3.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 238/1

(1)

Ochrana životního prostředí je jedním z hlavních cílů uvedených v prohlášeních o hlavních zásadách udržitelného rozvoje, která Evropská rada přijala. Je prioritou pro spolufinancování Společenství a měla by být financována zejména prostřednictvím horizontálních finančních nástrojů Společenství, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, Evropského rybářského fondu a 7. rámcového programu pro výzkum.

(2)

Tyto finanční nástroje Společenství nepokrývají všechny priority životního prostředí. Je proto potřebný finanční nástroj pro životní prostředí (LIFE+), který bude poskytovat zvláštní podporu pro rozvoj a provádění politiky a právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí, zejména cílů šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí stanoveného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 (4).

(3)

Podpora by se měla poskytovat prostřednictvím dohod o grantech a veřejných zakázek v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5).

(4)

Opatření a projekty financované pomocí LIFE+ by měly splňovat kritéria způsobilosti pro zajištění co nejlepšího využití prostředků Společenství. Zejména pro tu část rozpočtu, která podléhá pověřenému řízení, by opatření a projekty měly splňovat dodatečná kritéria způsobilosti, aby byla zajištěna evropská přidaná hodnota a aby se zabránilo financování opakovaných činností, jako je například běžný provoz.

(5)

V oblasti přírody a biologické rozmanitosti představuje samotné provádění politiky a právních předpisů Společenství rámec pro evropskou přidanou hodnotu. Osvědčené postupy nebo demonstrační opatření a projekty včetně těch, které souvisejí se správou a určením lokalit Natura 2000 v souladu se směrnicí Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (6) a směrnicí Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (7), by měly být způsobilé pro financování Společenství pomocí LIFE+, pokud ovšem nejsou způsobilé pro financování podle jiných finančních nástrojů Společenství.

(6)

Inovační nebo demonstrační opatření a projekty týkající se environmentálních cílů Společenství, včetně vývoje nebo šíření osvědčených metod, know-how nebo technologií, jakož i opatření a projekty pro kampaně na zvyšování povědomí a speciální odbornou přípravu osob zapojených do předcházení lesním požárům by měly být způsobilé pro financování Společenství pomocí LIFE+, pokud ovšem nejsou způsobilé pro financování podle jiných finančních nástrojů Společenství.

(7)

Opatření a projekty pro rozvoj a provádění cílů Společenství týkajících se široce pojatého, harmonizovaného, souhrnného a dlouhodobého monitorování lesů a environmentálních interakcí by měly být způsobilé pro financování Společenství pomocí LIFE+, pokud ovšem nejsou způsobilé pro financování podle jiných finančních nástrojů Společenství.

(8)

Úloha efektivního rozvoje a provádění politiky v rámci šestého akčního programu pro životní prostředí může být splněna jen podporováním osvědčených postupů nebo demonstračních opatření a projektů pro rozvoj nebo provádění politiky Společenství v oblasti životního prostředí; demonstrací inovačních přístupů, technologií, metod a nástrojů politiky; sjednocením znalostní základny; vytvářením prováděcích kapacit; posilováním řádné správy, podporou tvorby sítí, vzájemným vzděláváním a výměnou osvědčených postupů, jakož i zlepšováním šíření informací, zvyšování povědomí a komunikace. Finanční podpora v rámci tohoto nařízení by proto měla přispívat na rozvoj, provádění, sledování a hodnocení politiky a právních předpisů v oblasti životního prostředí, a také na komunikaci a šíření informací po celém Společenství.

(9)

LIFE+ by měl mít tři složky: LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost, LIFE+ Politika a správa v oblasti životního prostředí a LIFE+ Informace a komunikace. Prostřednictvím opatření a projektů financovaných pomocí LIFE+ by mělo být možné přispívat k dosahování zvláštních cílů více než jedné z těchto tří složek a zahrnovat účast více členských států, jakož i přispívat k rozvoji strategických přístupů k plnění cílů v oblasti životního prostředí.

(10)

Aby Komise mohla plnit svoji úlohu při zahájení rozvoje a provádění politiky v oblasti životního prostředí, měla by využívat zdroje z LIFE+ na dokončení studií a hodnocení, na poskytování služeb za účelem provádění a začlenění politiky a právních předpisů v oblasti životního prostředí, na konání zasedání, seminářů a pracovních setkání odborníků a zúčastněných subjektů, na rozvoj a správu sítí a na rozvoj a správu počítačových systémů. Dále by Komise měla používat ústředně spravovanou část rozpočtu LIFE+ na zajišťování informačních, publikačních a osvětových činností včetně akcí, výstav a podobných opatření zvyšujících povědomí, na náklady na přípravu a výrobu audiovizuálních materiálů a na získání technické nebo správní pomoci související s určením, přípravou, řízením, sledováním a auditem programů a projektů a dohledem nad nimi.

(11)

Nevládní organizace přispívají k rozvoji a provádění politiky a právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí. Proto je vhodné, aby se z ústředně spravované části rozpočtu LIFE+ podporovaly činnosti řady příslušně oprávněných nevládních organizací činných v oblasti životního prostředí prostřednictvím konkurenčního a transparentního přidělování ročních grantů na provozní náklady. Tyto nevládní organizace by musely být nezávislé a neziskové a musely by vykonávat činnosti nejméně ve třech evropských zemích, ať už samy nebo formou sdružení.

(12)

Zkušenosti z využívání současných a minulých nástrojů zdůraznily potřebu plánovat a vytvářet programy pro víceletá období a soustřeďovat úsilí na podporu ochrany životního prostředí určením priorit a cílových oblastí činnosti schopné těžit ze spolufinancování Společenství.

(13)

Členské státy by měly připravit národní roční pracovní programy odlišné od plánů a programů, které se připravují pro řadu odvětví a které stanoví rámec pro budoucí schvalování, a od plánů a programů, které podle směrnice 92/43/EHS vyžadují posouzení, a tyto pracovní programy by neměly být považovány za plány nebo programy, na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (8).

(14)

Požadavky na ochranu životního prostředí by měly být začleněny do vymezení a provádění politik a činností Společenství, včetně finančních nástrojů. LIFE+ by tedy měl doplňovat ostatní finanční nástroje Společenství a Komise a členské státy by tuto doplňkovost měly zajistit na úrovni Společenství a na celostátní, regionální a místní úrovni.

(15)

V souladu se závěry zasedání Evropské rady v Lucemburku (prosinec 1997) a v Soluni (červen 2003) by kandidátské země a země západního Balkánu v procesu stabilizace a přidružení měly být způsobilé k účasti v programech Společenství v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dvoustranných dohodách uzavřených s těmito zeměmi.

(16)

Je třeba sjednotit řadu stávajících nástrojů pro životní prostředí a zjednodušit tvorbu programů a řízení vytvořením jediného, účelného finančního nástroje pro životní prostředí.

(17)

Je však rovněž třeba zajistit hladký přechod a i nadále sledovat, kontrolovat a kvalitativně posuzovat činnosti financované v rámci současných programů i po skončení jejich platnosti.

(18)

Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení (9).

(19)

Obecným cílem LIFE+ je přispívat k provádění, aktualizaci a rozvoji politiky a právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí a zejména podporovat provádění šestého akčního programu pro životní prostředí. Díky spolupráci prostřednictvím nástrojů Společenství s cílem zlepšit výsledky na státní nebo místní úrovni, dosáhnout cílů Společenství a zajistit výměny informací v rámci celého Společenství mohou členské státy dosáhnout evropské přidané hodnoty. Jelikož tohoto cíle LIFE+ nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(20)

Prováděcí opatření, k jejichž přijetí je Komise tímto nařízením oprávněna, představují řídící opatření, která se vztahují na zavádění programů se značným dopadem na rozpočet ve smyslu čl. 2 písm. a) rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (10). Některá prováděcí opatření by proto měla být přijata v souladu s řídícím postupem stanoveným v článku 4 uvedeného rozhodnutí. Toto nařízení však vytváří obecný rámec a bude se používat po dobu sedmi let. Je pravděpodobné, že se během této doby budou priority Společenství a vnitrostátní priority podstatně vyvíjet. Nařízení rovněž přesouvá mnohá zásadní rozhodnutí na víceleté strategické programy a národní roční pracovní programy. Tyto otázky mají rozhodující význam pro jednotlivé členské státy a zásadní důležitost pro jejich vnitrostátní politiku v oblasti životního prostředí. Je tedy vhodnější, aby některá další opatření byla přijata v souladu s regulativním postupem stanoveným v článku 5 rozhodnutí 1999/468/ES, aby členské státy měly možnost přednést navrhovaná opatření Radě ke zvážení. Regulativní postup je rovněž vhodný k přijetí změn příloh tohoto nařízení, jež vymezují základní ustanovení, zejména opatření způsobilá pro financování, a ke stanovení jiných prováděcích pravidel než technických opatření výslovně uvedených v tomto nařízení,

1.

„šestým akčním programem pro životní prostředí“ šestý akční program Společenství pro životní prostředí stanovený rozhodnutím č. 1600/2002/ES;

2.

„finančním nařízením“ nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002;

3.

„vnitrostátními agenturami“ vnitrostátní veřejnoprávní subjekty nebo subjekty soukromého práva pověřené veřejnou službou, kterým byly svěřeny úkoly plnění rozpočtu v souladu s čl. 7 odst. 2.

a)

být v zájmu Společenství tím, že významnou měrou přispívají k dosažení obecného cíle LIFE+ stanoveného v čl. 1 odst. 2; a

b)

být technicky a finančně soudržné, proveditelné a nákladově efektivní.

a)

být opatřeními a projekty představujícími osvědčený postup nebo demonstračními opatřeními a projekty souvisejícími s prováděním směrnice 79/409/EHS nebo směrnice 92/43/EHS;

b)

být inovačními opatřeními a projekty nebo demonstračními opatření a projekty týkajícími se environmentálních cílů Společenství, včetně vývoje nebo šíření osvědčených metod, know-how nebo technologií;

c)

být kampaní na zvyšování povědomí a speciální odbornou přípravou osob zapojených do předcházení lesním požárům;

d)

být opatřeními a projekty pro rozvoj a provádění cílů Společenství týkajících se široce pojatého, harmonizovaného, souhrnného a dlouhodobého monitorování lesů a environmentálních interakcí.

—

LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost,

—

LIFE+ Politika a správa v oblasti životního prostředí,

—

LIFE+ Informace a komunikace.

a)

přispívat k provádění politiky a právních předpisů Společenství v oblasti přírody a biologické rozmanitosti, zejména směrnic 79/409/EHS a 92/43/EHS, a to i na místní a regionální úrovni, a podporovat další rozvoj a provádění soustavy Natura 2000, včetně pobřežních a mořských stanovišť a druhů;

b)

přispívat ke sjednocení znalostní základny pro rozvoj, posuzování, sledování a vyhodnocování politiky a právních předpisů Společenství v oblasti přírody a biologické rozmanitosti;

c)

podporovat navrhování a provádění přístupů a nástrojů politiky k monitorování a posuzování přírody a biologické rozmanitosti, jakož i faktorů, tlaků a reakcí, které na ně mají dopad, zejména ve vztahu k úspěchům při dosahování cíle, jímž je zastavení ztráty biologické rozmanitosti v rámci Společenství do roku 2010;

d)

poskytovat podporu pro lepší správu životního prostředí širším zapojením zúčastněných subjektů, včetně účasti nevládních organizací, do konzultací o politice a právních předpisech v oblasti přírody a biologické rozmanitosti a do jejich provádění.

a)

přispívat k rozvoji a demonstraci inovačních přístupů, technologií, metod a nástrojů politiky;

b)

přispívat ke sjednocení znalostní základny pro rozvoj, posuzování, sledování a vyhodnocování politiky a právních předpisů v oblasti životního prostředí;

c)

podporovat navrhování a provádění přístupů k monitorování a posuzování stavu životního prostředí a faktorů, tlaků a reakcí, které na něj mají dopad;

d)

usnadňovat provádění politiky Společenství v oblasti životního prostředí, se zvláštním důrazem na její provádění na místní a regionální úrovni;

e)

poskytovat podporu pro lepší správu v oblasti ochrany životního prostředí širším zapojením zúčastněných subjektů, včetně účasti nevládních organizací, do konzultací o politice a jejího provádění.

a)

šířit informace a zvyšovat povědomí o otázkách životního prostředí včetně předcházení lesním požárům;

b)

poskytovat podporu doprovodným opatřením, jako jsou informační a komunikační činnosti a kampaně, konference a vzdělávání, včetně odborné přípravy pro předcházení lesním požárům.

a)

dohody o grantech,

b)

veřejné zakázky.

a)

v případě vnitrostátních agentur nepředstavuje toto financování Společenství více než 2 % příspěvku Společenství na národní roční pracovní program daného členského státu na daný rok. Dotyční zaměstnanci musí vykonávat další úkoly, které správní orgány členských států v souvislosti s prováděním programů Společenství dříve nevykonávaly;

b)

finanční prostředky na mzdové náklady úředníků veřejné správy mohou být poskytnuty pouze v rozsahu, v jakém souvisejí s náklady na činnosti spojené s prováděním projektu, které by příslušný veřejný orgán neprováděl, pokud by se daný projekt neuskutečnil. Dotyční zaměstnanci musí být přiděleni konkrétně na určitý projekt a musí představovat dodatečné náklady vzhledem ke stávajícím stálým zaměstnancům.

a)

počet obyvatel:

b)

příroda a biologická rozmanitost:

a)

určeny prioritní oblasti se zohledněním stanovených dlouhodobých potřeb,

b)

vymezeny zvláštní národní cíle,

c)

popsána opatření, která mají být financována, jakož i způsob, jakým splňují kritéria způsobilosti stanovená v článku 3,

d)

uvedeny odhadované náklady a

e)

popsán navrhovaný rámec sledování.

a)

státům ESVO, které se v souladu s nařízením Rady (ES) č. 933/1999 ze dne 29. dubna 1999, kterým se mění nařízení (EHS) č. 1210/90 o zřízení Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí (11) staly členy Evropské agentury pro životní prostředí,

b)

zemím kandidujícím na přistoupení k Evropské unii,

c)

zemím západního Balkánu zahrnutým do procesu stabilizace a přidružení.

a)

přijetí a v případě potřeby změna víceletých strategických programů vypracovaných v souladu s čl. 6 odst. 1,

b)

přijetí a v případě potřeby změna národních ročních pracovních programů na základě návrhů podaných členskými státy v souladu s čl. 6 odst. 3,

c)

doplnění opatření do přílohy I nebo změna přílohy II a

d)

stanovení podrobných pravidel nezbytných pro provádění tohoto nařízení.

a)

svěření plnění rozpočtu vnitrostátní agentuře nebo agenturám v souladu s čl. 7 odst. 2 a potvrzení, že tato agentura nebo agentury splňují kritéria výběru uvedená v příloze II,

b)

upřesnění formátu, obsahu a lhůt pro předkládání návrhů národních ročních pracovních programů pro účely čl. 6 odst. 3 a zpráv podle čl. 6 odst. 7,

c)

stanovení podoby, obsahu a příjemců zpráv uvedených v čl. 12 odst. 1 a

d)

zavedení ukazatelů, které pomohou sledovat opatření financovaná pomocí LIFE+.

a)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1655/2000 ze dne 17. července 2000 o finančním nástroji pro životní prostředí (LIFE) (15);

b)

rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1411/2001/ES ze dne 27. června 2001 o rámci Společenství pro spolupráci na podporu udržitelného rozvoje měst (16);

c)

rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2002/ES ze dne 1. března 2002, kterým se stanoví akční program Společenství podporující nevládní organizace, které jsou činné zejména v oblasti ochrany životního prostředí (17);

d)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2152/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o monitorování lesů a environmentálních interakcí ve Společenství (Forest Focus) (18).

3.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 238/18

(1)(2)(3)(4)(5)(6)(7)(8)(9)(10)(11)(12)(13)(14)(15)(16)(17)(18)(19)(20)(21)(22)(23)(24)(25)(26)(27)(28)(29)(30)(31)

Je nezbytné podporovat spolupráci a kulturní výměny za účelem uznání a podpory kulturní a jazykové rozmanitosti v Evropě, zlepšovat u evropských občanů znalosti jiných evropských kultur, než jsou jejich vlastní, a současně zvyšovat jejich povědomí o společném evropském kulturním dědictví, které sdílejí. Podpora kulturní a jazykové spolupráce a rozmanitosti tak přímým zapojením evropských občanů do procesu integrace přispívá k tomu, že se evropské občanství stává hmatatelnou skutečností.Aktivní kulturní politika zaměřená na zachování kulturní rozmanitosti Evropy a podporu jejích společných kulturních prvků a kulturního dědictví může přispět k většímu vnějšímu zviditelnění Evropské unie.K tomu, aby občané vyjádřili svou plnou podporu evropské integraci a plně se jí účastnili, je zapotřebí klást větší důraz na jejich společné kulturní hodnoty a kořeny jakožto klíčový prvek jejich identity a jejich příslušnosti ke společnosti založené na svobodě, spravedlnosti, demokracii, respektování lidské důstojnosti a nedotknutelnosti lidské osobnosti, toleranci a solidaritě, při plném respektování Listiny základních práv Evropské unie.Je nezbytné, aby odvětví kultury přispívalo k širšímu evropskému politickému vývoji a aby v něm plnilo určitou úlohu. Odvětví kultury jako takové je významným zaměstnavatelem a kromě toho existuje jasná souvislost mezi investicemi do kultury a hospodářským rozvojem, z čehož vyplývá, že je důležité posílit kulturní politiku na regionální, celostátní a evropské úrovni. Proto by mělo být v rámci činností prováděných v souvislosti s lisabonskou strategií posíleno postavení jednotlivých odvětví kulturního průmyslu, neboť odvětví kulturního průmyslu stále více přispívají k evropskému hospodářství.Rovněž je nutné podporovat aktivní občanství a posílit boj proti všem formám vyloučení, včetně rasismu a xenofobie. Prostředkem k boji proti sociálnímu vyloučení může být zlepšení přístupu co největšího počtu lidí ke kultuře.Článek 3 Smlouvy stanoví, že při všech činnostech uvedených ve zmíněném článku usiluje Společenství o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy.Kulturní programy Kaleidoscope, Ariane, Raphael a Kultura 2000, stanovené v rozhodnutích č. 719/96/ES (3), č. 2085/97/ES (4), č. 2228/97/ES (5) a č. 508/2000/ES (6), představovaly významné etapy při provádění činnosti Společenství v oblasti kultury. Zejména díky hodnocení uvedených kulturních programů byly získány značné zkušenosti. V současné době je vhodné činnost Společenství v oblasti kultury zefektivnit a posílit na základě výsledků těchto hodnocení, výsledků konzultace se všemi partnery a výsledků činnosti evropských orgánů z poslední doby. K tomuto účelu je proto vhodné přijmout odpovídající program.Evropské orgány se při různých příležitostech vyjádřily k otázkám, které se vztahují k činnosti Společenství v oblasti kultury a k výzvám týkajícím se kulturní spolupráce; zejména Rada v usneseních ze dne 25. června 2002 o novém pracovním plánu evropské spolupráce v oblasti kultury (7) a ze dne 19. prosince 2002 o provádění pracovního plánu evropské spolupráce v oblasti kultury (8), Evropský parlament v usneseních ze dne 5. září 2001 o kulturní spolupráci v Evropské unii (9), ze dne 28. února 2002 o provádění programu Kultura 2000 (10), ze dne 22. října 2002 o významu a dynamice divadla a divadelních umění v rozšířené Evropě (11) a ze dne 4. září 2003 o odvětvích kulturního průmyslu (12) a dále Výbor regionů ve stanovisku ze dne 9. října 2003 k prodloužení programu Kultura 2000.Rada ve výše uvedených usneseních zdůraznila, že na úrovni Společenství je nutné přijmout ke kultuře soudržnější přístup a že zásadním a určujícím pojmem v rámci evropské kulturní spolupráce, jakož i obecnou podmínkou opatření Společenství v oblasti kultury, je evropská přidaná hodnota.Aby se tento společný kulturní prostor stal pro obyvatele Evropy skutečností, je důležité posílit nadnárodní mobilitu kulturních činitelů a nadnárodní pohyb uměleckých a kulturních děl a produktů, jakož i podpořit dialog a kulturní výměny.Rada ve svých závěrech ze dne 16. listopadu 2004 týkajících se pracovního plánu v oblasti kultury (2005 – 2006), Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 4. září 2003 o odvětvích kulturního průmyslu a Evropský hospodářský a sociální výbor ve svém stanovisku ze dne 28. ledna 2004 k odvětvím kulturního průmyslu v Evropě vyjádřily svůj pohled na nutnost více zohledňovat zvláštní hospodářské a sociální rysy jiných než audiovizuálních odvětví kulturního průmyslu. Kromě toho by měly být v novém programu zohledněny přípravné činnosti související se spoluprací v kulturních otázkách podporované v letech 2002 – 2004.V této souvislosti je třeba se zasadit o širší spolupráci mezi kulturními činiteli tím, že budou nabádáni k vytváření projektů víceleté spolupráce, a tím jim umožnit rozvíjet společné činnosti a podporovat specificky zaměřená opatření se skutečnou evropskou přidanou hodnotou, kulturní události symbolického významu, organizace evropské kulturní spolupráce a analýzy vybraných témat evropského zájmu, jakož i shromažďování a šíření informací a činnosti zaměřené na maximalizaci účinků projektů v oblasti evropské kulturní spolupráce a rozvoje evropské kulturní politiky.Podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1419/1999/ES ze dne 25. května 1999 o zavedení akce Společenství na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“ pro roky 2005 až 2019 (13) je třeba tento projekt značně finančně podpořit, neboť je Evropanům dobře znám a pomáhá posilovat pocit sounáležitosti ke společnému kulturnímu prostoru. V rámci tohoto projektu by měl být kladen důraz na celoevropskou kulturní spolupráci.Měla by být podporována činnost organizací, které pracují ve prospěch evropské kulturní spolupráce a které tak plní úlohu „vyslanců“ evropské kultury, přičemž by se Evropská unie měla opřít o zkušenosti, které získala v rámci rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 792/2004/ES ze dne 21. dubna 2004 o zavedení akčního programu Společenství na podporu subjektů působících v oblasti kultury na evropské úrovni (14).Je nezbytné, aby program v souladu se zásadou svobody projevu přispíval k úsilí Evropské unie podporovat udržitelný rozvoj a bojovat proti všem formám diskriminace.Země kandidující na přistoupení k Evropské unii a země ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP, by měly mít možnost účastnit se programů Společenství v souladu s dohodami uzavřenými s těmito zeměmi.Evropská rada přijala na svém zasedání v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003„Agendu pro západní Balkán: směrem k evropské integraci“, která stanoví, že programy Společenství by měly být otevřeny zemím, které jsou v procesu stabilizace a přidružení, a to na základě rámcových dohod, které mají být podepsány mezi těmito zeměmi a Společenstvím. Pokud si to tyto země přejí, měly by mít možnost se v závislosti na rozpočtových úvahách nebo politických prioritách zúčastnit daného programu nebo využívat formu omezenější spolupráce na základě dodatečných rozpočtových položek a zvláštních postupů, na nichž se dotyčné strany dohodnou.Program by měl být rovněž otevřen spolupráci s jinými třetími zeměmi, které se Společenstvím podepsaly dohody obsahující ustanovení týkající se kultury, v souladu s postupy, jež je třeba stanovit.Má-li se zvýšit přidaná hodnota činnosti Společenství, je nutné zajistit součinnost a doplňkovost akcí prováděných v rámci tohoto rozhodnutí a ostatních příslušných politik, akcí a nástrojů Společenství podle čl. 151 odst. 4 Smlouvy. Zvláštní pozornost je třeba věnovat styčným bodům opatření Společenství v oblasti kultury a v oblasti vzdělávání a akcím, jež podporují výměny osvědčených postupů a užší spolupráci na evropské úrovni.Pokud jde o provádění podpory Společenství, měla by se brát v úvahu zvláštní povaha odvětví kultury v Evropě, a zejména by se mělo dbát na to, aby se co nejvíce zjednodušily správní a finanční postupy a přizpůsobily se sledovaným cílům, jakož i zkušenostem a vývoji v odvětví kultury.Komise, členské státy a kulturní kontaktní místa by měly podporovat účast menších subjektů na projektech víceleté spolupráce a organizování činností zaměřených na sdružování možných partnerů projektů.Program by měl spojovat specifické schopnosti a odborné znalosti kulturních subjektů z celé Evropy. V případě potřeby by měla Komise a členské státy přijmout opatření s cílem řešit nízkou účast kulturních subjektů v jednotlivých členských státech nebo zúčastněných zemích.V rámci spolupráce mezi Komisí a členskými státy je žádoucí zajistit stálé sledování a hodnocení programu, aby se mohly provádět úpravy, zejména úpravy v rámci priorit při provádění opatření. Hodnocení by mělo zahrnovat vnější hodnocení prováděné nezávislými a nestrannými subjekty.Postupy pro sledování a hodnocení programu by měly využívat cíle a ukazatele, které jsou konkrétní, měřitelné, dosažitelné, důležité a termínované.Měla by být provedena vhodná opatření, aby se předešlo nesrovnalostem a podvodům a aby byly ztracené, neoprávněně vyplacené nebo použité finanční prostředky získány zpět.Je vhodné zavést jednotný nástroj pro financování a programování kulturní spolupráce nazvaný „program Kultura“ na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (15).Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (16).Opatření nezbytná k finančnímu provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (17) (dále jen „finanční nařízení“), a nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (18).Akce Společenství doplňuje celostátní nebo regionální opatření prováděná v oblasti kulturní spolupráce. Jelikož cílů tohoto rozhodnutí, totiž podpory evropského kulturního prostoru založeného na společném kulturním dědictví (nadnárodní mobilita kulturních činitelů v Evropě, nadnárodní pohyb uměleckých děl a kulturních a uměleckých produktů a dialog mezi kulturami), nemůže být z důvodu jejich nadnárodní povahy uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu nebo účinků činnosti lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.Měla by se přijmout přechodná ustanovení s cílem zajistit hladký přechod mezi programy stanovenými rozhodnutími č. 508/2000/ES a č. 792/2004/ES na jedné straně a programem stanoveným tímto rozhodnutím na straně druhé,

a)

posilovat nadnárodní mobilitu kulturních činitelů;

b)

podporovat nadnárodní pohyb kulturních a uměleckých děl a produktů;

c)

podporovat dialog mezi kulturami.

a)

podpora pro kulturní akce, a to:

b)

podpora pro subjekty působící v oblasti kultury na evropské úrovni;

c)

podpora analytických prací, shromažďování a šíření informací a činností zaměřených na maximalizaci účinku projektů v oblasti evropské kulturní spolupráce a rozvoje evropské kulturní politiky.

a)

zemí ESVO, které jsou členy EHP, v souladu s ustanoveními Dohody o EHP;

b)

kandidátských zemí, které využívají předvstupní strategie pro přistoupení k Unii v souladu s obecnými zásadami, podmínkami a postupy pro účast těchto zemí na programech Společenství, stanovenými v rámcových dohodách;

c)

zemí západního Balkánu v souladu s postupy stanovenými s těmito zeměmi v návaznosti na rámcové dohody o jejich účasti na programech Společenství.

a)

roční pracovní plán včetně priorit, kritérií výběru a postupů;

b)

roční rozpočet a rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé akce programu;

c)

postupy pro sledování a hodnocení programu;

d)

finanční podpora, která má být poskytnuta Společenstvím pro jakékoli opatření navržené podle čl. 4 odst. 1, kde celková výše příspěvku Společenství přesahuje 200 000 EUR: částky, doba trvání, rozdělení a příjemci.

a)

disponovat dostatečným počtem pracovníků s odbornými a jazykovými schopnostmi, které jsou nutné pro práci v prostředí mezinárodní spolupráce,

b)

disponovat vhodnou infrastrukturou, zejména pokud se týká informačních a komunikačních technologií,

c)

působit ve správním rámci, který jim umožňuje úspěšné plnění úkolů a vylučuje jakýkoliv střet zájmů.

a)

prosazuje základní zásadu svobody projevu;

b)

podporuje lepší povědomí významu přispívání k trvalému rozvoji;

c)

usiluje o prosazování vzájemného porozumění a tolerance v rámci Evropské unie;

d)

přispívá k odstranění veškeré diskriminace založené na pohlaví, rase nebo etnickém původu, náboženském vyznání nebo světovém názoru, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.

a)

do 31. prosince 2010 prozatímní hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních hlediscích provádění programu;

b)

do 31. prosince 2011 sdělení o pokračování programu;

c)

do 31. prosince 2015 následnou hodnotící zprávu.

3.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 238/31

(1)

Evropská rada na svém zasedání v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 zahrnula podporu zaměstnanosti a sociálního začlenění jako nedílnou součást do celkové strategie Unie, aby bylo dosaženo strategického cíle pro příští desetiletí, a to stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou světa založenou na znalostech, schopnou udržitelného hospodářského růstu, s větším počtem pracovních míst a lepšími pracovními místy a větší sociální soudržností. Stanovila ambiciózní cíle a cílové plány, aby Unie opět získala podmínky pro plnou zaměstnanost, zlepšila kvalitu a produktivitu práce a podporovala sociální soudržnost a trh práce prospívající začlenění. Na tuto strategii se dále znovu zaměřila Evropská rada na zasedání v Bruselu ve dnech 22. a 23. března 2005.

(2)

V souladu se záměrem vyjádřeným Komisí upevnit a racionalizovat nástroje financování Společenství by toto rozhodnutí mělo zavést jednotný a racionalizovaný program, který umožní pokračování a rozvoj činností zahájených na základě rozhodnutí Rady 2000/750/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterým se stanoví akční program Společenství pro boj proti diskriminaci (2001 až 2006) (4), rozhodnutí Rady 2001/51/ES ze dne 20. prosince 2000, kterým se zavádí akční program týkající se strategie Společenství pro rovnost žen a mužů (2001 – 2005) (5), a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 50/2002/ES ze dne 7. prosince 2001, kterým se zavádí akční program Společenství pro podporu spolupráce členských států v boji proti sociálnímu vyloučení (6), č. 1145/2002/ES ze dne 10. června 2002 o podpůrných opatřeních Společenství v oblasti zaměstnanosti (7) a č. 848/2004/ES ze dne 29. dubna 2004 o zavedení akčního programu Společenství na podporu organizací působících na evropské úrovni v oblasti rovnosti mužů a žen (8), jakož i činností vykonávaných na úrovni Společenství, pokud jde o pracovní podmínky.

(3)

Evropská rada na mimořádném zasedání o zaměstnanosti v Lucemburku ve dnech 20. a 21. listopadu 1997 zahájilo evropskou strategii zaměstnanosti za účelem koordinace politik zaměstnanosti členských států na základě společně sjednaných hlavních zásad a doporučení pro zaměstnanost. Evropská strategie zaměstnanosti je nyní nejdůležitějším nástrojem na evropské úrovni při provádění cílů Lisabonské strategie v oblasti zaměstnanosti a trhu práce.

(4)

Evropská rada na zasedání v Lisabonu došla k závěru, že je nepřijatelné, aby tolik lidí v Unii žilo pod hranicí chudoby a v sociálním vyloučení, je nepřijatelný, a považovalo proto za nezbytné učinit kroky, které by díky stanovení vhodných cílů znamenaly rozhodující pokrok k vymýcení chudoby. Tyto cíle byly odsouhlaseny na zasedání Evropské rady v Nice ve dnech 7., 8. a 9. prosince 2000. Dále bylo dohodnuto, že politiky pro boj proti sociálnímu vyloučení by se měly zakládat na otevřené metodě koordinace spojující národní akční plány a iniciativu Komise pro spolupráci.

(5)

Demografické změny jsou hlavní dlouhodobou výzvou pro schopnost systémů sociální ochrany zajistit přiměřené důchody a vysoce kvalitní zdravotní a dlouhodobou péči, které jsou přístupné všem a které je možné v dlouhodobém horizontu financovat. Je důležité podporovat politiky, které umožní dosáhnout jak přiměřené sociální ochrany, tak i udržitelnosti systémů sociální ochrany. Evropská rada na zasedání v Lisabonu rozhodla, že spolupráce v této oblasti by se měla zakládat na otevřené metodě koordinace.

(6)

V této souvislosti je třeba věnovat pozornost specifické situaci migrujících osob a rovněž významu přijímaní opatření pro přeměnu neohlášené práce na práci řádnou.

(7)

Zajištění minimálních norem a trvalého zlepšování pracovních podmínek v Unii je hlavním bodem evropské sociální politiky a významným celkovým cílem Evropské unie. Společenství musí hrát důležitou roli při podporování a doplňování činností členských států v oblastech zdraví a bezpečnosti pracovníků, pracovních podmínek, včetně potřeby souladu mezi pracovním a rodinným životem, ochrany pracovníků při skončení pracovního poměru, informování, konzultací a účasti pracovníků a zastupování a kolektivní obrany zájmů pracovníků a zaměstnavatelů.

(8)

Nepřípustnost diskriminace je základní zásadou Evropské unie. Článek 13 Smlouvy stanoví opatření pro boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Nepřípustnost diskriminace je rovněž zakotvena v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie. Mělo by se přihlédnout ke zvláštním rysům různých forem diskriminace a souběžně by měla být vypracována příslušná opatření pro předcházení diskriminaci na základě jednoho nebo více důvodů a pro boj proti ní. Proto by při úvahách o přístupnosti a výsledcích programu měly být zohledněny konkrétní potřeby osob se zdravotním postižením z hlediska zajištění jejich plného a rovného přístupu k činnostem financovaným tímto programem a k výsledkům a hodnocení těchto činností, včetně náhrady dodatečných nákladů vzniklých těmto osobám v důsledku jejich zdravotního postižení. Dlouholeté zkušenosti získané v boji proti některým formám diskriminace, včetně diskriminace na základě pohlaví, mohou být užitečné i při boji proti jiným druhům diskriminace.

(9)

Na základě článku 13 Smlouvy přijala Rada tyto směrnice: směrnici 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (9), jež zakazuje diskriminaci na základě rasy či etnického původu mimo jiné v oblastech zaměstnání, odborného a všeobecného vzdělávání, zboží a služeb a sociální ochrany; směrnici 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (10), jež zakazuje diskriminaci v zaměstnání a povolání na základě náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, a směrnici 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (11).

(10)

Podle článků 2 a 3 Smlouvy je rovné zacházení s muži a ženami základní zásadou práva Společenství. Směrnice a jiné akty přijaté na základě této zásady hrají významnou úlohu ve zlepšování postavení žen v Unii. Zkušenosti z opatření přijatých na úrovni Společenství ukazují, že podporování rovnosti žen a mužů v politikách Společenství a boj proti diskriminaci v praxi vyžadují kombinaci nástrojů, včetně právních předpisů, finančních nástrojů a začleňování těchto zásad, jež se mají vzájemně doplňovat. V souladu se zásadou rovnosti mužů a žen by mělo být začleňování hlediska rovnosti žen a mužů podporováno ve všech oddílech a činnostech tohoto programu.

(11)

Velkým přínosem na evropské úrovni mohou být mnohé nevládní organizace činné na různých úrovních, a to prostřednictvím klíčových sítí, které napomáhají ke změně politických směrů týkajících se obecných cílů tohoto programu.

(12)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, vzhledem k nutnosti výměny informací na evropské úrovni a šíření osvědčených postupů na úrovni celého Společenství, a proto jich z důvodu mnohostranného rozměru akcí a opatření Společenství může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

(13)

Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení (12).

(14)

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (13).

(15)

Jelikož je program rozdělen do pěti oddílů, mohou členské státy stanovit rotaci svých zástupců podle témat, jimiž se zabývá výbor nápomocný Komisi,

a)

zlepšit znalost a chápání situace v členských státech a v jiných zúčastněných zemích prostřednictvím analýz, hodnocení a podrobného sledování politik;

b)

podporovat rozvoj statistických nástrojů a metod a společných ukazatelů, případně rozdělených podle pohlaví a věkových skupin, v oblastech spadajících pod tento program;

c)

podporovat a popřípadě sledovat provádění právních předpisů Společenství a cílů politik Společenství v členských státech a hodnotit jejich účinnost a dopad;

d)

podporovat vytváření sítí, vzájemné učení, určování a šíření osvědčených postupů a inovativních přístupů na evropské úrovni;

e)

zvyšovat povědomí zainteresovaných stran a široké veřejnosti o politikách a cílech Společenství sledovaných v rámci každého z pěti oddílů programu;

f)

zlepšovat popřípadě schopnost klíčových sítí na evropské úrovni propagovat, podporovat a dále rozvíjet politiky a cíle Společenství.

1.

Zaměstnanost;

2.

Sociální ochrana a začlenění;

3.

Pracovní podmínky;

4.

Boj proti diskriminaci a rozmanitost;

5.

Rovnost žen a mužů.

a)

zlepšováním chápání situace v zaměstnanosti a vyhlídek, zvláště prostřednictvím analýz a studií a rozvojem statistik a společných ukazatelů v rámci evropské strategie zaměstnanosti;

b)

sledováním a hodnocením provádění evropských hlavních zásad a doporučení pro zaměstnanost a jejich dopadů, zejména prostřednictvím společné zprávy o zaměstnanosti, a analýzou vzájemného působení evropské strategie zaměstnanosti a obecné hospodářské a sociální politiky a jiných oblastí politiky;

c)

organizováním výměn ohledně politik, osvědčených postupů a inovativních přístupů a podporou vzájemného učení v souvislosti s evropskou strategií zaměstnanosti;

d)

zvyšováním povědomí, šířením informací a podporou diskuse o výzvách v oblasti zaměstnanosti a politikách a provádění národních reformních programů, včetně diskuse mezi sociálními partnery, regionálními a místními činiteli a jinými zainteresovanými stranami.

a)

zlepšováním chápání otázek sociálního vyloučení a chudoby, politik sociální ochrany a začlenění, zvláště pomocí analýz a studií a rozvojem statistik a společných ukazatelů v rámci otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a začlenění;

b)

sledováním a hodnocením provádění otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a začlenění a jejích dopadů na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství, jakož i analýzou vzájemného působení mezi touto otevřenou metodou koordinace a ostatními oblastmi politiky;

c)

organizováním výměn ohledně politik, osvědčených postupů a inovativních přístupů a podporou vzájemného učení v souvislosti se strategií sociální ochrany a začlenění;

d)

zvyšováním povědomí, šířením informací a podporou diskuse o klíčových výzvách a otázkách politiky, jež vyvstaly v souvislosti s koordinačním procesem Společenství v oblasti sociální ochrany a začlenění, včetně diskuse mezi sociálními partnery, regionálními a místními činiteli, nevládními organizacemi a jinými zainteresovanými stranami;

e)

rozvíjením schopnosti klíčových sítí na evropské úrovni podporovat a dále rozvíjet strategie a cíle politiky Společenství v oblasti sociální ochrany a začlenění.

a)

zlepšováním chápání situace, pokud jde o pracovní podmínky, zvláště prostřednictvím analýz a studií a případně rozvojem statistik a ukazatelů, jakož i hodnocením účinnosti a dopadů stávajících právních předpisů, politik a postupů;

b)

podporou provádění pracovního práva Společenství prostřednictvím účinného sledování, pořádání seminářů pro odborníky z dané oblasti, vypracování obecných směrů a vytváření sítí mezi specializovanými subjekty, včetně sociálních partnerů;

c)

zaváděním preventivních opatření a zvyšováním prevence v oblasti zdraví a bezpečnosti při práci;

d)

zvyšováním povědomí, šířením informací a podporou diskuse o hlavních výzvách a otázkách politiky, pokud jde o pracovní podmínky, včetně diskuse mezi sociálními partnery a dalšími zainteresovanými stranami.

a)

zlepšováním chápání situace, pokud jde o diskriminaci, zvláště prostřednictvím analýz a studií a případně rozvojem statistik a ukazatelů, jakož i hodnocením účinnosti a dopadů stávajících právních předpisů, politik a postupů;

b)

podporou provádění právních předpisů Společenství pro boj proti diskriminaci prostřednictvím účinného sledování, pořádání seminářů pro odborníky z dané oblasti a vytváření sítí mezi specializovanými subjekty zabývajícími se bojem proti diskriminaci;

c)

zvyšováním povědomí, šířením informací a podporou diskuse o hlavních výzvách a otázkách politiky, pokud jde o diskriminaci, a začleňováním zásady nediskriminace do všech politik Společenství, a to i u sociálních partnerů, nevládních organizací a jiných zainteresovaných stran;

d)

rozvíjením schopnosti klíčových sítí na evropské úrovni podporovat a dále rozvíjet strategie a cíle politiky Společenství v oblasti boje proti diskriminaci.

a)

zlepšováním chápání situace, pokud jde o otázky rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, zvláště prostřednictvím analýz a studií a rozvojem statistik a případně ukazatelů, jakož i hodnocením účinnosti a dopadů stávajících právních předpisů, politik a postupů;

b)

podporou provádění právních předpisů Společenství v oblasti rovnosti žen a mužů prostřednictvím účinného sledování, pořádání seminářů pro odborníky z dané oblasti a vytváření sítí mezi specializovanými subjekty zabývajícími se otázkami rovnosti žen a mužů;

c)

zvyšováním povědomí, šířením informací a podporou dialogu o klíčových výzvách a otázkách politiky, pokud jde o rovnost žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, mezi sociálními partnery, nevládními organizacemi a jinými zainteresovanými stranami;

d)

rozvíjením schopnosti klíčových sítí na evropské úrovni podporovat a dále rozvíjet strategie a cíle politiky Společenství v oblasti rovnosti žen a mužů.

a)

Analytické činnosti:

b)

Činnosti v oblasti vzájemného učení, zvyšování povědomí a šíření informací:

c)

Podpora hlavních činitelů:

a)

členským státům;

b)

veřejným službám zaměstnanosti a jejich agenturám;

c)

místním a regionálním orgánům;

d)

specializovaným subjektům upraveným právem Společenství;

e)

sociálním partnerům;

f)

nevládním organizacím, zejména těm, jež jsou organizovány na evropské úrovni;

g)

vysokoškolským institucím a výzkumným ústavům;

h)

odborníkům na hodnocení;

i)

národním statistickým úřadům;

j)

sdělovacím prostředkům.

a)

zakázkou na služby na základě nabídkového řízení, přičemž se na spolupráci s národními statistickými úřady vztahují postupy Eurostatu;

b)

částečnou podporou udělenou na základě výzvy k předkládání návrhů, přičemž spolufinancování ze strany Společenství nesmí zpravidla překročit 80 % celkových výdajů vynaložených příjemcem. Jakákoli finanční podpora přesahující tento strop může být udělena pouze za výjimečných okolností a po pečlivém přezkoumání.

a)

obecné pokyny k provádění programu;

b)

roční pracovní program pro provádění programu, rozdělený do samostatných oddílů;

c)

finanční podpora, kterou má poskytnout Společenství;

d)

roční rozpočet s výhradou článku 17;

e)

postupy pro výběr akcí, které mají být podporovány Společenstvím, a návrh seznamu akcí, které takovou podporu mají získat, předložený Komisí;

f)

kritéria hodnocení programu, včetně kritérií pro stanovení nákladové účinnosti, jakož i způsoby šíření a předávání výsledků.

—

zemí ESVO/EHP v souladu s podmínkami stanovenými v dohodě o EHP;

—

přistupujících a kandidátských zemí přidružených k Evropské unii, jakož i zemí západního Balkánu zapojených do procesu stabilizace a přidružení.