího partnerství mezi průmyslem a akademickou obcí v celé Evropské unii, prostřednictvím programů spolupráce mezi organizacemi z obou sektorů alespoň ze dvou různých členských států nebo přidružených států a v tomto rámci bude podporováno vzájemné působení lidských zdrojů. Podpora Společenství může nabývat těchto forem:

Pozměňovací návrh 43

Příloha, Činnosti, Partnerství mezi průmyslem a akademickou obcí a jejich propojení, odst. 2 odrážka 3a (nová)

 

akce k posílení rozvoje regionálních uskupení podniků spojených s výzkumem;

Pozměňovací náverh 44

Příloha Činnosti „Mezinárodní rozměr“ odst. 1

Mezinárodní rozměr je považován za základní složku lidských zdrojů v oblasti výzkumu a rozvoje v Evropě; na tuto složku se soustřeďují zvláštní akce jak z hlediska profesního rozvoje evropských výzkumných pracovníků, tak z hlediska posilování mezinárodní spolupráce prostřednictvím výzkumných pracovníků.

Mezinárodní rozměr je považován za základní složku lidských zdrojů v oblasti výzkumu a rozvoje v Evropě; na tuto složku se soustřeďují zvláštní akce jak z hlediska profesního rozvoje evropských výzkumných pracovníků, tak z hlediska posilování mezinárodní spolupráce prostřednictvím výzkumných pracovníků, jak na úrovni jednotlivých států, tak na úrovni regionální.

Pozměňovací návrh 45

Příloha, Činnosti, Mezinárodní rozměr, odst. 2 podbod i)

i)

mezinárodních výjezdních stipendií s povinným návratem pro zkušené výzkumné pracovníky v rámci celoživotního vzdělávání a diverzifikace jejich schopností, díky kterým by získali nové dovednosti a poznatky;

i)

mezinárodních výjezdních stipendií, dostatečně finančně zajištěných, s povinným návratem do Evropské unie pro zkušené výzkumné pracovníky v rámci celoživotního vzdělávání a diverzifikace jejich schopností a rovněž stipendií pro mladé výzkumné pracovníky, jež by jim umožnila získat nové dovednosti a poznatky;

Pozměňovací návrh 46

Příloha, Činnosti, Mezinárodní rozměr, odst. 2 podbod ii)

ii)

návratových grantů a mezinárodních grantů určených na znovuzačlenění zkušených výzkumných pracovníků po získání mezinárodních zkušeností. V rámci této akce bude rovněž podporováno vytváření sítí výzkumných pracovníků z členských států a přidružených zemí, kteří pracují v zahraničí, aby i oni mohli být aktivně informováni o vývoji v Evropském výzkumném prostoru a zapojeni do jeho činnosti.

ii)

dostatečně finančně zajištěných návratových grantů a mezinárodních grantů určených na znovuzačlenění zkušených výzkumných pracovníků nebo mladých výzkumných pracovníků po získání mezinárodních zkušeností. V rámci této akce bude rovněž podporováno vytváření sítí výzkumných pracovníků z členských států a přidružených zemí, kteří pracují v zahraničí, aby i oni mohli být aktivně informováni o vývoji v Evropském výzkumném prostoru a zapojeni do jeho činnosti ; bude rovněž sloužit k podněcování návratu výzkumných pracovníků, kteří našli uplatnění mimo Evropu .

Pozměňovací návrh 47

Příloha, Činnosti, Mezinárodní rozměr, odst. 3 podbod i)

i)

mezinárodních stipendií pro přicházející pracovníky s cílem přilákat vysoce kvalifikované výzkumné pracovníky ze třetích zemí do členských států a přidružených zemí, posílit získávání poznatků a vytvořit spojení na vysoké úrovni. Výzkumní pracovníci z rozvojových zemí nebo ze zemí s rozvíjejícími se ekonomikami mohou využít podpory pro fázi návratu. Rovněž bude podporováno vytváření sítí výzkumných pracovníků ze třetích zemí v členských státech a přidružených zemích s cílem strukturovat a rozvíjet jejich kontakty s regiony jejich původu;

i)

mezinárodních stipendií pro přicházející pracovníky s cílem přilákat vysoce kvalifikované výzkumné pracovníky ze třetích zemí do členských států a přidružených zemí, posílit získávání poznatků a vytvořit spojení na vysoké úrovni. Výzkumní pracovníci z rozvojových zemí nebo ze zemí s rozvíjejícími se ekonomikami mohou využít podpory pro fázi návratu. Rovněž bude podporováno vytváření sítí výzkumných pracovníků ze třetích zemí v členských státech a přidružených zemích s cílem strukturovat a rozvíjet jejich kontakty s regiony jejich původu; budou nabídnuty pobídky kvalitním výzkumným pracovníkům na celém světě, aby se usadili v Evropě;

Pozměňovací návrh 48

Příloha, Činnosti, Specifické akce

Na podporu vytvoření skutečného evropského trhu práce pro výzkumné pracovníky je třeba provést řadu doprovodných akcí zaměřených na odstranění překážek mobility a na posílení profesních vyhlídek výzkumných pracovníků v Evropě. Cílem těchto akcí bude zejména zvyšování povědomí účastníků a široké veřejnosti, a to i prostřednictvím cen „Marie Curie“, podněcování zájmu a podpora na úrovni členských států a doplnění akcí Společenství.

Na podporu vytvoření skutečného evropského trhu práce pro výzkumné pracovníky je třeba provést řadu doprovodných akcí zaměřených na odstranění překážek bránících profesní mobilitě, zejména těch, které souvisejí se sociálním zabezpečením a zdaněním výzkumných pracovníků a které často představují při vstupu na výzkumnou dráhu demotivující faktor, a na posílení profesních vyhlídek výzkumných pracovníků v Evropě tím, že se usnadní soulad mezi jejich pracovním a rodinným živo- tem, a zejména tím, že jim budou zajištěny přiměřené finanční a platové podmínky a že budou požívat výhod sociálního zabezpečení . Cílem těchto akcí bude zejména zvyšování povědomí účastníků a široké veřejnosti, a to i prostřednictvím cen „Marie Curie“, podněcování zájmu a podpora na úrovni členských států a doplnění akcí Společenství. Mimoto se stanoví evropské iniciativy k usnadnění mobility výzkumných pracovníků a jejich rodin a jejich integraci do přijímajících zemí. Všechny iniciativy „Marie Curie“ musí zaručit rovné příležitosti a odstranit všechny překážky, které by mohly stát v cestě výzkumným pracovníkům se zdravotním postižením.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

P6_TA(2006)0519

Specifický program „Myšlenky“ (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, 2007 až 2013) *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu Myšlenky, kterým se provádí sedmý rámcový program (2007 až 2013) Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (KOM(2005)0441 — C6-0382/2005 — 2005/0186(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0441) (1) a pozměněný návrh (KOM(2005)0441/2) (1),

s ohledem na článek 166 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0382/2005),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0369/2006),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem změnila svůj návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU

Pozměňovací návrh 1

Bod odůvodnění 4

(4) Návrhy na „hraniční výzkum“ by se měly hodnotit výhradně na základě excelence, jak bude posouzeno odbornými posudky, a měly by klást důraz na interdisciplinární, vysoce rizikové průkopnické projekty, nové skupiny a méně zkušené výzkumné pracovníky, ale i na zavedené týmy.

(4) Návrhy na „hraniční výzkum“ ve smyslu základního výzkumu by se měly hodnotit výhradně na základě excelence, jak bude posouzeno odbornými posudky, a měly by klást důraz na interdisciplinární a multidisciplinární , vysoce rizikové průkopnické projekty, nové skupiny a méně zkušené výzkumné pracovníky, ale i na zavedené týmy.

Pozměňovací návrh 2

Bod odůvodnění 6

(6) Prováděním tohoto specifického programu by měla být pověřena Evropská komise, která by měla zaručit nezávislost a integritu Evropské rady pro výzkum, jakož i účinnost její funkce.

(6) Prováděním tohoto specifického programu by měla být pověřena během zkušebního období dvou, avšak nejvýše tří let Komise, která by měla zaručit nezávislost a integritu Evropské rady pro výzkum, jakož i účinnost její funkce.

Pozměňovací návrh 3

Bod odůvodnění 8

(8) Pro zaručení integrity ERV by Komise měla zajistit, aby se tento specifický program prováděl v souladu se stanovenými cíli.

(8) Pro zaručení integrity ERV by Komise společně s Evropským parlamentem a Radou měla zajistit, aby se tento specifický program prováděl v souladu se stanovenými cíli.

Pozměňovací návrh 4

Bod odůvodnění 10

(10) Rámcový program by měl doplňovat činnosti uskutečňované členskými státy i další akce Společenství, které jsou nezbytné pro celkovou strategii provádění lisabonských cílů, a dále zejména akce zaměřené na strukturální fondy, zemědělství, vzdělávání, odbornou přípravu, konkurenceschopnost a inovace, průmysl, zdraví, ochranu spotřebitele, zaměstnanost, energetiku, dopravu a životní prostředí

(10) Rámcový program by měl doplňovat činnosti uskutečňované členskými státy i další akce Společenství, které jsou nezbytné pro celkovou strategii provádění lisabonských cílů, a dále zejména akce zaměřené na strukturální fondy, zemědělství, vzdělávání, odbornou přípravu, kulturu a hromadné sdělovací prostředky , konkurenceschopnost a inovace, průmysl, zdraví, ochranu spotřebitele, zaměstnanost, energetiku, dopravu a životní prostředí

Pozměňovací návrh 5

Bod odůvodnění 13

(13) Výzkumné činnosti uskutečňované v rámci tohoto programu by měly dodržovat základní etické zásady, včetně těch, které jsou stanoveny v Listině základních práv Evropské unie.

(13) Výzkumné činnosti uskutečňované v rámci tohoto programu by měly dodržovat základní etické zásady včetně těch, které jsou stanoveny v Listině základních práv Evropské unie, stvrzovat občanské a humanitní hodnoty výzkumu a brát současně ohled na etickou a kulturní rozmanitost.

Pozměňovací návrh 6

Bod odůvodnění 14a (nový)

 

(14a) Pro zjednodušení a snížení nákladů výběrových řízení by Komise měla vytvořit databázi jako předpoklad informování účastníků výběrových řízení.

Pozměňovací návrh 7

Bod odůvodnění 17

(17) Komise zajistí nezávislé posouzení činnosti ERV. S ohledem na toto posouzení a s přihlédnutím ke zkušenostem ERV, pokud jde o její základní zásady , by měla být zvážena možnost přetvořit ERV nejpozději v roce 2010 do podoby právně nezávislé struktury, která by mohla být založena na článku 171 Smlouvy.

(17) Komise by měla zajistit, aby po zkušebním období dvou maximálně tří let došlo k nezávislému posouzení činnosti ERV. Na základě získaných výsledků by měla být ERV trvale přetvořena na strukturu, která zaručuje co největší nezávislost ERV při současné průhlednosti. Přitom by měla být zvážena možnost přetvořit ERV nejpozději v roce 2010 do podoby právně nezávislé struktury, která by mohla být založena na článku 171 Smlouvy.

Pozměňovací návrh 8

Článek 2

V souladu s přílohou II rámcového programu činí částka považovaná za nezbytnou k uskutečnění specifického programu 7 460 milionů EUR, z čehož méně než 6% připadá na správní výdaje Komise .

V souladu s přílohou II rámcového programu činí částka považovaná za nezbytnou k uskutečnění specifického programu 7 560 milionů EUR, z čehož na správní a personální výdaje připadají nejvýše 3% rozpočtu, který má ERV pro výzkum ročně k dispozici.

Pozměňovací návrh 9

Čl. 2a (nový)

 

Článek 2a

1. Komise přijme veškerá nezbytná opatření, aby ověřila, zda činnosti, na které jsou vynakládány finanční prostředky, probíhají účinně a v souladu s ustanoveními nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

2. Celkové správní výdaje specifického programu, včetně vnitřních výdajů a výdajů na řízení výkonné agentury, která má být zřízena, by měly být úměrné úkolům plněným v rámci programu a podléhat rozhodnutí rozpočtových a legislativních orgánů.

3. Rozpočtové položky se použijí v souladu se zásadou řádného finančního řízení, konkrétně v souladu se zásadou úspornosti, hospodárnosti a účinnosti, a také se zásadou proporcionality.

Pozměňovací návrh 27

Čl. 3 odst. 2a (nový)

 

2a. Pokud jde o používání lidských embryonálních kmenových buněk, jež byly získány před schválením tohoto rámcového programu, podléhají instituce, organizace a výzkumní pracovníci přísnému režimu vydávání licencí a kontroly v souladu s právním řádem daného členského státu.

Pozměňovací návrh 10

Čl. 4 odst. 4

4. Komise zaručí nezávislost a integritu Evropské rady pro výzkum a zajistí řádné plnění úkolů jí svěřených.

4. Společně s Evropským parlamentem a Radou Komise zaručí nezávislost a integritu Evropské rady pro výzkum a zajistí řádné plnění úkolů jí svěřených.

 

Vědecká rada a Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o práci ERV, která se bude zabývat především tím, do jaké míry bylo dosaženo stanovených cílů.

Pozměňovací návrh 11

Čl. 4 odst. 4a (nový)

 

4a. Komise zajistí vyhodnocení výsledků výzkumu a informuje o jejich přínosu pro dynamickou společnost v Evropě založenou na znalostech.

Pozměňovací návrh 12

Čl. 5 odst. 1

1. Vědecká rada je složena z nejrenomovanějších vědců, inženýrů a akademických pracovníků jmenovaných Komisí , kteří jednají osobně, nezávisle na cizích zájmech.

1. Vědecká rada je složena z nejrenomovanějších vědců, inženýrů a akademických pracovníků, kteří zastupují pokud možno všechny obory a oblasti výzkumu, kteří se kromě vynikající vědecké excelence kvalifikovali také na základě svých dlouholetých zkušenostmi ve vědeckém managementu a kteří jednají osobně, nezávisle na cizích zájmech.

Pozměňovací návrh 13

Čl. 5 odst. 3 písm. - a) (nové)

 

- a)

celkovou strategii pro práci ERV, která se v pravidelných odstupech musí upravovat podle vědeckých požadavků;

Pozměňovací návrh 14

Čl. 5 odst. 3 písm. b)

b)

metody pro vypracovávání odborných posudků a hodnocení návrhů, na jejichž základě budou určeny návrhy, které budou financovány

b)

metody a zásady pro vypracovávání odborných posudků a hodnocení návrhů, na jejichž základě budou určeny návrhy, které budou financovány

Pozměňovací návrh 15

Čl. 6 odst. 1

1. Komise přijme pracovní program pro provádění specifického programu, který podrobněji upraví cíle a vědecké a technické priority obsažené v příloze I, související financování a časový plán provádění.

1. Komise a vědecká rada přijmou pracovní program pro provádění specifického programu, který podrobněji upraví cíle a vědecké a technické priority obsažené v příloze I, související financování a časový plán provádění.

Pozměňovací návrh 16

Článek 7a (nový)

 

Článek 7a

Komise s předstihem informuje rozpočtový orgán, kdykoli bude mít v úmyslu odchýlit se od rozdělení výdajů stanoveného v poznámkách a příloze k souhrnnému rozpočtu Evropské unie.

Pozměňovací návrh 17

Čl. 8 odst. 6

6. Komise pravidelně informuje výbor o celkovém pokroku při provádění tohoto specifického programu.

6. Komise pravidelně informuje výbor a příslušný výbor Evropského parlamentu o celkovém pokroku při provádění specifického programu a poskytne jim informace o všech akcích v oblasti výzkumu a vývoje financovaných na základě specifického programu.

Pozměňovací návrh 18

Čl. 8 odst. 6a (nový)

 

6a. Zpráva Komise obsahuje vyhodnocení řádnosti finančního řízení a hodnocení účinnosti a správnosti rozpočtového a hospodářského řízení specifického programu.

Pozměňovací návrh 19

Článek 8a (nový)

 

Článek 8a

1. Po zkušebním období dvou až maximálně tří let dojde k hodnocení práce ERV nezávislými odborníky, kteří mimo jiné zhodnotí, zda bylo dosaženo cílů stanovených pro ERV a zda byl průběh řízení účinný a průhledný, byla zajištěna vědecká nezávislost a byla zohledněna myšlenka vědecké excelence. Hodnocení navíc odpovídá na otázku, jaká struktura je pro ERV natrvalo nejvhodnější.

2. Bez ohledu na hodnocení by pro ERV měla být v každém případě dlouhodobě zvolena ta struktura, která zaručuje co největší nezávislost Rady pro výzkum při současné průhlednosti a zodpovědnosti vůči Komisi, Evropskému parlamentu a Radě.

Pozměňovací návrh 20

Příloha I „Činnosti“ odst. 1a (nový)

 

Multidisciplinarita a interdisciplinarita budou podporovány především prostřednictvím společných mechanismů použitelných na více technologických a vědeckých témat. Interdisciplinarita se bude zabývat náročnými úkoly, danými složitostí řešených problémů, včetně problémů v prioritních tématech, pro většinu z nichž nemůže pouhý unidisciplinární přístup zajistit odpovídající vědecký pokrok a brání tomu, aby bylo možno výsledky využít pro sociální, environmentální nebo hospodářský pokrok.

Pozměňovací návrh 21

Příloha I „Vědecká rada“ odst. 1

Vědecká rada bude sestávat z představitelů evropské vědecké obce na nejvyšší úrovni, kteří budou jednat osobně, nezávisle na cizích zájmech. Její členové budou jmenováni Komisí na základě nezávislého určení.

Vědecká rada sestává z představitelů evropské vědecké obce na nejvyšší úrovni, kteří reprezentují pokud možno všechny obory a oblasti výzkumu, kteří se kromě vynikající vědecké excelence kvalifikovali také svými dlouholetými zkušenostmi ve vědeckém managementu a kteří budou jednat osobně, nezávisle na cizích zájmech.

 

Její členové budou vybráni z řad vědecké obce vědeckou radou, což zajistí rozmanitost vědeckých oborů, na základě obecných kritérií, která budou stanovena evropskou legislativou v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy a jmenováni Komisí po slyšení v Evropském parlamentu.

 

Funkční období členů rady činí čtyři roky, znovuzvolení je možné na tři roky. Členové jsou voleni na základě rotačního systému, podle kterého je při každé volbě volena třetina nových členů.

 

Členové vědecké rady schvalují „kodex chování“ za účelem zabránění konfliktů zájmů.

 

Vědecká rada jmenuje generálního tajemníka, který napomáhá při organizaci práce a zajistí účinnou spolupráci s Komisí a specializovanou prováděcí strukturou.

Pozměňovací návrh 22

Příloha I „Specializovaná prováděcí struktura“

Specializovaná prováděcí struktura bude odpovídat za všechna hlediska správního provádění a uskutečňování programu, jak stanoví roční pracovní program. Bude zejména provádět hodnocení, odborná posouzení a výběr podle zásad stanovených vědeckou radou a zajišťovat finanční a vědecké řízení grantů.

Vědecká rada bude zpočátku podporována specializovanou prováděcí strukturou odpovídající za všechna hlediska správního provádění a uskutečňování programu, jak stanoví roční pracovní program. Bude zejména provádět hodnocení, odborná posouzení a výběr podle zásad stanovených vědeckou radou a zajišťovat finanční a vědecké řízení grantů.

 

Ve specializované prováděcí struktuře budou zaměstnáni vědečtí a správní zaměstnanci na dobu určitou, přičemž vědecké pracovníky bude vybírat vědecká rada na základě transparentního a veřejného postupu. Správní zaměstnanci mohou být přijati zvláště pro tento účel nebo mohou být vysláni z institucí Společenství.

 

Administrativa bude výkonná a bude omezena na minimum nezbytné pro zajištění hladkého chodu, stability a kontinuity ERV.

Pozměňovací návrh 23

Příloha I „Specializovaná prováděcí struktura“ odst. 1a (nový)

 

Specializovaná prováděcí struktura bude pravidelně podávat zprávy vědecké radě.

Pozměňovací návrh 24

Příloha I „Úloha Evropské komise“ úvodní část

Evropská komise zaručí úplnou nezávislost a integritu ERV. Její odpovědnost za provádění programu se bude vztahovat na zajištění, že se program provádí v souladu s výše uvedenými vědeckými cíly a požadavky na vědeckou excelenci, jak stanoví nezávisle jednající vědecká rada. Komise především:

Společně s Evropským parlamentem a s Radou zaručí Evropská komise úplnou nezávislost a integritu ERV. Její odpovědnost za provádění programu se vztahuje na zajištění, že se program provádí v souladu s výše uvedenými vědeckými cíly a požadavky na vědeckou excelenci, jak stanoví nezávisle jednající vědecká rada. Komise především:

Pozměňovací návrh 25

Příloha I „Úloha Evropské komise“ odrážka 2

přijme pracovní program a stanoviska týkající se metodiky provádění, kterou stanoví vědecká rada;

s vědeckou radou přijme pracovní program a stanoviska týkající se metodiky provádění, kterou stanoví vědecká rada;

Pozměňovací návrh 26

Příloha I „Úloha Evropské komise“ odrážka 5a (nová)

 

jmenuje ředitele a řídící pracovníky specializované prováděcí struktury po dohodě s vědeckou radou.

(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TA(2006)0520

Specifický program Kapacity (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace 2007 až 2013)*

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu Kapacity, kterým se provádí sedmý rámcový program (2007 až 2013) Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (KOM(2005)0443 — C6-0384/2005 — 2005/0188(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský Parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0443) (1) a pozměněný návrh (KOM(2005)0443/2) (1),

s ohledem na článek 166 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0384/2005),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0371/2006),

1.

schvaluje návrh Komise v pozměněném znění;

2.

domnívá se, že orientační referenční finanční částka stanovená v legislativním návrhu musí být v souladu se stropem okruhu 1a finančního rámce na období 2007-2013, a zdůrazňuje, že roční částka bude stanovena v průběhu ročního rozpočtového procesu v souladu s ustanoveními bodu 38 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (2);

3.

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

4.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

5.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

6.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU

Pozměňovací návrh 1

Bod odůvodnění 4

(4) Rámcový program by měl doplňovat činnosti uskutečňované ve členských státech i další akce Společenství, které jsou nezbytné pro celkovou strategii provádění lisabonských cílů, a dále zejména akce zaměřené na strukturální fondy, zemědělství, vzdělávání, odbornou přípravu, konkurenceschopnost a inovace, průmysl, zdraví, ochranu spotřebitele, zaměstnanost, energii, dopravu a životní prostředí.

(4) Rámcový program by měl doplňovat jak činnosti uskutečňované v členských státech a členskými státy prostřednictvím účasti v evropských mezivládních výzkumných organizacích, tak i další akce Společenství, které jsou nezbytné pro celkovou strategii provádění lisabonských cílů, a dále zejména akce zaměřené na strukturální fondy, zemědělství, vzdělávání, odbornou přípravu, kulturu, konkurenceschopnost a inovace, průmysl, zdraví, ochranu spotřebitele, zaměstnanost, energii, dopravu a životní prostředí.

Pozměňovací návrh 2

Bod odůvodnění 9

(9) Je zapotřebí, aby při výzkumných činnostech uskutečňovaných v rámci tohoto programu byly dodržovány základní etické zásady, včetně těch, které jsou stanoveny v Listině základních práv Evropské unie.

(9) Je zapotřebí, aby při výzkumných činnostech uskutečňovaných v rámci tohoto programu byly dodržovány základní etické zásady, včetně těch, které jsou stanoveny v Listině základních práv Evropské unie, a aby byly zdůrazněny občanské a humanistické hodnoty výzkumu se zřetelem k etické a kulturní rozmanitosti.

Pozměňovací návrh 3

Bod odůvodnění 10

(10) Je zapotřebí, aby rámcový program přispěl k podpoře udržitelného rozvoje.

(10) Rámcový program musí přispět k podpoře udržitelného rozvoje.

Pozměňovací návrh 4

Bod odůvodnění 11a (nový)

 

(11a) Pro zjednodušení výběrových řízeních a snížení jejich nákladů by Komise měla vytvořit databázi, jejímž prostřednictvím budou poskytovány informace účastníkům výběrových řízení.

Pozměňovací návrh 5

Čl. 3a odst. 1 (nový)

 

Článek 3a

1. Komise přijme veškerá nezbytná opatření, aby ověřila, zda akce, na které jsou vynakládány finanční prostředky, probíhají účinně a v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002.

Pozměňovací návrh 6

Čl. 3a odst. 2 (nový)

 

2. Celkové administrativní výdaje specifického programu, včetně výdajů na provoz a řízení výkonné agentury, jejíž zřízení se navrhuje, by měly odpovídat činnostem prováděným v rámci specifického programu a podléhat rozhodnutí rozpočtových a legislativních orgánů.

Pozměňovací návrh 7

Čl. 3a odst. 3 (nový)

 

3. Rozpočtové prostředky se použijí v souladu se zásadou řádného finančního řízení, konkrétně v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivity a účinnosti a se zásadou proporcionality.

Pozměňovací návrh 8

Čl. 5 odst. 3

3. Příloha IV tohoto specifického programu stanoví iniciativu pro společné provádění vnitrostátních výzkumných programů, na něž by se vztahovalo zvláštní rozhodnutí na základě článku 169 Smlouvy.

3. Příloha IV tohoto specifického programu stanoví případnou iniciativu pro společné provádění vnitrostátních výzkumných programů, na něž by se vztahovalo zvláštní rozhodnutí na základě článku 169 Smlouvy.

Pozměňovací návrh 9

Článek 5a (nový)

 

Článek 5a

Zamýšlí-li Komise odchýlit se od rozdělení výdajů stanoveného v poznámkách k obecnému rozpočtu Evropské unie a v jeho příloze, informuje o tom vždy předem rozpočtový orgán.

Pozměňovací návrh 10

Čl. 6 odst. 2

2. Pracovní program vezme v úvahu příslušné související výzkumné činnosti prováděné členskými státy, přidruženými zeměmi a evropskými a mezinárodními organizacemi. V případě potřeby se program aktualizuje.

2. Pracovní program vezme v úvahu příslušné související výzkumné činnosti prováděné členskými státy, přidruženými zeměmi a evropskými a mezinárodními organizacemi s cílem posílit součinnost těchto činností, dosáhnout evropské přidané hodnoty, pozitivně působit na konkurenceschopnost průmyslu a zachovat vztah k ostatním politikám Společenství . V případě potřeby se program aktualizuje.

Pozměňovací návrh 11

Čl. 7 odst. 3a (nový)

 

3a. Komise zajistí vyhodnocení výsledků výzkumu a informuje o jejich přínosu pro dynamickou, na znalostech založenou společnost v Evropě.

Pozměňovací návrh 12

Čl. 8 odst. 5

5. Komise pravidelně informuje výbor o celkovém pokroku při provádění specifického programu a poskytne mu údaje o všech akcích VTR hrazených v rámci tohoto programu.

5. Komise pravidelně informuje výbor a příslušný výbor Evropského parlamentu o celkovém pokroku při provádění specifického programu a poskytne jim údaje o všech akcích VTR financovaných z tohoto programu.

Pozměňovací návrh 13

Čl. 8 odst. 5a (nový)

 

5a. Zpráva Komise obsahuje vyhodnocení řádnosti finančního řízení a hodnocení účinnosti a správnosti rozpočtového a hospodářského řízení programu.

Pozměňovací návrh 14

Článek 8a (nový)

 

Článek 8a

Komise předloží příslušným orgánům toto rozhodnutí a zprávu o provádění specifického programu k novému projednávání s takovým časovým předstihem, aby postup vedoucí ke změně tohoto rozhodnutí mohl být uzavřen do konce roku 2010.

Pozměňovací návrh 15

Příloha I nadpis „Úvod“ odst. 1 odrážka 5

vzájemného přiblížení vědy a společnosti v zájmu harmonické integrace vědy a techniky do evropské společnosti; a

vzájemného přiblížení vědy a společnosti v zájmu harmonické integrace vědy a techniky do evropské společnosti; vybavení stávajících informačních kanceláří EU a vnitrostátních nebo regionálních informačních kanceláří tak, aby mohly poskytovat malým a středním podnikům, průmyslu a vědeckým institucím veškeré informace o tomto rámcovém programu, rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace a o strukturálních fondech ; a

Pozměňovací návrh 16

Příloha I nadpis „Úvod“ odst. 1 odrážka 6

horizontálních akcí a opatření na podporu mezinárodní spolupráce.

horizontálních akcí a opatření na podporu mezinárodní spolupráce , včetně přeshraniční a meziregionální spolupráce.

Pozměňovací návrh 17

Příloha I nadpis „Úvod“ odst. 4

Akce týkající se koordinace programů, které nejsou programy Společenství, lze v rámci tohoto specifického programu uskutečnit, při využití programu EVP-NET a účasti Společenství ve společně prováděných vnitrostátních výzkumných programech (článek 169 Smlouvy), jak se uvádí ve specifickém programu Spolupráce.

V rámci tohoto specifického programu lze uskutečnit akce zaměřené na koordinaci programů, které nejsou programy Společenství. Přitom je možné využívat programu EVP-NET a účasti Společenství ve společně prováděných vnitrostátních výzkumných programech (článek 169 Smlouvy) uvedených ve specifickém programu Spolupráce. Akce budou rovněž využívány k prohloubení komplementarity a součinnosti mezi rámcovým programem a činnostmi prováděnými v rámci mezivládních struktur.

Pozměňovací návrh 18

Příloha I nadpis „Úvod“ nadpis „Soudržný rozvoj výzkumných politik“ odst. 3 bod 1 pododstavec 1 odrážka 2

Sledování investic do výzkumu uskutečňovaných průmyslovou sférous cílem poskytnout ucelený a doplňující zdroj údajů sloužící k usnadnění řízení veřejné politiky a k tomu, aby firmám umožnil porovnat jejich investiční strategie ve výzkumu a vývoji s referenčními ukazateli. To bude zahrnovat pravidelné srovnávání investic do výzkumu a vývoje ve společnostech a odvětvích, průzkumy trendů soukromých investic do výzkumu a vývoje, analýzu faktorů ovlivňujících rozhodování ohledně investic do výzkumu a vývoje a postupy společností, analýzu hospodářských dopadů, jakož i posouzení důsledků politik

Sledování investic průmyslových podniků do výzkumu s cílem poskytnout ucelený a doplňující zdroj údajů sloužící k usnadnění řízení veřejné politiky a k tomu, aby firmám v odvětvích, která mají pro hospodářství EU klíčový význam, umožnil porovnat jejich investiční strategie ve výzkumu a vývoji s referenčními ukazateli. To bude zahrnovat pravidelné srovnávání investic do výzkumu a vývoje ve společnostech a odvětvích, průzkumy trendů soukromých investic do výzkumu a vývoje, analýzu faktorů ovlivňujících rozhodování ohledně investic do výzkumu a vývoje a postupy společností, analýzu hospodářských dopadů, jakož i posouzení důsledků politik

Pozměňovací návrh 19

Příloha I nadpis „Úvod“ nadpis „Soudržný rozvoj výzkumných politik“ odst. 3 bod 2 pododstavec 1

Cílem je posílit koordinaci výzkumných politik prostřednictvím akcí na podporu i) provádění otevřené metody koordinace (OMC) a ii) iniciativ „zdola nahoru“ uskutečněných několika zeměmi a regiony, včetně případně dalších zúčastněných stran (včetně průmyslové sféry, evropských organizací a organizací občanské společnosti).

Cílem je posílit koordinaci výzkumných politik tam, kde toto posílení představuje jednoznačný přínos pro výzkum a inovace, prostřednictvím akcí na podporu i) provádění otevřené metody koordinace (OMC) a ii) iniciativ „zdola nahoru“ uskutečněných několika zeměmi a regiony, včetně případně dalších zúčastněných stran (včetně průmyslové sféry, evropských organizací a organizací občanské společnosti).

Pozměňovací návrh 20

Příloha I nadpis „Úvod“ nadpis „Soudržný rozvoj výzkumných politik“ odst. 3 bod 2 pododstavec 3a (nový)

 

Zvláštní pozornost bude věnována:

součinnostem s programy zaměřenými na inovaci a se strukturálními fondy při rozvoji výzkumného potenciálu;

omezení administrativních a fyzických překážek, které brání účinné přeshraniční spolupráci mezi regiony v různých členských státech; a

rozvoji kombinovaných kapacit výzkumu a inovací.

Pozměňovací návrh 21

Příloha I část 1 nadpis „Přístup“ odst. 1

Má-li se Evropa stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě, jsou k dosažení vedoucí pozice v oblasti vědy a techniky nezbytně nutné moderní a účinné výzkumné infrastruktury. Výzkumné infrastruktury hrají stěžejní úlohu při získávání znalostí, při jejich šíření, jakož i při jejich používání a co nejúčinnějším využívání, čímž podporují inovace. Ve všech oblastech vědy a techniky je přístup k nim stále více nepostradatelný. Mnoho výzkumných infrastruktur mělo z počátku podobu rozsáhlých zařízení zaměřených téměř výhradně na určitý obor a později se z nich vyvinula zařízení poskytující služby širokému spektru vědeckých obcí. Díky informačním a komunikačním technologiím se rovněž dosavadní pojetí infrastruktury rozšiřuje, aby tak obsáhlo distribuované systémy hardwaru, softwaru a obsahu s obrovskou kumulativní hodnotou jako zásobárny znalostí v mnoha rozmanitých oborech.

Má-li se Evropa stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě, jsou k dosažení vedoucí pozice v oblasti vědy a techniky nezbytně nutné moderní a účinné výzkumné infrastruktury. Výzkumné infrastruktury hrají stěžejní úlohu při získávání znalostí, při jejich šíření, jakož i při jejich používání a co nejúčinnějším využívání, čímž podporují inovace. Ve všech oblastech vědy , techniky a tvorby politik na základě fakt je přístup k nim stále více nepostradatelný Mnoho výzkumných infrastruktur mělo z počátku podobu rozsáhlých zařízení zaměřených téměř výhradně na určitý obor a později se z nich vyvinula zařízení poskytující služby širokému spektru vědeckých obcí. Díky informačním a komunikačním technologiím se rovněž dosavadní pojetí infrastruktury rozšiřuje, aby tak obsáhlo distribuované systémy hardwaru, softwaru a obsahu s obrovskou kumulativní hodnotou jako zásobárny znalostí v mnoha rozmanitých oborech a pro mnoho různých skupin uživatelů .

Pozměňovací návrh 22

Příloha I část 1 nadpis „Přístup“ odst. 2

Navrhovaná akce zejména přispěje k vývoji, využívání a zachování znalostí prostřednictvím podpory výzkumných infrastruktur, a to jak na základě přístupu „zdola nahoru“, zaměřeném na excelenci, tak na přístupu cíleném. Za prvek podněcující změnu ve způsobu vědecké práce se rovněž považuje strategická aktualizace e-infrastruktur založených na informacích a komunikaci.

Navrhovaná akce zejména přispěje k vývoji, využívání a zachování znalostí prostřednictvím podpory výzkumných infrastruktur, a to jak na základě přístupu „zdola nahoru“, zaměřeném na špičkovou kvalitu, tak na cíleném přístupu, v souladu s dostupnými zdroji a hlavními evropskými prioritami . Za klíčový prvek změny ve způsobu vědecké práce se rovněž považuje strategická aktualizace e-infrastruktur a virtuálních infrastruktur založených na informacích a komunikaci, která je podporována významnými investicemi z veřejných i soukromých zdrojů ve všech částech Evropy. Pro rozvoj a financování infrastruktur má zásadní význam koordinace s členskými státy.

Pozměňovací návrh 23

Příloha I část 1 nadpis „Přístup“ odst. 3 úvodní část

Výrazem „výzkumné infrastruktury“ v kontextu rámcového programu Společenství pro výzkum a technický rozvoj se rozumí zařízení, zdroje nebo služby, jež výzkumná obec potřebuje k provádění výzkumu ve všech oblastech vědy a techniky. Vedle souvisících lidských zdrojů tato definice zahrnuje tyto oblasti:

Výrazem „výzkumné infrastruktury“ v kontextu rámcového programu se rozumí zařízení, zdroje nebo služby, jež výzkumná obec ve veřejné a soukromé sféře i ve sféře občanské společnosti potřebuje k provádění výzkumu ve všech oblastech vědy a techniky. Vedle souvisících lidských zdrojů tato definice zahrnuje tyto oblasti:

Pozměňovací návrh 24

Příloha I část 1 nadpis „Činnosti“ odst. 1 odrážka 1

optimalizace využívání stávajících výzkumných infrastruktur a zlepšování jejich výkonu;

optimalizace využívání stávajících výzkumných infrastruktur a zlepšování jejich výkonu jakožto priority ;

Pozměňovací návrh 25

Příloha I část 1 nadpis „Činnosti“ odst. 1 odrážky 2 a 3

podpora vývoje nových výzkumných infrastruktur (nebo rozsáhlé aktualizace infrastruktur stávajících) celoevropského zájmu, na základě práce Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI);

podpora vývoje nových výzkumných infrastruktur (nebo rozsáhlé aktualizace infrastruktur stávajících) celoevropského zájmu, včetně například práce Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI);

podpůrná opatření, včetně podpory nově vznikajícím potřebám.

podpůrná opatření, včetně podpory poskytované na základě nově vznikajících potřeb a možností technologického rozvoje v konvergenčních regionech .

Pozměňovací návrh 26

Příloha I část 1 nadpis „Činnosti“ bod 1.1.1.

1.1.1. Přední světové výzkumné infrastruktury vyžadují velmi značné a dlouhodobé investice do lidských i finančních zdrojů. Mělo by je využívat co nejvíce vědeckých a spotřebitelských odvětví v evropském měřítku. EU by k tomuto cíli měla přispívat propagací nadnárodního přístupu. Cílem je otevřít nové příležitosti pro výzkumné týmy, aby získaly přístup k nejlepším výzkumným infrastrukturám, včetně výzkumných týmůz okrajových a nejvzdálenějších regionů. Tento přístup lze zpřístupnit vnějším uživatelům, a to buď osobně, nebo za pomoci vhodných elektronických komunikačních prostředků. Může mít rovněž podobu poskytování vědeckých služeb na dálku. Tento záměr bude prováděn prostřednictvím výzev k podávání návrhů „zdola nahoru“ otevřených všem oborům vědy a techniky bez upřednostňování toho či onoho oboru.

Netýká se českého znění.

Pozměňovací návrh 27

Příloha I část 1 nadpis „Činnosti“ bod 1.1.2. odst. 2 odrážka 1

Výzvy „zdola nahoru“, jejichž účelem bude napomáhat vzájemné koordinaci a slučování zdrojů mezi provozovateli infrastruktur s cílem posílit mezi nimi atmosféru spolupráce. Takové činnosti by rovněž měly směřovat k tomu, aby se zlepšila strukturalizace způsobu činnosti výzkumných infrastruktur v evropském měřítku, k posílení jejich společného vývoje, pokud jde o kapacitu a výkon, a k propagování jejich soudržného a mezioborového využití.

Výzvy „zdola nahoru“, jejichž účelem bude napomáhat vzájemné koordinaci a slučování zdrojů mezi provozovateli infrastruktur s cílem posílit mezi nimi atmosféru spolupráce. Takové činnosti by rovněž měly směřovat k tomu, aby se zlepšila strukturalizace způsobu činnosti výzkumných infrastruktur v evropském měřítku a aby měli potenciální uživatelé přesnější informace o jejich fungování a o podmínkách přístupu k nim, a dále k posílení jejich společného vývoje, pokud jde o kapacitu a výkon, a k propagování jejich soudržného a mezioborového využití.

Pozměňovací návrh 74

Příloha I část 1 nadpis „Činnosti“ bod 1.1.2 odst. 2 odrážka 2

„Cílené výzvy“ se použijí v případech, kdy takové zacílené akce zřetelně přispějí k podpoře výzkumných infrastruktur, jejichž možný význam se projeví za delší dobu, a urychlení jejich uplatnění na úrovni EU. Budou prováděny v úzké spolupráci s činnostmi probíhajícími v tématických oblastech, aby bylo zajištěno, že všechny akce prováděné na evropské úrovni v rámci EU budou odpovídat potřebám výzkumných infrastruktur v příslušných oblastech. Již nyní lze určit oblasti, kde je možno podpořit používání a posílit stávající evropské infrastruktury, splňující dlouhodobé strategické potřeby zúčastněných stran v akademickém, veřejném a průmyslovém výzkumu, jakož i celé společnosti; tyto oblasti se mohou týkat např. věd o živé přírodě a jejich využití, informačních a komunikačních technologií, rozvoje průmyslového výzkumu, včetně metrologie, podpory udržitelného rozvoje, zejména v oblastech životního prostředí, a též společenských a humanitních věd.

„Cílené výzvy“ se použijí v případech, kdy takové zacílené akce zřetelně přispějí k podpoře výzkumných infrastruktur, jejichž možný význam se projeví za delší dobu, a urychlení jejich uplatnění na úrovni EU. Budou prováděny v úzké spolupráci s činnostmi probíhajícími v tématických oblastech, aby bylo zajištěno, že všechny akce prováděné na evropské úrovni v rámci EU budou odpovídat potřebám výzkumných infrastruktur v příslušných oblastech. Již nyní lze určit oblasti, kde je možno podpořit používání a posílit stávající evropské infrastruktury, splňující dlouhodobé strategické potřeby zúčastněných stran v akademickém, veřejném a průmyslovém výzkumu, jakož i celé společnosti; tyto oblasti se mohou týkat např. věd o živé přírodě a jejich využití, zejména infrastruktur klinického výzkumu nebo sítí pro pediatrické choroby, informačních a komunikačních technologií, rozvoje průmyslového výzkumu, včetně metrologie, podpory udržitelného rozvoje, zejména v oblastech životního prostředí, a též společenských a humanitních věd.

Pozměňovací návrh 28

Příloha I část 1 nadpis „Činnosti“ bod 1.1.3. odst. 1

Díky rozšíření e-infrastruktur mohou výzkumné obce využívat přetrvávajících služeb vycházejících ze složitých postupů navržených tak, aby virtuálním komunitám zprostředkovaly výkon distribuovaných zdrojů založených na informačních a komunikačních technologiích (výpočetní výkon, propojitelnost, přístrojové vybavení). Posílení evropského přístupu a souvisejících evropských činností v této oblasti může značně přispět ke zvýšení evropského výzkumného potenciálu a jeho využití a může z e-infrastruktur učinit stěžejní součást Evropského výzkumného prostoru, počátek mezioborových inovací a podněcující prvek při změně způsobu vědecké práce. Může rovněž přispět k účasti výzkumných týmů z okrajových a nejvzdálenějších regionů.

Díky rozšíření e-infrastruktur mohou výzkumné obce využívat nezbytných služeb vycházejících z postupů navržených tak, aby virtuálním komunitám zprostředkovaly výkon distribuovaných zdrojů založených na informačních a komunikačních technologiích (výpočetní výkon, propojitelnost, přístrojové vybavení). Posílení evropského přístupu a souvisejících evropských činností v této oblasti může značně přispět ke zvýšení evropského výzkumného potenciálu a jeho využití a může z e-infrastruktur učinit stěžejní součást Evropského výzkumného prostoru, počátek mezioborových inovací a podněcující prvek při změně způsobu vědecké práce. Je rovněž nezbytná účast výzkumných týmů z okrajových a nejvzdálenějších regionů , které využívají tohoto procesu .

Pozměňovací návrh 29

Příloha I část 1 nadpis „Činnosti“ bod 1.1.3. odst. 3

Bude nezbytné koordinovaným způsobem podpořit na úrovni Evropské unie digitální knihovny, archivy, ukládání dat, správu údajů a nezbytné slučování zdrojů, aby bylo možné uspořádat zásobárny údajů pro vědeckou obec a budoucí generace vědců. Bude věnována pozornost posílení důvěry a jistoty ve vztahu k e-infrastrukturám. Navrhované činnosti budou rovněž směřovat k předvídání a zapojování nových požadavků a řešení s cílem usnadnit vznik rozsáhlých zkušeben, které budou provádět výzkum nových průrazných technologií a zabývat se novými uživatelskými požadavky, včetně e-učení (e-learning). Pomoc skupiny pro úvahy o e-infrastrukturách (eIRG) bude pravidelná a bude spočívat v poskytování strategických doporučení.

Bude nezbytné koordinovaným způsobem podpořit na úrovni Evropské unie digitální knihovny (s cílem vytvořit evropskou digitální knihovnu) , archivy, ukládání dat, správu údajů a nezbytné slučování zdrojů, aby bylo možné uspořádat zásobárny údajů pro vědeckou obec a budoucí generace vědců. Bude věnována pozornost posílení důvěry a jistoty ve vztahu k e-infrastrukturám, s vědomím, že je třeba, aby tyto údaje byly dostupné pro budoucí generace. Navrhované činnosti budou rovněž směřovat k předvídání a zapojování nových požadavků a řešení s cílem usnadnit vznik rozsáhlých zkušeben, které budou provádět výzkum nových průrazných technologií a zabývat se novými uživatelskými požadavky, včetně e-učení (e-learning). Pomoc skupiny pro úvahy o e-infrastrukturách (eIRG) bude pravidelná a bude spočívat v poskytování strategických doporučení.

Pozměňovací návrh 30

Příloha I část 1 nadpis „Činnosti“ bod 1.2 odst. 1a (nový)

 

Evropské strategické fórum pro výzkumné iniciativy, technologické platformy, společné technologické iniciativy a Evropská výzkumná rada budou požádány, aby urychleně vyjádřily své požadavky na výzkumné infrastruktury .

Pozměňovací návrh 31

Příloha I část 1 nadpis „Činnosti“ bod 1.2.2. odst. 1 a odst. 2 úvodní část

1.2.2. Podpora vytváření nových výzkumných infrastruktur na základě práce fóra ESFRI týkající se rozvoje evropského plánu pro nové výzkumné infrastruktury. Komise určí prioritní projekty, které by v souladu s rámcovým programem mohly obdržet podporu ES.

1.2.2. Podpora vytváření nových výzkumných infrastruktur v souladu se zásadou „proměnlivé geometrie“ zejména včetně činnosti fóra ESFRI v oblasti rozvoje evropského plánu pro nové výzkumné infrastruktury. Pracovní program bude zahrnovat vybrané prioritní projekty, které by mohly obdržet podporu ES

Činnost související s vytvářením nových infrastruktur se provede ve dvou krocích:

Činnost související s vytvářením nových infrastruktur se provede ve dvou krocích na základě seznamu kritérií stanovených v rámcovém programu :

Pozměňovací návrh 32

Příloha I část 1 nadpis „Činnosti“ bod 1.2.2 odst. 2 bod 2

V druhé fázi, která především za pomoci komplementarity mezi vnitrostátními nástroji a nástroji Společenství (jako např. strukturální fondy nebo Evropská investiční banka) naváže na technické, právní, správní a finanční dohody, jež se podařilo uzavřít, se počítá s prováděním plánů na vytváření infrastruktur. Finanční podporu v souladu s rámcovým programem pro fázi vytváření infrastruktur lze poskytovat takovým prioritním projektům, u nichž je taková podpora nezbytně nutná. V těchto případech se rozhodnutí budou přijímat pomocí mechanizmu závislého na povaze a úrovni požadovaného financování (např. přímý grant, půjčky Evropské investiční banky, k nimž lze usnadnit přístup prostřednictvím finančního nástroje na sdílení rizik (příloha III), či postup podle článku 171).

V druhé fázi, která především za pomoci komplementarity mezi vnitrostátními nástroji a nástroji Společenství (jako např. strukturální fondy nebo Evropská investiční banka) naváže na technické, právní, správní a finanční dohody, jež se podařilo uzavřít, se počítá s prováděním plánů na vytváření infrastruktur s účastí vhodných soukromých finančních institucí . Finanční podporu v souladu s rámcovým programem pro fázi vytváření infrastruktur lze poskytovat takovým prioritním projektům, u nichž je taková podpora nezbytně nutná. V těchto případech se rozhodnutí budou přijímat pomocí mechanizmu závislého na povaze a úrovni požadovaného financování (např. přímý grant, půjčky Evropské investiční banky, k nimž lze usnadnit přístup prostřednictvím finančního nástroje na sdílení rizik (příloha III), či postup podle článku 171).

Pozměňovací návrh 33

Příloha I část 1 nadpis „Činnosti“ bod 1.2.2a (nový)

 

1.2.2 a Střediska „otevřené inovace“

Umožní provádět stěžejní projekty založené na spolupráci průmyslového výzkumu a vývoje na jediném místě, kambudou partneři v rámci konsorcií dočasně vysílat své pracovníkynebo budou poskytovat otevřený přístup k výzkumnýminfrastrukturám a službám formou sdílení zařízení.

Pozměňovací návrh 34

Příloha I část 1 nadpis „Činnosti“ bod 1.2.2b (nový)

 

1.2.2 b Sdílení výsledků výzkumu

Vývoj serveru vědeckých metod, který výrazně pomůže zvýšit účinnost výzkumu tím, že bude za srovnatelných podmínek zpřístupňovat výsledky určitých výzkumných kroků.

Pozměňovací návrh 35

Příloha I část 2 nadpis „Přístup“ odst. 2

Na podporu malých a středních podniků nebo jejich sdružení, jež potřebují externě zajišťovat výzkum ze strany vysokých škol a výzkumných středisek („subjektů provádějících činnosti VTR“), se budou provádět specifické akce. Tyto akce budou prováděny v celé oblasti vědy a techniky. Hodnocení návrhů projektů odpovídajícím způsobem přihlédne k očekávanému hospodářskému dopadu na malé a střední podniky. Finanční prostředky budou přidělovány prostřednictvím dvou režimů: výzkum pro malé a střední podniky a výzkum pro sdružení malých a středních podniků. První režim se zaměřuje především na málo nebo středně technicky vyspělé MSP s malými nebo žádnými výzkumnými možnostmi, ale rovněž na MSP s velkými požadavky na výzkum , které potřebují zadávat výzkumné úkoly, aby tak doplnily své hlavní výzkumné schopnosti. Druhý režim se zaměřuje na sdružení malých a středních podniků, neboť tato sdružení obvykle nejlépe znají nebo určí společné odborné problémy svých členů, a budou moci jednat jejich jménem a propagovat účinné šíření a zavádění výsledků.

Malé a střední podniky nebo jejich sdružení, jež musí zajišťovat výzkum prostřednictvím externích subjektů zabývajících se vědecko-technickým rozvojem, jako jsou např. vysoké školy a výzkumná střediska a malé a střední podniky s velkými požadavky na výzkum, budou podporovány formou specifických akcí. Tyto akce budou prováděny v celé oblasti vědy a techniky. Hodnocení návrhů projektů odpovídajícím způsobem přihlédne k očekávanému hospodářskému dopadu na malé a střední podniky. Finanční prostředky budou přidělovány prostřednictvím dvou režimů: výzkum pro malé a střední podniky a výzkum pro sdružení malých a středních podniků. První režim se zaměřuje především na málo nebo středně technicky vyspělé MSP s malými nebo žádnými výzkumnými možnostmi, ale rovněž na MSP s technologickými možnostmi a malé a třední podniky z tradičních odvětví , které potřebují zadávat výzkumné úkoly, aby tak doplnily své hlavní výzkumné schopnosti v oblasti technologií. Druhý režim se zaměřuje na sdružení malých a středních podniků, neboť tato sdružení obvykle nejlépe znají nebo určí společné odborné problémy svých členů, a budou moci jednat jejich jménem a propagovat účinné šíření a zavádění výsledků.

Pozměňovací návrh 36

Příloha I část 2 nadpis „Přístup“ odst. 3

Kromě těchto specifických akcí bude v celém rámcovém programu účast malých a středních podniků povzbuzována a usnadňována. Potřeby a potenciál malých a středních podniků týkající se výzkumu se náležitě zohledňují při vytváření obsahu tématických oblastí programu Spolupráce, prováděného prostřednictvím projektů různého rozsahu a dosahu v závislosti na oboru a tématu.

Kromě těchto specifických akcí bude v celém rámcovém programu povzbuzována a usnadňována účast malých a středních podniků. Zejména dojde k zjednodušení a zpřehlednění administrativních postupů pro malé a střední podniky a ke snížení nákladů těch z nich, které využívají rámcového programu. Potřeby a potenciál malých a středních podniků týkající se výzkumu se náležitě zohledňují při vytváření obsahu tématických oblastí programu Spolupráce, prováděného prostřednictvím projektů různého rozsahu a dosahu v závislosti na oboru a tématu.

 

K dosažení tohoto cíle budou přijata opatření k usnadnění účasti malých a středních podniků, ať už jednotlivě nebo v uskupeních, na projektech týkajících se prioritních témat programu spolupráce a v technologických platformách.

 

Při financování projektů za účasti malých a středních podniků se bude usilovat o zajištění nejvyššího možného příspěvku od všech institucí Společenství, včetně EIB a EIF.

Pozměňovací návrh 37

Příloha I část 2 nadpis „Přístup“ odst. 4

Při provádění rámcového programu Společenství pro VTR bude zajištěna komplementarita a součinnost s akcemi rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, aby se tak povzbudila a usnadnila účast malých a středních podniků v rámcovém programu Společenství pro VTR.

Při provádění rámcového programu bude zajištěna komplementarita a součinnost s akcemi rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, aby se tak povzbudila a usnadnila účast malých a středních podniků v rámcovém programu. Rovněž bude vyvinuto úsilí o koordinaci s příslušnými vnitrostátními výzkumnými programy, které doplní výzkumné činnosti uvedené níže. S tímto záměrem bude rovněž zvážena možnost společného provádění programů technologického rozvoje zaměřených na malé a střední podniky v rámci programu EUREKA s cílem podpořit inovační projekty přizpůsobené požadavkům trhu. Budou sledovány tyto cíle:

povzbuzovat účast malých a středních podniků v rámcovém programu a usnadňovat jejich přístup k němu; a

zajišťovat, aby malé a střední podniky plně využívaly možností financování, které rámcový program nabízí.

 

Budou vytvořeny projekty s jednoduchými, krátkými, rychlými postupy, bez složitých pravidel financování a zbytečného výkaznictví. V rámcovém programu i v rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace se budou, kde to bude možné, uplatňovat společné aplikace a smluvní principy.

Pozměňovací návrh 38

Příloha I část 2 nadpis „Přístup“ odst. 4a (nový)

 

Budou rovněž zavedeny mechanismy spolupráce s vnitrostátními a regionálními programy na podporu výzkumu a vývoje malých a středních podniků s cílem poskytovat více místních služeb přizpůsobených jejich požadavkům, pomáhajících zajistit kritické množství a posilujících evropský rozměr různých vnitrostátních režimů podpory.

Pozměňovací návrh 39

Příloha I část 2 nadpis „Činnosti“ odst. 1 bod 1

Tento režim podporuje malé skupiny inovačních malých a středních podniků při řešení běžných nebo doplňkových technických problémů. Projekty, jež jsou poměrně krátkodobé, se musejí zaměřit na potřeby inovace malých a středních podniků, které zadávají výzkumné úkoly subjektům provádějícím činnosti VTR, a musejí ukázat jasný potenciál využití pro dotčené malé a střední podniky.

Tento režim podporuje vytváření malých skupin inovačních malých a středních podniků a řemeslných podniků při řešení běžných nebo doplňkových technických problémů a pomáhá jim v jejich práci . Projekty, jež jsou poměrně krátkodobé, se musejí zaměřit na potřeby inovace malých a středních podniků, které zadávají výzkumné úkoly subjektům provádějícím činnosti VTR, a musejí ukázat jasný potenciál využití pro dotčené malé a střední podniky.

Pozměňovací návrh 40

Příloha I část 2 nadpis „Činnosti“ odst. 1 bod 2a (nový)

 

Výzkum malých skupin MSP.

Podporovat malé skupiny novátorských malých a středních podniků při řešení běžných nebo doplňkových technologických problémů, prostřednictvím rámcového programu nebo mezivládních systémů financování, jako jsou iniciativy Komise, EIB a Evropské banky pro obnovu a rozvoj JEREMIE a JASPER.

Pozměňovací návrh 41

Příloha I část 2 nadpis „Činnosti“ podnadpis „Společné rysy režimů“ odrážka 3a (nová)

 

v zájmu povzbuzení výzkumu a vývoje v malých a středních podnicích, které provádějí výzkum se silným potenciálem pro udržitelný růst, může Komise rovněž předložit návrh iniciativy podle článku 169 Smlouvy ve spolupráci s programem EUREKA (např. iniciativa Eurostars).

Pozměňovací návrh 42

Příloha I část 3 nadpis „Přístup“ odst. 3

Cílem projektu Regiony znalostí je podpořit definici a provádění nejlépe vyhovujících politik a strategií pro rozvoj uskupení zaměřených na výzkum a vývoj. Tento projekt prostřednictvím sdílení poznatků zejména zlepší význam a účinnost regionálních výzkumných plánů, bude propagovat a posílí spolupráci mezi uskupeními, přispěje k posílení udržitelného rozvoje stávajících uskupení zaměřených na výzkum a vývoj, jakož i podpoří vytváření uskupení nových. Podpora se bude poskytovat zejména projektům vycházejícím z poptávky a zaměřeným na řešení problémů, jež se zabývají specifickými technickými oblastmi nebo odvětvími.

Cílem projektu Regiony znalostí je podpořit definici a provádění nejlépe vyhovujících politik a strategií pro rozvoj uskupení zaměřených na výzkum a vývoj. Tento projekt prostřednictvím sdílení poznatků zejména zlepší význam a účinnost regionálních výzkumných plánů, bude propagovat a posílí spolupráci mezi uskupeními, přispěje k posílení udržitelného rozvoje stávajících uskupení zaměřených na výzkum a vývoj, jakož i podpoří vytváření uskupení nových. Podpora se bude poskytovat zejména projektům vycházejícím z poptávky a zaměřeným na řešení problémů, jež se zabývají specifickými technickými oblastmi nebo odvětvími zejména tam, kde jsou tyto projekty již nyní projevem integrace mezi regionálními orgány, rozvojovými agenturami, vysokými školami, výzkumnými středisky a průmyslem .

Pozměňovací návrh 43

Příloha I část 3 nadpis „Přístup“ odst. 4a (nový)

 

Zvláštní pozornost je třeba věnovat spolupráci mezi přilehlými regiony v různých členských státech. Jako tomu bylo u programu INTERREG III v EU, musí program Regiony znalostí na základě teritoriálních cílů strukturálních fondů rovněž zahrnovat jak řešení k odstranění přeshraničních překážek, tak i mechanismy, podporující přeshraniční regionální spolupráci v rámci výzkumného prostoru, bez ohledu na to, zda spadají pod cíl konvergence nebo cíl regionální konkurenceschopnosti.

Pozměňovací návrh 44

Příloha I část 3 nadpis „Činnosti“ odst. 1 bod 2

„Instruktáž“ regionů s méně vyvinutou oblastí výzkumu ze strany regionů, kde tato oblast dospěla značně vysoké úrovně, na základě vytváření uskupení zaměřených na výzkum a vývoj. Regionální konsorcia s nadnárodním dosahem zajistí a sdruží účastníky výzkumu z akademické obce, průmyslové sféry a vládních orgánů, aby přicházeli s příkladnými řešeními spolu s technicky méně vyvinutými regiony a pro ně.

„Instruktáž“ regionů s méně vyvinutou oblastí výzkumu ze strany regionů, kde tato oblast dosáhla značně vysoké úrovně, na základě vytváření uskupení zaměřených na výzkum a vývoj nebo lepšího zapojení stávajících uskupení do celosvětového trhu . Regionální konsorcia s nadnárodním dosahem zajistí a sdruží účastníky výzkumu z akademické obce, průmyslové sféry a vládních orgánů, aby přicházeli s příkladnými řešeními spolu s technicky méně vyvinutými regiony a pro ně. Instruktáž musí stanovit opatření, jejichž cílem je vyšší stupeň spolupráce s vědeckými obcemi v nových členských státech.

Pozměňovací návrh 45

Příloha I část 3 nadpis „Činnosti“ odst. 1 bod 3

Iniciativy ke zlepšení integrace účastníků výzkumu a orgánů v regionálních ekonomikách, a to prostřednictvím jejich kontaktů na úrovni uskupení. Tyto iniciativy budou zahrnovat nadnárodní činnosti ke zlepšení vazeb mezi zúčastněnými stranami ve výzkumu a místními podnikatelskými uskupeními, jakož i příslušné činnosti mezi jednotlivými uskupeními.

Iniciativy ke zlepšení integrace účastníků výzkumu a orgánů v regionálních ekonomikách, a to prostřednictvím jejich kontaktů na úrovni uskupení. Tyto iniciativy budou zahrnovat nadnárodní činnosti ke zlepšení vazeb mezi zúčastněnými stranami ve výzkumu a místními podnikatelskými uskupeními, jakož i příslušné činnosti mezi jednotlivými uskupeními. Tyto činnosti by mohly pomoci určit, kde by se činnosti VTR mohly vzájemně doplňovat, a ukázat výhody integrace.

Pozměňovací návrh 46

Příloha I část 3 nadpis „Činnosti“ odst. 2

Podpora bude rovněž směřována ve prospěch činností, jejichž cílem je podpora soustavné vzájemné výměny informací, jakož i kontaktů mezi podobnými projekty a případně s akcemi dalších příslušných programů Společenství (např. analytické a syntetické pracovní semináře, kulaté stoly, publikace).

Podpora bude rovněž směřována ve prospěch činností, jejichž cílem je podpora soustavné vzájemné výměny informací, jakož i kontaktů mezi podobnými projekty a případně s akcemi v rámci dalších příslušných programů Společenství (např. analytické a syntetické pracovní semináře, kulaté stoly, publikace) a zapojení třetích zemí, bude-li to pro cíle projektu nezbytné .

Pozměňovací návrh 47

Příloha I část 4 nadpis „Činnosti“ odst. 1 bod 1

Výměna know-how a zkušeností prostřednictvím nadnárodního obousměrného vysílání výzkumných pracovníků mezi vybranými středisky ve způsobilých regionech a jednou partnerskou organizací či více partnerskými organizacemi v jiném státě EU, s inherentním požadavkem povinného návratu pro vyslané pracovníky pocházející z vybraných středisek ve způsobilých regionech;

Výměna know-how a zkušeností prostřednictvím nadnárodního obousměrného vysílání výzkumných pracovníků a manažerů mezi vybranými středisky ve způsobilých regionech a jednou partnerskou organizací či více partnerskými organizacemi v členských státech, přidružených zemích, sousedních zemích a třetích zemích , s inherentním požadavkem povinného návratu pro vyslané pracovníky pocházející z vybraných středisek ve způsobilých regionech;

Pozměňovací návrh 48

Příloha I část 4 nadpis „Činnosti“ odst. 1 bod 4

Organizování pracovních seminářů a konferencí pro usnadnění předávání znalostí na vnitrostátní a mezinárodní úrovni s účastí jak vlastních výzkumných pracovníků vybraných středisek, tak hostujících výzkumných pracovníků z dalších zemí v rámci zlepšování kapacit mezinárodní odborné přípravy a věhlasu těchto středisek; účast výzkumných pracovníků ze středisek vybraných v rámci režimu na mezinárodních konferencích nebo krátkodobých akcích odborné přípravy s cílem sdílet znalosti, vytvářet sítě a intenzivnější mezinárodní vazby.

Organizování pracovních seminářů a konferencí pro usnadnění předávání znalostí na vnitrostátní , regionální a mezinárodní úrovni s účastí jak vlastních výzkumných pracovníků vybraných středisek, tak hostujících výzkumných pracovníků z dalších zemí v rámci zlepšování kapacit mezinárodní odborné přípravy a věhlasu těchto středisek; účast výzkumných pracovníků ze středisek vybraných v rámci režimu na mezinárodních konferencích nebo krátkodobých akcích odborné přípravy s cílem sdílet znalosti, vytvářet sítě a intenzivnější mezinárodní vazby.

Pozměňovací návrh 49

Příloha I část 5 nadpis „Cíl“ odst. 1a (nový)

 

Vědecké poznatky a společenský rozvoj se vzájemně ovlivňují, zejména pokud jde o politiku v oblasti životního prostředí. Navíc bude ve veřejné diskusi využito více kvantitativních prvků za účelem vyvracení iracionálních a pseudovědeckých argumentů.

Pozměňovací návrh 50

Příloha I část 5 nadpis „Přístup“ odst. 2

Rozvoj společnosti v jednotlivých oblastech Evropy z velké části záleží na schopnosti těchto společenství vytvořit, využít a šířit znalosti a na tomto základě se neustále zasazovat o inovace. Vědecký výzkum hraje v tomto ohledu hlavní úlohu a měl by nadále být jedním z prvků, které dodávají impulzy při podpoře růstu, dobrých životních podmínek a udržitelného rozvoje.

Rozvoj společnosti v jednotlivých oblastech Evropy z velké části záleží na schopnosti těchto společenství vytvořit, využít a šířit znalosti a na tomto základě se neustále zasazovat o inovace. Nové znalosti se rozvíjejí v celé společnosti, avšak klíčovou roli při jejich vytváření hraje „trojúhelník znalostí“, který tvoří výzkum, vzdělání a inovace. Vědecký výzkum hraje v tomto ohledu hlavní úlohu a měl by nadále být jedním z prvků, které dodávají impulzy při podpoře růstu, dobrých životních podmínek a udržitelného rozvoje.

Pozměňovací návrh 51

Příloha I část 5 nadpis „Přístup“ odst. 3

Pro dosažení tohoto cíle je zcela nezbytné vytvořit sociální a kulturní prostředí přispívající k úspěšnému a využitelnému výzkumu. To znamená, že se zohlední oprávněné obavy a potřeby členů společnosti; z toho vyplývá posílená demokratická diskuse s větším zapojením veřejnosti a její větší informovanost, jakož i lepší podmínky pro kolektivní rozhodování o vědeckých otázkách. V tomto prostředí by rovněž měl být vytvořen prostor pro vědecká povolání, nový dynamický nárůst investic do výzkumu a následné šíření znalostí, z nějž vychází lisabonská strategie.

Pro dosažení tohoto cíle je zcela nezbytné vytvořit sociální a kulturní prostředí přispívající k úspěšnému a využitelnému výzkumu. To znamená, že se zohlední oprávněné obavy a potřeby členů společnosti; z toho vyplývá posílená demokratická diskuse s větším zapojením veřejnosti a její větší informovanost, jakož i lepší podmínky pro kolektivní rozhodování o vědeckých otázkách. Organizace občanské společnosti by měly mít možnost zadávat výzkumné úkoly externím subjektům. V tomto prostředí by rovněž měl být vytvořen prostor pro vědecká povolání, nový dynamický nárůst investic do výzkumu a následné šíření znalostí, z nějž vychází lisabonská strategie. Tato činnost bude rovněž usilovat o plné zapojení žen do světa vědy. Je nezbytné, aby se rozšířil evropský rozměr témat týkajících se „vědy a společnosti“ (například vztah mezi technikou, zaměstnaností a pracovištěm nebo zásadní rozhodnutí v oblasti energetiky, životního prostředí a zdraví).

Pozměňovací návrh 52

Příloha I část 5 nadpis „Přístup“ odst. 7 odrážka 4

překlenout propast mezi lidmi s vědeckým vzděláním a lidmi, kteří je nemají, propagovat vnímání vědecké kultury v přímém sousedství všech občanů (obracet se na města, regiony, nadace, vědecká střediska atd.);

překlenout propast mezi lidmi s vědeckým vzděláním a lidmi, kteří je nemají, propagovat vnímání vědecké kultury v přímém sousedství všech občanů (obracet se na města, regiony, nadace, vědecká střediska , muzea, organizace občanské společnosti atd.);

Pozměňovací návrh 53

Příloha I část 5 nadpis „Přístup“ odst. 7 odrážka 4a (nová)

 

povzbudit diskusi ve výzkumné obci o společenských aspektech výzkumu;

Pozměňovací návrh 54

Příloha I část 5 nadpis „Přístup“ odst. 7 odrážka 4b (nová)

 

prozkoumat možnosti zlepšování správy evropského výzkumu a inovací;

Pozměňovací návrh 55

Příloha I část 5 nadpis „Přístup“ odst. 7 odrážka 6

vytvářet představu vědy a výzkumných pracovníků srozumitelnou všem, obzvláště mladým lidem;

prezentovat vědu jako důvěryhodnou činnost a výzkumné pracovníky jako důvěryhodné osoby a vytvářet představu vědy a výzkumných pracovníků srozumitelnou všem, obzvláště mladým lidem;

Pozměňovací návrh 56

Příloha I část 5 nadpis „Přístup“ odst. 7 odrážka 7

napomáhat ženám v pokračujícím vědeckém profesním postupu a lepším využívání vědeckých vloh ve prospěch všech;

podporovat ženy ve vědeckém profesním postupu a využívat jejich vědeckých vloh ve prospěch všech;

Pozměňovací návrh 57

Příloha I část 5 nadpis „Přístup“ odst. 7 odrážka 8

obnovit vědeckou komunikaci a upřednostňovat moderní prostředky k dosažení lepšího vlivu, přičemž se bude napomáhat vědcům, aby úzce spolupracovali s odborníky v hromadných sdělovacích prostředcích.

obnovit vědeckou komunikaci a upřednostňovat moderní prostředky k dosažení lepšího vlivu, přičemž se bude napomáhat vědcům, aby úzce spolupracovali s odborníky v hromadných sdělovacích prostředcích , zejména v oblasti nových informačních a komunikačních technologií.

Pozměňovací návrh 58

Příloha I část 5 nadpis „Přístup“ odst. 7 odrážka 8a (nová)

 

spolupracovat s neziskovými iniciativami v oblasti vývoje léků.

Pozměňovací návrh 59

Příloha I část 5 nadpis „Přístup“ podnadpis „První oblast činností:“ bod 1 odrážka 1

zlepšování využití a sledování dopadu vědeckého poradenství a odborných znalostí pro tvorbu politik v Evropě, a vývoj praktických nástrojů a režimů (např. elektronické sítě);

pomáhat při průběžném vzdělávání a pořádání opakovacích kurzů pro odborníky a úředníky, kteří řídí pomocné a výzkumné programy v členských státech a svých regionech, a postupně sjednocovat metody a obeznámenost s osvědčenými postupy.

Pozměňovací návrh 60

Příloha I část 5 nadpis „Přístup“ podnadpis „První oblast činností:“ bod 1 odrážka 2

podpora důvěry a samoregulace v rámci vědecké obce;

podpora demokratické odpovědnosti, důvěry a samoregulace v rámci vědecké obce, předefinování a šíření základních kritérií vědeckých záruk ;

Pozměňovací návrh 61

Příloha I část 5 nadpis „Přístup“ podnadpis „První oblast činností:“ bod 2 odrážka 2a (nová)

 

větší důraz na diskusi v rámci výzkumné obce o společenských aspektech výzkumu.

Pozměňovací návrh 62

Příloha I část 5 nadpis „Přístup“ podnadpis „První oblast činností:“ bod 3

S cílem zaměřit se na vztah mezi vědou a společností prostřednictvím řádných politik je na úrovni Evropské unie zapotřebí prohlubovat, upevňovat a šířit znalosti nashromážděné v oborech dějin , sociologie a filozofie jednotlivých věd. Vědci z těchto oborů by za tímto účelem měli vytvářet příslušné sítě, které by strukturovaly výzkum a diskuse s cílem ukázat skutečnou účast vědy při vytváření evropské společnosti a identity, přičemž se zejména zdůrazní:

S cílem zaměřit se na vztah mezi vědou a společností prostřednictvím řádných politik je na úrovni Evropské unie zapotřebí prohlubovat, upevňovat a šířit znalosti nashromážděné v průběhu dějin ve vědecko-technickém dědictví a v oborech sociologie a filozofie jednotlivých věd. Vědci z těchto oborů by za tímto účelem měli vytvářet příslušné sítě, které by strukturovaly výzkum a diskusi s cílem ukázat skutečnou účast vědy při vytváření evropské společnosti a identity a přispívaly k této diskusi , přičemž se zejména zdůrazní:

— vztahy mezi vědou, demokracií a právem,

— vztahy mezi vědou, demokracií a právem,

— výzkum etiky ve vědě a technice,

— výzkum etiky ve vědě a technice,

— vzájemný vliv vědy a kultury,

— vzájemný vliv vědy a kultury,

— úloha a vnímání vědců .

— úloha a vnímání mužů a žen ve vědě,

 

postupy hodnocení rizik a řízení jako nástroje pro rozhodování s cílem omezit iracionální reakce společnosti,

 

metody, jimiž lze vědu učinit srozumitelnější pro společnost a podporovat veřejný dialog.

Pozměňovací návrh 63

Příloha I část 5 nadpis „Přístup“ podnadpis „Druhá oblast činností:“ bod 2 úvodní část

Budou navrženy činnosti směřující k tomu, aby vědecká profesní dráha byla přitažlivější pro více lidí, k podpoře vazeb mezi generacemi a zvýšení úrovně celkové vědecké gramotnosti. Evropské výměnné programy a programy spolupráce se zaměří na metody vědeckého vyučování přizpůsobené mladým posluchačům, podporu vyučujících ve vědeckých oborech (koncepty, podklady) a na rozvíjení vazeb mezi vzdělávacími institucemi a profesním životem. Dále lze podporovat akce se širokou evropskou oblastí působnosti, kde se setkají etablovaní vědci - coby „modely pro utváření psychosociálních rolí“ - a začínající mladí vědci. Bude věnována pozornost podpůrnému výzkumu při zohlednění sociálních kontextů a kulturních hodnot. Postupy se zaměří na tři hlediska:

Budou navrženy činnosti směřující k tomu, aby vědecká profesní dráha byla přitažlivější pro více lidí, k podpoře vazeb mezi generacemi, ke zvýšení úrovně celkové vědecké gramotnosti a především k analyzování faktorů, které vedou mladé lidi k tomu, že rezignují na profesní dráhu ve vědeckých a technických oborech. Evropské výměnné programy a programy spolupráce se zaměří na metody vědeckého vyučování přizpůsobené mladým posluchačům, podporu vyučujících ve vědeckých oborech (koncepty, podklady) a na rozvíjení vazeb mezi vzdělávacími institucemi a profesním životem. Dále lze podporovat akce se širokou evropskou oblastí působnosti, kde se setkají etablovaní vědci - coby „modely pro utváření psychosociálních rolí“ - a začínající mladí vědci. Bude věnována pozornost podpůrnému výzkumu při zohlednění sociálních kontextů a kulturních hodnot. Postupy se zaměří na tři hlediska:

Pozměňovací návrh 64

Příloha I část 5 nadpis „Přístup“ podnadpis „Druhá oblast činností:“ bod 2 odrážka 3a (nová)

 

zintenzivnit výuku vědeckých předmětů na všech úrovních vnitrostátních vzdělávacích systémů.

Pozměňovací návrh 65

Příloha I část 5 nadpis „Přístup“ podnadpis „Třetí oblast činností:“ odrážka 5

podporu špičkové nadnárodní výzkumné a vědecké komunikace prostřednictvím populárních cen;

podporu špičkové nadnárodní výzkumné a vědecké komunikace prostřednictvím populárních cen a zřízením „týdne vědecké kultury“ ;

Pozměňovací návrh 66

Příloha I část 5 nadpis „Přístup“ podnadpis „Třetí oblast činností:“ odrážky 6a a 6b (nové)

 

zlepšení způsobu, jakým vědecká obec zprostředkovává výsledky výzkumu a problémy související s výzkumem jak těm, kdo činí politická rozhodnutí, tak veřejnosti s cílem kvalifikovaně přispět k diskusi o politice v oblasti vědy.

 

pobídky pro výzkumné pracovníky, kteří komunikují se společností, aby byli ve svém výzkumu otevření vůči základním předpokladům a hodnotám, obavám a případným hospodářským zájmům.

Pozměňovací návrh 67

Příloha I část 5 nadpis „Přístup“ podnadpis „Třetí oblast činností a):“ (nový)

 

Třetí oblast činností a): Mnohojazyčnost

Iniciativy budou zaměřeny na posílení výzkumu a vývoje ve vztahu k technologiím informační společnosti na poli jazykovědy a na podporu vědy a techniky v oblasti mnohojazyčnosti.

Pozměňovací návrh 68

Příloha I část 6 nadpis „Cíl“ odst. 2a (nový)

 

Bude vypracována celková strategie spolupráce, zahrnující veškeré mezinárodní akce provedené v rámci různých specifických programů v rámci rámcového programu.

Pozměňovací návrh 69

Příloha I část 6 nadpis „Přístup“ odst. 1 úvodní část

Současné politické rozhovory a partnerské sítě s různými regiony ve třetích zemích budou posíleny s cílem určit a zajistit prioritní výzkumné oblasti společného zájmu a vzájemného prospěchu s těmito vybranými třetími zeměmi (partnerské země mezinárodní spolupráce) pro akce specifické mezinárodní spolupráce specifického programu Spolupráce, jakož i s cílem poskytnout impulzy a napomoci tak k provádění těchto akcí. Mnohostrannou koordinací vnitrostátních politik a činností VTR bude podporována koordinace vnitrostátních programů (členské státy, kandidátské a přidružené země), čímž se posílí ucelenost vnitrostátních činností mezinárodní vědecké spolupráce. Spolupráce se třetími zeměmi v rámcovém programu bude zaměřena zejména na následující skupiny zemí:

Současné politické rozhovory a partnerské sítě s různými regiony ve třetích zemích budou posíleny s cílem určit a zajistit prioritní výzkumné oblasti společného zájmu a vzájemného prospěchu s těmito vybranými třetími zeměmi (partnerské země mezinárodní spolupráce) pro akce specifické mezinárodní spolupráce specifického programu Spolupráce, jakož i s cílem poskytnout impulzy, a napomoci tak k provádění těchto akcí, a bude poskytnut prostor pro koordinaci s mezinárodními aktivitami členských států v zájmu vytvoření součinností . Mnohostrannou koordinací vnitrostátních politik a činností VTR bude podporována koordinace vnitrostátních programů (členské státy, kandidátské a přidružené země), čímž se posílí ucelenost vnitrostátních činností mezinárodní vědecké spolupráce. Spolupráce se třetími zeměmi v rámcovém programu bude zaměřena zejména na následující skupiny zemí:

Pozměňovací návrh 70

Příloha I část 6 nadpis „Přístup“ odst. 2

Tematicky zaměřené výzkumné akce mezinárodní spolupráce se provádějí v rámci specifického programu Spolupráce. Mezinárodní akce v oblasti lidského potenciálu se uskutečňují v rámci specifického programu Lidé. V tomto programu jsou popsané horizontální podpůrné činnosti v rámci mezinárodní spolupráce. Bude zajištěna celková koordinace akcí mezinárodní spolupráce v rámci různých programů.

Tematicky zaměřené výzkumné akce mezinárodní spolupráce se provádějí v rámci programu Spolupráce. Mezinárodní akce v oblasti lidského potenciálu se uskutečňují v rámci specifického programu Lidé ... V tomto programu jsou popsány činnosti v rámci mezinárodní spolupráce a konkrétní činnosti spolupráce včetně opatření na podporu provádění evropské strategie pro mezinárodní spolupráci ve vědě. Bude zajištěna celková koordinace akcí mezinárodní spolupráce v rámci různých programů.

Pozměňovací návrh 71

Příloha III odst. 1

V souladu s přílohou II poskytne Společenství grant (koordinační a podpůrná akce) Evropské investiční bance (EIB). Tento grant zvýšením možnosti řízení rizik ze strany banky přispěje k uskutečňování cíle Společenství, jímž je podpora investic soukromého sektoru do výzkumu, a umožní tak i) rozsáhlejší objem úvěrování EIB pro určitou míru rizika a ii) financování rizikovějších evropských akcí v oblasti VTR, než by bez takové podpory Společenství bylo možné.

V souladu s přílohou II poskytne Společenství grant (koordinační a podpůrná akce) Evropské investiční bance (EIB) , která bude partnerem ve sdíleném riziku . Tento grant zvýšením možnosti řízení rizik ze strany banky přispěje k uskutečňování cíle Společenství, jímž je podpora investic soukromého sektoru do výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací a umožní tak i) rozsáhlejší objem úvěrování a záruk EIB pro určitou míru rizika a ii) financování rizikovějších evropských akcí v oblasti VTR, než by bez takové podpory Společenství bylo možné.

Pozměňovací návrh 72

Příloha III odst. 2

Evropská investiční banka bude půjčovat finanční prostředky získané na mezinárodních finančních trzích v souladu s vlastními standardními pravidly, předpisy a postupy. Tento grant pak společně s vlastními prostředky použije na poskytování a přidělování kapitálu v rámci banky k pokrytí části rizik souvisících s těmito úvěry na způsobilé rozsáhlé evropské akce v oblasti VTR.

Evropská investiční banka bude půjčovat finanční prostředky získané na mezinárodních finančních trzích v souladu s vlastními standardními pravidly, předpisy a postupy. Tento grant pak společně s vlastními prostředky použije na poskytování a přidělování kapitálu v rámci banky k pokrytí části rizik souvisících s těmito úvěry na způsobilé evropské akce v oblasti VTR.

Pozměňovací návrh 73

Příloha III odst. 5 bod 2

Způsobilost rozsáhlých evropských akcí VTR. Rozvoj výzkumných infrastruktur hrazený ze strany Společenství v rámci tohoto specifického programu se zpravidla automaticky považuje za způsobilý. Další výzkumné infrastruktury lze též vzít v úvahu. V souladu s nařízením přijatým podle článku 167 Smlouvy stanoví dohoda o grantu rovněž procedurální ustanovení a zaručí Společenství možnost za určitých okolností vetovat využití grantu pro poskytování půjček navrhovaných ze strany EIB.

Způsobilost evropských akcí VTR. Rozvoj výzkumných infrastruktur hrazený ze strany Společenství v rámci tohoto specifického programu se zpravidla automaticky považuje za způsobilý. Další výzkumné infrastruktury lze též vzít v úvahu. Žadatelé (včetně malých a středních podniků) by měli tento nástroj využívat bez ohledu na svou velikost k financování svých činností. V souladu s nařízením přijatým podle článku 167 Smlouvy stanoví dohoda o grantu rovněž procedurální ustanovení a zaručí Společenství možnost za určitých okolností vetovat využití grantu pro poskytování půjček navrhovaných ze strany EIB.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

P6_TA(2006)0521

Specifický program „Spolupráce“ 2007 až 2013 (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace) *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu s názvem Spolupráce, kterým se provádí sedmý rámcový program (2007 až 2013) Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (KOM(2005)0440 — C6-0381/2005 — 2005/0185(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0440) (1) a na pozměněný návrh (KOM(2005)0440/2) (1),

s ohledem na článek 166 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0381/2005),

s ohledem článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0379/2006),

1.

schvaluje návrh Komise v pozměněném znění;

2.

domnívá se, že orientační referenční finanční částka stanovená v legislativním návrhu musí být v souladu se stropem okruhu 1a finančního rámce pro období 2007-2013, a zdůrazňuje, že roční částka bude stanovena v průběhu ročního rozpočtového procesu v souladu s bodem 38 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006 (2);

3.

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

4.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

5.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

6.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU

Pozměňovací návrh 1

Bod odůvodnění 4

(4) Rámcový program by měl doplňovat činnosti prováděné ve členských státech a další akce Společenství, které jsou nezbytné pro celkové strategické úsilí při provádění lisabonských cílů , a činnosti týkající se strukturálních fondů, zemědělství, vzdělávání, školení, konkurenceschopnosti a inovací, průmyslu, zdraví, ochrany spotřebitele, zaměstnanosti, energetiky, dopravy a životního prostředí.

(4) Tento specifický program by měl doplňovat činnosti prováděné ve členských státech a další akce Společenství, které jsou nezbytné pro celkové strategické úsilí při provádění lisabonských cílů. Akce podle tohoto programu by proto měly být co nejúčinnější a posilovat doplňkovou povahu a součinnost s dalšími programy a akcemi Společenství, zejména s těmi, které se týkají strukturálních fondů, zemědělství, vzdělávání, školení, kultury, konkurenceschopnosti a inovací, průmyslu, zdraví, ochrany spotřebitele, zaměstnanosti, energetiky, dopravy, životního prostředí a informační společnosti .

Pozměňovací návrh 2

Bod odůvodnění 4a (nový)

 

(4a) V souladu s doporučeními Evropského poradního výboru pro výzkum (EPVPV 04 009, duben 2004) a v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 10. března 2005 o vědě a technologii - hlavních směrech budoucí politiky Evropské unie na podporu výzkumu (3) by se v rámci tohoto specifického programu mělo zvláště přihlížet k požadavkům víceoborovosti a mezioborovosti.

Pozměňovací návrh 3

Bod odůvodnění 4b (nový)

 

(4b) Tento specifický program by se měl zvláště zaměřit na předávání poznatků, výsledků a technologií získaných v odvětví veřejného výzkumu podnikům, zejména malým a středním, a na mechanismy pro zajištění účinného a souvislého předávání požadavků podniků výzkumným týmům.

Pozměňovací návrh 4

Bod odůvodnění 5

(5) Inovace a činnosti týkající se malých a středních podniků podporované v rámci tohoto specifického rámcového programu by měly doplňovat činnosti prováděné v rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovaci.

(5) Tento specifický program se měl zvláště zaměřit na zajištění přiměřené účasti malých a středních podniků na všech jeho činnostech a projektech . Inovace a činnosti týkající se malých a středních podniků podporované v rámci tohoto specifického programu by měly usilovat o co největší součinnost a doplňování činností prováděných v rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovaci a ostatních programů a akcí Společenství.

Pozměňovací návrh 5

Bod odůvodnění 5a (nový)

 

(5a) Tento specifický program by měl přihlížet k významu regionů při uskutečňování Evropského výzkumného prostoru uznaného Komisí ve sdělení o regionálním rozměru Evropského výzkumného prostoru (KOM(2001)0549).

Pozměňovací návrh 6

Bod odůvodnění 7

(7) Tento specifický program by měl přispět ke grantu Evropské investiční bance na vytvoření „finančního zařízení sdílení rizik“, aby se zlepšil přístup k půjčkám EIB.

(7) Tento specifický program by měl přispět ke grantu Evropské investiční bance na vytvoření „finančního nástroje sdílení rizik“, aby se zlepšil přístup k půjčkám EIB. Obdobně by měl specifický program poskytnout finanční podporu ve stejné výši s cílem pokrýt riziko spojené s účastí malých a středních podniků na projektech a ušetřit jim tak nutnost získat bankovní záruky.

Pozměňovací návrh 7

Bod odůvodnění 8

(8) V souladu s článkem 170 Smlouvy uzavřelo Společenství řadu mezinárodních dohod v oblasti výzkumu a mělo by usilovat o posílení mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu, aby se prohloubila integrace Společenství do celosvětové výzkumné obce. Proto by tento specifický program měl být otevřen účasti zemí, které za tímto účelem uzavřou nezbytné smlouvy, a na úrovni projektů by měl být rovněž na základě vzájemného prospěchu otevřen účasti subjektů ze třetích zemí a mezinárodních organizací pro vědeckou spolupráci.

(8) V souladu s článkem 170 Smlouvy uzavřelo Společenství řadu mezinárodních dohod v oblasti výzkumu a mělo by usilovat o posílení mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu, aby se prohloubila integrace Společenství do celosvětové výzkumné obce. Proto by tento specifický program měl být otevřen účasti zemí, které za tímto účelem uzavřely nezbytné smlouvy, a měl by také posilovat spolupráci se zeměmi, které za tímto účelem neuzavřely žádné dohody, a na úrovni projektů, na základě obecného blaha a vzájemného prospěchu by měl být rovněž otevřen účasti subjektů ze třetích zemí a mezinárodních organizací pro vědeckou spolupráci.

Pozměňovací návrh 8

Bod odůvodnění 9

(9) Výzkumné činnosti uskutečňované v rámci tohoto programu by měly dodržovat základní etické zásady včetně těch, které jsou stanoveny v Listině základních práv Evropské unie.

(9) Výzkumné činnosti uskutečňované v rámci tohoto programu by měly dodržovat základní etické zásady včetně těch, které jsou stanoveny v Listině základních práv Evropské unie, stvrzovat občanské a humanitní hodnoty výzkumu a brát současně ohled na etickou a kulturní rozmanitost.

Pozměňovací návrh 9

Bod odůvodnění 9a (nový)

 

(9a) Tento specifický program by měl náležitě zohlednit významnou úlohu vysokých škol při zajišťování skutečně vynikajících výkonů ve vědeckém a technickém výzkumu při budování Evropského výzkumného prostoru, jak potvrzuje sdělení Komise o úloze vysokých škol v Evropě znalostí (KOM(2003)0058), a při přispívání k rozvoji společnosti znalostí.

Pozměňovací návrh 10

Bod odůvodnění 10

(10) Rámcový program by měl přispívat k prosazování udržitelného rozvoje.

(10) Tento specifický program a celý sedmý rámcový program by měly přispívat k prosazování udržitelného rozvoje.

Pozměňovací návrh 11

Bod odůvodnění 10a (nový)

 

(10a) Tento specifický program by měl přispět k šíření poznatků vědy a techniky s cílem přiblížit je společnosti.

Pozměňovací návrh 12

Bod odůvodnění 11

(11) Je třeba zajistit řádnou finanční správu rámcového programu a jeho provádění způsobem co možná nejefektivnějším a nepraktičtějším a rovněž snadno přístupným všem účastníkům , a to v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení a jeho následným změnám.

(11) Komise se zavazuje zajistit řádnou finanční správu sedmého rámcového programu a tohoto specifického programu a jejich provádění , a rovněž průhledný, jasný a snadný přístup pro všechny účastníky, co nejjednodušším a nejefektivnějším způsobem , a to v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení a jeho následným změnám.

Pozměňovací návrh 13

Článek 2

Specifický program podporuje činnosti založené na spolupráci, které jsou zaměřeny na celou řadu výzkumných akcí prováděných za nadnárodní spolupráce v následujících tématických oblastech:

Specifický program podporuje činnosti založené na spolupráci, které jsou zaměřeny na celou řadu výzkumných akcí prováděných za nadnárodní spolupráce v následujících tématických oblastech:

(a) zdraví;

(a) zdraví;

(b) potraviny, zemědělství a biotechnologie;

(b) potraviny, zemědělství a rybolov, a biotechnologie;

(c) informační a komunikační technologie;

(c) informační a komunikační technologie;

(d)

nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie;

(d)

nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie;

(e) energetika;

(e) energetika;

(f) životní prostředí (včetně změny klimatu);

(f) životní prostředí (včetně změny klimatu);

(g) doprava (včetně letectví);

(g) doprava (včetně letectví);

(h) sociálně-ekonomické a humanitní vědy;

(h) sociálně-ekonomické a humanitní vědy;

(i) bezpečnost a vesmír .

(i) bezpečnost;

 

(ia) vesmír.

Pozměňovací návrh 14

Čl. 3a odst. 1 (nový)

 

Článek 3a

1. Komise přijme veškerá nezbytná opatření, aby ověřila, zda činnosti, na které jsou vynakládány finanční prostředky, probíhají účinně a v souladu s ustanoveními nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

Pozměňovací návrh 15

Čl. 3a odst. 2 (nový)

 

2. Celkové administrativní výdaje specifického programu, včetně interních výdajů a výdajů na řízení výkonné agentury, jejíž zřízení se navrhuje, by měly být úměrné aktivitám rozvíjeným v rámci specifického programu a podléhat rozhodnutí rozpočtových a legislativních orgánů.

Pozměňovací návrh 16

Čl. 3a odst. 3 (nový)

 

3. Rozpočtové položky se použijí v souladu se zásadou řádného finančního řízení, konkrétně v souladu se zásadou úspornosti, hospodárnosti a účinnosti, a taktéž se zásadou proporcionality.

Pozměňovací návrh 17

Čl. 4 odst. 1

1. Všechny výzkumné činnosti v rámci specifického programu musí být prováděny v souladu se základními etickými zásadami.

1. Všechny výzkumné činnosti v rámci specifického programu musí být prováděny v souladu se základními etickými zásadami , s přihlédnutím k vědeckým bezpečnostním prvkům, které jsou vyžadovány podle dané oblasti znalostí a druhu dotčeného výzkumu .

Pozměňovací návrh 18

Článek 5a (nový)

 

Článek 5a

Komise bude s předstihem informovat o provádění specifických programů rozpočtový orgán, kdykoli bude mít v úmyslu odchýlit se od rozdělení výdajů stanoveného v souhrnném rozpočtu.

Pozměňovací návrh 19

Čl. 6 odst. 3

3. Pracovní program upřesní kritéria pro hodnocení návrhů na nepřímé akce v rámci režimů financování a kritéria pro výběr projektů. Bude sem patřit kritérium excelence, dopadu a provádění a v tomto rámci lze dodatečné požadavky, váhu a prahy v pracovním programu dále upřesnit nebo doplnit.

3. Pracovní program upřesní kritéria pro hodnocení návrhů na nepřímé akce v rámci režimů financování a kritéria pro výběr projektů , přičemž bude uznávat slučitelnost souběžné účasti výzkumných pracovníků a skupin v národních a evropských programech . Bude sem patřit kritérium excelence, dopadu a provádění a v tomto rámci lze dodatečné požadavky, váhu a prahy v pracovním programu dále upřesnit nebo doplnit.

Pozměňovací návrh 20

Čl. 7 odst. 2

2. Postup uvedený v čl. 8 odst. 2 se použije pro přijetí:

2. Regulativní postup s kontrolou uvedený v čl. 8 odst. 3 se použije pro přijetí:

Pozměňovací návrh 21

Článek 8

1. Komisi je nápomocen výbor.

1. Komisi je nápomocen výbor.

2. Odkazujeli se na tento odstavec, použije se řídící postup podle článku 4 rozhodnutí 1999/468/ES v souladu s čl. 7 odst. 3 uvedeného rozhodnutí.

2. Komise pravidelně informuje výbor o celkovém vývoji při provádění specifického programu a informuje o všech činnostech v rámci výzkumu a technologického rozvoje, které jsou financovány z programu.

3. Odkazujeli se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

3. Odkazujeli se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení uvedené v článku 8 zmíněného rozhodnutí.

4. Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 a v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

 

5. Komise pravidelně informuje výbor o celkovém pokroku při provádění specifického programu a poskytne mu údaje o všech akcích VTR hrazených v rámci tohoto programu.

 

Pozměňovací návrh 22

Příloha I, úvod, odstavec 2

Zastřešujícím cílem je přispívat k udržitelnému rozvoji v souvislosti s podporou výzkumu na vynikající úrovni.

Výzkum musí směřovat především k obohacování vědomostí. Zastřešujícím cílem je přispívat k obohacování vědomostí, jakož i k udržitelnému rozvoji v souvislosti s podporou výzkumu na vynikající úrovni. Výzkum je základním nástrojem k podpoře sociálního začlenění, aktivní účasti a aktivního občanství, hospodářského růstu, konkurenceschopnosti, zdraví a kvality života.

Pozměňovací návrh 23

Příloha I, úvod, odstavec 2a (nový)

 

Pokud jde o partnerství vysokých škol a průmyslu, Komise se bude zasazovat o šíření výsledků základního i aplikovaného výzkumu, jestliže tyto výsledky budou ve veřejném zájmu a budou směřovat k dosažení obecného blaha.

Pozměňovací návrh 24

Příloha I, úvod, odst. 3 bod 9)

(9) bezpečnost a vesmír.

(9) bezpečnost;

 

(9a) vesmír.

Pozměňovací návrh 25

Příloha I úvod odstavec 5

Náležitě se zohlední zásada udržitelného rozvoje a rovnoprávnost mužů a žen . Pokud to bude v souvislosti s činnostmi v rámci tohoto specifického programu vhodné, budou dále zvážena etická, sociální, právní a širší kulturní hlediska výzkumu, jenž má být proveden, a jeho možná využití, jakož i sociálně ekonomické dopady vědecko-technického rozvoje a také výhledy.

Zásada vědeckotechnické excelence musí být zásadním prvkem celého sedmého rámcového programu . Pokud to bude v souvislosti s činnostmi v rámci tohoto specifického programu vhodné, budou dále zvážena etická, sociální, právní a širší kulturní hlediska výzkumu, jenž má být proveden, a jeho možná využití, jakož i sociálně ekonomické dopady vědeckotechnického rozvoje a také výhledy.

Pozměňovací návrh 26

Příloha I, odstavec 5a (nový)

 

Zvláštní pozornost bude věnována zvyšování soudržnosti mezi státy a regiony Evropské unie v oblasti vědy a techniky, zejména v oblasti opatření umožňujících snížení rozdílů v úrovni technického vybavení mezi jednotlivými oblastmi, a to prostřednictvím diferencované podpory technických kapacit podniků na všech úrovních. Proto budou činnosti rámcového programu koordinovány s akčními směry ostatních politik Společenství, zejména s regionální politikou a s politikami hospodářské soutěže a inovací.

Pozměňovací návrh 27

Příloha I, okruh „Víceoborový a vícetematický výzkum včetně společných výzev“, odstavec 1

Zvláštní pozornost bude věnována prioritním vědním oblastem, které se prolínají různými tématy, jako jsou námořní vědní obory a technologie. Víceoborovost bude podporována společnými vícetematickými přístupy k předmětům výzkumu a techniky, které souvisejí s více než jedním tématem. Tyto vícetematické přístupy se budou provádět mimo jiné prostřednictvím:

Zvláštní pozornost bude věnována prioritním vědním a technologickým oblastem, které se prolínají různými tématy, jako jsou námořní vědní obory, technologie v oblasti cestovního ruchu, ekologické inženýrství a chemie a ochrana životního prostředí . Víceoborovost , včetně výzkumu zabývajícího se danými úkoly, bude podporována společnými vícetematickými přístupy k předmětům výzkumu a techniky, které souvisejí s více než jedním tématem. Tyto vícetematické přístupy se budou provádět mimo jiné prostřednictvím:

využití společných výzev mezi jednotlivými tématy, u nichž předmět výzkumu jasně souvisí s činnostmi prováděnými v rámci témat;

využití společných výzev mezi jednotlivými tématy, u nichž předmět výzkumu jasně souvisí s činnostmi prováděnými v rámci témat;

zvláštního důrazu na víceoborový výzkum v rámci činností souvisejících se „vznikajícími potřebami“;

zvláštního důrazu na víceoborový výzkum v rámci činností souvisejících se „vznikajícími potřebami“;

využití externího poradenství z široké škály oborů a oblastí při tvorbě pracovního programu;

využití poradenství renomovaných výzkumných pracovníků z široké škály oborů a oblastí při tvorbě pracovního programu;

zajištění soudržnosti s politikami EU u výzkumu, který souvisí s politikou;

zajištění soudržnosti s politikami EU u výzkumu, který souvisí s politikou;

Pozměňovací návrh 28

Příloha I, okruh „Víceoborový a vícetematický výzkum včetně společných výzev“, odstavec 2

Evropská komise zajistí koordinaci jednotlivých témat tohoto specifického programu a akcí prováděných v rámci jiných specifických programů sedmého rámcového programu, například akcí týkajících se výzkumných infrastruktur ve specifickém programu Kapacity.

Evropská komise zajistí koordinaci jednotlivých témat tohoto specifického programu a akcí prováděných v rámci jiných specifických programů sedmého rámcového programu, například akcí týkajících se výzkumných infrastruktur ve specifickém programu Kapacity. V pracovním programu budou stanoveny činnosti, které musí být zvláštním způsobem koordinovány s činnostmi jiných specifických programů a budou v něm uvedeny vhodné mechanismy, kterými bude efektivita této koordinace zajišťována.

Pozměňovací návrh 29

Příloha I, okruh „Přizpůsobení se vyvíjejícím se potřebám a příležitostem“, odstavec 1

Hledáním opory v různých zdrojích, mimo jiné také v práci různých „evropských technologických platforem“, se zajistí trvalý význam témat pro průmyslové odvětví. Tento specifický program tak přispěje k uskutečnění strategických plánů výzkumu stanovených a rozvíjených evropskými technologickými platformami tam, kde představují skutečnou evropskou přidanou hodnotu. Potřeby rozsáhlého výzkumu určené v dostupných strategických plánech výzkumu se zřetelně odrážejí v devíti níže uvedených tématech. Podrobnější zapracování jejich technického obsahu se následně zohlední při formulaci podrobného pracovního programu pro specifické výzvy k předkládání návrhů.

Hledáním opory v různých zdrojích, mimo jiné také v práci různých „evropských technologických platforem“, se zajistí trvalý význam témat pro průmyslové odvětví a trvalá účast průmyslu na tématech . Tento specifický program tak spolu s příspěvky ze strany průmyslu přispěje k uskutečnění strategických plánů výzkumu stanovených a rozvíjených evropskými technologickými platformami tam, kde představují skutečnou evropskou přidanou hodnotu. Potřeby rozsáhlého výzkumu určené v dostupných strategických plánech výzkumu se zřetelně odrážejí v devíti níže uvedených tématech. Podrobnější zapracování jejich technického obsahu se následně zohlední při formulaci podrobného pracovního programu pro specifické výzvy k předkládání návrhů.

Pozměňovací návrh 30

Příloha I, okruh „Přizpůsobení se vyvíjejícím se potřebám a příležitostem“, odstavec 2

Rovněž bude zajištěn trvalý význam témat při formulaci, provádění a posuzování politik a nařízení EU. To se týká oblastí politiky, jako jsou zdraví, bezpečnost, ochrana spotřebitele, energetika, životní prostředí, rozvojová pomoc, rybolov, námořní záležitosti, zemědělství, dobré životní podmínky zvířat, doprava, vzdělávání a odborná příprava, informační společnost a media, zaměstnanost, sociální věci, soudržnost, spravedlnost a vnitřní věci, společně s přípravným a doprovodným výzkumem na podporu normalizace, který je důležitý pro zvyšování kvality norem a jejich zavádění. V této souvislosti mohou mít významnou úlohu platformy, které sdružují zúčastněné subjekty a výzkumnou obec za účelem zvážení strategických plánů výzkumu důležitých pro oblast sociální, oblast životního prostředí či jiné oblasti politiky.

Rovněž bude zajištěn trvalý význam témat při formulaci, provádění a posuzování politik a nařízení EU. To se týká oblastí politiky, jako jsou zdraví, bezpečnost, ochrana spotřebitele, energetika, životní prostředí, rozvojová pomoc, rybolov, námořní záležitosti, zemědělství, dobré životní podmínky zvířat, doprava, vzdělávání a odborná příprava, informační společnost a media, zaměstnanost, sociální věci, soudržnost, spravedlnost a vnitřní věci, společně s přípravným a doprovodným výzkumem na podporu normalizace, který je důležitý pro zlepšování interoperability a hospodářské soutěže a kvality norem a jejich zavádění. V této souvislosti mohou mít významnou úlohu platformy, které sdružují zúčastněné subjekty a výzkumnou obec za účelem zvážení strategických plánů výzkumu důležitých pro oblast sociální, oblast životního prostředí či jiné oblasti politiky.

Pozměňovací návrh 31

Příloha I, nadpis „Přizpůsobení se vyvíjejícím se potřebám a příležitostem“, bod 1 úvodní část

Vznikající potřeby: prostřednictvím konkrétní podpory pro výzkumné návrhy zaměřené na určení nebo další zkoumání v dané oblasti a/nebo na rozmezí několika oborů, nových vědeckých a technických příležitostí, zejména příležitostí, které by mohly potenciálně přinést zásadní zvrat. To se uskuteční prostřednictvím:

Vznikající potřeby: prostřednictvím konkrétní podpory pro výzkumné návrhy zaměřené na určení nebo další zkoumání v dané oblasti nebo na rozmezí několika oborů, nových vědeckých a technických příležitostí, zejména příležitostí, které by mohly potenciálně přinést zásadní zvrat nebo přímá uplatnění . To se uskuteční prostřednictvím:

Pozměňovací návrh 32

Příloha I, okruh „Přizpůsobení se vyvíjejícím se potřebám a příležitostem“, bod 1 odrážka 1

otevřeného výzkumu „zdola nahoru“ týkajícího se témat, která určí sami vědci, aby mohly být rozvíjeny nové vědecké a technické příležitosti (akce v rámci „objevování“) nebo vyhodnoceny nové objevy či nově zpozorované jevy, které by mohly poukazovat na společenské hrozby či obtíže (akce v rámci „porozumění“);

otevřeného výzkumu „zdola nahoru“ týkajícího se témat, která určí sami vědci, aby mohly být rozvíjeny nové vědecké a technické příležitosti (akce v rámci „objevování“) nebo v rané fázi určeny vývoje a trendy s významným budoucím uplatněním („prognostické“ akce), nebo vyhodnoceny nové objevy či nově zpozorované jevy, které by mohly poukazovat na společenské hrozby či obtíže (akce v rámci „porozumění“);

Pozměňovací návrh 33

Příloha I, okruh „Šíření, přenos vědomostí a širší zapojení“, odstavec 1 úvodní část

Aby se podpořilo rozšíření a využívání výsledků výzkumu prováděného EU, bude šíření vědomostí a přenos výsledků, a to také tvůrcům politik, podporováno ve všech tematických oblastech, také prostřednictvím financování iniciativ na vytváření sítí/zprostředkování, školení a setkání, pomoci ze strany externích odborníků a elektronických informačních služeb. To se v jednotlivých tematických oblastech uskuteční prostřednictvím:

Aby se podpořilo rozšíření , využívání a dopad výsledků výzkumu prováděného EU, bude šíření a přenos vědomostí a využití výsledků, a to také tvůrcům politik, podporováno ve všech tematických oblastech, také prostřednictvím financování iniciativ na vytváření sítí/zprostředkování, školení a setkání, pomoci ze strany externích odborníků a poskytování informačních a poradenských služeb. To se v jednotlivých tematických oblastech uskuteční prostřednictvím:

Pozměňovací návrh 34

Příloha I, okruh „Šíření, přenos vědomostí a širší zapojení“, odstavec 1 odrážka 2

nabízení cílené pomoci projektům a konsorciím s cílem poskytnout jim přístup k nezbytným dovednostem potřebným k dosažení co nejlepších výsledků;

nabízení cílené pomoci projektům a konsorciím s cílem poskytnout jim přístup k nezbytným dovednostem a prostředkům, a to zejména finančním, potřebným k dosažení co nejlepších výsledků;

Pozměňovací návrh 35

Příloha I, okruh „Šíření, přenos vědomostí a širší zapojení“, odstavec 1 odrážka 3

specifických akcí v oblasti šíření, které aktivněji šíří výsledky řady projektů, včetně výsledků předchozích rámcových programů a jiných výzkumných programů, a které se zaměřují na konkrétní odvětví či skupiny zúčastněných subjektů coby na případné uživatele;

specifických akcí v oblasti šíření, které aktivněji šíří výsledky řady projektů, včetně výsledků předchozích rámcových programů a jiných výzkumných programů, a které se zaměřují na konkrétní odvětví či skupiny zúčastněných subjektů, se zvláštním důrazem na případné uživatele a učitele na úrovních nižších, než je vysoké školství ;

Pozměňovací návrh 36

Příloha I, okruh „Šíření, přenos vědomostí a širší zapojení“, odstavec 1 odrážka 5

služeb CORDIS na podporu šíření vědomostí a využívání výsledků výzkumu;

služeb CORDIS na podporu šíření vědomostí ve formě přístupné pro uživatele a využívání výsledků výzkumu;

Pozměňovací návrh 37

Příloha I, okruh „Šíření, přenos vědomostí a širší zapojení“, odstavec 1 odrážka 6

iniciativ na podporu dialogu a diskuse o vědeckých záležitostech a výsledcích výzkumu se širší veřejností mimo výzkumnou obec.

iniciativ na podporu dialogu a diskuse o vědeckých záležitostech a výsledcích výzkumu se širší veřejností mimo výzkumnou obec , včetně využití výzkumu ve prospěch organizací občanské společnosti .

Pozměňovací návrh 38

Příloha I, okruh „Společné technologické iniciativy“, odstavec 1

V omezeném počtu případů rozsah cíle VTR a míra potřebných zdrojů opravňují vytváření dlouhodobých veřejno-soukromých partnerství v podobě společných technologických iniciativ. Tyto iniciativy, které jsou výsledkem práce evropských technologických platforem a zahrnují jedno nebo malý počet vybraných hledisek výzkumu v příslušné oblasti, budou slučovat investice soukromého sektoru a vnitrostátní a evropské veřejné financování, včetně poskytování grantů z výzkumného rámcového programu a poskytování půjček od Evropské investiční banky. O společných technologických iniciativách se rozhodne na základě samostatných návrhů (tj. na základě článku 171 Smlouvy).

V omezeném počtu případů rozsah cíle VTR a míra potřebných zdrojů opravňují vytváření dlouhodobých veřejno-soukromých partnerství v podobě společných technologických iniciativ. Tyto iniciativy, které jsou výsledkem práce evropských technologických platforem a zahrnují jedno nebo malý počet vybraných hledisek výzkumu v příslušné oblasti, budou slučovat investice soukromého sektoru a vnitrostátní a evropské veřejné financování, včetně poskytování grantů z výzkumného rámcového programu a poskytování půjček od Evropské investiční banky. O společných technologických iniciativách se rozhodne jednotlivě na základě samostatných návrhů (tj. na základě článku 171 Smlouvy).

Pozměňovací návrh 39

Příloha I, okruh „Koordinace výzkumných programů, které nejsou programy Společenství“, odstavec 1

Akce prováděná v této oblasti bude využívat dvou hlavních nástrojů: programu ERA-NET a účasti Společenství ve společně prováděných vnitrostátních výzkumných programech (článek 169 Smlouvy). Tato akce bude také využita k vzájemnému doplňování a součinnosti mezi rámcovým programem a činnostmi prováděnými v rámci mezivládních struktur, jako jsou EUREKA, EIROforum a COST. Finanční podpora na správu a koordinaci činností v rámci struktury COST se bude poskytovat tak, aby struktura COST mohla pokračovat v přispívání ke koordinaci a výměnám mezi výzkumnými týmy, které jsou financovány vnitrostátně.

Akce prováděná v této oblasti bude využívat dvou hlavních nástrojů: programu ERA-NET a účasti Společenství ve společně prováděných vnitrostátních výzkumných programech (článek 169 Smlouvy). Tato akce bude také využita k vzájemnému doplňování a součinnosti mezi rámcovým programem a činnostmi prováděnými v rámci mezivládních struktur, jako jsou EUREKA, EIROforum a COST. Vzhledem k významu konkurenceschopnosti EU pro rozvoj malých a středních bude třeba věnovat zvláštní pozornost zajištění pomoci MSP, které jsou technologicky na výši, aby měly přístup k výzkumu v souladu s článkem 169 Smlouvy (v programu EUREKA a „EUROSTARS“). Finanční podpora na správu a koordinaci činností v rámci struktury COST se bude poskytovat tak, aby struktura COST mohla pokračovat v přispívání ke koordinaci a výměnám mezi výzkumnými týmy, které jsou financovány vnitrostátně.

Pozměňovací návrh 40

Příloha I, okruh „Mezinárodní spolupráce“, návětí a odrážka -1 (nová)

Akce mezinárodní spolupráce budou podporovat mezinárodní politiku ve vědecko-technické oblasti a tato politika má dva vzájemně provázané cíle:

Akce mezinárodní spolupráce budou podporovat mezinárodní politiku ve vědecko-technické oblasti a tato politika má tři vzájemně provázané cíle:

 

vybudovat základ pro výzkumnou činnost a kapacity v rozvojových zemích a upevnit a posílit odpovědné orgány: vysoké školy a veřejná a soukromá střediska pro vzdělávání výzkumných pracovníků;

Pozměňovací návrh 41

Příloha I, okruh „Mezinárodní spolupráce“ odstavec 1, odrážka 1

podporovat a prosazovat evropskou konkurenceschopnost prostřednictvím strategických výzkumných partnerství v oblasti vědy a techniky se třetími zeměmi, včetně vysoce průmyslově vyspělých ekonomik a vznikajících ekonomik, a to zapojením nejlepších vědců ze třetích zemí do práce v Evropě a s Evropou;

podporovat a prosazovat výzkumné projekty všeobecné hodnoty prostřednictvím strategických výzkumných partnerství v oblasti vědy a techniky se třetími zeměmi, včetně vysoce průmyslově vyspělých ekonomik a vznikajících ekonomik, a to takovou podporou mobility vědců ze třetích zemí , která by jim zajistila nejlepší podmínky pro práci v Evropě a ve spolupráci s Evropou a poté umožnila snadný návrat do vlasti ;

Pozměňovací návrh 42

Příloha I, okruh „Mezinárodní spolupráce“, odstavec 1 odrážka 2

řešit konkrétní obtíže, s nimiž se potýkají třetí země nebo jež mají globální povahu, a to na základě společného zájmu a vzájemného prospěchu .

řešit konkrétní obtíže, s nimiž se potýkají třetí země nebo jež mají globální povahu, a to posílením koncepce celosvětové spolupráce a předávání poznatků a informací .

Pozměňovací návrh 43

Příloha I, okruh „Mezinárodní spolupráce“, odstavec 2

Politika v oblasti mezinárodní vědecké spolupráce v EU bude zdůrazňovat a rozvíjet spolupráci, aby se vytvářely, sdílely a využívaly vědomosti pomocí rovnocenných výzkumných partnerství, která zohledňují kontext dané země, regionu či kontext sociálně-ekonomický a také vědomostní základnu partnerských zemí. Strategický přístup má posílit konkurenceschopnost EU a celosvětově udržitelný rozvoj prostřednictvím takových partnerství mezi EU a třetími zeměmi na dvoustranné, regionální a globální úrovni, a to na základě společného zájmu a s ohledem na vzájemný prospěch . Za tímto účelem by se rovněž měla prostřednictvím vícestranných mezinárodních výzkumných programů podporovat úloha EU v celosvětovém měřítku. Podporované akce mezinárodní spolupráce budou propojeny s hlavními záležitostmi politiky, aby se podpořilo plnění mezinárodních závazků EU a přispělo ke sdílení evropských hodnot, konkurenceschopnosti, sociálně-ekonomickému pokroku, ochraně životního prostředí a dobrých životních podmínek, a to vše pod záštitou celosvětově udržitelného rozvoje.

Politika v oblasti mezinárodní vědecké spolupráce v EU bude zdůrazňovat a rozvíjet spolupráci, aby se vytvářely, sdílely a využívaly vědomosti pomocí rovnocenných výzkumných partnerství, která zohledňují mezinárodní kontext , kontext dané země, regionu či kontext sociálně-ekonomický a také vědomostní základnu partnerských zemí a jejich evropské priority . Strategický přístup má posílit konkurenceschopnost EU a celosvětově udržitelný rozvoj prostřednictvím takových partnerství mezi EU a třetími zeměmi na dvoustranné, regionální a globální úrovni, a to na základě veřejného a kolektivního zájmu. Za tímto účelem by se rovněž měla prostřednictvím vícestranných mezinárodních výzkumných programů podporovat úloha EU v celosvětovém měřítku. Podporované akce mezinárodní spolupráce budou propojeny s hlavními záležitostmi politiky, aby se podpořilo plnění mezinárodních závazků EU a přispělo ke sdílení výsledků za účelem zlepšení konkurenceschopnosti, sociálně-ekonomického pokroku, ochrany životního prostředí a dobrých životních podmínek, a to vše pod záštitou celosvětově udržitelného rozvoje.

Pozměňovací návrh 44

Příloha I, okruh „Mezinárodní spolupráce“, odst. 3 bod 2

Specifické akce týkající se spolupráce v každé tématické oblasti věnované třetím zemím v případě vzájemného zájmu o spolupráci na jednotlivých tématech. Vymezení konkrétních potřeb a priorit bude úzce propojeno se souvisejícími dvoustrannými dohodami o spolupráci a s probíhajícími vícestrannými či meziregionálními dialogy mezi EU a těmito zeměmi či skupinami těchto zemí. Priority se určí podle konkrétních potřeb, potenciálu a úrovně hospodářského rozvoje v daném regionu či zemi. Za tímto účelem budou vyvinuty strategie pro mezinárodní spolupráci a prováděcí plán s konkrétními cílenými akcemi v rámci témat či napříč tématy, např. ve zdravotnictví, zemědělství, hygienických zařízeních, vodním hospodářství, bezpečnosti potravin, sociální soudržnosti, energetice, životním prostředí, rybářství, akvakultuře a přírodních zdrojích, udržitelné hospodářské politice a informačních a komunikačních technologiích. Tyto akce budou sloužit jako přednostní nástroje pro uskutečňování spolupráce EU a těchto zemí. Takovými akcemi jsou zejména : akce zaměřené na posílení výzkumných kapacit a kapacit pro spolupráci v kandidátských zemích, jakož i sousedních zemích a zemích rozvojových a vznikajících. Tyto akce budou předmětem cílených výzev k předkládání návrhů a bude kladen zvláštní důraz na usnadnění přístupu náležitých třetích zemí, a to zejména zemí rozvojových, k těmto akcím.

Specifické akce týkající se spolupráce v každé tématické oblasti věnované třetím zemím v případě vzájemného zájmu o spolupráci na jednotlivých tématech. Vymezení konkrétních potřeb a priorit bude úzce propojeno se souvisejícími dvoustrannými dohodami o spolupráci a s probíhajícími vícestrannými či meziregionálními dialogy mezi EU a těmito zeměmi či skupinami těchto zemí. Priority se určí podle společného zájmu a prospěchu a podle konkrétních potřeb, potenciálu a úrovně hospodářského rozvoje v daném regionu či zemi. Za tímto účelem budou vyvinuty strategie pro mezinárodní spolupráci a prováděcí plán s konkrétními cílenými akcemi v rámci témat či napříč tématy, např. ve zdravotnictví, zemědělství, hygienických zařízeních, vodním hospodářství, bezpečnosti potravin, sociální soudržnosti, energetice, životním prostředí, rybářství, akvakultuře a přírodních zdrojích, udržitelné hospodářské politice a informačních a komunikačních technologiích. Tyto akce budou sloužit jako přednostní nástroje pro uskutečňování spolupráce EU a těchto zemí. Stejně jako oblasti společného zájmu tyto akce rovněž zahrnují: akce zaměřené na posílení výzkumných kapacit a kapacit pro spolupráci v kandidátských zemích, jakož i sousedních zemích a zemích rozvojových a vznikajících. Tyto akce budou předmětem cílených výzev k předkládání návrhů a bude kladen zvláštní důraz na usnadnění přístupu náležitých třetích zemí, a to zejména zemí rozvojových, k těmto akcím.

Pozměňovací návrh 45

Příloha I, oddíl „Témata“ bod 1 „Zdraví“ podbod „Přístup“, odstavec 1a (nový)

 

Za tímto účelem se bude usilovat o co nejlepší vzájemné doplňování a součinnost s dalšími programy a akcemi Společenství a rovněž s národními a regionálními výzkumnými programy, které jsou rozvíjeny v jednotlivých členských státech.

Pozměňovací návrh 46

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 1 „Zdraví“ podbod „Přístup,“ odstavec 3

Kdykoli to bude vhodné, bude vzata v úvahu problematika rovnosti pohlaví ve výzkumu a bude začleněna do projektů. Zvláštní pozornost bude věnována sdělování výstupů výzkumu a zapojení se do dialogu s občanskou společností, zejména se skupinami pacientů, a to v co nejranějším stupni nových vývojových tendencí vyplývajících z biolékařského a genetického výzkumu. Rovněž se zajistí rozsáhlé šíření a využití výsledků

Kdykoli to bude vhodné, budou vzata v úvahu a do projektů začleněna problematika rovnosti pohlaví . Rizikové faktory, biologické procesy, klinické projevy, následky a léčba chorob často nejsou u mužů a žen stejné. Kromě toho existují choroby, které postihují pouze ženy nebo se více vyskytují u žen nebo u mužů (takovým příkladem může být fibromyalgie/ chronický únavový syndrom, který ovlivňuje daleko větší počet žen než mužů). Všechny činnosti, které by měly být financovány v souvislosti s tímto tématem, by proto měly umožňovat rozlišení v souvisejících výzkumných protokolech, metodologiích a analýzách zjištění. Zvláštní pozornost bude věnována sdělování výstupů výzkumu a zapojení se do dialogu s občanskou společností, zejména se skupinami pacientů, a to v co nejranějším stupni nových vývojových tendencí vyplývajících z biolékařského a genetického výzkumu. Rovněž se zajistí rozsáhlé šíření a využití výsledků.

Pozměňovací návrh 47

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 1 „Zdraví“ podbod „Činnosti“ oddíl 1 „Biotechnologie, generické nástroje a technologie pro lidské zdraví“ odrážka 1

Vysoce výkonný výzkum: vyvinout nové výzkumné nástroje pro moderní biologii, které výrazně podpoří vytváření údajů a vylepší standardizaci údajů a vzorků (biobanky), jejich získávání a analýzu. Bude kladen důraz na nové technologie pro: sekvenování; expresi genů, genotypizaci a fenotypizaci; strukturální genomiku; bioinformatiku a biologii systémů; další technologie, které mají v názvu příponu „-omika“.

Vysoce výkonný výzkum: vyvinout nové výzkumné nástroje pro moderní biologii, které výrazně podpoří vytváření údajů a vylepší standardizaci údajů a vzorků (biobanky), jejich získávání a experimentální a bio-počítačovou analýzu. Bude kladen důraz na nové technologie pro: sekvenování; expresi genů, genotypizaci a fenotypizaci; strukturální genomiku; bioinformatiku a biologii systémů včetně vysoce výkonné počítačové technologie pro strukturální modelování ; další technologie, které mají v názvu příponu „-omika“.

Pozměňovací návrh 172

Příloha I část „Témata“ oddíl 1 „Zdraví“ pododdíl „Činnosti“ okruh 1 „Biotechnologie, generické nástroje a technologie pro lidské zdraví“ odrážka 2

Detekce, diagnóza a sledování: rozvíjet vizualizaci, zobrazování, detekci a analytické nástroje a technologie pro biolékařský výzkum, odhad, diagnózu, sledování a předpověď chorob a na podporu a vedení při terapeutických zásazích. Důraz bude kladen na víceoborový přístup, který bude sjednocovat oblasti jako jsou: molekulární a buněčná biologie, fyziologie, genetika, fyzika, chemie, nanotechnologie, mikrosystémy, zařízení a informační technologie. Budou též zdůrazněny neinvazivní nebo minimálně invazivní a kvantitativní metody a aspekty zabezpečování jakosti.

Detekce, diagnóza a sledování: rozvíjet vizualizaci, zobrazování, detekci a analytické nástroje a technologie pro biolékařský výzkum, odhad, diagnózu, sledování a předpověď chorob a na podporu a vedení při terapeutických zásazích. Důraz bude kladen na víceoborový přístup , a upřednostněny budou diagnostické přístroje přímo spojené s léčbou , který bude sjednocovat oblasti jako jsou: molekulární a buněčná biologie, fyziologie, genetika, fyzika, chemie, nanotechnologie, mikrosystémy, zařízení a informační technologie. Budou též zdůrazněny neinvazivní nebo minimálně invazivní a kvantitativní metody a aspekty zabezpečování jakosti.

Pozměňovací návrh 48

Příloha I, oddíl „Témata“, oddíl 1 „Zdraví“ pododdíl „Činnosti“ okruh 1 „Biotechnologie, generické nástroje a technologie pro lidské zdraví“ odrážka 4

Předvídání vhodnosti, bezpečnosti a účinnosti terapií: vyvíjet a validovat parametry, nástroje, metody a standardy potřebné k tomu, aby pacientům byly poskytovány nové bezpečné a účinné bioléky (u běžných léků bude tato problematika řešena v rámci navrhované společné technologické iniciativy pro inovační lékařství). Bude kladen důraz na přístupy, jako jsou farmakogenomika a metody a modely in silico, in vitro (včetně alternativních pokusů na zvířatech) a in vivo.

Předvídání vhodnosti, bezpečnosti a účinnosti terapií: vyvíjet a validovat parametry, nástroje, metody a standardy potřebné k tomu, aby pacientům byly poskytovány nové bezpečné a účinné bioléky (u běžných léků bude tato problematika řešena v rámci navrhované společné technologické iniciativy pro inovační lékařství). Bude kladen důraz na přístupy, jako jsou farmakogenomika a metody a modely in silico, in vitro (včetně alternativních pokusů na zvířatech) a in vivo a imunitní monitoring .

Pozměňovací návrh 49

Příloha I, oddíl „Témata“, oddíl 1 „Zdraví“ podbod „Činnosti“ okruh 2 „Translační výzkum pro lidské zdraví“ podokruh 1 bod 1

Shromaždování údajů ve velkém měřítku: využívat vysoce výkonné technologie k vytváření údajů na objasnění funkce genů a genových výrobků a jejich vzájemného působení ve složitých sítích. Bude kladen důraz na: genomiku; proteonomiku; populační genetiku; srovnávací a funkcionální genomiku.

Shromaždování údajů ve velkém měřítku: využívat vysoce výkonné technologie k vytváření údajů na objasnění funkce genů a genových výrobků a buněčných soustav, jejich vzájemného působení ve složitých sítích a v důležitých biologických procesech (tzn. v synaptické a buněčné reorganizaci) a v mutačních procesech . Bude kladen důraz na: genomiku , včetně RNA , proteonomiku; populační genetiku; srovnávací a funkcionální genomiku.

Pozměňovací návrh 50

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 1 („Zdraví“) podbod „Činnosti“ okruh 2 „Translační výzkum pro lidské zdraví“ podokruh 2 bod 1

Mozek a související choroby: lépe porozumět integrované struktuře a dynamice mozku, studovat mozkové choroby a hledat nové terapie. Důraz bude kladen na prozkoumání mozkových funkcí, a to od molekul k poznávání, a bude řešit problematiku neurologických a psychiatrických chorob a poruch, včetně regenerativních a obnovujících terapeutických přístupů

Mozek a související choroby: lépe porozumět integrované struktuře a dynamice mozku, studovat mozkové choroby , včetně problematiky odlišnosti u jednotlivých pohlaví, a významné choroby spojené se stárnutím (například demence, Alzheimerova choroba a Parkinsonova choroba) a hledat nové terapie. Důraz bude kladen na prozkoumání mozkových funkcí, a to od molekul k poznávání, a mozkových dysfunkcí, od synaptické činnosti po neurodegeneraci a zejména na celkové pochopení fungování mozku. Cílem výzkumu bude řešit problematiku neurologických a psychiatrických chorob a poruch, včetně regenerativních a obnovujících terapeutických přístupů a technologií.

Pozměňovací návrh 51

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 1 („Zdraví“) podbod „Činnosti“ okruh 2 „Translační výzkum pro lidské zdraví“ podokruh 2 bod 2

Lidský vývoj a stárnutí: lépe pochopit proces celoživotního vývoje a zdravého stárnutí. Důraz bude kladen na studium lidských a modelových systémů, včetně interakcí s faktory jako životní prostředí, chování či pohlaví.

Lidský vývoj a stárnutí: lépe pochopit proces celoživotního vývoje a zdravého stárnutí. Důraz bude kladen na studium lidských, modelových a buněčných systémů, včetně interakcí s faktory jako životní prostředí, chování, kultura či pohlaví s cílem usnadnit problémy každodenního života ve stáří, a od synaptické činnosti po neurodegeneraci, také pomocí klinických nebo předklinických funkčních nebo molekulárních přístupů k zobrazování .

Pozměňovací návrh 52

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 1 „Zdraví“ podbod „Činnosti“ okruh 2 „Translační výzkum pro lidské zdraví“ podokruh 4 bod 1

Rakovina: důraz bude kladen na etiologii choroby; identifikaci a validaci specifických cílů léčiv a biologických markerů, které napomáhají při prevenci, rané diagnóze a léčbě; a při posuzování účinnosti prognostických, diagnostických a terapeutických zásahů.

Rakovina: důraz bude kladen na etiologii choroby, na epidemiologický výzkum , nové léky a léčebné terapie a na rizikové faktory; identifikaci a validaci činitelů životního prostředí, specifických cílů léčiv a biologických markerů, které napomáhají při prevenci, rané diagnóze a léčbě; při posuzování účinnosti prognostických, diagnostických a terapeutických zásahů.

 

Degenerativní poruchy spojené s věkem.

Pozměňovací návrh 53

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 1 („Zdraví“) podbod „Činnosti“ okruh 2 „Translační výzkum pro lidské zdraví“ podokruh 4 bod 3

Diabetes a obezita: v prvním případě bude kladen důraz na etiologie různých typů diabetu a na jejich prevenci a léčení. V druhém případě se zdůrazní víceoborové přístupy zahrnující genetiku, životní cyklus a epidemiologii.

Diabetes a obezita: v prvním případě bude kladen důraz na etiologie různých typů diabetu a na jejich prevenci a léčení , které zahrnuje terapii formou buněčných náhrad . V druhém případě se zdůrazní víceoborové přístupy zahrnující genetiku, biochemii a fyziologii (hodnocenou pomocí neinvazivních přístupů, jako je molekulární a funkční zobrazování), životní cyklus a epidemiologii. U diabetu i obezity bude kladen důraz na nemoci mladistvých a faktory působící v dětství.

Pozměňovací návrh 54

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 1 „Zdraví“ podbod „Činnosti“ okruh 2 „Translační výzkum pro lidské zdraví“ podokruh 4 bod 3a (nový)

 

Revmatické choroby: důraz bude kladen na etiologii, včasnou diagnózu, biologické ukazatele revmatických chorob a léčbu, se zvláštním důrazem na zánětlivé revmatické choroby.

Pozměňovací návrh 55

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 1 „Zdraví“ podbod „Činnosti“ okruh 2 „Translační výzkum pro lidské zdraví“ podokruh 4 bod 5

Další chronické choroby: důraz bude kladen na nesmrtící choroby s velkým dopadem na kvalitu života ve stáří jako pohybové či smyslové zhoršení či jiné chronické choroby (např. revmatické choroby).

Další chronické choroby: důraz bude kladen na nesmrtící choroby s velkým dopadem na kvalitu života ve stáří jako pohybové či smyslové zhoršení či jiné chronické choroby , zejména zánětlivé choroby, (např. revmatické choroby , jako jsou revmatoidní artritida, osteoporóza, demence a neurodegenerativní choroby ).

Pozměňovací návrh 56

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 1 („Zdraví“) bod „Činnosti“ okruh 2 „Translační výzkum pro lidské zdraví“ podokruh 4 bod 5a (nový)

 

Jiné choroby: důraz bude kladen na respirační choroby, zanedbávané choroby a studie obyvatelstva vyšetřující nové rizikové faktory.

Pozměňovací návrh 57

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 1 („Zdraví“) podbod „Činnosti“ okruh 2 „Translační výzkum pro lidské zdraví“ podokruh 4 bod 5b (nový)

 

Výzkum regenerace tkání: důraz bude kladen na výzkum regenerace tkání, například regenerace tkání pokožky a srdečních tkání, s cílem pochopit mechanismy regenerativních procesů a určit inovační přístupy genové a buněčné terapie.

Pozměňovací návrh 58

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 1 („Zdraví“) podbod „Činnosti“ okruh 3 „Optimalizace poskytování zdravotní péče občanům Evropy“ odrážka 1

Zlepšené posilování zdraví a prevence proti chorobám: poskytovat důkazy pro lepší opatření v oblasti veřejného zdraví z hlediska životního stylu a zásahů na různých úrovních v různých souvislostech. Důraz bude kladen na hlavní zdravotní faktory a na to, jak jsou vzájemně propojeny na úrovni jednotlivce i na úrovni společnosti (například dieta, stres, tabák a jiné látky, fyzické činnosti, kulturní kontext, sociálně-hospodářské nebo environmentální faktory). Zejména bude řešena otázka duševního zdraví z hlediska celého životního cyklu.

Zlepšené posilování zdraví a prevence proti chorobám: poskytovat důkazy pro lepší opatření v oblasti veřejného zdraví z hlediska životního stylu a zásahů na různých úrovních v různých souvislostech. Důraz bude kladen na hlavní zdravotní faktory a na to, jak jsou vzájemně propojeny na úrovni jednotlivce i na úrovni společnosti (například dieta, stres, tabák a jiné látky, fyzické činnosti, kvalita života, kulturní kontext, sociálně-hospodářské, výživové nebo environmentální faktory). Zejména bude řešena otázka duševního zdraví z hlediska celého životního cyklu.

Pozměňovací návrh 59

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 1 („Zdraví“) podbod „Činnosti“ okruh 3 „Optimalizace poskytování zdravotní péče občanům Evropy“ odrážka 2

Převádění klinického výzkumu do klinické praxe, včetně lepšího využití léčivých prostředků, a vhodné využití behaviorálních a organizačních zásahů a zdravotních terapií a technologií. Zvláštní důraz bude kladen na bezpečnost pacientů: na určení nejlepší klinické praxe; na porozumění rozhodovacího procesu v klinickém prostředí v rámci základní i specializované zdravotnické péče; a na podporu uplatňování lékařství založeného na důkazech a na posílení postavení pacienta. Důraz bude kladen na srovnávací analýzy jednotlivých strategií; na zkoumání výstupů z různých zásahů včetně léčivých prostředků, a to s ohledem na farmakovigilanční důkazy, specifika jednotlivých pacientů (např. genetická vnímavost, věk, pohlaví a dodržování lékařských pokynů) a hospodárnost.

Převádění výsledků klinického výzkumu do klinické praxe, včetně lepšího využití léčivých prostředků (například s cílem vyhnout se rozvoji rezistence proti antibiotikům) a vhodné využívání zásahů týkajících se organizace, veřejných zdravotnických systémů a chování, a využívání zdravotních terapií a technologií. Zvláštní důraz bude kladen na bezpečnost pacientů , včetně vedlejších účinků léčivých přípravků; stanovení nejlepší klinické praxe, porozumění rozhodovacímu procesu v klinickém prostředí v rámci základní i specializované zdravotnické péče a na podporu uplatňování lékařství založeného na důkazech a na posílení možností pacienta, s cílem zvýšit jeho osobní a sociální autonomii . Důraz bude kladen na srovnávací analýzy jednotlivých strategií; na zkoumání výstupů z různých zásahů včetně léčivých prostředků a nových zdravotnických technologií , a to s ohledem na farmakovigilanční důkazy, specifika jednotlivých pacientů (např. genetická vnímavost, věk, pohlaví a dodržování lékařských pokynů) a hospodárnost, pokud jde o zdraví, kvalitu života a účinné postupy .

Pozměňovací návrh 60

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 1 („Zdraví“) podbod „Činnosti“ okruh 3 „Optimalizace poskytování zdravotní péče občanům Evropy“ odrážka 3

Kvalita, solidarita a udržitelnost systémů zdravotnictví; poskytovat zemím základ pro to, aby mohly upravit své zdravotnické systémy podle zkušeností jiných zemí a s ohledem na význam vnitrostátních kontextů a populačních charakteristik (stárnutí, mobilita, migrace, vzdělání, sociálně-ekonomický status a měnící se svět práce atd.). Důraz bude kladen na organizační, finanční a regulační aspekty systémů zdravotnictví, na jejich provádění a výstupy z hlediska hospodárnosti, účinnosti a spravedlnosti. Zvláštní důraz bude kladen na otázky investic a lidských zdrojů.

Kvalita, solidarita a udržitelnost systémů zdravotnictví; poskytovat zemím základ pro to, aby mohly upravit své zdravotnické systémy podle zkušeností jiných zemí a s ohledem na význam vnitrostátních kontextů a populačních charakteristik (stárnutí, mobilita, migrace, vzdělání, sociálně-ekonomický status a měnící se svět práce atd.). Důraz bude kladen na organizační, finanční a regulační aspekty systémů zdravotnictví, na jejich provádění a výstupy z hlediska hospodárnosti, účinnosti a spravedlnosti. Zvláštní důraz bude kladen na otázky investic a lidských zdrojů a na přístup znevýhodněných obyvatel včetně zdravotně postižených ke zdravotní péči.

Pozměňovací návrh 61

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 1 „Zdraví“ podbod „Činnosti“ oddíl 3 „Optimalizace poskytování zdravotní péče občanům Evropy“ odrážka 3a (nová)

 

Vhodně využívat nové terapie a technologie. Dlouhodobě sledovat bezpečnostní hlediska a široké využití nových lékařských technologií (včetně zařízení) a pokročilých terapií, které zajistí zejména vysokou úroveň ochrany veřejného zdraví.

Pozměňovací návrh 62

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 2 „Potraviny, zemědělství a biotechnologie“ podbod „Přístup“ odstavec 2

Zemědělsko-potravinářské průmyslové odvětví, které tvoří z 90 % malé a střední podniky, bude mít obzvláštní užitek z mnoha výzkumných činností, včetně činností cíleného šíření a přenosu technologií, a to konkrétně pokud jde o integraci a využívání pokročilých ekologicky efektivních technologií, metodologií a postupů a rozvoj norem. Očekává se, že špičkové technologické objevy v biotechnologii, nanotechnologii a v informačním a komunikačním odvětví výrazně přispějí k pěstování rostlin, zlepšené ochraně plodin a rostlin, pokročilým technologiím na detekci a monitorování, a zajistí tak bezpečnost a jakost potravin a nových průmyslových biologických procesů.

Jak lze pozorovat především v malých průmyslových odvětvích, zemědělsko-potravinářské průmyslové odvětví, které tvoří z 90 % malé a střední podniky, bude mít obzvláštní užitek z mnoha výzkumných činností, včetně činností cíleného šíření a přenosu technologií, a to konkrétně pokud jde o integraci a využívání pokročilých ekologicky efektivních technologií, metodologií a postupů a rozvoj norem. Očekává se, že špičkové technologické objevy v biotechnologii, nanotechnologii a v informačním a komunikačním odvětví výrazně přispějí k pěstování rostlin, zlepšené ochraně plodin a rostlin, pokročilým technologiím na detekci a monitorování, a zajistí tak bezpečnost a jakost potravin a nových průmyslových biologických procesů.

Pozměňovací návrh 63

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 2 „Potraviny, zemědělství a biotechnologie“ podbod „Činnosti“ 1 okruh odrážka 1a (nová)

 

zkoumání biologické rozmanitosti a její molekulární charakterizace je zaměřena na její ochranu, nikoli pouze na zkoumání nových způsobů jejího využívání. Ochrana a zachování životního prostředí je klíčovým prvkem trvale udržitelného řízení biologických zdrojů. Mělo by se usilovat o lepší integraci s tématem „Životní prostředí“.

Pozměňovací návrh 64

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 2 „Potraviny, zemědělství a biotechnologie“ podbod „Činnosti“ okruh 1 „Udržitelná produkce a řízení biologických zdrojů z pozemního, lesního a vodního prostředí“ odrážka 2

Zvýšená udržitelnost a konkurenceschopnost a snížení dopadů na životní prostředí v zemědělství, lesnictví, rybářství a akvakultuře prostřednictvím rozvoje nových technologií, vybavení, monitorovacích systémů, nových rostlin a systémů produkce, zlepšení vědecké a technické základny pro řízení rybolovu a lepšího porozumění vzájemného působení mezi jednotlivými systémy (zemědělství a lesnictví; rybolov a akvakultura) v rámci přístupu týkajícího se celého ekosystému. U pozemních biologických zdrojů bude kladen zvláštní důraz na nízké vstupní náklady a systémy organické produkce, zlepšené řízení zdrojů a nová krmiva a nové rostliny (plodiny a stromy) s lepším složením, odolností vůči tlaku, účinnějším využíváním živin a stavbou. To bude podporováno výzkumem biologické bezpečnosti, soužití a sledovatelnosti nových rostlinných systémů a produktů. Zlepší se zdraví rostlin, a to pomocí lepšího porozumění ekologii, biologii škůdců, chorob a dalších hrozeb a také prostřednictvím podpory kontroly ohnisek chorob a posílením nástrojů a technik pro udržitelné řízení škůdců. U biologických zdrojů z vodního prostředí bude kladen důraz na základní biologické funkce, bezpečné a ekologicky šetrné systémy produkce a krmiva pro chovné druhy a na biologii rybářství, dynamiku smíšeného rybolovu, interakci mezi rybolovnými činnostmi a mořským ekosystémem a na regionální a víceleté systémy řízení založené na loďstvu.

Zvýšená udržitelnost a konkurenceschopnost a ochrana zdraví spotřebitele a snížení dopadů na životní prostředí v zemědělství, lesnictví, rybářství a akvakultuře prostřednictvím rozvoje nových technologií, vybavení, monitorovacích systémů, nových rostlin a systémů produkce, zlepšení vědecké a technické základny pro řízení rybolovu a pěstování plodin pomocí selektivního křížení rostlin, zdraví rostlin a optimalizovaných produkčních systémů a lepšího porozumění vzájemného působení mezi jednotlivými systémy (zemědělství a lesnictví; rybolov a akvakultura) v rámci přístupu týkajícího se celého ekosystému. - Bude podporováno zachování původních ekosystémů (např. ve středomořské oblasti), rozvoj činitelů biokontroly a mikrobiologického rozměru biologické rozmanitosti a metagenomických činitelů. U pozemních biologických zdrojů bude kladen zvláštní důraz na nízké vstupní náklady a systémy organické produkce, monitorování a hodnocení dopadu geneticky modifikovaných organismů na životní prostředí a lidské zdraví a udržitelné, konkurenceschopné a mnohotvárné zemědělství a lesnictví. Rovněž bude podporováno zlepšené řízení zdrojů a nová krmiva a nové rostliny (plodiny a stromy) s lepším složením, odolností vůči tlaku, účinnějším využíváním živin a stavbou. To bude podporováno výzkumem biologické bezpečnosti, soužití a sledovatelnosti nových rostlinných systémů a produktů. Zlepší se zdraví rostlin a ochrana sklizní , a to pomocí lepšího porozumění ekologii, biologii škůdců, chorob , plevele a dalším hrozbám a také prostřednictvím podpory kontroly ohnisek chorob a posílením nástrojů a technik pro udržitelné řízení škůdců a plevele. Budou vyvinuty zlepšené metody pro sledování, ochranu a zvyšování úrodnosti půdy. U biologických zdrojů z vodního prostředí bude kladen důraz na základní biologické funkce, bezpečné a ekologicky šetrné systémy produkce a krmiva pro chovné druhy a na biologii rybářství, dynamiku smíšeného rybolovu, interakci mezi rybolovnými činnostmi a mořským ekosystémem a na regionální a víceleté systémy řízení založené na loďstvu.

Pozměňovací návrh 65

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 2 „Potraviny, zemědělství a biotechnologie“ podbod „Činnosti“ okruh 1 „Udržitelná produkce a řízení biologických zdrojů z pozemního, lesního a vodního prostředí“ odrážka 3

Co nejrozvinutější živočišná výroba a dobré životní podmínky zvířat v zemědělství, rybolovu a akvakultuře, a to mimo jiné prostřednictvím využívání znalostí o genetice, nových chovných metodách, zlepšeného porozumění fyziologii zvířat a jejich chování a lepšího povědomí o nakažlivých chorobách zvířat a jejich kontrole, včetně zoonóz. Problematika zoonóz bude rovněž řešena vývojem nástrojů pro monitorování, prevenci a kontrolu, podporou a aplikovaným výzkumem očkovacích látek a diagnostik, studiem ekologie známých a vznikajících infekčních činitelů a jiných hrozeb, včetně jednání se zlým úmyslem a dopadů na různé systémy chovu a klima. Budou rozvíjeny nové poznatky pro bezpečné odstraňování živočišného odpadu a zlepšené řízení vedlejších produktů.

Co nejrozvinutější živočišná výroba a dobré životní podmínky a zdraví zvířat v zemědělství, rybolovu a akvakultuře, a to mimo jiné prostřednictvím využívání znalostí o genetice, nových chovných metodách, zlepšeného porozumění fyziologii zvířat a jejich chování a lepšího povědomí o nakažlivých chorobách zvířat a jejich kontrole, včetně zoonóz a jejich patogenních mechanismů a nemocí způsobených krmivy . Problematika zoonóz bude rovněž řešena vývojem nástrojů pro monitorování, prevenci a kontrolu, podporou a aplikovaným výzkumem očkovacích látek a diagnostik, studiem ekologie známých a vznikajících infekčních činitelů a jiných hrozeb, včetně jednání se zlým úmyslem a dopadů na různé systémy chovu a klima. V této souvislosti by měla být provedena studie o tom, jakým způsobem je třeba zemědělství přizpůsobit posunu klimatických pásem Budou rozvíjeny nové poznatky pro bezpečné odstraňování živočišného odpadu a zlepšené řízení vedlejších produktů. Bude se přihlížet k dalším hrozbám udržitelné a bezpečné produkce potravin, jakými jsou možné dopady změny klimatu na výrobní postupy.

Pozměňovací návrh 66

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 2 „Potraviny, zemědělství a biotechnologie“ podbod „Činnosti“ okruh 1 „Udržitelná produkce a řízení biologických zdrojů z pozemního, lesního a vodního prostředí“ odrážka 4

Poskytování nástrojů pro tvůrce politiky a další činitele s cílem podpořit provádění náležitých strategií, politik a právních předpisů, a zejména podpořit budování evropského znalostního biologického hospodářství (EZBH) a potřeby rozvoje venkova a pobřeží. Společná rybářská politika bude podporována pomocí rozvoje přizpůsobivých přístupů, které podporují celkový ekosystémový přístup ke sběru mořských zdrojů. U všech politik bude výzkum zahrnovat sociálně-ekonomické studie, srovnávací šetření různých systémů chovu, hospodárné systémy pro řízení rybolovu, chov nepotravinářských zvířat, interakce s lesnictvím a studie na zlepšení venkovských a pobřežních životních podmínek.

Poskytování nástrojů pro tvůrce politiky a další činitele s cílem podpořit provádění náležitých strategií, politik a právních předpisů, a zejména podpořit budování evropského znalostního biologického hospodářství (EZBH) a potřeby rozvoje venkova a pobřeží, jakož i tvorbu inovačních mechanismů pro lesní hospodářství, metod prevence lesních požárů a boje proti nim a opatření pro boj proti erozi v důsledku zemědělské činnosti a proti následkům sucha. Podporována bude zvláště společná zemědělská politika, politika Společenství pro zdraví zvířat, strategie EU v lesnictví a společná rybářská politika . Společná rybářská politika bude podporována pomocí rozvoje přizpůsobivých přístupů, které podporují celkový ekosystémový přístup ke sběru mořských zdrojů. U všech politik bude výzkum zahrnovat sociálně-ekonomické studie, sociální výzkum venkova, srovnávací šetření různých systémů chovu, hospodárné systémy pro řízení rybolovu, chov nepotravinářských zvířat, interakce s lesnictvím a studie na zlepšení venkovských a pobřežních životních podmínek.

Pozměňovací návrh 68

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 2 („Potraviny, zemědělství a biotechnologie)“ podbod „Činnosti“ okruh 2 („Od stolu k zemědělskému podniku: potraviny, zdraví a dobré životní podmínky“) odrážka 2

Chápání dietárních faktorů a zvyků jako hlavního kontrolovatelného faktoru při rozvoji a snížení výskytu chorob a poruch souvisejících s výživou. To bude zahrnovat rozvoj a uplatňování nutrigenomiky a biologie systémů a studium interakcí mezi výživou, fyziologií a fyziologickými funkcemi. Mohlo by to vést k přeformulování zpracovaných potravin a k rozvoji potravin nových, dietních potravin a potravin, na něž jsou kladeny vyživovací a zdravotní nároky. Prozkoumání tradičních, místních či sezónních potravin a stravy bude rovněž důležité pro zvýraznění dopadu některých potravin a stravy na zdraví a pro rozvoj integrovaných pokynů v oblasti potravin.

Chápání dietárních faktorů a zvyků jako hlavního kontrolovatelného faktoru při rozvoji a snížení výskytu chorob a poruch souvisejících s výživou včetně obezity (dětské i obezity dospělých) a alergií;. výživa ve spojení s prevencí chorob, včetně poznatků o zdraví, vlastnostech a složkách potravin. To bude zahrnovat rozvoj a uplatňování nutrigenomiky a biologie systémů. Integrovaný přístup by se měl soustředit zejména na studium interakcí mezi výživou, fyziologií a psychologickými funkcemi. Mohlo by to vést k přeformulování zpracovaných potravin a k rozvoji potravin nových, dietních potravin a potravin, na něž jsou kladeny vyživovací a zdravotní nároky. Prozkoumání tradičních, místních či sezónních potravin a stravy bude rovněž důležité pro zvýraznění dopadu některých potravin a stravy na zdraví a pro rozvoj integrovaných pokynů v oblasti potravin.

Pozměňovací návrh 69

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 2 „Potraviny, zemědělství a biotechnologie“ podbod „Činnosti“ okruh 2 („Od stolu k zemědělskému podniku: potraviny, zdraví a dobré životní podmínky“) odrážka 3

Co největší rozvinutí inovace v evropském potravinářském průmyslu, a to integrací pokročilých technologií do tradiční výroby potravin, klíčové zpracovatelské technologie na posílení funkčnosti potravin, rozvoj a demonstrace vyspělých technologií, ekologicky účinné zpracování a balení, aplikace pro inteligentní kontrolu a účinnější řízení vedlejších produktů, odpadů a energetiky. Nový výzkum bude rovněž rozvíjet udržitelné a nové technologie pro krmiva pro zvířata, včetně zpracovatelských formulací pro bezpečná krmiva a pro kontrolu jakosti krmiv.

Co největší rozvinutí inovace v evropském potravinářském průmyslu, a to integrací pokročilých technologií do tradiční výroby potravin; klíčové zpracovatelské technologie na posílení funkčnosti potravin; rozvoj nových složek a produktů, metod a technologií konzervace a organoleptické aspekty ve výrobě potravin a vývoj nových potravinových složek; rozvoj a demonstrace vyspělých technologií, ekologicky účinné zpracování a balení; aplikace pro inteligentní kontrolu; a účinnější řízení vedlejších produktů, odpadů a energetiky. Nový výzkum bude rovněž rozvíjet udržitelné a nové technologie pro krmiva pro zvířata, včetně zpracovatelských formulací pro bezpečná krmiva a pro kontrolu jakosti krmiv.

Pozměňovací návrh 70

Příloha I, oddíl „Témata“, bod „Potraviny, zemědělství a biotechnologie“ podbod „Činnosti“ okruh 2 „Od stolu k zemědělskému podniku: potraviny, zdraví a dobré životní podmínky“ odrážka 5

Ochrana lidského zdraví a životního prostředí pomocí lepšího porozumění environmentálním dopadům potravinových a krmivových řetězců a dopadům na tyto řetězce. To bude zahrnovat studium kontaminujících látek v potravinách a zdravotních výsledků, rozvoj silnějších nástrojů a metod pro posouzení dopadů potravinových a krmivových řetězců na životní prostředí. Zajištění jakosti a integrity potravinového řetězce vyžaduje nové modely pro analýzu řetězce komodit a koncepty řízení celého potravinového řetězce, včetně spotřebitelských aspektů.

Ochrana lidského zdraví a životního prostředí pomocí lepšího porozumění environmentálním dopadům potravinových a krmivových řetězců a dopadům na tyto řetězce. To bude zahrnovat studium kontaminujících látek v potravinách a zdravotních výsledků, rozvoj silnějších nástrojů a metod pro posouzení dopadů potravinových a krmivových řetězců na životní prostředí. Zajištění jakosti a integrity potravinového řetězce vyžaduje nové modely pro analýzu řetězce komodit a koncepty řízení celého potravinového řetězce, včetně spotřebitelských aspektů. Bude se zkoumat vývoj nových metod zajištění sledovatelnosti (pro geneticky modifikované i nemodifikované organismy a důsledků krmiv a veterinárních léčiv na zdraví lidí.

Pozměňovací návrh 71

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 2 „Potraviny, zemědělství a biotechnologie“ podbod „Mezinárodní spolupráce“ odstavec 1

Mezinárodní spolupráce je prioritou výzkumu potravin, zemědělství a biotechnologie a bude v celé oblasti silně podporována. Bude podporován výzkum konkrétních zájmů u rozvojových zemí s ohledem na rozvojové cíle tisíciletí a na jiné probíhající činnosti. Budou podniknuty konkrétní kroky na podporu spolupráce s prioritními partnerskými regiony a zeměmi - zejména s těmi, které jsou zapojeny do biregionálních dialogů a dvoustranných dohod v oblasti vědy a techniky, jakož i se sousedními zeměmi, vznikajícími ekonomikami a rozvojovými zeměmi.

Mezinárodní spolupráce je prioritou výzkumu potravin, zemědělství a biotechnologie a bude v celé oblasti silně podporována. Bude podporován výzkum konkrétních zájmů u rozvojových zemí s ohledem na rozvojové cíle tisíciletí a na jiné probíhající činnosti (například sítě pro zlepšení správy půd a vody). Budou podniknuty konkrétní kroky na podporu spolupráce s prioritními partnerskými regiony a zeměmi - zejména s těmi, které jsou zapojeny do biregionálních dialogů a dvoustranných dohod v oblasti vědy a techniky, jakož i se sousedními zeměmi, vznikajícími ekonomikami a rozvojovými zeměmi.

Pozměňovací návrh 72

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 2 „Potraviny, zemědělství a biotechnologie“ podbod „Mezinárodní spolupráce“ odstavec 2

Dále bude prováděna vícestranná spolupráce, aby se řešily jak výzvy vyžadující rozsáhlé mezinárodní úsilí, například rozměr a složitost biologie systémů u rostlin a mikroorganismů, tak celosvětové výzvy a mezinárodní závazky EU (bezpečnost a zabezpečení potravin a pitné vody, celosvětové šíření chorob zvířat, spravedlivé využívání biologické rozmanitosti, obnova světových lovišť na maximální udržitelný výnos do roku 2015, vliv na změnu klimatu a vliv změny klimatu).

Dále bude prováděna vícestranná spolupráce, aby se řešily jak výzvy vyžadující rozsáhlé mezinárodní úsilí, například rozměr a složitost biologie systémů u rostlin a mikroorganismů, tak celosvětové výzvy a mezinárodní závazky EU (bezpečnost a zabezpečení potravin a pitné vody, celosvětové šíření chorob zvířat, spravedlivé využívání biologické rozmanitosti, obnova světových lovišť na maximální udržitelný výnos do roku 2015 ve spolupráci s Organizací OSN pro výživu a zemědělství, vliv na změnu klimatu a vliv změny klimatu).

Pozměňovací návrh 73

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Cíl“

Zvýšit konkurenceschopnost evropského průmyslového odvětví a umožnit Evropě, aby řídila a utvářela budoucí rozvoj informačních a komunikačních technologií (IKT) tak, aby byly splněna poptávka její společnosti a ekonomiky. Tyto činnosti posílí evropskou vědecko-technickou základnu a zajistí její celosvětové vedoucí postavení v oblasti informačních a komunikačních technologií, budou hnací silou a budou podporovat inovace prostřednictvím využívání těchto technologií a zajistí, že je pokrok v oblasti těchto technologií prospěšný evropským občanům, podnikům, průmyslovým odvětvím a vládám.

Zvýšit konkurenceschopnost evropského průmyslového odvětví a umožnit Evropě, aby řídila a utvářela budoucí rozvoj informačních a komunikačních technologií (IKT) tak, aby byly splněna poptávka její společnosti a ekonomiky. Tyto činnosti posílí evropskou vědecko-technickou základnu a zajistí její celosvětové vedoucí postavení v oblasti informačních a komunikačních technologií, budou hnací silou a budou podporovat inovace prostřednictvím využívání těchto technologií a zajistí, že je pokrok v oblasti těchto technologií prospěšný všem evropským občanům, a zejména starším lidem a lidem, kterým hrozí sociální vyloučení, například zdravotně postiženým a osobám s obtížným přístupem k IKT; podnikům, průmyslovým odvětvím a vládám. Za prioritní cíl těchto činností se bude považovat zmenšení digitální propasti a vyloučení z přístupu k informacím.

Pozměňovací návrh 74

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod 3 „Úvod“ odstavec 1

Informační a komunikační technologie mají jedinečnou a osvědčenou úlohu při podporování inovativnosti, tvořivosti a konkurenceschopnosti všech odvětví průmyslu i služeb. Jsou důležité při řešení klíčových společenských výzev a modernizaci veřejných služeb a rovněž jsou podporou pro pokrok ve všech vědecko-technických oblastech. Z toho důvodu musí Evropa řídit a utvářet budoucí vývojové tendence v oblasti IKT a zajistit, aby služby a produkty založené na IKT byly vnímány a využívány způsobem, který je pro občany a podniky co nejpřínosnější.

Informační a komunikační technologie (IKT) mají jedinečnou a osvědčenou úlohu při podporování inovativnosti, tvořivosti a konkurenceschopnosti všech odvětví průmyslu i služeb. IKT mohou hrát významnou úlohu i z hlediska šíření a zpřístupňování vědomostí, poznatků a výsledků výzkumu. Jsou důležité při řešení klíčových společenských výzev a modernizaci veřejných služeb a rovněž jsou podporou pro pokrok ve všech vědecko-technických oblastech. Přispívají ke zlepšení a k diferenciaci přístupu k informacím a musí podněcovat aktivní zapojení občanů. Z toho důvodu musí Evropa podněcovat budoucí vývoj v oblasti IKT směrem k otevřenosti a začlenění všech a zajistit, aby služby a produkty založené na IKT byly vnímány a využívány způsobem, který je pro občany a podniky co nejpřínosnější.

Pozměňovací návrh 75

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Úvod“ odstavec 4

Téma IKT upřednostňuje strategický výzkum klíčových technologických pilířů, zajišťuje ucelenou integraci technologií a poskytuje vědomosti a prostředky k rozvoji široké řady inovativních aplikací informačních a komunikačních technologií. Činnosti budou využívat průmyslového a technického pokroku v odvětví IKT a zlepší konkurenceschopnost důležitých odvětví, která intenzivně využívají informační a komunikační technologie - jak prostřednictvím inovativních vysoce hodnotných produktů a služeb založených na IKT, tak pomocí zlepšení organizačních procesů v podnicích a administrativě. Toto téma bude podporovat další politiky Evropské unie a bude usilovat o to, aby informační a komunikační technologie naplnily veřejnou a společenskou poptávku.

Téma IKT upřednostňuje strategický výzkum klíčových technologických pilířů, zajišťuje plnou integraci IKT a poskytuje vědomosti a prostředky k rozvoji široké řady inovativních aplikací informačních a komunikačních technologií. Činnosti budou využívat průmyslového a technického pokroku v odvětví IKT a zlepší konkurenceschopnost důležitých odvětví, která intenzivně využívají informační a komunikační technologie - jak prostřednictvím inovativních vysoce hodnotných produktů a služeb založených na IKT, tak pomocí zlepšení nových nebo zlepšených organizačních procesů v podnicích a administrativě. Toto téma bude podporovat další politiky Evropské unie a bude usilovat o to, aby informační a komunikační technologie naplnily veřejnou a společenskou poptávku v oblastech jako jsou zdraví a ochrana životního prostředí.

Pozměňovací návrh 76

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Úvod“ odstavec 5

Činnosti se budou týkat spolupráce a tvorby sítí, podpory společných technologických iniciativ, včetně vybraných aspektů výzkumu v oblastech nanoelektronických technologií a vestavěných počítačových systémů, a vnitrostátních programů týkajících se koordinačních iniciativ v oblasti asistovaného žití v domácím prostředí. Priority činností budou zahrnovat témata, která kromě jiných zdrojů závisejí na práci evropských technologických platforem. Rovněž budou rozvíjeny tématické synergie se souvisejícími činnostmi v rámci jiných specifických programů.

Činnosti se budou týkat spolupráce a tvorby sítí a mohly by podporovat společné technologické iniciativy a vnitrostátní programy týkající se koordinačních iniciativ (včetně nanotechnologie, vestavěných systémů a asistovaného žití v domácím prostředí ) . Priority činností budou zahrnovat témata, která kromě jiných zdrojů závisejí na práci evropských technologických platforem. Rovněž budou rozvíjeny tématické synergie se souvisejícími činnostmi v rámci jiných specifických programů. Bude rovněž usilováno o co největší součinnost a komplementaritu s dalšími programy a akcemi Společenství, zejména se strukturálními fondy, rámcovým programem pro konkurenceschopnost a inovace, iniciativou i-2010 a s celostátními a regionálními programy členských států souvisejícími s IKT.

Pozměňovací návrh 77

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 1 odrážka 1

Nanoelektronika, fotonika a integrované mikroa nanosystémy: procesy, zařízení a technologie pro navrhování na zlepšení rozměrů, hustoty, výkonu, energetické účinnosti, zpracování a hospodárnosti součástí, jednočipových systémů, systémů v souboru (systemsin-a-package) a integrovaných systémů; základní fotonové součásti pro širokou řadu aplikací; vysoce výkonné systémy ukládání dat s vysokou hustotou; řešení v oblasti velmi rozměrných či vysoce integrovaných zobrazovacích panelů; snímání, ovládání, vizualizace a zařízení pro zobrazování; vysoce úsporné systémy elektrického napájení, náhradní zdroje/ zásobníky energie; heterogenní technologie/systémy integrace; vícefunkční integrované mikrosystémy, nanosystémy, biosystémy a informační systémy; rozměrná elektronika; integrace v různých materiálech / objektech; propojení s živými organismy; (samostatné) seskupování molekul a atomů do stabilních struktur

Nanoelektronika, fotonika a integrované mikroa nanosystémy: procesy, zařízení , technologie pro navrhování a testování a metodologie na zlepšení rozměrů, hustoty, výkonu, energetické účinnosti, zpracování a hospodárnosti součástí, jednočipových systémů, systémů v souboru (systems in-a-package) a integrovaných systémů; pokročilé bezdrátové prvky a subsystémy, základní fotonové součásti pro generování světla, manipulaci se světlem a jeho detekci pro širokou řadu aplikací včetně ultra rychlých součástí; systémy RF; vysoce výkonné systémy ukládání dat s vysokou hustotou; řešení v oblasti velmi rozměrných či vysoce integrovaných zobrazovacích panelů; snímání, ovládání, vizualizace a zařízení pro zobrazování; vysoce úsporné systémy elektrického napájení, náhradní zdroje/zásobníky energie; heterogenní technologie/systémy integrace; inteligentní systémy; vícefunkční integrované mikrosystémy, nanosystémy, biosystémy a informační systémy; rozměrná elektronika; integrace v různých materiálech / objektech; propojení s živými organismy; (samostatné) seskupování molekul a atomů do stabilních struktur

Pozměňovací návrh 78

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 1 „Technologické pilíře IKT“ odrážka 2

Všudypřítomné počítačové sítě s neomezenou kapacitou: hospodárné mobilní a vysokorychlostní síťové technologie a systémy včetně pozemních a satelitních sítí; konvergence různých pevných, mobilních, bezdrátových a vysokorychlostních sítí, a to jak v osobní oblasti, tak v oblastech regionálních a celosvětových; interoperabilita drátových a bezdrátových komunikačních služeb a aplikací, řízení zdrojů propojených sítí, přizpůsobivost služeb; ucelené síťové propojení ad-hoc inteligentních multimediálních přístrojů, čidel a mikročipů.

Všudypřítomné počítačové sítě s vysokou kapacitou: hospodárné , rekonfigurovatelné a pružné mobilní a vysokorychlostní síťové technologie, systémy a architektury včetně pozemních a satelitních sítí; konvergence různých pevných, mobilních, bezdrátových a vysokorychlostních sítí a služeb , a to jak v osobní oblasti, tak v oblastech regionálních a celosvětových; Infrastruktura a strukturované systémy pro poskytování služeb, interoperabilita drátových a bezdrátových komunikačních služeb a aplikací, řízení zdrojů propojených sítí (včetně účinnosti a kvality služeb (QoS)) , přizpůsobivost služeb; ucelené síťové propojení adhoc inteligentních multimediálních přístrojů, čidel a mikročipů.

Pozměňovací návrh 79

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 1 odrážka 3

Vestavěné systémy, počítače a řízení: výkonnější, bezpečné, distribuované, spolehlivé a účinné systémy hardwaru/softwaru, které vnímají své okolí, řídí je a jsou schopné se mu přizpůsobit a současně co nejlépe využívají zdroje; metody a nástroje pro modelování systémů, jejich navrhování a vytváření, aby byly ovládány v celé jejich složitosti; otevřené sestavovatelné architektonické struktury a platformy s neomezenými rozměry, middleware a distribuované operační systémy umožňující skutečně bezešvé inteligentní okolní prostředí podporující spolupráci v oblasti snímání, ovládání, počítačového zpracování, komunikace, uskladnění a dodávky služeb; počítačové architektonické struktury obsahující heterogenní, síťově propojené a přizpůsobitelné prvky včetně kompilací, programování a podpory během doby chodu; kontrola rozměrných, distribuovaných a nestálých systémů.

Vestavěné systémy, počítače a řízení: výkonnější, bezpečné, distribuované, spolehlivé a účinné systémy hardwaru/softwaru, které vnímají své okolí, řídí je a jsou schopné se mu přizpůsobit a současně co nejlépe využívají zdroje; metody a nástroje pro modelování , analýzu a validaci systémů, jejich navrhování a vytváření, aby byly ovládány v celé jejich složitosti; otevřené sestavovatelné architektonické struktury a platformy s neomezenými rozměry, middleware a distribuované operační systémy umožňující skutečně bezešvé inteligentní okolní prostředí podporující spolupráci v oblasti snímání, ovládání, počítačového zpracování, komunikace, uskladnění a dodávky služeb; počítačové architektonické struktury obsahující heterogenní, síťově propojené a přizpůsobitelné prvky včetně kompilací, programování a podpory během doby chodu; kontrola rozměrných, distribuovaných a nestálých systémů , vysoce výkonná výpočetní technika (hardware a software) ...

Pozměňovací návrh 80

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 1 „Technologické pilíře IKT“ odrážka 4

-

Software, technologie Grid, bezpečnost a spolehlivost: technologie, nástroje a metody pro dynamický a důvěryhodný software, architektonické struktury a systémy middleware, které podporují služby založené na znalostech včetně jejich poskytování coby veřejných služeb; na služby zaměřené, interoperabilní infrastruktury neomezených rozměrů, souřadnicová virtualizace zdrojů, síťové operační systémy; otevřené platformy a přístupy založené na spolupráci pro rozvoj softwaru, služeb a systémů; kompoziční nástroje; zvládání mimořádného chování složitých systémů; zlepšení spolehlivosti a odolnosti rozměrných, distribuovaných a nesouvisle propojených systémů; bezpečné a důvěryhodné systémy a služby, včetně kontroly a ověřování přístupu, při nichž je zohledněno soukromí, dynamické politiky v oblasti bezpečnosti a důvěry, spolehlivé a důvěryhodné metamodely

Software, technologie Grid, strukturované systémy distribuce služeb, bezpečnost a spolehlivost: technologie, nástroje a metody vývoje a hodnocení pro vysoce kvalitní dynamický a důvěryhodný software, architektonické struktury a systémy middleware, které podporují služby založené na znalostech včetně jejich poskytování coby veřejných služeb, a pro rozvoj vysoce kvalitních distribučních služeb a technologií, nástrojů a metod pro rozvoj a validaci na služby zaměřených, interoperabilní infrastruktury neomezených rozměrů, souřadnicová virtualizace zdrojů, včetně platforem s konkrétní doménou, síťové operační systémy, software s otevřeným zdrojovým kódem; otevřené platformy a přístupy založené na spolupráci pro rozvoj a validaci softwaru, včetně bezplatného softwaru s otevřeným zdrojovým kódem, služeb a systémů; kompoziční nástroje, včetně programovacích jazyků ; zvládání mimořádného chování složitých systémů; zlepšení spolehlivosti a odolnosti rozměrných, distribuovaných a nesouvisle propojených systémů; bezpečné a důvěryhodné systémy a služby, včetně kontroly a ověřování přístupu, při nichž je zohledněno soukromí, dynamické politiky v oblasti bezpečnosti a důvěry, spolehlivé a důvěryhodné metamodely; zavedení softwarových modelů do průmyslu.

Pozměňovací návrh 81

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Činnosti“ nadpis 1 „Technologické pilíře IKT“ odrážka 5

Znalostní, kognitivní systémy a systémy schopné učit se: metody a techniky na získávání a výklad, předkládání a personalizaci, nasměrování a vyhledávání, sdílení a poskytování vědomostí, přičemž budou uznávány sémantické vztahy v daném kontextu pro využití lidmi i stroji; umělé systémy, které vnímají, interpretují a vyhodnocují informace a které mohou spolupracovat, samostatně jednat a učit se; teorie a experimenty, které přesahují pokrok související s pochopením přirozeného poznávání, zejména učení se a paměti, také po účely pokročilých systémů lidského vzdělávání.

Znalostní, kognitivní systémy a systémy schopné učit se: metody a techniky na získávání a výklad, předkládání a personalizaci, nasměrování a vyhledávání, sdílení a poskytování vědomostí, přičemž budou uznávány sémantické vztahy v daném kontextu pro využití lidmi i stroji; distribuované řízení znalostí; umělé systémy, které vnímají, interpretují a vyhodnocují informace a které mohou spolupracovat, samostatně jednat a učit se; teorie a experimenty, které přesahují pokrok související s pochopením přirozeného poznávání, zejména učení se a paměti, také po účely pokročilých systémů lidského vzdělávání.

Pozměňovací návrh 82

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 1 odrážka 6

Simulace, vizualizace, interakce a smíšené reality: nástroje pro modelování, simulaci, vizualizaci, interakci, virtuální, umocněnou a smíšenou realitu a pro jejich integraci do ucelených prostředí; nástroje pro inovativní návrhářství a tvořivost produktů, služeb a digitálních audio-vizuálních médií; přirozenější, intuitivní a snadnou použitelná rozhraní a nové způsoby interakce s technologiemi, stroji, zařízením a jinými lidskými výtvory; vícejazyčné a automatické překladatelské strojové systémy.

Simulace, vizualizace, interakce a smíšené reality: nástroje pro modelování, simulaci, vizualizaci, interakci, virtuální, umocněnou a smíšenou realitu a pro jejich integraci do ucelených prostředí; nástroje pro inovativní návrhářství a tvořivost produktů, služeb a digitálních audio-vizuálních médií; přirozenější, intuitivní a snadnou použitelná rozhraní a nové způsoby interakce s technologiemi, stroji, zařízením a jinými lidskými výtvory; jazyková technologie včetně vícejazyčných a automatických překladatelských strojových systémů.

Pozměňovací návrh 83

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 1 „Technologické pilíře IKT“ odrážka 6a (nová)

 

Přechod ke čtvrté a další generaci mobilních systémů a související průlomové technologie pro digitální přenos a antény.

Pozměňovací návrh 84

Příloha I oddíl „Témata“ bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 2 „Integrace technologií“ odrážka 2

Domácí prostředí: komunikace, sledování, ovládání, pomoc v domovech, budovách a veřejných prostorech; bezešvá interoperabilita a využívání všech zařízení s ohledem na hospodárnost, dostupnost a užitečnost; nové služby a nové formy interaktivního digitálního obsahu a služeb; přístup k informacím a řízení vědomostí.

Domácí prostředí: komunikace, sledování, ovládání, pomoc v domovech, budovách a veřejných prostorech; bezešvá interoperabilita a využívání všech zařízení s ohledem na hospodárnost, dostupnost a užitečnost a bezpečnost ; nové služby (včetně zábavních služeb) a nové formy interaktivního digitálního obsahu a služeb; přístup k informacím a řízení vědomostí.

Pozměňovací návrh 85

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Výzkum aplikací“ odrážka 1 pododrážka 1

v oblasti zdraví: osobní nenápadné systémy, které umožňují občanům ovládat své dobré životní podmínky, například nositelná a implantovatelná monitorovací zařízení a autonomní systémy na podporu zdravotního stavu; vznikající systémy, jako je molekulární obrazování pro zlepšenou prevenci a individualizované lékařství; získávání nových vědomostí v oblasti zdraví a jejich využívání v klinické praxi; modelování a simulace funkcí jednotlivých orgánů; mikrorobotická a nanorobotická zařízení pro minimálně invazivní chirurgické a terapeutické aplikace

v oblasti zdraví: osobní nenápadné systémy, které umožňují občanům ovládat své dobré životní podmínky, například nositelná a implantovatelná monitorovací zařízení s komunikačními schopnostmi a autonomní systémy na podporu zdravotního stavu; vznikající systémy, jako je molekulární obrazování pro zlepšenou prevenci a individualizované lékařství; získávání nových vědomostí v oblasti zdraví a jejich využívání v klinické praxi; modelování a simulace funkcí jednotlivých orgánů; mikrorobotická a nanorobotická zařízení pro minimálně invazivní chirurgické a terapeutické aplikace; metody pomoci na dálku a dálkového sledování pro chronicky nemocné a starší osoby ; počítačové systémy detekce a podpory klinického rozhodování, vedoucí ke spolehlivější diagnóze a lepšímu toku práce, případně k expertním systémům pro konkrétní nemoci s integrálním přístupem k cyklu péče a využívajícím akumulované údaje o pacientech, a znalosti nemocí na základě modelů získané pomocí sběru dat, bioinformatiky a systémové biologie; podnikové systémy IT vedoucí ke zvýšené efektivitě a omezení lékařských chyb v nemocnicích a zařízeních následné péče;

Pozměňovací návrh 86

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Výzkum aplikací“ odrážka 1 pododrážka 2

v oblasti veřejné moci: využívání IKT v mezioborovém přístupu ve veřejné správě v kombinaci s organizačními změnami a novými dovednostmi s cílem poskytovat všem inovativní a na občany zaměřené služby; pokročilý výzkum založený na IKT a řešení, jež mají zlepšit demokratické a participační procesy a výkon a kvalitu v odvětví veřejných služeb, interakce se správami a vládami a mezi nimi a podpora zákonodárných procesů a procesů tvorby politiky na všech úrovních demokracie.

v oblasti veřejné moci: využívání IKT v mezioborovém přístupu ve veřejné správě v kombinaci s organizačními změnami , procesy reinženýringu a novými dovednostmi s cílem poskytovat všem inovativní a na občany zaměřené služby; pokročilý výzkum založený na IKT a řešení, jež mají zlepšit demokratické a participační procesy (včetně „e-demokracie“) a výkon a kvalitu v odvětví veřejných služeb, interakce se správami a vládami a mezi nimi a podpora zákonodárných procesů a procesů tvorby politiky na všech úrovních demokracie,

Pozměňovací návrh 87

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ bod „Činnosti“ okruh 3 odrážka 1 pododrážka 3

v oblasti začleňování: zmocnit jednotlivce a jejich komunity a zlepšit rovnocennou účast všech občanů v informační společnosti a zabraňovat vzniku digitálních propastí v důsledku zdravotního postižení, nízkých dovedností, chudoby, zeměpisné izolace, kultury, pohlaví či věku, mimo jiné podporou pomocných technologií, prosazováním nezávislého života, zvyšováním dovedností v oblasti elektroniky a rozvojem produktů a služeb pro všechny,

v oblasti začleňování: zmocnit jednotlivce a jejich komunity a zlepšit rovnocennou účast všech občanů v informační společnosti a zabraňovat vzniku digitálních propastí v důsledku zdravotního postižení, nízkých dovedností, chudoby, zeměpisné izolace, kultury, pohlaví či věku, mimo jiné podporou pomocných technologií, prosazováním nezávislého života (například pomocí technologií a služeb domácí zdravotní péče) , zvyšováním dovedností v oblasti elektroniky a rozvojem produktů a služeb pro všechny,

Pozměňovací návrh 88

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ bod „Činnosti“ okruh 3 „Výzkum aplikací“ odrážka 1 pododrážka 4

v oblasti mobility: integrované bezpečnostní systémy ve vozidlech využívající IKT a založené na otevřených, bezpečných a spolehlivých architektonických strukturách a rozhraních; interoperativní systémy založené na spolupráci pro účinnost a bezpečnost dopravy , založené na komunikaci mezi vozidly a s dopravní infrastrukturou a integrující přesné a odolné technologie pro určení pozice; personalizované infomobilní a multimodální služby zohledňující umístění, včetně inteligentních řešení služeb v cestovních ruchu,

v oblasti mobility: integrované bezpečnostní systémy ve vozidlech využívající IKT a založené na otevřených, bezpečných a spolehlivých architektonických strukturách a rozhraních; interoperativní systémy založené na spolupráci pro účinnou a bezpečnou dopravu, která nebude poškozovat životní prostředí , založené na komunikaci mezi vozidly a s dopravní infrastrukturou a integrující přesné a odolné technologie pro určení pozice a navigaci ; personalizované infomobilní a multimodální služby zohledňující umístění, včetně inteligentních řešení služeb v cestovních ruchu,

Pozměňovací návrh 89

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Výzkum aplikací“ odrážka 1 pododrážka 5a (nová)

 

v oblasti kultury: přenos řešení IKT pro využití hospodářského potenciálu v kulturní oblasti (včetně kulturního dědictví, regionálního rozvoje, turistiky) a podporu zaměstnanosti v těchto oblastech; zohledněno bude partnerství mezi veřejnými organizacemi (na místní, regionální a celostátní úrovni) a soukromými organizacemi (zejména malými a středními podniky).

Pozměňovací návrh 90

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Výzkum aplikací“ odrážka 1a (nová)

 

nové podnikové modely pro IKT: formulování a definování nových podnikových modelů pro IKT pomocí společné práce na tématech, u kterých IKT hrají zásadní úlohu při změně přístupu k výrobě a službám (např. doprava, zdravotnictví, energetika, životní prostředí). Projekty pocházející z tohoto společného výzkumu by měly být testovány v konkrétních situacích. Společná práce by měla být podpořena průřezovým přístupem uvedeným v příloze 1.

Pozměňovací návrh 91

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Výzkum aplikací“ odrážka 2 pododrážka 1

nové formy interaktivního, nelineárního a samostatně přizpůsobivého obsahu; tvořivost a obohacená uživatelská zkušenost; úprava různých médií podle požadavků zákazníka a dodávka mediálního obsahu; kombinace produkce a řízení celodigitálního obsahu se vznikajícími sémantickými technologiemi; užívání zaměřené na uživatele, přístup k obsahu a jeho tvorba,

nové formy interaktivního, nelineárního a samostatně přizpůsobivého obsahu určeného i pro zábavu a účely designu ; tvořivost a obohacená uživatelská zkušenost; úprava různých médií podle požadavků zákazníka a dodávka mediálního obsahu; kombinace produkce a řízení celodigitálního obsahu se vznikajícími sémantickými technologiemi; užívání zaměřené na uživatele, přístup k obsahu a jeho tvorba;

Pozměňovací návrh 92

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Výzkum aplikací“ odrážka 2 pododrážka 2a (nová)

 

ochrana, zachování a prohlubování významu kulturního dědictví, včetně přirozených prostředí života lidí: technologie zdravého a z ekologického hlediska udržitelného řízení lidského prostředí, včetně zastavěných oblastí, městských oblastí a krajiny, i ochrany, zachování, optimálního využití a integrace kulturního dědictví, včetně hodnocení vlivu na životní prostředí, modelů a nástrojů pro posouzení rizik, moderních a šetrných technik posuzování škod, nových produktů a metod obnovy, strategií omezování škod a přizpůsobování pro účely udržitelné péče o movité i nemovité kulturní dědictví.

Pozměňovací návrh 93

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Výzkum aplikací“ odrážka 2 pododrážka 3

inteligentní služby pro přístup ke kulturnímu dědictví v digitální podobě ; nástroje, které různým společenstvím umožní vytvářet novou kulturní paměť založenou na živým dědictvím; metody a nástroje pro ochranu digitálního obsahu; vytváření digitálních objektů, které budou moci budoucí uživatelé použít a zachovat přitom autentičnost a integritu původního výtvoru a kontextu používání.

inteligentní služby pro přístup ke kultuře a její prosazování (včetně kulturního dědictví , regionálního rozvoje a cestovního ruchu; nástroje, které různým společenstvím umožní shromažďovat a vytvářet své kulturní paměti založené na živém dědictví; metody a nástroje pro ochranu a diverzifikaci digitálního obsahu; vytváření digitálních objektů, které budou moci budoucí uživatelé použít a zachovat přitom autentičnost a integritu původního výtvoru a kontextu používání ...

Pozměňovací návrh 94

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Výzkum aplikací“ odrážka 3 pododrážka 1

dynamické a síťově orientované systémy podniků pro tvorbu a dodávání produktů a služeb; decentralizovaná kontrola a řízení inteligentních pomůcek; digitální podnikové ekosystémy, zejména softwarová řešení, která lze přizpůsobit potřebám malých a středně velkých organizací; služby založené na spolupráci pro distribuované pracovní prostory; intenzivnější přítomnost ve skupinách, řízení skupin a sdílení podpory,

dynamické a síťově orientované systémy podniků pro tvorbu a dodávání produktů a služeb; decentralizovaná kontrola a řízení inteligentních pomůcek; digitální podnikové ekosystémy, zejména softwarová řešení, která lze přizpůsobit potřebám malých a středně velkých organizací; služby založené na spolupráci pro distribuované pracovní prostory vědomé si souvislostí ; intenzivnější přítomnost ve skupinách, řízení skupin a sdílení podpory; služby sdílení znalostí a interaktivní služby;

Pozměňovací návrh 95

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Výzkum aplikací“ odrážka 3 pododrážka 2

výroba: síťově propojené inteligentní kontroly pro využití ve vysoce přesné nízkonákladové výrobě; bezdrátová automatizace a logistika pro rychlé přizpůsobení výrobních podniků; integrovaná prostředí pro modelování, simulaci, prezentaci a virtuální produkci; výrobní technologie pro miniaturizované systémy IKT a pro systémy obsahující různé druhy materiálů a objektů.

výroba, včetně tradičního průmyslu: síťově propojené inteligentní kontroly pro využití ve vysoce přesné nízkonákladové výrobě; bezdrátová automatizace a logistika pro rychlé přizpůsobení výrobních podniků; integrovaná prostředí pro modelování, simulaci, optimalizaci, prezentaci a virtuální produkci; výrobní technologie pro miniaturizované systémy IKT a pro systémy obsahující různé druhy materiálů a objektů.

Pozměňovací návrh 96

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Výzkum aplikací“ odrážka 3, pododrážka 2a (nová)

 

sledování obchodního řízení a výkonu v reálném čase: účinná a produktivní podpora manažerských rozhodnutí, sledování, shromažďování a zpracování dat;

Pozměňovací návrh 97

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Výzkum aplikací“ odrážka 4 pododrážka 1

nástroje podporující důvěru a důvěryhodnost IKT a jejich aplikací; systémy řízení několikanásobné či federální identity; ověřovací a schvalovací techniky; systémy splňující požadavky na soukromí vyplývající z nového technického rozvoje; správa práv a aktiv; nástroje na ochranu proti ohrožení z internetu.

nástroje podporující důvěru a důvěryhodnost IKT a jejich aplikací; systémy řízení několikanásobné či federální identity; ověřovací a schvalovací techniky; systémy splňující požadavky na soukromí vyplývající z nového technického rozvoje; správa práv a aktiv; nástroje na ochranu proti nevyžádané elektronické poště a ohrožení z internetu.

Pozměňovací návrh 98

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 3 „Informační a komunikační technologie“ podbod „Reakce na vznikající potřeby a nepředvídané politické potřeby“ odstavec 1

Činnosti v oblasti budoucích a vznikajících technologií budou přitahovat a podněcovat mezioborový výzkum na vynikající odborné úrovni ve vznikajících oblastech výzkumu souvisejícího s IKT. Důraz bude zahrnovat: výzkum nových miniaturizačních a výpočetních hranic včetně například využívání kvantových účinků; propojení složitého komplexu síťově spojených výpočetních a komunikačních systémů; zkoumání nových konceptů a experimenty s inteligentními systémy nových personalizovaných produktů a služeb.

Činnosti v oblasti budoucích a vznikajících technologií budou přitahovat a podněcovat mezioborový výzkum na vynikající odborné úrovni ve vznikajících oblastech výzkumu souvisejícího s IKT. Důraz bude zahrnovat: výzkum nových miniaturizačních a výpočetních hranic včetně například využívání kvantových účinků; propojení složitého komplexu síťově spojených výpočetních a komunikačních systémů včetně softwaru ; zkoumání nových konceptů a experimenty s inteligentními systémy nových personalizovaných produktů a služeb.

Pozměňovací návrh 99

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 4 „Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie„ podbod “Přístup„ odstavec 1

Aby se posílila konkurenceschopnost evropského průmyslového odvětví, je třeba radikálních inovací. Odvětví musí zaměřit své schopnosti na produkty a technologie s vysokou přidanou hodnotou, aby se splnily požadavky zákazníků, jakož i očekávání v oblasti životního prostředí, zdraví a společnosti. Pro řešení těchto výzev je výzkum velice důležitý.

Aby se posílila konkurenceschopnost evropského průmyslového odvětví, je třeba radikálních inovací. Odvětví musí zaměřit své schopnosti na produkty, postupy a technologie s vysokou přidanou hodnotou, aby se splnily požadavky zákazníků, jakož i očekávání v oblasti životního prostředí, zdraví a společnosti. Pro řešení těchto výzev je výzkum velice důležitý.

Pozměňovací návrh 100

Příloha I, oddíl “Témata„, bod 4“Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie„ podbod “Přístup„ odstavec 2

Klíčovým prvkem tohoto tématu je účinná integrace nanotechnologie , věd o materiálech a nových výrobních metod, aby bylo dosaženo průmyslové přeměny, aby se maximalizovaly dopady této přeměny a současně se podpořila udržitelná výroba a spotřeba. Téma bude podporovat veškeré průmyslové činnosti, které jsou prováděny v synergii s jinými tématy. Budou podporovány aplikace ve všech odvětvích a oblastech , a to včetně vědy o materiálech, vysoce výkonných zpracovatelských technologií a technologií postupu, nanobiotechnologie nebo nanoelektroniky.

V budoucnosti bude konkurenceschopnost průmyslu záviset z velké části na nanotechnologii a jejím uplatnění. Přeměnu evropského průmyslu mohou urychlit činnosti VTR prováděné v mnoha oblastech nanovědy a nanotechnologie. Evropská unie zaujímá uznávané vůdčí postavení v oblastech, jako jsou nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie, a to se musí podporovat, aby se posílilo její postavení v silně konkurenčním celosvětovém kontextu.

Pozměňovací návrh 101

Příloha I, oddíl “Témata“, bod 4 „Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 2 „Materiály“ odstavec 1

Pro průmyslovou konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj jsou stále důležitější nové pokročilé technologie s vysokým vědomostním obsahem, novými funkcemi a zlepšeným výkonem. V souladu s novými modely zpracovatelského průmyslu jsou samotné materiály, spíše než zpracovatelské fáze, prvním krokem ke zvýšení hodnoty produktů a jejich výkonu.

Pro průmyslovou konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj jsou stále důležitější nové pokročilé technologie , včetně složených materiálů, s vysokým vědomostním obsahem, novými funkcemi a zlepšeným výkonem. V souladu s novými modely zpracovatelského průmyslu jsou samotné materiály, spíše než zpracovatelské fáze, prvním krokem ke zvýšení hodnoty produktů a jejich výkonu.

Pozměňovací návrh 102

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 4 „Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie“ podbod „Činnosti“ bod 2 odstavec 2

Výzkum se zaměří na rozvoj nových materiálů založených na znalostech s vlastnostmi „na míru“. To vyžaduje inteligentní kontrolu vnitřních vlastností, zpracování a výroby a je také třeba zohlednit potenciální dopady na zdraví a životní prostředí během celého jejich životního cyklu. Důraz bude kladen na nové pokročilé materiály získané využitím potenciálu nanotechnologií a biotechnologií a/nebo„učením se od přírody“, zejména na vysoce výkonné nanomateriály, biomateriály a hybridní materiály.

Výzkum se zaměří na rozvoj nových materiálů založených na znalostech s vlastnostmi „na míru“. To vyžaduje inteligentní kontrolu vnitřních vlastností, zpracování a výroby a je také třeba zohlednit potenciální dopady na zdraví a životní prostředí během celého jejich životního cyklu. Důraz bude kladen na nové pokročilé materiály získané využitím potenciálu nanotechnologií a biotechnologií nebo„učením se od přírody“, zejména na vysoce výkonné nanomateriály, biomateriály, metamateriály a hybridní materiály.

Pozměňovací návrh 103

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 4 „Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Nové výrobní technologie“ odstavec 1

Nový přístup ke zpracování je vyžadován pro transformaci průmyslového odvětví EU z odvětví intenzivně využívajícího zdroje na znalostní průmyslové prostředí a bude záviset na zaujetí zcela nových postojů k nepřetržitém získávání, šíření, ochraně a financování nových vědomostí a jejich uplatňování a také k udržitelným modelům výroby a spotřeby. To zahrnuje také vytváření správných podmínek pro nepřetržité inovace (v průmyslových činnostech a výrobních systémech, včetně konstrukce, zařízení a služeb) a pro rozvoj generických výrobních „aktiv“ (technologie, organizace a výrobní zařízení) a současně plnění bezpečnostních požadavků a požadavků na životní prostředí.

Nový přístup ke zpracování je vyžadován pro transformaci průmyslového odvětví EU z odvětví intenzivně využívajícího zdroje na znalostní průmyslové prostředí a bude záviset na zaujetí zcela nových postojů k nepřetržitém získávání, šíření, ochraně a financování nových vědomostí a jejich uplatňování a také k udržitelným modelům výroby a spotřeby. To zahrnuje také vytváření správných podmínek pro nepřetržité inovace (v průmyslových činnostech a výrobních systémech, včetně konstrukce, zařízení a služeb) a pro rozvoj generických výrobních „aktiv“ (technologie, automatizace, organizace zdrojů/vybavení a výrobní zařízení) a současně podpora modernizace základního evropského průmyslu a plnění bezpečnostních požadavků a požadavků na životní prostředí , včetně těch, které se týkají kompozitních materiálů .

Pozměňovací návrh 104

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 4 „Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Nové výrobní technologie“ bod 3 odst. 2

Výzkum se zaměří mnoha směry: na rozvoj a validaci nových průmyslových modelů a strategií pokrývajících veškeré aspekty výrobků a procesu a jejich životního cyklu; na přizpůsobivé výrobní systémy, které překračují stávající procesní omezení a umožňují využívat nové zpracovatelské a výrobní metody; síťově propojenou výrobu na rozvoj nástrojů a metod pro operace, které mají přidanou hodnotu a jsou založeny na spolupráci na celosvětové úrovni; nástroje pro rychlý přenos a integraci nových technologií do návrhů a fungování zpracovatelských procesů; a využívání konvergence nanotechnologií, biotechnologií, informačních technologií a kognitivních technologií na rozvoj nových výrobků a strojírenských konceptů a možnosti nových průmyslových odvětví.

Výzkum se zaměří mnoha směry: na rozvoj a validaci nových průmyslových modelů a strategií pokrývajících veškeré aspekty výrobků a procesu a jejich životního cyklu; na přizpůsobivé výrobní systémy, které překračují stávající procesní omezení a umožňují využívat nové zpracovatelské a výrobní metody; síťově propojenou výrobu na rozvoj nástrojů a metod pro operace, které mají přidanou hodnotu a jsou založeny na spolupráci na celosvětové úrovni; nástroje pro rychlý přenos a integraci nových technologií do návrhů a fungování zpracovatelských procesů; a využívání víceoborových výzkumných sítí a konvergence nanotechnologií, biotechnologií, informačních technologií a kognitivních technologií na rozvoj nových hybridních technologií, výrobků a strojírenských konceptů a možnosti nových průmyslových odvětví.

Pozměňovací návrh 105

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 4 „Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie“ bod „Činnosti“ okruh 4 „Integrace technologií pro průmyslové aplikace“ odstavec 2

Výzkum se zaměří na nové aplikace a nová neotřelá řešení reagující na hlavní výzvy a také na potřeby vědecko-technického rozvoje určené různými evropskými technologickými platformami. Integrace nových poznatků a nanotechnologií, materiálových technologií a výrobních technologií bude podporována v různých odvětvových a víceodvětvových aplikacích, například v oblasti zdraví, konstrukce, kosmického průmyslu, dopravy, energetiky, chemie, životního prostředí, textilních a oděvních výrobků, buničiny a papíru a strojírenského průmyslu, jakož i v oblasti týkající se generického předmětu průmyslové bezpečnosti

Výzkum se zaměří na nové aplikace a nová neotřelá řešení reagující na hlavní výzvy a také na potřeby vědecko-technického rozvoje určené různými evropskými technologickými platformami. Integrace nových poznatků a nanotechnologií, materiálových technologií a výrobních technologií bude podporována v různých odvětvových a víceodvětvových aplikacích, například v oblasti zdraví, zpracování potravin , konstrukce ( včetně inženýrských staveb ), leteckého a kosmického průmyslu, dopravy, energetiky, chemie, životního prostředí, textilních a oděvních výrobků, obuvi , buničiny a papíru a strojírenského průmyslu, jakož i v oblasti týkající se generického předmětu průmyslové bezpečnosti.

Pozměňovací návrh 106

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 5 „Energetika“ podbod „Přístup“ odstavec 3

Vzhledem ke značné celosvětové konkurenci je důležitým cílem tohoto tématu posílit konkurenceschopnost evropského energetického odvětví a umožnit tím evropskému průmyslu, aby dosáhl klíčového postavení v oblasti energetických technologií a aby si toto postavení udržel. Pro energetické odvětví jsou životně důležité především malé a střední podniky, neboť mají hlavní úlohu v energetickém řetězci a jsou klíčem k podporování inovativnosti. Proto je důležitá jejich intenzivní účast na výzkumných a demonstračních projektech a tato účast bude aktivně podporována.

Vzhledem ke značné celosvětové konkurenci je důležitým cílem tohoto tématu posílit konkurenceschopnost evropského energetického odvětví a umožnit tím evropskému průmyslu, aby dosáhl klíčového postavení v oblasti energetických technologií a aby si toto postavení udržel. Vzhledem k silné konkurenci je možné toto čelní postavení zajistit pouze vysokou mírou investic do výzkumu a vývoje. Pro energetické odvětví jsou životně důležité především malé a střední podniky, neboť mají hlavní úlohu v energetickém řetězci a jsou klíčem k podporování inovativnosti. Proto je důležitá jejich intenzivní účast na výzkumných a demonstračních projektech a tato účast bude aktivně podporována.

Pozměňovací návrh 107

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 5 „Energetika“ podbod „Přístup“ odstavec 5

Aby se posílilo šíření a využívání výstupů výzkumu, bude ve všech oblastech podporováno šíření vědomostí a přenos výsledků, a to také směrem ke tvůrcům politiky. Tím budou doplněny akce v rámci programu Inteligentní energie - Evropa, který jsou součástí Programu pro konkurenceschopnost a inovace, jenž má podpořit inovace a odstranit netechnologické zábrany celotržního využívání demonstrovaných energetických technologií.

Aby se posílilo šíření a využívání výstupů výzkumu, bude ve všech oblastech podporováno šíření vědomostí a přenos výsledků, a to také směrem ke tvůrcům politiky. Konkrétně bude podporována víceoborovost a mezioborovost a bude vyvíjeno úsilí o co možná největší součinnost a doplňkovost s ostatními programy a činnostmi Společenství, jako např. s programem pro konkurenceschopnost a inovaci „Inteligentní energie - Evropa“.

Pozměňovací návrh 108

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 5 „Energetika“ podbod „Činnosti“, úvodní část odstavec -1 (nový)

 

Přidělování finančních prostředků v energetickém odvětví se musí opírat o kritéria, která umožňují posuzování technologií podle jejich schopnosti pomoci EU při dosahování jejích energetických cílů. Jedná se o vytvoření energetického sektoru, který je konkurenceschopný, z hlediska životního prostředí udržitelný a bezpečný. Relativně omezené finanční prostředky EU na výzkum a vývoj v rámci tohoto tématu se musí zaměřit na technologie, které mohou rychle přinést snížení emisí CO2 .

Pozměňovací návrh 109

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 5 „Energetika“ podbod „Činnosti“ okruh 2 „Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů“

Rozvoj a demonstrace integrovaných technologií na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů upravených podle odlišných regionálních podmínek, aby byly poskytnuty prostředky k výraznému zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v EU. Výzkum by měl zvýšit celkovou účinnost konverze, výrazně snížit cenu elektřiny, posílit spolehlivost procesu a dále snížit dopad na životní prostředí. Důraz bude kladen na fotovoltaiku, vítr a biomasu (včetně biologicky rozložitelné části odpadu). Dále se výzkum zaměří na využití plného potenciálu dalších obnovitelných zdrojů energie: geotermální, termálně solární zdroje a zdroje z mořských a malých vodních elektráren.

Výzkum , rozvoj a demonstrace integrovaných technologií na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů upravených podle odlišných regionálních podmínek, aby byly poskytnuty prostředky k výraznému zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v EU. Výzkum by měl zvýšit celkovou účinnost konverze, odstranit stávající překážky, což povede k výraznému snížení ceny elektřiny, posílit spolehlivost procesu a dále snížit dopad na životní prostředí. Důraz bude kladen na fotovoltaiku, solární zdroje , vítr, biomasu a výsadbu energetických plodin (včetně biologicky rozložitelné části odpadu). Dále se výzkum zaměří na využití plného potenciálu dalších obnovitelných zdrojů energie: geotermální, termálně solární zdroje a zdroje z mořských a malých vodních elektráren.

Pozměňovací návrh 110

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 5 „Energetika“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů“ odstavec 1

Rozvoj a demonstrace integrovaných technologií na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů upravených podle odlišných regionálních podmínek, aby byly poskytnuty prostředky k výraznému zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v EU. Výzkum by měl zvýšit celkovou účinnost konverze, výrazně snížit cenu elektřiny, posílit spolehlivost procesu a dále snížit dopad na životní prostředí. Důraz bude kladen na fotovoltaiku, vítr a biomasu (včetně biologicky rozložitelné části odpadu). Dále se výzkum zaměří na využití plného potenciálu dalších obnovitelných zdrojů energie: geotermální, termálně solární zdroje a zdroje z mořských a malých vodních elektráren.

Výzkum, vývoj a demonstrace zlepšených technologií konverze pro udržitelnou výrobu a dodávkové řetězce pevných, kapalných a plynných paliv z biomasy a výsadba energetických plodin (včetně biologicky rozložitelné části odpadu), zejména biologických paliv pro dopravu. Důraz bude kladen na nové druhy biologických paliv a na nové výrobní a distribuční způsoby stávajících biologických paliv, včetně integrované výroby energie a jiných výrobků s vysokou přidanou hodnotou v biorafineriích. Výzkum se zaměří na zvýšení energetické účinnosti a na posílení integrace technologií a využívání vstupních surovin, aby byly zdroje uhlíku přímo prospěšné spotřebitelům. Budou rovněž zahrnuty otázky energetických plodin, logistiky, vstupních surovin, prenormativního výzkumu a normalizace pro bezpečné a spolehlivé využívání v dopravě a ve stacionárních aplikacích. Bude podporována biomasa, obnovitelné zdroje elektrické energie a procesy využívající sluneční energii, aby se využil potenciál pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů.

Pozměňovací návrh 111

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 5 „Energetika“ podbod „Činnosti“ okruh 4 „Obnovitelné zdroje pro ohřev a chlazení“ odstavec 1

Rozvoj a demonstrace souboru technologií na zvýšení potenciálu v oblasti ohřevu a chlazení s pomocí obnovitelných zdrojů energie s cílem přispět k udržitelné energetice. Cílem je dosáhnout výrazného snížení nákladů, zvýšit účinnost, dále omezit dopady na životní prostředí a optimalizovat využívání technologií v různých regionálních podmínkách. Výzkum a demonstrace by měly zahrnovat nové systémy a prvky pro průmyslové aplikace (včetně tepelného odsolování mořské vody), zvláštní systémy vytápění a chlazení oblastí a/nebo prostor, integrace a budování zásobníků energie.

Výzkum, rozvoj a demonstrace souboru technologií na zvýšení potenciálu v oblasti aktivního ohřevu a chlazení s pomocí obnovitelných zdrojů energie, stejně jako zlepšení systémů na využití pasivního ohřevu nebo ohřevu pomocí přirozených zdrojů s cílem přispět k udržitelné energetice. Cílem je dosáhnout výrazného snížení nákladů, zvýšit účinnost, dále omezit dopady na životní prostředí a optimalizovat využívání technologií v různých regionálních podmínkách. Výzkum a demonstrace by měly zahrnovat nové systémy a prvky pro průmyslové aplikace (včetně tepelného odsolování mořské vody), zvláštní systémy vytápění a chlazení oblastí a/nebo prostor, integrace a budování zásobníků energie.

Pozměňovací návrh 112

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 5 „Energetika“ podbod „Činnosti“ okruh 6 „Technologie čistého spalování uhlí“

Uhelné elektrárny zůstávají v celém světě hnací silou při výrobě elektřiny, mají však značné možnosti, pokud jde o zvyšování účinnosti a snižování emisí, zejména CO2. Aby se udržela konkurenceschopnost a přispělo k řízení emisí CO2, budou podporovány rozvoj a demonstrace technologií čisté přeměny uhlí, aby se výrazně zvýšila účinnost a spolehlivost elektráren, co nejvíce snížily emise znečišťujících látek a snížily celkové náklady, a to v různých provozních podmínkách. Při úsilí o dosažení výroby energie s nulovými emisemi by se tyto činnosti měly připravovat na rozvoj technologií zachycování a uchovávání CO2, měly by je doplňovat a souviset s nimi.

Uhelné elektrárny zůstávají v celém světě hnací silou při výrobě elektřiny, mají však značné možnosti, pokud jde o zvyšování účinnosti a snižování emisí, zejména CO2. Aby se udržela konkurenceschopnost a přispělo k zachování zdrojů a řízení emisí CO2, budou podporovány rozvoj a demonstrace technologií čisté přeměny uhlí, aby se výrazně zvýšila účinnost a spolehlivost elektráren, co nejvíce snížily emise znečišťujících látek včetně jemných částic, stopových prvků, rtuti a organických sloučenin a snížily celkové náklady, a to v různých provozních podmínkách. Při úsilí o dosažení výroby energie s nulovými emisemi by se tyto činnosti měly připravovat na rozvoj technologií zachycování a uchovávání CO2, měly by je doplňovat a souviset s nimi.

Pozměňovací návrh 113

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 5 „Energetika“ podbod „Činnosti“ okruh 7 „Inteligentní energetické sítě“

Aby se usnadnil přechod na udržitelnější energetický systém, je třeba rozsáhlého úsilí v oblastech výzkumu a vývoje, aby se zvýšila účinnost, pružnost, bezpečnost a spolehlivost evropských elektroenergetických a plynárenských systémů a sítí. U elektroenergetických sítí budou cíle spočívající v transformaci stávajících elektroenergetických rozvodných sítí na odolné a interaktivní (zákazník/provozovatel) sítě služeb, v odstranění překážek rozsáhlého využívání a účinné integrace obnovitelných zdrojů energie a v distribuované výrobě (např. palivové články, mikroturbíny, pístové motory) rovněž vyžadovat rozvoj a demonstraci klíčových technologií (např. inovativních řešení v oblasti IKT, technologie uchovávání obnovitelných zdrojů energie, výkonné elektroniky a rozvinutého vědecko-technického zařízení). U plynárenských sítí je cílem demonstrovat inteligentnější a účinnější procesy a systémy pro přepravu a distribuci plynu, včetně účinné integrace obnovitelných zdrojů energie.

Aby se usnadnil přechod na udržitelnější energetický systém, je třeba rozsáhlého úsilí v oblastech výzkumu a vývoje, aby se zvýšila účinnost, pružnost, bezpečnost a spolehlivost evropských elektroenergetických a plynárenských systémů a sítí. U elektroenergetických sítí budou cíle spočívající v transformaci stávajících elektroenergetických rozvodných sítí na odolné a interaktivní (zákazník/provozovatel) sítě služeb, v odstranění překážek rozsáhlého využívání a účinné integrace obnovitelných zdrojů energie , v distribuované výrobě (např. palivové články, mikroturbíny, pístové motory) a ve zlepšení kvality dodávek (pokud jde o kvalitu dodávaného napětí a energie) rovněž vyžadovat rozvoj a demonstraci klíčových technologií (např. inovativních řešení v oblasti IKT, technologie uchovávání obnovitelných zdrojů energie, elektronických měřicích systémů a systémů automatického řízení měření, výkonné elektroniky a rozvinutého vědecko-technického zařízení, řídicích systémů IKT pro aktivní řízení sítí, účinné řízení pracovní síly atd. ). U plynárenských sítí je cílem demonstrovat inteligentnější a účinnější procesy a systémy pro přepravu a distribuci plynu, včetně účinné integrace obnovitelných zdrojů energie. Výzkum integrace mezi elektroenergetickými a plynárenskými sítěmi (např. integrovaná řídicí centra, mnohonásobná měření, sdílená pracovní síla) bude mít v obou sektorech za cíl dosažení účinnosti.

Pozměňovací návrh 114

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 5 „Energetika“ podbod „Činnosti“ okruh 8 „Energetická účinnost a úspory“ odstavec 1

Rozsáhlý potenciál v oblasti úspor energie a zlepšování energetické účinnosti se musí využít prostřednictvím optimalizace, ověřování a demonstrace nových konceptů a technologií pro budovy, služby a průmyslové odvětví.

Rozsáhlý potenciál v oblasti úspor energie a zlepšování energetické účinnosti se musí využít prostřednictvím optimalizace, ověřování, výzkumu, rozvoje a demonstrace nových konceptů a technologií pro budovy, dopravu, služby a průmyslové odvětví.

Pozměňovací návrh 115

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 6 „Životní prostředí (včetně změny klimatu)“ podbod „Cíl“

Podporovat udržitelné řízení přírodního a lidského prostředí a jeho zdrojů prostřednictvím zlepšování znalostí o vzájemném působení biosféry, ekosystémů a lidských činností a vyvíjení nových technologií, nástrojů a služeb pro integrované řešení globálních environmentálních otázek. Důraz bude kladen na předvídání změn klimatických, ekologických, zemských a oceánských systémů; na nástroje a technologie ke sledování, prevenci a zmírňování environmentálních tlaků a rizik, včetně zdravotních rizik, jakož i na ochranu přirozeného a umělého životního prostředí.

Podporovat udržitelné řízení přírodního a lidského prostředí a jeho zdrojů prostřednictvím zlepšování znalostí o vzájemném působení biosféry, ekosystémů a lidských činností a o biologické rozmanitosti a její udržitelnosti a vyvíjení nových technologií, nástrojů a služeb pro integrované řešení globálních environmentálních otázek. Důraz bude kladen na předvídání změn klimatických, ekologických, zemských a oceánských systémů; na nástroje a technologie ke sledování, prevenci a zmírňování a přizpůsobování environmentálních tlaků a rizik, včetně zdravotních rizik, jakož i na ochranu přirozeného a umělého životního prostředí.

Pozměňovací návrh 116

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 6 „Životní prostředí (včetně změny klimatu)“ podbod „Přístup“ odstavec 1

Ochrana životního prostředí je důležitá pro kvalitu života současných i budoucích generací a také pro hospodářský růst. Přirozené zdroje Země a umělé životní prostředí jsou pod tlakem v důsledku rostoucí populace, urbanizace, neustálého rozšiřování zemědělských, dopravních a energetických odvětví, jakož i proměnlivosti a oteplování klimatu v místním, regionálním a celosvětovém měřítku, a proto musí EU zajistit trvalý a udržitelný růst a současně snížit nepříznivé dopady na životní prostředí. Spolupráce v rámci celé EU je motivována skutečností, že země, regiony i města čelí environmentálním obtížím a že je vzhledem k rozsahu, působnosti a vysoké složitosti výzkumu v oblasti životního prostředí nezbytně nutný dostatečný kritický potenciál. Taková spolupráce usnadňuje společné plánování, využívání propojených a interoperabilních databází a vývoj společných ukazatelů, metod posuzování a ucelených a rozsáhlých pozorovacích a prognostických systémů. Navíc je mezinárodní spolupráce nezbytná pro ucelení vědomostí a podporu lepšího řízení na celosvětové úrovni.

Ochrana životního prostředí je důležitá pro kvalitu života současných i budoucích generací a také pro hospodářský růst. Přirozené zdroje Země a umělé životní prostředí jsou pod tlakem v důsledku rostoucí populace, urbanizace, výstavby, neustálého rozšiřování chovu skotu, akvakultury, rybolovu a zemědělských, dopravních a energetických odvětví, jakož i proměnlivosti a oteplování klimatu v místním, regionálním a celosvětovém měřítku, a proto musí EU zajistit trvalý a udržitelný růst a současně snížit nepříznivé dopady na životní prostředí. Spolupráce v rámci celé EU je motivována skutečností, že země, regiony i města čelí environmentálním obtížím a že je vzhledem k rozsahu, působnosti a vysoké složitosti výzkumu v oblasti životního prostředí nezbytně nutný dostatečný kritický potenciál. Taková spolupráce usnadňuje společné plánování, využívání propojených a interoperabilních databází a vývoj společných ukazatelů, metod posuzování a ucelených a rozsáhlých pozorovacích a prognostických systémů. Navíc je mezinárodní spolupráce nezbytná pro ucelení vědomostí a podporu lepšího řízení na celosvětové úrovni.

Pozměňovací návrh 117

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 6 „Životní prostředí (včetně změny klimatu)“ podbod „Přístup“ odstavec 4

Koordinace vnitrostátních programů bude posílena rozšířením a prohloubením oblasti působnosti stávajících programů ERAnet v oblasti environmentálního výzkumu, včetně společného provádění programů při výzkumu Baltského moře a nových programů ERA-net.

Koordinace vnitrostátních programů bude posílena rozšířením a prohloubením oblasti působnosti stávajících programů ERA-net v oblasti environmentálního výzkumu, včetně společného provádění programů při výzkumu Baltského moře a nových programů ERA-net. Víceoborovost a mezioborovost bude podpořena prostřednictvím tzv. „společných výzev“ v rámci těch témat, která jasně vyžadují vzájemné propojení mezi různými obory, jako jsou vědní obory a mořské technologie.

Pozměňovací návrh 118

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 6 „Životní prostředí (včetně změny klimatu)“ podbod „Přístup“ odstavec 5

Zvláštní důraz bude kladen na posílení šíření výstupů výzkumu EU — také prostřednictvím využívání synergií s doplňkovými nástroji financování na úrovni EU i na úrovni členských států — a na podněcování jejich přijetí náležitými konečnými uživateli, zejména se zaměřením na tvůrce politik.

Zvláštní důraz bude kladen na posílení šíření výstupů výzkumu EU , šíření informací a vědeckých poznatků s cílem přiblížit vědu a technologii společnosti.

 

Bude vyvíjena snaha o co největší součinnost a doplňkovost s doplňkovými nástroji financování na úrovni EU i na úrovni členských států, jako šestý akční plán pro ochranu životního prostředí, program URBAN nebo fondy LIFE+.

Pozměňovací návrh 119

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 6 „Životní prostředí (včetně změny klimatu)“ podbod „Činnosti“ okruh 1 „Změna klimatu, znečištění a rizika“ odrážka 1

Je nutné integrovaně zkoumat fungování podnebí a systému Země , aby bylo možné pozorovat a analyzovat, jak se tyto systémy vyvíjejí, a předvídat jejich další vývoj. To umožní vyvinout účinná opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a jejím dopadům a pro zmírnění změny i dopadů. Budou vyvíjeny a uplatňovány pokročilé modely změny klimatu na úrovních globálních, regionálních i nižších, aby mohly být posuzovány změny, případné dopady a kritické limitní hodnoty. Budou studovány změny ve složení atmosféry a ve vodním cyklu a rozvíjeny přístupy založené na analýze rizik, které zohledňují změny v modelech období sucha, bouří a záplav. Budou zkoumány tlaky na kvalitu životního prostředí a na klima, které vznikají v důsledku znečištění vzduchu, vody a půdy, jakož i vzájemné působení atmosféry, ozonové vrstvy ve stratosféře, zemského povrchu, ledu a oceánů. Budou zváženy mechanismy zpětné vazby a náhlé změny (např. mořské proudy) a dopady na biologickou rozmanitost a ekosystémy.

Je nutné integrovaně zkoumat fungování podnebí a suchozemského i vodního systému (včetně polárních oblastí), aby bylo možné pozorovat a analyzovat, jak se tyto systémy změnily v minulosti , jak se vyvíjejí, a předvídat jejich možný budoucí vývoj. To umožní vyvinout účinná opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a jejím dopadům a pro zmírnění změny i dopadů. Budou vyvíjeny a uplatňovány pokročilé modely změny klimatu na úrovních globálních, regionálních i nižších, aby mohly být posuzovány změny, případné dopady a kritické limitní hodnoty. Budou studovány změny ve složení atmosféry a ve vodním cyklu a rozvíjeny přístupy založené na analýze rizik, které zohledňují změny v modelech období sucha, bouří a záplav. Budou zkoumány tlaky na kvalitu životního prostředí a na klima, které vznikají v důsledku znečištění vzduchu, vod (povrchových i spodních) a půdy, jakož i vzájemné působení atmosféry, ozonové vrstvy ve stratosféře, zemského povrchu, ledu a oceánů, včetně všech důsledků změn úrovně hladiny moří v pobřežních oblastech. Budou zváženy mechanismy zpětné vazby a náhlé změny (např. mořské proudy) a dopady na biologickou rozmanitost a ekosystémy , včetně dopadu na obzvláště citlivé oblasti, jako jsou pobřežní a horské oblasti.

Pozměňovací návrh 120

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 6 „Životní prostředí (včetně změny klimatu)“ podbod „Činnosti“ okruh 1 „Změna klimatu, znečištění a rizika“ odrážka 2

Je nutné provádět víceoborový výzkum vzájemného působení environmentálních rizikových faktorů a lidského zdraví, aby se podpořil akční plán pro životní prostředí a zdraví a integrace obav o veřejné zdraví a popis vlastností chorob týkající se vznikajících environmentálních rizik. Výzkum se zaměří na vícenásobné expozice prostřednictvím různých expozičních vstupů, identifikaci zdrojů znečištění či nových a vznikajících environmentálních podnětů způsobujících stres (např. vnitřní a venkovní ovzduší, elektromagnetická pole, hluk a vystavení toxickým látkám) a na jejich případné dopady na zdraví. Výzkum bude také zacílen na integraci výzkumných činností v oblasti biologického monitorování lidí týkajícího se vědeckých aspektů, metodik a nástrojů pro rozvoj koordinovaného a soudržného přístupu. To bude zahrnovat studie kohort s důrazem na skupiny zranitelných populací a metody a nástroje pro zlepšenou charakterizaci rizik, posuzování a srovnávání rizik a dopadů na zdraví. Výzkum vyvine biologické ukazatele a nástroje pro modelování, přičemž zohlední kombinované expozice, změny ve zranitelnosti a nejistotu. Rovněž poskytne metody a nástroje podporující rozhodování (ukazatele, analýzy hospodárnosti založené na více kritériích, posouzení dopadu na zdraví, zátěž způsobená chorobami a analýza udržitelnosti) pro účely posuzování rizik, řízení a komunikaci a pro rozvoj politiky a analýzu.

Je nutné provádět víceoborový výzkum vzájemného působení environmentálních a klimatických rizikových faktorů a lidského zdraví, aby se podpořil akční plán pro životní prostředí a zdraví a integrace obav o veřejné zdraví a popis vlastností chorob týkající se vznikajících environmentálních rizik, zejména v městském prostředí (včetně postindustriálních zón). Výzkum se zaměří na dopad globální změny (změna klimatu, využívání půdy, globalizace), vícenásobné expozice prostřednictvím různých expozičních vstupů, speciaci a toxikologii, identifikaci zdrojů znečištění či nových a vznikajících environmentálních podnětů způsobujících stres a jejich vzájemné působení s přírodními činiteli a složkami (např. škodlivé plyny, jemné a vysocejemné částice živé nebo neživé povahy , vnitřní a venkovní ovzduší, elektromagnetická pole, hluk, vystavení toxickým látkám , plynům a výfukovým zplodinám, a slunečnímu záření) a na jejich případné dopady na zdraví, analýzy syndromů a chronického vystavení, interakce toxických látek a směsí takových látek, analýzy genetických polymorfismů a imunologických testů, včetně testů transformace a aktivace lymfocytů. Bude podpořen výzkum nových nebo již existujících chemických látek, jak je tomu v případě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. ... ze dne ... [o registraci, hodnocení, schvalování a omezování chemických látek (REACH ), a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky] (4) včetně možných alternativních řešení pokusů na zvířatech. Výzkum bude také zacílen na vývoj nových a vylepšených metod identifikace zdrojů znečištění a jejich vlivů při jejich sloučení, a na integraci epidemiologických výzkumných činností v oblasti biologického monitorování lidí týkajícího se vědeckých aspektů, metodik a nástrojů pro rozvoj koordinovaného a soudržného přístupu. To bude zahrnovat studie kohort s důrazem na skupiny zranitelných populací a metody a nástroje pro zlepšenou charakterizaci a sledování rizik, posuzování a srovnávání rizik a dopadů na zdraví. Výzkum vyvine biologické ukazatele a nástroje pro modelování a sledování , přičemž zohlední kombinované expozice, změny ve zranitelnosti a nejistotu. Rovněž poskytne metody a nástroje podporující rozhodování (ukazatele, analýzy hospodárnosti založené na více kritériích, posouzení dopadu na zdraví, zátěž způsobená chorobami a analýza udržitelnosti) pro účely posuzování rizik, řízení a komunikaci a pro rozvoj politiky a analýzu.

Pozměňovací návrh 121

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 6 „Životní prostředí (včetně změny klimatu)“ podbod „Činnosti“ okruh 1 „Změna klimatu, znečištění a rizika“ odrážka 3

Řízení v oblasti přírodních pohrom vyžaduje přístup zohledňující více rizik. Je třeba zlepšit znalosti, metody a integrovaný rámec pro posouzení rizik, zranitelnosti a hrozeb. Dále je třeba rozvíjet strategie mapování, prevence a zmírňování, včetně úvah o ekonomických a sociálních faktorech. Budou studovány pohromy související s klimatem (např. bouře, sucha, lesní požáry, sesuvy půd a záplavy) a geologická rizika (zemětřesení, sopečná činnost a tsunami). Díky takovému výzkumu budou lépe pochopeny základní procesy a na základě pravděpodobnostního přístupu budou zlepšeny metody předvídání a odhadů. Rovněž bude podpořen rozvoj systémů včasného varování a informačních systémů. Budou vyčísleny společenské odezvy hlavních přírodních rizik.

Řízení v oblasti přírodních pohrom vyžaduje přístup zohledňující více rizik, který by se zaměřil na sloučení strategií v oblasti specifických rizik se přehlednými plány, postupy a protokoly. Je třeba zlepšit znalosti, metody a integrovaný rámec pro posouzení rizik, zranitelnosti a hrozeb. Dále je třeba rozvíjet strategie mapování, prevence, detekce a zmírňování, včetně úvah o ekonomických a sociálních faktorech. Budou studovány pohromy související s klimatem (např. bouře, sucha, mrazy, lesní požáry, laviny, sesuvy půd, emise, záplavy a další extrémní jevy ) a geologická rizika (zemětřesení, sopečná činnost a tsunami). Díky takovému výzkumu budou lépe pochopeny základní procesy a na základě pravděpodobnostního přístupu budou zlepšeny metody předvídání a odhadů. Rovněž bude podpořen výzkum v oblasti přírodních rizik a řízení katastrof a rozvoj systémů včasného varování a informačních systémů a systémů rychlé reakce a jejich řízení a studium toho, jak je nakládáno s přírodními riziky a katastrofami . Zvláštní pozornost bude věnována společenským vzorcům chování ve vztahu k přírodním rizikům a hodnocení dopadů.

Pozměňovací návrh 122

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 6 „Životní prostředí (včetně změny klimatu)“ podbod „Činnosti“ okruh 2 „Udržitelné řízení zdrojů“ odrážka 1

Výzkumné činnosti se zaměří na zlepšení vědomostního základu a rozvoj pokročilých modelů a nástrojů potřebných k udržitelnému řízení zdrojů a vytvoření vzorců udržitelné spotřeby. To umožní předvídat chování ekosystémů a také jejich obnovu a dále zmírnění zhoršování a ztráty důležitých strukturálních a funkčních složek ekosystémů (v oblasti biologické rozmanitosti, vody, půdy a mořských zdrojů). Výzkum modelování ekosystémů zohlední postupy pro ochranu a zachování. Budou prosazovány inovativní přístupy na rozvoj hospodářských činností z ekosystémových služeb. Budou rozvíjeny přístupy na zabránění desertifikaci, znehodnocování půdy a erozi a na zastavení ztráty biologické rozmanitosti. Výzkum se bude také zabývat udržitelným řízením lesů a městským životním prostředím, včetně plánování a nakládání s odpady. Výzkum bude využívat rozvoje otevřených, distribuovaných a interoperabilních systémů řízení údajů a informačních systémů a bude k nim přispívat a dále bude podporovat služby v oblasti posuzování a předvídání týkající se přírodních zdrojů a jejich využívání.

Výzkumné činnosti se zaměří na zlepšení vědomostního základu a rozvoj pokročilých modelů a nástrojů potřebných k udržitelnému řízení zdrojů a vytvoření vzorců udržitelné spotřeby. To umožní předvídat chování ekosystémů a také jejich obnovu a dále zmírnění zhoršování a ztráty důležitých strukturálních a funkčních složek ekosystémů (v oblasti biologické rozmanitosti, vody, půdy a mořských zdrojů). Výzkum modelování ekosystémů zohlední postupy pro ochranu a zachování, ochranu před erozí zejména v horských oblastech. Budou prosazovány inovativní přístupy na rozvoj hospodářských činností z ekosystémových služeb. Budou rozvíjeny přístupy na zabránění desertifikaci, znehodnocování půdy a erozi a na zastavení ztráty biologické rozmanitosti. Výzkum se bude také zabývat celkovou strategií pro udržitelné řízení a zachování venkovských oblastí, včetně lesů, lesnických ekosystémů a dalších ekosystémů blízkých přírodě, které jsou ovlivněny měnícími se podmínkami, životního prostředí včetně častých nebo intenzivních katastrofických událostí a městským životním prostředím, s přihlédnutím ke kulturnímu dědictví, plánování a nakládání s odpady. Výzkum bude využívat rozvoje otevřených, distribuovaných a interoperabilních systémů řízení údajů a informačních systémů a bude k nim přispívat a dále bude podporovat služby v oblasti posuzování a předvídání týkající se přírodních zdrojů a jejich využívání.

Pozměňovací návrh 123

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 6 „Životní prostředí (včetně změny klimatu)“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Environmentální technologie“ odrážka 1

Jsou potřeba nové či vylepšené environmentální technologie, aby se snížil dopad lidských činností na životní prostředí, účinněji chránilo životní prostředí a řídily zdroje a aby se vyvíjely nové produkty, procesy a služby, které by byly pro životní prostředí prospěšnější než stávající alternativy. Výzkum se zaměří zejména na: technologie, které zabraňují environmentálním rizikům či je snižují, zmírňují rizika a pohromy, změnu klimatu a ztrátu biologické rozmanitosti; technologie podporující udržitelnou produkci a spotřebu; technologie pro účinnější řízení zdrojů a ošetřování znečistění ve vztahu k vodě, půdě, ovzduší, moři a dalším přírodním zdrojům či odpadu; technologie pro ekologicky šetrné a udržitelné řízení životního prostředí člověka, včetně prostředí staveb, městských prostředí, krajiny a také ochrany a obnovy kulturního dědictví.

Jsou potřeba nové či vylepšené environmentální technologie, aby se snížil dopad lidských činností na životní prostředí, účinněji chránilo životní prostředí a řídily zdroje a aby se vyvíjely nové produkty, procesy a služby, které by byly pro životní prostředí prospěšnější než stávající alternativy. Výzkum se zaměří zejména na: technologie, které zabraňují environmentálním rizikům či je snižují, zmírňují rizika a pohromy, změnu klimatu a ztrátu biologické rozmanitosti; technologie podporující udržitelnou produkci a spotřebu; technologie pro účinnější řízení zdrojů a ošetřování znečistění ve vztahu k vodě, půdě, ovzduší, moři a dalším přírodním zdrojům či odpadu včetně recyklace odpadu, technologie pro úpravu nebo hodnotné opětné využití zbytků nebo odpadních materiálů z výroby energie; technologie pro ekologicky šetrné a udržitelné řízení životního prostředí člověka, včetně prostředí staveb, městských prostředí, krajiny a také ochrany a obnovy kulturního dědictví.

Pozměňovací návrh 124

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 6 „Životní prostředí (včetně změny klimatu)“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Environmentální technologie“ odrážka 2

Výzkum se zaměří na posuzování rizik a výkonu technologií, včetně procesů a produktů, a na další rozvoj souvisejících metod, jako je například analýza životního cyklu. Dále bude kladen důraz na: dlouhodobé příležitosti, tržní potenciál a sociálně-ekonomické aspekty environmentálních technologií; posouzení rizik chemických látek, inteligentní testovací strategie a metody pro minimalizace testování na zvířatech, metody kvantifikace rizik; a výzkumnou podporu rozvoje evropského systému ověřování a testování environmentálních technologií.

Výzkum se zaměří na posuzování rizik a výkonu technologií, včetně procesů, produktů a služeb , a na další rozvoj souvisejících metod, jako je například analýza životního cyklu. Dále bude kladen důraz na: dlouhodobé příležitosti, tržní potenciál a sociálně-ekonomické aspekty environmentálních technologií; posouzení rizik chemických látek, inteligentní testovací strategie a metody pro minimalizace testování na zvířatech, metody kvantifikace rizik; a výzkumnou podporu rozvoje evropského systému ověřování a testování environmentálních technologií.

Pozměňovací návrh 125

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 6 „Životní prostředí (včetně změny klimatu)“ podbod „Činnosti“ okruh 5 „Mezinárodní spolupráce“ odstavec 2

Vědecká a technická partnerství s rozvojovými zeměmi budou přispívat k dosažení rozvojových cílů tisíciletí v řadě oblastí (např. zvrátit ztrátu přírodních zdrojů, zlepšit řízení vodního hospodářství, dodávky a hygienických zařízení a čelit environmentálním výzvám v důsledku urbanizace), v nichž hrají klíčovou úlohu malé a střední podniky. Zvláštní důraz bude kladen na vztah mezi globálními environmentálními otázkami a problémy regionálního a místního rozvoje týkajícími se přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti, využívání půdy, přírodních i umělých rizik a hrozeb, změny klimatu, environmentálních technologií, životního prostředí a zdraví, jakož i nástrojů pro analýzu politiky. Spolupráce s průmyslově vyspělými zeměmi posílí přístup k excelenci celosvětového výzkumu.

Vědecká a technická partnerství s rozvojovými zeměmi budou přispívat k dosažení rozvojových cílů tisíciletí v řadě oblastí (např . předcházet a zmírňovat dopad klimatických změn a přírodních katastrof, zvrátit ztrátu přírodních zdrojů, zlepšit dodávky, řízení a hygienickou kontrolu vody a půdy, předcházet a bojovat proti desertifikaci a čelit environmentálním výzvám a problémům v oblasti biologické rozmanitosti , urbanizace a udržitelné výroby a spotřeby ), v nichž hrají klíčovou úlohu malé a střední podniky. Zvláštní důraz bude kladen na vztah mezi globálními environmentálními otázkami a problémy regionálního a místního rozvoje týkajícími se přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti, využívání půdy, přírodních i umělých rizik a hrozeb, změny klimatu, environmentálních technologií, životního prostředí a zdraví, jakož i nástrojů pro analýzu politiky. Spolupráce s průmyslově vyspělými zeměmi posílí přístup k excelenci celosvětového výzkumu.

Pozměňovací návrh 126

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 6 „Životní prostředí (včetně změny klimatu)“ podbod „Činnosti“ okruh 5 „Mezinárodní spolupráce“ odstavec 3

Zřízení systému GEOSS pro pozorování Země podpoří mezinárodní spolupráci, která přispěje k pochopení systémů Země a problematiky udržitelnosti a ke koordinovanému shromažďování údajů pro vědecké i politické účely.

Zřízení systému GEOSS pro pozorování Země podpoří mezinárodní spolupráci, která přispěje k pochopení systémů Země a problematiky udržitelnosti a ke koordinovanému shromažďování údajů pro vědecké i politické účely, stejně jako k posílení zájmu veřejného i soukromého sektoru .

Pozměňovací návrh 127

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 6 „Životní prostředí (včetně změny klimatu)“ podbod „Činnosti“ okruh 6 „Reakce na vznikající potřeby a nepředvídané politické potřeby“ odstavec 3

Podpora reakce na nepředvídané environmentální politické potřeby se může týkat například posouzení dopadů nových politik EU, například politiky v oblasti životního prostředí, námořní politiky, norem a nařízení, na udržitelnost.

Podpora reakce na nepředvídané environmentální politické potřeby se může týkat například posouzení dopadů nových politik EU, například politiky v oblasti udržitelné výroby a spotřeby , životního prostředí, klimatických změn, přírodních zdrojů, námořní politiky, norem a nařízení, na udržitelnost.

Pozměňovací návrh 128

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 7 „Doprava (včetně letectví)“ podbod „Cíl“

Na základě technického pokroku rozvíjet integrované, ekologičtější, „chytřejší“ a bezpečnější celoevropské dopravní systémy, které budou přínosné občanům i společnosti a budou šetrné k životním prostředí a přírodním zdrojům; a zabezpečí další rozvoj konkurenceschopnosti a upevnění vedoucího postavení evropských průmyslových odvětví na celosvětovém trhu.

Na základě technického pokroku rozvíjet integrované, ekologičtější, „chytřejší“ a bezpečnější celoevropské dopravní systémy, které budou přínosné občanům i společnosti a budou šetrné k životním prostředí a přírodním zdrojům; a zabezpečí další rozvoj konkurenceschopnosti a upevnění vedoucího postavení evropských průmyslových odvětví na celosvětovém trhu a překonání technologických propastí mezi Amerikou a Evropou.

Pozměňovací návrh 129

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 7 „Doprava (včetně letectví)“ podbod „Přístup“ odstavec 3

Různé technologické platformy zřízené v této oblasti (ACARE pro letectví a leteckou dopravu, ERRAC pro železniční dopravu, ERTRAC pro silniční dopravu, WATERBORNE pro vodní dopravu, vodíkové a palivové články) vypracovaly dlouhodobé vize a strategické plány výzkumu (SRA), které tvoří významné vstupy pro definici tématu a doplňují potřeby tvůrců politik a očekávání společnosti. Vybrané aspekty strategických plánů výzkumu mohou odůvodnit zřízení společných technologických iniciativ. Činnosti v rámci programu ERA-NET představují příležitosti k usnadnění další nadnárodní koordinace specifických témat v odvětví dopravy a budou prováděny, kdykoli to bude vhodné.

Různé technologické platformy zřízené v této oblasti (ACARE pro letectví a leteckou dopravu, ERRAC pro železniční dopravu, ERTRAC pro silniční dopravu WATERBORNE pro vodní dopravu a námořní technologii, vodíkové a palivové články) vypracovaly dlouhodobé vize a strategické plány výzkumu (SRA), které tvoří významné vstupy pro definici tématu a doplňují potřeby tvůrců politik a očekávání společnosti. Vybrané aspekty strategických plánů výzkumu mohou být základem pro zřízení společných technologických iniciativ. Činnosti v rámci programu ERA-NET představují příležitosti k usnadnění další nadnárodní koordinace specifických témat v odvětví dopravy a budou prováděny, kdykoli to bude vhodné.

Pozměňovací návrh 130

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 7 „Doprava (včetně letectví)“ podbod „Přístup“ odstavec 5

V rámci různých činností budou řešeny stávající politické potřeby, jakož i rozvoj, posuzování a provádění nových politik (např. námořní politiky). Práce bude zahrnovat studie, modely a nástroje, které se zabývají strategickým monitorováním a předvídáním a integrací vědomostí souvisejících s hlavními ekonomickými, sociálními, bezpečnostními a environmentálními otázkami v dopravě. Činnosti podporující průřezová témata se zaměří na aspekty specifické pro dopravu, např. bezpečnostní aspekty coby základní požadavek dopravního systému; využívání alternativních zdrojů energie v dopravních aplikacích; a monitorování účinků dopravy na životní prostředí, včetně změny klimatu.

V rámci různých činností budou řešeny stávající politické potřeby, jakož i rozvoj, posuzování a provádění nových politik (např. námořní politiky). Práce bude zahrnovat studie, modely a nástroje, které se zabývají strategickým monitorováním a předvídáním a integrací vědomostí souvisejících s hlavními ekonomickými, sociálními, bezpečnostními a environmentálními otázkami v dopravě. Činnosti podporující průřezová témata se zaměří na aspekty specifické pro dopravu, např. bezpečnostní aspekty coby základní požadavek dopravního systému; využívání alternativních zdrojů energie v dopravních aplikacích; monitorování účinků dopravy na životní prostředí, včetně změny klimatu; a opatření na zmírňování negativních vlivů souvisejících s trvalými zeměpisnými překážkami. Výzkum v oblasti životního prostředí by měl zahrnovat způsoby, jak zamezit, snížit a optimalizovat dopravu. Výzkum v oblasti životního prostředí by měl zahrnovat zvyšování efektivnosti dopravy.

Pozměňovací návrh 131

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 7 „Doprava (včetně letectví)“ podbod „Přístup“ odstavec 5a (nový)

 

Zvláštní pozornost bude věnována posilování šíření výsledků výzkumu Společenství. Bude podpořena víceoborovost a mezioborovost a bude vyvíjena snaha o co možná největší součinnost a komplementaritu s doplňkovými mechanismy financování na úrovni Společenství a členských států, jak jsou uvedeny v programu Marco Polo pro transevropské dopravní sítě.

Pozměňovací návrh 132

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 7 „Doprava (včetně letectví)“ podbod „Činnosti“ okruh 1 „Letectví a letecká doprava“ odstavec 2

Ekologizace letecké dopravy: rozvoj technologií pro snížení environmetálního dopadu letectví, které mají o polovinu snížit emise oxidu uhličitého (CO2), snížit specifické emise oxidů dusíku (NOX) o 80 % a o polovinu snížit vnímaný hluk. Výzkum se zaměří na hlubší ekologizaci technologií motorů, včetně alternativních technologií paliv a zlepšené účinnosti letadel s pevnými a točivými křídly, nové inteligentní lehké struktury a lepší aerodynamiku. Bude rovněž zahrnuta problematika týkající se například zlepšení provozu letadel na letišti (provozní nebo veřejné prostory letiště) a řízení leteckého provozu a procesy výroby, údržby a recyklace.

Ekologizace letecké dopravy: rozvoj technologií pro snížení environmetálního dopadu letectví, které mají o polovinu snížit emise oxidu uhličitého (CO2), snížit specifické emise oxidů dusíku (NOX) o 80 % a o polovinu snížit vnímaný hluk. Výzkum se zaměří na hlubší ekologizaci technologií motorů, včetně alternativních technologií paliv a zlepšené účinnosti letadel s pevnými a točivými křídly (vrtulníky a stroje s překlopnými vrtulemi) , nové inteligentní lehké struktury a lepší aerodynamiku. Bude rovněž zahrnuta problematika týkající se například zlepšení provozu letadel na letišti (provozní nebo veřejné prostory letiště) a řízení leteckého provozu a procesů výroby, údržby a oprav a recyklace.

Pozměňovací návrh 133

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 7 „Doprava (včetně letectví)“ podbod „Činnosti“ okruh 1 „Letectví a letecká doprava“ odstavec 4

Zajišťování spokojenosti a bezpečnosti zákazníků: zásadní zlepšení výběru pro cestující a pružnosti časového plánu při současném dosažení pětinásobného snížení počtu nehod. Nové technologie umožní širší výběr konfigurací letadel a motorů, a to pro malé i velké stroje, a zvýšenou úroveň automatizace ve všech složkách systému, včetně řízení letadel. Důraz bude rovněž kladen na zvýšení pohodlí cestujících, dobré cestovní podmínky, nové služby a opatření pro aktivní i pasivní bezpečnost se zvláštním důrazem na lidský prvek. Výzkum bude zahrnovat úpravu letišť a letového provozu podle různých typů strojů a fungování po 24 hodin na přijatelné hlukové úrovni.

Zajišťování spokojenosti a bezpečnosti zákazníků: zásadní zlepšení výběru pro cestující a pružnosti časového plánu při současném dosažení pětinásobného snížení počtu nehod. Nové technologie umožní širší výběr konfigurací letadel a motorů, a to pro menší i velké stroje pro spojení mezi centry měst a pro regionální využití (např. stroje s překlopnými vrtulemi) , a zvýšenou úroveň automatizace ve všech složkách systému, včetně řízení letadel a zajistí interoperabilitu národních informačních a rezervačních systémů na celoevropské úrovni, pokud jde o dopravce a způsoby dopravy . Důraz bude rovněž kladen na zvýšení pohodlí, dobré cestovní podmínky a zdravotní podmínky cestujících, např. lepší vybavení kabin a na nové služby a opatření pro aktivní i pasivní bezpečnost se zvláštním důrazem na lidský prvek. Výzkum bude zahrnovat úpravu letišť a letového provozu podle různých typů strojů a fungování po 24 hodin na přijatelné hlukové úrovni.

Pozměňovací návrh 134

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 7 „Doprava (včetně letectví)“ podbod „Činnosti“ okruh 1 „Letectví a letecká doprava“ odstavec 5

Zvyšování rentability: podpora konkurenceschopného dodávkového řetězce schopného na polovinu snížit čas potřebný k uvedení na trh a snížení nákladů na rozvoj výrobků a provozních nákladů, což učiní dopravu dostupnější pro občany. Výzkum se zaměří na zlepšení celého obchodního procesu, od koncepčních konstrukčních návrhů k vývoji výrobku, výrobě a praktickému provozu, včetně integrace dodávkového řetězce. Bude zahrnovat zlepšenou simulaci schopností a automatizace, technologie a metody pro realizaci bezúdržbových letadel, jakož i hladké operace související s letadly, letišti a letovým provozem.

Zvyšování rentability: podpora konkurenceschopného dodávkového řetězce schopného na polovinu snížit čas potřebný k uvedení na trh a snížení nákladů na rozvoj výrobků a provozních nákladů, například využíváním výsledků projektu SMMART — Systém mobilní údržby dostupné v reálném čase, což učiní dopravu dostupnější pro občany. Výzkum se zaměří na zlepšení celého obchodního procesu, od koncepčních konstrukčních návrhů k vývoji výrobku, výrobě a praktickému provozu, včetně integrace dodávkového řetězce. Bude zahrnovat zlepšenou simulaci schopností a automatizace, technologie a metody pro realizaci bezúdržbových letadel, jakož i hladké operace související s letadly, letišti a letovým provozem.

Pozměňovací návrh 135

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 7 „Doprava (včetně letectví)“ podbod „Činnosti“ okruh 1 „Letectví a letecká doprava“ odstavec 6

Ochrana letadel a cestujících: předcházet nepřátelskému jednání všeho druhu, jež má způsobit zranění, ztrátu, škodu či narušení cestujícím či občanům v důsledku zneužití letadla. Výzkum se zaměří na náležité složky systému letecké dopravy včetně bezpečnostních opatření v rámci konstrukčních požadavků na kabinu a pilotní kabinu, automatické kontroly a přistání v případě neoprávněného použití letadla, ochrany proti vnějším útokům a bezpečnostních aspektů uspořádání vzdušného prostoru a letištních operací.

Ochrana letadel a cestujících: předcházet nepřátelskému jednání všeho druhu, jež má způsobit zranění, ztrátu, škodu či narušení cestujícím či občanům v důsledku zneužití letadla. Výzkum se zaměří na náležité složky systému letecké dopravy včetně bezpečnostních opatření v rámci konstrukčních požadavků na kabinu a pilotní kabinu, automatické kontroly a přistání v případě neoprávněného použití letadla, ochrany proti vnějším útokům a bezpečnostních aspektů uspořádání vzdušného prostoru a letištních operací a fyzických omezení nebo nepříznivých meteorologických podmínek.

Pozměňovací návrh 136

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 7 „Doprava (včetně letectví)“ podbod „Činnosti“ okruh 1 „Letectví a letecká doprava“ odstavec7

Průkopnická činnost v letecké dopravě budoucnosti: zkoumání radikálnějších, ekologicky šetrnějších a inovativních technologií, které by mohly usnadnit zásadní změny požadované leteckou dopravou v druhé polovině tohoto století a později. Výzkum bude řešit aspekty jako nové koncepty pohonu a zdvihu, nová řešení vnitřního prostoru leteckých dopravních prostředků, nové letištní koncepty, nové metody navádění a kontroly letadel, alternativní koncepty systému letecké dopravy a jeho integrace s dalšími způsoby dopravy.

Průkopnická činnost v letecké dopravě budoucnosti: zkoumání radikálnějších, ekologicky šetrnějších a inovativních technologií, které by mohly usnadnit zásadní změny požadované leteckou dopravou v druhé polovině tohoto století a později. Výzkum bude řešit aspekty jako nové koncepty pohonu a zdvihu, nová uspořádání vnitřního prostoru leteckých dopravních prostředků, nové letištní koncepty, nové metody navádění a kontroly letadel, alternativní metody systému letecké dopravy a jeho integrace s dalšími způsoby dopravy, stejně jako nová řešení pro minimalizaci dopadů vyplývajících z nepříznivých zeměpisných překážek.

Pozměňovací návrh 137

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 7 „Doprava (včetně letectví)“ podbod „Činnosti“ okruh 2 „Pozemní (železniční, silniční a vodní) doprava)“ odstavec 1

Ekologizace pozemní dopravy: vývoj technologií a znalostí na snížení znečištění (vzduchu, vody a půdy) a environmentálního dopadu, např. změny klimatu, zdraví, biologické rozmanitosti a hluku. Výzkum zvýší čistotu a energetickou účinnost pohonných jednotek a bude podporovat využívání alternativních paliv, včetně vodíkových a palivových článků. Činnosti se budou týkat infrastruktury, vozidel, plavidel a technologií součástí, včetně celkové optimalizace systému. Výzkum v oblasti rozvoje dopravy bude zahrnovat výrobu, konstrukci, provoz, údržbu, opravy, inspekce, recyklaci, strategie ukončení životnosti a zásahy na moři v případě havárie.

Ekologizace pozemní dopravy: zlepšení metodologie výpočtu vnějších sociálních nákladů a nákladů s ohledem na životní prostředí. Vývoj technologií a znalostí na snížení znečištění (vzduchu, vody a půdy) a environmentálního dopadu, např. změny klimatu, zdraví, biologické rozmanitosti a hluku. Výzkum zvýší čistotu , efektivnost nákladů a energetickou účinnost pohonných jednotek (např. hybridní řešení) a bude podporovat využívání alternativních paliv, včetně vodíkových a palivových článků , a také jednotek využívajících alternativních hybridních motorů s cílem získat dopravní prostředky, které neprodukují kysličník. Činnosti se budou týkat infrastruktury, vozidel, plavidel a technologií součástí, včetně celkové optimalizace systému. Výzkum v oblasti rozvoje dopravy bude zahrnovat výrobu, konstrukci, provoz, údržbu, diagnostiku, opravy, inspekce, rozebrání a odstranění, recyklaci, strategie ukončení životnosti a zásahy na moři v případě havárie.

Pozměňovací návrh 138

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 7 „Doprava (včetně letectví)“ podbod „Činnosti“ okruh 2 „Pozemní (železniční, silniční a vodní) doprava)“ odstavec 3

Zajištění udržitelné městské mobility: důraz na mobilitu osob a zboží pomocí výzkumu „vozidla budoucí generace“ a jeho tržního uplatnění, propojení všech složek čisté, energeticky účinné, bezpečné a inteligentní silniční dopravy. Výzkum nových konceptů mobility, inovativních režimů řízení organizace a mobility a vysoce kvalitní veřejné dopravy bude zaměřen na zajištění přístupu pro všechny a vysokých úrovní intermodální integrace. Budou rozvíjeny a testovány inovativní strategie pro čistou městskou dopravu. Zvláštní důraz bude kladen na neznečišťující způsoby dopravy, řízení poptávky, racionalizaci soukromé dopravy a informační a komunikační strategie, služby a infrastruktury. Nástroje podporující rozvoj politiky a její provádění budou zahrnovat plánování dopravy a využívání půdy.

Zajištění udržitelné městské mobility pro všechny občany, včetně zdravotně postižených osob: důraz na mobilitu osob a zboží pomocí výzkumu „vozidla budoucí generace“ a jeho tržního uplatnění, propojení všech složek čisté, energeticky účinné, bezpečné a inteligentní silniční dopravy. Výzkum nových konceptů dopravy a mobility, inovativních režimů řízení organizace a mobility a vysoce kvalitní veřejné dopravy bude zaměřen na zajištění přístupu pro všechny a vysokých úrovní intermodální integrace. Budou rozvíjeny a testovány inovativní strategie pro čistou městskou dopravu. Zvláštní důraz bude kladen na neznečišťující způsoby dopravy, řízení poptávky, racionalizaci soukromé dopravy a informační a komunikační strategie, služby a infrastruktury. Důraz bude kladen také na kvalitu mobility a spokojenost uživatele, zejména osob se sníženou pohyblivostí a specifických skupin, jako jsou staří lidé a ženy. Nástroje a modely podporující rozvoj politiky a její provádění budou zahrnovat plánování dopravy a využívání půdy.

Pozměňovací návrh 139

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 7 „Doprava (včetně letectví)“ podbod „Činnosti“ okruh 2 „Pozemní (železniční, silniční a vodní) doprava)“ odstavec 4

Zvýšení bezpečnosti a ochrany: rozvoj technologií a inteligentních systémů na ochranu zranitelných osob, jako jsou řidiči, jezdci, cestující, posádka a chodci. Budou rozvíjeny pokročilé strojírenské systémy a metodologie posuzování rizik pro navrhování vozidel, plavidel a infrastruktur. Důraz bude kladen na integrující přístupy spojující lidské složky, strukturální integritu, preventivní, pasivní a aktivní bezpečnost, řízení záchranných a krizových akcí. Bezpečnost bude považována za nedílnou součást celkového dopravního systému zahrnující infrastrukturu, zboží a kontejnery, uživatele a provozovatele dopravy, vozidla a plavidla a opatření na politické a legislativní úrovni, včetně podpory rozhodování a nástrojů pro ověřování; bezpečnost bude řešena všude, kde to dopravní systém vyžaduje.

Zvýšení bezpečnosti a ochrany: rozvoj technologií a inteligentních systémů na ochranu zranitelných osob, jako jsou řidiči, jezdci, cestující, posádka a chodci. Budou rozvíjeny pokročilé strojírenské systémy a metodologie posuzování rizik pro navrhování vozidel, plavidel a infrastruktur. Důraz bude kladen na integrující přístupy spojující lidské složky, strukturální integritu, preventivní, pasivní a aktivní bezpečnost, řízení záchranných a krizových akcí. Bezpečnost bude považována za nedílnou součást celkového dopravního systému zahrnující infrastrukturu na pobřeží i v pobřežních vodách , zboží (včetně LNG) a kontejnery, uživatele a provozovatele dopravy, vozidla a plavidla a opatření na politické a legislativní úrovni, včetně podpory rozhodování a nástrojů pro ověřování; bezpečnost bude řešena všude, kde to dopravní systém vyžaduje.

Pozměňovací návrh 140

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 7 „Doprava (včetně letectví)“ podbod „Činnosti“ okruh 2 „Pozemní (železniční, silniční a vodní) doprava)“ odstavec 5

Posílení konkurenceschopnosti: zlepšení konkurenceschopnosti dopravních průmyslových odvětví, zajištění udržitelných, účinných a dostupných dopravních služeb a vytváření nových dovedností a pracovních příležitostí pomocí výzkumu a vývoje. Technologie pokročilých průmyslových procesů budou zahrnovat navrhování, výrobu, sestavování, konstrukci a údržbu a bude zaměřena na snížení nákladů souvisejících s životním cyklem a zkrácení doby na rozvoj. Důraz bude kladen na inovativní koncepty výrobků a zlepšené dopravní služby zajišťující větší spokojenost zákazníků. Bude vyvinuta nová organizace výroby zahrnující řízení dodávkových řetězců a distribučních systémů.

Posílení konkurenceschopnosti: zlepšení konkurenceschopnosti dopravních průmyslových odvětví, zajištění udržitelných, účinných a dostupných dopravních služeb a vytváření nových dovedností a pracovních příležitostí pomocí výzkumu a vývoje. Technologie pokročilých průmyslových procesů budou zahrnovat navrhování, výrobu, sestavování, konstrukci a údržbu a bude zaměřena na snížení nákladů souvisejících s životním cyklem a zkrácení doby na rozvoj. Důraz bude kladen na inovativní koncepty výrobků a systémů a zlepšené dopravní služby zajišťující větší spokojenost zákazníků. Bude vyvinuta nová organizace výroby zahrnující řízení dodávkových řetězců a distribučních systémů.

Pozměňovací návrh 141

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 7 „Doprava (včetně letectví)“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Podpora evropského globálního satelitního navigačního systému (Galileo)“odstavec 3

Poskytování nástrojů a vytváření náležitých prostředí: zajištění bezpečného využívání služeb, zejména prostřednictvím ověřování v oblastech klíčových aplikací; příprava a potvrzování vhodnosti služeb pro nové politiky a právní předpisy, včetně jejich realizace; řešení problematiky veřejných řízených služeb v souladu se schválenou politikou přístupu; rozvoj základní digitální topologie, kartografie, geodetických údajů a systémů využitelných v navigačních aplikacích; řešení potřeb a požadavků bezpečnosti a zabezpečení.

Poskytování nástrojů a vytváření náležitých prostředí: zajištění bezpečného využívání služeb, zejména prostřednictvím ověřování v oblastech klíčových aplikací; příprava a potvrzování vhodnosti služeb pro nové politiky a právní předpisy, včetně jejich realizace; řešení problematiky veřejných řízených služeb v souladu se schválenou politikou přístupu; rozvoj základní digitální topologie, kartografie, geodetických údajů a systémů využitelných v navigačních aplikacích; řešení potřeb a požadavků bezpečnosti a zabezpečení. V oblasti zabezpečení budou s cílem dosáhnout maximální interakce se systémy související s GMES podporovány studie proveditelnosti a demonstrace, aby bylo na každém možném kroku dosaženo slučitelnosti a konvergence mezi GMES a systémem Galileo, jako součásti „systému systémů“ GMES.

Pozměňovací návrh 142

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 7 „Doprava (včetně letectví)“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Podpora evropského globálního satelitního navigačního systému (Galileo)“ odstavec 1

Výzkumné priority se zabývají klíčovými společenskými, ekonomickými a kulturními výzvami, jimž musí Evropa i svět v současnosti i v budoucnu čelit. Navrhovaný plán výzkumu představuje ucelený přístup k řešení těchto výzev. Rozvoj základny tvořené sociálně-ekonomickými znalostmi a znalostmi v oblasti humanitních věd související s těmito výzvami výrazně přispěje k prosazování společného porozumění v celé Evropě a k řešení širších mezinárodních problémů. Výzkumné priority rovněž pomohou zlepšit formulaci, provádění, dopad a posouzení politiky v podstatě ve všech oblastech na evropské, vnitrostátní, regionální i místní úrovni a do většiny výzkumu je zahrnuta rozsáhlá mezinárodní perspektiva.

Výzkumné priority se zabývají klíčovými společenskými, ekonomickými a kulturními výzvami, jimž musí Evropa i svět v současnosti i v budoucnu čelit. Navrhovaný plán výzkumu představuje ucelený přístup k řešení těchto výzev. Rozvoj základny tvořené sociálně-ekonomickými a sociokulturními znalostmi a znalostmi v oblasti humanitních věd související s těmito výzvami výrazně přispěje k prosazování společného porozumění v celé Evropě a k řešení širších mezinárodních problémů. Výzkumné priority rovněž pomohou zlepšit formulaci, provádění, dopad a posouzení politiky v podstatě ve všech oblastech na evropské, vnitrostátní, regionální i místní úrovni a do většiny výzkumu je zahrnuta rozsáhlá mezinárodní perspektiva.

Pozměňovací návrh 143

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 8 „Sociálně-ekonomické a humanitní vědy“ podbod „Činnosti“ okruh 1 „Růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost ve znalostní společnosti“ odstavec 1 úvodní část

Činnosti budou zaměřeny na rozvoj a integraci výzkumu u záležitostí ovlivňujících růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost, aby bylo zajištěno zlepšené a integrované chápání této problematiky pro trvalý rozvoj znalostní společnosti. Budou prospěšné pro politiku a budou podporovat dosažení těchto cílů. Výzkum bude integrovat následující aspekty dané záležitosti:

Činnosti budou zaměřeny na rozvoj a integraci výzkumu u záležitostí ovlivňujících růst, sociálně-ekonomickou stabilitu , zaměstnanost a konkurenceschopnost a technologickou soudržnost a rozvoj informační společnosti , aby bylo zajištěno zlepšené a integrované chápání této problematiky pro trvalý rozvoj znalostní společnosti. Budou prospěšné pro politiku a budou podporovat dosažení těchto cílů. Výzkum bude integrovat následující aspekty dané záležitosti:

Pozměňovací návrh 144

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 8 „Sociálně-ekonomické a humanitní vědy“ podbod „Činnosti“ okruh 1 „Růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost ve znalostní společnosti“ odstavec 1 odrážka 1

Měnící se úloha vědomostí v ekonomice, včetně úloh různých typů vědomostí a dovedností, vzdělání a celoživotního učení se a nehmotné investice.

Měnící se úloha vědomostí v ekonomice, včetně úloh různých typů vědomostí a dovedností, podnikání a kreativity, kulturních faktorů, hodnot, vzdělání, včetně neformálního vzdělávání a celoživotního vzdělávání a nehmotné investice ; úloha vědomostí a nehmotných statků v produkci ekonomického, sociálního a kulturního bohatství a pro sociální a environmentální blahobyt. .

Pozměňovací návrh 145

Příloha, oddíl „Témata“, bod 8 „Sociálně-ekonomické a humanitní vědy“ podbod „Činnosti“ okruh 1 „Růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost ve znalostní společnosti“ odstavec 1 odrážka 2

Hospodářské struktury, strukturální změny a otázky produktivity, včetně úlohy odvětví služeb, financí, demografie, poptávky a procesů dlouhodobých změn.

Hospodářské struktury, strukturální změny, mezioborové vztahy, a otázky produktivity, včetně úlohy odvětví služeb, externalizace služeb, informačních a komunikačních technologií, financí, demografie, poptávky a procesů dlouhodobých změn.

Pozměňovací návrh 146

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 8 „Sociálně-ekonomické a humanitní vědy“ podbod „Činnosti“ okruh 1 „Růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost ve znalostní společnosti“ odstavec 1 odrážka 3

Institucionální a politické otázky, včetně makroekonomické politiky, trhů práce, institucionálních kontextů a soudržnosti a koordinace politiky.

Institucionální a politické otázky, včetně makroekonomické politiky, trhů práce, sociálních systémů a systémů sociálního zabezpečení, celostátních a regionálních institucionálních kontextů, měnící se úlohy vědecké odbornosti při vytváření politik a pro soudržnost a koordinaci politik.

Pozměňovací návrh 147

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 8 „Sociálně-ekonomické a humanitní vědy“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Hlavní trendy ve společnosti a jejich důsledky“ odstavec 1 odrážka 1a (nová)

 

Vývoj výzkumu městského prostředí pro lepší pochopení tématických (životní prostředí, doprava, sociální, ekonomické, demografické otázky) a prostorových (městských, regionálních) interakcí ve městě a pro vytvoření, za prvé, inovačních plánovacích mechanismů pro řešení otázek jednotným a udržitelným způsobem a, za druhé, inovačních procesů správy věcí veřejných pro zlepšení účasti občanů a spolupráce mezi veřejnými a soukromými aktéry, pro lepší pochopení úlohy evropských měst v celosvětovém kontextu (městská konkurenceschopnost), na podporu orgánů místní samosprávy při zlepšování sociální soudržnosti a v boji proti vyloučení ve městech, kde nerovnosti rostou navzdory ekonomickému vývoji.

Pozměňovací návrh 148

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 8 „Sociálně-ekonomické a humanitní vědy“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Hlavní trendy ve společnosti a jejich důsledky“ odstavec 1 odrážky 3a a 3b (nové)

 

Městská konkurenceschopnost: úloha evropských měst v celosvětovém kontextu, místní politiky pro zlepšení soudržnosti.

 

Výzkum městského prostředí: zaměření na tématické (životní prostředí, doprava, sociální, ekonomické, demografické otázky) a prostorové interakce ve městě pro vytvoření procesů jednotné a udržitelné správy věcí veřejných.

Pozměňovací návrh 149

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 8 „Sociálně-ekonomické a humanitní vědy“ podbod „Činnosti“ okruh 3 „Hlavní trendy ve společnosti a jejich důsledky“ odstavec 1 odrážka 3c (nová)

 

Studie dopadu kultury, kulturního dědictví a kreativních a kulturně orientovaných odvětví na sociálně-ekonomický vývoj a trh práce.

Pozměňovací návrh 150

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 8 „Sociálně-ekonomické a humanitní vědy“ podbod „Činnosti“ okruh 4 „Evropa ve světě“ odstavec 1 odrážka 2

Konflikty, jejich příčiny a řešení; vztah mezi bezpečností a destabilizačními faktory, jako jsou chudoba, kriminalita, zhoršování životního prostředí a nedostatek zdrojů; terorismus, jeho příčiny a následky; politiky v oblasti bezpečnosti a vnímání nízké míry bezpečnosti a vztahů mezi civilní a vojenskou sférou.

Konflikty, jejich příčiny a řešení; vztah mezi bezpečností a destabilizačními faktory, jako jsou chudoba, migrace, kriminalita, zhoršování životního prostředí a nedostatek zdrojů; terorismus, jeho příčiny a následky; politiky v oblasti bezpečnosti a vnímání nízké míry bezpečnosti a vztahů mezi civilní a vojenskou sférou.

Pozměňovací návrh 151

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 8 „Sociálně-ekonomické a humanitní vědy“ podbod „Činnosti“ okruh 7 „Prognostické činnosti“ odstavec 1 odrážka 1

Rozsáhlá sociálně ekonomická prognostika omezeného počtu klíčových výzev a příležitostí pro EU, zkoumání záležitostí, jako jsou budoucnost a důsledky stárnutí, migrace, globalizace znalostí, změny kriminality a hlavní rizika.

Rozsáhlá sociálně ekonomická prognostika omezeného počtu klíčových výzev a příležitostí pro EU, zkoumání záležitostí, jako jsou budoucnost a důsledky stárnutí, migrace, globalizace a šíření znalostí, změny kriminality a hlavní rizika.

Pozměňovací návrh 152

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 8 „Sociálně-ekonomické a humanitní vědy“ podbod „Činnosti“ okruh 7 „Prognostické činnosti“ odstavec 1 odrážka 4a (nová)

 

Humanitní vědy: jazyk, jeho struktura a nabývání. Historie, dějiny umění, zeměpis, vědy o zemi, územní historie.

 

Filozofie, kulturní a náboženská historie. Kulturní dědictví výtvarného umění, tradičnímu umění a řemeslům, architektuře a městům.

Pozměňovací návrh 153

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 9 „Bezpečnost a vesmír“ nadpis a podbod „Cíl“ odstavec 2

9. Bezpečnost a vesmír

9. Bezpečnost

Podporovat evropský kosmický program se zaměřením na aplikace, jako je GMES s přínosem pro občany a pro konkurenceschopnost evropského kosmického průmyslu. To bude přispívat k vývoji evropské kosmické politiky a doplní úsilí členských států a dalších klíčových činitelů, včetně Evropské kosmické agentury.

 

Pozměňovací návrh 154

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 9.1 „Bezpečnost“ nadpis

9.1 Bezpečnost

vypouští se

Pozměňovací návrh 155

Příloha I, oddíl „Témata„, bod 9.1 „Bezpečnost„ podbod “Přístup„ odstavec 2

Činnosti na úrovni Společenství se budou zabývat čtyřmi oblastmi specifických bezpečnostních úkolů, které byly identifikovány v reakci na specifické výzvy značného politického významu a evropské přidané hodnoty, pokud jde o hrozby a potenciální bezpečnostní události, a třemi oblastmi průřezového zájmu. Každá oblast úkolů zahrnuje šest fází, které se mohou lišit podle času a významu. Jde o následujících šest fází: identifikovat (událost), zabránit (hrozbě), chránit (cíle), připravovat (operace), reagovat (na krizi) a odstranit (následky); popisují, jaká úsilí je třeba v jednotlivých fázích vyvinout. První čtyři fáze odkazují na snahy předcházet mimořádným událostem a zmírnit jejich potenciální nepříznivý dopad, poslední dvě odkazují na snahy vyrovnat se s mimořádnou situací a dlouhodobými následky.

Činnosti na úrovni Společenství se budou zabývat čtyřmi oblastmi specifických bezpečnostních úkolů, které byly identifikovány v reakci na specifické výzvy značného politického významu a evropské přidané hodnoty, pokud jde o hrozby a potenciální bezpečnostní události, a třemi oblastmi průřezového zájmu. Musí být splněny konkrétní požadavky důvěrnosti, ale bez zbytečného omezování průhlednosti výsledků výzkumu. Pro tento účel musí být identifikovány konečné oblasti, které v současné době povolují průhlednost výsledků výzkumu. Každá oblast úkolů zahrnuje šest fází, které se mohou lišit podle času a významu. Jde o následujících šest fází: identifikovat (událost), zabránit (hrozbě), chránit (cíle), připravovat (operace), reagovat (na krizi) a odstranit (následky); popisují, jaká úsilí je třeba v jednotlivých fázích vyvinout. První čtyři fáze odkazují na snahy předcházet mimořádným událostem a zmírnit jejich potenciální nepříznivý dopad, poslední dvě odkazují na snahy vyrovnat se s mimořádnou situací a dlouhodobými následky.

Pozměňovací návrh 156

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 9.1 „Bezpečnost“ podbod „Přístup“ odstavec 6

Je silně podporováno zapojení malých a středních podniků do činností a také zapojení orgánů a organizací odpovědných za bezpečnost občanů. Dlouhodobý plán výzkumu vypracovaný Evropským poradním výborem pro výzkum v otázkách bezpečnosti (ESRAB) bude podporovat definici obsahu a struktury výzkumu v rámci tohoto tématu.

Je silně podporováno zapojení malých a středních podniků do činností a také zapojení orgánů a organizací odpovědných za bezpečnost občanů. Pro výzkum v oblasti bezpečnosti však musí být definice malých a středních podniků upravena podle počtu zaměstnanců a obratu nebo by měl být podnik klasifikován jako malý a střední podnik, pokud v jeho chodu panuje jednota vlastnictví, ručení, řízení, sdílení rizika a odpovědná účast na jeho řízení. Dlouhodobý plán výzkumu vypracovaný Evropským poradním výborem pro výzkum v otázkách bezpečnosti (ESRAB) bude podporovat definici obsahu a struktury výzkumu v rámci tohoto tématu.

Pozměňovací návrh 157

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 9.1 „Bezpečnost“ podbod „Činnosti“ bod 1

Ochrana před terorismem a trestnou činností: při činnostech bude kladen důraz na aspekty hrozeb a případných mimořádných událostí, jako jsou pachatelé trestného činu, vybavení a zdroje, které používají či které slouží jako mechanismy pro útok. Pro tuto oblast úkolů je třeba řada schopností, z nichž řada primárně souvisí s fázemi identifikace, zabránění, přípravy a reakce. Cílem je zamezit mimořádné události a zmírnit její případné následky. Při získávání požadovaných schopností bude kladen důraz například na problematiku: hrozeb (chemických, biologických, radiologických a jaderných), povědomí (shromažďování informací, uchování, využívání, sdílení; varování), detekci (nebezpečné látky, jednotlivci či skupiny, podezřelé chování), identifikaci (osob, typu a množství látek), prevenci (kontrola přístupu a pohybu, s ohledem na finanční zdroje, kontrola finančních struktur), připravenost (posouzení rizik; kontrola záměrně uvolněných biologických a chemických činidel; posouzení úrovně strategických zásob, jako jsou lidské zdroje, dovednosti, vybavení, spotřební materiály; s ohledem na události velkého rozsahu atd.), neutralizace a omezování účinků teroristických útoků a trestné činnosti, zpracovávání údajů pro vymáhání práva.

Ochrana před terorismem a trestnou činností: při činnostech bude kladen důraz na aspekty hrozeb a případných mimořádných událostí, jako jsou pachatelé trestného činu, vybavení a zdroje, které používají či které slouží jako mechanismy pro útok. Pro tuto oblast úkolů je třeba řada schopností, z nichž řada primárně souvisí s fázemi identifikace, zabránění, přípravy a reakce. Cílem je zamezit mimořádné události a zmírnit její případné následky. Při získávání požadovaných schopností bude kladen důraz například na problematiku: hrozeb (chemických, biologických, radiologických a jaderných), povědomí (shromažďování informací, uchování, využívání, sdílení; varování), detekci (nebezpečné látky, jednotlivci či skupiny, podezřelé chování), identifikaci (osob, typu a množství látek), prevenci (kontrola přístupu a pohybu, s ohledem na finanční zdroje, kontrola finančních struktur), připravenost (posouzení rizik; kontrola záměrně uvolněných biologických a chemických činidel; posouzení úrovně strategických zásob, jako jsou lidské zdroje, dovednosti, vybavení, spotřební materiály; s ohledem na události velkého rozsahu atd.), neutralizace a omezování účinků teroristických útoků a trestné činnosti, zpracovávání údajů pro vymáhání práva, mírové studie a výzkum mírového předcházení konfliktům a jejich mírového řešení.

Pozměňovací návrh 158

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 9.1 „Bezpečnost“ podbod „Činnosti“ okruh 2 „Bezpečnost infrastruktur a veřejných služeb“

— Bezpečnost infrastruktur a veřejných služeb: činnosti se zaměří na cíle mimořádné události, příklady infrastruktur zahrnují místa událostí velkého rozsahu, důležitá místa politické (např. budovy parlamentů) nebo symbolické (např. konkrétní památky) hodnoty a mezi veřejné služby patří v tomto ohledu energetika (včetně ropy, elektřiny, plynu), vodní hospodářství, doprava (včetně letecké, mořské a pozemní), komunikace (včetně vysílání), dále oblast finanční, administrativní či oblast veřejného zdraví. Pro tuto oblast úkolů je třeba řada schopností, z nichž mnohé primárně souvisí s fázemi ochrany a také přípravy. Cílem je zamezit mimořádné události a zmírnit její případné následky. Při získávání požadovaných schopností bude kladen důraz například na problematiku: analýzy a posuzování zranitelnosti fyzických infrastruktur a jejich provozu; zabezpečení současných i budoucích veřejných i soukromých kritických síťově propojených infrastruktur, systémů a služeb, a to s ohledem na jejich fyzické a funkční aspekty; systémy kontroly a varování pro umožnění rychlé reakce na mimořádnou událost; ochrana proti kaskádovému efektu mimořádné událost.

— Bezpečnost infrastruktur a veřejných služeb: činnosti se zaměří na katastrofy a na cíle mimořádné události, příklady infrastruktur zahrnují místa událostí velkého rozsahu, důležitá místa politické (např. budovy parlamentů) nebo symbolické (např. konkrétní památky) hodnoty a mezi veřejné služby patří v tomto ohledu energetika (včetně ropy, elektřiny, plynu), vodní hospodářství, doprava (včetně letecké, mořské a pozemní), komunikace (včetně vysílání), dále oblast finanční, administrativní či oblast veřejného zdraví. Cílem je zamezit mimořádné události a zmírnit její případné následky. Při získávání požadovaných schopností bude kladen důraz například na problematiku: analýzy a posuzování zranitelnosti fyzických infrastruktur a jejich provozu; zabezpečení současných i budoucích veřejných i soukromých kritických síťově propojených infrastruktur, systémů a služeb, a to s ohledem na jejich fyzické a funkční aspekty; systémy kontroly a varování pro umožnění rychlé reakce na mimořádnou událost; ochrana proti kaskádovému efektu mimořádné událost.

Pozměňovací návrh 159

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 9.1 „Bezpečnost“ podbod „Činnosti“ okruh 6 název

Integrace a interoperabilita bezpečnostních systémů

Integrace, vzájemné propojení a interoperabilita bezpečnostních systémů:

Pozměňovací návrh 160

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 9.1 „Bezpečnost“ podbod „Mezinárodní spolupráce“ odstavec 2

Specifické akce v rámci mezinárodní spolupráce budou zvažovány, pokud to bude vzájemně přínosné a v souladu s politikou EU v oblasti bezpečnosti, např. při výzkumu týkajícím se bezpečnostních činností, které lze uplatnit celosvětově.

Specifické akce v rámci mezinárodní spolupráce budou zvažovány, pokud to bude vzájemně přínosné a v souladu s politikou EU v oblasti bezpečnosti, např. při výzkumu týkajícím se činností, které lze uplatnit celosvětově v oblasti bezpečnosti a v případě katastrof.

Pozměňovací návrh 161

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 9.1 „Bezpečnost“ podbod „Reakce na vznikající potřeby“

Téma týkající se výzkumu v oblasti bezpečnosti je povahou i navržením pružné. Činnosti umožní přizpůsobit se dosud neznámým bezpečnostním hrozbám a politickým potřebám, které mohou v souvislosti s nimi vzniknout. Tato pružnost doplní na úlohy orientovanou povahu výše uvedených výzkumných činností.

Téma týkající se výzkumu v oblasti bezpečnosti je povahou i navržením pružné. Činnosti umožní přizpůsobit se katastrofám a dosud neznámým bezpečnostním hrozbám a politickým potřebám, které mohou v souvislosti s nimi vzniknout. Tato pružnost doplní na úlohy orientovanou povahu výše uvedených výzkumných činností.

Pozměňovací návrh 162

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 9.2 „Vesmír“ nadpis a podbod „Cíl“

9.2 Vesmír

9a. Vesmír

 

Cíl

 

Podpořit Evropský vesmírný program zaměřený na aplikace, jako je GMES (monitorování vývoje životního prostředí a jeho hodnocení), které mají přínos pro občany a pro konkurenceschopnost evropského vesmírného průmyslu. To přispěje k rozvoji evropské vesmírné politiky a doplní úsilí členských států a dalších zainteresovaných stran, včetně Evropské vesmírné agentury.

Pozměňovací návrh 163

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 9.2 „Vesmír“ podbod „Činnosti“ okruh 1 „Aplikace založené na vesmírných technologiích ve službách evropské společnosti“ odrážka 1 „Globální sledování životního prostředí a bezpečnosti (GMES)“ odstavec 1

Cílem je vyvinout vhodné systémy satelitního sledování a včasného varování, které budou zdrojem jedinečných a globálně dostupných údajů a budou konsolidovat a podněcovat vývoj svého operačního využívání. Tento program bude rovněž podporovat rozvoj operačních služeb GMES, které tvůrcům rozhodnutí umožňují lépe předvídat či zmírňovat krizové situace a záležitosti týkající se řízení životního prostředí a bezpečnosti. Výzkumné činnosti by měly především přispívat k co největšímu využívání údajů GMES shromážděných z vesmírných zdrojů a k jejich integraci s údaji z jiných pozorovacích systémů do ucelených produktů, které mají poskytovat informace a cílené služby konečným uživatelům prostřednictvím účinné integrace údajů a správy informací. Výzkumné činnosti by měly rovněž přispívat k posílení monitorovacích technik a souvisejících technologických nástrojů, aby byly v případě nutnosti vyvinuty nové vesmírné systémy nebo zlepšena interoperabilita systémů současných a aby se umožnilo jejich využití v předprovozních a provozních službách reagujících na různé typy poptávky.

Cílem je vyvinout vhodné systémy satelitního sledování a včasného varování, které budou zdrojem jedinečných a globálně dostupných údajů a budou konsolidovat a podněcovat vývoj svého operačního využívání. Tento program bude rovněž podporovat rozvoj operačních služeb GMES, které tvůrcům rozhodnutí umožňují lépe předvídat či zmírňovat krizové situace a záležitosti týkající se řízení životního prostředí a bezpečnosti a řízení přírodních katastrof . Výzkumné činnosti by měly především přispívat k co největšímu využívání údajů GMES shromážděných z vesmírných zdrojů a k jejich integraci s údaji z jiných pozorovacích systémů do ucelených produktů, které mají poskytovat informace a cílené služby konečným uživatelům prostřednictvím účinné integrace údajů a správy informací. Výzkumné činnosti by měly rovněž přispívat k posílení monitorovacích technik a souvisejících technologických nástrojů, aby byly v případě nutnosti vyvinuty nové vesmírné systémy nebo zlepšena interoperabilita systémů současných a aby se umožnilo jejich využití v předprovozních a provozních službách reagujících na různé typy poptávky. Výzkum by měl podporovat vývoj udržitelných systémů opírajících se o vesmír a na původním místě (včetně pozemních a leteckých systémů) pro: sledování země a krizové řízení s častým zobrazením s vysokým rozlišením pro zóny velkého významu, včetně citlivých, městských a rychle se rozvíjejících zón; pro předcházení rizikům a řízení rizik a všechny druhy nouzových situací, se zlepšením sbližování s nevesmírnými systémy.

Pozměňovací návrh 164

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 9.2 „Vesmír“ podbod „Činnosti“ okruh 1 odrážka 3 a (nová)

 

Posuzování a sledování mezinárodních závazků, zahrnujících Evropu, které se rozvíjí mimo evropské hranice.

Pozměňovací návrh 165

Příloha I, oddíl „Témata“, bod 9.2 „Vesmír“ podbod „Reakce na vznikající potřeby a nepředvídané politické potřeby“

Výzkum v oblasti vznikajících potřeb umožní inovační řešení technického rozvoje v oblasti vesmírného výzkumu a možné úpravy a aplikace v jiných oblastech (např. řízení zdrojů, biologické procesy a nové materiály). Výzkum pro reakci na nepředvídané politické potřeby se může zabývat tématy, jako je poskytování vesmírných řešení rozvojovým zemím, rozvoj nových nástrojů a metod pro vesmírné pozorování a komunikaci souvisejících s politikami Společenství a příspěvky k sociálnímu začlenění.

Výzkum v oblasti vznikajících potřeb umožní inovační řešení technického rozvoje v oblasti vesmírného výzkumu a možné úpravy a aplikace v jiných oblastech (např. řízení zdrojů, biologické procesy a nové materiály). Výzkum pro reakci na nepředvídané politické potřeby se může zabývat tématy, jako je poskytování vesmírných řešení rozvojovým zemím, rozvoj nových nástrojů a metod pro vesmírné pozorování a komunikaci souvisejících s politikami Společenství a příspěvky k sociálnímu začlenění. Zvláštní pozornost bude věnována výzkumu zaměřenému na zlepšení vesmírné součásti systémů sledování zaměřených na kritické infrastruktury, jako jsou: telekomunikační sítě, pozemní a mořská doprava, energetická infrastruktura a využívání evropských sítí, hlavně za hranicemi Evropy.

Pozměňovací návrh 166

Příloha II, tabulka

Zdraví

5 984

Potraviny, zemědělství a biotechnologie

1 935

Informační a komunikační technologie

9 110

Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie

3 467

Energetika

2 265

Životní prostředí (včetně změny klimatu)

1 886

Doprava (včetně letectví)

4 180

Sociálně-ekonomické a humanitní vědy

607

Bezpečnost a vesmír

2 858

CELKEM

32 292

Zdraví

6 134

Potraviny, zemědělství a biotechnologie

1 935

Informační a komunikační technologie

9 020

Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie

3 467

Energetika

2 385

Životní prostředí (včetně změny klimatu)

1 886

Doprava (včetně letectví)

4 150

Sociálně-ekonomické a humanitní vědy

657

Bezpečnost

1 429

Vesmír

1 429

CELKEM

32 492

Pozměňovací návrh 167

Příloha III, okruh „Společné technologické iniciativy“ bod 5 („Letectví a letecká doprava“) odstavec 1

Pokud si má Evropa v budoucnu uchovat udržitelný, inovační a konkurenceschopný průmysl v oblasti letectví a letecké dopravy, musí si udržet vedoucí postavení v oblasti klíčových technologií. Letectví je průmysl, jehož silnou složku tvoří VTR, a současná konkurenceschopnost evropských společností v oblasti letectví a letecké dopravy je založena na velkých soukromých investicích do výzkumu (běžně 13-15 % z obratu) během mnoha desetiletí. Vzhledem ke zvláštnostem tohoto odvětví závisí nový rozvoj na účinné spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem.

Pokud si má Evropa v budoucnu uchovat udržitelný, inovační a konkurenceschopný průmysl v oblasti letectví a letecké dopravy, musí si udržet vedoucí postavení v oblasti klíčových technologií. Existují odvětví, jako je regionální letecká doprava, kde Evropa musí znovu nabýt své konkurenceschopnosti i prostřednictvím technologicky inovačních řešení, a další odvětví, kde roste tlak konkurence. Klíčem k zajištění konkurenceschopnosti celého odvětví (včetně vírníků a regionálního letectví) je zejména vývoj ekologických technologií. Letectví je průmysl, jehož silnou složku tvoří VTR, a současná konkurenceschopnost evropských společností v oblasti letectví a letecké dopravy je založena na velkých soukromých investicích do výzkumu (běžně 13-15 % z obratu) během mnoha desetiletí. Vzhledem ke zvláštnostem tohoto odvětví závisí nový rozvoj na účinné spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem.

Pozměňovací návrh 168

Příloha III, nadpis „Společné technologické iniciativy“ bod 5 („Letectví a letecká doprava“) odstavec 3

V oblasti letectví a letecké dopravy budou řešeny různé oblasti, např. hospodárná letadla šetrná k životnímu prostředí („ekologická letadla “) a řízení letového provozu podporující politiku jednotného evropského leteckého prostoru a iniciativu SESAME.

V oblasti letectví a letecké dopravy budou řešeny různé oblasti, např. hospodárný letecký dopravní systém šetrný k životnímu prostředí („ ekologický letecký dopravní systém “) a řízení letového provozu podporující politiku jednotného evropského leteckého prostoru a iniciativu SESAME.

Pozměňovací návrh 169

Příloha III, okruh „Finanční nástroj na sdílení rizik“ odstavec 2

Evropská investiční banka bude půjčovat finanční prostředky získané na mezinárodních finančních trzích v souladu s vlastními standardními pravidly, předpisy a postupy. Tento grant pak společně s vlastními prostředky použije na poskytování a přidělování kapitálu v rámci banky k pokrytí části rizik souvisících s těmito úvěry na způsobilé rozsáhlé evropské akce VTR.

Evropská investiční banka bude půjčovat finanční prostředky získané na mezinárodních finančních trzích v souladu s vlastními standardními pravidly, předpisy a postupy. Tento grant pak společně s vlastními prostředky použije na poskytování a přidělování kapitálu v rámci banky k pokrytí části rizik souvisících s těmito úvěry na způsobilé evropské akce VTR.

Pozměňovací návrh 170

Příloha III, okruh „Finanční nástroj na sdílení rizik“ odstavec 4

Tento grant bude hrazen ročně. Roční částka se stanoví v pracovních programech, přičemž se vezme v úvahu zpráva o činnosti a prognózy, které EIB předloží Společenství.

Celková výše grantu na celé období stejně jako plánované roční částky budou navrženy předem. Tento grant bude hrazen ročně a jeho roční částka může být přehodnocena v pracovních programech, přičemž se vezme v úvahu zpráva o činnosti a prognózy, které EIB předloží Společenství.

Pozměňovací návrh 171

Příloha III, okruh „Finanční nástroj na sdílení rizik“ odstavec 5 odrážka 2

Způsobilost rozsáhlých evropských akcí VTR. Společné technologické iniciativy a velké projekty založené na spolupráci jsou automaticky financovány Společenstvím v rámci přispívajících témat a činnosti tohoto specifického programu budou automaticky způsobilé. Rovněž lze uvažovat o dalších rozsáhlých evropských projektech založených na spolupráci, jako je EUREKA. V souladu s nařízením přijatým podle článku 167 Smlouvy dohoda o grantu rovněž stanoví procedurální ustanovení a zaručí Společenství možnost za určitých okolností vetovat využití grantu pro poskytování půjček navrhovaných ze strany EIB.

Způsobilost rozsáhlých evropských akcí VTR a projektů navržených malými a středními podniky. Společné technologické iniciativy a velké projekty založené na spolupráci jsou automaticky financovány Společenstvím v rámci přispívajících témat a činnosti tohoto specifického programu budou automaticky způsobilé. Rovněž lze uvažovat o dalších rozsáhlých evropských projektech založených na spolupráci, jako je EUREKA. Měla by být jasně stanovena způsobilost malých a středních podniků. V souladu s nařízením přijatým podle článku 167 Smlouvy dohoda o grantu rovněž stanoví procedurální ustanovení a zaručí Společenství možnost za určitých okolností vetovat využití grantu pro poskytování půjček navrhovaných ze strany EIB.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(3)   Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 259.

(4)   Úř. věst.

P6_TA(2006)0522

Specifický program, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí (sedmý rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, 2007 až 2013) *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí na základě sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (KOM(2005)0439 — C6-0380/2005 — 2005/0184(CNS)

(Postup konzultace)

Evropský Parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2005)0439) (1),

s ohledem na článek 166 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0380/2005),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0335/2006).

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

domnívá se, že orientační finanční referenční částka stanovená v legislativním návrhu musí být v souladu se stropem okruhu 1a nového víceletého finančního rámce, a zdůrazňuje, že roční částka bude stanovena v průběhu ročního rozpočtového procesu v souladu s ustanoveními bodu 38 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006 (2);

3.

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

4.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

5.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

6.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU

Pozměňovací návrh 1

Bod odůvodnění la (nový)

 

(1a) Výzkum financovaný z veřejných zdrojů by se měl zaměřovat především na veřejné potřeby a priority a měl by se snažit doplňovat výzkum financovaný ze soukromých zdrojů. Práce prováděné Společným výzkumným střediskem by měly být koordinovány s výzkumem prováděným v rámci tematických priorit, aby se zabránilo překrývání a zdvojování národních výzkumných programů.

Pozměňovací návrh 2

Bod odůvodnění 3

(3) Při provádění svého poslání by SVS mělo poskytovat vědeckou a technickou podporu pro proces tvorby politiky EU zaměřenou na uživatele, zajistit podporu provádění a sledování stávajících politik a reagovat na nové politické požadavky. K naplňování svého poslání provádí SVS výzkum vysoké kvality .

(3) Při provádění svého poslání by SVS mělo poskytovat vědeckou a technickou podporu pro proces tvorby politiky EU zaměřenou na uživatele, zajistit podporu provádění a sledování stávajících politik a reagovat na nové politické požadavky. K naplňování svého poslání provádí SVS výzkum nejvyšší kvality, která je srovnatelná v celé EU .

Pozměňovací návrh 3

Bod odůvodnění 4

(4) Přímé akce Společného výzkumného střediska ( SVS ) by měly být prováděny prostřednictvím tohoto specifického programu. Při provádění tohoto specifického programu v souladu se svým posláním by SVS mělo klást zvláštní důraz na oblasti klíčového zájmu Unie: prosperita ve společnosti založené na znalostech, solidarita a odpovědné řízení zdrojů, bezpečnost a svoboda, jakož i Evropa jako světový partner.

(4) Přímé akce SVS by měly být prováděny prostřednictvím tohoto specifického programu. Při provádění tohoto specifického programu v souladu se svým posláním by SVS mělo klást zvláštní důraz na oblasti klíčového zájmu Unie: prosperita a blahobyt ve společnosti založené na znalostech, solidarita, udržitelnost a odpovědné řízení zdrojů, bezpečnost a svoboda, jakož i Evropa jako světový partner.

Pozměňovací návrh 4

Bod odůvodnění 10

(10) SVS by mělo nadále vytvářet další zdroje prostřednictvím činností zapojených do hospodářské soutěže; mezi ně patří účast na nepřímých akcích rámcového programu, práce pro třetí osoby a v menší míře využívání duševního vlastnictví.

(10) SVS by mělo nadále vytvářet další zdroje prostřednictvím činností zapojených do hospodářské soutěže; mezi ně patří účast na nepřímých akcích rámcového programu, práce pro třetí osoby (při splnění daných podmínek, zejména v souvislosti s ochranou práv duševního vlastnictví) a v menší míře využívání duševního vlastnictví.

Pozměňovací návrh 5

Bod odůvodnění 13

(13) V příhodné době by Komise měla zajistit nezávislé hodnocení týkající se činností prováděných v oblastech zahrnutých v tomto programu.

(13) V příhodné době by Komise měla zajistit nezávislé hodnocení týkající se činností prováděných v oblastech zahrnutých v tomto programu, které by obsahovalo kritéria z oblasti životního prostředí, kritéria sociální, zdravotní a kritéria pro vytvoření dobrých životních podmínek zvířat a jež v budoucnu povede k dalšímu systematickému měření a hodnocení přímých i nepřímých akcí podle rámcového programu.

Pozměňovací návrh 6

Čl. 3 odst. 1a (nový)

 

Komise přijme veškerá nezbytná opatření, aby ověřila, zda činnosti, na které jsou vynakládány finanční prostředky, probíhají účinně a v souladu s ustanoveními nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

Pozměňovací návrh 7

Čl. 3 odst. 1b (nový)

 

Celkové administrativní náklady spojené se specifickým programem, včetně interních nákladů a nákladů na řízení SVS, by měly odpovídat úkolům vykonaným podle specifického programu a jsou podmíněny rozhodnutím rozpočtových a legislativních orgánů.

Pozměňovací návrh 8

Čl. 3 odst. 1c (nový)

 

Rozpočtové prostředky se použijí v souladu se zásadou řádného finančního řízení, tzn. se zásadami hospodárnosti, účinnosti a účelnosti a také se zásadou proporcionality.

Pozměňovací návrh 9

Čl. 4 odst. 2 první odrážka

výzkumná činnost za účelem klonování lidí k reprodukčním účelům ;

— výzkumná činnost za účelem klonování lidí;

Pozměňovací návrh 10

Článek 5a (nový)

 

Článek 5a

Komise bude s předstihem informovat rozpočtový orgán, kdykoli bude mít v úmyslu odchýlit se od rozdělení výdajů stanoveného v poznámkách a příloze k obecnému rozpočtu Evropské unie.

Pozměňovací návrh 11

Čl. 7 odst. 1a (nový)

 

Hodnocení obsahuje vyhodnocení řádnosti finančního řízení a hodnocení účinnosti a správnosti rozpočtového a hospodářského řízení specifickým programu.

Pozměňovací návrh 12

Příloha oddíl 2 odst. 1 odrážka 1

pružným reagováním na měnící se potřeby a požadavky tvůrců politiky EU;

pružným reagováním na měnící se potřeby a požadavky tvůrců politiky EU, i na úrovni členských států ;

Pozměňovací návrh 13

Příloha oddíl 2 odst. 1 odrážka 2

zaměřením pozornosti na otázky, které jsou důležité z hlediska společenského zájmu, které mají výzkumnou složku a které mají zásadní význam pro celé Společenství;

zaměřením pozornosti na otázky, které jsou důležité z hlediska společenského zájmu, které mají výzkumnou složku a které mají zásadní význam pro celé Společenství nebo jeho významnou část ;

Pozměňovací návrh 14

Příloha oddíl 2 odrážka 3a (nová)

 

zintenzivnění jeho spolupráce s dalšími orgány EU, zejména s Evropským parlamentem;

Pozměňovací návrh 15

Příloha oddíl 2 odst. 1 odrážka 5a (nová)

 

zlepšováním průhlednosti při stanovování priorit v oblasti výzkumu tím, že kritéria pro tyto priority budou zveřejněna a že Evropský parlament a Rada budou informovány o důvodech, jež vedly k volbě těchto priorit.

Pozměňovací návrh 16

Příloha oddíl 2 odst. 3

Hlavním rysem přístupu bude šíření znalostí mezi nejrůznější účastníky zapojené do tohoto procesu. Činnosti se rovněž zaměří na podporu provádění právních předpisů a kontrolu jejich dodržování, jakož i na šíření osvědčených postupů v rámci EU-25, kandidátských a sousedních zemí.

Hlavním rysem přístupu bude šíření znalostí mezi nejrůznější účastníky zapojené do tohoto procesu a měly by být posíleny snahy ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k výsledkům výzkumu. To podpoří dialog mezi vědou a společností . Činnosti se rovněž zaměří na podporu provádění právních předpisů a kontrolu jejich dodržování, jakož i na šíření osvědčených postupů v rámci EU-25, kandidátských a sousedních zemí.

Pozměňovací návrh 17

Příloha oddíl 2 odst. 8

Bude-li o to SVS v souvislosti se svou podporou tematickým prioritám požádáno, podnikne zvláštní opatření vedoucí k lepšímu využívání příslušných výsledků výzkumu z celé EU. Tímto způsobem posílí výhody znalostní společnosti.

Bude-li o to SVS v souvislosti se svou podporou tematickým prioritám požádáno, podnikne zvláštní opatření vedoucí k lepšímu šíření a využívání příslušných výsledků výzkumu z celé EU. Tímto způsobem posílí výhody znalostní společnosti.

Pozměňovací návrh 18

Příloha oddíl 3 bod 3.1.1 odst. 6

Lisabonská agenda pro růst a zaměstnanost bude podpořena přímou kvantitativní sociálně-ekonomickou analýzou - rovněž ve vztahu k zásadě „zlepšování právní úpravy“ - v celé řadě oblastí politik, jakými jsou například stabilita a růst, finanční služby, aspekty konkurenceschopnosti, celoživotní vzdělávání a rozměr lisabonské strategie týkající se lidského kapitálu, dále zemědělství, změna klimatu, udržitelná energie a dopravní systémy. SVS bude přispívat k lepšímu pochopení vztahu mezi poskytováním vzdělávání a potřebami znalostní společnosti, faktorů ovlivňujících rovnost ve vzdělávání a způsobu, jak dosáhnout účinného využívání zdrojů vzdělávání.

Lisabonská agenda pro růst a zaměstnanost bude podpořena přímou kvantitativní sociálně-ekonomickou analýzou - rovněž ve vztahu k zásadě „zlepšování právní úpravy“ - v celé řadě oblastí politik, jakými jsou například stabilita a růst, finanční služby, aspekty konkurenceschopnosti, celoživotní vzdělávání a rozměr lisabonské strategie týkající se lidského kapitálu, dále zemědělství, změna klimatu, udržitelná energie a dopravní systémy. SVS bude přispívat k lepšímu pochopení vztahu mezi poskytováním vzdělávání a potřebami znalostní společnosti, šíření znalostí, faktorů ovlivňujících rovnost ve vzdělávání a způsobu, jak dosáhnout účinného využívání zdrojů vzdělávání, mimo jiné s ohledem na programové vybavení s otevřeným zdrojem.

Pozměňovací návrh 19

Příloha oddíl 3 bod 3.1.3 odst.1 odrážka 1

zajistit udržitelný energetický referenční systém poskytující potřebám politiky EU vědecké a technické znalosti na poli technických inovací a pokroku (všechny zdroje energie);

zajistit udržitelný energetický referenční systém poskytující potřebám politiky EU vědecké a technické znalosti na poli technických inovací a pokroku (všechny zdroje energie a energetická účinnost u konečného uživatele) ;

Pozměňovací návrh 20

Příloha oddíl 3 bod 3.1.3 odst. 1 odrážka 3

poskytovat údaje o spolehlivosti dodávek energie pro Evropu.

poskytovat údaje o spolehlivosti dodávek energie pro Evropu a o dostupnosti obnovitelných energetických zdrojů;

Pozměňovací návrh 21

Příloha oddíl 3 bod 3.1.3 odst. 2 odrážka 3

sociální rozměr zahrnující činnosti, jakými jsou například územní plánování, vlivy na zdraví a osvěta. Úsilí bude věnováno také aspektům bezpečnosti a ochrany letecké, pozemní a námořní dopravy;

sociální rozměr zahrnující činnosti, jakými jsou například územní a architektonické plánování a plánování výstavby měst, vlivy na zdraví a osvěta. Úsilí bude věnováno také aspektům udržitelnosti, bezpečnosti a ochrany letecké, pozemní a námořní dopravy;

Pozměňovací návrh 22

Příloha oddíl 3 bod 3.1.4 odst. 1

SVS bude tvorbou výhledových analýz a strategií souvisejících se znalostní společností podporovat utváření politik a nástrojů v oblasti technologií informační společnosti (TIS) přispívajících ke konkurenceschopné znalostní společnosti v Evropě. Pozornost se zaměří na růst, solidaritu, začlenění a udržitelnost. SVS bude rovněž přispívat k provádění politik EU, které jsou úzce spjaty s rozvojem technologií informační společnosti a které mají z jejich rozvoje velký užitek. Mezi ně patří aplikace v oblasti elektronického obchodního styku (e-business), elektronického zdravotnictví (e-health), osobní bezpečnosti, elektronického vzdělávání (e-learning), elektronické správy (e-government) a životního prostředí, jakož i stanovení potenciálu nového rozvoje ve prospěch obecných evropských strategií růstu, začlenění a kvality života.

SVS bude tvorbou výhledových analýz a strategií souvisejících se znalostní společností podporovat utváření politik a nástrojů v oblasti technologií informační společnosti (TIS) přispívajících ke konkurenceschopné znalostní společnosti v Evropě , se zaměřením na bezplatné programové vybavení a programové vybavení s otevřeným zdrojem . Pozornost se zaměří na růst, solidaritu, začlenění a udržitelnost. SVS bude rovněž přispívat k provádění politik EU, které jsou úzce spjaty s rozvojem technologií informační společnosti a které mají z jejich rozvoje velký užitek. Mezi ně patří aplikace v oblasti elektronického obchodního styku (e-business), elektronického zdravotnictví (e-health), osobní bezpečnosti, elektronického vzdělávání (e-learning), elektronické správy (e-government) a životního prostředí, jakož i stanovení potenciálu nového rozvoje ve prospěch obecných evropských strategií růstu, začlenění a kvality života. SVS se zaměří na zlepšení přístupu osob s postižením ke znalostní společnosti.

Pozměňovací návrh 23

Příloha oddíl 3 bod 3.1.5 odst. 1

Vědy o živé přírodě a biotechnologie mají význam pro mnoho oblastí politik, v nichž mohou výrazně přispět k lisabonským cílům. Tento potenciál je obecně uznávaný v oblasti zdraví, zemědělství, potravin, životního prostředí a dalších oblastech, v nichž jsou rychle vyvíjeny aplikace. Pro zajišťování referenčních materiálů a validovaných metod je nutný přístup k široké škále pokročilých biotechnologických nástrojů a jejich ovládání. SVS bude své schopnosti v této oblasti s ohledem na legislativní a regulační rámec dále rozvíjet.

Vědy o živé přírodě a biotechnologie mají význam pro mnoho oblastí politik, v nichž mohou výrazně přispět k cílům EU . Tento potenciál je obecně uznávaný v oblasti zdraví, zemědělství, potravin, životního prostředí a dalších oblastech, v nichž jsou rychle vyvíjeny aplikace. Pro zajišťování referenčních materiálů a validovaných metod je nutný přístup k široké škále pokročilých biotechnologických nástrojů a jejich ovládání. SVS bude své schopnosti v této oblasti s ohledem na legislativní a regulační rámec dále rozvíjet.

Pozměňovací návrh 24

Příloha oddíl 3 bod 3.2.1 odst. 1 odrážka 2

Aspekty životního prostředí: posuzování důsledků dobrých zemědělských a ekologických podmínek a zkoumání dopadů a účinnosti agroenvironmentálních opatření na půdní a vodní podmínky, biologickou rozmanitost a evropské krajiny. Analýza spojitosti mezi zemědělskou a regionální politikou a politikou rozvoje venkova a jejich dopady na změny ve využívání půdy v Evropě prostřednictvím vývoje ukazatelů a prostorových modelů. Podpora rozvoje cílených územních strategií pro provádění programů rozvoje venkova. Posuzování dopadu změny klimatu na zemědělství z hlediska opatření pro přizpůsobení. Příspěvek ke snižování emisí skleníkových plynů pomocí zvláštních energetických plodin a energetického využití odpadů ze zemědělství.

Aspekty životního prostředí: posuzování důsledků dobrých zemědělských a ekologických podmínek a zkoumání dopadů a účinnosti agroenvironmentálních opatření na půdní a vodní podmínky, biologickou rozmanitost a evropské krajiny. Analýza spojitosti mezi zemědělskou a regionální politikou a politikou rozvoje venkova a jejich dopady na změny ve využívání půdy v Evropě prostřednictvím vývoje ukazatelů a prostorových modelů. Hodnocení podpůrných opatření pro zemědělství s nízkými vstupy a organického zemědělství i úrodnosti půdy. Podpora rozvoje cílených územních strategií pro provádění programů rozvoje venkova. Posuzování dopadu změny klimatu na zemědělství z hlediska opatření pro přizpůsobení. Příspěvek ke snižování emisí skleníkových plynů pomocí zvláštních energetických plodin a energetického využití odpadů ze zemědělství.

Pozměňovací návrh 25

Příloha oddíl 3 bod 3.2.1 odst. 1 odrážka 3

aspekty producentů/spotřebitelů: strategické politické analýzy například v těchto oblastech: vliv reformy SZP na udržitelnost zemědělských systémů; schopnost zemědělství reagovat na požadavky spotřebitelů: charakteristika a kontrola potravin, vliv systémů zabezpečování jakosti a certifikace spravovaných v rámci zásobovacích řetězců a schopnost reagovat na standardy životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat; odhady a analýzy dopadu politik na hlavní evropské zemědělské produkty z hlediska produkce, světového trhu, cen, příjmů a blaha spotřebitelů; dopad změn v obchodní politice a na světových komoditních trzích; zemědělské politiky v oblasti rozvoje venkova ve spojení s ostatními politikami. Zvláštní pozornost bude věnována dopadu reformy SZP v nových členských státech a kandidátských zemích;

aspekty producentů/spotřebitelů: strategické politické analýzy například v těchto oblastech: vliv reformy SZP na udržitelnost zemědělských systémů; schopnost zemědělství reagovat na požadavky spotřebitelů: charakteristika a kontrola potravin, vliv systémů zabezpečování jakosti a certifikace spravovaných v rámci zásobovacích řetězců a schopnost reagovat na standardy životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat; odhady a analýzy dopadu politik na hlavní evropské zemědělské produkty z hlediska produkce, světového trhu, cen, příjmů a blaha spotřebitelů; dopad změn v obchodní politice a na světových komoditních trzích; zemědělské politiky v oblasti rozvoje venkova ve spojení s ostatními politikami. Zvláštní pozornost bude věnována dopadu reformy SZP v nových členských státech a kandidátských zemích a víceúčelovým programům rozvoje venkova a jejich účinnosti;

Pozměňovací návrh 26

Příloha oddíl 3 bod 3.2.1 odst. 2

K dosahování cílů společné rybářské politiky přispěje zlepšování kvality a včasnosti vědeckých údajů a vývoj procesů k posuzování hospodářského a sociálního dopadu různých variant řízení. Ke zjišťování případů, kdy dochází k porušování předpisů, budou využívány nové technologie, mimo jiné určování původu ryb na základě analýzy DNA. Pozornost se zaměří na techniky podporující zapojení účastníků. V souladu s utvářející se námořní politikou EU budou služby vyvinuté pro rybolov - jako například monitorování plavidel pomocí dálkového průzkumu a elektronického oznamování - rozšířeny na identifikaci obchodních plavidel. Bude rovněž posouzen dopad rostoucího odvětví akvakultury.

K dosahování cílů společné rybářské politiky přispěje zlepšování kvality a včasnosti vědeckých údajů a vývoj procesů k posuzování hospodářského a sociálního dopadu různých variant řízení. Ke zjišťování případů, kdy dochází k porušování předpisů, budou využívány nové technologie, mimo jiné určování původu ryb na základě analýzy DNA. Pozornost se zaměří na techniky podporující zapojení účastníků. V souladu s utvářející se námořní politikou EU budou služby vyvinuté pro rybolov - jako například monitorování plavidel pomocí dálkového průzkumu a elektronického oznamování - rozšířeny na identifikaci obchodních plavidel. Bude rovněž posouzen dopad rostoucího odvětví akvakultury, a to i z hlediska sociálního a zdravotního a z hlediska vlivu na životní prostředí.

Pozměňovací návrh 27

Příloha oddíl 3 bod 3.2.3 odrážka 1a (nová)

 

rozvoj a ověření vyspělých metod pro zušlechťování, omezování a nahrazování testů na zvířatech pro biotechnologická léčiva a pro předpovídání toxicity chemikálií pomocí pěstování buněčných kultur metodou in vitro, vysoce výkonných technologií a toxikogenomiky;

Pozměňovací návrh 28

Příloha oddíl 3 bod 3.2.3 odrážka 2

posouzení účinků na zdraví pomocí experimentálních prací, biologického monitorování, toxikogenomických analýz, výpočetních technik a analytických nástrojů;

posouzení účinků na zdraví pomocí experimentálních prací, biologického monitorování, toxikogenomických a epidemiologických analýz, výpočetních technik a analytických nástrojů;

Pozměňovací návrh 29

Příloha oddíl 3 bod 3.2.3 odrážka 3a (nová)

 

provedení zdravotní analýzy založené na třech faktorech: (i) syndromy a chronické projevy, (ii) kontakt s toxickými látkami a jejich směsmi, (iii) analýzy genetických polymorfismů a imunologické testy včetně testů přeměny a aktivace bílých krvinek;

Pozměňovací návrh 30

Příloha oddíl 3 bod 3.3.3 odst. 2 odrážn

 

rozvoj a validace vyspělých metod pro zušlechťování, omezování a nahrazování testů na zvířatech pro biotechnologická léčiva a pro zjišťování toxicity chemikálií pomocí pěstování buněčných kultur in vitro, vysoce výkonných technologií a toxikogenomiky;

Pozměňovací návrh 31

Příloha oddíl 3 bod 3.4 odst. 1

SVS bude podporovat rozhodovací proces na úrovni EU v rámci nástrojů vnějších vztahů (rozvojová spolupráce, obchod) a nástrojů k reakci na krize včetně nástrojů pro stabilitu a humanitární pomoc.

SVS bude podporovat rozhodovací proces na úrovni EU v rámci nástrojů vnějších vztahů (rozvojová spolupráce, obchod) a nástrojů k reakci na krize a mírové řešení konfliktů, včetně nástrojů pro stabilitu a humanitární pomoc.

Pozměňovací návrh 32

Příloha oddíl 3 bod 3.4.2 odst. 4

Bude rovněž posílena spolupráce s hlavními subjekty v této oblasti (FAO, EUMETSAT, WFP, ESA GMES-GMFS).

Bude rovněž posílena spolupráce s hlavními subjekty v této oblasti ( UNEP , FAO, EUMETSAT, WFP, ESA GMES-GMFS).

Pozměňovací návrh 33

Příloha oddíl 3 bod 3.4 podnadpis Etická hlediska odst. 1

Během provádění tohoto specifického programu a výzkumných činností z něj vyplývajících musí být respektovány základní etické zásady. K nim mimo jiné patří zásady uvedené v Listině základních práv EU, a zejména pak ochrana lidské důstojnosti a lidského života, ochrana osobních údajů a soukromí, jakož i ochrana zvířat a životního prostředí v souladu s právem Společenství a platným zněním příslušných mezinárodních úmluv a kodexů chování, například Helsinskou deklarací, Úmluvou Rady Evropy o lidských právech a biomedicíně podepsanou v Oviedu dne 4. dubna 1997 a jejími dodatkovými protokoly, Úmluvou OSN o právech dítěte, Všeobecnou deklarací o lidském genomu a lidských právech přijatou organizací UNESCO, Úmluvou OSN o biologických a toxinových zbraních (BTWC), Mezinárodní smlouvou o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství a souvisejícími rezolucemi Světové zdravotnické organizace (WHO).

Během provádění tohoto specifického programu a výzkumných činností z něj vyplývajících musí být respektovány a brány v úvahu základní etické zásady. K nim mimo jiné patří zásady uvedené v Listině základních práv EU, a zejména pak ochrana lidské důstojnosti a lidského života, ochrana osobních údajů a soukromí, jakož i ochrana zvířat a životního prostředí v souladu s právem Společenství a platným zněním příslušných mezinárodních úmluv a kodexů chování, například Helsinskou deklarací, Úmluvou Rady Evropy o lidských právech a biomedicíně podepsanou v Oviedu dne 4. dubna 1997 a jejími dodatkovými protokoly, Úmluvou OSN o právech dítěte, Všeobecnou deklarací o lidském genomu a lidských právech přijatou organizací UNESCO, Úmluvou OSN o biologických a toxinových zbraních (BTWC), Mezinárodní smlouvou o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství a souvisejícími rezolucemi Světové zdravotnické organizace (WHO).


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

P6_TA(2006)0523

Specifický program, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí (sedmý rámcový program Euratom pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie, 2007 až 2011) *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu rozhodnutí Rady o specifickém programu, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí na základě sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie (2007 až 2011) (KOM(2005)0444 — C6-0385/2005 — 2005/0189(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0444) (1),

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, zejména na článek 7, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0385/2005),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0357/2006),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

domnívá se, že orientační referenční částka uvedená v legislativním návrhu musí být slučitelná se stropem okruhu 1a nového víceletého finančního rámce, a zdůrazňuje, že roční částka bude stanovena v rámci ročního rozpočtového procesu v souladu s ustanoveními bodu 38 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006 (2);

3.

vyzývá Komisi, aby v souladu s čl. 119 odst. 2 Smlouvy o Euratomu návrh odpovídajícím způsobem změnila;

4.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

5.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

6.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU

Pozměňovací návrh 1

Bod odůvodnění 8a (nový)

 

(8a) SVS je zapojeno do evropských sítí pro bezpečnost jaderných reaktorů, jejichž cílem je co možná nejrozsáhlejší harmonizace vnitrostátních bezpečnostních norem. V souvislosti s tímto programem by bylo vhodné, aby SVS tuto účast s ohledem na své odborné znalosti posílilo, aby mohly být v Evropské unii stanoveny bezpečnostní normy Společenství pro plánování, stavbu a provoz reaktorů a zařízení na opětovné zpracování. Tímto způsobem by se přispělo ke stanovení kodexu pro jadernou bezpečnost v rámci Unie tak, že by rozdílné vnitrostátní normy mohly být v zájmu větší jaderné bezpečnosti v Unii harmonizovány.

Pozměňovací návrh 2

Bod odůvodnění 9

(9) Výzkumné činnosti prováděné v rámci tohoto specifického programu by měly dodržovat základní etické zásady včetně zásad, které jsou stanoveny v Listině základních práv Evropské unie.

(9) Výzkumné činnosti prováděné v rámci tohoto specifického programu by měly dodržovat základní etické zásady včetně zásad, které jsou stanoveny v Listině základních práv Evropské unie. Kromě toho je nutné podporovat přijetí těchto činností ze strany veřejnosti.

Pozměňovací návrh 3

Bod odůvodnění 10

(10) SVS by mělo nadále vytvářet další zdroje prostřednictvím činností zapojených do hospodářské soutěže; mezi ně patří účast na nepřímých akcích rámcového programu, práce pro třetí osoby a v menší míře využívání duševního vlastnictví.

(10) SVS by mělo nadále vytvářet další zdroje prostřednictvím činností zapojených do hospodářské soutěže; kromě práce pro třetí osoby mezi ně patří účast na nepřímých akcích rámcového programu , které by měly vycházet především z mnoha doposud vykonaných činností, a v menší míře využívání duševního vlastnictví.

Pozměňovací návrh 4

Bod odůvodnění 10a (nový)

 

(10a) SVS by mělo zajistit, aby byla i nadále zachována jeho vynikající vědecká úroveň, aby mohlo stále lépe plnit své úkoly, a proto by mělo posílit činnosti věnované vlastnímu výzkumu, aniž tím budou dotčeny činnosti, které jsou bezprostředně zaměřeny na plnění požadavků politik Společenství .

Pozměňovací návrh 5

Bod odůvodnění 10b (nový)

 

(10b) SVS zajistí, že v rámci jeho práce bude ve vědě a výzkumu stejně zohledněno postavení a úloha obou pohlaví. Tím by mělo být zajištěno dodržování zásady rovných příležitostí bez ohledu na pohlaví.

Pozměňovací návrh 6

Čl. 3 odst. 1a (nový)

 

Komise přijme veškerá nezbytná opatření, aby ověřila, že financované činnosti jsou prováděny účinně a v souladu s ustanoveními nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

Pozměňovací návrh 7

Čl. 3 odst. 1b (nový)

 

Celkové administrativní výdaje specifického programu, včetně vnitřních a správních výdajů na Společné výzkumné středisko, by měly být úměrné činnostem stanoveným v rámci programu a podléhat rozhodnutí rozpočtových a legislativních orgánů.

Pozměňovací návrh 8

Čl. 3 odst. 1c (nový)

 

Rozpočtové prostředky se použijí v souladu se zásadou řádného finančního řízení, zejména v souladu se zásadou hospodárnosti, výkonnosti a účinnosti, stejně jako se zásadou proporcionality.

Pozměňovací návrh 9

Článek 5a (nový)

 

Článek 5a

Komise předem rozpočtový orgán informuje, kdykoli bude mít v úmyslu odchýlit se od rozdělení výdajů stanoveného v poznámkách a příloze k souhrnnému rozpočtu Evropské unie.

Pozměňovací návrh 10

Čl. 7 odst. 1a (nový)

 

Hodnocení zahrnuje posouzení řádnosti finančního řízení a rovněž účinnosti a řádnosti rozpočtového a hospodářského řízení specifického programu.

Pozměňovací návrh 11

Příloha oddíl 2 „Přístup“ odst. 4a (nový)

 

SVS zajistí, aby zůstala zachována jeho vynikající vědecká úroveň, aby mohlo stále lépe plnit své úkoly, a proto posílí činnosti věnované vlastnímu výzkumu, aniž tím budou dotčeny činnosti, které jsou bezprostředně zaměřeny na plnění požadavků politik Společenství.

Pozměňovací návrh 12

Příloha oddíl 2 „Přístup“ odst. 4b (nový)

 

Dalším cílem je prohlubování spolupráce vytvářením sítí, aby bylo na evropské a světové úrovni dosaženo u mnoha otázek široké shody. Schopnost SVS podílet se na špičkových mezinárodních výzkumných sítích a integrovaných projektech získává v tomto ohledu obzvlášť velký význam. Uplatňování bezpečnostních opatření Úřadem Euratom pro dozor nad bezpečností (ESO) a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) vyžaduje podporu ze strany výzkumu a vývoje a přímou pomoc. Zvláštní pozornost bude věnována spolupráci s budoucími členskými státy EU.

Pozměňovací návrh 13

Příloha oddíl 3.1.1. „Charakteristika, skladování a ukládání vyhořelého paliva“ odst. - 1 (nový)

 

Z důvodu celosvětově stoupajícího počtu bloků jaderných elektráren získávají témata likvidace odpadu a vlivů na životní prostředí stále větší význam. Také Unie má v této oblasti co dohánět a musí rychle a obsáhle odpovědět na dosud nezodpovězené otázky z této oblasti .

Pozměňovací návrh 14

Příloha oddíl 3.1.7. „Řízení znalostí, odborná příprava a vzdělávání“

Je důležité, aby si nové generace jaderných vědců a inženýrů prostřednictvím pokusů, výsledků a interpretací a dovedností získaných v minulosti udržovaly a prohlubovaly znalosti v oblasti jaderného výzkumu. To se týká především oblastí, v nichž byly zkušenosti z analýzy výkonu a bezpečnosti reaktorů získané za tři desetiletí ve zhuštěné podobě promítnuty do složitých analytických přístrojů, jakými jsou například modely a počítačové kódy. SVS bude přispívat k tomu , aby tyto znalosti byly snadno dostupné, správně uspořádané a dobře zdokumentované, a rovněž k podpoře činností v oblasti vysokoškolského vzdělávání v Evropě. SVS dále přispěje k rozvoji lepší komunikace o jaderných otázkách, zejména v souvislosti s přijímáním u veřejnosti, a obecněji k rozvoji osvětových strategií v oblasti energetiky.

Je důležité, aby si nové generace jaderných vědců a inženýrů prostřednictvím pokusů, výsledků a interpretací a dovedností získaných v minulosti udržovaly a prohlubovaly znalosti v oblasti jaderného výzkumu. To se týká především oblastí, v nichž byly zkušenosti z analýzy výkonu a bezpečnosti reaktorů získané za tři desetiletí ve zhuštěné podobě promítnuty do složitých analytických přístrojů, jakými jsou například modely a počítačové kódy. Kvůli hrozícímu úbytku znalostí a nedostatku mladých výzkumných pracovníků v oblasti jaderné technologie by se SVS mohlo etablovat jako evropské centrum pro šíření informací a odbornou přípravu a další vzdělávání. SVS bude provádět program k zachování znalostí, který zajistí, aby tyto znalosti byly snadno dostupné, správně uspořádané a dobře zdokumentované, dále bude provádět program k podpoře mladých výzkumných pracovníků, který má objasnit, jak lze získat a připravit novou generaci na výzkum v oblasti jaderné energie, a rovněž k podpoře činností v oblasti vysokoškolského vzdělávání v Evropě. SVS dále přispěje k rozvoji lepší komunikace o jaderných otázkách, zejména v souvislosti s přijímáním u veřejnosti, a obecněji k rozvoji osvětových strategií v oblasti energetiky.

Pozměňovací návrh 15

Příloha oddíl 3.2.3. „Bezpečný provoz pokročilých systémů jaderné energie“ odst. 2

Je nezbytně nutné, aby se SVS této celosvětové iniciativy, na níž se podílejí přední výzkumné organizace, účastnilo, a to přímo a prostřednictvím koordinace evropských příspěvků. Patří sem především aspekty bezpečnosti a dozorů nad bezpečností u inovativních cyklů jaderných paliv, zejména charakteristika, zkoušení a analýza nových paliv. Pozornost bude věnována navrhování cílů v oblasti bezpečnosti a kvality, vypracování bezpečnostních požadavků a pokročilých hodnotících metod pro reaktory. Tyto informace budou systematicky předávány zúčastněným orgánům členských států a útvarům Komise, zejména prostřednictvím pravidelných koordinačních schůzí.

Je nezbytně nutné, aby se SVS této celosvětové iniciativy, na níž se podílejí přední výzkumné organizace, účastnilo, a to přímo a prostřednictvím koordinace evropských příspěvků. V této oblasti SVS v budoucnu připadne rozhodující úloha při koordinaci a integraci evropských příspěvků. Patří sem především aspekty bezpečnosti a dozorů nad bezpečností u inovativních cyklů jaderných paliv, zejména charakteristika, zkoušení a analýza nových paliv. Pozornost bude věnována navrhování cílů v oblasti bezpečnosti a kvality, vypracování bezpečnostních požadavků a pokročilých hodnotících metod pro reaktory. Tyto informace budou systematicky předávány zúčastněným orgánům členských států a útvarům Komise, zejména prostřednictvím pravidelných koordinačních schůzí.

Pozměňovací návrh 16

Příloha oddíl 3.3.1. „Dozor nad bezpečností“ odst. 1a (nový)

 

Kvůli dalšímu šíření jaderných zbraní nebo alespoň snahám jednotlivých států v tomto směru se v poslední době v mezinárodním měřítku mnoho změnilo k horšímu. Otázka nešíření získává vedle dalších bezpečnostních otázek opět na významu. V této souvislosti je pro bezpečnost občanů Evropské unie nezbytné, aby pro tuto oblast byly v SVS k dispozici potřebné kapacity.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

P6_TA(2006)0524

Specifický program Evropského společenství pro atomovou energii (sedmý rámcový program pro výzkum a odbornou přípravu, 2007 až 2011) *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady o specifickém programu, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie (2007 až 2011) (KOM(2005)0445 — C6-0386/2005 — 2005/0190(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0445) (1) a pozměněný návrh (KOM(2005)0445/2) (1),

s ohledem na článek 7 Smlouvy o Euratomu, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0386/2005),

s ohledem článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0333/2006),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

domnívá se, že orientační referenční částka uvedená v legislativním návrhu musí být slučitelná se stropem okruhu 1a nového víceletého finančního rámce, a zdůrazňuje, že roční částka bude stanovena v rámci ročního rozpočtového procesu v souladu s ustanoveními bodu 38 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (2);

3.

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 119 odst. 2 Smlouvy o Euratomu změnila odpovídajícím způsobem;

4.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

5.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

6.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU

Pozměňovací návrh 1

Bod odůvodnění 12

(12) Je rovněž třeba přijmout vhodná opatření k zamezení nesrovnalostí a podvodů a podniknout nezbytné kroky k zpětnému získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení a s jakýmikoli budoucími změnami, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1074/1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

(12) Je rovněž třeba přijmout vhodná opatření k zamezení nesrovnalostí a podvodů a podniknout nezbytné kroky k zpětnému získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení a s jakýmikoli budoucími změnami, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1074/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF). Všechny finanční prostředky získané zpět na základě uvedených nařízení by měly být přiděleny provádění činností podle rámcového programu.

Pozměňovací návrhy 22 a 23

Čl. 2 odst. 2

V rámci výzkumu v oblasti energie z jaderné syntézy bude zřízen společný podnik podle hlavy II kapitoly 5 Smlouvy za účelem řízení a správy evropského příspěvku k ITER a stanoví se doplňkové činnosti zaměřené na rychlé uplatnění energie z jaderné syntézy .

V rámci výzkumu v oblasti energie z jaderné syntézy bude zřízen společný podnik podle hlavy II kapitoly 5 Smlouvy za účelem řízení a správy evropského příspěvku k projektu ITER a stanoví se činnosti na podporu budování projektu ITER stanovené v pododdílu přílohy nazvaném „Uskutečnění projektu ITER“. Všechny ostatní činnosti v oblasti energie z jaderné syntézy budou prováděny a řízeny odděleně od společného podniku ITER, přičemž bude zachován integrovaný přístup a plné zapojení sdružení pro jadernou syntézu.

Pozměňovací návrh 2

Čl. 3 odst. 1 před tabulkou

V souladu s článkem 3 rámcového programu činí částka považovaná za nezbytnou k uskutečnění specifického programu 2 234 milionů EUR, z čehož 15 % připadá na správní výdaje Komise.

V souladu s článkem 3 rámcového programu činí částka považovaná za nezbytnou k uskutečnění specifického programu 2 234 milionů EUR, z čehož méně než 15 % připadá na správní výdaje Komise.

Pozměňovací návrh 3

Čl. 3 odst. 1a (nový) za tabulkou

 

Komise přijme veškerá nezbytná opatření, aby ověřila, že financované činnosti jsou prováděny účinně a v souladu s ustanoveními nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

Pozměňovací návrh 4

Čl. 3 odst. 1b (nový) za tabulkou

 

Celkové administrativní výdaje specifického programu, včetně vnitřních a správních výdajů na výkonnou agenturu, by měly být úměrné úkolům stanovených v rámci specifického programu a podléhat rozhodnutí rozpočtových a legislativních orgánů.

Pozměňovací návrh 5

Čl. 3 odst. 1c (nový) za tabulkou

 

Rozpočtové prostředky se použijí v souladu se zásadou řádného finančního řízení, konkrétně v souladu se zásadou hospodárnosti, výkonnosti a účinnosti, a proporcionality.

Pozměňovací návrh 6

Čl. 4 odst. 1

1. Všechny výzkumné činnosti v rámci specifického programu musí být prováděny v souladu se základními etickými zásadami.

1. Všechny výzkumné činnosti v rámci specifického programu musí být prováděny v souladu se základními etickými zásadami. Jejich základním cílem je zajistit bezpečnější mírové využití jaderné energie (bezpečnost) a zároveň pomoci předcházet jejímu zneužití pro vojenské účely (zabezpečení).

Pozměňovací návrh 7

Článek 5a (nový)

 

Článek 5a

Komise předem informuje rozpočtový orgán, kdykoliv bude mít v úmyslu odchýlit se od rozdělení výdajů stanoveného v poznámkách a příloze k souhrnnému rozpočtu Evropské unie.

Pozměňovací návrh 9

Čl. 7 odst. 1a (nový)

 

1a. Komise vypracuje hodnotící zprávu obsahující posouzení řádnosti finančního řízení a hodnocení účinnosti a řádnosti rozpočtového a hospodářského řízení specifického programu.

Pozměňovací návrh 10

Čl. 7 odst. 3 pododstavec 1a (nový)

 

Tyto informace jsou trvale k dispozici a na požádání se předají Evropskému parlamentu, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru nebo Evropskému veřejnému ochránci práv.

Pozměňovací návrh 11

Příloha část 1 odst. 1a (nový)

 

Aniž je dotčeno úsilí, které Evropská unie vynakládá a musí nadále vynakládat v oblasti výzkumu energie z obnovitelných zdrojů, může hrát jaderná energie zásadní úlohu v dosažení bezpečného a udržitelného zásobování energií v rámci Evropské unie.

Pozměňovací návrh 12

Příloha část 1 odst. 2

Z dlouhodobého hlediska nabízí jaderná syntéza perspektivu téměř neomezených dodávek čisté energie, přičemž dalším důležitým krokem směřujícím k tomuto konečnému cíli je projekt ITER. Stávající strategie EU se proto soustředí na jeho uskutečnění, které je však třeba doprovodit silným výzkumným a vývojovým programem zaměřeným na přípravu využití reaktoru ITER a na vývoj technické a znalostní základny nutné pro jeho provoz a následné období.

Z dlouhodobého hlediska nabízí jaderná syntéza perspektivu téměř neomezených dodávek čisté energie, přičemž dalším významným krokem směřujícím k tomuto konečnému cíli je projekt ITER. Stávající strategie EU se proto soustředí na jeho uskutečnění, které je však třeba doprovodit silným výzkumným a vývojovým programem zaměřeným na přípravu využití reaktoru ITER a na vývoj technické a znalostní základny nutné pro jeho provoz a následné období.

Pozměňovací návrh 13

Příloha část 2 oddíl 2.1 podnadpis „Činnosti“ bod (ii) odst. 1 úvodní část

Cílem programu zaměřeného na fyziku a technologii je sjednocení možných návrhů ITER a příprava na rychlé zahájení provozu ITER při výrazném zkrácení času a snížení nákladů, které ITER vyžaduje pro dosažení svých základních cílů. Program bude uskutečněn prostřednictvím koordinovaných experimentálních a teoretických činností a činností zaměřených na modelování s využitím zařízení JET a dalších zařízení ve sdruženích, zajistí, aby Evropa měla na projekt ITER nezbytný vliv a připraví Evropu na její silnou roli při jeho využívání. Program bude zahrnovat:

Cílem programu zaměřeného na fyziku a technologii je sjednocení možných návrhů ITER a příprava na rychlé zahájení provozu ITER při výrazném zkrácení času a snížení nákladů, které ITER vyžaduje pro dosažení svých základních cílů. Program bude uskutečněn prostřednictvím koordinovaných experimentálních a teoretických činností a činností zaměřených na modelování s využitím zařízení JET , zařízení na bázi magnetického pole (tokamaky, stelarátory a RFP, které již existují nebo o jejichž výstavbě se jedná ve všech členských státech) a dalších zařízení ve sdruženích, zajistí, aby Evropa měla na projekt ITER nezbytný vliv a připraví Evropu na její silnou roli při jeho využívání. Program bude zahrnovat:

Pozměňovací návrh 14

Příloha část 2 oddíl 2.1 podnadpis „Činnosti“ bod (v) odrážka 3a (nová)

 

podpory tvorby patentů .

Pozměňovací návrh 15 a 16

Příloha část 2 oddíl 2.2 odst. 1

Budou uskutečněny nepřímé akce v pěti základních oblastech, jež jsou uvedeny níže. Různé činnosti v rámci programu spolu nicméně významně souvisejí a je třeba odpovídajícím způsobem zajistit jejich vzájemnou interakci. V tomto ohledu hraje zásadní roli podpora vzdělávacích činností a výzkumných infrastruktur. Vzdělávací potřeby musejí být v daném odvětví klíčovým aspektem všech projektů financovaných z prostředků EU a společně s podporou infrastruktur představovat základní prvek při řešení otázek odborné kompetence v oblasti jaderné fyziky.

Ve všech činnostech Evropské unie při výzkumu jaderného štěpení budou prvořadým zájmem bezpečnost a zabezpečení. Zejména bude na jedné straně cílem zvýšit bezpečnost výrobních zařízení (bezpečnost) a na straně druhé předejít jejímu zneužití pro vojenské a teroristické účely (zabezpečení). Budou uskutečněny nepřímé akce v pěti základních oblastech, jež jsou uvedeny níže. Různé činnosti v rámci programu spolu nicméně významně souvisejí a je třeba odpovídajícím způsobem zajistit jejich vzájemnou interakci. V tomto ohledu hraje zásadní roli podpora vzdělávacích činností, výměna vědeckých a technických informací a výzkumných infrastruktur. Vzdělávací potřeby musejí být v daném odvětví klíčovým aspektem všech projektů financovaných z prostředků EU a společně s podporou infrastruktur představovat základní prvek při řešení otázek odborné kompetence v oblasti jaderné fyziky.

Pozměňovací návrh 17

Příloha část 2 oddíl 2.2 bod (ii) podnadpis „Činnosti“ odrážka 1

Bezpečnost jaderných zařízení: výzkum a vývoj v oblasti provozní bezpečnosti současných i budoucích jaderných zařízení, zejména pokud jde o jejich životnost a správu, povědomí o bezpečnosti, pokročilé metody posuzování bezpečnosti, numerické simulační nástroje, přístrojové vybavení a kontrola, prevence vážných nehod a zmírnění jejich následků spolu se souvisejícími činnostmi pro zabezpečení co nejlepšího řízení znalostí a udržení odborných schopností.

Bezpečnost jaderných zařízení: výzkum a vývoj v oblasti provozní bezpečnosti současných i budoucích jaderných zařízení, zejména pokud jde o jejich životnost a správu, povědomí o bezpečnosti , (minimalizace rizika lidské a organizační chyby) , pokročilé metody posuzování bezpečnosti, numerické simulační nástroje, přístrojové vybavení a kontrola, prevence vážných nehod a zmírnění jejich následků spolu se souvisejícími činnostmi pro zabezpečení co nejlepšího řízení znalostí a udržení odborných schopností.

Pozměňovací návrh 18

Příloha část 2 oddíl 2.2 bod (iii) podnadpis „Cíle“ odst. 2

Hlavním cílem výzkumu bude pomoci vyřešit spor ohledně rizika spojeného s dlouhodobým vystavením nízkým dávkám záření. Vyřešení této vědecké a politické otázky může mít významné finanční a zdravotní důsledky v souvislosti s využíváním záření jak ve zdravotnictví, tak v průmyslu.

Hlavním cílem výzkumu bude pomoci vyřešit spor ohledně rizika spojeného s dlouhodobým vystavením nízkým dávkám záření. Vyřešení této vědecké otázky může mít významné finanční nebo zdravotní důsledky v souvislosti s využíváním záření jak ve zdravotnictví, tak v průmyslu.

Pozměňovací návrh 19

Příloha část 2 oddíl 2.2 bod (v) podnadpis „Cíle“

Vzhledem k zájmu všech odvětví zabývajících se jaderným štěpením a radiační ochranou zachovat požadovanou vysokou úroveň odborných znalostí a lidských zdrojů a vzhledem k důsledkům, které z toho mohou plynout, zejména pokud jde o schopnost udržet stávající vysokou úroveň jaderné bezpečnosti, bude cílem programu prostřednictvím různých opatření podpořit šíření vědeckých poznatků a know-how v rámci celého odvětví. Účelem těchto opatření je zaručit dosažitelnost výzkumných a technických pracovníků s příslušnou kvalifikací, ať už prostřednictvím lepší koordinace mezi vzdělávacími institucemi v EU, aby se zajistila rovnocenná kvalifikace ve všech členských státech, nebo umožněním odborné přípravy a mobility studentů a vědců. Pouze skutečně evropský přístup může zajistit tyto požadavky a sjednocenou úroveň vyššího vzdělávání a odborné přípravy umožňující mobilitu nové generace vědců a po celou jejich pracovní kariéru pečující o vzdělávací potřeby inženýrů, kteří musejí čelit budoucím výzvám na poli vědy a techniky.

Vzhledem k zájmu všech odvětví zabývajících se jaderným štěpením a radiační ochranou zachovat požadovanou vysokou úroveň odborných znalostí a lidských zdrojů a vzhledem k důsledkům, které z toho mohou plynout, zejména pokud jde o schopnost udržet stávající vysokou úroveň jaderné bezpečnosti, bude cílem programu prostřednictvím různých opatření podpořit šíření vědeckých poznatků a know-how v rámci celého odvětví. Účelem těchto opatření je zaručit co možná nejdříve dosažitelnost výzkumných pracovníků, a technických pracovníků s příslušnou kvalifikací, ať už prostřednictvím lepší koordinace mezi vzdělávacími institucemi v EU, aby se zajistila rovnocenná kvalifikace ve všech členských státech, nebo umožněním odborné přípravy a mobility studentů a vědců. Pouze skutečně evropský přístup může zajistit tyto požadavky a sjednocenou úroveň vyššího vzdělávání a odborné přípravy umožňující mobilitu nové generace vědců a po celou jejich pracovní kariéru pečující o vzdělávací potřeby inženýrů, kteří musejí čelit budoucím výzvám na poli vědy a techniky.

Pozměňovací návrh 20

Příloha část 2 oddíl 2.2 bod (v) podnadpis „Činnosti“ odrážka 1

Odborná příprava: koordinace vnitrostátních programů a zohlednění všeobecných vzdělávacích potřeb v oblasti jaderné vědy a techniky prostřednictvím řady nástrojů, včetně konkurenčních, jako součást všeobecné podpory lidských zdrojů ve všech tématických oblastech. Zahrnuje rovněž podporu kurzů odborné přípravy a vzdělávacích sítí.

Odborná příprava: koordinace vnitrostátních programů a zohlednění všeobecných vzdělávacích potřeb v oblasti jaderné vědy a techniky prostřednictvím řady nástrojů, včetně konkurenčních, jako součást všeobecné podpory lidských zdrojů ve všech tématických oblastech. Zahrnuje rovněž podporu kurzů odborné přípravy , a vzdělávacích sítí. Kromě toho a s přihlédnutím k cílům specifického programu „Lidé“ a jiným činnostem týkajícím se odborné přípravy pracovníků budou podporovány snahy o zajištění toho, aby vynikající mladí lidé považovali energetický průmysl za atraktivní oblast pro své budoucí povolání.

Pozměňovací návrh 21

Příloha část 3a (nová)

 

3a. ŠÍŘENÍ INFORMACÍ

Informace o jaderné energii je nutno šířit ve výměnách mezi občany a jejich zástupci prostřednictvím zřizování víceletých informačních kampaní o jaderné energii, které mají zvýšit informovanost o jaderné energii s cílem podnítit diskuse a usnadnit rozhodování. Kampaně by měly být navrženy za použití společenskovědních metod, aby tak byla zajištěna jejich maximální účinnost.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

P6_TA(2006)0525

Prostor svobody, bezpečnosti a práva

Usnesení Evropského parlamentu o pokroku dosaženém Evropskou unií v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva (články 2 a 39 Smlouvy o EU)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 2 Smlouvy o EU, který Evropské unii stanoví za cíl rozvíjet se jako prostor svobody, bezpečnosti a práva,

s ohledem na článek 39 téže smlouvy, který Evropský parlament pověřuje, aby každoročně uspořádal rozpravu o pokroku, jehož bylo v této oblasti dosaženo,

s ohledem na odpovědi Rady na otázku k ústnímu zodpovězení (B6-0428/2006), které uvedla při rozpravě dne 27. září 2006, a s ohledem na předložená sdělení Komise ohledně zavádění Haagského programu a jeho výhledů do budoucnosti,

s ohledem na rozpravy při parlamentním setkání ve dnech 2. a 3. října 2006, které bylo uspořádáno společně s finským parlamentem,

s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že ve stále globalizovanějším světě, který je svědkem neustávajících krizí a napětí, hospodářských nerovností a stále intenzivnějších migračních toků, ideologických a kulturních střetů, jež ovlivňuje stále početnější skupiny osob, a teroristických hrozeb s neodhadnutelným dopadem, je požadavek evropských občanů, aby v rámci Unie mohli požívat více svobody, bezpečnosti a práva, stále silnější,

B.

vzhledem k tomu, že sedm let po závěrech ze zasedání Evropské rady v Tampere konané ve dnech 15. a 16. října 1999 nemá Evropská unie soudržnou přistěhovaleckou politiku a zejména postrádá politiku týkající se legální migrace,

C.

uvědomuje si, že tyto vnější tlaky

nemohly být zohledněny Evropskou radou v roce 1999 při přijímání prvního programu z Tampere a byly zohledněny jen nedostatečně při stanovování Haagského programu v listopadu 2004,

není v současnosti již možné je kontrolovat na úrovni jednotlivých členských států a že brzy bude velmi obtížné je kontrolovat na úrovni samotné Unie, pokud EU urychleně nezíská prostředky k prosazování svých představ a neprojeví se jako důvěryhodný partner při jednání o politikách týkajících se prostoru svobody, bezpečnosti a práva s ostatními mezinárodními organizacemi, jako je OSN (1) nebo na regionální úrovni Africká unie (pro otázky migračních nebo rozvojových politik), nebo pokud na evropském kontinentě nebude strukturovaněji spolupracovat s Radou Evropy a jejími orgány pověřenými prosazováním právního státu a ochranou základních práv (2),

D.

připomínaje, že pokud nebude existovat koherentní acquis a postoje sdílené jejími členskými státy, nebude EU schopna významně ovlivňovat postoje třetích zemí ohledně oblasti svobody, bezpečnosti a práva, a to ani v případě takových spojenců, jakými jsou Spojené státy, a že tato skutečnost může EU nejen nutit podrobit se politické a strategické iniciativě těchto zemí, ale také poškodit její důvěryhodnost,

E.

vzhledem k tomu, že tato strategická slabina na úrovni EU nevyplývá pouze ze skutečnosti, že tyto politiky byly převedeny na úroveň EU teprve nedávno (přestože první snahy o vytvoření evropského soudního prostoru byly zaznamenány již kolem roku 1975 poté, co v Evropě došlo k první vlně teroristických útoků), ale zejména z toho, že k převedení došlo v rámci Maastrichtské a Amsterdamské smlouvy s mnoha výhradami ze strany členských států a že k přechodu na běžný zákonodárný režim, který byl plánován již na rok 1993, došlo teprve postupně v letech 1999, 2001, 2004 a konečně v roce 2005 během (částečné) aktivace překlenovací doložky, uvedené v článku 67 Smlouvy o ES, spolu s Haagským programem,

F.

připomínaje, že současná situace v oblasti politik třetího pilíře je ještě dnes velmi křehká, co se týče dodržování zásad Evropskou unií, na nichž se podle svého prohlášení zakládá (článek 6 Smlouvy o EU) — důvodem je znásobení právních základů pro jeden politický cíl, stále častější střety a soudní řízení k vymezení pravomocí orgánů, pravidlo jednomyslnosti a zejména neexistující skutečná demokratická a soudní kontrola,

G.

varuje před nebezpečím rozvíjení témat nad rámec evropských smluv, která jsou již předmětem návrhů předložených institucemi EU; rád by zahájil otevřenou diskusi o začlenění dohody z Prümu podepsané dne 27. května 2005 do Smlouvy o ES, založenou na loajální spolupráci mezi institucemi EU navzájem a s parlamenty členských států, aby Parlament mohl vykonávat demokratickou kontrolu,

H.

bera na vědomí skutečnost, že členské státy si tuto situaci, která je nevyhovující z hlediska demokratického, soudního a dokonce i funkčního, uvědomují nejvíce, a tím, že podepsaly Ústavní smlouvu se zavázaly, že od listopadu 2006 bude povinné to, co do té doby bylo v Maastrichtské smlouvě uvedeno pouze jako možnost poskytnutá Radě,

I.

přesvědčen o tom, že aktivace překlenovacích ustanovení obsažených v článku 67 Smlouvy o ES a článku 42 Smlouvy o EU je nejen v souladu se současnou ústavní situací, ale je také slučitelná s ústavní situací v budoucnu, a že Rada by je tedy měla aktivovat také podle článku 18 Vídeňské úmluvy o právu mezinárodních smluv, která strany zavazuje k loajální spolupráci, aby byly vytvořeny co nejpříhodnější podmínky pro budoucí ratifikaci,

J.

vyjadřuje souhlas s návrhem EK aktivovat během roku 2007 překlenovací doložky uvedené v článku 67 Smlouvy o ES (a zároveň odstranit omezení jurisdikce Soudního dvora v záležitostech hlavy IV Smlouvy o ES) a v článku 42 Smlouvy o EU, jak to doporučil Evropský parlament Evropské radě ve svém usnesení ze dne 14. října 2004 (3),

K.

připomínaje, že aktivace překlenovacích ustanovení ponechává Radě možnost rozhodnout o svém způsobu hlasování a že v tomto kontextu by mohlo být nalezeno několik řešení k zachování jednomyslnosti pro některé případy nebo pro určitá období, pokud se vždy a ve všech oblastech týkajících se práv evropských občanů bude používat postup spolurozhodování s EP, protože není možné považovat EP za méně důležitý než nejmenší z členských států,

L.

vzhledem k tomu, že překlenovací ustanovení aktivovaná na základě stávajících smluv jsou již v souladu s rámcem uloženým Ústavní smlouvou a nemají jej přesahovat (například v oblasti kvót pro migrační politiku),

M.

vzhledem k tomu, že je také nutné určit, kam by překlenovací ustanovení měla směřovat, a protože ke stávajícím smlouvám nelze přidat nové cíle, bylo by vhodnější naplánovat do dvou let konsolidaci / zjednodušení acquis Unie v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva, které se vytvářelo postupně během spolupráce mezi členskými státy a zejména od Maastrichtské smlouvy; taková konsolidace a zjednodušení by měly vést k odstranění různých nesrovnalostí a pokud možno ke zevšeobecnění acquis pro posílenou spolupráci (např. tzv. schengenské acquis),

N.

vzhledem k vysoké poptávce po zlepšení praktické spolupráce, která již existuje v rámci současných smluv, ze strany občanů a praktických pracovníků a také ze strany Rady, v jejímž rámci dosud chyběla dohoda umožňující skutečný postup této spolupráce,

O.

vzhledem k tomu, že nové členské státy, které splňují Schengenská kritéria a jsou schopny začlenit se do systému, nesmějí být nespravedlivě pokutovány kvůli výraznému zpoždění s prováděním Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II),

P.

vzhledem k tomu, že projevil nevšední rychlost a pozoruhodného ducha kompromisu, když v prvním čtení zajistil schválení tří legislativních textů, které představují balíček k právním základům SIS II,

1.

žádá Komisi, aby Radě v roce 2007 předložila návrh rozhodnutí, které aktivuje článek 42 Smlouvy o EU a přesune do rámce Společenství (hlava IV Smlouvy o EU) ustanovení o policejní (včetně jednotky EUROPOL) a soudní (včetně jednotky EUROJUST) spolupráci v trestních věcech;

2.

žádá Radu:

aby neprodleně v souladu se stanoviskem Parlamentu přijala návrh rozhodnutí na základě čl. 67 odst. 2 Smlouvy o ES, pokud jde o zrušení omezení pravomocí Soudního dvora v rámci hlavy IV Smlouvy o ES, a aby provedla vše pro urychlení řízení o předběžné otázce v oblastech spadajících pod oblast svobody, bezpečnosti a práva;

aby stanovila rozšíření spolurozhodování s Parlamentem a kvalifikované většiny v Radě na všechny případy, kde je to v souladu s platnými smlouvami možné, jako je například legální imigrace nebo začlenění občanů třetích zemí, jak v roce 2004 stanovilo nizozemské předsednictví Rady;

3.

žádá Evropskou radu, aby Radě a Komisi dala pokyn:

a)

upravit evropský legislativní rámec tak, aby se odvíjel od základního požadavku zaručit vysokou úroveň ochrany základních práv v rámci Unie a aby se v případě lidských práv neomezoval pouze na otázky přeshraniční povahy; v této souvislosti by měl mít EP možnost využít zkušeností a podpory budoucí Agentury pro základní práva;

b)

být aktivní s cílem posílit ochranu zásad, na nichž je EU založena (článek 6 Smlouvy o EU), stejně jako pohotovostních mechanismů a sankcí uvedených v článku 7 Smlouvy o EU; judikatura evropských soudů, ústavních soudů a vyšetřování zahájená jak na úrovni Rady Evropy, tak Evropského parlamentu dokazují, že dodržování těchto zásad musí být stálou starostí členských států a orgánů EU a že ony by si měly určit veřejná odkazovací kritéria s cílem zlepšit kvalitu soudnictví a policejní spolupráce, v této souvislosti by se aktivace varovného procesu podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU měla zařadit mezi běžná opatření vzájemné pomoci potřebných s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany zásad uvedených v článku 6 Smlouvy o EU;

c)

reagovat na požadavek efektivního zlepšení praktické spolupráce prostřednictvím harmonizace pravomocí, jimiž v současnosti disponuje Eurojust a jeho vnitrostátní členové, zejména poskytnutím efektivní pravomoci při koordinaci vyšetřování a stíhání, a přispívat k řešení kompetenčních sporů a také prostřednictvím Europolu pořádat a koordinovat výzkumy a operační akce společně s odpovědnými orgány členských států v rámci společných výzkumných týmů; Vnitrostátní parlamenty a Evropský parlament by měly každoročně projednávat pokrok a problémy, s nimiž se u tohoto druhu činnosti setkávají, a ověřovat, zda jsou nezbytné změny na úrovni vnitrostátních a evropských právních předpisů;

d)

ujistit se, že prostřednictvím evropských právních předpisů se nevytváří stav dozoru a že vměšování veřejných orgánů do výkonu individuálních svobod jsou přísně omezena a podléhají pravidelné revizi, do níž se zapojí Evropský parlament a národní parlamenty.

e)

vyřešit současné nedostatky na úrovni evropských právních předpisů v oblasti zpracovávání důvěrných údajů, které mají k dispozici orgány EU, předpokládat následně revizi článku 9 nařízení (ES) č. 1049/2001 (4) a vytvoření výboru v rámci EP na kontrolu důvěrných činností;

f)

podpořit přijetím doporučení Rady uplatňování zásad /doporučení generálního tajemníka Rady Evropy v členských státech EU použitím článku 52 Evropské úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod, pokud jde o parlamentní kontrolu tajných služeb (viz zejména budoucí doporučení dočasného výboru o domnělém využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů);

4.

vyzývá Radu, aby bez zbytečného prodlení předložila Parlamentu pokyny, které v současnosti vypracovává k návrhu rámcového rozhodnutí o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech; varuje před rizikem, že tento návrh bude zbaven své podstaty, a připomíná záruky ze strany Rady ohledně politické účasti Parlamentu na přijetí tohoto rámcového rozhodnutí;

5.

vyzývá národní parlamenty, aby bez zbytečného prodlení ověřily dopad nových prováděcích ustanovení na národní úrovni plánovaných Radou o ochraně osobních údajů, provádění zásady dostupnosti a propojení databází údajů zpracovávaných v zájmu bezpečnosti; a už nyní prohlašuje, že bude zajímavé zapracovat výsledky tohoto projednávání do stanovisek, které předloží Radě k těmto tématům;

6.

naléhavě žádá Komisi, aby každoročně zveřejňovala zprávu činnosti skupiny komisařů pověřených základními právy o boji proti diskriminaci a o rovnosti příležitostí; rovněž naléhavě žádá Komisi, aby co nejrychleji poskytla přehled činností a rozhodnutí přijatých výše zmíněnou skupinou během posledních dvou a půl let;

7.

považuje za zásadní, aby se v tak citlivých politikách, jako jsou politiky týkající se základních práv, přistěhovalectví a posilování bezpečnosti, nesnažily orgány EU členské státy nahradit, ale aby zasahovaly doplňkově; bylo by také vhodné zajistit, aby převedení policejní a soudní spolupráce v trestních věcech do pravomocí Společenství bylo doprovázeno určitým právem dohledu, což se týká:

a)

jak současného práva zákonodárné iniciativy členských států (Rada by se mohla zavázat, že v souladu s článkem 208 Smlouvy o ES Komisi požádá, aby předkládala legislativní návrhy v oblastech uvedených čtvrtinou členských států),

b)

tak skutečnosti, že by národní parlamenty měly mít možnost zaujmout stanovisko k příslušným návrhům v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva; v současné době mají národní parlamenty šestitýdenní lhůtu, než Rada o určitém návrhu rozhodne; Evropský parlament by se mohl zavázat, že při prvním čtení nedosáhne dohody s Radou před uplynutím této lhůty;

8.

připomíná požadavek, že je třeba zachovat určitou soudržnost zákonodárných pravomocí na úrovni EU tím, že například právní předpisy v oblasti přistěhovalectví se neomezí pouze na nelegální přistěhovalectví, ale budou se týkat také legálního přistěhovalectví;

9.

pokud jde o Dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) leteckými dopravci a o jejich předávání Ministerstvu vnitřní bezpečnosti Spojených států (5), vyjadřuje hluboké znepokojení nad dopisem o výkladu dohody ze strany USA, který ukazuje, že úřady USA vykládají dohodu způsobem přesahujícím její obsah, zejména pokud jde o její účel, přístup agentur a orgánů USA k údajům o cestujících a počet oblastí, které mohou být konzultovány;

10.

naléhavě žádá Radu, aby bezodkladně přijala návrh rámcového rozhodnutí o určitých procesních právech při trestním řízení v celé Evropské unii (KOM(2004)0328) s přihlédnutím k postoji Evropského parlamentu ze dne 12. dubna 2005 (6);

11.

znovu opakuje, že je třeba, jak bylo dohodnuto v Tampere v roce 1999:

zevšeobecnit zásadu vzájemného uznávání, aby se stala základním kamenem právních předpisů EU;

následně posilovat přístup ke spravedlnosti, jak to předpokládají návrhy zprostředkování v občanských záležitostech, v „drobných pohledávkách“ a platebních rozkazech;

stanovit opatření pro legislativní harmonizaci pouze po ohodnocení dopadu v oblasti základních práv a přidružit k tomu národní parlamenty;

12.

potvrzuje, že i v případě převedení třetího pilíře do pravomocí Společenství a aniž by byly dotčeny pravomoci Komise, je třeba zachovat právo členských států na vzájemnou pomoc a kontrolu, jak je tomu již v případě schengenské spolupráce a boje proti terorismu;

13.

podporuje nedávné sdělení Evropské komise, jež má za cíl vytvořit systém hodnocení politik v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a připomíná, že by toto hodnocení mělo:

a)

být předmětem výročního sdělení Evropskému parlamentu, aby jej mohl projednat v souladu se smlouvami a ve spolupráci s národními parlamenty;

b)

více zapojit zástupce občanské společnosti a akademické obce do hodnocení dopadu politik a opatření týkajících se společného prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

14.

konečně se domnívá, že i nejušlechtilejší cíle zůstanou pouhými úmysly, pokud nejsou doprovázeny přiměřenými lidskými a finančními zdroji, které umožní

a)

uplatňovat zásadu solidarity a loajální i finanční spolupráce na úrovni EU mezi členskými státy,

b)

upravit pravomoci evropských agentur (Europol, Eurojust, Frontex, OLAF, CEPOL ...) tak, aby měly možnost uskutečňovat strategické priority stanovené členskými státy na úrovni EU,

c)

předcházet a čelit civilním krizím s mezinárodním dosahem; v této oblasti mají Komise i generální sekretariát Rady již určité zkušenosti a dokáží ve velmi krátkém časovém období zajistit lidské, technické i finanční zdroje;

15.

vyzývá Komisi, aby se snažila urychlit postup provádění SIS II a aby informovala Evropský parlament o vývoji tohoto postupu a odůvodnila zpoždění, k němuž již došlo, stejně jako veškeré další zpoždění, jež by v budoucnu nastalo;

16.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Zejména Rada bezpečnosti a její výbor pro boj proti terorismu, Rada pro lidská práva a specializované agentury, které mohou v různých ohledech ovlivnit opatření EU v oblasti svobody, bezpečnosti a práva.

(2)  Evropský soudní dvůr pro lidská práva, Generální tajemník Evropské rady, Komisař pro lidská práva.

(3)  Úř. věst. C 166 E, 7.7.2005, s. 58.

(4)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(5)  Úř. věst. L 298, 27.10.2006, s. 29.

(6)  Úř. věst. C 33 E, 9.2.2006, s. 159.

P6_TA(2006)0526

AIDS

Usnesení Evropského parlamentu o AIDS

Evropský parlament,

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 nazvaného „HIV/AIDS: Čas jednat“ (1) a na usnesení ze dne 2. prosince 2004„Světový den boje proti AIDS“ (2),

s ohledem na Světový den boje proti AIDS připadající na 1. prosince 2006 a jeho téma: „Zodpovědnost: Zastavte AIDS, dodržte sliby“(Accountability: Stop AIDS, Keep the Promise),

s ohledem na aktuální zprávu UNAIDS (3) popisující epidemii AIDS v roce 2006, která byla zveřejněna dne 21. listopadu 2006,

s ohledem na schůzku na nejvyšší úrovni v rámci Valného shromáždění OSN ve dnech 31. května až 2. června 2006, na němž byly zhodnoceny dosažené výsledky prohlášení o závazku týkajícího se HIV/AIDS,

s ohledem na XVI. mezinárodní konferenci o AIDS, která se konala v Torontu v srpnu 2006,

s ohledem na Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 27. dubna 2005 nazvané „Evropský akční program boje proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze (20072011)“ (KOM(2005)0179), který se týká všech rozvojových zemí a který byl přijat Evropskou Komisí v dubnu 2005,

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 15. prosince 2005 o boji proti HIV/AIDS v Evropské unii a v sousedních zemích (2006-2009), (KOM(2005)0654),

s ohledem na summit G8 konaný v červenci 2005 v Gleneagles a na závazek přijatý OSN v roce 2005 celosvětově dosáhnout přístup k prevenci, léčbě a péči do roku 2010,

s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že na AIDS zemřelo od prvního případu této choroby, který byl identifikován před 25 lety, více než 25 milionu lidí,

B.

vzhledem k tomu, že podle aktualizované zprávy UNAIDS zveřejněné dne 21. listopadu 2006 bylo v roce 2006 infikováno 4,3 milionů lidí, přičemž 2,8 milionů nakažených osob (65 %) pochází pouze ze subsaharské Afriky,

C.

vzhledem k tomu, že více než 95 % lidí z celosvětového počtu 39,5 milionů osob s HIV/AIDS žije v rozvojových zemích,

D.

vzhledem k tomu, že od roku 2004 zřejmě vzrostl počet infikovaných osob ve východní Evropě a střední Asii o více než 50 % a že pouze v několika zemích byl výskyt nových případů skutečně snížen,

E.

vzhledem k tomu, že v zemích s nízkým nebo průměrným příjmem pouze 24 % z 6,8 milionů lidí, kteří žijí s HIV a potřebují antiretrovirovou léčbu, má přístup k potřebné léčbě,

F.

vzhledem k tomu, že podle odhadů na světě osiřelo v důsledku HIV/AIDS 15 milionů dětí, z toho 12,3 milionů z nich žije pouze v saharské Africe,

G.

vzhledem k tomu, že se pouze 5% HIV pozitivních dětí dostane lékařské péče a že pouze 10 % z 15 milionů sirotků v důsledku AIDS obdrží finanční podporu,

H.

vzhledem k tomu, že starší sourozenci a prarodiče přebírají odpovědnost za často příliš mnoho dětí osiřelých v důsledku AIDS a že umírající generace mladých lidí infikovaných HIV/AIDS ponechává některé země bez potřebného počtu učitelů, zdravotních sester, lékařů a dalších klíčových odborníků,

I.

vzhledem k tomu, že AIDS postihuje především generaci ekonomicky aktivních mladých lidí,

J.

vzhledem k tomu, že ženy v současné době představují 50 % všech lidí žijících s HIV a téměř 60 % nakažených osob v Africe,

K.

vzhledem k tomu, že rozvojové cíle tisíciletí budou dosaženy pouze tehdy, bude-li do programu v této oblasti plně integrována otázka pohlavního a reprodukčního zdraví ,

L.

vzhledem k tomu, že pohlavní a reprodukční zdraví závisí na prevenci HIV a dalších chorob spojených s chudobou,

M.

vzhledem k tomu, že lidé s HIV mají zvláštní potřeby, pokud jde o jejich reproduktivní zdraví, ve smyslu plánování rodiny, bezpečných porodů a kojení dětí, které jsou často přehlíženy navzdory rostoucímu počtu žen, které podléhají epidemii,

N.

vzhledem k tomu, že Bushova vláda USA nadále blokuje finanční prostředky pro zahraniční nevládní organizace, které jsou činné v oblasti rozvojové pomoci a které poskytují komplexní péči o reprodukční zdraví; vzhledem k tomu, že řešení tohoto citlivého problému v nejchudších zemích většinou přebírá EU;

O.

vzhledem k tomu, že Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (ICPD) v roce 1994 a návazné práce ICPD uskutečněné v letech 1999 a 2004 potvrdily, že je třeba posílit práva žen a jejich možností výběru tím, že zlepší přístup ke vzdělání o pohlavním a reprodukčním zdraví, k informacím a k péči,

P.

vzhledem k tomu, že pět let po prohlášení z Dauhá bohaté země stále neplní svůj závazek, že v rozvojových zemích zajistí dostupnost levnějších léků, které by zachránily lidské životy,

Q.

vzhledem k tomu, že 5 let po prohlášení z Dauhá, němž se uvádí, že „každý stát, který je členem WTO, má právo udělovat povinná oprávnění a svobodně určit zásady, podle nichž jsou tato oprávnění udělována“, WHO varuje, že se na 74 % léků proti AIDS nadále uplatňují monopoly a že pro 77 % Afričanů je léčba AIDS stále nedostupná,

R.

vzhledem k tomu, že tvrdá konkurence v oblasti generického farmaceutického průmyslu přispěla k tomu, že se od roku 2000 snížila cena léků proti AIDS podávaných v první fázi léčby o 99 % z 10 000 USD na přibližně 130 USD na pacienta ročně, ačkoliv ceny za léky pro následnou fázi - které pacienti potřebují kvůli zvyšující se resistenci organismu - zůstávají vysoké kvůli zvýšenému využívání patentů v zemích, které jsou pro výrobu generických léků klíčové,

S.

vzhledem k tomu, že dohody uzavírané při dvoustranných obchodních jednáních by neměly státy omezit v tom, jak mohou uplatňovat záruky veřejného zdraví,

HIV/AIDS ve světě

1.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad šířením HIV/AIDS a dalších epidemií mezi nejchudšími lidmi světa a nad nedostatečnou pozorností, která je věnována HIV/AIDS, nedostupností nejzákladnějších léků, nedostatečným financováním a trvajícím potřebou rozsáhlejšího výzkumu velkých epidemií;

2.

zdůrazňuje význam odpovědnosti, kterou mají vlády, poskytovatelé zdravotních služeb, farmaceutický průmysl, nevládní organizace, občanská společnost a další subjekty zapojené do prevence, léčby a péče;

3.

vyzývá všechny mezinárodní dárce, aby zajistili, že se programy na prevenci HIV zaměří na osoby, kterým hrozí největší nebezpečí infekce, jak je uvedeno v závěrech programu UNAIDS, podle nichž nejsou tyto nejohroženější skupiny zohledněny;

4.

zdůrazňuje, že je třeba, aby EU financovala specifické programy, které zajistí, že děti postižené epidemií AIDS tím, že ztratily jednoho nebo oba rodiče nebo jsou samy touto chorobou nakažené, budou i nadále vzdělávány a podporovány;

5.

vyzývá, aby všechny programy pomoci zajistily, že jakmile pacient začne s léčbou, mohla tato léčba poskytována nepřetržitě, aby se zabránilo zvýšené odolnosti vůči lékům, která vzniká následkem přerušované léčby;

6.

zdůrazňuje potřebu toho, aby EU financovala programy na ochranu žen před všemi formami násilí, které napomáhají šíření AIDS, a aby zajistila obětem tohoto násilí přístup ke zdravotním službám a možnost opětovného začlenění do společnosti a boje proti stigmatu, které je často s oběťmi tohoto násilí spojováno;

7.

zdůrazňuje, že je třeba, aby dárci v následujících letech souhrnně zvýšili finanční podporu pro všechny antikoncepční prostředky, včetně kondomů pro prevenci HIV, aby se odstranil nepoměr mezi jejich zásobami a možností jejich zakoupení;

8.

vyzývá Mezinárodní měnový fond, aby upustil od určování měnových podmínek a zrušil finanční stropy, které některé země nutí omezovat výdaje na veřejné zdravotnictví a školství;

9.

vyzývá nově zvolený Kongres USA, aby zrušil „světové roubíkové pravidlo“ (global gag rule) Bushovy vlády, které brání zahraničním nevládním organizacím financovat jakékoli organizace pro reprodukční zdraví, které poskytují poradenství v oblasti potratů, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že vláda USA zruší svoje „roubíkové pravidlo“ týkající se výdajů na reprodukční zdraví;

10.

opětovně vyjadřuje znepokojení, jež nedávno projevila i WHO, že některé africké vlády zatěžují antiretrovirální a jiné léky daní z prodeje nebo dovozní daní, což má za následek, že si tyto léky nemohou dovolit chudé komunity; naléhá na Komisi, aby tuto záležitost prošetřila a vyzvala vlády ke zrušení těchto daní;

Pohlavní a reprodukční zdraví

11.

zdůrazňuje, že strategie nutné k účinnému boji proti epidemii HIV/AIDS musí zahrnovat komplexní přístup k prevenci, vzdělávání, péči a léčbě a musí zahrnovat současně užívané technologie, zlepšený přístup k léčbě a naléhavou potřebu vývoje očkovacích látek;

12.

vyzývá Evropskou komisi a vlády partnerských zemí Evropské unie, aby zajistily, že zdravotnictví a školství, a zejména problematika HIV/AIDS a pohlavního a reprodukčního zdraví, budou upřednostňovány ve strategických dokumentech zemí;

13.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly programy, které bojují proti homofobii a odstraňují překážky bránící účinnému boji proti této nemoci, a to zejména v Kambodži, Číně, Indii, Nepálu, Pákistánu, Thajsku a Vietnamu a v zemích Latinské Ameriky, kde se množí případy nákazy HIV u mužů, kteří mají pohlavní styk s jinými muži;

14.

vyjadřuje obavy nad skutečností, že zpráva UNAIDS ukázala, že v mnoha zemích, včetně zemí epidemií silně postižených, je úroveň znalostí o bezpečném sexu a o HIV stále nízká; v této souvislosti vyzývá, aby se poskytování informací, vzdělávání a poradenství ohledně zodpovědného sexuálního chování a účinné prevence pohlavně přenosných nemocí včetně HIV staly nedílnou součástí všech služeb poskytovaných v oblasti pohlavního a reprodukčního zdraví;

15.

vítá začlenění výzkumu HIV/AIDS do sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace a vyzývá, aby byl podporován výzkum očkovacích látek a mikrobicidů a diagnostických a kontrolních nástrojů přizpůsobených potřebám rozvojových zemí, studie obvyklých způsobů přenosu epidemie a sociálních trendů a trendů chování; zdůrazňuje skutečnost, že do veškerého příslušného klinického výzkumu, včetně testování očkovacích látek, musí být zapojeny ženy;

16.

vyzývá k investicím do vývoje metod prevence, které mohou být využívány ženami, jako jsou mikrobicidy, ženské kondomy a postexpoziční profylaxe pro oběti znásilnění;

Přístup k lékům

17.

podporuje vlády v tom, aby využily všech možností, které jim nabízí dohoda TRIPS, jako jsou například povinná oprávnění, a WHO a WTO a jejich členy, aby přezkoumali celé znění dohody TRIPS s cílem zlepšit přístup k lékům;

18.

vyzývá Komisi a členské státy, aby nyní, pět let po přijetí prohlášení z Dauhá, uznaly, že bylo uplatňováno nesprávně, neboť WTO neobdržela od země vyvážející či dovážející povinné léky žádné oznámení, a to ani oznámení v rámci dohody generální rady WTO o provádění článku 6 prohlášení z Dauhá ze dne 30. srpna 2003;

19.

vyzývá Komisi a členské státy, aby společně s rozvojovými zeměmi podnikly příslušné kroky v rámci WTO ke změně dohody TRIPS a jejích ustanovení vycházejících z rozhodnutí ze dne 30. srpna 2003 (článek 31b), jejichž cílem je zejména zrušit složitý a časové náročný postup pro udělování povinných oprávnění;

20.

mezitím nabádá a vyzývá všechny země čelící velké epidemii k tomu, aby okamžitě využily článek 30 dohody TRIPS, který jim umožní přístup k potřebným lékům, aniž by platily poplatky za patenty vlastníkům práv;

21.

vyzývá Komisi, aby zvýšila příspěvek EU do světového fondu pro boj s HIV/AIDS, malárií a tuberkulózou na 1 miliardu EUR, jak rozhodně požadoval Evropský parlament ve svém výše uvedeném usnesení z 2. prosince 2004, a aby všechny členské státy a členové G8 zvýšili svůj příspěvek na 7 miliard EUR v roce 2007 a na 8 miliard EUR v roce 2008, aby program UNAIDS získal dostatečné zdroje k omezení rozsahu těchto epidemií;

22.

podporuje závazek, který učinili vedoucí představitelé států a vlád na světovém summitu OSN v roce 2005 a v jehož rámci vyzývají k tomu, aby do roku 2010 měli lidé na celém světě přístup k prevenci, léčbě a péči HIV/AIDS; je však přesvědčen, že by měl být vytvořen jasný plán financování univerzálního přístupu a že by měly být stanoveny mezinárodní a průběžné cíle;

23.

vyzývá EU, aby vyjasnila, že nebude trvat na tom, aby byla do dohod o hospodářském partnerství zařazena mezi opatření TRIPS-plus, a že se rozvojovým zemím zaručí politický prostor pro volné využití možností TRIPS;

24.

zdůrazňuje, že pro boj s epidemií jsou nezbytným předpokladem kvalitní zdravotnické služby včetně nástrojů pro výzkum, a staví se proti stavu podmíněnosti vedoucí k jejich liberalizaci;

25.

vyzývá ke zvýšení investic do rozvoje a poskytování pediatrických léčiv pro děti ;

26.

vyzývá, aby byl podpořen rozvoj regionálního a národního generického farmaceutického průmyslu v postižených oblastech, aby byl usnadněn přístup k cenově dostupným lékům;

*

* *

27.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států EU a zemí AKT, Mezinárodnímu měnovému fondu, vládě Spojených států amerických, generálnímu tajemníkovi OSN a vedoucím představitelům UNAIDS, UNDP a UNFPA.


(1)  Přijaté texty, P6_TA(2006)0321.

(2)  Úř. věst. C 208 E, 25.8.2005, s. 58.

(3)  Společný program OSN týkající se HIV/AIDS.

P6_TA(2006)0527

Situace zdravotně postižených osob

Usnesení Evropského parlamentu o postavení zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii: Evropský akční plán 2006-2007 (2006/2105(INI))

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise o postavení zdravotně postižených osob v rozšířené Evropské unii: Evropský akční plán 2006-2007 (KOM(2005)0604) (dále jen „akční plán pro postižené“),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (CESE 591/2006),

s ohledem na článek 13 Smlouvy o ES a článek 21 Listiny základních práv Evropské unie o boji proti diskriminaci, včetně diskriminace vznikající na základě různých forem a druhů zdravotního postižení, a s ohledem na článek 6 Smlouvy o Evropské unii a na článek 14 Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách, který zakazuje veškeré formy diskriminace,

s ohledem na článek 26 Listiny základních práv Evropské unie o integraci zdravotně postižených osob a jejich právu využívat opatření, která mají integraci zajistit,

s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (1),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/85/ES ze dne 20. listopadu 2001 o zvláštních ustanoveních pro vozidla používaná k přepravě osob, která mají více než osm sedadel kromě sedadla řidiče (2),

s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/903/ES ze dne 3. prosince 2001 o Evropském roku osob se zdravotním postižením 2003 (3),

s ohledem na návrh Úmluvy OSN o ochraně lidských práv osob se zdravotním postižením,

s ohledem na svá usnesení ze dne 17. června 1988 o znakové řeči pro nedoslýchavé (4), ze dne 18. listopadu 1998 o znakové řeči (5) a ze dne 4. dubna 2001 o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Na cestě k bezbariérové Evropě pro osoby se zdravotním postižením (6) a na svůj postoj ze dne 15. listopadu 2001 k návrhu rozhodnutí Rady o Evropském roku osob se zdravotním postižením 2003 (7),

s ohledem na zelenou knihu Komise s názvem „Zlepšení duševního zdraví obyvatelstva. Na cestě ke strategii duševního zdraví pro Evropskou unii“ (KOM(2005)0484),

s ohledem na zelenou knihu Komise s názvem „Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny“ (KOM(2005)0094);

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0351/2006),

A.

vzhledem k tomu, že zákaz diskriminace a podpora lidských práv musí být středem zájmu strategie Společenství týkající se osob se zdravotním postižením, jak je stanoveno v článku 13 Smlouvy o ES a v článcích 21 a 26 Listiny základních práv Evropské unie,

B.

vzhledem k tomu, že portugalské předsednictví Evropské unie v roce 2000 tvrdilo, že neexistuje žádná „hierarchie diskriminace“ a že po přijetí směrnice o úplném zákazu rasové diskriminace v roce 2000 bude následovat podpora komplexní protidiskriminační legislativy za základě článku 13 Smlouvy o ES; a vzhledem k tomu, že bývalá komisařka pro zaměstnanost a sociální věci oznámila záměr Komise navrhnout v roce 2003 takovou komplexní nediskriminační legislativu ve prospěch postižených osob,

C.

vzhledem k tomu, že ad hoc vytvořená skupina OSN schválila návrh mezinárodní úmluvy o právech zdravotně postižených osob, jejíž schválení Valným shromážděním OSN se očekává v prosinci 2006, a vzhledem k tomu, že činnost Komise musí být nyní v souladu se zásadami stanovenými touto úmluvou,

D.

vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mezi postiženými osobami je stále nepřijatelně vysoká,

E.

vzhledem k tomu, že zaměstnání je jednou ze základních podmínek začlenění občana do společnosti,

F.

vzhledem k tomu, že tradiční zaměstnání nejsou pro mnoho postižených, především pro osoby se závažným postižením, vhodnou alternativou a vzhledem k tomu, že tím vzniká potřeba poskytování širokého spektra pracovních příležitostí včetně chráněného a asistovaného zaměstnání,

G.

vzhledem k tom, že získání, udržení a trvalé obnovování kvalifikace je důležité z hlediska uplatnění na trhu práce;

H.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí pokračovat v odklonu od lékařského modelu zdravotního postižení za současného zohlednění skutečných potřeb rehabilitace jednotlivých osob, s ohledem na vytvoření sociálního modelu a přístupu založeného na právech těchto osob, který se bude opírat o principy rovnosti, tj. rovnosti před zákonem a rovnosti příležitostí a bude tyto zásady podporovat, anebo přístupu založeného na odpovídajících právech;

I.

vzhledem k tomu, že nadměrná medikalizace postižení doposud bránila plnému uvědomění si jeho sociální hodnoty a významu pro oblast práva, a to nejen práva nárokovat výhody, a vzhledem k tomu, že je proto nezbytné postupně odstraňovat tuto dosti omezenou koncepci postižení,

J.

vzhledem k tomu, že se v následujících letech stane mnoho starších osob postiženými a mnoho postižených zestárne,

K.

vzhledem k tomu, že účast postižených osob a organizací, které je zastupují, je základní součástí takového přístupu založeného na právech,

L.

vzhledem k tomu, že by problematika kvality služeb měla být součástí akčního plánu pro postižené jako jeden z horizontálních bodů,

M.

vzhledem k tomu, že sdělení Komise nazvané „Rovné příležitosti pro osoby se zdravotním postižením: Evropský akční plán“ (KOM(2003)0650) představovalo vítané pokračování Evropského roku osob se zdravotním postižením 2003 a vzhledem k tomu, že je důležité ukázat nepřetržitý pokrok v oblasti zlepšování práv a podmínek Evropanů se zdravotním postižením, jak bylo vyjádřeno během Evropského roku,

N.

vzhledem k tomu, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (8) představuje vůbec první právní předpis ES zaměřený výlučně na zlepšení práv postižených osob,

O.

vzhledem k tomu, že návrh Komise na vytvoření konceptu nezávislého života osob se zdravotním postižením byl vůči Parlamentu klíčovým požadavkem dvou historických „demonstrací proti segregaci“ postižených osob žijících především v ústavech, které organizovala Evropská síť pro nezávislý život, a vzhledem k tomu, že jeho přijetí Komisí je výborným příkladem toho, jak může Evropská unie reagovat na požadavky občanů,

P.

vzhledem k tomu, že je neomluvitelné, aby nová infrastruktura, která je nepřístupná zdravotně postiženým osobám, byla budována za použití prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo jiných strukturálních fondů,

1.

vyzývá Komisi a ty členské státy, které nepřijaly nezbytná opatření ve lhůtě do 2. prosince 2003 pro EU-15 a do 1. května 2004 pro EU-10 (některé státy EU-15 požadovaly prodloužení), aby účinně provedly směrnici 2000/78/ES, která stanoví právní rámec rovného zacházení v zaměstnání, a vítá opatření, která členské státy již přijaly;

2.

zdůrazňuje, že každý občan EU musí mít zajištěno právo na nediskriminační přístup ke zboží a službám, a žádá proto Komisi, aby na základě článku 13 Smlouvy o ES předložila zvláštní směrnici týkající se osob se zdravotním postižením;

3.

vyzývá členské státy, aby zrušily všechny současné vnitrostátní právní předpisy, které diskriminují osoby se zdravotním postižením a jsou v rozporu s článkem 13 Smlouvy o ES;

4.

domnívá se, že směrnice 2001/85/ES by měla být zpřísněna, aby odpovídala současným předpisům Společenství o právech postižených cestujících využívajících leteckou dopravu; podporuje a vyzývá Komisi, aby časem rozšířila stejná zákonná práva osob se zdravotním postižením ve vztahu ke všem způsobům dopravy; připomíná, že rovný přístup k veřejné dopravě je pro postižené osoby z hlediska dopravy do práce a udržení sociálních a rodinných kontaktů zásadní; vítá dále nařízení (ES) č.1107/2006, které je prvním právním ředpisem Společenství, které se specificky týká zdravotně postižených osob;

5.

vítá postupný trend směřující k odstranění mnoha forem diskriminace, jimž jsou vystaveny osoby se zdravotním postižením, používají-li leteckou, pozemní nebo námořní dopravu, a vyzývá k úsilí s cílem vyhnout se rizikům vytváření nových forem diskriminace, které v současnosti neexistují, což může být případ finanční diskriminace;

6.

vítá snahu Komise zlepšit přístup k informacím a komunikačním technologiím; poukazuje však na to, že více než 80 % veřejných internetových stránek, včetně stránek institucí EU, zpravidla nejsou přístupné osobám se zdravotním postižením; zastává názor, že dostupnost informačních a komunikačních technologií může účinně přispět ke snížení vysoké nezaměstnanosti mezi osobami se zdravotním postižením;

7.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci svých příslušných pravomocí podporovaly aktivní zapojení zdravotně postižených osob do vzdělávacího procesu, přípravy na povolání, e-learningu, celoživotního vzdělávání, kultury, společnosti, sportu, volnočasových aktivit, informační společnosti a práce sdělovacích prostředků;

8.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly přístup zdravotně postižených osob k internetu, zejména pokud jde o veřejné internetové stránky a internetové stránky týkající se vzdělávání a odborné přípravy;

9.

vyzývá členské státy, aby podnikly konkrétní kroky, které zajistí zdravotně postiženým osobám přístup ke všem internetovým stránkám veřejných institucí;

10.

vyzývá, aby se větší úsilí zaměřilo na vytvoření infrastruktury, která by umožnila přístup zdravotně postižených osob do zařízení, které jsou buď ve fázi výstavby, nebo návrhu, a zároveň zdůrazňuje význam toho, aby byl přístup zdravotně postižených osob zajištěn už od fáze plánování a administrativního schvalování, a to s ohledem na standardní provedení budov a jejich zařízení a na eliminaci architektonických bariér; žádá Komisi, aby v tomto ohledu plně dostála svým povinnostem a v období let 2007 - 2013 při uplatňování předpisů o strukturálních fondech, a vyzývá evropské orgány, aby v zájmu zpřístupnění svých budov všem občanům přijaly potřebná opatření;

11.

vyzývá Komisi a členské státy, aby učinily vhodná opatření, která zpřístupní zdravotně postiženým osobám kulturní zařízení a akce a zvýší jejich zapojení v této oblasti tím, že v případě nutnosti využijí moderní technologie;

12.

zdůrazňuje nutnost učinit opatření na podporu uměleckého vyjádření a tvořivosti zdravotně postižených osob a poskytování rovných příležitostí jak z hlediska produkce a podpory jejich děl, tak i z hlediska jejich účasti při kulturních výměnách;

13.

upozorňuje na to, že je zapotřebí zahájit informační kampaně s cílem zajistit, aby zaměstnavatelé pohlíželi na zaměstnávání osob se zdravotním postižením bez jakýchkoli předsudků, zejména s ohledem na jejich mylné představy o finančních nákladech na zaměstnávání těchto osob a o schopnostech uchazečů o práci; zdůrazňuje, že je zapotřebí více se snažit o zvýšení komunikačních možností a výměnu osvědčené praxe a o zlepšení informovanosti zaměstnavatelů o jejich povinnostech a odpovědnosti, a v případě nutnosti prosazovat náležité uplatňování pravidel proti diskriminaci prostřednictvím soudů členských států, především s ohledem na směrnici 2000/78/ES; navrhuje, že by se se zdravotním postižením mělo nakládat jako s novou službou v oblasti podnikání s cílem zabezpečit udržení si zaměstnání (jako forma prevence) nebo opětovného začlenění do zaměstnání (jako forma rehabilitace) u osob, které jsou na pracovišti ohroženy z důvodu zdravotního postižení;

14.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily nezbytné podmínky, které pomohou zabránit vzniku „pasti zisku“ a brzkému odchodu do důchodu a osobám se zdravotním postižením zabezpečí zaměstnání;

15.

naléhavě žádá členské státy, aby podporovaly uplatňování práv osob se zdravotním postižením podle směrnice 2000/78/ES a možnost jejich ochrany, a naléhá na odbory, aby se vynasnažily informovat své členy o jejich právech vyplývajících z této směrnice;

16.

naléhá na Komisi, aby se více snažila o začlenění otázek souvisejících se zdravotním postižením do právních předpisů týkajících se zaměstnání i do jiných právních předpisů, zejména předpisů týkajících se evropské strategie zaměstnanosti, oblasti zadávání veřejných zakázek, Evropského sociálního fondu (dále jen „ESF“) a celoživotního učení, aby se právům postižených osob dostalo v rámci lisabonské strategie většího důrazu;

17.

vyzývá Komisi, aby podpořila vyšší účast zdravotně postižených osob v nových víceletých programech v příštím rozpočtovém období 2007 — 2013, jakými jsou např. programy „Kultura“, „Celoživotní učení“, „Mládež v akci“, „MEDIA 2007“ a „Evropa občanů“;

18.

vyzývá členské státy, aby vzaly náležitě na vědomí problémy, se kterými se potýkají rodiče dětí se zdravotním postižením, kteří jsou často nuceni zůstat mimo trh práce, a aby prosazovaly politiku, která takové rodiče podporuje a pomáhá jim;

19.

vítá záměr Komise zahrnout do ESF potřeby spojené s odbornou přípravou pracovníků, kteří pomáhají osobám se zdravotním postižením doma, v ústavech, nebo za použití obou těchto způsobů;

20.

vítá ustanovení ESF, které se týká osob se zdravotním postižením;

21.

vyzývá členské státy, aby v souladu s výše uvedeným usnesením Parlamentu ze dne 17. června 1988 co možná nejvíce využívaly, prosazovaly a šířily znakové řeči;

22.

upozorňuje, že je důležité, aby se při úvahách o systémech a programech předcházení průmyslovým rizikům zohlednily zvláštní okolnosti, které se týkají osob se zdravotním postižením;

23.

naléhavě žádá členské státy, aby využívaly hospodářské a sociální nástroje s cílem zvýšit rozsah poskytování péče osobám se zdravotním postižením jako součásti mezigenerační solidarity;

24.

naléhavě žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy pokud možno co nejvíce podporovala integraci postižených osob do běžných vzdělávacích systémů od raného věku, aby však přitom respektovala, že v některých případech jsou zvláštní školy nezbytné, a také že rodiče mají právo si zvolit, do jaké školy své děti pošlou, a aby v souladu se schopnostmi a přáními zdravotně postižených osob podporovala jejich přístup ke všem stupňům vzdělání a odborné přípravy a k novým technologiím; žádá Komisi, aby spolu s členskými státy provedla výzkum a konzultace týkající se možnosti stanovení práva všech zdravotně postižených dětí a jejich rodin, které si to přejí, na přístup k tradičním vzdělávacím programům; uznává a podporuje přínos zdravotně postižených osob k evropskému hospodářství, které se tak zároveň snaží o dosažení větší nezávislosti;

25.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci svých pravomocí uplatňovaly usnesení Rady ze dne 6. února 2003 o „přístupnosti elektronických technologií“ — zlepšení přístupu zdravotně postižených osob ke společnosti založené na znalostech (9), ze dne 5. května 2003 o rovných příležitostech pro zdravotně postižené žáky a studenty v rámci vzdělávání a odborné přípravy (10) a ze dne 6. května 2003 o přístupnosti kulturních zařízení a kulturních aktivit pro zdravotně postižené osoby (11);

26.

vyzývá Evropskou unii, aby navázala na Evropský rok zdravotně postižených osob 2003 a Evropský rok vzdělávání prostřednictvím sportu 2004 a pokračovala v úsilí o odstranění vyloučení, kterému jsou zdravotně postižené osoby vystaveny; doporučuje, aby se při akcích pořádaných v rámci Evropského roku rovných příležitostí pro všechny 2007 dostalo hledisku zdravotního postižení zvláštního významu;

27.

vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost usnadnění přístupu zdravotně postižených osob k mobilitě ve vzdělávání a odborné přípravě;

28.

zdůrazňuje významnou úlohu sportu při zlepšování kvality života, zvýšení sebeúcty, nezávislosti a sociálního začlenění zdravotně postižených osob;

29.

vyzývá členské státy, aby zlepšily přístupnost sportovních zařízení tím, že odstraní překážky bránící přístupu mladých zdravotně postižených sportovců ke sportovní činnosti, vytvoří pobídky pro zvýšení účasti mládeže se zdravotním postižením ve sportovní činnosti a podpoří sportovní akce a soutěže pro zdravotně postižené osoby, jako jsou paralympijské hry;

30.

zdůrazňuje, že je povinností členských států, aby začleňovaly studenty se zdravotním postižením do tradičních vzdělávacích programů a zároveň zohlednily specifickou podporu, která je vyžadována vzhledem ke splnění zvláštních vzdělávacích potřeb žáků;

31.

připomíná, že dokumenty vytvářené evropskými orgány by měly být na požádání vždy k dispozici v přístupném formátu, zejména by měly být plně přístupné pro nevidomé a slabozraké a pro osoby s poruchami učení; zdůrazňuje, že je nutno používat jednoduchý a jasný jazyk a pokud možno upustit od používání odborných výrazů;

32.

zdůrazňuje, že existují různé druhy postižení, včetně lidí s omezenou pohyblivostí, se zrakovým postižením, sluchovým postižením, s duševními poruchami, chronickými chorobami a poruchami učení; poukazuje na to, že osoby s mnohočetnými postiženími mají výjimečné problémy stejně jako lidé, kteří jsou terčem různých forem diskriminace, a že by měla být větší pozornost věnována starším postiženým osobám a postiženým ženám;

33.

poukazuje na to, že rozdílné druhy postižení vyžadují osbní péči, která patřičně zohledňuje zdravotní postižení dětí ve vývinu a dospělých;

34.

upozorňuje, že existuje potřeba věnovat zvláštní pozornost zdravotně postiženým osobám, které jsou už diskriminováni na základě toho, že patří do určité skupiny, např. starším osobám, ženám a dětem; žádá Komisi, aby podporovala programy zaměřené na diagnostikování zdravotního postižení u dětí již v raném věku, s ohledem na postupné usnadnění jejich sociální a pracovní integrace;

35.

zdůrazňuje, že je nutné podporovat iniciativy s cílem rozvinout lepší interakci mezi veřejností a mentálně postiženými a nestigmatizovat osoby s duševními poruchami; žádá nezbytnou podporu rodinám osob se závažným zdravotním postižením;

36.

zdůrazňuje zásadní roli médií při odstraňování stereotypů a předsudků, pokud jde o zdravotně postižené osoby, a při rozvíjení sociální vnímavosti k problémům, kterým jsou tyto osoby vystaveny ve svém každodenním životě;

37.

žádá členské státy a Komisi, aby zejména v rámci programu MEDIA 2007 urychlily výrobu filmů a televizních programů a jejich uvedení, které by vytvářely pozitivnější obraz lidí se zdravotním postižením;

38.

vyzývá členské státy, aby plně využily možností, které poskytuje digitální televizní vysílání, s cílem vyhovět zvláštním potřebám zdravotně postižených osob, tím že budou podporovat lepší tvorbu titulků, zvukových komentářů nebo vysvětlivek pomocí symbolů a zároveň podpoří obecné používání titulků a znakové řeči také při analogovém televizním vysílání;

39.

vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost zdravotně postiženým ženám, které jsou často vystaveny několikanásobné diskriminaci, což je jev, se kterým je možno se vyrovnat pouze kombinací opatření zohledňujících hledisko rovnosti pohlaví s opatřeními na pozitivní diskriminaci žen, která byla navržena ve spolupráci se zdravotně postiženými ženami a zúčastněnými stranami občanské společnosti;

40.

vyzývá členské státy, aby přijaly rázná opatření proti všem formám násilí páchaného na zdravotně postižených osobách, zejména ženách, starších lidech a dětech s postižením, které se často stávají oběťmi psychického a fyzického násilí, jakož i násilí sexuálního; upozorňuje na to, že téměř 80 % zdravotně postižených žen se stává obětí násilí a že nebezpečí sexuálního násilí je v jejich případě vyšší než v případě jiných žen; zdůrazňuje, že v životě zdravotně postižených žen nejenže běžně dochází k násilí, ale násilí je také někdy skutečnou příčinou jejich postižení;

41.

vítá odklon od umísťování postižených osob do ústavů; poukazuje na to, že snaha neumísťovat postižené osoby do ústavů vyžaduje dostatečné množství kvalitních veřejných služeb, které dávají přednost nezávislému způsobu života, právo na (vypouští se) asistenci a plné zapojení do společenského života v jednotlivých členských státech; žádá, aby byla zvláštní pozornost věnována možným překážkám přístupu k takovým službám, jež jsou způsobeny systémem poplatků, a podpoře zásady univerzálního přístupu; doporučuje vládám členských států soustředit aktuální pomoc na služby, které směřují k podpoře zapojení zdravotně postižených osob do společnosti a jejich zaměstnávání; zdůrazňuje, že je nezbytné posílit veřejné politiky k zajištění toho, že rovná práva budou existovat i v praxi; pobízí Komisi, aby stanovila nebo uznala evropské ukazatele kvality sociálních služeb;

42.

vítá záměr Komise vypracovat v dalším stádiu akčního plánu pro postižené politiky Společenství týkající se sociální péče a vyzývá, aby poskytovatelé služeb poskytly přiměřený vklad, trvá však na tom, že výzkum, odborná příprava, konference a další podobné iniciativy musejí být důsledně zaměřeny na uživatele, a vyzývá Komisi, aby jasně sledovala, jak se samy osoby se zdravotním postižením takových činností účastní;

43.

vyzývá Komisi, aby v rámci pokračující debaty o sociálních službách obecného zájmu zohlednila úlohu služeb při výkonu lidských práv a plného začlenění do společnosti; domnívá se proto, že je nezbytné, aby se uživatelé služeb aktivně zapojili do stanovování jejich kvality;

44.

vyzývá členské státy, aby realizovaly opatření s cílem zajistit jasné a průhledné řízení a dodržování požadavků týkajících se kvality podpory pro všechny služby poskytované osobám se zdravotním postižením, ať již doma, v ústavech, nebo za použití obou způsobů;

45.

zdůrazňuje, že ať už bude způsob pomoci poskytované osobám se zdravotním postižením jakýkoli — domácí, ústavní nebo kombinovaný — mělo by se po členských státech požadovat, aby v souladu se zásadou subsidiarity realizovaly opatření zaměřená na předcházení špatného zacházení, včetně používání uklidňujících prostředků, fyzického a psychického násilí;

46.

vyzývá Komisi, aby usilovala o evropskou chartu, která se bude týkat kvality pomoci poskytované osobám se zdravotním postižením s ohledem na zajištění vysoké úrovně integrace a účasti těchto osob na všech způsobech pomoci — doma, v ústavech nebo za použití obou metod;

47.

vyzývá Komisi, aby při poskytování rozvojové pomoci EU jednak dále podporovala a jednak prováděla hodnocení realizace svých pokynů v oblasti zdravotního postižení; vyzývá Evropskou iniciativu pro demokracii a lidská práva, aby zachovala a rozšířila svoji podporu projektům, jež mají za cíl prosazování práv osob se zdravotním postižením na celém světě; zdůrazňuje, že by v budoucnu měl být oddíl věnovaný postiženým osobám ve výroční zprávě EU o dodržování lidských práv podrobnější;

48.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že Komise při hodnocení dodržování kodaňských kritérií v rámci procesu rozšiřování EU dosud dostatečně nevzala v úvahu lidská práva osob se zdravotním postižením; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu zdvojnásobila své úsilí a aby zajistila plný přístup k financování prostřednictvím nástroje předvstupních strukturálních politik (ISPA) pro osoby se zdravotním postižením a jejich organizace v kandidátských zemích;

49.

žádá Radu a Komisi, aby realizovaly akční plán pro postižené a informovaly Parlament o dosaženém pokroku; žádá skupinu vrcholných zástupců pro oblast zdravotního postižení, aby zrevidovala a v případě nutnosti zaktualizovala „devět zásad vynikající kvality“ pro oblast služeb poskytovaných osobám se zdravotním postižením;

50.

vítá záměr Komise ustoupit od specifického zaměření na podporu zaměstnanosti (2004-2005) a nově zdůraznit „aktivní začlenění“, a proto vyzývá k vyváženému důrazu ve všech oblastech účasti osob se zdravotním postižením a k vytvoření specifického srovnání za účelem řízení tohoto stádia realizace akčního plánu pro postižené;

51.

uznává důležitou úlohu nevládních a neziskových organizací a sdružení zdravotně postižených osob při rozvoji a uplatňování práv postižených osob a zdůrazňuje, že Komise se musí více snažit o konzultace s organizacemi zastupujícími postižené osoby, aby politiky, jež se týkají zdravotně postižených osob, zajistily aktivnější zapojení skupin osob, které jsou součástí tohoto odvětví;

52.

vítá zásadní úlohu, kterou v tomto ohledu sehrává Evropské fórum zdravotně postižených osob a další evropské sítě zaměřené na oblast zdravotně postižených osob, a žádá Komisi, aby pozorně kontrolovala finanční pomoc směřující do těchto organizací, aby však současně respektovala jejich nezávislost s cílem pokračovat v silném a mohutném občanský dialog se zdravotně postiženými osobami na evropské úrovni;

53.

vyzývá členské státy, aby ve spojení s podniky, sociálními partnery a dalšími příslušnými orgány mnohem intenzivněji hledaly možnosti zaměstnání osob se zdravotním postižením;

54.

vyžaduje, aby byl sběr dat v členských státech více konzistentní, a to prostřednictvím systémů, které umožní, aby se zlepšily obsah a kvalita evropských a vnitrostátních statistik, zejména s ohledem na rozličné problémy, s nimiž se potýkají osoby s různými postiženími; vyzývá proto Komisi, aby zdravotní postižení zahrnula jako ukazatel do přehledu EU o příjmech a životních podmínkách;

55.

žádá, aby byla vytvořena jednotná evropská definice zdravotního postižení;

56.

vítá rozsudek Soudního dvora Evropských společenství ze dne 11. července 2006 ve věci C-13/05, Chacón Navas (12), který se týká společné definice zdravotního postižení na úrovni ES; domnívá se, že bude trvat ještě dlouho, než se ve všech členských státech prosadí a zlepší práva osob se zdravotním postižením a zacházení s nimi;

57.

vítá schválení návrhu Úmluvy OSN o ochraně lidských práv osob se zdravotním postižením; blahopřeje Komisi, členským státům a evropským organizacím, které zastupují zdravotně postižené osoby, k tomu, že při zajištění tohoto výsledku hrály základní roli; vyzývá k celoevropské kampani zaměřené na zajištění neprodleného podpisu a ratifikace této úmluvy po jejím přijetí jak v Evropě, tak i našimi partnery na celém světě;

58.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byly zásady zakotvené v navrhované Vyčerpávající a jednotné úmluvě OSN o ochraně a podpoře práv a důstojnosti postižených osob podporovány a dodržovány na úrovni EU;

59.

vítá přijetí Úmluvy OSN o ochraně lidských práv osob se zdravotním postižením; domnívá se, že tato úmluva je mezníkem, který pomůže zlepšit život osob se zdravotním postižením na celém světě; připomíná, že Úmluva OSN o ochraně lidských práv osob se zdravotním postižením, která bude právně závazná v těch členských státech, které ji ratifikují, stanovuje, že zdravotní postižení je předmětem lidských práv, která musí být chráněna;

60.

vyzývá Komisi, aby ve svých textech jasněji vymezila programy, které už byly v rámci akčního plánu pro postižené zahájeny;

61.

vyzývá Komisi, aby v nových fázích akčního plánu pro postižené věnovala větší pozornost rovnosti pohlaví a specifickým informacím o ženách se zdravotním postižením a rodičích zdravotně postižených dětí;

62.

podporuje žádost předsednictví Spojeného království z roku 2005, aby se ročně setkávali ministři členských států, kteří se zabývají oblastí zdravotního postižení;

63.

vyzývá Komisi, aby po provedení vhodného sledování jednou za dva roky přezkoumala a zveřejnila zprávu o pokroku, která se bude týkat politik a osvědčených postupů prováděných jménem zdravotně postižených osob v jednotlivých členských státech a v příslušných odvětvích;

64.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že rozměr činností, které se týkají zdravotního postižení, v rámci Evropského roku rovných příležitostí pro všechny 2007 vzroste a nebude pouhým opakováním výsledků Evropského roku osob se zdravotním postižením 2003;

65.

vyzývá ke zvýšenému úsilí s ohledem na starší lidi, kteří trpí zdravotním postižením, aby se usnadnila jejich integrace nebo opětovná integrace na trhu práce a minimalizoval se předčasný odchod do důchodu mezi zdravotně postiženými osobami; konstatuje, že ve shodě s demografickými změnami výrazně roste počet starších osob se zdravotním postižením; domnívá se, že starší osoby se zdravotním postižením potřebují především holistickou péči a větší stupeň sociální rehabilitace; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, co se v této oblasti činí v členských státech s cílem zajištění péče přiměřené potřebám lidí; doporučuje, aby výsledky této studie měly formu srovnání osvědčených postupů;

66.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a přistupujících a kandidátských zemí.


(1)  Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(2)  Úř. věst. L 42, 13.2.2002, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 335, 19.12.2001, s. 15.

(4)  Úř. věst. C 187, 18.7.1988, s. 236.

(5)  Úř. věst. C 379, 7.12.1998, s. 66.

(6)  Úř. věst. C 21 E, 24.1.2002, s. 246.

(7)  Úř. věst. C 140 E, 13.6.2002, s. 599.

(8)  Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1.

(9)  Úř. věst. C 39, 18.2.2003, s. 5.

(10)  Úř. věst. C 134, 7.6.2003, s. 6.

(11)  Úř. věst. C 134, 7.6.2003, s. 7.

(12)  Úř. věst. C 69, 19.3.2005, s. 8 (dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Soudního dvora).

P6_TA(2006)0528

Čas zařadit vyšší rychlost - zavedení nového partnerství pro zaměstnanost a růst

Usnesení Evropského parlamentu k tématu „Čas zařadit vyšší rychlost - Nové partnerství pro růst a zaměstnanost“ (2006/2138(INI))

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Plnění lisabonského programu Společenství: Moderní politika malých a středních podniků pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2005)0551),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Čas zařadit vyšší rychlost - Nové partnerství pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2006)0030),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Provádění lisabonského programu Společenství pro růst a zaměstnanost: Převod podniků - Kontinuita prostřednictvím nového začátku“ (KOM(2006)0117),

s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnechb 23. a 24. března 2000, zasedání Evropské rady ve Stockholmu ve dnech 23. a 24. března 2001, zasedání Evropské rady v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002 a zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 22. a 23. března 2005, 15. a 16. prosince 2005, a 23. a 24. března 2006,

s ohledem na zasedání Evropské rady v Göteborgu ve dnech 15. až 16. června 2001, která rozhodla sloučit Lisabonskou strategii se strategií udržitelného rozvoje,

s ohledem na závěry neformální schůzky hlav států v Hampton Court dne 27. října 2005,

s ohledem na doporučení Rady 2005/601/ES ze dne 12. července 2005 týkající se hlavních směrů hospodářských politik členských států a Společenství (2005-2008) (1),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Společně k růstu a zaměstnanosti - Nový začátek Lisabonské strategie“ (KOM(2005)0024),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost (2005-2008)“ (KOM(2005)0141),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Společné akce pro růst a zaměstnanost: Lisabonský program Společenství“ (KOM(2005)0330),

s ohledem na 25 národních programů reforem (NPR) předložených členskými státy a na hodnocení těchto NPR Komisí v části 2 výše uvedeného sdělení „Čas zařadit vyšší rychlost - Nové partnerství pro růst a zaměstnanost“,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 z 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (2) a na sdělení Komise s názvem „Politika soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti: Strategické obecné zásady Společenství, 2007 — 2013“ (KOM(2005)0299),

s ohledem na návrh Komise na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (KOM(2005)0119) a na postoj Parlamentu v této věci ze dne 15. června 2006 (3),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Provádění lisabonského programu Společenství: Více výzkumu a inovací - Investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti - Společný přístup“ (KOM(2005)0488) a doprovodné pracovní dokumenty pro zaměstnance Komise (SEK(2005)1253 a SEK(2005)1289),

s ohledem na Evropskou tabulku inovačních ukazatelů 2005 - Srovnávací studii výkonnosti inovací,

s ohledem na zprávu nezávislé skupiny expertů pro výzkum, vývoj a inovace, ustavené na základě zasedání Evropské rady v Hampton Court, nazvanou „Budování inovativní Evropy“ (tzv. „Ahova zpráva“) z ledna 2006,

s ohledem na sdělení Komise „Uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU“ (KOM(2006)0502),

s ohledem na doporučení Komise 94/1069/ES ze dne 7. prosince 1994 o převodu malých a středních podniků (4),

s ohledem na konečnou zprávu skupiny expertů z května 2002 o projektu postupu BEST, který se týká převodu malých a středních podniků,

s ohledem na průzkum Flash Eurobarometr č. 160 „Podnikatelský duch“ z dubna 2004 a na analytickou zprávu z června 2004,

s ohledem na závěrečnou zprávu pracovní skupiny pro rizikový kapitál, složené ze zástupců ministerstva obchodu USA, odboru pro mezinárodní obchod a generálního ředitelství Evropské komise pro podnikání a průmysl, z října 2005,

s ohledem na návrh Komise na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci (2007-2013) (KOM(2005)0121), a na postoj Parlamentu v této věci ze dne 1. června 2006 (5),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Provádění lisabonského programu Společenství: Strategie pro zjednodušení právního prostředí“ (KOM(2005)0535),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Plnění lisabonského programu Společenství: Podpora podnikatelského smýšlení prostřednictvím vzdělávání a školství“ (KOM(2006)0033),

s ohledem na zelenou knihu Komise o energetické účinnosti aneb méně znamená více (KOM(2005)0265) a na usnesení Parlamentu ze dne 1. června 2006 (6),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán pro biomasu“ (KOM(2005)0628),

s ohledem na iniciativu i2010, především na akční plán „eGovernment v rámci iniciativy i2010: Urychlování zavádění elektronické veřejné správy v Evropě ve prospěch všech“ (KOM(2006)0173),

s ohledem na zelenou knihu Komise o evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii (KOM(2006)0105),

s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o podílu obnovitelných zdrojů energie v EU a návrhy konkrétních opatření (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2006 o uplatňování Evropské charty pro malé podniky (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2006 o evropské informační společnosti pro růst a zaměstnanost (9),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2006 o příspěvku pro jarní zasedání Evropské rady 2006 ohledně Lisabonské strategie (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o zajištění dodávek energie v Evropské unii (11),

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2006 o provádění lisabonského programu Společenství: Více výzkumu a inovací - investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti: společný přístup (12),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro právní záležitosti (A6-0384/2006),

A.

vzhledem k tomu, že EU musí na změnu pravidel nové globální ekonomiky a na růst tempa globálních trhů reagovat strategickou změnou svého postoje, aby zabránila dalšímu zpomalování dlouhodobého hospodářského růstu,

B.

vzhledem k tomu, že má-li být dosaženo dlouhodobého hospodářského růstu, musejí EU a její členské státy zaplnit mezeru mezi výzkumem a trhy v Evropské unii,

C.

vzhledem k tomu, že přístup na světový trh nabízí malým a středním podnikům nová výhodná odbytiště, nižší náklady na výzkum a vývoj, lepší přístup k financování, výhody z rozsahu, technologické výhody a příležitosti k rozložení rizik,

D.

vzhledem k tomu, že pokrok při plnění cílů Lisabonské strategie není v celé EU rovnoměrný a že panují značné rozdíly v celkové úrovni technického rozvoje a výkonnosti členských států,

E.

vzhledem k tomu, že proces zjednodušování právních předpisů s sebou nese závažné problémy spojené s úpravou právních předpisů, jež si žádají mechanismy nebo postupy ověřování této správnosti,

F.

vzhledem k tomu, že neschopnost uplatňovat důležité právní předpisy ES a z toho vyplývající roztříštěnost trhu brání hospodářskému růstu a vytváření konkurence vedoucí k úsporám z rozsahu potřebným pro vysokou konkurenceschopnost hospodářství v EU,

G.

vzhledem k tomu, že se EU musí přetvořit na dokonalejší hospodářství založené na znalostech, neboť tvorba, převod a použití nových znalostí představuje hlavní zdroj hospodářského růstu a trvalé konkurenční výhody,

H.

vzhledem k tomu, že členské státy musejí pokračovat ve zvládání problémů spojených se společenskodemografickou změnou a udržitelností sociálních modelů a využít této příležitosti k vývoji inovativních procesů, služeb a produktů,

I.

vzhledem k tomu, že štědře financovaný výzkum a vývoj vede k inovacím, hospodářskému růstu, tvorbě pracovních míst a výzkumu na špičkové úrovni,

J.

vzhledem k tomu, že EU musí dbát na dynamičnost kultury podnikání podporou aktivních politik, například politiky celoživotního vzdělávání, zvyšování kvalifikace, osobního profesního poradenství, zprostředkování zaměstnání pro mladé uchazeče a odborné přípravy,

K.

vzhledem k tomu, že evropský prostor informací a komunikace musí viditelněji a aktivněji podporovat podnikání a kulturu vzdělávání,

L.

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky mají 70 % podíl na celkové zaměstnanosti, zatímco pouze 44 % malých a středních podniků provádí vnitrofiremní inovace,

M.

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou základním kamenem hospodářské a sociální soudržnosti, neboť zaměstnávají v celé EU více než 75 milionů lidí, čímž v některých průmyslových odvětvích přispívají k zaměstnanosti až 80 %; vzhledem k tomu, že s ohledem na roli, kterou hrají v oblasti hospodářského rozvoje a inovací a na podíl na trhu, který představují, je nezbytné, aby se jim dostalo komplexní podpory,

N.

vzhledem k tomu, že členské státy musejí zajišťovat prostředí umožňující vývoj v soukromém sektoru a řešit konkrétní potřeby malých a středních podniků, včetně podpůrného podnikatelského prostředí a právních předpisů, odpovídajících základních služeb infrastruktury, přístupu ke krátkodobému i dlouhodobému financování za přijatelné sazby, přístupu k akciovému a rizikovému kapitálu, poradenství a poznatků o tržních příležitostech,

O.

vzhledem k tomu, že partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem představuje cenný nástroj na dosažení kvality a finanční udržitelnosti veřejných služeb,

P.

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky mohou trpět slabými podnikatelskými dovednostmi, jakož i nedostatky ve využívání informačních a komunikačních technologií a v účetnictví a mohou mít potíže s jazykovou výbavou, řízením výroby a podnikovým plánováním, s nedostatkem zdrojů a nedostatečnou schopností dosáhnout kritického množství výroby,

Q.

vzhledem k tomu, že podpora pro zprostředkovatelské organizace zastupující malé a střední podniky je nenahraditelná vzhledem k zásadní povaze jejich činnosti v oblasti poskytování informací, podpory a zajištění pro malé a střední podniky, především ty nejmenší,

R.

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky se zapojují do přeshraničních i světových trhů, a to se stalo strategickým předpokladem jejich dalšího rozvoje,

S.

vzhledem k tomu, že jedna z hlavních překážek úspěšného podnikání, inovací a vývoje výrobků vyplývá z nedostatečné rozmanitosti forem financování dostupných v rámci kapitálového řetězce,

T.

vzhledem k tomu, že EU by měla podporovat inkubaci a preinkubaci potenciálních projektů na založení firmy v tržně orientovaném akademickém prostředí, a měla by jim tak pomoci získat větší kritické množství produkce, vyšší hodnocení a vyšší počáteční investice od vlastníků rizikového kapitálu,

U.

vzhledem k tomu, že patentování je ve srovnání se Spojenými státy (10 250 EUR) i Japonskem (5 460 EUR) v EU velmi nákladné (46 700 EUR) a je naléhavě nutné zavést patent Společenství,

V.

vzhledem k tomu, že národní plány rozvoje musejí řešit potřeby malých a středních podniků i velkých podniků trvalým způsobem,

W.

vzhledem k tomu, že 23 milionů malých a středních podniků v Evropě je dokladem o vysoké míře různorodosti podnikatelských situací, které musejí být zohledněny při tvorbě a provádění politiky Společenství, především v rámci NPR, zejména pokud jde o specifika mikropodniků a domáckého průmyslu, které představují 95 % malých a středních podniků v Evropě,

X.

vzhledem k tomu, že jasná pravidla státní podpory by napomohla hospodářskému rozvoji a inovaci podniků ve znevýhodněných komunitách a regionech,

Y.

vzhledem k tomu, že zhruba dvě třetiny zaměstnanosti v EU tvoří rodinné podniky,

Z.

vzhledem k tomu, že je třeba zdůraznit úlohu a rozvoj stávajících programů EU, jako je Leonardo da Vinci, které podporují mobilitu, inovaci a kvalitu odborné přípravy prostřednictvím mezinárodního partnerství (podniky, vzdělávací zařízení, styčná místa ...);

Úspěšné soutěžení EU na světovém trhu

1.

připomíná členským státům, že jedinou cestou úspěšného soutěžení na světovém trhu je vytvořit evropskou společnost založenou na znalostech špičkové úrovně;

2.

uznává význam prosazování kultury, v níž jsou vysoce ceněny inovace, a nutnost proniknutí této kultury do všech oblastí národních strategií konkurenceschopnosti;

3.

zdůrazňuje skutečnost, že síla organizace bude čím dál více spočívat nikoli v nepostradatelných kompetencích, nýbrž v nepostradatelných kompetentních jednotlivcích;

4.

naléhavě žádá členské státy, aby podporovaly podnikatelského ducha od samotného počátku vzdělávání a aby větší podporu věnovaly celoživotnímu vzdělávání;

5.

zdůrazňuje zlepšení kvality a účinnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy, mají-li být nezbytné prostředky poskytovány účinně, zejména prostřednictvím vyšších soukromých investic do vyššího vzdělávání a pokračující odborné přípravy;

6.

naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala opatření k odstranění nesourodosti mezi obchodním právem jednotlivých zemí, aby se zajistila otevřenost a soutěžní charakter trhu;

7.

zdůrazňuje potřebu posilovat na jedné straně spolupráci mezi regiony, které se potýkají se stejnými problémy a výzvami, a to podporou budování kontaktů mezi podniky v těchto regionech, a na druhé straně mezi přeshraničními regiony, s cílem podpořit rozvoj a koordinaci politik, které uspokojují jejich potřeby; zdůrazňuje potřebu vytvoření skupin malých a středních podniků (tzv. clusterů) kolem průmyslových zón, veřejných laboratoří a univerzit, které by v Evropě vytvářely dynamické prostředí a byly by schopny využít vědecké poznatky a vytvořit pracovní místa založená na znalostech;

8.

zdůrazňuje potřebu rozpoznat konkrétní situaci a podporovat rozvoj průmyslových clusterů a zón z evropských programů se zohledněním jejich specifické povahy a poskytovat jim dostatečnou podporu; žádá Komisi, aby podpořila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v oblasti zakládání podnikatelských „clusterů“ a při zlepšování kontaktů mezi podniky a vysokými školami, jelikož jsou obě tyto činnosti považovány z hlediska podpory inovace a tvorby podniků za cenné;

9.

naléhavě požaduje pokrok v transatlantických hospodářských vztazích, aby se vytvořila zóna volného obchodu, která by byla větší než jednotný evropský trh;

10.

naléhavě vyzývá členské státy, aby dále otevíraly trh a ve svých právních předpisech provedly dosud neprovedené předpisy, které byly připraveny k tomuto účelu, a tím zvyšovaly sourodost a konkurenceschopnost Evropy ve světovém měřítku;

11.

naléhavě vyzývá členské státy, aby dovršily rozvoj a integraci sektoru služeb, a tím povzbudily míru růstu produktivity práce;

12.

uznává, že Evropa potřebuje skutečně jednotnou energetickou politiku, která by zaručovala zajištění dodávek a minimální poškozování životního prostředí;

13.

zdůrazňuje skutečnost, že zjednodušení právní úpravy představuje zásadní, i když obtížně uskutečnitelný cíl a že v některých aspektech je toto zjednodušení částečně spjato s kodifikací; naléhavě žádá Komisi, aby ke zjednodušení přispěla navržením jednoduchého mechanizmu ověřování právní správnosti změn prováděných v evropské právní úpravě s cílem jejího zjednodušení a navrhla členským státům, aby v oblastech, v nichž to uznají za potřebné, zavedly podobný mechanizmus, což bude pro každý z nich podnětem k zahájení tohoto procesu;

Dejme tvořivosti Evropanů volný průchod

14.

zdůrazňuje nutnost, aby členské státy znovu oživily znalosti, výzkum a inovace; domnívá se, že výzkum je klíčovou podmínkou pro úspěšnou inovaci a hospodářský růst; má za to, že je nezbytné vytvořit evropskou společnost založenou na znalostech, která by využívala celoživotní vzdělávání, jazykového vzdělávání a informační a komunikační technologie (IKT) ke snižování mezer v kvalifikaci a nezaměstnanosti, a tím i ke zvýšení mobility pracovníků v rámci EU;

15.

zdůrazňuje, že klíčovými prvky pro zlepšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků jsou informační a komunikační technologie, e-learning a e-business; domnívá se, že je proto třeba dále prosazovat projekty, které podporují uplatňování takových příležitostí v malých a středních podnicích;

16.

Podporuje co nejširší využívání „Klíčových kompetencí pro celoživotní vzdělávání“ k naplnění potřeb evropských studentů zajištěním rovnosti a přístupu, především pak pro ty skupiny, které potřebují podporu svého vzdělávacího potenciálu, například osoby s nízkou úrovní základních dovedností, osoby, které předčasně ukončily školní docházku, dlouhodobě nezaměstnané, migranty a osoby se zdravotním postižením;

17.

vyzdvihuje skutečnost, že jediný způsob, jak zajistit trh pro malé a střední podniky a průmysl z EU je zacelit mezeru, která v EU existuje mezi výzkumem a marketingem inovativních postupů, služeb a produktů;

18.

vyzdvihuje nutnost otevřených inovačních modelů, méně lineárních a dynamičtějších, které podnikům přinesou určité výhody;

19.

naléhavě vyzývá členské státy, aby podporovaly nejen širší užívání osobních počítačů, ale i softwarových balíků, neboť tyto prostředky rozvíjející myšlení mohou zvyšovat účinnost různých administrativních úkolů;

20.

zdůrazňuje potřebu uživatelsky přívětivého patentu Společenství a zvýšení reciprocity mezi patentovými systémy Evropy, USA a Japonska, aby byly co nejlépe chráněny evropské podniky a myšlenky, zejména prosazování jejich využívání malými a středními podniky;

21.

schvaluje cíle strategie EU pro přístup na trh a vyzývá EU, aby činila více na propagaci své databáze ve společenství malých a středních podniků a udržovala ji v aktuálním stavu; doporučuje členským státům a regionálním a místním orgánům, aby vytvořily informační centra („one-stop information shops“), a doporučuje vládám, aby více svých služeb poskytovaly prostřednictvím Internetu (e-government);

22.

naléhavě vyzývá Komisi, aby prostřednictvím sítě informačních center EU (EIC - Euro Info Centre Network) podpořila širší přístup na mezinárodní trhy;

23.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zreformovala a rozšířila tuto síť tím, že by do ní zapojila různé podpůrné agentury exitující v rámci národních sítí, které jsou schopny poskytovat malým a středním podnikům komplexní a spolehlivé služby;

24.

zdůrazňuje, že je tudíž nutno, aby byla síť EIC vyhodnocena, zlepšena a reorganizována se zřetelem jak na efektivitu jejího fungování, tak i na dopady její činnosti tak, aby byla schopna fungovat cíleněji a rychleji; domnívá se, že tato střediska bude zapotřebí přeměnit na „jednotná kontaktní místa“ pro potřeby malých a středních podniků, které se na vnitřním trhu setkávají s překážkami, a vytvořit z nich skutečné prostředníky mezi MSP a členskými státy, které by jednotlivé problémy řešily tak, že by co nejpraktičtějším a nejpragmatičtějším způsobem uplatňovaly právní předpisy Společenství; uznává, že k dosažení těchto cílů budou EIC potřebovat více finančních prostředků;

25.

vyzývá Komisi, aby aktivně prosazovala myšlenku lepší viditelnosti EIC, a zdůrazňuje, že všechny MSP by měly mít snadný a bezplatný přístup k informacím, službám a radám poskytovaným EIC nezávisle na tom, zda jsou členy organizace, která vykonává funkci EIC; vyzývá Komisi, aby zajistila, že panely malých a středních podniků organizované EIC zahrnou i malé a střední podniky mimo hostitelskou organizaci; má za to, že je zásadní, aby Komise stanovila ambiciózní cíle k prosazení využívání a viditelnosti EIC mezi všemi malými a středními podniky a nikoli pouze mezi těmi, které jsou členy hostitelské organizace;

26.

zastává názor, že by mělo být vyvinuto úsilí o sdružení všech sítí, které jsou provozovány Společenstvím, a jejich přizpůsobení potřebám malých a středních podniků (např. EIC a center pro přenos inovací); zastává názor, že tato zařízení by mohla být např. začleněna do profesních sdružení malých a středních podniků;

Motor konkurence: předpoklady úspěšné konkurence a malé a střední podniky

27.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby kdykoliv to bude možné, využívaly zásady „nejdříve myslet na ty nejmenší“, která vychází z Evropské charty pro malé podniky, a umožnily tak především mikropodnikům a domáckému průmyslu realizovat svůj růstový a rozvojový potenciál, ať již na místní úrovni nebo na vývozních trzích;

28.

naléhavě vyzývá členské státy, aby zvyšovaly profil podnikání a osobní odpovědnosti, odměňovaly úsilí a prosazovaly společenskou hodnotu riskování a podnikání;

29.

poznamenává, že ve společnosti založené na znalostech je srdcem konkurenční výhody technický pokrok a špičková úroveň;

30.

považuje za nezbytné přiznat významnější úlohu nejen poskytování informací, ale rovněž přenosu osvědčených postupů pro malé a střední podniky a mikropodniky; za tímto účelem považuje za prioritu v této oblasti zprostředkování znalostí souvisejících s podnikáním, včetně znalostí potřebných pro postupy při zadávání veřejných zakázek;

31.

naléhavě vyzývá členské státy, aby v zájmu usnadnění zavádění IKT prosazovaly úspěšné modely elektronického obchodování;

32.

naléhavě vyzývá členské státy, aby zaváděly společné standardy nebo dobrovolné dohody v oblasti, kde jejich nedostatek poškozuje růst malých a středních podniků;

33.

naléhavě vyzývá členské státy, aby pomáhaly oživit evropské podniky snížením byrokracie, zvýšením kvality regulace, snížením administrativního břemene, posílením účasti malých a středních podniků na procesu konzultací a zjednodušením daňových povinností v jejich prospěch a úpravou administrativních postupů a systémů sociálního zabezpečení pro pracovníky a zaměstnavatele; žádá členské státy, aby odstranily administrativní bariery přeshraniční spolupráce mezi malými a středními podniky, průmyslem, výzkumnými ústavy a vysokými školami;

34.

doporučuje členským státům, aby zvážily a zavedly vhodné pobídky k nápravě problému nedostatečného počtu začínajících podniků a zavedly zvláštní podpůrná opatření s cílem stimulovat růst jejich velikosti a zaměstnanosti; konstatuje význam převodů podniků pro zachování pracovních míst a kapitálu; vítá nové sdělení o převodu podniků „Provádění lisabonského programu Společenství pro růst a zaměstnanost: Převod podniků - Kontinuita prostřednictvím nového začátku“, související s cílem snížit rizika spojená s podnikáním; poznamenává, že úspěch převodu podniků nabývá na významu, neboť evropská populace stárne a v příštích deseti letech ukončí činnost více než třetina evropských podnikatelů; vyzývá proto členské státy, aby převodu podniků věnovaly stejnou politickou pozornost jako zakládání podniků tím, že do vnitrostátní politiky zavedou praktická opatření na provádění Lisabonské strategie a schválí přesný harmonogram;

35.

souhlasí s návrhy, které mají usnadnit spouštění nových podniků a zkrátit lhůty a snížit náklady na jejich zakládání, a konstatuje, že zatímco daňové úlevy nejsou problémem, koncepce půjček se sníženým úrokem není automaticky ve shodě s právními předpisy Společenství, neboť tyto předpisy naopak usilují o rovnost podmínek na trhu; navrhuje prosazování příslušných opatření, například daňových pobídek a pružného práva obchodních společností, které umožní podnikům pokračovat v činnosti a především převod rodinných podniků na třetí strany nebo zaměstnance;

Moderní systém sociální ochrany a trh práce

36.

naléhavě vyzývá členské státy, aby revidovaly neefektivní sociální modely s ohledem na jejich finanční udržitelnost, změnu celosvětové dynamiky a demografické vzorce s cílem, aby se tyto modely staly udržitelnějšími;

37.

naléhavě vyzývá členské státy, aby přijímaly pragmatická politická rozhodnutí na kompenzaci stárnutí jejich obyvatel i poklesu míry porodnosti, například v podobě prodlužování produktivního věku v souladu s růstem standardů zdravotní péče a zavádění politik více zaměřených na rodinu s pobídkami pro plození dětí a péči o děti;

38.

zdůrazňuje potřebu podporovat podnikatelky, především v přístupu k financím a podnikatelským sítím;

39.

zdůrazňuje, že je nutné, aby členské státy pracovaly na úplném začlenění do informační společnosti v celé Evropě;

40.

zdůrazňuje potřebu pružnosti pracovního trhu pro řešení změn v sociálních vzorcích a problémů stárnutí společnosti;

41.

připomíná Komisi a členským státům, že nemzdové náklady jsou jednou z největších překážek, které podnikům osob samostatně výdělečně činných bez zaměstnanců znemožňují zaměstnávat další pracovníky; naléhá na Komisi a členské státy, aby vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti v Evropě, především pak mezi mladými lidmi, dodržovaly zásadu proporcionality a flexibility při posuzování legislativy EU v oblasti zaměstnanosti;

42.

zastává názor, že je nezbytné podporovat investice do lidského kapitálu za účelem zvýšení zaměstnatelnosti pracovníků a za účelem zvýšení produktivity; uznává potřebu programů odborné přípravy a činností specificky zaměřených na podnikatelské aktivity malých a středních podniků včetně odborné přípravy na pracovištích; zdůrazňuje nutnost nabídnout odpovídající odbornou přípravu (školení o nových technologiích) starším pracovníkům a osobám s postižením, aby mohli zůstat v zaměstnání nebo k němu měli snadnější přístup, s tím, že tato odborná příprava by měla odpovídat potřebám zaměstnavatelů a osob s postižením;

43.

navrhuje výuku základních obchodních dovedností v rámci osnov středních škol a podporuje zapojení malých a středních podniků do oblastí vzdělávání, v nichž mohou poskytnout doplňující praktické informace a rady; podporuje politiku univerzit zaměřenou na to, aby se součástí jejich osnov staly výukové programy, které odpovídají potřebám hospodářství;

44.

zdůrazňuje potřebu podpory malých a středních podniků, které používají postupy šetrné k životnímu prostředí v rámci sociální zodpovědnosti podniků a Evropské strategie pro udržitelný rozvoj;

45.

pozitivně hodnotí hledání dialogu a podporu pravidelných konzultací s malými a středními podniky a organizacemi, které je zastupují, jak navrhuje Komise, a vyzývá, aby se tato metoda zavedla systematicky do praxe cestou zapojení evropských podniků, ale také jejich profesních sdružení, nejen do realizace programů Společenství, ale také do fáze jejich vypracování; konstatuje, že postup konzultací představuje ve své současné formě pro malé a střední podniky problém, jelikož osmitýdenní lhůta nedává organizacím zastupujícím malé a střední podniky dostatek času na shromáždění stanovisek a jejich předložení; žádá Komisi, aby co nejdříve tyto překážky přezkoumala;

46.

je přesvědčen, že všechna opatření na podporu malých a středních podniků by se měla vztahovat i na osoby samostatně výdělečně činné, zejména pokud jde o různé formy systémů sociálního zabezpečení a poskytovaných dávek a prevence pracovních rizik;

47.

doporučuje členským státům, aby co nejvíce usilovaly o vytvoření právního prostředí, které zaručuje malým a středním podnikům pružnost zaměstnávání, aniž se naruší zřetel sociálního zabezpečení;

48.

zdůrazňuje potřebu dokončení vnitřního trhu a vyzývá členské státy, aby pomohly naplnit tento společný cíl podporou volného pohybu pracovníků;

49.

připomíná, že odhodlání podporovat podnikání je nezbytně důležité zejména v reakci na demografické změny, kdy se očekává, že během následujících deseti let odejde třetina podnikatelů v Evropě do důchodu; vyzývá Komisi, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v této oblasti a zvážila například režimy „stříbrného podnikání“ pro starší lidi, možnosti, jak lépe stimulovat mladé lidi k zakládání podniků, a zejména podporu podnikatelek, což by mohlo zahrnovat opatření na sladění pracovního a rodinného života;

Finanční udržitelnost

50.

naléhavě vyzývá členské státy k dodržování zásad rozpočtové disciplíny, aby byly zajištěny zdravé veřejné finance;

51.

doporučuje revizi modelů veřejné služby, jejich financování a řízení, včetně debaty o úloze a přínosech partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem (PPP);

52.

doporučuje členským státům, aby podporovaly PPP jako nejvhodnější model poskytování podnikatelské podpory pro malé a střední podniky, včetně vytvoření fondů rizikového kapitálu, a dosáhly tak vytvoření dostatečného pákového efektu pro větší zapojení soukromého sektoru;

53.

naléhavě vyzývá členské státy ke zlepšení nedostatečného přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám, který představuje značnou překážku růstu; připomíná Komisi a členským státům, že směrnice o zadávání veřejných zakázek mají někdy paradoxní účinky, a že například vedly k tomu, že se zadavatelé veřejných zakázek dožadovali poplatků od potenciálních dodavatelů za zpracování jejich nabídek v rámci výběrového řízení; poznamenává, že takovéto poplatky mohou být pro malé podniky limitující a žádá proto Komisi, aby tento bod zvážila při zpracování svého poradního dokumentu k provádění pozměněné směrnice o zadávání veřejných zakázek koncem tohoto roku;

54.

je toho názoru, že ekologickou inovaci je možno podpořit i využitím kupní síly veřejných rozpočtů, neboť ekologicky orientované zadávání veřejných zakázek by mohlo pomoci vytvořit kritický objem produkce tak, aby ekologicky smýšlející podniky mohly vstoupit na trh v mnohem větší míře než nyní, což je něco, co prospěje i malým a středním podnikům v Evropě, které jsou v tomto odvětví velmi aktivní;

55.

zdůrazňuje používání rozpočtových pobídek investování do rizikového kapitálu, využívání prostředků z Evropského investičního fondu a strukturálních fondů, které by mohly přispět k budování domácí báze investorů rizikového kapitálu;

56.

zastává názor, že v souvislosti s financováním a riziky souvisejícími s podnikáním je nezbytné, aby se malým a středním podnikům dostalo kompletních a spolehlivých informací o možných formách sdílení rizik;

57.

považuje malé a střední podniky za zásadní součást evropského hospodářství a je toho názoru, že v zájmu využití jejich potenciálu v oblasti výzkumu a vývoje je nutné upravit 7. rámcový program EU tak, aby umožnil účast i menších výzkumných ústavů, a vyhradit proto finance pro malé a střední podniky a skupiny malých podniků a laboratoří;

58.

schvaluje přístup, který zaujala Evropská rada na svém bruselském zasedání v březnu 2006, aby se usnadňoval a rozšiřoval přístup podniků k půjčkám Evropské investiční banky, zejména pro malé a střední podniky;

NPR v akci

59.

naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost opatřením pro malé a střední podniky v rámci jejich národních plánů reforem s ohledem na to, že úspěch bude záviset na široké účasti a konzultaci s podnikatelskými organizacemi malých a středních podniků, aby se ověřila jejich účinnost;

60.

lituje ztráty konkrétního rozměru, který byl přítomen v Evropské chartě pro malé podniky, a naléhá na Komisi, aby nabídla členským státům možnost pořádat dvoustranné konference (se zúčastněnými subjekty na vnitrostátní úrovni) o postupu konkrétních opatření pro malé a střední podniky při přípravě výročních zpráv o národních plánech reforem;

61.

lituje nedostatečné koordinace přístupu mezi národními plány reforem jednotlivých členských států;

62.

zdůrazňuje význam předkládání zpráv a komunikace o úspěších a neúspěších národních plánů reforem;

63.

naléhavě vyzývá členské státy, aby vyjasnily, jak hodlají postupovat při uskutečňování cílů, které si v rámci národních plánů reforem stanovily;

*

* *

64.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.


(1)  Úř. věst. L 205, 6.8.2005, s. 28.

(2)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, p. 25.

(3)  Přijaté texty, P6_TA(2006)0265.

(4)  Úř. věst. L 385, 31.12.1994, s. 14.

(5)  Přijaté texty, P6_TA(2006)0230.

(6)  Přijaté texty, P6_TA(2006)0243.

(7)  Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006, s. 599.

(8)  Přijaté texty, P6_TA(2006)0022.

(9)  Přijaté texty, P6_TA(2006)0079.

(10)  Přijaté texty, P6_TA(2006)0092.

(11)  Přijaté texty, P6_TA(2006)0110.

(12)  Přijaté texty, P6_TA(2006)0301.