7.12.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 297/1

Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů

(2006/C 297/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

Berouc v úvahu, že:

—	kulturní dědictví, kulturní obsah a vyjádření ztělesňují a rozšiřují společné a základní hodnoty Evropské unie a jsou výrazem evropské kulturní a jazykové rozmanitosti;

—

kulturní obsah hraje významnou společenskou a hospodářskou úlohu. Mezi občany, jakož i výzkumnými pracovníky, existuje skutečná poptávka po digitalizovaném obsahu. Digitalizace a dostupnost on-line může u našeho kulturního dědictví podnítit tvořivé úsilí a podpořit činnosti v jiných oblastech, jakými jsou například vzdělávání a cestovní ruch, a tím zvýšit konkurenceschopnost a růst v celé Evropě v souladu s Lisabonskou strategií;

—

aby nedošlo ke zdvojování úsilí a bylo dosaženo součinnosti, je třeba koordinované akce na úrovni Společenství; tato akce však musí vzít v úvahu, že současné úrovně pokroku a koordinace v jednotlivých členských státech v oblasti digitalizace obsahu a uchovávání digitálních záznamů se značně liší, stejně jako vnitrostátní priority v těchto oblastech;

1. VÍTÁ

—	sdělení a doporučení Komise o „digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů“ jakožto součásti strategie i2010: iniciativa „digitální knihovna“;

2. SCHVALUJE

—	základní strategické cíle a hlavní prvky doporučení Komise o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů;

—

vizi Evropské digitální knihovny, která má být společným mnohojazyčným přístupovým bodem k digitálně šířenému kulturnímu dědictví Evropy tj. dědictví, které se nachází na různých místech a u různých subjektů, poskytující příznivé prostředí pro všechny druhy kulturních materiálů (texty, audiovizuální díla, muzejní exponáty, archivní záznamy atd.) a zaměřené na rychlé zpřístupňování co největšího množství zdrojů pro uživatele;

3. UZNÁVÁ

—	různorodé úsilí, které je vyvíjeno v členských státech za účelem digitalizace archivů, knihoven a muzeí a jejich zpřístupnění on-line, jakož i různou úroveň pokroku;

—	významnou koordinační činnost ze strany Skupiny národních zástupců pro digitalizaci za účelem výměny zkušeností členských států a sledování dosaženého pokroku, mimo jiné prostřednictvím dynamického akčního plánu (1);

—	potřebu zakotvit tuto koordinační činnost v institucionálním rámci Společenství;

4. ZDŮRAZŇUJE

—

nepostradatelnou technickou práci, vykonanou na evropské úrovni Konferencí evropských národních knihovníků (CENL):

—	při organizaci a zřízení Evropské knihovny (TEL), která je bránou ke společným zdrojům národních knihoven v celé Evropě;

—	při vykonávání další práce směřující k vytvoření Evropské digitální knihovny;

—	probíhající práce na projektech Michael (2) a Michael Plus, které spočívají v popisu a propojování digitálních kulturních sbírek muzeí, knihoven a archivů různých členských států a v poskytování přístupu k těmto sbírkám;

—	že příští činnost by měla být založena na těchto a příbuzných iniciativách s cílem dosáhnout vyvážené spolupráce mezi knihovnami, muzei a archívy;

—	že Evropská digitální knihovna může od samého počátku provádění koncepčních a technických příprav pro veškeré druhy kulturního materiálu (texty, audiovizuální díla, muzejní předměty, archivní záznamy atd.) využít v úvodních fázích možnosti dané významným množstvím vícejazyčných textových materiálů;

—	význam vykonávání práce v oblasti digitalizace, uchovávání a dostupnosti obsahu při naprostém dodržování mezinárodních právních předpisů a právních předpisů Společenství v oblasti duševního vlastnictví;

5. BERE NA VĚDOMÍ

—	záměr Komise uskutečnit studie týkající se pokroku při digitalizaci kultury v Evropské unii, socioekonomického dopadu dlouhodobého uchovávání digitalizovaných zdrojů a socioekonomického dopadu zdrojů veřejného sektoru;

—	záměr Komise spolufinancovat síť středisek kompetencí zaměřenou na digitalizaci a uchovávání digitálních záznamů na základě 7. rámcového programu pro výzkum a vývoj;

6. VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY

—	se věnovaly otázkám souvisejícím s digitalizací kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů, uvedeným v doporučení Komise, a zejména pak hlediskům zdůrazněným v těchto závěrech;

—

v rámci prvních kroků, v souladu s přiloženým orientačním časovým harmonogramem uvedeným v příloze a berouce v úvahu odlišnou počáteční situaci v členských státech,

—	posílily národní strategie a cíle týkající se digitalizace a uchovávání digitálních záznamů;

—	přispívaly Evropské digitální knihovně, která představuje společný mnohojazyčný přístupový bod ke kulturnímu dědictví šířenému Evropou;

—	zlepšily rámcové podmínky pro digitalizaci kulturního materiálu, jeho dostupnost on-line a uchovávání digitálních záznamů;

—	posílily koordinaci na vnitrostátní úrovni a mezi členskými státy ohledně souvisejících otázek;

—	přispěly k účinnému posouzení pokroku na evropské úrovni.

7. VYZÝVÁ KOMISI,

—

aby v rámci prvních kroků a v souladu s přiloženým orientačním harmonogramem uvedeným v příloze

—	povzbudila a koordinovala činnost týkající se Evropské digitální knihovny, jakožto společného mnohojazyčného přístupového bodu k digitalizovanému kulturnímu dědictví šířeného Evropou;

—

přispěla ke zlepšení koordinace politiky týkající se digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů, zejména prostřednictvím vytvoření skupiny představitelů členských států, která bude pokračovat v koordinační práci Skupiny národních zástupců pro digitalizaci v institucionálním rámci Společenství, zabezpečí návaznost, včetně účinných přechodných opatření, a využije získané zkušenosti a odborné poznatky;

—	řešila rámcové podmínky pro digitalizaci, dostupnost on-line a uchovávání digitálních záznamů;

—	vyhodnotila celkový pokrok dosažený členskými státy v příslušných oblastech s přihlédnutím k jejich rozdílnému počátečnímu stavu; a vyhodnotila celkový pokrok učiněný ve vztahu k Evropské digitální knihovně a podala Radě v tomto smyslu zprávu.

(1) Dynamický akční plán pro koordinaci EU zaměřenou na digitalizaci kulturního a vědeckého obsahu.

(2) Vícejazyčný inventář kulturního dědictví v Evropě.

PŘÍLOHA

PRIORITNÍ ČINNOSTI A ORIENTAČNÍ ČASOVÝ HARMONOGRAM (1)

A. ČINNOSTI A CÍLE PRO ČLENSKÉ STÁTY

Posílit národní strategie a cíle týkající se digitalizace a uchovávání digitálních záznamů prostřednictvím:

vypracování a aktualizace plánů a národních strategií pro digitalizaci kulturního materiálu	2007
zavedení národních strategií pro dlouhodobé uchovávání a ukládání záznamů	Polovina roku - 2008
stanovení kvantitativních a kvalitativních cílů, včetně souvisejícího finančního plánování v rámci víceletého období pro ukládání, digitalizaci, dlouhodobé uchovávání kulturního materiálu a přístup k němu on-line	2007
posouzení, a případně zahájení a podpory partnerství veřejného a soukromého sektoru pro digitalizaci	2007-2008

Posílit koordinaci uvnitř členských států a mezi nimi prostřednictvím:

stanovení vnitrostátních mechanismů pro koordinaci aktivit zaměřených na digitalizaci v oblasti kulturního obsahu, a to i na regionální a místní úrovni	2007
výměny informací s jinými členskými státy za účelem dosažení součinnosti, zabránění roztříštěnosti a zdvojování činností	2007-2008
vypracování společných kriterií pro výběr materiálu, který je třeba digitalizovat, aby bylo dosaženo přidané hodnoty na evropské úrovni	2007

Přispět Evropské digitální knihovně prostřednictvím:

přípravy plánů a podnětů pro kulturní instituce tak, aby vkládaly stávající a nově digitalizované materiály do Evropské digitální knihovny	2007
podporování soukromých držitelů obsahu kulturních materiálů, aby zpřístupnily své statky chráněné autorským právem pro vyhledávání a zpřístupnily je prostřednictvím společného mnohojazyčného přístupového bodu	2008-2009
dohod nebo kolektivních dohod mezi držiteli práv a kulturními institucemi, jako jsou např. archívy, knihovny či muzea, umožňujících, aby materiály, na které se vztahuje ochrana podle autorského práva, tyto instituce zpřístupnily za smluvních podmínek on-line	2009

Přispět k účinnému posouzení pokroku na evropské úrovni prostřednictvím:

vyhodnocení výsledků a zkušeností získaných na úrovni členských států	jaro roku 2008
informování Komise o těchto výsledcích a zkušenostech a o návazných opatřeních přijatých ve vztahu k jednotlivým částem doporučení Komise a těchto závěrů o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů	jaro roku 2008

Zlepšit rámcové podmínky pro digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnost on-line a uchovávání digitálních záznamů prostřednictvím:

stanovení a zahájení činnosti v zájmu odstranění překážek ve vnitrostátním právu ve vztahu k digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line, a to včetně pro studijní, výzkumné nebo jiné účely za příslušných podmínek	2008
zavedení mechanismů pro usnadnění digitalizace a přístupu on-line k osiřelým dílům (tj. dílům chráněným autorským právem, jehož nositele je obtížné nebo dokonce nemožné určit) a k již nevydávaným či nešířeným dílům při naprostém dodržování práv a zájmů vlastníků obsahu	2008
zavedení právního nebo jiného účinného rámce na podporu digitálního uchovávání toto by mělo zahrnovat uchovávání digitalizovaného kulturního materiálu právně zmocněnými institucemi, využívání možností webových stránek těmito institucemi, přičemž se zohlední mimo jiné právo Společenství na ochranu údajů, jakož i vícenásobné množení a migrace tohoto materiálu	2009
podpory kulturních institucí za účelem zavedení příslušných technických norem pro digitální uchovávání v rámci organizace pracovních postupů týkajících se digitalizace	2008

B. ČINNOSTI A CÍLE PRO KOMISI

Podpořit a koordinovat činnost týkající se Evropské digitální knihovny prostřednictvím:

koordinace a podpory úsilí směřujícího ke zřízení společného mnohojazyčného přístupového bodu pro šíření kulturních materiálů	2007 a dále
koordinace a podpory činností směřujících k vyřešení otázek souvisejících se standardizací za účelem dosažení interoperability a činností směřujících k účinnému vyřešení otázky mnohojazyčného přístupu	2007-2008
poskytnutí prostoru pro jednání se soukromým sektorem a příslušnými organizacemi za účelem stanovení zásad poskytování materiálu pro společný přístupový bod	2007-2008
poskytnutí finančních a jiných zdrojů činnostem na evropské úrovni; formou podpory v rámci sedmého rámcového programu síti středisek kompetence pro digitalizaci a digitální uchovávání v Evropě, s plným zohledněním rozdílných možností členských států a zvláštních charakteristických rysů jednotlivých forem kulturního obsahu; podpory technologií v rámci sedmého rámcového programu, které poskytují základ inovačních služeb a které by mohly být začleněny do společného mnohojazyčného přístupového bodu	2007 a dále

Přispět k lepší koordinaci politiky týkající se digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů prostřednictvím:

sledování činností vykonávaných členskými státy a podporou spolupráce mezi členskými státy	2007 a dále
pomoci členským státům v zájmu zjištění problémů a sledování oblastí bránících dalšímu vývoji a v případě potřeby navržením opatření na zahájení procesu digitalizace	2008-2009
zřízení skupiny složené z odborníků jmenovaných členskými státy, která bude pokračovat v koordinačních činnostech Skupiny národních zástupců pro digitalizaci v institucionálním rámci Společenství, přičemž zabezpečí návaznost – včetně účinných přechodných opatření – a využije získané zkušeností a odborné poznatky .	2007

Vyřešit rámcové podmínky prostřednictvím:

návrhů řešení týkajících se některých konkrétních otázek autorských práv jako jsou např. osiřelá díla (tj. díla chráněná autorským právem, jehož nositele je obtížné nebo dokonce nemožné určit) a již nevydávaná díla, a zajištěním jejich účinnosti v přeshraničních případech	2008-2009
návrhů nápravných opatření na evropské úrovni, které budou vycházet ze zjištěných příčin problematických oblastí, nedosáhne-li „pružná koordinace“ očekávaných výsledků	2008-2009

Zhodnotit celkový pokrok na evropské úrovni prostřednictvím:

sledování pokroku v členských státech a vývoje směrem k Evropské digitální knihovně s využitím kvantitativních i kvalitativních ukazatelů založených na údajích získaných na vnitrostátní a evropské úrovni	2007 a dále
předložení zprávy o pokroku v členských státech a o pokroku týkajícího se společného mnohojazyčného přístupového bodu, a zejména vyhodnocením míry úspěšnosti „pružné koordinace“	2008

(1) Navrhovaný časový harmonogram pro činnosti a cíle představuje orientační rámec pro členské státy a Komisi, avšak nemá závaznou povahu.

7.12.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 297/6

Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o provádění společných cílů v oblasti účasti a informovanosti mládeže v zájmu podpory jejího aktivního evropského občanství

(2006/C 297/02)

RADA EVROPSKÉ UNIE A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ ZASEDAJÍCÍ V RADĚ

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V usnesení ze dne 27. června 2002 (1) Rada přijala otevřenou metodu koordinace jako nový rámec evropské spolupráce v oblasti mládeže a schválila čtyři prioritní oblasti mládeže, zdůrazněné v Bílé knize Komise z listopadu roku 2001 nazvané „Nový podnět pro mládež“, a to účast, informovanost, dobrovolné činnosti a lepší poznání mládeže a porozumění jí.

(2)	V usnesení ze dne 25. listopadu 2003 (2) Rada přijala společné cíle v oblasti účasti a informovanosti mládeže podle otevřené metody koordinace a souhlasila s tím, že do konce roku 2005 předloží zprávu o provádění těchto cílů.

(3)	V březnu roku 2005 Evropská rada (3) přijala Evropský pakt mládeže jako jeden z nástrojů přispívajících k dosažení lisabonských cílů.

(4)	V usnesení ze dne 24. května 2005 (4) o provádění společných cílů v oblasti informovanosti mládeže Rada souhlasila s tím, že se zaměří na posílení tvorby sítí mezi informačními strukturami orientovanými na mládež a na průběžné vzdělávání těch, kdo se informovaností mládeže zabývají.

(5)	V usnesení ze dne 24. května 2005 (5) o zvyšování účasti mladých lidí v systému zastupitelské demokracie Rada souhlasila s tím, že v roce 2006 uskuteční zasedání s cílem přezkoumat pokrok ohledně tohoto cíle na základě vnitrostátních zpráv o prioritě týkající se účasti.

(6)	V usnesení ze dne 24. května 2005 o hodnocení akcí provedených v rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (6) Rada souhlasila s opatřeními, jimiž se dále rozvinou pravidla pro provádění otevřené metody koordinace.

(7)	V usnesení ze dne 15. listopadu 2005 (7) o řešení problémů mladých lidí Rada vyzvala Komisi, aby vyvinula strukturovaný dialog a vybídla Komisi i členské státy k vyhodnocení rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže v roce 2009.

(8)

Ve sdělení ze dne 20. července 2006 (8) Komise navrhla potvrdit důležitost a platnost společných cílů v oblasti účasti a informovanosti mládeže a upravit a zintenzívnit provádění přijatých směrů činnosti. Komise rovněž navrhla konkrétní kroky pro vybudování strukturovaného dialogu s mládeží a pro posílení řízení otevřené metody koordinace,

berouce na vědomí, že

Evropská informační a poradní agentura stanoví ve své Evropské chartě informací pro mládež řadu směrů pro minimální normy a opatření pro kvalitu, které mohou sloužit jako prvky komplexního, souvislého a koordinovaného přístupu k činnostem souvisejícím s informovaností mládeže, jež jsou součástí politiky mládeže.

Ve své revidované Evropské chartě Rady Evropy o účasti mladých lidí na místním a regionálním životě zdůrazňuje Rada Evropy důležitost vytvoření podmínek pro skutečný dialog a partnerství mezi mladými lidmi a místními a regionálními orgány a umožnění mladým lidem a jejich zástupcům stát se plnohodnotnými činiteli v rámci politik, které se jich týkají,

ZDŮRAZŇUJÍ, ŽE:

1.	politiky ES týkající se mládeže a generací by měly reagovat na socioekonomické a kulturní výzvy, jež plynou z klesajícího podílu mladých lidí v evropské populaci;

2.	transsektorální politiky mládeže mají velký význam pro účinné provádění cílů Lisabonské strategie pro růst, zaměstnanost a politiky v oblasti občanství;

3.	společné priority pro oblast účasti a informovanosti mládeže poskytly podnět národním politikám mládeže a i nadále nenahraditelně přispívají k rozvoji aktivního občanství mladých lidí, zejména těch s omezenými příležitostmi;

4.	organizace mládeže hrají klíčovou roli v usnadňování a prosazování účasti mládeže a v podpoře mladých lidí při uplatňování jejich plného potenciálu;

5.	pro rozvoj politik mládeže je nezbytné zapojit mladé lidi, ať už jedince aktivní v práci s mládeží a v organizacích mládeže nebo vědce zabývající se oblastí mládeže – s ohledem na oblast jejich kompetencí – do jednání o tvorbě politik, pokud jde o záležitosti, jež mají na mladé lidi vliv;

6.	pojetí aktivního občanství by se mělo rozšířit tak, aby nezahrnovalo pouze sociální a politický rozměr, nýbrž i kulturní a hospodářské aspekty a aspekty technologického rozvoje;

7.	různé existující formy aktivního občanství by měly být považovány za příležitost k posilování demokracie a přinášení nových témat politické agendy;

8.	otevřená metoda koordinace v oblasti mládeže by měla být při vývoji národních programů a strategií politiky mládeže posilována coby prostředek lepšího provádění společných cílů,

SOUHLASÍ S TÍM, ŽE:

1.	je potvrzena důležitost a platnost společných cílů v oblasti účasti a informovanosti mládeže přijatých v roce 2003;

2.	směry činnosti přijaté v zájmu společných cílů v oblasti účasti a informovanosti mládeže, popsané v příloze tohoto dokumentu, budou přijaty a zlepšeny;

3.	fóra pro dialog s mladými lidmi, ať už jde o jedince aktivní v práci s mládeží a v organizacích mládeže nebo vědce zabývající se oblastí mládeže, by měla být lépe strukturována a dále rozvíjena, od místní až po evropskou úroveň;

4.	názory a problémy mládeže by měly být při procesech dialogu zohledňovány jak postupem zdola nahoru, tak i shora dolů, aby se zajistilo, že budou zahrnuty ty aspekty života mladých lidí, které oni sami považují za důležité;

5.	tomuto strukturovanému dialogu jakož i jeho výsledku by měla být věnována patřičná pozornost při tvorbě politiky na příslušných úrovních;

6.	mělo by být ustaveno neformální fórum složené ze zástupců mládeže, stávajícího a budoucího předsednictvím Rady, Evropského parlamentu a Komise, které by se mělo pravidelně scházet […], s cílem zlepšit soudržnost a návaznost mezi jednotlivými agendami v oblasti mládeže;

7.	aby se u mládeže více rozvinul smysl pro evropské občanství, měly by být využity další iniciativy, jako je Plán D pro demokracii, dialog a diskusi, vypracovaný Komisí (9);

prioritními tématy, která by se měla projednat do roku 2009 v rámci tohoto strukturovaného dialogu, jsou sociální začlenění a rozmanitost v roce 2007, interkulturní dialog v roce 2008 a perspektivy další spolupráce v oblasti mládeže v roce 2009. Tyto otázky by měly být projednávány paralelně s prioritními tématy řešenými v rámci otevřené metody koordinace v oblasti mládeže a Evropského paktu mládeže, jakož i s horizontálními prioritami, které byly dohodnuty v oblasti mládeže, např. s bojem proti diskriminaci a se zdravím. Tato témata budou dále vymezena jednotlivými předsednictvími v souladu s jejich programy,

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY, ABY

1.	do konce března 2007 určily směry činnosti v oblasti účasti a informovanosti, na které se hodlají soustředit, a stanovily konkrétní opatření či akční plány pro jejich provádění;

2.	sestavily přípravné mechanismy a mechanismy následné činnosti pro zajištění účinného provádění společných cílů ve spolupráci s příslušnými stranami, mimo jiné s mládeží, organizacemi mládeže, vědci zabývajícími se oblastí mládeže a s místními a regionálními orgány;

3.	podporovaly u regionálních a místních orgánů, organizací mládeže a u mládeže samotné společné cíle v oblasti účasti a informovanosti a úzce spolupracovaly s regionálními a místními orgány s cílem zajistit provádění těchto cílů v co nejúplnějším rozsahu;

4.	na konci roku 2008 uvedly v rámci informování o společných cílech přispívajících k lepšímu poznání mládeže a jejímu porozumění, jak byly realizovány určené směry činnosti pro společné cíle v oblasti účasti a informovanost mládeže.

BEROU NA VĚDOMÍ, ŽE KOMISE HODLÁ:

1.	zahájit průzkum Eurobarometr zaměřený na mládež;

2.	podněcovat evropské informační sítě mládeže (10) v zájmu podpory strukturovaného dialogu;

3.	dále rozvíjet Evropský portál pro mládež:

4.	společně s příslušnými partnery zúčastněných zemí a za účasti komisařů a zástupců dalších evropských orgánů pravidelně pořádat Evropský týden mládeže, kterému budou pokud možno vždy předcházet konzultace na Evropském portálu pro mládež;

5.	zajišťovat setkání s mladými lidmi, kteří obvykle nemají kontakt s evropskými orgány.

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY

1.	zajistily, aby proces otevřené metody koordinace byl i nadále otevřený a transparentní a aby informace získané tímto procesem byly využívány co nejlépe;

2.	rozvíjely a podporovaly průběžný a strukturovaný dialog s cílem zajistit včasné a účinné příspěvky ze strany mladých lidí a dalších důležitých činitelů v oblasti mládeže zaměřené na formulaci politik důležitých pro život mladých lidí;

3.	spolupracovaly na budování tohoto strukturovaného dialogu s příslušnými stranami, mimo jiné s místními a regionálními orgány, jakož i se vzdělávacími institucemi a nevládními organizacemi;

4.	usilovaly o zajištění toho, aby strukturovaný dialog svedl dohromady strany, které se přímo i nepřímo zabývají problematikou mládeže, a tím umožnily soudržnější a transsektorální přístup k těmto otázkám;

5.	podporovaly inkluzívní přístup k tomuto dialogu, do něhož budou zapojeni mladí lidé činní v rozličných a inovativních formách aktivního občanství, neorganizovaní mladí lidé a mladí lidé s omezenými příležitostmi, a aby vytvářely podmínky pro rovnou účast všech mladých lidí;

6.	podporovaly činnosti zahrnující vzájemné učení o účasti a informovanosti mládeže a aby do těchto činností případně zapojily evropské země, které nejsou členy EU;

7.	vytvořily na dobrovolné bázi pracovní skupinu na evropské úrovni, která zváží praktické prostředky hodnocení dopadu plnění společných cílů v oblasti účasti a informovanost mládeže. Komise se vyzývá, aby o výsledcích dosažených v rámci této pracovní skupiny informovala Radu;

8.	co nejlépe využívaly program „Mládež v akci“ 2007 – 2013, a tím podporovaly uvedený strukturovaný dialog;

9.	projednaly provádění tohoto strukturovaného dialogu na vnitrostátní i evropské úrovni v souvislosti s hodnocením rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže v roce 2009.

(1) Úř. věst. C 168, 13. 7. 2002, s. 2.

(2) Úř. věst. C 295, 5.12.2003, s. 6.

(3) 7619/1/05. Závěr 37.

(4) Úř. věst. C 141, 10.6.2005, s. 5.

(5) Úř. věst. C 141, 10.6.2005, s. 3.

(6) Úř. věst. C 141, 10.6.2005, s. 1.

(7) Úř. věst. C 292, 24.11.2005, s. 5.

(8) Dokument 11957/06.

(9) Dokumenty 14775/05 a 9393/06.

(10) např. ERYICA, EURODESK a EYCA

PŘÍLOHA

OPATŘENÍ PRO POSÍLENÍ PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÝCH CÍLŮ V OBLASTI ÚČASTI A INFORMOVANOSTI MLÁDEŽE

S ohledem na okolnosti a na priority každého členského státu a aniž jsou dotčeny různé povinnosti vnitrostátních, regionálních a místních orgánů v rámci členských států, je možno se řídit následujícím seznamem směrů činností, jenž není vyčerpávající:

INFORMOVANOST

1. Přístup mladých lidí k informačním službám

a)	vytvořit a podporovat – zejména prostřednictvím zlepšené koordinace informačních služeb na svém území – soudržné a souhrnné informační strategie zabývající se všemi otázkami důležitými pro mládež;

b)	vyvinout internetové informační a poradenské služby a další inovativní přístupy k informovanosti mládeže, např. mobilní jednotky pro informovanost mládeže, a usnadnit tak přístup k informacím mladým lidem s omezenými příležitostmi;

2. Kvalitní informace

c)	poskytovat osobám odpovědným za informovanost mládeže příležitosti ke vzdělávání a odborné přípravě;

d)	dále rozvíjet individuální informační a poradenské služby;

e)	rozvíjet informační a poradenské služby pro mládež, přizpůsobené potřebám mladých lidí, a využívat ty informační kanály, jež jsou mládeží používány nejčastěji;

f)	co nejlépe využít stávající pokyny pro minimální normy kvality nebo vyvinout normy kvality s cílem zajistit vysoce kvalitní informace;

g)	zlepšit hodnocení kvality informací;

h)	snažit se zajistit, aby výsledky výzkumu v oblasti mládeže byly k dispozici ve srozumitelné formě, snadno přístupné uživateli.

3. Účast mladých lidí na činnostech spojených s informovaností

i)	podporovat organizace mládeže v šíření informací o své klíčové úloze v budování občanské společnosti;

j)	zvyšovat účast mládeže v budování a hodnocení strategií veřejné informovanosti;

k)	podporovat účast mladých lidí na shromažďování, produkování a rozšiřování informací na ně zaměřených a pro ně zajímavých a dále na souvisejících poradenských činnostech.

ÚČAST

1. Účast mládeže na občanském životě

a)	vytvářet vhodné podmínky pro působení organizací mládeže a akčních skupin mládeže, například prostřednictvím finanční podpory či poskytování zařízení pro jejich aktivity;

b)	podporovat zajišťování široké škály rovných příležitostí pro zapojení všech mladých lidí;

c)	podporovat mládež a organizace mládeže v budování globálních partnerství;

d)	identifikovat nové formy účasti a podpořit pilotní projekty na posílení těchto nových forem;

e)	podporovat strukturovaný dialog s mladými lidmi o otázkách, které se jí dotýkají, a zapojit přitom do konzultačního procesu národní rady mládeže i mladé lidí činné v nových formách aktivního občanství, jako jsou sítě a akční skupiny;

f)	podporovat rozvoj místních participačních struktur, jako jsou rady mládeže, jež systematicky zapojují mládež do místních rozhodovacích orgánů, podporovat tvorbu sítí mezi nimi a podněcovat podporu ze strany regionálních a místních orgánů;

g)	zajistit systematické konzultování mládeže ohledně otázek, které se jí týkají, a podporovat rozvoj a uskutečňování místních iniciativ mládež;

h)	vytvořit transsektorální politiky na vnitrostátní úrovni a zapojit do jejich provádění mladé lidi;

i)	zkoumat možnosti zakládání sdružení působících on-line;

j)	vyvíjet nástroje na podporu účasti, jako např. pokyny k participačním mechanismům nebo internetová fóra pro interaktivní účast na politikách.

2. Větší účast mládeže na systému zastupitelské demokracie

k)	rozvíjet konkrétní opatření pro větší zapojení mládeže do institucí zastupitelské demokracie, a to se zřetelem na hodnoty lidské důstojnosti, svobody, demokracie a rovnosti;

l)	lépe využívat informačních technologií pro usnadnění účasti mládeže ve volbách na místní, regionální, celostátní i evropské úrovni;

m)	případně zvážit diskusi na téma věkové hranice pro účast ve volbách a plně přitom využít zkušenosti získané v některých členských státech;

3. Podpora různých forem učení se aktivní účasti

rozvíjet součinnost s opatřeními uskutečňovanými v oblasti vzdělávání. Na evropské úrovni toho lze dosáhnout prostřednictvím užších vazeb na otevřenou metodu koordinace v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. V rámci členských států by na vnitrostátní, regionální a místní úrovni měla být vyvinuta vhodná opatření, jako např. iniciativy aktivního občanství v rámci škol;

poskytovat mladým lidem příležitosti neformálního učení, jimiž se zvýší jejich účast na rozvoji občanské společnosti a posílí se vazby mezi školami a občanskou společností, organizacemi mládeže a prací s mládeží na místní úrovni. Zvláštní pozornost by měla být věnována lidem s omezenými příležitostmi;

p)	rozvíjet, hodnotit a šířit osvědčené postupy v oblasti výchovy k demokracii a účasti mládeže.

7.12.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 297/14

Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES

Případy, k nimž Komise nevznáší námitku

(Text s významem pro EHP)

(2006/C 297/06)

Datum přijetí rozhodnutí

12. 10. 2006

Podpora č.

N 53/06

Členský stát

Belgie

Region

Flandry

Název

„Proefproject van het Vlaamse Gewest voor subsidies voor het vervoer van containers via binnenvaart en estuaire vaart van en naar de Vlaamse kusthavens”.

Právní základ

Besluit van de Vlaamse regering tot toekenning van een toelage voor het transport via binnenvaart en estuaire vaart van de Vlaamse kusthavens naar het hinterland

Druh opatření

Režim podpory

Cíl

—	dosáhnout převodu silniční dopravy na vnitrozemskou plavbu;

—	vynahradit vnější náklady, které silniční dopravě nevznikají;

—	podnítit dostatečný objem přepravy zboží i po skončení počátečního období, aby bylo možné provozovat pravidelné linky kontejnerové přepravy mezi vlámskými pobřežními přístavy a vnitrozemím bez nutných zásahů státu.

Forma podpory

Přímá dotace

Rozpočet

6 240 776 EUR na tři roky

Míra podpory

20 % z celkových nákladů na stavbu a rekonstrukci plavidel vhodných pro ústí řek, 1,14 % jako podpora na zahájení činnosti a 3,16 % z celkových nákladů na dopravu jedné jednotky TEU, jejíž místo určení se nachází v oblasti Flander nebo Porýní

Délka trvání programu

2006-2008

Hospodářská odvětví

Vnitrozemská plavba

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Region Flandry prostřednictvím agentury Waterwegen en Zeekanaal S.A.

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

13. 9. 2006

Podpora č.

N 223/06

Členský stát

Francie

Region

Martinique

Název

Régime d'aides sociales à caractère individuel au profit de certaines catégories de passagers des liaisons aériennes régulières entre la Martinique et la métropole, en application de l'article 60 de la loi no 2003-660 du 21 juillet 2003 de programme pour l'outre-mer

Právní základ

Article 60 de la loi no 2003-660 du 21 juillet 2003 de programme pour l'outre-mer; décret no 2004-100 du 30 janvier 2004 relatif à la dotation de continuité territoriale instituée par l'article 60 de la loi de programme pour l'outre-mer; arrêté du 7 février 2006 fixant pour l'année 2006 la répartition de la dotation de continuité territoriale instituée par l'article 60 de la loi de programme pour l'outre-mer; délibération du conseil régional de la Martinique no 04-1012 du 15 juin 2004 portant dispositif de continuité territoriale; délibération du conseil régional de la Martinique no 04-1711 du 6 octobre 2004 portant autorisation de signer des conventions avec les agences de voyage dans le cadre de la mise en place du dispositif de continuité territoriale; délibération du conseil régional de la Martinique no 05-1742 du 25 octobre 2005 portant modification du dispositif d'aide au voyage aérien

Název opatření

Režim podpory.

Cíl

Zlepšit mobilitu rezidentů Martiniku mezi ostrovem a metropolitní Francií.

Forma podpory

Proplacení zpáteční letenky ve výši 50 %

Rozpočet

Přibližně 5 milionů EUR za rok

Míra podpory

50 % z ceny zpáteční letenky

Délka trvání programu

10 let

Hospodářská odvětví

Letecká doprava

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Conseil régional de la Martinique — Hôtel de Région — Plateau Roy-Cluny

Rue Defferre — BP 601 F-97200

Fort-de-France

Další informace

Zpráva

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

4. 7. 2006

Podpora č.

N 279/06

Členský stát

Slovensko

Název

SEN Films s.r.o.

Právní základ

a)	Zákon č. 523/2004 Z. z. o rozpočtových pravidlách verejnej správy a o zmene a doplnení niektorých zákonov,

b)	Zákon č. 231/1999 Z. z. o štátnej pomoci v znení zákona č. 203/2004 - § 4 ods. 1, písm. d),

c)	Výnos MK SR - 12947/05-110/30493 zo 16. novembra 2005 o poskytovaní dotácií v pôsobnosti MK SR

Název opatření

Individuální podpora

Cíl

Režim podpory na rozvoj kultury

Forma podpory

Přímá dotace

Rozpočet

Předpokládané roční výdaje 9 mil. SKK; Celková částka plánované podpory 30,6 mil. SKK

Míra podpory

29,4 %

Délka trvání programu

31. prosinec 2006

Hospodářská odvětví

Rekreační, kulturní a sportovní odvětví

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky, Námestie SNP č. 33, SK-813 31 Bratislava 1

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

12. 10. 2006

Podpora č.

N 348/2006

Členský stát

Nizozemsko

Název

Overgangsbudget voor de liberalisatie van de markt voor inburgeringscursussen voor recente immigranten

Právní základ

Artikel 60 Wetsvoorstel

Ministeriële Regeling

Kamerstukken 2005-2006 30308 nr. 2 & 3.

Název opatření

Režim podpory

Cíl

Rozvoj odvětví

Forma podpory

Přímá dotace

Rozpočet

Předpokládané roční výdaje: 2007: 62 mil. EUR, 2008: 40 mil. EUR, 2009: 20 mil. EUR; Celková částka plánované podpory 122 mil. EUR

Délka trvání programu

1. leden 2007 – 31. prosinec 2009

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Ministerie van Onderwijs, Cultuur en Wetenschap

Postbus 16375, 2500 BJ Den Haag, Nederland

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí	13. 9. 2006
Podpora č.	N 387/06
Členský stát	Slovenská republika
Region	Nitriansky kraj
Název	Renty (t. j. odškodnenia za pracovné úrazy a choroby z povolania) pre Hornonitrianske bane Prievidza, a.s. Prievidza
Právní základ	Článok 7 nariadenia Rady (ES) č. 1407/2002 o štátnej pomoci pre uhoľný priemysel v kombinácii s číslom 1 písm. f) prílohy k nariadeniu
Druh opatření	Jednotlivá podpora
Cíl podpory	Vyrovnání „závazků zděděných z minulosti“
Forma podpory	Přímá platba
Rozpočet	39,9 milionů SKK
Doba trvání	1. 1. 2005 – 31. 12. 2005
Hospodářská odvětví	Uhelný průmysl
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu	Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí	7. 6. 2006
Podpora č.	N 622/2005
Členský stát	Nizozemsko
Název	Steunregeling voor de aanpassing van het Europese signaleringssysteem (ETCS) in series goederenlocomotieven
Právní základ	Regeling, houdende bepalingen voor de subsidiëring van ombouw en typekeuring van ETCS in goederenlocomotieven
Cíl	Poskytnout finanční podporu, pokud jde o náklady spojené s vybavením ETCS pro nákladní lokomotivy, které budou provozovány na nové trase Betuwe
Rozpočet	15 milionů EUR
Míra podpory	50 % způsobilých nákladů
Délka trvání programu	2006 — 2007

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí	13. 9. 2006
Podpora č.	NN 9/2006
Členský stát	Slovenská republika
Název	Státní podpora uhelnému průmyslu
Právní základ	Zákon č. 461/2003
Cíl	Uzavření dolů
Rozpočet	191 milionů SKK
Délka trvání	Období 2004 až 2010

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí	20. 4. 2004
Podpora č.	N. 54/2001
Členský stát	Itálie
Region	Provincia autonoma di Trento
Název	Provvidenze per gli impianti a fune e le piste da sci
Právní základ	Deliberazione della giunta provinciale n. 6749 del 12 giugno 1998, concernente provvidenze per gli impianti a fune e le piste da sci — anni 1999 e 2000
Název opatření	Režim podpory
Cíl	Rozvoj odvětví
Forma podpory	Přímá dotace
Rozpočet	Předpokládané roční výdaje 10,9 mil. EUR; Celková částka plánované podpory 21,8 mil. EUR
Míra podpory	45 %
Délka trvání programu	1. leden 1999 – 31. prosinec 2000
Hospodářská odvětví	Rekreační, kulturní a sportovní odvětví
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu	Provincia autonoma di Trento — Piazza Dante 15, I-38100 Trento

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

7.12.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 297/19

STÁTNÍ PODPORY – FRANCIE

Státní podpora C 47/2006 (ex N 648/2005) — Daňový úvěr na vývoj videoher

Výzva k předložení připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES

(Text s významem pro EHP)

(2006/C 297/07)

Dopisem ze dne 22. listopadu 2006, jehož kopie v závazném jazykovém znění je připojena k tomuto stručnému shrnutí, sdělila Komise Francii své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy ES ve věci výše uvedeného opatření.

Zúčastněné strany mohou zaslat své připomínky k opatřením, v jejichž věci Komise zahajuje řízení, a to do jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a připojeného dopisu, na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

Commission européenne

Direction générale de la Concurrence

Greffe Aides d'Etat

SPA 3 6/5

B-1049 Bruxelles

Fax: (32-2) 296 12 42

Tyto připomínky budou sděleny Francii. Zúčastněné strany podávající připomínky mohou písemně a s uvedením důvodů požádat o utajení své totožnosti.

SHRNUTÍ

1. POPIS OPATŘENÍ

Francouzské orgány oznámily dne 20. prosince 2005 návrh na daňový úvěr na vývoj videoher.

Podniky způsobilé k tomuto daňovému úvěru jsou studia specializovaná na vývoj videoher, která jsou buď nezávislými subjekty nebo dceřinými společnostmi vydavatele.Za způsobilé budou považovány videohry pro osobní počítače nebo hrací konzoly, mobilní nebo on-line hry, vzdělávací nebo zábavně-vzdělávací programy a za určitých podmínek i kulturní CD-ROMy, které splňují určitá kritéria.

Předem vyloučeny jsou hry obsahující scény pornografického nebo velmi násilného charakteru. Způsobilé videohry musí též splňovat jedno ze dvou následujících kritérií kulturní povahy:

1.	Jsou adaptací již existujícího díla z evropského kulturního dědictví a jsou vytvářeny na základě scénáře napsaného ve francouzštině.

Splňují „kritérium kvality a originality ztvárnění a představují přínos z hlediska evropské kulturní rozmanitosti a tvorby v oblasti videoher“. Posouzení tohoto kritéria bude spočívat v „přezkoumání kvality a originality obsahu, scénáře, hratelnosti, navigace a vizuálních, zvukových a grafických složek.“

Hry budou rovněž posuzovány z hlediska kulturně evropského charakteru. Evropský charakter videoher a tedy jejich způsobilost k poskytnutí daňového úvěru bude posuzována v rámci bodového hodnocení rozděleného do kategorií, přičemž body budou přidělovány jednotlivým pozicím zastoupeným v projektu, podle státní příslušnosti dané osoby k některému z členských států Evropské unie. Bodové hodnocení nebude zohledňovat místo, kam náklady směřují.

Způsobilé náklady budou zahrnovat náklady na zaměstnance (mzdy a sociální odvody), odpisy hmotného majetku s výjimkou nemovitostí, který bude přímo využíván pro vývoj schválených videoher, a jiné provozní náklady stanovené paušálně ve výši 75 % nákladů na zaměstnance.

Na tento základ, tvořený způsobilými náklady, bude aplikována sazba daňového úvěru. Sazba daňového úvěru je stanovena na 20 % z celkových způsobilých nákladů. Pokud částka, o kterou bude snížena daň za příslušné účetní období, přesáhne výšku splatné daně, bude tento rozdíl podniku refundován. Předběžný roční rozpočet na toto opatření je odhadován na 30 až 60 milionů EUR. Opatření má být podle plánu uplatňováno do 31. prosince 2008.

2. HODNOCENÍ OPATŘENÍ

Tento daňový úvěr selektivně zvýhodňuje určité podniky působící v odvětví výroby videoher a je financován ze státních zdrojů, neboť je poskytnut formou snížení daní. V tomto odvětví navíc existuje obchod mezi členskými státy. Oznámené opatření tudíž představuje státní podporu v smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

V prvé řadě se Komise musí přesvědčit, zda uvedené opatření neobsahuje žádnou doložku, která by byla v rozporu s ustanoveními Smlouvy o ES v jiných oblastech, než v oblasti státní podpory. Zdá se však, že za způsobilé náklady lze považovat pouze odpisy hmotného majetku a náklady na zaměstnance hrazené příjemcem daňového úvěru. Není zřejmé, zda a jak jsou zohledněny náklady subdodavatelských podniků, které mohou sídlit v jiných členských státech. Komise nemůže tedy posoudit, zda opatření nepředstavuje diskriminaci z hlediska místa, kam náklady směřují. Rovněž není jasné, zda francouzské pobočky evropských podniků, bez ohledu na právní formu těchto poboček, mohou využívat daňového úvěru.

Pokud jde o otázku slučitelnosti se společným trhem podle právních předpisů Společenství o státních podporách, francouzské orgány mají za to, že na oznámené opatření se vztahuje výjimka stanovená v čl. 87 odst. 3 písm. d) Smlouvy o ES. Aby mohlo být opatření podpory slučitelné se společným trhem ve smyslu tohoto článku, musí být odpovídajícím a přiměřeným způsobem určeno na pomoc kultuře.

Komise nevylučuje, že v případě některých videoher se může jednat o kulturní produkty ve smyslu článku 87 odst. 3 písm. d) Smlouvy o ES. Příslušné posouzení takových výrobků bude záviset na jejich obsahu a kritériích, které používají francouzské orgány.

Prvním kulturním kritériem navrženým francouzskými orgány je, že tyto videohry musí představovat adaptaci již existujícího díla z evropského kulturního dědictví. Na základě některých příkladů videoher, které podle francouzských orgánů splňují toto kritérium, se však zdá, že vymezení tohoto kritéria je velmi obecné a nezaručuje, že vybrané videohry budou skutečně adaptací již existujícího díla z evropského kulturního dědictví. Koncept evropského kulturního dědictví by tedy měl být upřesněn.

Videohry jsou také způsobilé, pokud splňují „kritérium kvality a originality ztvárnění a představují přínos z hlediska evropské kulturní rozmanitosti a tvorby v oblasti videoher“. Obsah tohoto druhého kulturního kritéria by mohl být rovněž vykládán velmi obecně a mohl by tak vést například k zahrnutí simulačních her nebo her se sportovní tématikou, jejichž kulturní obsah je sporný. Kritérium „kvality a originality ztvárnění“ by navíc mohl sloužit spíše k výběru videoher, hodnocených jako kvalitní především z hlediska zábavy a vzrušení, než k výběru videoher skutečně kulturního charakteru.

V tomto stádiu má Komise pochybnosti, zda oznámené opatření umožňuje vybrat pouze videohry skutečně kulturního charakteru a zda tedy splňuje podmínku podpory kultury ve smyslu článku 87 odst. 3 písm. d) Smlouvy o ES.

Předpokládáme-li, že podpora výroby videoher, jak je definována v tomto opatření podpory, je skutečně podporou kultury ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. d), pak je třeba ověřit, zda opatření je navrženo tak, aby splňovalo tento cíl a zejména, zda je k tomu vhodným nástrojem, má dostatečně stimulující účinek a je přiměřené. Komise se v tomto stádiu domnívá, že francouzské orgány neposkytly dostatečné informace, na jejichž základě by bylo možné prokázat, že toto opatření má dostatečně stimulující účinek. Pokud jde o otázku přiměřenosti, Komise vzala na vědomí, že daňový úvěr představuje 20 % nákladů, což pokládá za přiměřené, ovšem za podmínky, že způsobilé náklady budou správně definovány a budou zohledňovat pouze skutečné výrobní náklady.

„Ostatní provozní náklady“ (mimo náklady na zaměstnance a odpisy hmotného majetku) jsou stanoveny paušální sazbou 75 % nákladů na zaměstnance. Komise má pochybnosti, zda výpočet „ostatních provozních nákladů“ umožní určit skutečné náklady způsobilých podniků na vývoj videoher a zda je tedy v souladu s právními předpisy Společenství o státních podporách.

Aby mohlo být oznámené opatření považováno za slučitelné se společným trhem, musí být jeho účinky na hospodářskou soutěž a na obchod natolik minimální, aby celkové hodnocení podpory bylo příznivé. Snížení výrobních nákladů prostřednictvím daňového úvěru podnikům působícím v tomto odvětví ve Francii by mohlo vést k posílení jejich pozice vůči evropským konkurentům, zejména ve Spojeném království a Německu. Francouzské orgány neposkytly žádné konkrétní informace o dopadu tohoto opatření na hospodářskou soutěž Společenství.

Z výše uvedených důvodů Komise v tomto stádiu pochybuje o tom, že oznámené opatření je slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. d) Smlouvy o ES. Komise má navíc pochybnosti, že by toto opatření mohlo být slučitelné na základě jiných ustanovení Smlouvy nebo odvozených předpisů.

V souladu s článkem 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 může být po příjemci požadováno vrácení jakékoli protiprávní podpory.

ZNĚNÍ DOPISU

„Par la présente, la Commission a l'honneur d'informer la France qu'après avoir examiné les informations fournies par vos autorités sur la réforme citée en objet, elle a décidé d'ouvrir la procédure prévue à l'article 88, paragraphe 2, du traité CE.

1. PROCÉDURE

1.	Le 20 décembre 2005, les autorités françaises ont notifié la présente mesure d'aide.

2.	Par lettre datée du 25 janvier 2006, la Commission a demandé des informations supplémentaires, qui ont été fournies par courrier daté du 15 février 2006.

3.	Le 3 mai 2006, une réunion a eu lieu entre les services de la Commission et les autorités françaises. À la suite de cette réunion, les autorités françaises ont apporté des changements à cette mesure, dont elles ont informé la Commission par lettre en date du 12 juin 2006.

4.	Sur la base de ces changements, la Commission a demandé des informations supplémentaires par lettre datée du 1er août 2006, à laquelle les autorités françaises ont répondu, après une demande d'extension de délai, par courrier daté du 18 septembre 2006.

2. DESCRIPTION DE LA MESURE

2.1. Contexte de la mesure

D'après les autorités françaises, la France est historiquement un pays de création de jeux vidéo. Actuellement trois sociétés françaises figurent au rang des tout premiers éditeurs mondiaux: Ubisoft, Atari et Vivendi Universal Games. Outre ces trois éditeurs, près d'une soixantaine de studios de développement indépendants, généralement de taille petite (5-10 personnes) à moyenne (50-60 personnes) participent en France à la création de jeux sur le territoire.

Les autorités françaises soulignent par ailleurs que le jeu vidéo s'est affirmé comme “un mode créatif d'expression capable de véhiculer des valeurs sociales, culturelles voire artistiques”. Cela serait particulièrement vrai en France. Selon les autorités françaises, il y a en effet une tradition et un savoir-faire français du jeu vidéo, qui sont tournés vers la création originale et où le graphisme et la jouabilité (“gameplay”) s'inspirent tout à la fois du cinéma et de la bande dessinée. Le jeu vidéo français se distingue aussi par l'importance des jeux à contenu directement culturel ou ludo-éducatif.

Or, selon les autorités françaises, l'environnement économique mondial menace les conditions de la création du jeu vidéo en France. La première raison serait d'ordre technologique: la particularité du jeu vidéo est d'être soumise à un cycle technologique court, marqué par le renouvellement tous les cinq ou six ans des consoles de jeu. L'introduction de nouvelles technologies rend chaque cycle de production plus coûteux et plus complexe puisqu'il faut à chaque fois réinventer la chaîne de production. Le dernier changement de consoles au début des années 2000 a ainsi abouti à des budgets de développement des nouveaux produits très supérieurs à ceux de la génération précédente. Or un nouveau cycle industriel est en court, avec les mêmes conséquences économiques pour les producteurs de jeux vidéos.

En outre, si les éditeurs français de jeux vidéo sont parmi les premiers au rang mondial, les studios européens et notamment français quant à eux souffrent, selon les autorités françaises, d'un manque de compétitivité par rapport aux autres pays, notamment le Canada Ainsi, pour un même projet, l'écart de coût de développement peut atteindre 33 % entre la France et les États-Unis et 90 % par rapport au Canada. En effet, le Québec a mis en place un crédit d'impôt sur les dépenses de jeux vidéo (37,5 % sur les dépenses de production éligibles), dont semble bénéficier d'ailleurs Ubisoft, qui a installé une filiale dans ce pays.

La concomitance de ces facteurs aurait ainsi provoqué un effondrement du tissu productif français, dont les effectifs seraient en baisse de 50 % depuis 2000. Ainsi une vingtaine de sociétés françaises ont cessé leurs activités entre 2001 et 2004. Cette situation mettrait en péril le secteur de la création de jeux vidéo européenne et française dont la dimension culturelle est essentielle, selon les autorités françaises. Face à ces difficultés, les autorités françaises proposent de mettre en place un mécanisme de soutien à la création de jeux vidéo ayant une dimension culturelle.

2.2. Modalités de la mesure

10.	La base juridique de la mesure est un projet d'article de loi instaurant un crédit d'impôt pour dépenses dans la création de jeux vidéo, à insérer dans la loi de finances pour 2006.

a) Entreprises et jeux vidéo éligibles

11.	Les entreprises éligibles sont celles qui produisent les jeux vidéos, à savoir les studios de développement, indépendants ou filiales d'éditeurs.

12.

Les jeux éligibles sont définis comme les logiciels de loisir mis à la disposition du public sur support physique ou en ligne et intégrant des éléments de création artistique et technologique. Ceci recouvre non seulement le jeu vidéo pour PC ou console, mais aussi le jeu mobile, le jeu en ligne multi-joueurs ou non, le logiciel éducatif ou ludo-éducatif et le CD-Rom culturel si il intègre une interactivité et une créativité suffisante. Un montant minimum de 150 000 EUR de coûts de développement a été fixé pour exclure les jeux qui n'ont pas vocation à une commercialisation significative. De plus, pour être admis au bénéfice du crédit d'impôt, les jeux vidéo devront remplir un certain nombre de critères.

13.	Le premier critère sera négatif: seront exclus du bénéfice du crédit d'impôt les jeux vidéo comportant des séquences à caractère pornographique ou de très grande violence.

14.

Les jeux vidéo éligibles devront par ailleurs avoir une dimension culturelle. Pour ce faire, les jeux vidéo devront satisfaire l'un de deux critères suivants:

a)	Soit ils développent une adaptation d'une œuvre pré-existante du patrimoine culturel européen à partir d'un scénario écrit en français.

Soit ils développent un concept original. Ce critère a été ultérieurement précisé par les autorités françaises: les jeux vidéo sont éligibles sur la base du second critère culturel si ils remplissent “un critère de qualité et d'originalité du concept et de contribution à l'expression de la diversité culturelle et de la création européennes en matière de jeu vidéo”. L'appréciation de ce critère comprendra “l'examen de la qualité et de l'originalité du contenu, du scénario, de la jouabilité, de la navigation, de l'interactivité et des composantes visuelles, sonores et graphiques”.

15.

S'ajoutera enfin un critère “culturel” européen: un barème de points répartis par catégories et affectés par postes en fonction de la qualité de ressortissant d'un État membre de l'Union européenne déterminera le caractère européen des jeux vidéo et donc leur admissibilité au bénéfice du crédit d'impôt. Sont pris en compte pour le barème non seulement les collaborateurs directement engagés par le producteur de jeu, mais aussi ceux rattachés aux éventuelles entreprises sous-traitantes chargées des opérations de fabrication. Le calcul de ce barème est aussi fait indépendamment de la localisation des dépenses: ainsi les dépenses effectuées auprès d'entreprises sous-traitantes établies en Europe seront éligibles.

b) Dépenses éligibles

16.

Les dépenses éligibles sont définies de façon à correspondre aux dépenses de conception et de création. En sont notamment exclues les dépenses de débogage et de tests avals. Elles recouvrent par contre:

les charges de personnel (rémunération et charges sociales) afférentes:

—	au réalisateur, à l'adjoint du réalisateur, au directeur artistique, au directeur technique;

—	aux personnes chargées du scénario et des dialogues, du design et de la conception des niveaux de jeu;

—	aux personnes chargées de la programmation;

—	aux personnes chargées du graphisme et de l'animation;

—	aux personnes chargées de l'environnement sonore.

b)	Les dotations aux amortissements des immobilisations, autres que les immeubles, affectées directement à la création de jeux vidéo agréés;

c)	Les autres dépenses de fonctionnement, établies de façon forfaitaire à 75 % des dépenses de personnel.

17.	Les subventions publiques perçues par les entreprises à raison de dépenses ouvrant droit au crédit d'impôt viendront en diminution de la base de calcul du crédit d'impôt.

c) Mécanisme d'application du crédit d'impôt

18.	C'est à l'assiette de dépenses ainsi définies qu'est appliqué le taux de crédit d'impôt. Le taux du crédit d'impôt est de 20 % de l'assiette des dépenses éligibles.

19.

Les autorités françaises se proposent par ailleurs d'instituer un plafond par entreprise dans un souci de maîtriser le coût fiscal de la mesure. Dans l'état actuel du projet, les autorités françaises se proposent de fixer ce plafond à 3 millions EUR. Le budget annuel prévisionnel pour ce dispositif est chiffré entre 30 millions EUR et 60 millions EUR.

20.

Un mécanisme d'agrément est par ailleurs mis en place afin de vérifier les critères de sélection des jeux vidéo. Cette évaluation sera effectuée par un comité d'experts composé de représentants des administrations françaises et de personnalités qualifiées, qui n'appartiendront pas forcément au monde du jeu vidéo, mais qui pourront aussi représenter d'autres disciplines culturelles. Ce groupe d'experts vérifiera l'éligibilité de l'entreprise, du jeu, la nature des dépenses, et le respect des critères culturels énumérés ci-dessus. Ce comité émettra un avis sur la base duquel le Ministère de la Culture et de la Communication émettra son agrément.

21.

Les modalités de versement sont les suivantes: le crédit d'impôt est imputé sur l'impôt sur les sociétés dû au titre du premier exercice clos à compter de la date d'agrément provisoire qui est donné au démarrage du projet, puis sur l'impôt sur les sociétés dû au titre de chaque exercice au cours desquelles les dépenses éligibles ont été engagées. L'agrément définitif est délivré lors de la livraison à l'éditeur. Si l'agrément définitif n'est pas délivré dans un délai de 24 mois à compter de la date de délivrance de l'agrément provisoire, l'entreprise doit reverser le crédit d'impôt qu'elle a utilisé. Enfin, lorsque le montant de la réduction d'impôt au titre d'un exercice excède le montant de l'impôt dû, l'excédent est restitué à l'entreprise.

22.	Le dispositif est initialement prévu pour durer jusqu'au 31 décembre 2008.

3. ÉVALUATION DE LA MESURE

3.1. Qualification des mesures

23.

L'article 87 paragraphe 1 du traité CE dispose: “Sauf dérogations prévues par ledit traité, sont incompatibles avec le marché commun, dans la mesure où elles affectent les échanges entre États membres, les aides accordées par les États ou au moyen de ressources d'État sous quelque forme que ce soit qui faussent ou qui menacent de fausser la concurrence en favorisant certaines entreprises ou certaines productions”.

24.	La mesure visée par la présente décision consiste en un crédit d'impôt qui vient en déduction de l'impôt sur les sociétés normalement dû par les bénéficiaires. Le caractère de ressource étatique de cette mesure ne fait donc aucun doute.

25.

Cette mesure vise à réduire les coûts de production des entreprises bénéficiaires et constitue clairement un avantage qui est par ailleurs sélectif dans la mesure où seul le secteur de production de jeux vidéo peut en bénéficier. Cette mesure constitue donc un avantage sélectif susceptible de créer une distorsion de concurrence au sens de l'Article 87(1) CE.

26.

Par ailleurs, selon les informations sur les parts de marchés fournies par les autorités françaises, et qui ne sont disponibles que pour les éditeurs de jeux vidéo, les trois grands éditeurs français de jeux vidéo, à savoir Ubisoft, Atari et VUGames représentaient respectivement 6,4 %, 3,5 % et 4,4 % des parts de marchés des éditeurs de jeux vidéo en 2005 dans l'ensemble formé par le Royaume-Uni, l'Allemagne, la France, l'Espagne et l'Italie. Les studios établis en France, à qui la mesure est destinée, ne représentent qu'une proportion limitée du chiffre d'affaire de ces éditeurs (25 % pour Ubisoft, 10 % pour Atari et 2 % pour VUGames). Ils n'en représentent donc pas moins une proportion non négligeable de la part de marché de ces éditeurs dans les cinq pays européens mentionnés ci-dessus. À l'évidence, le marché des jeux vidéo n'est donc pas un marché national. L'on peut donc considérer que le crédit d'impôt est susceptible d'affecter les échanges entre États Membres.

27.	Eu égard à ces considérations, il convient de conclure que ces financements constituent des aides d'État au sens du traité.

3.2. Compatibilité des mesures

3.2.1. Position des autorités françaises

28.

Les autorités françaises considèrent que la dérogation visée à l'article 87 paragraphe 3 d) du traité CE s'applique à la mesure notifiée. Cet article précise que peuvent être considérées comme compatibles avec le marché commun les aides destinées à promouvoir la culture et la conservation du patrimoine, quand elles n'altèrent pas les conditions des échanges et de la concurrence dans la Communauté dans une mesure contraire à l'intérêt commun. Pour établir que les jeux vidéo éligibles au bénéfice de ce crédit d'impôt constituent des objets culturels au sens de l'article 87 paragraphe 3 d) du traité CE, les autorités françaises avancent les arguments suivants:

a)	Ces jeux vidéo sont conçus sur la base d'un scénario en langue française, ce qui est un véhicule des modes de pensée associés à l'usage de cette langue.

Les jeux vidéo sont une création artistique et technologique. La part des dépenses artistiques devient en effet majoritaire dans la conception du jeu, au détriment des dépenses de programmation qui ne représentent plus qu'un tiers des coûts d'un projet. En effet, une grande partie de ces dépenses porte sur la substance du jeu, à savoir la qualité de l'interaction, autrement dit la jouabilité (“gameplay”). Cet élément essentiel relève de la dimension culturelle, à savoir le talent artistique.

La dimension culturelle des jeux vidéo transparaît aussi dans les relations complémentaires que ce média a tissées avec le cinéma et qui se manifestent à travers l'utilisation de certaines techniques cinématographiques dans les jeux vidéo (telles que les techniques d'animation), à travers le fait qu'un nombre croissant de jeux vidéo s'inspirent du cinéma et que les jeux vidéos reprennent les modes de narration utilisés au cinéma.

Cette dimension culturelle du jeu vidéo explique par ailleurs la réflexion actuellement en cours en France autour du statut des auteurs dans le jeu vidéo, réflexion qui va dans le sens de la protection des droits de propriété artistique de certains fonctions créatives telles que la réalisation du scénario interactif, la conception graphique et la création de la composition musicale originale.

e)	Les autorités françaises soutiennent que la Commission a soutenu cette industrie à travers le programme MEDIA.

f)	En outre, le caractère culturel des jeux vidéo éligibles serait garanti par les critères de sélection décrits au point 14.

29.

De plus, les autorités françaises soutiennent par ailleurs que, conformément à la Communication de la Commission sur l'application des règles relatives aux aides d'État aux mesures relevant de la fiscalité directe des entreprises de 1998, ce crédit d'impôt respecte les principes de légalité générale et notamment les principes du Traité interdisant toute discrimination en fonction de la nationalité et assurant la liberté d'établissement, la libre circulation des marchandises et la libre prestation des services. À ce titre, les autorités françaises soulignent qu'aucune discrimination n'est faite entre collaborateurs nationaux et européens. Toutes les entreprises établies en France, quelque soit leur nationalité, peuvent aussi être bénéficiaires du dispositif.

30.

Enfin, les autorités françaises considèrent que la mesure notifiée n'altère pas les échanges dans une mesure contraire à l'intérêt commun. Tout d'abord, la mesure proposée n'est pas discriminatoire, puisqu'elle permet d'associer les talents de tous les États membres de l'Union, sans traitement différencié en fonction des nationalités. Ensuite, les autorités françaises soutiennent que l'intérêt commun réside dans l'existence et le soutien à une production culturelle de jeux vidéo. Ainsi, même si le Royaume Uni et l'Allemagne ont aussi une industrie du jeux vidéo, la concurrence est aujourd'hui essentiellement extra-communautaire et provient des États-Unis, du Canada, de la Corée du Sud et du Japon. Ainsi, l'impact de la mesure devrait s'apprécier au regard de cette concurrence extra-communautaire.

3.2.2. Position de la Commission

31.

En premier lieu, et en application du principe établi par la Cour dans l'arrêt Matra (1), la Commission doit s'assurer que les conditions d'accès au crédit d'impôt ne contiennent pas de clauses contraires aux dispositions du traité CE dans des domaines autres que les aides d'État, et notamment qu'elles ne comprennent aucune discrimination en raison de la nationalité.

32.

Sur ce point, il convient de noter que la mesure ne paraît contenir aucune restriction quant à la nationalité des personnels employés. Par contre, seules les dotations aux amortissements et les charges de personnels salariés de l'entreprise bénéficiaire du crédit d'impôt semblent être pris en compte dans les coûts éligibles. Il n'apparaît pas clairement si et comment sont pris en compte dans les coûts éligibles les coûts d'entreprises sous-traitantes, qui peuvent être situées dans d'autres États Membres. La Commission ne peut donc à ce stade conclure que la mesure n'introduit aucune discrimination sur la base de la localisation des coûts.

33.

Du plus, le fait que les studios de production de jeux vidéo éligibles doivent être établis en France est, compte tenu des règles françaises d'imposition, inhérent à la condition de l'assujettissement en France aux fins de l'impôt sur les sociétés et serait donc justifié par la nature fiscale de la mesure d'aide qui est un crédit d'impôt. Il reste néanmoins à vérifier que les établissements stables français d'entreprises européennes pourraient elles aussi bénéficier du crédit d'impôt quelque soit leur forme juridique.

34.	En conclusion, à ce stade, la Commission ne peut conclure que la mesure d'aide ne comporte aucune infraction aux autres dispositions du Traité CE.

35.

Concernant ensuite la question de la compatibilité de la mesure avec le marché commun sur la base de l'article 87 paragraphe 3 d), la Commission souhaite rappeler à titre préliminaire que cette dérogation doit, comme toute dérogation à la règle générale énoncée à l'article 87 paragraphe 1, être interprétée de façon restrictive.

36.

Afin d'être compatible sur la base de cet article, une mesure d'aide doit remplir un objectif de promotion de la culture de façon proportionnelle et nécessaire. Elle doit en particulier être évaluée sur la base des questions suivantes:

1.	La mesure vise-t-elle à un réel objectif de promotion de la culture?

Est-elle conçue de façon à remplir cet objectif culturel? En particulier:

a)	Est-elle un instrument approprié ou existent-ils d'autres instruments mieux appropriés?

b)	A-t-elle un effet incitatif suffisant?

c)	Est-elle proportionnelle? Est-ce que le même résultat ne pourrait être obtenu avec moins d'aide?

3.	Est-ce que les distorsions de concurrence et les effets sur le commerce sont limités, de telle manière que le bilan global de l'aide est positif?

1) Existence d'un objectif culturel

37.	Les jeux vidéo sont des produits audiovisuels pour lesquels il existe un marché international en pleine expansion, avec une forte concurrence internationale, ainsi que potentiellement des marchés plus locaux.

38.

La production de jeux vidéo fait certes appel à des talents créatifs mais cela ne signifie pas nécessairement que ce sont des produits culturels au sens de l'article 87 paragraphe 3 d). Certains éléments de créativité interviennent en effet dans la production de nombreux produits qui ne sauraient à l'évidence rentrer dans le champ d'application de cet article (e.g.: design d'automobiles).

39.

Toutefois, la Commission a eu l'occasion de déclarer compatibles sur la base de l'article 87 paragraphe 3 d) du traité CE des mesures de soutien à la création de certains produits audiovisuels sélectionnés sur la base de critères précis visant à identifier ceux qui ont un contenu culturel. Ainsi, dans sa décision du 16 mai 2006 dans le cas no N45/2006 Crédit d'impôt en faveur de la production phonographique, la Commission a conclu que le soutien à la création d'œuvres musicales remplissant certains critères visait à promouvoir la culture. De la même manière, à ce stade, la Commission n'exclut pas que certains jeux vidéo puissent constituer des produits culturels au sens de l'article 87 paragraphe 3 d) du Traité CE. Leur caractère culturel dépendrait de leur contenu et donc en premier lieu des critères de sélection des jeux éligibles utilisés par les autorités françaises.

40.

Le premier critère culturel proposé par les autorités françaises pour sélectionner les jeux vidéo éligibles est que ces jeux constituent une adaptation d'une œuvre pré-existante du patrimoine culturel européen à partir d'un scénario écrit en français. Or certains des exemples fournis par les autorités françaises de jeux vidéo qui rempliraient ce critère semblent indiquer que ce dernier pourrait être appliqué d'une façon très large, qui ne fournirait pas toutes les garanties nécessaires pour assurer que les jeux vidéo sélectionnés constituent effectivement une adaptation d'une œuvre pré-existante du patrimoine culturel européen. Ainsi, parmi les exemples cités, figure le jeu vidéo “Caméra Café: Le Jeu”, basé sur un programme télévisuel français dont l'appartenance au patrimoine culturel européen n'apparaît pas clairement à ce stade. Le concept de patrimoine culturel européen devrait donc être précisé.

41.

Les jeux vidéo sont aussi éligibles s'ils remplissent “un critère de qualité et d'originalité du concept et de contribution à l'expression de la diversité culturelle et de la création européennes en matière de jeu vidéo”. L'appréciation de ce deuxième critère culturel inclut “l'examen de la qualité et de l'originalité du contenu, du scénario, de la jouabilité, de la navigation, de l'interactivité et des composantes visuelles, sonores et graphiques”. Le contenu de ce critère est lui aussi sujet à une interprétation potentiellement large. Il n'est ainsi pas exclu que, sur la base de ce critère, soient éligibles des jeux de simulation, ou des jeux sportifs, par exemple basés sur les courses automobiles, dont le contenu culturel n'apparaît pas clairement à ce stade. Ainsi, ce critère de “qualité et d'originalité du concept” pourrait être utilisé plutôt pour sélectionner de bons jeux vidéo, en termes de divertissement ou d'animation, que des jeux vidéo en effet culturels.

42.

Une évaluation, par exemple basée sur la production des dernières années, du pourcentage de jeux vidéo qui seraient éligibles sur la base de ces deux critères permettrait aussi de mieux évaluer leur caractère sélectif. Ainsi, par exemple, si la mesure aboutissait à soutenir la production d'une large proportion de jeux vidéo, il pourrait alors apparaître qu'elle est détournée de son objectif avoué de promotion de la culture, et qu'elle pourrait alors avoir plus un objectif industriel de soutien à un secteur subissant une forte concurrence internationale et une phase de mutation technologique.

43.	Il conviendrait enfin d'expliciter le critère qui vise à exclure du bénéfice du crédit d'impôt les jeux de “très grande violence”.

44.

Pour les raisons décrites ci-dessus, à ce stade, la Commission a des doutes que les critères proposés par les autorités françaises permettent d'identifier uniquement des jeux vidéo qui sont en effet des produits culturels et que la mesure a donc réellement pour seul objectif la promotion de la culture au sens de l'article 87 paragraphe 3 d) du traité CE.

2) Est-ce que la mesure est conçue de façon à remplir cet objectif culturel?

45.	À supposer que la promotion de la production des jeux vidéo tels que définis sur la base de cette mesure d'aide soit un objectif culturel au sens de l'article 87 paragraphe 3 d), il convient de s'assurer que la mesure est conçue de façon à remplir cet objectif.

46.

Dans un contexte où les producteurs de jeux vidéo doivent faire face à des coûts croissants, un crédit d'impôt assis sur les coûts de production de ces jeux vidéo peut être vu comme un instrument approprié pour encourager la production de ces jeux. Les autorités françaises n'ont toutefois par fourni d'informations démontrant qu'aucun autre instrument ne permettrait d'aboutir au même objectif.

47.	Les autorités françaises n'ont pas non plus fourni d'éléments visant à prouver que la mesure a un effet incitatif suffisant et notamment qu'elle est nécessaire pour la production de jeux vidéo ayant un caractère culturel.

48.

Enfin, la mesure doit être proportionnelle. Il convient en particulier de s'assurer que le même résultat ne pourrait être obtenu avec moins d'aide. À ce titre, la Commission note que le taux du crédit d'impôt est de 20 % des dépenses éligibles, ce qui semble à première vue et à ce stade raisonnable et en ligne avec les taux déjà acceptés par la Commission dans les cas similaires de promotion de produits culturels (2). Il convient néanmoins de s'assurer que les coûts éligibles sont correctement définis et que seuls les coûts de production réellement supportés sont pris en compte.

49.

Or, les “autres dépenses de fonctionnement” (hors charges de personnel et dotations aux amortissements des immobilisations) sont établies forfaitairement à 75 % des dépenses de personnel. La Commission doute que ce calcul des “autres dépenses de fonctionnement” permette de déterminer les coûts réellement supportés pour la création des jeux vidéo par les entreprises éligibles et soit donc conforme aux règles communautaires en matière d'aide d'État. Les autorités françaises ont expliqué qu'elles ont retenu ce mode de calcul des coûts éligibles par analogie avec le dispositif français du crédit d'impôt recherche. Selon les autorités françaises, la Commission a eu connaissance de cette mesure et elle n'aurait pas émis d'objection sur ce mode de calcul.

50.

Or il s'avère que le crédit d'impôt recherche est une mesure générale. La Commission n'a donc pas eu par conséquent à se prononcer sur ses modalités d'application et en particulier sur la conformité de ce mode de calcul des coûts éligibles au regard des règles communautaires en matière d'aide d'État.

51.	À ce stade, la Commission a des doutes quant à la conformité du calcul des coûts éligibles avec les règles communautaires en matière d'aides d'État.

3) Est-ce que les distorsions de concurrence et les effets sur le commerce sont limités, de telle manière que le bilan global de l'aide est positif?

52.

Si les principaux concurrents dans le domaine des jeux vidéo proviennent d'Amérique du Nord et d'Asie, il existe aussi des producteurs de jeux vidéo dans le autres États membres et en particulier au Royaume Uni et en Allemagne. Ainsi le Royaume-Uni compte environ 160 studios indépendants, et un éditeur national, SCi Games. Quant à l'Allemagne, elle compte une cinquantaine de studios indépendants.

53.

Ainsi, en réduisant les coûts de production des entreprises de ce secteur établies en France, ce crédit d'impôt est susceptible de renforcer leur position par rapport à leurs concurrents européens. Les autorités françaises n'ont fourni aucune information précise sur l'impact de cette mesure sur la concurrence intra-communautaire.

54.	À ce stade, la Commission doute donc que les distorsions de concurrence et les effets sur le commerce de la mesure sont suffisamment limités de telle manière que le bilan global de l'aide est positif.

Conclusion

55.

Pour l'ensemble de ces raisons, à ce stade, la Commission a des doutes que la mesure notifiée soit compatible avec le marché commun sur la base de l'article 87 paragraphe 3 d) du traité CE. La Commission a par ailleurs des doutes que la mesure puisse être compatible sur la base d'autres dispositions. L'article 87 paragraphe 2 n'est clairement pas applicable. L'article 87 paragraphe 3 a) concerne les aides pour les régions assistées, or la présente mesure n'est pas limitée à ces régions. Elle ne constitue pas non plus une projet important d'intérêt européen au sens de l'article 87 paragraphe b). Selon l'article 87 paragraphe 3 c), les aides qui visent à faciliter le développement de certaines activités ou de certaines régions peuvent être compatibles avec le marché commun lorsqu'elle n'altèrent pas les conditions des échanges dans une mesure contraire à l'intérêt commun. Les autorités françaises n'ont pas avancé d'arguments permettant de conclure que la mesure notifiée vise au développement de certaines activités au sens de l'article 87 paragraphe 3 c). La Commission note toutefois qu'il n'est pas exclu que cette mesure, qui concerne le développement de nouveaux produits, puisse dans une certaine mesure tomber dans le champ d'application de l'encadrement communautaire des aides d'État à la recherche et au développement (3). Les autorités françaises n'ont toutefois pas fourni les informations nécessaires permettant de vérifier l'éventuelle conformité de la mesure notifiée avec cet encadrement.

56.	En conséquence, la Commission requiert l'avis de la France et des parties intéressées sur la mesure notifiée.

4. CONCLUSION

Compte tenu des considérations qui précèdent, la Commission a des doutes à ce stade que la mesure en cause soit compatible avec le marché commun. Par conséquent, conformément à l'article 6 du règlement (CE) no 659/1999 du Conseil du 22 mars 1999 portant modalités d'application de l'article 93 du traité CE, la Commission invite la France, dans le cadre de la procédure prévue à l'article 88, paragraphe 2, du traité CE, à présenter ses observations et à fournir toute information utile pour l'évaluation des mesures dans un délai d'un mois à compter de la date de réception de la présente.

La Commission rappelle à la France l'effet suspensif de l'article 88, paragraphe 3, du traité CE et se réfère à l'article 14 du règlement (CE) no 659/1999 du Conseil qui prévoit que toute aide illégale pourra faire l'objet d'une récupération auprès de son bénéficiaire.

Par la présente, la Commission avise la France qu'elle informera les intéressés par la publication de la présente lettre et d'un résumé de celle-ci au Journal officiel de l'Union européenne. Elle informera également les intéressés dans les pays de l'AELE signataires de l'accord EEE par la publication d'une communication dans le supplément EEE du Journal officiel, ainsi que l'autorité de surveillance de l'AELE en leur envoyant une copie de la présente.“

(1) Matra v. Commission (Aff. C-225/91), Rec. 1993, I -3203.

(2) Voir par exemple décision de la Commission du 16 mai 2006 dans le cas no N45/2006 crédit d'impôt en faveur de la production phonographique.

(3) JO C 45 du 17.2.1996, p. 5.

7.12.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 297/27

STÁTNÍ PODPORA – ŠVÉDSKO

Státní podpora C 46/2006 (ex N 347/2006) — Osvobození od daně z emisí CO2 u paliv používaných v zařízeních, na než se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi

Výzva k podání připomínek podle článku 88 odst. 2 Smlouvy o ES

(Text s významem pro EHP)

(2006/C 297/08)

Dopisem ze dne 8. listopadu 2006 uvedeném v závazném znění na stránkách, jež následují po tomto shrnutí, oznámila Komise Švédsku své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ohledně výše uvedeného opatření.

Zúčastněné strany mohou podat své připomínky k podpoře, ohledně níž Komise zahajuje řízení, do jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a dopisu, který za ním následuje, Generálnímu ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise na adresu:

European Commission

Directorate-General for Competition

State aid Registry

Rue de la Loi/Wetstraat, 200

B-1049 Brussels

Fax No: (32-2) 296 12 42

Tyto připomínky budou sděleny Švédsku. Zúčastněné strany podávající připomínky mohou písemně a s uvedením důvodů požádat o zachování důvěrnosti ohledně své totožnosti.

SHRNUTÍ

1. POPIS

Minimální úrovně zdanění spotřeby energetických produktů a elektřiny v rámci Společenství jsou stanoveny ve směrnici o zdanění energie (2003/96/ES). Ve Švédsku spadají do minimálních úrovní zdanění uvedených ve směrnici dvě daně: daň z energií a daň z oxidu uhličitého. Používají se různé vnitrostátní úrovně zdanění: vyšší sazba pro domácnosti, odvětví služeb a dálkového vytápění (100 % daň z energie a 100 % daň z oxidu uhličitého) a nižší sazba pro paliva používaná ve výrobních procesech při průmyslových činnostech a paliva používaná pro výrobu tepla v kogeneračních jednotkách (0 % daň z energie a 21 % daň z oxidu uhličitého). Další snížení daně se uděluje výrobním podnikům v energeticky náročných odvětvích, pokud hodnota fosilního paliva používaného při výrobě překračuje 0,8 % prodejní hodnoty vyráběného zboží. Snížení daně u paliva používaného výrobním odvětvím a u paliva používaného v kogeneračních jednotkách bylo již dříve schváleno jako státní podpora. V souladu se směrnicí 2003/87/ES o obchodování s emisemi v rámci Společenství vstoupil dne 1. ledna 2005 v platnost systém EU pro obchodování s emisemi (dále jen „EU ETS“). Směrnice o obchodování s emisemi se vztahuje na určité energetické činnosti a určitou průmyslovou výrobu a zavazuje provozovatele zařízení, na které se vztahuje EU ETS (zařízení ETS), aby vyřadili povolenky na své emise skleníkových plynů. Tyto povolenky jsou provozovatelům buď udělovány bezplatně na začátku každého obchodního období nebo si je provozovatelé mohou zakoupit v dražbě, resp. na trhu. V prvním obchodním období, které bylo zahájeno v lednu 2005 a trvá do prosince 2007, se Švédsko rozhodlo udělit všechny povolenky na emise bezplatně.

Oznámené opatření spočívá v daňových úlevách pro paliva používaná v zařízeních ETS. Různé typy zařízení ETS ve výrobním odvětví a v odvětví energií mají profitovat z těchto různých úrovní daňových úlev:

—	Paliva spotřebovávaná ve výrobním procesu při průmyslových činnostech a paliva spotřebovávaná při výrobě tepla v některých vysoce účinných kogeneračních jednotkách by byla osvobozena od daně z emisí CO2 a daně z energií.

—	Paliva spotřebovávaná v ostatních kogeneračních jednotkách by byla zcela osvobozena od energetické daně a uplatňovala by se na ně daň z emisí CO2 ve výši 7 %.

—	Na paliva spotřebovávaná v ostatních zařízeních, na které se vztahuje EU ETS, tj. zařízení na výrobu tepla, by se nadále uplatňovalo zdanění energie v plné výši a daň z emisí CO2 ve výši 86 %.

Oznámené opatření by vedlo k tomu, že by paliva v první ze tří výše uvedených kategorií nepodléhala žádnému zdanění energií ve smyslu směrnice o zdanění energií. Úroveň zdanění paliv používaných pro výrobu tepla v jiných než vysoce účinných kogeneračních jednotkách a paliv používaných v teplárenských podnicích by však byla v souladu s minimálními úrovněmi zdanění stanovenými ve směrnici o energetickém zdanění.

Cílem oznámeného opatření je zabránit dvojí regulaci, ke které podle švédských orgánů z důvodů zavedení EU ETS došlo. Švédsko chce takto přispět k hospodárné politice EU v oblasti klimatu jako celku. Všeobecnou zásadou švédské politiky v oblasti klimatu je regulovat snižování emisí CO2 ze zařízení ETS pouze prostřednictvím EU ETS a postupně zrušit daň z emisí CO2. Oznámené opatření je prvním krokem k tomuto zrušení a zbývající osvobození od daně z emisí CO2 u paliv, která se spotřebovávají v zařízeních ETS, bude zaváděno postupně, jakmile to umožní státní rozpočet. Příjemci tohoto režimu jsou podniky různé velikosti se sídlem v různých regionech, které jsou činné v zařízeních ETS. Odhadovaný počet příjemců: 101 – 500. Předpokládaný rozpočet činí 358 milionů SEK (cca. 38 milionů EUR) ročně a celkem 2 258 milionů SEK (cca. 239 milionů EUR). Doba trvání oznámeného režimu je stanovena ode dne 1. ledna 2007 do 31. prosince 2011.

2. PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ A POCHYBNOSTI KOMISE

2.1 Existence podpory podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES

Oznámené osvobození od daně představuje hospodářskou výhodu, která příjemce tohoto opatření zbavuje nákladů, které jinak běžně hradí ze svých provozních rozpočtů. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na definici „povahy a všeobecné struktury systému“ (1) zdá málo pravděpodobné, že snížení daně by mohlo být zdůvodněno na tomto základě, a protože příslušná kritéria uvedená v čl. 87 odst. 1 se zdají být splněna, Komise má v této fázi za to, že předmětné opatření musí být kvalifikováno jako státní podpora.

2.2 Slučitelnost podpory se společným trhem

Komise má pochybnosti, že by osvobození navrhované švédskými orgány mohlo být schváleno na základě pokynů k podporám v oblasti životního prostředí. Bod 51.1 písm. b) nelze uplatnit, neboť daň, kterou by podniky odváděly v rámci navrhovaného režimu, by byla nižší než minimální úroveň zdanění stanovená ve směrnici o energetické dani. Zdá se, že nejsou splněny ani požadavky bodu 51.1 písm. a), protože podniky využívající tuto podporu by nepřevzaly závazky nebo neuzavřely dohody dobrovolně.

Komise dále pochybuje, že by oznámené osvobození od daně bylo možné schválit na základě ustanovení čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES z titulu nutnosti zabránit dvojí regulaci. Komise má v této fázi pochybnosti o tom, zda je možné toto zatížení analyzovat, a zda by se tímto argumentem mohlo odůvodnit osvobození od daně z emisí CO2 podle pravidel pro státní podpory. Komise si klade zejména tyto otázky:

—

Směrnice o energetické dani a systém ETS jsou dva odlišné nástroje práva Společenství. Přestože do určité míry sledují stejný politický cíl, tj. zejména přenesení externích nákladů spojených s emisemi CO2 na jejich původce, účel těchto nástrojů je odlišný, zejména pokud se týká minimální úrovně zdanění, jejímž hlavním účelem je přispět k hladkému fungování vnitřního trhu. Členské státy však mohou v rámci dosažení souladu se směrnicí o energetické dani vybírat různé daně, jako například daně z emisí CO2, přičemž jejich cíl může být totožný s cílem systému ETS. Přístupy jednotlivých států se však liší a daně zahrnuté do minimálních úrovní mají podobu daně z CO2 pouze v některých členských státech. V zemích, kde je vybírána daň z emisí CO2 v zájmu dodržování minimálních úrovní zdanění stanovených ve směrnicí o energetické dani – což je případ Švédska – by úleva z této daně z emisí CO2 mohla narušit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu vzhledem ke zvýšení daňové diferenciace v oblasti, kde již proběhla daňová harmonizace na úrovni Společenství, jejímž cílem bylo zajistit zejména fungování vnitřního trhu a stejné podmínky pro všechny účastníky.

—

Komise je navíc toho názoru, že jakákoliv státní podpora přidělovaná v oblasti životního prostředí musí respektovat zásadu „znečišťovatel platí“. Osvobození všech společností, na které se vztahuje EU ETS, od takovéto daně z emisí CO2 může být neobhajitelné, protože u společností, kterým byla přidělena povolení na vypouštění emisí bezplatně, by toto osvobození mohlo být v protikladu se zásadou „znečišťovatel platí“. Naopak poskytnout daňovou úlevu z emisí CO2 společnostem, které si v rámci pokrytí vyššího objemu svých emisí přikoupily další povolení, by zase mohlo být proti logice ochrany životního prostředí. Osvobození by totiž mohlo znamenat poskytnutí výhody podnikům, které nerealizovaly žádné investice a nesnížili míru znečišťování nebo dokonce znečišťovali ve větší míře.

Komise musí dále posoudit, do jaké míry dvojí regulace narušuje hospodářskou soutěž a zda údajné narušení poškozuje především švédské společnosti, jak tvrdí švédské orgány. Komise musí blíže prozkoumat, zda je skutečně možné, že společnostem vznikají náklady vyšší než je daň z emisí CO2, kterou platí za své znečišťování v případě, kdy si společnost musí povolenku k vypouštění emisí koupit a současně za vypouštění těchto emisí CO2 platí daň. Naopak v případech, kdy byly povolenky přiděleny bezplatně a žádná daň z emisí nebyla vybrána, je možné, že zásada „znečišťovatel platí“ není dodržována. Při porovnávání celkového finančního zatížení společností, na které se vztahuje systém EU ETS, se zatížením společností, které se tohoto systému neúčastní, je třeba vzít v úvahu, že členské státy stanoví celkové množství emisních kvót a v prvním období obchodování musí přidělit minimálně 95 % těchto povolení společnostem bezplatně.

Komise zdůrazňuje, že cílem systému EU ETS je právě omezení emisí CO2, a to pomocí takových opatření, která budou dotčené podniky ekonomicky motivovat ke snížení emisí v rámci přísně stanovených celkových emisních limitů. Aby mohla Komise posoudit, zda dochází k údajnému narušení hospodářské soutěže z důvodu souběžného zdanění emisí CO2, musí podrobně přezkoumat finanční dosah uplatnění EU ETS ve Švédsku. V této souvislosti by Komise též chtěla znát možné způsoby, jakými by švédské orgány posuzovaly, zda dvojí regulace existuje a v jaké míře jednotlivé společnosti postihuje, a dále jak by švédské orgány zabezpečily, aby oznamovaným osvobozením od daně byly odškodněny pouze ty společnosti, které jsou skutečně, byť částečně, postiženy tímto zatížením.

Komise musí také vyhodnotit, zda navrhované snížení daně neodporuje článku 17 směrnice o zdanění energetických produktů a elektřiny, a proto žádá Švédsko o doplnění poskytnutých informací.

ZNĚNÍ DOPISU

„Kommissionen önskar underrätta Sverige om att den, efter att ha granskat uppgifter som tillhandahållits av Era myndigheter om det ovannämnda stödet, har beslutat inleda det förfarande som anges i artikel 88.2 i EG-fördraget.

1. FÖRFARANDE

(1)

Genom en skrivelse av den 6 juni 2006, som registrerades hos kommissionen samma dag, anmälde de svenska myndigheterna den nedan beskrivna åtgärden till kommissionen. Genom en skrivelse av den 10 juli 2006 begärde kommissionen kompletterande upplysningar. Sverige inkom med kompletterande upplysningar genom skrivelser av den 11 september 2006 och den 18 september 2006, som registrerades hos kommissionen samma dagar.

2 DETALJERAD BESKRIVNING AV ÅTGÄRDEN

2.1 Bakgrund till den anmälda stödordningen

(2)

Gemenskapens minimiskattenivåer för förbrukning av energiprodukter och elektricitet fastställs i rådets direktiv 2003/96/EG av den 27 oktober 2003 om en omstrukturering av gemenskapsramen för beskattning av energiprodukter och elektricitet (2) (nedan kallat energiskattedirektivet). I Sverige räknas två olika skatter in i minimiskattenivåerna enligt direktivet, nämligen en energiskatt och en koldioxidskatt. Olika nationella skattenivåer tillämpas, en högre nivå för hushållen och tjänste- och fjärrvärmesektorn (100 % energiskatt och 100 % koldioxidskatt) och en lägre nivå för bränsle som används i tillverkningsprocesser inom industrin och bränsle som används för värmeproduktion i kraftvärmeanläggningar (0 % energiskatt och 21 % koldioxidskatt). En extra skattenedsättning beviljas tillverkningsföretag inom energiintensiv industri om värdet på det fossila bränsle de använder inom produktionen överstiger 0,8 % av försäljningsvärdet på de varor som tillverkas. Den högsta skatten på sådant bränsle uppgår till 0,8 % av försäljningsvärdet plus 24 % av det skattebelopp som ursprungligen översteg sistnämnda belopp. Skattenedsättningarna för bränsle som används inom tillverkningsindustrin och för bränsle som används i kraftvärmeanläggningar har tidigare godkänts som statligt stöd enligt följande tabell:

Förbrukningssektor

Aktuell situation

Godkännande av statligt stöd

1.	Tillverkningsindustri

a)	Energiintensiv industri

0 % energiskatt; 21 % koldioxidskatt + extra nedsättning av koldioxidskatten enligt 0,8 %-regeln

N 588/2005 + N 595/2005; EU:s minimiskattenivåer iakttas

b)	Icke energiintensiv industri

0 % energiskatt; 21 % koldioxidskatt

N 588/2005; EU:s minimiskattenivåer iakttas

2.	Värmeproduktion i kraftvärmeanläggningar

0 % energiskatt; 21 % koldioxidskatt

N 594/2005; EU:s minimiskattenivåer iakttas

3.	Fjärrvärmeproduktion och tjänstesektorn

100 % energiskatt; 100 % koldioxidskatt

(3)

I enlighet med Europaparlamentets och rådets direktiv 2003/87/EG av den 13 oktober 2003 om ett system för handel med utsläppsrätter för växthusgaser inom gemenskapen och om ändring av rådets direktiv 96/91/EG (3) (nedan kallat direktivet om handel med utsläppsrätter), trädde EU:s system för handel med utsläppsrätter (nedan kallat EU:s utsläppshandelssystem) i kraft den 1 januari 2005.Direktivet om handel med utsläppsrätter omfattar vissa energiverksamheter och viss industriproduktion. I direktivet krävs att de som driver anläggningar som omfattas av EU:s utsläppshandelssystem skall överlämna utsläppsrätter för sina utsläpp av växthusgaser. Utsläppsrätterna delas ut avgiftsfritt till operatören i början av varje handelsperiod eller köps av operatören på auktion och/eller på marknaden. Under den första handelsperioden, som började löpa i januari 2005 och pågår till december 2007, var medlemsstaterna skyldiga att dela ut minst 95 % av utsläppsrätterna avgiftsfritt (4). Sverige valde att dela ut alla utsläppsrätter avgiftsfritt.

2.2 Den anmälda stödordningen

(4)

Den anmälda stödordningen består av skattelättnader för bränsle som används i anläggningar som omfattas av utsläppshandelssystemet. Det föreslås att olika typer av sådana anläggningar inom tillverkningssektorn och energisektorn skall omfattas av följande skattelättnader:

—

Bränsle som förbrukas i samband med tillverkningsprocesser inom industriell verksamhet och bränsle som förbrukas för värmeproduktion i vissa högeffektiva kraftvärmeanläggningar skulle helt befrias från både koldioxidskatt och energiskatt (en extra nedsättning av koldioxidskatten med 21 procentenheter jämfört med dagens situation). De svenska myndigheterna har åtagit sig att tillämpa denna fullständiga befrielse endast på företag som uppfyller villkoren för energiintensiva företag enligt artikel 17.1 a i energiskattedirektivet.

—	Bränsle som förbrukas i andra kraftvärmeanläggningar skulle helt befrias från energiskatt och betala 7 % av koldioxidskatten (en extra nedsättning av koldioxidskatten med 14 procentenheter jämfört med dagens situation).

—	Bränsle som förbrukas i andra anläggningar som omfattas av utsläppshandelssystemet, det vill säga värmeverk, skulle fortsätta betala full energiskatt och betala 86 % av koldioxidskatten (en extra nedsättning av koldioxidskatten med 14 procentenheter jämfört med dagens situation).

(5)

Den anmälda åtgärden skulle leda till en situation där bränslen i den första av de tre nämnda kategorierna inte skulle omfattas av någon energiskatt enligt energiskattedirektivet. De svenska myndigheterna har dock uppgivit att skattenivån för bränsle som används för värmeproduktion i kraftvärmeanläggningar som inte är högeffektiva och för bränslen som används i fjärrvärmeanläggningar kommer att följa minimiskattenivåerna i energiskattedirektivet, vilket illustreras i följande tabell:

Förbrukning	Tung eldningsolja, skatt/m3		Kol, skatt/1 000 kg		Naturgas, skatt/1 000 m3		Gasol, skatt/1 000 kg
Förbrukning	SEK	euro	SEK	euro	SEK	euro	SEK	euro
Värmeproduktion i kraftvärmeanläggningar:
Energiskatt	0	0	0	0	0	0	0	0
Koldioxidskatt	184	20	160	17	138	15	193	21
Summa	184	20	160	17	138	15	193	21
Fjärrvärmeanläggningar:
Energiskatt	739	79	315	34	239	26	145	16
Koldioxidskatt	2256	242	1963	211	1690	182	2373	255
Summa	2995	321	2278	245	1929	208	2518	271
EU:s minimiskattenivå	130	14	38	4	49	5	0	0

(6)

Anmälan i detta ärende omfattar de ovan beskrivna skattelättnaderna bara i den mån lättnaderna avser bränslen som används i anläggningar som omfattas av EU:s utsläppshandelssystem, men där användningen av energiprodukter inte omfattas av första, andra och femte strecksatsen i artikel 2.4 b i energiskattedirektivet. Enligt de bestämmelserna gäller direktivet inte användningen av energiprodukter som används för andra ändamål än som motorbränslen eller som bränslen för uppvärmning, dubbel användning av energiprodukter och mineralogiska processer.

2.3 Syftet med den anmälda stödordningen

(7)	Syftet med den anmälda stödordningen är att undvika de dubbla styrmedel som enligt de svenska myndigheterna uppkommit på grund av att EU:s utsläppshandelssystem införts. De svenska myndigheterna vill således bidra till en kostnadseffektiv klimatpolitik för EU som helhet.

(8)

Det övergripande syftet med den svenska klimatpolitiken är att enbart med hjälp av EU:s utsläppshandelssystem reglera minskningen av koldioxidutsläpp från anläggningar som omfattas av utsläppshandelssystemet och att så småningom avskaffa koldioxidskatten. Den anmälda stödordningen är det första steget mot att avskaffa koldioxidskatten. Enligt planerna skall befrielsen från koldioxidskatt på resten av det bränsle som förbrukas i anläggningar som omfattas av utsläppshandelssystemet införas successivt, när statsbudgeten tillåter det.

2.4 Rättslig grund

(9)	Den rättsliga grunden för de föreslagna skattenedsättningarna är ett förslag till lag om ändring i 6 a kap. 1 § 15–17 lagen (1994:1776) om skatt på energi.

2.5 Stödmottagare

(10)

Stödmottagare är företag, av alla storlekar och i alla regioner, som bedriver verksamhet i anläggningar som omfattas av utsläppshandelssystemet. Stödmottagarna är verksamma inom följande sektorer:

Nace-kod

DA 15 – Livsmedels- och dryckesvaruframställning

DB 17 – Textilvarutillverkning

DD2 – Tillverkning av trä och varor av trä, kork, rotting o.d. utom möbler, Tillverkning av varor av halm och flätningsmaterial.

DE21 – Massa-, pappers- och pappersvarutillverkning.

DG24 – Tillverkning av kemikalier och kemiska produkter

DH25 – Tillverkning av gummi- och plastvaror

DM34.1 – Tillverkning av motorfordon

E – El-, gas- och vattenförsörjning

(11)	Antalet stödmottagare uppskattas till 101–500.

2.6 Budget och varaktighet

(12)	Den planerade årliga budgeten är 358 miljoner kronor (cirka 38 miljoner euro) och den totala budgeten 2 258 miljoner kronor (cirka 239 miljoner euro) (5). Den anmälda stödordningen löper från den 1 januari 2007 till den 31 december 2011.

3. PRELIMINÄR BEDÖMNING

3.1 Förekomst av statligt stöd enligt artikel 87.1 i EG-fördraget

(13)

Selektiv nedsättning av skatter som tas ut av miljöskyddsskäl utgör i regel driftsstöd som omfattas av artikel 87 i EG-fördraget. Artikel 87 är tillämplig på stöd som ges av en medlemsstat eller med hjälp av statliga medel, av vilket slag det än är, som snedvrider eller hotar att snedvrida konkurrensen genom att gynna vissa företag eller viss produktion, i den utsträckning det påverkar handeln mellan medlemsstaterna.

(14)	Den anmälda skattelättnaden utgör en ekonomisk förmån för stödmottagarna och befriar dem från kostnader som normalt belastar deras driftsbudget. Stödordningen leder till bortfall av skatteintäkter och finansieras således med statliga medel.

(15)

Skattelättnaden gäller bara företag som omfattas av EU:s utsläppshandelssystem. De svenska myndigheterna har hävdat att det ligger i den svenska klimatförändringsstrategins natur och logik att avskaffa koldioxidskatten för anläggningar som omfattas av utsläppshandelssystemet, eftersom den logiska ekonomiska grunden för den strategin är att tillämpa ett enda marknadsbaserat styrmedel i fall där fler styrmedel inte skulle leda till någon ytterligare minskning av utsläppen. Med hänsyn till definitionen av ‚systemets art och struktur‘, som fastställts i EG-domstolens rättspraxis (6) och antagits av kommissionen i dess meddelande av den 10 december 1998 om tillämpningen av reglerna om statligt stöd på åtgärder som omfattar direkt beskattning av företag (7), tvivlar kommissionen emellertid på att skattenedsättningen skulle vara berättigad på den grunden. Kommissionen konstaterar vidare att nedsättningen inte gäller lika för alla anläggningar som omfattas av utsläppshandelssystemet, eftersom vissa av de berörda anläggningarna skulle fortsätta att betala 7 % respektive 86 % i koldioxidskatt. Kommissionen anser därför i det här skedet att stödet är selektivt.

(16)	De företag som gynnas av stödet är verksamma på marknader där det förekommer handel mellan medlemsstater. Det betyder att stödet snedvrider eller hotar att snedvrida konkurrensen på den inre marknaden. Kommissionen anser därför i det här skedet att villkoren i artikel 87.1 i fördraget är uppfyllda.

3.2 Stödets förenlighet med den gemensamma marknaden

(17)

Statligt stöd enligt definitionen i artikel 87.1 anses oförenligt med den gemensamma marknaden om det inte omfattas av något av de undantag som anges i fördraget. Ett av undantagen är artikel 87.3 c, enligt vilket stöd för att underlätta utveckling av vissa näringsverksamheter eller vissa regioner kan anses vara förenligt med den gemensamma marknaden, när det inte påverkar handeln i negativ riktning i en omfattning som strider mot det gemensamma intresset. Kommissionen har antagit gemenskapens riktlinjer för statligt stöd till skydd för miljön (8) (nedan kallade miljöstödsriktlinjerna) för att med hjälp av dem kunna bedöma om statligt stöd på miljöområdet är förenligt med den gemensamma marknaden enligt den artikeln.

3.2.1 Tillämpliga bestämmelser i miljöstödsriktlinjerna

(18)

Avsnitt E.3.2 i miljöstödsriktlinjerna innehåller regler för bedömning av om driftsstöd i form av nedsättningar eller befrielser från miljöskatter är förenligt med den gemensamma marknaden. Enligt punkt 51.1 b i miljöstödsriktlinjerna kan en nedsättning av en miljöskatt som avser en harmoniserad gemenskapsskatt vara berättigad om det belopp företaget betalar efter nedsättningen fortfarande är högre än gemenskapens harmoniserade minimibelopp.

(19)

Enligt punkt 51.1 a i miljöstödsriktlinjerna kan också befrielser från miljöskatter som underskrider gemenskapens harmoniserade miniminivåer vara berättigade, om stödmottagarna har ingått frivilliga avtal genom vilka de åtar sig att uppnå miljöskyddsmål under den period för vilken befrielserna gäller. Medlemsstaterna måste noggrant kontrollera att företagen fullgör sina åtaganden, och avtalen måste innehålla föreskrifter om vilka straff som blir följden om åtagandena inte fullgörs. Den bestämmelsen är också tillämplig när en medlemsstat förenar en skattenedsättning med villkor som har samma effekt som sådana frivilliga avtal eller åtaganden.

(20)

Punkt 51.1 i riktlinjerna är tillämplig på nya skatter men kan enligt punkt 51.2 också tillämpas på befintliga skatter, under förutsättning att skatten har en betydande positiv effekt när det gäller miljöskydd och att undantaget har blivit nödvändigt till följd av en betydande förändring av de ekonomiska betingelserna som försatte företagen i en särskilt svår konkurrenssituation.

3.2.2 Tillämpliga bestämmelser i energiskattedirektivet

(21)

Undantag från harmoniserade miljöskatter kan bara godkännas enligt miljöstödsriktlinjerna om de också är tillåtna enligt det berörda harmoniseringsdirektivet. Den åtgärd som anmälts av Sverige kan således godkännas bara i den mån den är förenlig med energiskattedirektivet, genom vilket energibeskattningen har harmoniserats.

(22)

Enligt artikel 17.2 i energiskattedirektivet kan energiintensiva företag i den mening som avses i direktivet beviljas nedsättning av energiskatt ända ner till noll procent. I artikel 17.3 i samma direktiv tillåts skattenivåer ner till 50 % av direktivets miniminivåer för företag som inte är energiintensiva. Enligt artikel 17.4 tillåts en sådan nedsättning bara om stödmottagarna har ingått avtal eller genomfört system för handel med utsläppsrätter eller likvärdiga arrangemang, som leder till att miljömål uppnås, i stort sett motsvarande vad som skulle ha uppnåtts om gemenskapens vanliga minimiskattesatser hade iakttagits.

3.2.3 Argument som anförts av de svenska myndigheterna

(23)

De svenska myndigheterna har åberopat villkoret i artikel 17.4 i energiskattedirektivet och hävdat att förenligheten med detta kan bedömas genom att marginalkostnaderna för utsläppsminskningar som härrör från minimiskattesatserna respektive utsläppshandelssystemet jämförs. Eftersom marknadspriset för en utsläppsrättighet enligt de svenska myndigheterna är cirka 10 euro per ton koldioxid och gemenskapens genomsnittliga minimiskattesatser motsvarar en koldioxidskatt på omkring 5 euro per ton koldioxid, hävdar de svenska myndigheterna att marginalkostnaden för en utsläppsminskning är högre inom utsläppshandelssystemet jämfört med minimiskattesatserna, och att utsläppsminskningen inom utsläppshandelssystemet således är större än minskningen hade varit om minimiskattesatserna hade tillämpats. De svenska myndigheterna har dessutom gjort gällande att villkoren för en skattebefrielse i enlighet med artikel 17 i energiskattedirektivet är uppfyllda.

(24)

Enligt de svenska myndigheterna omfattas en skattebefrielse för bränslen som används i anläggningar som omfattas av utsläppshandelssystemet av villkor som har samma effekt som frivilliga avtal i den mening som avses i punkt 51.1 a i miljöstödsriktlinjerna. Enligt dem är den tillämpliga bestämmelsen inriktad på miljöeffekten och föreskriver inte på något sätt att villkoren måste vara frivilliga. De svenska myndigheterna hävdar att miljövinsten av EU:s utsläppshandelssystem är känd på förhand, vilket är en fördel jämfört med att använda skattestyrmedlet, och att det saknar betydelse att miljöskyddssyftet uppnås genom ett obligatoriskt EU-system snarare än genom ett frivilligt avtal mellan ett enskilt företag och en medlemsstat.

(25)

Skulle kommissionen finna att den anmälda åtgärden inte kan godkännas med hänsyn till miljöstödsriktlinjerna, anser de svenska myndigheterna i alla händelser att den uppfyller villkoren för ett undantag enligt artikel 87.3 i EG-fördraget och därför är förenlig med den gemensamma marknaden genom direkt tillämpning av fördraget tillsammans med artikel 17 i energiskattedirektivet, eftersom den ekonomiska logiken och EU:s övergripande miljöskyddsmål talar mycket starkt för att en koldioxidskatt på bränslen som används i anläggningar som omfattas av utsläppshandelssystemet bör avskaffas. De svenska myndigheterna anser att de gällande miljöstödsriktlinjerna inte är fullt tillämpliga på åtgärder som vidtas i samband med EU:s utsläppshandelssystem, eftersom riktlinjerna antogs före direktivet om handel med utsläppsrätter. Att inte vidta åtgärder för att minimera samhällets kostnader för en gemensam tillämpning av EU:s utsläppshandelssystem och koldioxidskatten skulle enligt dem strida mot gemenskapens rättsuppfattning. Enligt de svenska myndigheterna leder de dubbla styrmedlen i form av samtidig tillämpning av beskattning och utsläppshandel till ökade kostnader både för enskilda operatörer och för samhället, och det faktum att de dubbla styrmedlen åsamkar samhället kostnader bör kunna motivera ett avskaffande av koldioxidskatten.

(26)

De svenska myndigheterna gör gällande att alla marginalskatter, till exempel en koldioxidskatt eller någon annan indirekt skatt som beräknas utifrån mängden förbrukat bränsle, snedvrider priset på utsläppsrätterna och leder till att utsläppsminskningarna sprids ineffektivt över utsläppshandelssystemet. De gör därför gällande att eventuella övervinster som härrör från en fri fördelning av utsläppsrätter bör fångas in genom en schablonskatt för att undvika en sådan snedvridning av marginalbeteendet inom utsläppshandelssystemet. Den begränsning av koldioxidutsläppen som fastställs genom utsläppshandelssystemet åsamkar kostnader för de operatörer som deltar i systemet, för det första i form av extra kostnader för att köpa nödvändiga utsläppsrätter utöver fördelade utsläppsrätter och för det andra i form av högre elpriser på grund av den begränsning som fastställts för utsläpp från elproduktion som grundar sig på fossila bränslen och det faktum att en eventuell ökning av marginalkostnaden för elproduktion också påverkar marknadspriset på elektricitet.

(27)

Enligt de svenska myndigheterna snedvrids prismekanismen av beskattning inom utsläppshandelssystemet utan att det ger några miljöfördelar. De anser att en samtidig tillämpning av beskattning och utsläppshandel inte påverkar de totala utsläppen inom utsläppshandelssystemet, eftersom den totala utsläppsnivån avgörs av mängden fördelade utsläppsrätter, och ett eventuellt överskott på utsläppsrätter kommer bara att säljas på marknaden och leda till en ökning av utsläppen inom en annan del av systemet. Det påverkar dock marginalkostnaden för utsläppsminskningar och därmed den totala kostnaden för att nå målet att minska utsläppen. De svenska myndigheterna anser att en samtidig tillämpning av de båda styrmedlen leder till att utsläppsminskningarna fördelas ineffektivt över utsläppshandelssystemet, och resultatet blir att den totala kostnaden för att nå EU:s mål för utsläppsminskningar kommer att öka.

(28)

De svenska myndigheterna gör gällande att snedvridningarna i det långa loppet kommer att påverka investeringarna och därmed till vilken ort framtida produktionskapacitet kommer att förläggas inom de sektorer som omfattas av utsläppshandelssystemet. De europeiska företagens konkurrenskraft på den internationella marknaden kommer att försvagas. Den samtidiga tillämpningen av beskattning och utsläppshandel kommer att leda till att kostnaderna för att minska utsläppen kommer att vara högre än minskningens marknadsvärde. Det är ett ineffektivt sätt att fördela resurser som leder till förlorat välstånd, det vill säga en kostnad för samhället.

(29)

De svenska myndigheterna har gett ett exempel där två operatörer omfattas av EU:s utsläppshandelssystem och där utsläppshandelssystemet inte innehåller någon skatt. I ett sådant fall kommer operatören med de lägre marginalkostnaderna för utsläppsminskningar att minska utsläppen mer, hävdar de svenska myndigheterna. Utsläppsminskningarna kommer att fördelas optimalt eftersom varje operatör kommer att minska utsläppen tills de har samma marginalkostnader för minskningen. De svenska myndigheterna hävdar att om en av operatörerna är skyldig att betala en viss skatt kommer de ökade marginalkostnaderna för en utsläppsminskning att sporra den operatören att minska utsläppen mer och därmed göra det möjligt för denne att sälja utsläppsrätter på marknaden, vilket leder till lägre marknadspriser på utsläppsrätter. Det gör det möjligt för andra operatörer med potentiellt lägre marginalkostnader för utsläppsminskningar att köpa och använda utsläppsrätter. Denna ineffektiva resursfördelning leder till förlorat välstånd för samhället. Principskälen för en koldioxidskatt är i praktiken också tillämpliga på andra typer av energiskatter inom EU:s utsläppshandelssystem, eftersom energiskattedirektivet inte gör någon åtskillnad mellan olika slag av indirekta skatter (utom mervärdesskatt) som beräknas utifrån mängden energiprodukter och elektricitet när de frisläpps för konsumtion.

(30)

De svenska myndigheterna gör gällande att om skattebasen och den skattesats som tillämpas harmoniserades fullständigt inom EU-25 för bränslen som förbrukas i de berörda anläggningarna och om skattebasen motsvarade räckvidden för EU:s utsläppshandelssystem, skulle de dubbla styrmedlen inte störa utsläppshandelssystemets funktion, eftersom det bara skulle leda till lägre priser på utsläppsrätter tack vare mindre efterfrågan på eller större utbud på utsläppsrätter. Enligt de svenska myndigheterna omfattar den obligatoriska beskattningen på EU-nivå emellertid bara delar av de bränslen som ger upphov till koldioxidutsläpp som omfattas av EU:s utsläppshandelssystem, och det faktum att beskattningen inte tillämpas lika inom utsläppshandelssystemet snedvrider systemets funktion. Möjligheten till nollbeskattning enligt artikel 17.4 i energiskattedirektivet är väsentlig. De svenska myndigheterna hävdar vidare att i Sverige utgör utsläppen från industrisektorn 80 % av den totala mängden fördelade utsläppsrätter, medan situationen för hela EU-25 är att 70 % av de utsläpp som omfattas av utsläppshandelssystemet härrör från fossila bränslen som används inom energisektorn.

(31)

De svenska myndigheterna anser att tillämpningen av koldioxidskatten utöver EU:s utsläppshandelssystem inte kommer att leda till någon ytterligare minskning av den totala mängden utsläpp inom EU, eftersom den mängden fastställs på förhand. De gör gällande att svenska företag kommer att minska sina utsläpp mer än utländska företag som inte ålagts någon skatt, eftersom de svenska företagen har högre kostnader för utsläpp på grund av skatten på bränslen som förbrukas i anläggningar som omfattas av utsläppshandelssystemet. Enligt de svenska myndigheternas uppfattning kommer beskattningen bara att leda till en situation där företag i olika medlemsstater åsamkas olika kostnader för sina koldioxidutsläpp. Den grundläggande prismekanismen i utsläppshandelssystemet – som går ut på att alla företag möter samma kostnad för att släppa ut koldioxid – sätts ur spel. Då finns det inte längre någon garanti för att utsläppsminskningarna sker till lägsta möjliga kostnad. Konkurrensen snedvrids till nackdel för svenska företag, som kommer att ha en relativt sett högre kostnad för sina utsläpp, och samma grad av miljöstyrning uppnås till en högre kostnad. Förekomsten av kostnadsineffektiva miljörelaterade styrmedel är ett hinder för att nå målen för Lissabonstrategin.

(32)

De svenska myndigheterna påpekar vidare att kommissionen har godkänt den nationella allokeringsplan (NAP) som Sverige anmälde i enlighet med direktivet om handel med utsläppsrätter, och därmed godkänt en viss nivå av koldioxidutsläpp i Sverige. Att kräva att Sverige skall ha kvar sin koldioxidskatt skulle enligt de svenska myndigheterna i praktiken innebära att Sverige måste minska sina utsläpp ytterligare. De svenska myndigheterna anser dock att kommissionen måste anses ha avhänt sig den möjligheten när den godkände den utsläppsnivå som skulle bli följden av den svenska allokeringsplanen.

(33)	Påföljderna för brott mot lagen (2004:1199) om handel med utsläppsrätter, genom vilken direktivet om handel med utsläppsrätter införlivades i svensk lagstiftning, fastställs i lagen och uppfyller de krav på påföljder som föreskrivs i punkt 51.1 a i miljöstödsriktlinjerna.

3.2.4 Kommissionens tvivel

Förenlighet med miljöstödsriktlinjerna

(34)

Kommissionen betvivlar att de undantag som de svenska myndigheterna föreslår kan godkännas på grundval av miljöstödsriktlinjerna. Punkt 51.1 b är inte tillämplig, eftersom den skatt som företagen skulle betala enligt den föreslagna stödordningen skulle ligga under miniminivåerna enligt energiskattedirektivet. Inte heller villkoren i punkt 51.1 a förefaller vara uppfyllda, eftersom de företag som gynnas av stödet inte skulle ingå frivilliga åtaganden eller avtal. För att ett företag skall beviljas en skattenedsättning måste det vidta åtgärder som går utöver fullgörandet av en harmoniserad EU-skyldighet. EU:s utsläppshandelssystem utgör emellertid en obligatorisk standard i alla medlemsstater, och därför kan förenligheten med det systemet inte betraktas som en tillräcklig miljöinsats som tillåter statligt stöd.

(35)	Sammanfattningsvis tvivlar kommissionen på att de föreslagna skattelättnaderna – som underskrider gemenskapens minimiskattesatser och inte medför någon miljövinst som går utöver de krav gemenskapen ställer – är förenliga med miljöstödsriktlinjerna.

Förenlighet med den gemensamma marknaden enligt artikel 87.3 c i EG-fördraget på grundval av en ekonomisk bedömning av det påstådda behovet av att avskaffa dubbla styrmedel

(36)	När det gäller möjligheten att godkänna den anmälda stödordningen på grundval av behovet att avskaffa de dubbla styrmedel som de svenska myndigheterna hänvisar till anser kommissionen att principen om att förorenaren betalar måste beaktas när statligt stöd beviljas på miljöområdet.

(37)

Kommissionen tvekar i detta skede beträffande hur förekomsten av dubbla styrmedel kan komma att påverka dess bedömning och huruvida den kan berättiga till en befrielse från koldioxidskatt enligt reglerna om statligt stöd. Kommissionen har särskilt följande betänkligheter:

—

Energiskattedirektivet och utsläppshandelssystemet är två separata instrument i gemenskapens lagstiftning. Även om de delvis har samma politiska mål, nämligen att internalisera de externa kostnaderna för koldioxidutsläpp, har de också skilda syften. Det gäller särskilt minimiskattenivåerna, vars primära syfte är att få den inre marknaden att fungera smidigt. För att uppfylla kraven i energiskattedirektivet kan medlemsstaterna dock ta ut olika skatter, till exempel koldioxidskatt, som kan ha samma syfte som utsläppshandelssystemet. De nationella strategierna skiljer sig från varandra, och det är bara i vissa medlemsstater som de skatter som ingår i miniminivåerna delvis utgörs av en koldioxidskatt. När en koldioxidskatt tas ut för att uppfylla kraven enligt minimiskattenivåerna i energiskattedirektivet, vilket är fallet i Sverige, kan en nedsättning av en sådan koldioxidskatt således snedvrida konkurrensen på den inre marknaden genom att öka skattedifferentieringen på ett område där skatteharmonisering har genomförts på gemenskapsnivå, framför allt i syfte att skapa en välfungerande inre marknad och lika villkor mellan aktörerna.

—

Att befria alla företag som deltar i utsläppshandelssystemet från en sådan koldioxidskatt kan vara oberättigat, eftersom det skulle kunna strida mot den nämnda principen om att förorenaren betalar, om företag som avgiftsfritt tagit emot utsläppstillstånd befrias från skatten. Å andra sidan kan det strida mot miljölogiken att en sådan koldioxidskatt sätts ned för de företag som måste köpa fler utsläppstillstånd därför att de behöver täcka sin extra förorening – det kan leda till att en förmån beviljas de företag som inte gjort investeringar och inte minskat sin förorening eller till och med förorenat mer.

(38)

Kommissionen måste dessutom bedöma i vilken utsträckning de dubbla styrmedlen snedvrider konkurrensen, och huruvida denna påstådda snedvridning särskilt drabbar svenska företag, vilket de svenska myndigheterna tycks hävda. Kommissionen behöver närmare undersöka möjligheten att företag kan åsamkas en högre kostnad än koldioxidskatten för sina föroreningar i fall där de måste köpa utsläppstillstånd och samtidigt betala koldioxidskatt för samma utsläpp. Å andra sidan kanske principen om att förorenaren betalar inte iakttas i en situation där tillstånden har tilldelats avgiftsfritt och det inte finns någon skatt på utsläpp.

(39)

Kommissionen anser att man vid bedömningen av den samlade finansiella bördan för de företag som deltar i EU:s utsläppshandelssystem jämfört med de företag som inte deltar måste ta hänsyn till att medlemsstaterna fastställer mängden totala utsläppskvoter och att de under den första handelsperioden var tvungna att dela ut minst 95 % av utsläppsrätterna avgiftsfritt till företagen.

(40)

Kommissionen betonar att syftet med EU:s utsläppshandelssystem är just att begränsa koldioxidutsläppen genom att ge de deltagande företagen ett ekonomiskt incitament att minska utsläpp, som härrör från restriktiviteten hos den totala utsläppsgränsen. För att kunna bedöma om samtidig koldioxidskatt eventuellt orsakar en snedvridning av konkurrensen skulle kommissionen i detalj behöva undersöka de ekonomiska konsekvenserna av att EU:s utsläppshandelssystem tillämpas i Sverige. I detta sammanhang skulle kommissionen vidare behöva ytterligare uppgifter om de mekanismer som de svenska myndigheterna kan ha planerat för att fastställa förekomsten av en eventuell extra börda utöver koldioxidskatten och, för varje enskilt företag, fastställa beloppet för denna samt säkerställa att bara företag som faktiskt drabbas, åtminstone delvis, av en sådan börda befrias från den genom de anmälda skatteundantagen.

(41)	Kommissionen hyser därför tvivel om huruvida den anmälda stödordningen kan anses förenlig med den gemensamma marknaden enligt artikel 87.3 c i EG-fördraget på grundval av det påstådda behovet av att avskaffa dubbla styrmedel.

Bedömning av stödordningen mot bakgrund av energiskattedirektivet

(42)

Kommissionen måste dessutom undersöka om den planerade skattenedsättningen är förenlig med artikel 17 i energiskattedirektivet. Därför begär kommissionen att Sverige kompletterar den information som redan lämnats när det gäller tillämpningen av artikel 17, särskilt med uppgifter för ekvivalenstestet i artikel 17.4 i energiskattedirektivet.

3.3 Slutsats

(43)

Kommissionens preliminära undersökning har således väckt tvivel beträffande förekomsten av statligt stöd i den mening som avses i artikel 87.1 i EG-fördraget. Kommissionen tvivlar vidare på att sådant potentiellt statligt stöd är förenligt med miljöstödsriktlinjerna och med den gemensamma marknaden enligt artikel 87.3 c i EG-fördraget på grundval av det påstådda behovet av att avskaffa dubbla styrmedel. Dessa tvivel gör det nödvändigt att undersöka frågan vidare, och kommissionen vill ha in synpunkter från de svenska myndigheterna och från andra berörda parter.

4. BESLUT

Kommissionen underrättar härmed Sverige om att den efter att ha undersökt den information som de svenska myndigheterna lämnat i ärendet har beslutat att inleda ett formellt granskningsförfarande enligt artikel 88.2 i EG-fördraget.

Av ovan anförda skäl uppmanar kommissionen, i enlighet med det förfarande som anges i artikel 88.2 i EG-fördraget, Sverige att inom en månad för mottagandet av denna skrivelse inkomma med synpunkter och tillhandahålla alla upplysningar som kan bidra till bedömningen av stödet. Kommissionen uppmanar Era myndigheter att omedelbart översända en kopia av denna skrivelse till den potentiella stödmottagaren.

Kommissionen påminner Sverige om att artikel 88.3 i EG-fördraget har uppskjutande verkan och hänvisar till artikel 14 i rådets förordning (EG) nr 659/1999, som föreskriver att allt olagligt stöd kan återkrävas från mottagaren.

Kommissionen meddelar Sverige att den kommer att underrätta alla berörda parter genom att offentliggöra denna skrivelse och en sammanfattning av den i Europeiska unionens officiella tidning. Kommissionen kommer även att underrätta berörda parter i de Eftaländer som är avtalsslutande parter i EES-avtalet genom att offentliggöra ett tillkännagivande i EES-supplementet till Europeiska unionens officiella tidning, samt Eftas övervakningsmyndighet genom att skicka en kopia av denna skrivelse. De berörda parterna kommer att uppmanas att inkomma med synpunkter inom en månad från dagen för offentliggörandet.“

(1) Definice stanovená judikaturou Soudního dvora a potvrzená např. rozsudkem ve věci C-88/03 Portugalská republika v. Komise (rozsudek ze dne 6. září 2006), a přijatá Komisí v oznámení ze dne 10. prosince 1998 o uplatňovaní pravidel státní pomoci při opatřeních týkajících se přímého zdaňování podniků, Úř. věst. C 384, 10.12.1998, s. 3.

(2) EUT L 283, 31.10.2003, s. 51.

(3) EUT L 275, 25.10.2003, s. 32.

(4) Under den andra perioden inom EU:s system för utsläppshandel, som inleds 2008, kommer medlemsstaterna att åläggas att dela ut minst 90 % av utsläppsrätterna avgiftsfritt.

(5) Detta innefattar en årlig ökning med 2 % på grund av inflationen.

(6) Senast bekräftad genom EG-domstolens dom i mål C-88/03, Portugal mot kommissionen (dom av den 6 september 2006).

(7) EGT C 384, 16.2.1998, s. 3.

(8) EGT C 37, 3.2.2001, s. 3.

7.12.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 297/38

STÁTNÍ PODPORY – ŘECKO

Státní podpora C 44/2006 (ex N 614/2005) – Regionální podpora odvětví textilu, oděvů a kůže v Řecku

Výzva k předložení připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES

(Text s významem pro EHP)

(2006/C 297/09)

Dopisem ze dne 24. října 2006 uvedeném v závazném znění na stránkách, jež následují po tomto shrnutí, oznámila Komise Řecku své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ohledně výše uvedeného opatření.

Zúčastněné strany mohou podat své připomínky k opatření, ohledně něhož Komise zahajuje řízení, ve lhůtě jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a přiloženého dopisu na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:

European Commission

Directorate-General for Competition

State Aid Greffe

B-1049 Brussels

Fax č.: (32-2) 296 12 42

Připomínky budou sděleny Řecku. Zúčastněné strany podávající připomínky mohou písemně a s uvedením důvodů požádat o zachování důvěrnosti ohledně své totožnosti.

SHRNUTÍ

POPIS OPATŘENÍ

V prosinci 2005 oznámilo Řecko výše uvedený režim podpory určený na pomoc řeckému textilnímu a oděvnímu průmyslu, který se od roku 2005 potýká s krizí v důsledku progresivního zrušení kvót a úplné liberalizace dovozů.

Řecko ji posuzuje v celém rozsahu jako regionální podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES až do 31. prosince 2006. Podpora bude realizována formou přímých dotací. Část oznámené podpory bude poskytnuta na počáteční investiční projekty. Část oznámených opatření podpory tvoří provozní podpora. Ta se týká zejména podpory na demontáž a přemístění zařízení, pořízení softwaru souvisejícího s kontrolou kvality výrobního postupu, vytvoření databází a sítí, na reklamní kampaně a marketing.

Část oznámených opatření spadá do působnosti některých ustanovení o blokových výjimkách, zejména nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky, na odbornou přípravu a výzkum a vývoj v malých a středních podnicích. Podle definice ES mohou být příjemci takové podpory pouze malé a střední podniky. Režim zohledňuje současnou mapu regionální podpory pro Řecko na období 2000 – 2006 a platné maximální výše podpor. Její platnost končí 31. prosince 2006. Celkový rozpočet představuje zhruba 150 milionů EUR.

HODNOCENÍ

Komise se domnívá, že oznámený režim podpory představuje státní podporu. Zahrnuje státní zdroje, zvýhodňuje příjemce, je selektivní a má dopad na obchod.

Komise posoudila režim podle článku 87 Smlouvy o ES, a zejména na základě „Pokynů Komise pro regionální podporu“ (RAG) a nařízení o výjimkách pro malé a střední podniky a pro podpory zaměstnanosti.

Komise upozorňuje, že část oznámených opatření podpory představuje provozní pomoc, neboť jejím cílem je snížení současných výdajů podniku. Vzhledem k nedostatečnému odůvodnění zvláštních znevýhodnění, na které se opatření podpory hodlá zaměřit, potřebuje Komise více informací, aby mohla posoudit slučitelnost provozní podpory se společným trhem.

Režim je zaměřený na jedno odvětví řeckého hospodářství, tj. odvětví textilu, oděvů a kůže. Komise se domnívá, že podpora omezená na jednu oblast činnosti může mít velký dopad na hospodářskou soutěž na relevantním trhu a její účinek na regionální rozvoj bude pravděpodobně velmi omezený.

Komise má pochybnosti, zda je režim podpory omezený na jedno odvětví hospodářství nedílnou součástí strategie regionálního rozvoje. Řecko neobjasnilo, proč by nemohl k nastartování procesu regionálního rozvoje stačit stávající souhrnný režim horizontální podpory. Navíc v oblasti textilu, oděvnictví a kožedělného průmyslu panuje v členských státech silná konkurence a čilý obchod. Schválení takového režimu podpory v Řecku by tudíž mohlo vážně narušit hospodářskou soutěž.

Vzhledem k výše uvedenému má Komise po prvním předběžném hodnocení daného opatření pochybnosti, zda lze daný režim považovat za slučitelný se společným trhem, a pokud ano, v jakém rozsahu. Komise má v úmyslu shromáždit informace od zúčastněných stran.

V důsledku toho se Komise rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení podle článku 6 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 s cílem ověřit slučitelnost uvedené státní podpory se společným trhem.

ZNĚNÍ DOPISU

„Η Επιτροπή επιθυμεί να ενημερώσει την Ελλάδα ότι, αφού εξέτασε τις πληροφορίες που έχει στη διάθεσή της και που υποβλήθηκαν από τις αρχές της χώρας σας σχετικά με το προαναφερόμενο μέτρο, αποφάσισε να κινήσει την επίσημη διαδικασία που προβλέπεται στο άρθρο 88 παράγραφος 2 της Συνθήκης ΕΚ.

1. ΔΙΑΔΙΚΑΣΙΑ

(1)

Με επιστολή της 5ης Δεκεμβρίου 2005, που καταχωρήθηκε από την Επιτροπή στις 8 Δεκεμβρίου 2005 (Α/40253), οι ελληνικές αρχές κοινοποίησαν στην Επιτροπή το προαναφερόμενο καθεστώς ενισχύσεων σύμφωνα με το άρθρο 88 παράγραφος 3 της Συνθήκης ΕΚ. Με επιστολές της 23ης Δεκεμβρίου 2005 (D/60212), της 22ας Φεβρουαρίου 2006 (D/51560), της 18ης Μαΐου 2006 (D/54076) και της 27ης Ιουλίου 2006 (D/56465), η Επιτροπή ζήτησε συμπληρωματικές πληροφορίες, οι οποίες υποβλήθηκαν εν μέρει από τις ελληνικές αρχές με επιστολές της 25ης Ιανουαρίου 2006 (Α/30736), της 21ης Μαρτίου 2006 (A/32245), της 8ης Ιουνίου 2006 και της 7ης Σεπτεμβρίου 2006 (Α37004).

2. ΠΕΡΙΓΡΑΦΗ ΤΟΥ ΜΕΤΡΟΥ ΕΝΙΣΧΥΣΗΣ

Στόχος του καθεστώτος

(2)

Το καθεστώς ενισχύσεων θα εφαρμόζεται μόνο στον τομέα της υφαντουργίας, της ένδυσης και των υποδημάτων (1). Το καθεστώς αυτό αποσκοπεί στην προώθηση της ανταγωνιστικότητας των επιχειρήσεων των κλάδων κλωστοϋφαντουργίας, ένδυσης, υποδημάτων και δέρματος της Ελλάδας. Σκοπό έχει την ενίσχυση των επιχειρήσεων που δραστηριοποιούνται στους ανωτέρω τομείς προκειμένου να αντιμετωπίσουν την κρίση που διέρχεται επί του παρόντος ο κλάδος. Ειδικότερα, θα βοηθήσει τις επιχειρήσεις αυτές να αναβαθμίσουν τις επιδόσεις τους και να αποκτήσουν καλύτερη πρόσβαση στις αγορές μέσω της βελτίωσης της ποιότητας των προϊόντων και των παραγωγικών μεθόδων, της εισαγωγής καινοτόμων μεθόδων παραγωγής ή/και προϊόντων. Το καθεστώς δεν θα εφαρμόζεται στους τομείς άνθρακα και χάλυβα, των συνθετικών ινών και της γεωργίας.

Νομική βάση του καθεστώτος

(3)	Νομική βάση του καθεστώτος είναι οι νόμοι 2244/94 (2), 2308/95 (3) και το προεδρικό διάταγμα 93/97 (4).

Μορφές της ενίσχυσης

(4)

Η ενίσχυση θα έχει μορφή άμεσων (μη επιστρεπτέων) επιχορηγήσεων. Θα χορηγείται επίσης ενίσχυση για τη δημιουργία θέσεων απασχόλησης που δεν συνδέονται με επενδύσεις. Δεν είναι σαφές εάν η ενίσχυση θα υπόκειται σε φορολογία. Η χορήγηση της ενίσχυσης θα είναι στη διακριτική ευχέρεια των ελληνικών αρχών, με βάση αντικειμενικά κριτήρια αξιολόγησης. Ειδικότερα, τα κριτήρια θα αφορούν την αξιολόγηση του επενδυτή (βιωσιμότητα και οικονομικά στοιχεία της εταιρείας, υποδομή, πιστοληπτική ικανότητα) και την αξιολόγηση του επενδυτικού σχεδίου (εισαγωγή νέων τεχνολογιών, ποσοστό ιδίας συμμετοχής).

Επιλέξιμα σχέδια και δαπάνες

(5)

Οι επιλέξιμες δαπάνες περιλαμβάνουν την επέκταση υφιστάμενων εγκαταστάσεων ή την έναρξη δραστηριότητας η οποία συνεπάγεται θεμελιώδη αλλαγή στο προϊόν ή τη μέθοδο παραγωγής μιας υφιστάμενης εγκατάστασης, νέα μηχανήματα και εξοπλισμό, καθώς και άυλα περιουσιακά στοιχεία, όπως δαπάνες για τη μεταφορά τεχνολογίας με απόκτηση διπλωμάτων ευρεσιτεχνίας, αδειών εκμετάλλευσης και τεχνογνωσίας ή τεχνικών γνώσεων μη κατοχυρωμένων με δίπλωμα ευρεσιτεχνίας. Οι επενδύσεις αντικατάστασης δεν είναι επιλέξιμες για τη χορήγηση ενίσχυσης.

(6)

Το ανώτατο όριο των δαπανών όσον αφορά τις άυλες επενδύσεις δεν μπορεί να υπερβαίνει το 50 % των επιλέξιμων δαπανών. Τα επιλέξιμα άυλα περιουσιακά στοιχεία θα εξακολουθούν να συνδέονται με την περιφέρεια που λαμβάνει την ενίσχυση και θα περιλαμβάνονται στα περιουσιακά στοιχεία της επιχείρησης τα οποία μπορούν να αποσβεστούν.

(7)

Επιπλέον, θα χορηγείται ενίσχυση για την αποξήλωση ή τη μετεγκατάσταση υφιστάμενων μηχανημάτων ή εξοπλισμού για την αγορά λογισμικού που συνδέεται με τον έλεγχο της ποιότητας της διαδικασίας παραγωγής, για τη δημιουργία βάσεων δεδομένων για πελάτες ή εμπόρους, καθώς και τη διασύνδεση των επιχειρήσεων, τις διαφημιστικές εκστρατείες και το μάρκετινγκ.

(8)	Όσον αφορά τη δημιουργία θέσεων απασχόλησης, δεν είναι σαφές τι περιλαμβάνουν οι επιλέξιμες δαπάνες ή σε ποια βάση θα υπολογίζεται η ενίσχυση.

Αποδέκτες

(9)

Αρχικά, οι ελληνικές αρχές δήλωσαν ότι αποδέκτες μπορούν είναι οι επιχειρήσεις κάθε μεγέθους. Με επιστολή της 25ης Ιανουαρίου 2006 (5), ανέλαβαν τη δέσμευση ότι οι αποδέκτες θα είναι μόνο μικρομεσαίες επιχειρήσεις που δραστηριοποιούνται στους μεταποιητικούς τομείς της κλωστοϋφαντουργίας, της ένδυσης, των υποδημάτων και του δέρματος. Οι ελληνικές αρχές ανέλαβαν τη δέσμευση να τηρήσουν τον ορισμό των ΜΜΕ που περιλαμβάνεται στο παράρτημα Ι του κανονισμού (EΚ) αριθ. 364/2004 (6). Με επιστολή δε της 8ης Ιουνίου 2006 (7), επιβεβαίωσαν ότι οι δικαιούχοι δεν θα χαρακτηρίζονται ως προβληματικές επιχειρήσεις σύμφωνα με τον ορισμό που περιέχεται στις κοινοτικές κατευθυντήριες γραμμές όσον αφορά τις κρατικές ενισχύσεις για τη διάσωση και την αναδιάρθρωση προβληματικών επιχειρήσεων (8) και ότι τυχόν ενισχύσεις που χορηγούνται σε προβληματικές επιχειρήσεις θα κοινοποιούνται ατομικά στην Επιτροπή.

Ένταση των ενισχύσεων

(10)

Αρχικά οι ελληνικές αρχές κοινοποίησαν ένα και μόνο ανώτατο όριο ενισχύσεων για το σύνολο της ελληνικής επικράτειας που έφθανε σε 55 % για τα ενσώματα περιουσιακά στοιχεία και 50 % για τα άυλα περιουσιακά στοιχεία. Ωστόσο, με επιστολή της 25ης Ιανουαρίου 2006 (9), ανέλαβαν τη δέσμευση να τηρήσουν τα ισχύοντα ανώτατα όρια περιφερειακών ενισχύσεων, όπως προσδιορίζονται στον χάρτη περιφερειακών ενισχύσεων για την Ελλάδα για την περίοδο 2000-2006 (10).

Άλλοι όροι

(11)	Οι αιτήσεις για τη χορήγηση ενίσχυσης πρέπει να υποβάλλονται πριν αρχίσουν οι εργασίες εφαρμογής του σχεδίου.

(12)	Η συμβολή του αποδέκτη στη χρηματοδότηση της επένδυσης θα πρέπει να ανέρχεται σε τουλάχιστον 25 % του επενδυτικού κόστους.

Διάρκεια και προϋπολογισμός του καθεστώτος

(13)	Το καθεστώς λήγει στις 31 Δεκεμβρίου 2006, τελευταία ημερομηνία κατά την οποία οι ελληνικές αρχές θα είναι σε θέση να λάβουν νομικά δεσμευτικές αποφάσεις σχετικά με τη χορήγηση ενίσχυσης. Ο συνολικός προϋπολογισμός του καθεστώτος ανέρχεται κατά προσέγγιση σε 150 εκατ. ευρώ.

Σώρευση ενισχύσεων

(14)	Με επιστολή της 8ης Ιουνίου 2006 (11), οι ελληνικές αρχές επιβεβαίωσαν ότι οι ενισχύσεις που χορηγούνται βάσει του καθεστώτος δεν μπορούν να σωρευθούν με άλλες κρατικές ενισχύσεις για τις ίδιες επιλέξιμες δαπάνες, και ότι θα τηρούνται τα ανώτατα επιτρεπόμενα όρια για τις περιφερειακές ενισχύσεις.

3. ΑΞΙΟΛΟΓΗΣΗ

Νομιμότητα

(15)	Με την κοινοποίηση του σχεδίου χορήγησης ενισχύσεων μέσω του καθεστώτος ενισχύσεων που περιγράφηκε ανωτέρω πριν αυτό τεθεί σε εφαρμογή, οι ελληνικές αρχές τήρησαν τις υποχρεώσεις που υπέχουν δυνάμει του 88 παράγραφος 3 της Συνθήκης ΕΚ.

Χαρακτήρας του καθεστώτος ως κρατικής ενίσχυσης

(16)

Βάσει του καθεστώτος, το κράτος χορηγεί επιχορηγήσεις σε επιχειρήσεις που δραστηριοποιούνται στον τομέα της κλωστοϋφαντουργίας και της ένδυσης οι οποίες πραγματοποιούν επενδύσεις. Η ενίσχυση θα χορηγείται σε περιορισμένο αριθμό επιχειρήσεων, οι οποίες θα επιλέγονται από τις ελληνικές αρχές με βάση αντικειμενικά κριτήρια. Κατά την επιλογή των δικαιούχων, οι ελληνικές αρχές ασκούν κάποιο βαθμό διακριτικής ευχέρειας. Η ενίσχυση συνιστά πλεονέκτημα για τους αποδέκτες (μειώνονται οι δαπάνες των σχετικών επενδύσεων). Με αυτή την έννοια, η ενίσχυση βελτιώνει τη θέση των αποδεκτών σε σύγκριση με εκείνη των ανταγωνιστών τους σε άλλα κράτη μέλη. Συνεπώς, πρέπει να θεωρηθεί ότι στρεβλώνει τον ανταγωνισμό και επηρεάζει τις συναλλαγές μεταξύ των κρατών μελών.

(17)	Λαμβάνοντας υπόψη τα ανωτέρω, η Επιτροπή θεωρεί ότι υφίσταται κρατική ενίσχυση κατά τη έννοια του άρθρου 87 παράγραφος 1 της συνθήκης ΕΚ.

Συμβιβάσιμο του μέτρου ενίσχυσης

(18)	Αφού διαπιστώθηκε ότι το καθεστώς συνιστά κρατική ενίσχυση κατά την έννοια του άρθρου 87 παράγραφος 1 της συνθήκης ΕΚ, είναι απαραίτητο να εξεταστεί κατά πόσο το μέτρο μπορεί να θεωρηθεί συμβιβάσιμο με την κοινή αγορά.

(19)

Η Επιτροπή εξέτασε το καθεστώς με βάση το άρθρο 87 της συνθήκης ΕΚ, και ιδίως με βάση τις “κατευθυντήριες γραμμές σχετικά με τις κρατικές ενισχύσεις περιφερειακού χαρακτήρα” (12) (αναφέρονται στο εξής ως ΚΕΠΧ), τον κανονισμό για τις ΜΜΕ (13) και τον κανονισμό για την απασχόληση (14). Τα αποτελέσματα της εξέτασης αυτής συνοψίζονται στη συνέχεια.

(20)

Η Επιτροπή διαπιστώνει ότι ένα μέρος των ενισχύσεων που κοινοποιήθηκαν θα χορηγούνται σε σχέδια για αρχική επένδυση στην Ελλάδα, τα οποία είναι εξ ολοκλήρου επιλέξιμα για τη χορήγηση περιφερειακών ενισχύσεων βάσει του άρθρου 87 παράγραφος 3 στοιχείο α) της συνθήκης ΕΚ μέχρι τις 31.12.2006. Αυτό ισχύει ιδίως για τις επενδύσεις σε κτίρια και εγκαταστάσεις ή μηχανήματα. Η Επιτροπή σημειώνει ότι οι μέγιστες εντάσεις των επενδυτικών ενισχύσεων που χορηγούνται βάσει του καθεστώτος είναι σύμφωνες με τα ανώτατα όρια περιφερειακών ενισχύσεων που ισχύουν για την Ελλάδα για την περίοδο 2000-2006. Το καθεστώς αυτό λήγει την ίδια ημερομηνία όπως και ο ισχύων χάρτης περιφερειακών ενισχύσεων, δηλαδή στις 31.12.2006.

(21)

Οι ελληνικές αρχές σκοπεύουν επίσης να χορηγήσουν περιφερειακές ενισχύσεις για τη δημιουργία θέσεων απασχόλησης που δεν συνδέονται με επενδυτικά σχέδια. Ωστόσο, δεν παρέχονται περισσότερες επεξηγήσεις. Η Επιτροπή χρειάζεται περισσότερες πληροφορίες, ειδικότερα σχετικά με τη μέθοδο υπολογισμού της ενίσχυσης έτσι ώστε να είναι σε θέση να αξιολογήσει το συμβατό της βάσει των ΚΕΠΧ ή του κανονισμού για την απασχόληση.

(22)

Η Επιτροπή διαπιστώνει ότι ορισμένα από τα μέτρα ενίσχυσης που κοινοποιήθηκαν ενδέχεται να συνιστούν ενίσχυση λειτουργίας, δεδομένου ότι αποσκοπούν στη μείωση των τρεχουσών δαπανών των επιχειρήσεων. Αυτό ισχύει ιδίως για τη στήριξη που χορηγείται για την αποξήλωση και τη μετεγκατάσταση υφιστάμενου εξοπλισμού, την αγορά λογισμικού που συνδέεται με τον έλεγχο ποιότητας των διαδικασιών παραγωγής, τη δημιουργία βάσεων δεδομένων καθώς και τη διασύνδεση των επιχειρήσεων, τις διαφημιστικές εκστρατείες και τις δαπάνες μάρκετινγκ. Δεν μπορεί να αποκλεισθεί ότι οι δαπάνες μάρκετινγκ μπορεί να συνδέονται με τις εξαγωγικές δραστηριότητες και, συνεπώς, να συνιστούν εξαγωγικές ενισχύσεις.

(23)

Σύμφωνα με το σημείο 4.15 των ΚΕΠΧ, οι ενισχύσεις λειτουργίας καταρχήν απαγορεύονται, αλλά κατ' εξαίρεση, μπορούν να χορηγούνται ενισχύσεις λειτουργίας σε περιοχές που δικαιούνται την παρέκκλιση του άρθρου 87 παράγραφος 3 στοιχείο α), υπό τον όρο ότι (i) δικαιολογούνται από τη συμβολή τους στην περιφερειακή ανάπτυξη και το χαρακτήρα τους και (ii) το ύψος τους είναι ανάλογο προς τα προβλήματα που καλούνται να αντιμετωπίσουν. Επίσης πρέπει να μειώνονται προοδευτικά και να χορηγούνται για περιορισμένο χρονικό διάστημα. Ωστόσο, παρόλο που ζητήθηκε επανειλημμένα από την Επιτροπή, οι ελληνικές αρχές δεν απέδειξαν ότι τα διαρθρωτικά προβλήματα των περιοχών είναι τόσο σοβαρά ώστε η περιφερειακή επενδυτική ενίσχυση να μην είναι επαρκής για να θέσει σε λειτουργία μια διαδικασία περιφερειακής ανάπτυξης και ότι η επενδυτική ενίσχυση θα πρέπει να συμπληρωθεί από περιφερειακή ενίσχυση λειτουργίας. Διαβεβαιώνουν απλώς ότι οι ενισχύσεις λειτουργίας είναι καθοριστικές για τη βιωσιμότητα και την ανάπτυξη των κλάδων αυτών, οι οποίοι είναι κρίσιμοι για τις σχετικές περιφέρειες. Επιπλέον, δεν παρέχονται πληροφορίες για τις σχεδιαζόμενες εντάσεις των ενισχύσεων όσον αφορά τις ενισχύσεις λειτουργίας.

(24)

Λαμβάνοντας υπόψη την ανεπαρκή αιτιολόγηση των συγκεκριμένων προβλημάτων τα οποία προορίζονται να επιλύσουν τα ανωτέρω μέτρα, η Επιτροπή χρειάζεται περισσότερες πληροφορίες για να είναι σε θέση να εκτιμήσει το συμβιβάσιμο των ενισχύσεων λειτουργίας με την κοινή αγορά. Σχετικά με την πτυχή αυτή, οι ενδιαφερόμενοι τρίτοι καλούνται να υποβάλουν όλες τις σχετικές παρατηρήσεις τους.

(25)

Επιπλέον, η Επιτροπή διαπιστώνει ότι το καθεστώς στοχεύει σε ένα συγκεκριμένο κλάδο της ελληνικής οικονομίας, και συγκεκριμένα την κλωστοϋφαντουργία, τη βιομηχανία ένδυσης και δέρματος. Η Επιτροπή έχει την άποψη ότι οι ενισχύσεις που περιορίζονται σε ένα τομέα δραστηριότητας μπορεί να έχουν σημαντικές επιπτώσεις στον ανταγωνισμό στη σχετική αγορά και ότι τα αποτελέσματά τους στην περιφερειακή ανάπτυξη είναι πιθανό να είναι πολύ περιορισμένα. Οι ενισχύσεις αυτές υπάγονται εν γένει σε συγκεκριμένες ή τομεακές βιομηχανικές πολιτικές και συχνά δεν συνάδουν με το πνεύμα της πολιτικής περιφερειακών ενισχύσεων αυτής καθεαυτής. Η πολιτική αυτή θα πρέπει να παραμείνει ουδέτερη όσον αφορά την κατανομή παραγωγικών πόρων μεταξύ των διαφόρων οικονομικών τομέων και δραστηριοτήτων (15).

(26)

Οι ελληνικές αρχές ισχυρίζονται ότι η σταδιακή κατάργηση των ποσοστώσεων από το 1995 και η απελευθέρωση των εισαγωγών από το 2005 στην κλωστοϋφαντουργία έπληξαν την ελληνική κλωστοϋφαντουργία, και τη βιομηχανία ένδυσης και δέρματος και οδήγησαν σε απώλεια θέσεων εργασίας και στο κλείσιμο ενός σημαντικού αριθμού των επιχειρήσεων του κλάδου. Επισημαίνουν ότι στη βιομηχανία ένδυσης και μόνο από το 1995 έως το 2004, έκλεισε το 50 % των επιχειρήσεων και η απασχόληση μειώθηκε κατά 16 %. Το πρόβλημα επιδεινώνεται με τη μετεγκατάσταση των ελληνικών επιχειρήσεων σε γειτονικές βαλκανικές χώρες και ιδίως τη Βουλγαρία. Συνεπώς, οι ελληνικές αρχές έχουν την άποψη ότι πρέπει να ληφθούν συγκεκριμένα μέτρα έτσι ώστε να υποστηριχθεί και να ενισχυθεί ανταγωνιστικότητα των επιχειρήσεων που δραστηριοποιούνται στους ανωτέρω τομείς.

(27)

Η Επιτροπή χρειάζεται περισσότερες πληροφορίες για να αξιολογήσει κατά πόσο ένα καθεστώς ενισχύσεων που περιορίζεται σε ένα τομέα της οικονομίας αποτελεί αναπόσπαστο μέρος μιας στρατηγικής περιφερειακής ανάπτυξης με σαφώς καθορισμένους στόχους. Οι ελληνικές αρχές δεν εξήγησαν για ποιο λόγο το υφιστάμενο γενικό καθεστώς οριζόντιων ενισχύσεων δεν είναι επαρκές για να θέσει σε λειτουργία μια διαδικασία περιφερειακής ανάπτυξης.

(28)

Επιπλέον, η Επιτροπή διαπιστώνει ότι υπάρχει έντονος ανταγωνισμός στους τομείς της κλωστοϋφαντουργίας, της ένδυσης και του δέρματος, και οι εμπορικές συναλλαγές μεταξύ των κρατών μελών είναι εκτεταμένες. Κατά συνέπεια, η έγκριση ενός τέτοιου καθεστώτος στην Ελλάδα θα αποτελούσε σοβαρή απειλή για στρέβλωση του ανταγωνισμού. Συνεπώς, η Επιτροπή δεν είναι βέβαιη εάν μια τέτοια ενίσχυση δεν θα οδηγήσει σε απαράδεκτες στρεβλώσεις του ανταγωνισμού στην ΕΕ. Σχετικά με την πτυχή αυτή, οι ενδιαφερόμενοι τρίτοι καλούνται να υποβάλουν όλες τις σχετικές παρατηρήσεις τους.

(29)

Επιπλέον, η Επιτροπή σημειώνει ότι δεν πληρούνται οι λοιπές προϋποθέσεις για τη χορήγηση περιφερειακής ενίσχυσης:

—	Το μέτρο δεν προβλέπει υποχρέωση διατήρησης της σχετικής επένδυσης και των θέσεων απασχόλησης που δημιουργούνται στην επιλέξιμη περιφέρεια επί μια τουλάχιστον πενταετία.

—	Το μέτρο δεν προβλέπει το δικαίωμα για τις αρχές που χορηγούν την ενίσχυση να ζητούν την πλήρη ανάκτησή τους σε περίπτωση παράβασης των προϋποθέσεων χορήγησης.

(30)

Λαμβάνοντας υπόψη τα ανωτέρω, η Επιτροπή, μετά από αρχική προκαταρκτική εξέταση του μέτρου, έχει αμφιβολίες για το αν και σε ποιο βαθμό το κοινοποιηθέν καθεστώς ενισχύσεων μπορεί να θεωρηθεί συμβιβάσιμο με την κοινή αγορά. Η Επιτροπή δεν είναι σε θέση να σχηματίσει εκ πρώτης όψεως (prima facie) γνώμη για τον εν μέρει ή πλήρως συμβιβάσιμο χαρακτήρα του εξεταζόμενου μέτρου και θεωρεί ότι απαιτείται διεξοδικότερη ανάλυση του μέτρου ενίσχυσης. Η Επιτροπή οφείλει να πραγματοποιήσει όλες τις απαιτούμενες διαβουλεύσεις και, συνεπώς, να κινήσει τη διαδικασία που προβλέπεται στο άρθρο 88 παράγραφος 2 της συνθήκης ΕΚ, εάν η αρχική έρευνα δεν επιτρέψει την αντιμετώπιση όλων των δυσχερειών που συνδέονται με την εξακρίβωση του συμβιβάσιμου της ενίσχυσης με την κοινή αγορά. Λαμβάνοντας υπόψη τις πληροφορίες που θα υποβληθούν τόσο από το οικείο κράτος μέλος όσο και από τους ενδιαφερόμενους τρίτους, η Επιτροπή θα αξιολογήσει το μέτρο και θα λάβει την τελική της απόφαση.

4. ΑΠΟΦΑΣΗ

(31)

Λαμβάνοντας υπόψη τις ανωτέρω παρατηρήσεις, η Επιτροπή συμφωνεί με τη διαδικασία που ορίζεται στο άρθρο 88 παράγραφος 2 της συνθήκης ΕΚ, καλεί την Ελλάδα να υποβάλει τις παρατηρήσεις της και να παράσχει όλες τις πληροφορίες που θα συνέβαλαν στην αξιολόγηση του μέτρου, εντός προθεσμίας ενός μήνα από την παραλαβή της παρούσας επιστολής. Στις πληροφορίες αυτές πρέπει ιδίως να διευκρινίζονται τα εξής:

—

να αποδεικνύεται ότι το καθεστώς ενισχύσεων που αφορά ειδικά τους τομείς της κλωστοϋφαντουργίας, της ένδυσης και του δέρματος της Ελλάδας, συμβάλλει σε μια συνεκτική στρατηγική περιφερειακής ανάπτυξης και ότι δεν θα οδηγήσει σε απαράδεκτες στρεβλώσεις του ανταγωνισμού. Ειδικότερα, οι ελληνικές αρχές θα πρέπει να εξηγήσουν για ποιο λόγο το υφιστάμενο γενικό καθεστώς οριζόντιων ενισχύσεων δεν θα επαρκούσε να θέσει σε λειτουργία μια διαδικασία περιφερειακής ανάπτυξης·

—	βάσει ποιων στοιχείων αιτιολογείται η ανάγκη χορήγησης ενίσχυσης λειτουργίας σε επιχειρήσεις που δραστηριοποιούνται στους τομείς της κλωστοϋφαντουργίας, της ένδυσης και του δέρματος της Ελλάδας·

—	να αναφέρονται λεπτομέρειες όσον αφορά τη χορήγηση ενίσχυσης για τη δημιουργία θέσεων απασχόλησης·

—	να δικαιολογείται γιατί το μέτρο δεν περιλαμβάνει υποχρέωση διατήρησης της επένδυσης και των δημιουργούμενων θέσεων εργασίας στην επιλέξιμη περιοχή για διάστημα τουλάχιστον πέντε ετών·

—	να εξηγείται γιατί το μέτρο δεν προβλέπει δικαίωμα της χορηγούσας αρχής να ζητήσει πλήρη επιστροφή της ενίσχυσης σε περίπτωση παραβίασης των όρων χορήγησης.

(32)

Η Επιτροπή γνωστοποιεί στην Ελλάδα ότι θα ενημερώσει όλα τα ενδιαφερόμενα μέρη με δημοσίευση της παρούσας επιστολής και σχετικής περίληψής της στην Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης. Επίσης, θα ενημερώσει τους ενδιαφερόμενους στις χώρες της ΕΖΕΣ που έχουν υπογράψει τη συμφωνία με τον ΕΟΧ, με δημοσίευση ανακοίνωσης το συμπλήρωμα για τον ΕΟΧ της Επίσημης Εφημερίδας της Ευρωπαϊκής Ένωσης και θα ενημερώσει την Εποπτεύουσα Αρχή της ΕΖΕΣ με την αποστολή αντιγράφου της παρούσας επιστολής. Όλα τα ενδιαφερόμενα μέρη θα κληθούν να υποβάλουν τις παρατηρήσεις εντός προθεσμίας ενός μηνός από την ημερομηνία της δημοσίευσής της.“

(1) Οι κωδικοί NACE: ΔB.17.00 — Παραγωγή κλωστοϋφαντουργικών ινών, ΔB.18.00 — Κατασκευή ειδών ενδυμασίας· κατεργασία και βαφή γουναρικών· ΔΓ.19.00 — Κατεργασία και δέρψη δέρματος· κατασκευή ειδών ταξιδίου (αποσκευών), τσαντών, ειδών σελοποιίας, ειδών σαγματοποιίας και υποδημάτων, 743, 748.9.

(2) ΦΕΚ 168/A/1994.

(3) ΦΕΚ 114/A/1995.

(4) ΦΕΚ 92/A/1997.

(5) A/30736, A.Π. Φ6410/Α/705.

(6) Κανονισμός (EΚ) αριθ. 364/2004 της 25ης Φεβρουαρίου 2004 για την τροποποίηση του κανονισμού (EΚ) αριθ. 70/2001 όσον αφορά την επέκταση του πεδίου εφαρμογής του ώστε να συμπεριλαμβάνει τις ενισχύσεις για έρευνα και ανάπτυξη, ΕΕ L 63 της 28.2.2004, σ. 22.

(7) Α/34500, Α.Π. Φ6410/Α/5286.

(8) ΕΕ C 244 της 1.10.2004, σ. 2.

(9) A/30736, A.Π. Φ6410/Α/705.

(10) Ο ελληνικός χάρτης περιφερειακών ενισχύσεων για την περίοδο 2000-2006 εγκρίθηκε από την Επιτροπή με την επιστολή N469/1999 SG(2000) D/100661 της 21.1.2000 όπως τροποποιήθηκε με την απόφαση της Επιτροπής N349/02 της 17.2.2002.

(11) Α/34500, Α.Π. Φ6410/Α/5286.

(12) ΕΕ C 74 της 10.3.1998, σ. 9.

(13) Κανονισμός (EΚ) αριθ. 70/2001 της Επιτροπής, της 12ης Ιανουαρίου 2001, σχετικά με την εφαρμογή των άρθρων 87 και 88 της συνθήκης ΕΚ στις κρατικές ενισχύσεις προς μικρές και μεσαίες επιχειρήσεις, ΕΕ L 10 της 13.1.2001, σ. 33.

(14) Κανονισμός (EΚ) αριθ. 2204/2002 της Επιτροπής, της 12ης Δεκεμβρίου 2002, σχετικά με την εφαρμογή των άρθρων 87 και 88 της συνθήκης ΕΚ στις κρατικές ενισχύσεις στην απασχόληση, ΕΕ L 337 της 13.12.2002, σ. 3.

(15) Βλ. επίσης τμήμα 2 των ΚΕΠΧ.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 297

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 49 7. prosince 2006

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Informace
	Rada
2006/C 297/1	Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů	1

2006/C 297/2	Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o provádění společných cílů v oblasti účasti a informovanosti mládeže v zájmu podpory jejího aktivního evropského občanství	6

	Komise
2006/C 297/3	Směnné kurzy vůči euru	11

2006/C 297/4	Oznámení týkající se uplatňování platných antidumpingových, antisubvenčních a ochranných opatření ve Společenství po rozšíření za účelem začlenit Bulharskou republiku a Rumunsko a možnosti přezkumu	12

2006/C 297/5	Oznámení dovozcům — Dovoz produktů z Černé Hory do Společenství	13

2006/C 297/6	Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES — Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 )	14

2006/C 297/7	Státní podpory – Francie — Státní podpora C 47/2006 (ex N 648/2005) — Daňový úvěr na vývoj videoher — Výzva k předložení připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ( 1 )	19

2006/C 297/8	Státní podpora – Švédsko — Státní podpora C 46/2006 (ex N 347/2006) — Osvobození od daně z emisí CO2 u paliv používaných v zařízeních, na než se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi — Výzva k podání připomínek podle článku 88 odst. 2 Smlouvy o ES ( 1 )	27

2006/C 297/9	Státní podpory – Řecko — Státní podpora C 44/2006 (ex N 614/2005) – Regionální podpora odvětví textilu, oděvů a kůže v Řecku — Výzva k předložení připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ( 1 )	38

2006/C 297/0	Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 2204/2002 ze dne 12. prosince 2002 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti ( 1 )	43

2006/C 297/1	Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání ( 1 )	44

2006/C 297/2	Předběžné oznámení o spojení podniků (Případ č.j. COMP/M.4504 – SFR/TELE 2 France) ( 1 )	46

2006/C 297/3	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.4501 – HAL/Egeria/NB) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	47

2006/C 297/4	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.4242 – Thermo Electron/Fisher Scientific) ( 1 )	48

2006/C 297/5	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.4271 – Daikin/OYL) ( 1 )	48

2006/C 297/6	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.4428 – AXA/Gerflor) ( 1 )	49

	EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR
	Kontrolní úřad ESVO
2006/C 297/7	Informace sdělované státy ESVO ohledně státní podpory poskytnuté podle aktu uvedeného v bodě 1 přílohy XV Dohody o EHP (nařízení Komise (ES) č. 70/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům)	50

	Soudní dvůr ESVO
2006/C 297/8	Rozsudek soudu ze dne 3. května 2006 ve věci E-3/05 — Kontrolní úřad ESVO v. Norské království (Neplnění závazků smluvní stranou – volný pohyb pracovníků – sociální zabezpečení migrujících pracovníků a rodinných příslušníků, kteří mají bydliště v jiném státě EHP, než v jakém pracují – požadavek na místo bydliště za účelem získání rodinných dávek – článek 73 nařízení EHS 1408/71 – čl. 7 odst. 2 nařízení EHS 1612/68 – diskriminace – odůvodnění na základě podpory pro trvale udržitelné řešení)	51

2006/C 297/9	Rozsudek soudu ze dne 29. června 2006 ve spojených věcech E-5/05, E-6/05, E-7/05, E-8/05, E-9/05 — Kontrolní úřad ESVO v. Lichtenštejnské knížectví (Nesplnění povinností smluvní stranou – směrnice Komise 2002/77/ES ze dne 16. září 2002 o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací – směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) – směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) – směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) – směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě))	52

	Opravy
2006/C 297/0	Oprava povolení státní podpory N. 625/06 – Itálie (Úř. věst. C 291, 30.11.2006)	53

2006/C 297/1	Oprava povolení státní podpory N. 51/06 – Itálie (Úř. věst. C 291, 30.11.2006)	53

2006/C 297/2	UK-Cardiff: Provozování pravidelné letecké dopravy — Oprava k nabídkovému řízení vyhlášené Spojeným královstvím podle čl. 4 odst. 1 písm. d) nařízení Rady (EHS) č. 2408/92 na provozování pravidelné letecké dopravy na trase Cardiff – RAF Valley, Anglesey (Úř. věst. C 248, 14.10.2006) (Úř. věst. S 197, 14.10.2006, otevřené řízení, 208709-2006)	53

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3274
JPY	japonský jen	152,66
DKK	dánská koruna	7,4561
GBP	britská libra	0,67540
SEK	švédská koruna	9,0757
CHF	švýcarský frank	1,5888
ISK	islandská koruna	91,74
NOK	norská koruna	8,1350
BGN	bulharský lev	1,9558
CYP	kyperská libra	0,5781
CZK	česká koruna	28,015
EEK	estonská koruna	15,6466
HUF	maďarský forint	255,40
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6984
MTL	maltská lira	0,4293
PLN	polský zlotý	3,8111
RON	rumunský lei	3,4368
SIT	slovinský tolar	239,66
SKK	slovenská koruna	35,465
TRY	turecká lira	1,9201
AUD	australský dolar	1,6892
CAD	kanadský dolar	1,5177
HKD	hongkongský dolar	10,3129
NZD	novozélandský dolar	1,9429
SGD	singapurský dolar	2,0447
KRW	jihokorejský won	1 216,16
ZAR	jihoafrický rand	9,4459
CNY	čínský juan	10,3848
HRK	chorvatská kuna	7,3569
IDR	indonéská rupie	12 105,89
MYR	malajsijský ringgit	4,7116
PHP	filipínské peso	65,713
RUB	ruský rubl	34,8160
THB	thajský baht	47,342

Podpora č.	Podpora malým a středním podnikům č. 1/2006
Stát ESVO	Norsko
Region	Hordaland, západní Norsko
Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory	Pilotprosjekt for å utløyse ei bioenerginæring i Hordaland. (Pilotní projekt určený ke stimulaci vzniku odvětví bioenergie v regionu Hordaland).
Právní základ	Budget decision dated 12. 10. 2005, Hordaland County Council, (fylkestinget), letter from Hordaland County Council 17. 1. 2006
Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory	Celková částka za rok: 0,25 milionu EUR v roce 2006 (2 miliony NOK), 0,125 milionu EUR v roce 2007 (1 milion NOK), 0,125 milionu EUR v roce 2008 (1 milion NOK)
Maximální míra podpory	V souladu s čl. 4 odst. 2 až 6 a článkem 5 nařízení
Datum uskutečnění	16. 3. 2006
Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory	31. 12. 2008
Cíl podpory	Podopra určená malým a středním podnikům Podpora pro investice, poradenství a jiné služby.
Dotčená hospodářská odvětví	Podpora omezená na určitá odvětví: jiná výrobní odvětví (bioenergie)
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu	Osterfjord Næringssamarbeid
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu	N-5282 Lonevåg
Jednotlivé podpory velké výše	V souladu s článkem 6 nařízení