30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/1

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 29. června 2006 – Showa Denko KK v. Komise Evropských společenství

(Věc C-289/04 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Kartelová dohoda - Grafitové elektrody - Článek 81 odst. 1 ES - Pokuty - Pokyny o metodě stanovování pokut - Sdělení o spolupráci - Zásada non bis in idem)

(2006/C 237/01)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Showa Denko KK (zástupci: M. Dolmans a P. Werdmuller, advokáti, J. Temple-Lang, solicitor)

Další účastníci řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: P. Hellström a H. Gading, zmocněnci), Tokai Carbon Co. Ltd, se sídlem v Tokiu, SGL Carbon AG, se sídlem ve Wiesbadenu (Německo), Nippon Carbon Co. Ltd, se sídlem v Tokiu, GrafTech International Ltd, dříve UCAR International Inc., se sídlem ve Wilmingtonu (Spojené státy), SEC Corp., se sídlem v Amagasaki (Japonsko), The Carbide/Graphite Group Inc., se sídlem v Pittsburghu (Spojené státy)

Předmět věci

Opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (druhého senátu) ze dne 29. dubna 2004, Showa Denko v. Komise, (spojené věci T-236/01, T-239/01, T-244/01 až T-246/01, T-251/01 a T-252/01), jímž bylo částečně zrušeno rozhodnutí Komise č. 2002/271/ES ze dne 18. července 2001 o řízení podle článku 81 Smlouvy o ES (Případ COMP/E-1/36.490 – Grafitové elektrody) a snížena částka pokuty uložené žalobcům

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Showa Denko KK se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 239, 25.9.2004.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/1

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 15. června 2006 – Komise Evropských společenství v. Rakouská republika

(Věc C-262/05) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2001/19/ES - Vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů - Zdravotní sestra, zubní lékař, veterinární lékař, porodní asistentka, architekt, farmaceut a lékař - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2006/C 237/02)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: A. Manville a H. Støvlbæk, zmocněnci)

Žalovaná: Rakouská republika (zástupce: E. Riedl, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Neprovedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/19/ES ze dne 14. května 2001, kterou se mění směrnice Rady 89/48/EHS a 92/51/EHS o obecném systému pro uznávání odborných kvalifikací a směrnice Rady 77/452/EHS, 77/453/EHS, 78/686/EHS, 78/687/EHS, 78/1026/EHS, 78/1027/EHS, 80/154/EHS, 80/155/EHS, 85/384/EHS, 85/432/EHS, 85/433/EHS a 93/16/EHS o povolání zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči (ošetřovatele odpovědného za všeobecnou péči), zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky, architekta, farmaceuta a lékaře (Úř. věst. L 206, s. 1; Zvl. vyd. 05/04, s. 138) ve stanovené lhůtě.

Výrok

Rakouská republika tím, že ve stanovené lhůtě nepřijala všechny právní a správní předpisy nezbytné pro zajištění úplného provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/19/ES ze dne 14. května 2001, kterou se mění směrnice Rady 89/48/EHS a 92/51/EHS o obecném systému pro uznávání odborných kvalifikací a směrnice Rady 77/452/EHS, 77/453/EHS, 78/686/EHS, 78/687/EHS, 78/1026/EHS, 78/1027/EHS, 80/154/EHS, 80/155/EHS, 85/384/EHS, 85/432/EHS, 85/433/EHS a 93/16/EHS o povolání zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči (ošetřovatele odpovědného za všeobecnou péči), zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky, architekta, farmaceuta a lékaře, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Rakouské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 205, 20. 8. 2005.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/2

Žaloba podaná dne 6. června 2006 – Komise Evropských společenství v. Spolková republika Německo

(Věc C-253/06)

(2006/C 237/03)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: F. Simonetti, zmocněnkyně, B. Schima, zmocněnec)

Žalovaná: Spolková republika Německo

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

určil, že Spolková republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 (1) o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES, pokud jde o účast veřejnosti a přístup k právní ochraně, nebo v každém případě tím, že o nich Komisi neuvědomila, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 6 této směrnice;

—	uložil Spolkové republice Německo náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta k provedení směrnice uplynula dne 25. června 2005.

(1) Úř. věst. L 156, 2003, s. 17.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/2

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof (Německo) dne 29. června 2006 – Finanzamt Hamburg – Am Tierpark v. Burda Verlagsbeteiligungen GmbH

(Věc C-284/06)

(2006/C 237/04)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Finanzamt Hamburg – Am Tierpark

Žalovaná: Burda Verlagsbeteiligungen GmbH

Předběžné otázky

Jedná se o srážkovou daň ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice Rady 435/90/EHS (1) ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (Úř. věst. L 225, s. 6, opraveno Úř. věst. L 266, s. 20, nyní článek 5 ve znění směrnice 2003/123/ES ze dne 22. prosince 2003, Úř. věst. 2004, L 7, s. 41), stanoví-li vnitrostátní právo, že při rozdělování zisku dceřinou společností její mateřské společnosti se zdaňují příjmy a nabývání majetku kapitálovou společností, které by se podle vnitrostátního práva nezdaňovaly, pokud by zůstaly dceřiné společnosti a nebyly rozděleny mateřské společnosti?

Je v případě záporné odpovědi na první otázku slučitelná s články 73b a 73d Smlouvy o ES (respektive s články 56 a 58 ES), jakož i s článkem 52 Smlouvy o ES (respektive s článkem 43 ES), vnitrostátní úprava, která stanoví odchylné započtení rozdělování zisků kapitálové společnosti s podíly vlastního kapitálu této společnosti s tím důsledkem, že dojde k daňovému zatížení také v případech, kdy kapitálová společnost doloží, že vyplácela dividendy společníkům nebo akcionářům-nerezidentům, ačkoliv takový společník nebo akcionář podle vnitrostátního práva není na rozdíl od společníka-rezidenta či akcionáře-rezidenta oprávněn stanovenou daň z příjmu právnických osob odečíst od svých vlastních daní?

(1) Úř. věst. L 225, s. 6. (Zvl. vyd. 09/01, s. 147).

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/3

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesverwaltungsgericht (Německo) dne 3. července 2006 – Heinrich Stefan Schneider v. Land Rheinland-Pfalz

(Věc C-285/06)

(2006/C 237/05)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht

Účastníci původního řízení

Žalobce: Heinrich Stefan Schneider

Žalovaná: Land Rheinland-Pfalz

Předběžné otázky

e třeba čl. 47 odst. 2 písm. b) a c) ve spojení s částí B bodem 1 pátou odrážkou a bodem 3 přílohy VII nařízení (ES) č. 1493/1999 (1) a článek 23 nařízení (ES) č. 753/2002 vykládat tak, že údaj, který se vztahuje k metodě produkce, zrání, výrobní metodě, případně jakosti vína, je přípustný pouze jako regulovaný nepovinný údaj podle části B bodu 1 písm. b) páté odrážky přílohy VII nařízení (ES) č. 1493/1999 za podmínek stanovených v tomto ustanovení a v článku 23 nařízení (ES) č. 753/2002 (2), a nikoliv jako další údaj podle části B bodu 3 přílohy VII nařízení (ES) č. 1493/1999?

2.	Je třeba čl. 24 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 753/2002 vykládat tak, že protiprávní napodobení nebo vyvolání domněnky nastává pouze tehdy, když se tak děje v témže jazyce chráněného tradičního výrazu?

3.	Je třeba čl. 24 odst. 2 nařízení (ES) č. 753/2002 vykládat tak, že tradiční výrazy uvedené v příloze III jsou chráněny pouze ve vztahu k vínům, které pocházejí z téhož producentského členského státu jako chráněný tradiční výraz?

(1) Úř. věst. L 179, s. 1; Zvl. vyd. 03/06, s. 25.

(2) Úř. věst. L 118, s. 1; Zvl. vyd. 03/35, s. 455.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/3

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Hamburg (Německo) dne 3. července 2006 – Deutsche Shell GmbH v. Finanzamt für Großunternehmen in Hamburg

(Věc C-293/06)

(2006/C 237/06)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Hamburg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Deutsche Shell GmbH

Žalovaný: Finanzamt für Großunternehmen in Hamburg

Předběžné otázky

Je v rozporu s článkem 52 ve spojení s článkem 58 Smlouvy o ES ve starém znění (článek 43 ve spojení s článkem 48 Smlouvy o ES v novém znění), pokud Spolková republika Německo jako země původu pohlíží na kurzovou ztrátu tuzemské mateřské společnosti z navrácení tzv. dotačního kapitálu poskytnutého italské stálé provozovně jako na součást zisku stálé provozovny a na základě osvobození podle čl. 3 odst. 1 a odst. 3, čl. 11 bodu 1 písm. c) dohody o zamezení dvojího zdanění s Itálií (1925) ji vyjme ze základu německé daně, ačkoli kurzová ztráta nemůže být zahrnuta do zisku stálé provozovny za účelem zdanění v Itálii, a tudíž nemůže být vzata v úvahu ani v zemi původu, ani ve státě, kde se nachází stálá provozovna?

V případě kladné odpovědi na tuto otázku: Je v rozporu s článkem 52 ve spojení s článkem 58 Smlouvy o ES ve starém znění (článek 43 ve spojení s článkem 48 Smlouvy o ES v novém znění), pokud uvedená kurzová ztráta musí být sice zahrnuta do vyměřovacího základu německé daně, ale smí být odečtena jako provozní výdaj pouze v tom rozsahu, ve kterém nejsou bez zdanění dosaženy žádné zisky z italské stálé provozovny?

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/4

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Court of Appeal (Civil Divison) (England & Wales) dne 30. června 2006 – Ezgi Payir, Burhan Akyuz a Birol Ozturk v. Secretary of State for the Home Departement

(Věc C-294/06)

(2006/C 237/07)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Appeal (Civil Divison) (England & Wales)

Účastníci původního řízení

Žalobci: Ezgi Payir, Burhan Akyuz, Birol Ozturk

Žalovaný: The Secretary of State for the Home Department

Předběžné otázky

V případě, kdy:

a)	bylo turecké státní příslušnici uděleno povolení ke vstupu na území Spojeného království na dobu dvou let, aby zde nastoupila na místo „au pair“ podle definice uvedené v imigrační vyhlášce Spojeného království; a

b)	její povolení ke vstupu zahrnovalo povolení vykonávat uvedenou zaměstnaneckou činnost; a

c)	tuto zaměstnaneckou činnost vykonávala nepřetržitě pro stejného zaměstnavatele po dobu přesahující jeden rok během platnosti jejího povolení ke vstupu; a

d)	tato zaměstnanecká činnost byla skutečnou a opravdovou hospodářskou činností; a

tato zaměstnanecká činnost byla v souladu s vnitrostátními právními předpisy upravujícími zaměstnání a imigraci;

byla dotčená turecká státní příslušnice během doby takové zaměstnanecké činnosti:

i)	pracovníkem ve smyslu článku 6 rozhodnutí č. 1/80 Rady přidružení zřízené Dohodou zakládající přidružení mezi Společenstvím a Tureckem?

ii)	působící na řádném trhu práce ve Spojeném království ve smyslu uvedeného článku?

V případě, kdy:

a)	bylo tureckému státnímu příslušníkovi uděleno povolení ke vstupu na území Spojeného království na základě imigrační vyhlášky posledně jmenovaného státu, aby zde absolvoval studium; a

b)	jeho povolení ke vstupu zahrnovalo povolení vykonávat jakoukoli zaměstnaneckou činnost v rozsahu nepřesahujícím 20 hodin týdně během semestru; a

c)	vykonával zaměstnaneckou činnost nepřetržitě pro stejného zaměstnavatele po dobu přesahující jeden rok během platnosti jeho povolení ke vstupu; a

d)	tato zaměstnanecká činnost představovala skutečnou a opravdovou hospodářskou činnost; a

tato zaměstnanecká činnost byla v souladu s vnitrostátními právními předpisy upravujícími zaměstnání a imigraci;

byl dotčený turecký státní příslušník během doby takové zaměstnanecké činnosti:

i)	pracovníkem ve smyslu článku 6 rozhodnutí č. 1/80 Rady přidružení zřízené Dohodou zakládající přidružení mezi Společenstvím a Tureckem?

ii)	působící na řádném trhu práce ve Spojeném království ve smyslu uvedeného článku?

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/4

Žaloba podaná dne 4. července 2006 – Komise Evropských společenství v. Řecká republika

(Věc C-298/06)

(2006/C 237/08)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: E. Tserepa-Lacombe a I. Xatzigiannis)

Žalovaná: Řecká republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

určil, že Řecká republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Rady 2003/43/ES ze dne 26. května 2003, kterou se mění směrnice 88/407/EHS o veterinárních požadavcích na obchod se spermatem skotu uvnitř Společenství a na jeho dovoz (1) a v každém případě tím, že o nich neuvědomila Komisi, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice;

—	uložil Řecké republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice do vnitrostátního právního řádu uplynula dne 1. července 2004.

(1) Úř. věst. L 143, 11.6.2003, s. 23.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/5

Žaloba podaná dne 6. července 2006 – Irsko v. Rada Evropské unie, Evropský parlament

(Věc C-301/06)

(2006/C 237/09)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Irsko (zástupci: D. O'Hagan, zmocněnec, E. Fitzsimons, SC, D. Barniville BL)

Žalovaní: Rada Evropské unie, Evropský parlament

Návrhová žádání žalobce

—

zrušit směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES (1), jelikož nebyla přijata na náležitém právním základě;

—	uložit Radě Evropské unie a Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Irsko tvrdí, že výběr článku 95 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „ES“) jako právního základu pro směrnici 2006/24/ES (dále jen „směrnice“) je zásadně nesprávný. Irsko dále tvrdí, že ani článek 95 ES, ani žádné jiné ustanovení ES nemůže být náležitým právním základem pro směrnici. Irsko zejména tvrdí, že jediným nebo, podpůrně, hlavním nebo převládajícím účelem směrnice je zjednodušit vyšetřování, odhalování a stíhání závažných trestných činů včetně terorismu. Irsko tudíž tvrdí, že jediným možným právním základem pro opatření obsažená v této směrnici je hlava VI Smlouvy o Evropské unii (dále je „EU“), konkrétně článek 30, čl. 31 odst. 1 písm. c) a čl. 34 odst. 2 písm. b).

Na podporu svých tvrzení Irsko uvedlo, že posouzení bodů odůvodnění a základních ustanovení směrnice nesporně prokazuje, že vycházet z článku 95 ES jako právního základu pro směrnici je zcela nevhodné a neobhajitelné. V tomto ohledu uvedlo, že směrnice je zjevně a jednoznačně směřována k boji proti závažným trestným činům. Irsko tudíž tvrdí, že to představuje hlavní nebo převládající účel směrnice a tudíž její jediný cíl.

To ukazuje, že opatření založená na článku 95 ES musí mít jako svá „těžiště“ sbližování vnitrostátních právních předpisů za účelem získání přínosu z fungování vnitřního trhu. Ustanovení směrnice se týkají boje se závažnými trestnými činy a nejsou určena k nápravě nedostatků na vnitřním trhu.

I když byl nedostatek vyplývající z rozdílností vnitrostátních právních předpisů prosazován, nebyl schválen.

Podpůrně, i když, v rozporu se základním tvrzením Irska, směrnice má jako jeden ze svých cílů předcházení narušením nebo překážkám vnitřního trhu, Irsko tvrdí, že tento cíl musí být považován za zcela okrajový svou povahou k prokázanému hlavnímu nebo převládajícímu cíli boje proti zločinu.

(1) Úř. věst. L 105, s. 54

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/6

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Employment Tribunal (London South) dne 10. července 2006 – S. Coleman v. Attridge Law, Steve Law

(Věc C-303/06)

(2006/C 237/10)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Employment Tribunal (London South)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: S. Coleman

Žalovaní: Attridge Law, Steve Law

Předběžné otázky

1.	Poskytuje směrnice Rady 2000/78/ES (1) v rámci zákazu diskriminace z důvodu zdravotního postižení ochranu pouze proti přímé diskriminaci a obtěžování zdravotně postižených osob?

2.	Pokud je odpověď na první otázku záporná, poskytuje směrnice ochranu zaměstnancům, kteří nejsou sami zdravotně postiženi, avšak jsou vystaveni méně příznivému zacházení nebo jsou předmětem obtěžování z důvodu jejich vztahu se zdravotně postiženou osobou?

Pokud zaměstnavatel zachází se zaměstnancem méně příznivě, než zachází nebo než by zacházel s jinými zaměstnanci, a pokud je zjištěno, že důvodem pro takové zacházení se zaměstnancem je skutečnost, že zaměstnanec má zdravotně postiženého syna, kterého má zaměstnanec v péči, představuje takové zacházení přímou diskriminaci v rozporu se zásadou rovného zacházení stanovenou směrnicí?

4.	Pokud zaměstnavatel obtěžuje zaměstnance a pokud je zjištěno, že důvodem pro takové zacházení se zaměstnancem je skutečnost, že zaměstnanec má zdravotně postiženého syna, kterého má zaměstnanec v péči, je takové obtěžování v rozporu se zásadou rovného zacházení stanovenou směrnicí?

(1) Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 79).

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/6

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Magyar Köztársaság Legfelsőbb Bírósága dne 18. července 2006 – OTP Garancia Biztosító Rt. v. Vas Megyei Közigazgatási Hivatal

(Věc C-312/06)

(2006/C 237/11)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Magyar Köztársaság Legfelsőbb Bírósága

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: OTP Garancia Biztosító Rt.

Žalovaný: Vas Megyei Közigazgatási Hivatal

Předběžné otázky

Má být bod 3 písm. a) kapitoly 4 přílohy X (1) Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (dále jen „Akt o přistoupení“), který se použije na základě článku 24 uvedeného Aktu o přistoupení a který bez ohledu na ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy ES stanoví, že Maďarsko může do 31. prosince 2007 uplatňovat dočasná snížení místní podnikatelské daně až na 2 % čistých příjmů podniků, přiznávaná orgány místní samosprávy na základě článků 6 a 7 zákona C z roku 1990 o místních daních, vykládán v tom smyslu, že se jedná o přechodnou výjimku umožňující Maďarsku zachovat místní podnikatelskou daň, tedy v tom smyslu, že Smlouva o přistoupení stanovením možnosti zachovat snížení místní podnikatelské daně přiznala Maďarsku přechodné právo zachovat rovněž daně stejného druhu, jako je místní podnikatelská daň?

Má být čl. 33 odst. 1 šesté směrnice Rady 77/388/EHS (2) (dále jen „směrnice“) vykládán v tom smyslu, že zakazuje zachovávat (místní podnikatelskou) daň, kterou jsou zatíženy činnosti na vlastní účet, jejichž účelem je dosažení výnosu nebo zisku a kterou lze v zásadě charakterizovat jako daň z čistých příjmů po odečtení pořizovací ceny zboží dodaného a služeb poskytnutých třetími osobami a nákladů na materiál? Může tedy být v souladu s uvedeným článkem daň takové povahy označena za daň z obratu?

(1) Úř. věst. L 236, s. 846.

(2) Úř. věst. L 145, s. 1. (Zvl. vyd. 09/01, s. 23).

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/7

Žaloba podaná dne 20. července 2006 – Komise Evropských společenství v. Nizozemské království

(Věc C-322/06)

(2006/C 237/12)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: N. Yerrell a W. Wils, zmocněnci)

Žalovaný: Nizozemské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Nizozemské království tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (1), nebo v každém případě tím, že o nich Komisi neuvědomilo, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice.

—	uložit Nizozemskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice uplynula dne 23. března 2005.

(1) Úř. věst. L 80, s. 35 (Zvl. vyd. 05/04, s. 224).

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/7

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Mercantil 3 de Barcelona (Španělsko) dne 27. července 2006 – Alfredo Nieto Nuño v. Leonci Monlleó Franquet

(Věc C-328/06)

(2006/C 237/13)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Mercantil 3 de Barcelona

Účastníci původního řízení

Žalobce: Alfredo Nieto Nuño

Žalovaný: Leonci Monlleó Franquet

Předběžné otázky

Vztahuje se pojem ochranné známky „obecně známé“ v členském státě, uvedený v článku 4 první směrnice Rady 89/104/EHS (1) ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, pouze a výhradně ke stupni známosti a zavedení v členském státě Evropské unie nebo na podstatné části území státu, anebo se může obecná známost ochranné známky vázat na území, které se neshoduje s územím státu, ale odpovídá autonomní oblasti, regionu, kraji či městu, v závislosti na tom, jaký výrobek či služba jsou ochrannou známkou chráněny a jakým adresátům je ochranná známka skutečně určena; tedy v závislosti na trhu, kde se ochranná známka uplatňuje?

(1) Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 92.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/8

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 27. června 2006 – Dánsko v. Komise

(Věc T-5/06) (1)

(„Upuštění od projednání věci“)

(2006/C 237/14)

Jednací jazyk: dánština

Účastníci řízení

Žalobce: Dánské království (zástupce: J. Molde, zmocněnec)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Kontantinidis a H. Støvlbæk, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise 2005/717/ES ze dne 13. října 2005, kterým se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 271, s. 48).

Výrok usnesení

1)	Soud upouští od projednávání věci T-5/06, aby umožnil Soudnímu dvoru rozhodnout o návrhu na zrušení.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 74, 25.3.2006.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/8

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 20. července 2006 – Globe v. Komise

(Věc T-114/06 R)

(„Veřejné zakázky - Nabídkové řízení v rámci Společenství - Řízení o předběžných opatřeních - Fumus boni juris - Naléhavost“)

(2006/C 237/15)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Globe SA (Zandhoven, Belgie) (zástupce: A. Abate, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Wilderspin a G. Boudot, zmocněnci)

Předmět věci

Odklad vykonatelnosti rozhodnutí Komise, kterým odmítla nabídku žalobkyně v rámci nabídkového řízení na dodávky určené pro některé země střední Asie (EuropeAid/122078/C/S/Multi).

Výrok

Vykonatelnost rozhodnutí Komise o zadání zakázky IGN France international v rámci nabídkového řízení na dodávky určené pro některé země střední Asie (EuropeAid/122078/C/S/Multi) se odkládá, stejně tak jako vykonatelnost smlouvy uzavřené Komisí s IGN France international až do doby, než Soud rozhodne ve věci samé.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/8

Žaloba podaná dne 21. července 2006 – Rathscheck Schiefer und Dach-Systeme a další v. Komise

(Věc T-198/06)

(2006/C 237/16)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Rathscheck Schiefer und Dach-Systeme KG (Mayen, Německo), Nikolaus Theis Nachf. Böger GmbH (Bundenbach, Německo) a I.B. Rathscheck Söhne KG Moselschiefer-Bergwerke (Mayen, Německo) (zástupkyně: T. Risse, advokátka)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

Zrušit článek 1 rozhodnutí Komise ze dne 8. března 2006 o státní podpoře č. C 31/2004 (původně NN 53/2004) Německa ve prospěch Magog Schiefergruben GmbH & Co. KG.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadají článek 1 rozhodnutí Komise K (2006) 641 konečné, ze dne 8. března 2006, v němž Komise rozhodla, že Německem poskytnutá státní podpora ve prospěch Schiefergruben Magog GmbH & Co. KG, konkurenční firmě žalobkyň, je podle článku 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES částečně slučitelná se společným trhem.

Žalobkyně se zúčastnily formálního vyšetřovacího řízení Komise.

Na podporu své žaloby uplatňují žalobkyně porušení nařízení Komise č. 70/2001 ES ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (Úř. věst. L 10, s. 33; Zvl. vyd. 08/02, s. 141) ve znění nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004 (Úř. věst. L 63, s. 22; Zvl. vyd. 08/03, s. 64).

Podle žalobkyň je způsobilost k přiznání podpory podle článků 5a a 5b nařízení č. 70/2001 dána, pouze pokud nový výrobní postup, na jehož zavedení byla poskytnuta státní podpora, znamená vývoj v předstihu před soutěžiteli. Tvrdí, že v dané souvislosti se nejedná o tento případ, neboť podporovaný prototyp neměl vůbec inovativní charakter.

Dále žalobkyně odůvodňují žalobu tím, že neexistuje způsobilost k přiznání podpory podle článku 4 nařízení č. 70/2001. Ta by byla daná, kdyby podporovaný výrobní postup představoval podstatnou změnu oproti dosavadním výrobním postupům. Tento předpoklad není splněn, neboť pracovní postup ve výrobním procesu zůstává údajně stejný.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/9

Žaloba podaná dne 26. července 2006 – IBERDROLA v. Komise Evropských společenství

(Věc T-200/06)

(2006/C 237/17)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: IBERDROLA S.A. (Bilbao, Španělsko) (zástupci: J. Alfaro Aguila-Real, P. Liñán Hernández, S. Martínez Lage, H. Brokelmann a J. Ruiz Calzado, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí;

—	uložit Komisi náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba směřuje proti rozhodnutí Evropské komise ze dne 25. dubna 2006 (věc č. COMP/M.4110 – E.ON/Endesa), kterým bylo spojení, jímž chce E.ON AG získat kontrolu nad všemi akciemi společnosti ENDESA SA, prohlášeno za slučitelné se společným trhem.

Žalobkyně v tomto ohledu upřesňuje, že podle jejího názoru napadené rozhodnutí přehlíží existující závažné riziko vzniku koordinovaných účinků v soutěžních vztazích mezi hlavními hospodářskými subjekty s celoevropským působením, jež nelze při operaci tohoto rozsahu a takových vlastností, jež se dotýká podniků s dominantním postavením na dvou hlavních vnitrostátních energetických trzích, ponechat bez přezkoumání.

Na podporu svých návrhů žalobkyně tvrdí, že žalovaná:

—	porušila zásadu řádné správy tím, že provedla nesprávné a nedostatečné šetření fungování dotčených trhů a dopadu operace na ně;

—	dopustila se nesprávného právního posouzení tím, že v rozporu s nařízením o spojování podniků a judikaturou Společenství založila přezkum operace na statickém pohledu na trhy;

—

nedodržela svou povinnost zajistit konzistentní uplatňování norem o kontrole spojování a zneužívání dominantního postavení při přezkumu oznámené operace tím, že ji povolila, aniž by přezkoumala původ prostředků, které chce společnost E.ON použít k získání společnosti ENDESA, za účelem určení, zda takové spojení nemůže být výsledkem zneužití dominantního postavení;

—

dopustila se řady nesprávných posouzení a nezohlednila relevantní skutečnosti tím, že usoudila, že slučitelnost operace nevyvolává vážné pochybnosti, a rozhodla o jejím povolení v první fázi. V tomto ohledu žalobkyně zdůrazňuje, že ačkoli bylo napadené nařízení přijato na základě nového nařízení o spojování, které ukládá povinnost složitějšího a náročnějšího přezkumu, přesto:

—	vůbec nezohledňuje negativní dopad, který bude mít operace na proces integrace vnitrostátních velkoobchodních trhů, který vyvrcholí vytvořením jednotného evropského trhu s plynem a elektřinou;

—	nedostatečně posoudilo dopad plánované operace na vznikající celoevropský trh dodávek elektřiny nadnárodním společnostem;

—	má za to, že společnost E.ON nebyla přes své celoevropské zaměření a svou hospodářskou sílu významným potenciálním soutěžitelem společnosti ENDESA na španělských trzích výroby elektřiny a dodávek plynu;

—	dospívá k závěru, že operací nebude posíleno dominantní postavení na německém trhu a že zmizení společnosti ENDESA, která teprve nedávno vstoupila na trh, nezmění soutěžní kontext.

Konečně, žalobkyně se dovolává porušení povinnosti uvést odůvodnění aktů.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/10

Žaloba podaná dne 31. července 2006 – NewSoft Technology v. OHIM Soft (Presto! BizCard Reader)

(Věc T-205/06)

(2006/C 237/18)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: NewSoft Technology Corporation (Taipei, Taiwan) (zástupkyně: M. Dirksen-Schwanenland, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: SOFT, S.A.

Návrhy žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 19. května ve věci R 601/2005, předloženého dne 30. května 2006,

—	zamítnout žádost na prohlášení neplatnosti zápisu ochranné známky Společenství č. 002625457 „Presto! BizCard Reader“ Soft, S.A., Španělsko.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: Slovní ochranná známka „Presto! BizCard Reader“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 16 a 42 (ochranná známka Společenství 2 625 457)

Majitelka ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Účastník řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: SOFT, S.A.

Ochranná známka účastníka řízení navrhujícího prohlášení neplatnosti: Španělská obrazová ochranná známka „Presto“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 9 a 42

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Zrušení ochranné známky Společenství

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 (ES) (1), jelikož neexistuje pravděpodobnost záměny obou sporných ochranných známek.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146)

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/10

Žaloba podaná dne 11. srpna 2006 – Bowland Dairy Products v. Komise

(Věc T-212/06)

(2006/C 237/19)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Bowland Dairy Products Limited (Nelson, Spojené království) (zástupce: J. Milligan, solicitor)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	Zrušit napadené rozhodnutí;

—	uložit Komisi náhradu škody žalobkyni ve výši ztráty utrpěné žalobkyní z důvodu napadeného rozhodnutí, spolu s úrokem;

—	uložit Komisi náhradu nákladů, které musela žalobkyně vynaložit na tato řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svojí žalobou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise Evropských společenství obsaženého v elektronické zprávě poslané UK Foods Agency ze dne 20. července 2006, přeposlané žalobkyni dne 21. července 2006, zamítajícího dát do oběhu, podle systému rychlého varování pro potraviny a krmiva upraveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002 (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1-24), doplňující oznámení, prohlašující, že Food Security Agency (FSA) souhlasila s uvedením tvarohového sýru žalobkyně na trh, dokud nebudou splněny podmínky Komise.

Žalobkyně tvrdí, že Komise nebyla oprávněna uložit podmínky na oběh doplňujícího oznámení připraveného příslušným vnitrostátním orgánem podle článku 50 nařízení (ES) č. 178/2002.

Mimoto žalobkyně tvrdí, že formulováním těchto podmínek Komise nesprávně vyložila použitelná nařízení jak ve vztahu k antibiotickému mléku tak i k řídkému mléku.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/11

Žaloba podaná dne 17. srpna 2006 – Imperial Chemical Industries v. Komise

(Věc T-214/06)

(2006/C 237/20)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Imperial Chemical Industries (Londýn, Spojené království) (zástupci: D. Anderson, QC, H. Rosenblatt, B. Lebrun, právní zástupci, W. Turner a S. Berwick, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit čl. 2 písm. c) napadeného rozhodnutí; nebo podpůrně

—	změnit čl. 2 písm. c) napadeného rozhodnutí v tom smyslu, že bude snížena pokuta uložená ICI; a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení vzniklých žalobkyni.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně navrhuje částečné zrušení rozhodnutí Komise C(2006) 2098 konečné ze dne 31. května 2006 ve věci COMP/F/38.645 – Metakryláty, ve kterém Komise došla k závěru, že žalobkyně porušila článek 81 ES a článek 53 Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru tím, že se účastnila kartelové dohody v oblasti metakrylátů, která spočívala v projednávání cen, dojednávání, uplatňování a kontrole dohod o cenách, a to buď v podobě zvýšení cen, nebo přinejmenším stabilizace existujících cen, projednávání přenášení nákladů na dodatečné služby na zákazníky, výměně obchodně důležitých informací, jakož i na trhu důvěrných a/nebo relevantních informací o společnostech a účasti na pravidelných schůzkách a dalších setkáních za účelem usnadnění protiprávního jednání.

Zaprvé, žalobkyně uplatňuje, že Komise neunesla důkazní břemeno podle článku 2 nařízení Rady č. 1/2003 (1), pokud jde o protiprávní jednání týkající se polymetylmetakrylátových tvarovacích směsí, neboť své závěry, že se žalobkyně účastnila kartelové dohody, opřela o určité části žádostí o imunitu a shovívavost, které nebyly v rozsahu, v jakém se týkaly tvarovacích směsí z polymetylmetakrylátu, jakož i období, během něhož žalobkyně vlastnila podnik s obchodními činnostmi v oblasti akrylátů, podpořeny žádným relevantním důkazem a které byly navíc v důležitých bodech ve vzájemném rozporu.

Zadruhé, žalobkyně tvrdí, že Komise v rozporu s článkem 253 ES neodůvodnila prvek závažnosti v rámci výpočtu výše pokuty.

Zatřetí, žalobkyně uvádí, že se Komise dopustila právního omylu, když s ní, jakož i se společností Lucite nesprávně zacházela jako se soutěžiteli a nikoli jako s nástupnickými účastníky údajného protiprávního jednání, takže dopad na hospodářskou soutěž byl započítán dvakrát.

Začtvrté, žalobkyně potvrzuje, že Komise použila při ukládání zvýšení pokuty za účelem dosažení odrazujícího účinku nesprávné kritérium, když se opírala pouze o její obrat, aniž by přezkoumala důkazy hospodářské schopnosti žalobkyně. Mimoto se žalobkyně domnívá, že toto zvýšení je nepřiměřené s ohledem na to, co bylo uloženo jinému účastníkovi kartelové dohody.

Zapáté, žalobkyně tvrdí, že jí Komise nesprávně odepřela shovívavost za spolupráci mimo sdělení o shovívavosti (2). Podle žalobkyně představují důkazy, které dobrovolně předložila Komisi, významnou přidanou hodnotu ve smyslu uvedeného sdělení o shovívavosti.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003 L 1, s. 1).

(2) Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. 2002, C 45, s. 3).

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/12

Žaloba podaná dne 16. srpna 2006 – Lucite International a Lucite International UK v. Komise

(Věc T-216/06)

(2006/C 237/21)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Lucite International Ltd (Hampshire, Spojené království) a Lucite International UK Ltd (Lancashire, Spojené království) (zástupci: R. Thompson, QC, a S. Rose, solicitor)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

—	Zrušit čl. 2 písm. d) rozhodnutí COMP/F/38.645;

—	nahradit pokutu uloženou podle čl. 2 písm. d) rozhodnutí [COMP/F/38.645] pokutou ve výši 18 268 750 eur nebo jinou nižší částkou jakou bude Soud považovat za přiměřenou; a

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhají částečného zrušení rozhodnutí Komise K (2006) 2098 konečné ze dne 31. května 2006 ve věci COMP/F/38.645 – Metakryláty, kterým Komise stanovila, že žalobkyně porušily článek 81 ES a článek 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru tím, že se účastnily kartelu v metakrylátech, který sestával z jednání o cenách, uzavírání, provádění a monitorování dohod o cenách jednak ve formě zvyšování cen nebo přinejmenším ve stabilizaci existujících úrovní cen, jednání o uložení dodatečných poplatků za služby zákazníkům, výměny obchodně důležitých a důvěrných informací o trhu nebo o společnosti a účasti na pravidelných setkáních a jiných kontaktech umožňujících porušení.

Na podporu své žaloby žalobkyně tvrdí, že Komise nesprávně použila své pokyny o metodě stanovování pokut při výpočtu pokuty uložené žalobkyním.

Zaprvé Komise nevzala v úvahu povahu účasti žalobkyň a rozsah jejich role v narušování kartelu při stanovení základní částky pokuty.

Zadruhé Komise řádně nezvážila polehčující okolnosti použitelné na žalobkyně.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/12

Žaloba podaná dne 16. srpna 2006 – Neurim Pharmaceuticals (1991) v. OHIM – Eurim-Pharm Arzneimittel (Neurim PHARMACEUTICALS)

(Věc T-218/06)

(2006/C 237/22)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Neurim Pharmaceuticals (1991) Ltd (Tel Aviv, Izrael) (zástupce: M. Kinkeldey, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Eurim-Pharm Arzneimittel GmbH

Návrhová žádání žalobkyně:

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 2. června 2006 – číslo odvolání R 74/2006-1 – v celém rozsahu;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „Neurim PHARMACEUTICALS“ pro výrobky zařazené do tříd 5 a 10

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Eurim-Pharm Arzneimittel GmbH

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní ochranná známka „EURIM-PHARM“ (Ochranná známka Společenství č. 667 899 a národní ochranná známka), jakož i označení „Eurim-Pharm GmbH“ pro výrobky zařazené do třídy 5

Rozhodnutí námitkového oddělení: Vyhovění námitkám a zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání pro nepřípustnost

Dovolávané žalobní důvody: Porušení článku 59 nařízení (ES) č. 40/94 (1), jakož i pravidel 48, 49 a 96 nařízení (ES) č. 2868/952 (2), porušení článků 78 a 78a nařízení č. 40/94, porušení zásady, podle které je úřad vázán svým rozhodnutím, a porušení zásady přiměřenosti.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

(2) Nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 300, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 189).

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/13

Žaloba podaná dne 17. srpna 2006 – PTV v. OHIM (map&guide travelbook)

(Věc T-219/06)

(2006/C 237/23)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: PTV Planung Transport Verkehr AG (Karlsruhe, Německo) (zástupce: F. Nielsen, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 8. června 2006 (jednací číslo odvolacího řízení: R 1174/2005-1);

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „map&guide travelbook“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 16 a 42

Rozhodnutí průzkumového referenta: Částečné zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Přihlašovaná známka má rozlišovací způsobilost ve smyslu článku 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 (ES) (1).

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/13

Žaloba podaná dne 18. srpna 2006 – Hipp & Co v. OHIM – Laboratorios Ordesa (BEBIMIL)

(Věc T-221/06)

(2006/C 237/24)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Hipp & Co (Kommanditgesellschaft) (Sachseln, Švýcarsko) (zástupce: M. Kinkeldey, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Laboratorios Ordesa S. L. (Sant Boi de Llobregat, Španělsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	Zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 2. června 2006 (věc č. R571/2005-1),

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka Společenství „BEBIMIL“ pro výrobky ve třídách 5, 29, 30 a 32.

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Laboratorios Ordesa S. L.

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní ochranná známka Společenství „BLEMIL“ pro výrobky ve třídách 5 a 29 a národní slovní ochranná známka „BLEMIL“ pro výrobky ve třídách 6 a 32.

Rozhodnutí námitkového oddělení: Částečné vyhovění námitkám.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady 40/94. Na podporu svých tvrzení žalobkyně uvádí nepodobnost těchto dvou ochranných známek s ohledem na relevantní spotřebitelské kruhy jakož i fonetické, vzhledové a koncepční rozdílnosti mezi starší a napadenou ochrannou známkou.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/15

Žaloba podaná dne 19. června 2006 – Longinidis v. Cedefop

(Věc F-74/06)

(2006/C 237/26)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobce: Pavlos Longinidis (Tesaloniki, Řecko) (zástupci: N. Korogiannakis a N. Keramidas, advokáti)

Žalované: Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí ředitelství Cedefop ze dne 30. listopadu 2005 o ukončení smlouvy žalobce na dobu neurčitou;

—	zrušit rozhodnutí ředitelství Cedefop ze dne 10. března 2006 o zamítnutí návrhu předloženého žalobcem na získání odkladu výkonu výše uvedeného rozhodnutí;

—	zrušit rozhodnutí ředitelství Cedefop ze dne 9. prosince 2005 o přeřazení žalobce z jeho pracovního místa ředitele právní a smluvního oddělení („Head of Legal nand Contract Management Service“) na místo poradce Cedefop;

—	zrušit rozhodnutí ze dne 24. května 2006, kterým odvolací výbor Cedefop zamítl stížnost podanou žalobcem za účelem zrušení tří výše uvedených rozhodnutí, přičemž toto rozhodnutí obsahuje důvody orgánu oprávněného ke jmenování ohledně vypovězení smlouvy žalobce;

—	zrušit rozhodnutí ze dne 11. listopadu 2005, kterým ředitelství Cedefop změnilo složení odvolacího výboru;

—	zrušit rozhodnutí ze dne 14. listopadu 2005, kterým odvolací výbor změnil svůj jednací řád;

—	zrušit rozhodnutí odvolacího výboru Cedefop ze dne 10. března 2006 o zamítnutí stížnosti podané žalobcem za účelem zrušení výše uvedených rozhodnutí ze dne 11. listopadu 2005 a ze dne 14. listopadu 2005;

—	zrušit rozhodnutí ředitelství Cedefop ze dne 28. dubna 2006 o zamítnutí návrhu podaného žalobcem za účelem odvolání náměstka Cedefop z vedení správního vyšetřování týkajícího se tohoto náměstka a žalobce;

—	zrušit rozhodnutí odvolacího výboru Cedefop ze dne 9. března 2006 týkající se stížnosti podané zmocněncem Cedefop, jelikož toto rozhodnutí má dopad na pověst žalobce a jeho profesní integritu;

—	uložit Cedefop, aby žalobci nahradil finanční újmu – rovnající se základnímu platu, doplňkovým složkám platu a nárokům na důchod žalobce – která mu byla způsobena výše uvedeným rozhodnutím ze dne 30. listopadu 2005;

—	uložit Cedefop, aby žalobci vyplatil 50 000 eur jako náhradu nemajetkové újmy, která mu byla způsobena výše uvedenými rozhodnutími ze dne 30. listopadu 2006, jakož i ze dne 9. března 2006;

—	uložit Cedefop, aby žalobci vyplatil symbolické euro jako náhradu za nemajetkovou újmu, která mu byla způsobena výše uvedeným rozhodnutím ze dne 11. listopadu 2005;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutím ze dne 30. listopadu 2005 ředitelka Cedefop ukončila pracovní smlouvu na dobu neurčitou mezi žalobcem a Cedefop. Podle žalobce bylo toto rozhodnutí přijato při překročení omezení diskreční pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování a je dotčeno zneužitím pravomoci, porušením práv obhajoby a práva být slyšen, jakož i rozporností odůvodnění.

Podle žalobce z vysvětlení poskytnutých orgánem oprávněným ke jmenování v rámci přezkumu správní stížnosti vyplývá, že důvod výpovědi je třeba hledat v návrhu žalobce z měsíce srpna 2005 neprodloužit smlouvu na dobu určitou uzavřenou se zaměstnankyní, jejímž byl žalobce přímým nadřízeným. Orgán oprávněný ke jmenování po obnově personálu řídícího Cedefop znovu přijal tuto zaměstnankyni a žalobci dal výpověď. Orgán oprávněný ke jmenování přijal tato rozhodnutí na základě zjevně nesprávného posouzení okolností a rozhodnutí dát žalobci výpověď je zjevně v rozporu se zájmem služby.

Žalobce dále uplatňuje, že další napadená rozhodnutí jsou dotčena porušením takových vnitřních právních řízení Cedefop, jakými jsou ustanovení týkající se odvolacího výboru, ustanovení týkající se správních vyšetřování a disciplinárních řízení.

Žalobce rovněž navrhuje, aby byl odškodněn za nezákonné rozvázání své smlouvy. Konečně navrhuje, aby jej Cedefop odškodnil na základě ustanovení týkajících se mimosmluvní odpovědnosti orgánů Společenství z důvodu údajného útoku na svou osobu a na jeho profesní pověst rozhodnutím o výpovědi a obsahem rozhodnutí přijatého odvolacím výborem na základě stížnosti výše uvedené zaměstnankyně.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/16

Žaloba podaná dne 18. července 2006 – Tsirimokos v. Evropský parlament

(Věc F-76/06)

(2006/C 237/27)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Ioannis Tsirimokos (Senningerberg, Lucembursko) (zástupce: J. Choucroun, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 25. října 2005 potvrzené dne 19. dubna 2006;

—	uložit Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce, který byl dne 1. května 1981 přijat Evropským parlamentem jako úředník, podal dne 4. srpna 2005 na základě článku 55a služebního řádu a článku 4 přílohy IVa služebního řádu žádost o práci na částečný úvazek před odchodem do důchodu. Při výpočtu podílu základního platu, na který měl žalobce právo, nevzala správa v úvahu odsloužená léta, která žalobci náležela za období před tím, než byl přijat Evropským parlamentem.

Na podporu své žaloby se žalobce dovolává třech žalobních důvodů, které vycházejí:

—	první z porušení článku 2 přílohy VIII služebního řádu;

—	druhý z porušení povinnosti řádné péče;

—	třetí z porušení povinnosti ochrany legitimního očekávání.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/16

Žaloba podaná dne 18. července 2006 – Colovea v. Evropský parlament

(Věc F-77/06)

(2006/C 237/28)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Fotini Colovea (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: J. Choucroun, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 20. září 2005 potvrzené dne 19. dubna 2006;

—	uložit Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně byla dne 1. května 1981 přijata Evropským parlamentem jako dočasná zaměstnankyně třídy B5. Dne 4. srpna 2005 podala na základě článku 55a služebního řádu a článku 4 přílohy IVa služebního řádu žádost o práci na částečný úvazek před odchodem do důchodu. Při výpočtu podílu základního platu, na který měla žalobkyně právo, nevzala správa v úvahu odsloužená léta, která žalobkyni náležela za období před tím, než byla přijata Evropským parlamentem.

Na podporu své žaloby se žalobkyně dovolává třech žalobních důvodů, které vycházejí:

—	první z porušení článku 2 přílohy VIII služebního řádu;

—	druhý z porušení povinnosti řádné péče;

—	třetí z porušení povinnosti ochrany legitimního očekávání.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/17

Žaloba podaná dne 20. července 2006 – Suhadolnik v. Soudní dvůr

(Věc F-78/06)

(2006/C 237/29)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Simona Suhadolnik (Howald, Lucembursko) (zástupci: S. Rodrigues, A. Jaume a C. Bernard-Glanz, advokáti)

Žalovaný: Soudní dvůr Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Orgánu Soudního dvora oprávněného ke jmenování, kterým se zamítá stížnost žalobkyně;

—	zrušit rozhodnutí o jmenování ze dne 22. července 2005 v části, ve které určuje platovou třídu žalobkyně podle čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu a její platový stupeň podle nového znění článku 32 služebního řádu;

—

provést přeřazení žalobkyně do platové třídy C*3, nebo alespoň do platové třídy C*2, jakož i do platového stupně odpovídajícího jejímu vzdělání a pracovním zkušenostem, který by jí byl přiznán, byla-li by jmenována před 1. květnem 2004, a to se zpětným účinkem ke dni jejího nástupu do služebního poměru;

—	uložit žalovanému, aby vyrovnal újmu utrpěnou žalobkyní (úroky z prodlení, škoda na kariéře, nároky na důchod atd.);

—	uložit žalovanému úhradu úroků z prodlení od data přijetí rozhodnutí v této věci;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutím Orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 22. července 2005 byla žalobkyně, úspěšná kandidátka otevřeného výběrového řízení EPSO/C/9/03 pro vytvoření rezervy pro přijímání písařů (C 5/C 4) kyperské, české, estonské, maďarské, litevské, lotyšské, maltské, polské, slovinské a slovenské státní příslušnosti (1), jmenována stálou úřednicí Evropských společenství a zařazena do platové třídy C*1, platového stupně 1.

Ve své žalobě žalobkyně kritizuje zařazení, které jí bylo přiděleno, a zpochybňuje jednak čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu, ze kterého Orgán oprávněný ke jmenování vycházel při stanovení její platové třídy, a jednak nové znění článku 32 služebního řádu, ze kterého Orgán oprávněný ke jmenování vycházel při stanovení jejího platového stupně.

Pokud jde o zařazení do platové třídy, žalobkyně uplatňuje, že čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu, upravující postavení úředníků zapsaných na seznamu vhodných kandidátů, není použitelný na úspěšné kandidáty výběrového řízení, neboť ti nemohou být považováni za úředníky.

Podpůrně žalobkyně uplatňuje námitku protiprávnosti čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu, zejména z důvodu, že toto ustanovení porušuje: i) zásadu nediskriminace, ii) zásadu volného pohybu pracujících, iii) zásady legitimního očekávání a právní jistoty, iv) zásadu proporcionality, v) zásadu řádné správy a povinnost péče, vi) článek 31 služebního řádu, vii) článek 10 služebního řádu.

Pokud jde o zařazení do platového stupně, žalobkyně se domnívá, že Orgán oprávněný ke jmenování porušil ochranu legitimního očekávání, podle kterého se jí mělo dostat uznání stupně z důvodu jejích pracovních zkušeností podle článku 32 služebního řádu použitelného před 1. květnem 2004.

(1) Úř. věst. C 120, 22.5.2003, s. 30.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/17

Žaloba podaná dne 24. července 2006 – Caló v. Komise

(Věc F-79/06)

(2006/C 237/30)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Giuseppe Caló (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a E. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí generálního ředitele GŘ Eurostat týkající se jednak reorganizace uvedeného GŘ pomocí aktů změny přidělení ředitelů a jednak zamítnutí žádosti žalobce o přidělení na jedno z volných pracovních míst ředitelů, nebo míst, která se mohou uvolnit.

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce, úředník žalované, poté, co napadl před Soudem prvního stupně Evropských společenství jednak rozhodnutí o znovupřidělení na místo hlavního poradce na GŘ svého přidělení (1) a jednak rozhodnutí o zamítnutí své kandidatury na místo ředitele na tomtéž GŘ (2), nyní zpochybňuje rozhodnutí žalované přijatá v rámci reorganizace GŘ Eurostat o zamítnutí jeho kandidatury na místo ředitele uvedené v oznámení o volném pracovním místě COM/2006/164 a o jmenování jiného kandidáta na toto místo.

Na podporu své žaloby žalobce uplatňuje porušení i) povinnosti odůvodnění, ii) článku 27 služebního řádu a iii) pravidel pro obsazování funkcí platové třídy A1 a A2, schválených žalovanou dne 18. září 1999, tak jak byla upřesněna a potvrzena stručným dokumentem o politice týkající se vyše zařazených úředníků, schváleným žalovanou dne 26. října 2004.

(1) Věc T-118/04 (Úř. věst. C 118, 30.4.2004, s. 47).

(2) Věc T-134/04 (Úř. věst. C 146, 29.5.2004, s. 6).

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/18

Žaloba podaná dne 30. července 2006 – Shell v. Komise

(Věc F-83/06)

(2006/C 237/31)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Arno Schell (Brusel, Belgie) (zástupce: F. Frabetti, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit seznamy povýšených úředníků za hodnotící období 2004 a 2005, v rozsahu, v němž tyto seznamy neobsahují jméno žalobce, jakož i případně přípravné akty vedoucí k těmto rozhodnutím;

—	podpůrně, zrušit přidělení bodů pro povýšení za výše uvedená hodnotící období, pokud jde o žalobce;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobce sedm žalobních důvodů:

—	první vychází z porušení článku 45 služebního řádu;

—	druhý vychází z porušení obecných prováděcích ustanovení uvedeného článku;

—	třetí vychází z porušení zásady nediskriminace;

—	čtvrtý vychází z porušení Správního průvodce „hodnocení a povýšení úředníků“ a následných průvodců;

—	pátý vychází z porušení zásad zákazu svévolného postupu a zákazu zneužití pravomoci, jakož i z porušení povinnosti odůvodnění;

—	šestý vychází z porušení zásady ochrany legitimního očekávání a pravidla „patere legem quam ipse fecisti“;

—	sedmý vychází z porušení povinnosti péče.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/18

Žaloba podaná dne 28. července 2006 – Bellantone v. Účetní dvůr

(Věc F-85/06)

(2006/C 237/32)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Gerardo Bellantone (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: T. Bontinck a J. Feld, advokáti)

Žalovaný: Evropský účetní dvůr

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí generálního tajemníka Evropského účetního dvora ze dne 30. března 2006 zamítající stížnost žalobce směřující k platbě náhrady za dodatečnou výpověď, odchodné a denní příspěvek;

—	uložit žalovanému platbu i) 20 751,45 eur z důvodu dodatečné výpovědi, ii) 39 247,74 eur odpovídající odchodnému, na které by žalobce mohl mít nárok, iii) 8 467,02 eur za denní příspěvek;

—	uložit žalovanému platbu úroků z prodlení až do uhrazení platby;

—	nařídit opravu tvrzení v napadeném rozhodnutí, pokud jde o absenci jakéhokoliv tvrzení žalobce, co se týče hrozby případného propuštění žalovaným;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce, bývalý dočasný zaměstnanec Evropského soudního dvora zařazený do třídy A*8, byl žalovaným jmenován úředníkem – stážistou do třídy A*5, aniž by byl předem požádán o souhlas.

Ve své žalobě žalobce uplatňuje, že chování žalovaného zakládá smluvní a mimosmluvní protiprávní jednání. Dovolává se porušení kodexu řádného chování správy zaměstnanci Účetního dvora, porušení článku 25 služebního řádu, jakož i porušení obecných zásad práva veřejné služby týkajících se řádné správy, legitimního očekávání a udržení nabytých práv.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/19

Žaloba podaná dne 28. července 2006 – Vereecken v. Komise

(Věc F-86/06)

(2006/C 237/33)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Marc Vereecken (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Rodrigues, A. Jaume a C. Bernard-Glanz, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobce

—

zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, kterým se zamítá stížnost žalobce, přijaté spolu se zamítnutím orgánu oprávněného ke jmenování zapsat žalobce na seznam úředníků povýšených do platové třídy A*9 za hodnotící období 2005, přičemž toto zamítnutí implicitně vyplývá ze správního sdělení č. 85/2005 ze dne 23. listopadu 2005, jakož i zprávy o vývoji služby žalobce za léta 2003 a 2005;

—	uvést orgánu oprávněnému ke jmenování účinky, které má zrušení napadených rozhodnutí a zejména přeřazení žalobce do platové třídy A*9 se zpětným účinkem k 1. březnu 2005.

Podpůrně:

—	uložit žalované, aby uznala, že žalobce může být povýšen do platové třídy A*9 při svém příštím povýšení;

—	uložit žalované, aby nahradila újmu utrpěnou žalobcem z důvodu, že nebyl povýšen do platové třídy A*9 od 1. března 2005;

—	uložit žalované nahradit nehmotnou újmu, kterou žalobce utrpěl z důvodu nevypracování hodnotících zpráv 1999-2001 a zpráv o vývoji služby za rok 2003 a 2004.

V každém případě

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce na podporu své žaloby uplatňuje tři žalobní důvody, velmi podobné prvnímu, třetímu a čtvrtému žalobnímu důvodu uvedeným v žalobě F-17/06 (1), podané tímtéž žalobcem.

(1) Úř. věst. C 96, 22.4.2006, s. 39

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/19

Žaloba podaná dne 3. srpna 2006 – Manté v. Rada

(Věc F-87/06)

(2006/C 237/34)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Thierry Manté (Woluwe Saint Pierre, Belgie) (zástupci: S. Rodrigues a C. Bernard-Glanz, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí Orgánu Rady oprávněného ke jmenování ze dne 22. srpna 2005, kterým bylo žalobci zamítnuto přiznání příspěvku na zařízení s výzvou k navrácení částky;

—	uložit žalované uhradit žalobci jako náhradu jeho majetkové újmy částku odpovídající částkám příspěvku na zařízení, které budou vráceny ke dni rozsudku Soudu, zvýšenou o úrokovou sazbu platnou k tomuto dni;

—	uložit žalované uhradit žalobci symbolickou částku 1 euro jako náhradu jeho morální újmy;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce, který přišel do Bruselu v roce 2004 jako dočasně přidělený národní expert k Radě, se následně stal úředníkem ve stejném orgánu. Tento orgán poté, co mu uhradil příspěvek na zařízení, rozhodl, že na něho nemá nárok a vyzval ho k navrácení částky.

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobce tři žalobní důvody vycházející:

—	první, z porušení jeho práva na příspěvek na zařízení vyplývajícího z čl. 5 odst. 1 prvního pododstavce přílohy VII služebního řádu;

—	druhý, z porušení povinnosti odůvodnění vyplývající z čl. 20 odst. 2 a z čl. 90 odst. 1 služebního řádu;

—	třetí, z porušení povinností uvedených v čl. 85 odst. 1 služebního řádu, co se týče vrácení příspěvku na zařízení správním orgánům.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/20

Žaloba podaná dne 11. srpna 2006 – Nolin v. Komise

(Věc F-89/06)

(2006/C 237/35)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Michel Nolin (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a E. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—

zrušit rozhodnutí a formální záměr generálního ředitele Právní služby, přijaté na základě čl. 13 odst. 3 a čl. 5 odst. 7 obecných ustanovení k provedení článku 45 služebního řádu přijatých rozhodnutím Komise ze dne 23. prosince 2004 (dále jen „obecná prováděcí ustanovení“), nepřiznat žalobci žádný prioritní bod generálního ředitelství (PPDG) za povyšovací období 2005, jak byly potvrzeny a staly se konečnými rozhodnutím generálního ředitele pro zaměstnance a správu přijatým podle čl. 10 odst. 2 obecných prováděcích ustanovení, kterým se zamítá správní odvolání podané dne 26. září 2005;

—	zrušit rozhodnutí generálního ředitele pro zaměstnance a správu přijaté podle čl. 10 odst. 2 uvedených obecných prováděcích ustanovení nepřiznat žalobci žádný zvláštní prioritní bod uznávající práci vykonanou v zájmu orgánu (PPII) za povyšovací období 2005;

—	zrušit seznam úředníků, kterým byly přiznány PPII, seznam zásluh úředníků platové třídy A12 za období 2005 a seznam úředníků povýšených do platové třídy A13 za totéž období;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby žalobce nejprve uplatňuje, že Komise tím, že použila obecná prováděcí ustanovení na povyšovací období 2005, porušila zásadu právní jistoty a ochrany legitimního očekávání, jelikož tato ustanovení byla přijata koncem prosince 2004.

Nadto žalobce tvrdí, že rozhodnutí nepřiznat mu žádný PPDG, i když obdržel nejvyšší hodnocení ve své platové třídě a svém služebním poměru pro období červenec 2001 až prosinec 2003, porušuje článek 45 služebního řádu a obecná prováděcí ustanovení, která vyžadují, aby kritériem pro přidělení těchto bodů byly zásluhy, a obsahuje zjevně nesprávné posouzení. Navíc se žalobce domnívá, že jelikož PPDG nebyly přiděleny jako odměna za zásluhy, dopustila se Komise zneužití pravomoci.

Dále žalobce uplatňuje, že rozhodnutí nepřidělit mu žádný PPII je protiprávní, vzhledem ke skutečnosti, že jeho kandidatura na člena komise pro výběrové řízení byla přijata. Z toho vyplývá porušení článku 5 služebního řádu a zásady rovného zacházení.

Konečně musí být podle žalobce rovněž zrušeny seznamy uvedené ve třetí odrážce výše a to jednak z důvodu vad napadených rozhodnutí a jednak z důvodu protiprávnosti některých článků obecných prováděcích ustanovení. Žalobce se totiž domnívá, že:

—	článek 9 obecných prováděcích ustanovení tím, že stanoví přidělení PPII za některé doplňující úkoly provedené v zájmu orgánu, které jsou již zohledněny při hodnocení a přidělování PPDG, porušuje článek 45 služebního řádu, jakož i zásadu práva na služební postup a zásadu rovného zacházení;

—	článek 13 odst. 3 obecných prováděcích ustanovení tím, že stanoví pro hodnotící období 2005 přidělení přechodných prioritních bodů založených výhradně na letech služby v platové třídě, porušuje článek 45 služebního řádu;

—	článek 6 odst. 2 obecných prováděcích ustanovení tím, že stanoví výhodnější zacházení pro úředníky z generálních ředitelství nebo služeb s malým počtem zaměstnanců, včetně členů kabinetů, porušuje článek 45 služebního řádu, jakož i zásadu práva na služební postup a zásadu rovného zacházení.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/21

Žaloba podaná dne 11. srpna 2006 – Nolin v. Komise

(Věc F-91/06)

(2006/C 237/36)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Michel Nolin (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a E. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí odvolacího hodnotitele ze dne 8. dubna 2006, kterým se vydává zpráva o vývoji služebního postupu žalobce pro hodnotící období 2005;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby žalobce uplatňuje, že se žalovaná dopustila nesprávného právního posouzení, jelikož určité úkoly a určité zásadní body týkající se jeho činnosti nebyly hodnotitelem zmíněny a v jeho zprávě o vývoji služebního postupu nebyl uveden žádný komentář týkající se těchto úkolů. Tato situace vede k závažným inkoherencím a neúplnostem, které se rovnají zjevně nesprávnému skutkovému posouzení při zohlednění prvků relevantních pro jeho hodnocení.

Nadto má žalobce za to, že přes dvě změny provedené hodnotitelem v jeho komentářích v porovnání s referenčním obdobím 2003 bylo provedeno převzetí zprávy žalobce z předchozího roku, v rozporu s článkem 5 obecných ustanovení k provedení článku 43 služebního řádu, jelikož došlo k významným změnám, pokud jde o jeho funkce, a takové převzetí bylo provedeno bez souhlasu zúčastněného.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/21

Žaloba podaná dne 11. srpna 2006 – Antas v. Rada

(Věc F-92/06)

(2006/C 237/37)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Magdalena Antas (Varšava, Polsko) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a E. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Rady, kterým se zamítá žádost žalobkyně o náhradu škody utrpěné z důvodu opakovaných pochybení, kterých se orgán dopustil;

—	stanovit účastníkům lhůtu k tomu, aby se mohli dohodnout na spravedlivé náhradě škody utrpěné žalobkyní;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně nastoupila do služby v Generálním sekretariátu Rady jako pomocná zaměstnankyně dne 1. listopadu 2003 a její smlouva skončila dne 31. března 2005. Od 1. ledna 2005, tedy pro tři poslední měsíce jejího pracovního poměru, ji Rada z úřední povinnosti přičlenila k povinnému systému belgického sociálního zabezpečení. Poté Rada informovala žalobkyni o jejím členství v uvedeném systému se zpětnou účinností od jejího nástupu do služby. Žalobkyně nicméně podle svého názoru nemohla z důvodu opoždění svého přičlenění splnit podmínky pro získání belgické podpory v nezaměstnanosti, upravené v královské vyhlášce ze dne 25. listopadu 1991 o úpravě nezaměstnanosti (1). Z tohoto důvodu nemohla prokázat, že má dostatečné prostředky k tomu, aby mohla požívat práva pobytu na belgickém území po dobu delší než tři měsíce, v souladu s článkem 7 směrnice 2004/38/ES (2). Krom toho ji opožděné přičlenění zbavilo výsady upravené v příloze XII smlouvy o přistoupení Polska k Evropské unii, která by jí umožnila přístup na belgický pracovní trh.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje nejprve porušení článku 70 Pracovního řádu ostatních zaměstnanců, který stanoví povinnost orgánu přičlenit pomocného zaměstnance k povinnému systému sociálního zabezpečení a převzít platbu sociálních příspěvků zaměstnavatele stanovených platnými právními předpisy.

Dále žalobkyně uplatňuje porušení článků 4 a 8 belgické královské vyhlášky ze dne 5. listopadu 2002, kterou se zavádí okamžité hlášení zaměstnání (3).

Konečně žalobkyně uplatňuje porušení povinnosti péče.

(1) Moniteur belge ze dne 31. prosince 1991, s. 29888.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, s. 77).

(3) Moniteur belge ze dne 20. listopadu 2002, s. 51778.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/22

Žaloba podaná dne 16. srpna 2006 – Dethomas v. Komise

(Věc F-93/06)

(2006/C 237/38)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Bruno Dethomas (Rabat, Maroko) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a E. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí Komise ze dne 11. ledna 2006, kterým byl žalobce jmenován úředníkem Evropských společenství ve zkušební době jako vedoucí delegace Komise v Maroku na generálním ředitelství „Vnější vztahy“ v rozsahu, v němž stanoví jeho zařazení do platové třídy A*14 stupně 2;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Během doby, kdy byl dočasným zaměstnancem zařazeným do platové třídy A*14 stupně 8, žalobce předložil svou kandidaturu na pracovní místo, kterého se týkalo oznámení o volném pracovním místě COM/229/04 na obsazení místa vedoucího delegace Komise v Maroku (1). Vzhledem k tomu, že jeho kandidatura byla přijata, byl jmenován úředníkem ve zkušební době a zařazen do platové třídy A*14 stupně 2.

Ve své žalobě žalobce uplatňuje, že jelikož byl jmenován úředníkem ve stejné platové třídě bezprostředně po období odpracovaném jakožto dočasný zaměstnanec, Komise jej měla zařadit podle čl. 32 odst. 3 služebního řádu do platové třídy A*14 stupně 8. Komise tím, že vůči němu odmítla uplatnit uvedené ustanovení, provedla zjevně nesprávné právní posouzení.

(1) Úř. věst. C 246 A, 5. 10. 2004, s. 1.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/22

Žaloba podaná dne 11. srpna 2006 – F v. Komise

(Věc F-94/06)

(2006/C 237/39)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: F (Brusel, Belgie) (zástupci: J. Van Rossum, S. Orlandi a J.-N. Louis, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—

zrušit rozhodnutí ředitelky generálního ředitelství ADMIN/C „sociální politika, zaměstnanci v Lucembursku, zdraví, hygiena“ ze dne 23. února 2006 o odchodu žalobce do důchodu a kterým mu byl přiznán invalidní důchod stanovený v souladu s ustanoveními čl. 78 pododstavce 2 služebního řádu se zpětným účinkem k 1. únoru 2002;

—	uložit žalované, aby žalobci zaplatila částku stanovenou ex aequo et bono na 15 000 eur;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby žalobce uplatňuje žalobní důvody, které jsou velice podobné žalobním důvodům uplatňovaným v rámci věci F-44/06 (1), kterou on sám zahájil.

(1) Úř. věst. C 154, 1.7.2006, s. 25.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/23

Žaloba podaná dne 11. srpna 2006 – Taruffi v. Komise

(Věc F-95/06)

(2006/C 237/40)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Adrien Taruffi (Schouweiler, Lucembursko) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a E. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	prohlásit, že čl. 4 odst. 1 obecných prováděcích ustanovení k článku 45 služebního řádu přijatý rozhodnutím Komise ze dne 23. prosince 2004 je protiprávní;

—	zrušit rozhodnutí Komise určující body za zásluhy a prioritní body za povyšovací období 2004 a 2005, jakož i rozhodnutí nezapsat jeho jméno na seznam zásluh po povyšovacích komisích a na seznam úředníků povýšených do třídy B*10 za povyšovací období 2004,

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby žalobce uplatňuje neexistenci účinného přezkumu jeho zásluh v rámci hodnocení učiněného výborem pro povýšení po kladné odpovědi správy na jeho první stížnost.

Co se týče období 2004, žalobce se zejména dovolává zjevně nesprávného posouzení, jelikož jeho zásluhy za období 2004 byly srovnány se zásluhami úředníků spadajících pod rozpočet „výzkum“, zatímco on za toto období spadal pod rozpočet „fungování“.

Pokud jde o období 2005, žalobce pokládá za protiprávní výklad čl. 4 odst. 1 obecných prováděcích ustanovení přijatý Komisí, podle něhož ačkoliv žalobce byl přidělen ke dvěma různým ředitelství a ačkoliv byla vyhotovena zpráva za první část roku 2004 obsahující přidělení bodů za zásluhy pouze generální ředitelství pověřené vyhotovením jeho konečné zprávy mělo pravomoc přidělit mu prioritní body.

Obecně má žalobce za to, že napadená rozhodnutí byla přijata za porušení článku 45 služebního řádu, protože jako určující kritérium byla vzata v úvahu léta služby, a nikoliv zásluhy.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/23

Žaloba podaná dne 10. srpna 2006 – G v. Komise

(Věc F-96/06)

(2006/C 237/41)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: G (Port-Vendres, Francie) (zástupci: B. Cambier a L. Cambier, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobce

—	určit, že žalovaná je odpovědná za pochybení, kterých se dopustila vůči žalobci;

—	uložit žalované, aby žalobci a jeho rodině uhradila prozatímní částku 1 581 801 eur, která odpovídá polovině újmy způsobené všemi pochybeními, kterých se dopustila Komise, její zmocněnci, zaměstnanci nebo jiné instituce, které jí jsou podřízeny, přičemž druhá část musí být upřesněna znalcem;

—

uložit žalované, aby uhradila 8 % úrok ze všech výše uvedených částek, a to od 23. listopadu 1999, tedy data, kdy byla ukončena první zpráva o vnitřním vyšetřování vedeném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), ve které se objevily první náznaky podjatosti vůči žalobci, nebo podpůrně od 29. června 2005, data, ke kterému žalobce podal návrh na náhradu škody podle čl. 90 odst. 1 statutu;

—	ustanovit znalce;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby se žalobce dovolává osmi žalobních důvodů.

V prvním vytýká Komisi, že ho začlenila do věci „Berthelot“ a považovala ho za hlavního strůjce v této věci, třebaže veškerá tato obvinění jsou nepravdivá a neexistuje sebemenší důkaz, na kterém by se taková obvinění vůči žalobci mohla zakládat. Komise tím nesplnila svoji povinnost péče a řádné správy a porušila legitimní očekávání žalobce.

Ve druhém žalobním důvodu žalobce vytýká Komisi, že vážně zasáhla do jeho práv obhajoby všemi nesplněními povinností a nedostatky ve správních šetřeních spojených s věcí „Berthelot“, které nebyly vedeny nestranně.

Ve třetím žalobním důvodu žalobce uplatňuje porušení povinnosti zachovávat důvěrnost tím, že v průběhu roku 2000 umožnila Komise novinářům vstup do kanceláří OLAF a seznámení se s důvěrnými dokumenty týkajícími se žalobce, aby některé odvysílali v televizním pořadu.

Ve čtvrtém žalobním důvodu žalobce kritizuje rozhodnutí Komise zrušit jeho soudní imunitu.

V pátém žalobním důvodu žalobce vytýká Komisi, že ho přeložila na pracovní místo hlavního poradce na generálním ředitelství „Technologický výzkum a vývoj“ nikoliv v zájmu služby nebo na základě politiky mobility tohoto orgánu, ale na základě zastřené disciplinární sankce.

V šestém žalobním důvodu, týkajícím se řízení o uznání nemoci z povolání (článek 73 služebního řádu), žalobce zpochybňuje rozhodnutí Komise o okamžitém vyloučení možnosti pracovního úrazu a o předání jeho spisu Disciplinárnímu a vyšetřovacímu úřadu Komise (IDOC), aby provedl správní šetření za účelem stanovení původu jeho nemoci.

V sedmém žalobním důvodu žalobce uplatňuje nezávislost řízení řídících se články 73 a 78 služebního řádu a zpochybňuje rozhodnutí Výboru pro otázky invalidity Komise definitivně přerušit řízení zahájené podle čl. 78 odst. 5 služebního řádu, dokud nebude přijato rozhodnutí na základě článku 73 služebního řádu.

V osmém žalobním důvodu žalobce kritizuje skutečnost, že proti němu bylo zahájeno, a stále pokračuje, disciplinární řízení, třebaže skutkové prvky základu tohoto řízení byly belgickými soudy v rámci trestního řízení vedenému proti němu prohlášeny za neopodstatněné.

Žalobce dochází k závěru, že výše uvedená pochybení Komise jsou příčinou jeho nervové deprese, která jej donutila předčasně ukončit jeho kariéru úředníka. Tato okolnost způsobila majetkovou a nemajetkovou újmu jak jemu samotnému, tak i jeho rodině.

30.9.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 237/24

Žaloba podaná dne 15. srpna 2006 – Lopez Teruel v. OHIM

(Věc F-97/06)

(2006/C 237/42)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Adelaida Lopez Teruel (El Casar, Španělsko) (zástupci: G. Vandersanden, L. Levi a C. Ronzi, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí ze dne 6. října 2005, kterým orgán oprávněný ke jmenování zamítl vyhovět žádosti žalobkyně o svolání výboru pro otázky invalidity podle článku 78 služebního řádu;

—	v případě potřeby zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 5. května 2006, kterým se zamítá stížnost podaná žalobkyní dne 6. ledna 2006;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně, úřednice OHIM, se dne 8. června 2005 obrátila na administrativu se žádostí o svolání výboru pro otázky invalidity za účelem posouzení invalidity podle článku 78 služebního řádu. OHIM odmítl takový výbor svolat a uvedl, že orgán oprávněný ke jmenování má jednak v této věci podle čl. 59 odst. 4 služebního řádu diskreční pravomoc a jednak že chorobopis, který uplatňuje žalobkyně, nemůže být předmětem řízení o invaliditě, jelikož již byl předmětem arbitrážního řízení.

Ve své žalobě žalobkyně předkládá tři žalobní důvody, přičemž první vycházející z porušení článku 78 služebního řádu se dělí do dvou částí. V první části uplatňuje, že dotčený úředník má právo na svolání výboru pro invaliditu bez ohledu na možnost svolání, která je rovněž přiznána orgánu oprávněného ke jmenování, jelikož článek 78 a 59 služebního řádu mají rozdílný ratio legis a upravují rozdílné situace. V druhé části žalobkyně vytýká OHIM, že se dopustil zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu a překročil své pravomoci, jelikož posouzení odborných lékařů nahradil svým posouzením.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti péče a zásady řádné správy. OHIM zejména nesprávně zhodnotil vyváženost dotčených zájmů a vůbec nezohlednil velmi špatný zdravotní stav žalobkyně.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení zásady zákazu diskriminace a zásady rovného zacházení. Podle žalobkyně všem ostatním úředníkům Evropských společenství přísluší právo být vyšetřen komisí pro invaliditu na rozdíl od úředníků OHIM. Výklad článku 78 služebního řádu, který si OHIM vyhrazuje, vede k narušení jednoty veřejné služby Společenství, která je zakotvena v čl. 9 odst. 3 Amsterdamské smlouvy.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 237

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 49 30. září2006

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Informace
	Soudní dvůr
	SOUDNÍ DVŮR
2006/C 237/1	Věc C-289/04 P: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 29. června 2006 – Showa Denko KK v. Komise Evropských společenství (Kasační opravný prostředek — Hospodářská soutěž — Kartelová dohoda — Grafitové elektrody — Článek 81 odst. 1 ES — Pokuty — Pokyny o metodě stanovování pokut — Sdělení o spolupráci — Zásada non bis in idem)	1

2006/C 237/2	Věc C-262/05: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 15. června 2006 – Komise Evropských společenství v. Rakouská republika (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2001/19/ES — Vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů — Zdravotní sestra, zubní lékař, veterinární lékař, porodní asistentka, architekt, farmaceut a lékař — Neprovedení ve stanovené lhůtě)	1

2006/C 237/3	Věc C-253/06: Žaloba podaná dne 6. června 2006 – Komise Evropských společenství v. Spolková republika Německo	2

2006/C 237/4	Věc C-284/06: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof (Německo) dne 29. června 2006 – Finanzamt Hamburg – Am Tierpark v. Burda Verlagsbeteiligungen GmbH	2

2006/C 237/5	Věc C-285/06: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesverwaltungsgericht (Německo) dne 3. července 2006 – Heinrich Stefan Schneider v. Land Rheinland-Pfalz	3

2006/C 237/6	Věc C-293/06: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Hamburg (Německo) dne 3. července 2006 – Deutsche Shell GmbH v. Finanzamt für Großunternehmen in Hamburg	3

2006/C 237/7	Věc C-294/06: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Court of Appeal (Civil Divison) (England & Wales) dne 30. června 2006 – Ezgi Payir, Burhan Akyuz a Birol Ozturk v. Secretary of State for the Home Departement	4

2006/C 237/8	Věc C-298/06: Žaloba podaná dne 4. července 2006 – Komise Evropských společenství v. Řecká republika	4

2006/C 237/9	Věc C-301/06: Žaloba podaná dne 6. července 2006 – Irsko v. Rada Evropské unie, Evropský parlament	5

2006/C 237/0	Věc C-303/06: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Employment Tribunal (London South) dne 10. července 2006 – S. Coleman v. Attridge Law, Steve Law	6

2006/C 237/1	Věc C-312/06: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Magyar Köztársaság Legfelsőbb Bírósága dne 18. července 2006 – OTP Garancia Biztosító Rt. v. Vas Megyei Közigazgatási Hivatal	6

2006/C 237/2	Věc C-322/06: Žaloba podaná dne 20. července 2006 – Komise Evropských společenství v. Nizozemské království	7

2006/C 237/3	Věc C-328/06: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Mercantil 3 de Barcelona (Španělsko) dne 27. července 2006 – Alfredo Nieto Nuño v. Leonci Monlleó Franquet	7

	SOUD PRVNÍHO STUPNĚ
2006/C 237/4	Věc T-5/06: Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 27. června 2006 – Dánsko v. Komise (Upuštění od projednání věci)	8

2006/C 237/5	Věc T-114/06 R: Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 20. července 2006 – Globe v. Komise (Veřejné zakázky — Nabídkové řízení v rámci Společenství — Řízení o předběžných opatřeních — Fumus boni juris — Naléhavost)	8

2006/C 237/6	Věc T-198/06: Žaloba podaná dne 21. července 2006 – Rathscheck Schiefer und Dach-Systeme a další v. Komise	8

2006/C 237/7	Věc T-200/06: Žaloba podaná dne 26. července 2006 – IBERDROLA v. Komise Evropských společenství	9

2006/C 237/8	Věc T-205/06: Žaloba podaná dne 31. července 2006 – NewSoft Technology v. OHIM Soft (Presto! BizCard Reader)	10

2006/C 237/9	Věc T-212/06: Žaloba podaná dne 11. srpna 2006 – Bowland Dairy Products v. Komise	10

2006/C 237/0	Věc T-214/06: Žaloba podaná dne 17. srpna 2006 – Imperial Chemical Industries v. Komise	11

2006/C 237/1	Věc T-216/06: Žaloba podaná dne 16. srpna 2006 – Lucite International a Lucite International UK v. Komise	12

2006/C 237/2	Věc T-218/06: Žaloba podaná dne 16. srpna 2006 – Neurim Pharmaceuticals (1991) v. OHIM – Eurim-Pharm Arzneimittel (Neurim PHARMACEUTICALS)	12

2006/C 237/3	Věc T-219/06: Žaloba podaná dne 17. srpna 2006 – PTV v. OHIM (map&guide travelbook)	13

2006/C 237/4	Věc T-221/06: Žaloba podaná dne 18. srpna 2006 – Hipp & Co v. OHIM – Laboratorios Ordesa (BEBIMIL)	13

2006/C 237/5	Věc T-371/05: Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 24. července 2006 – AITEC a další v. Komise	14

	SOUD PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE
2006/C 237/6	Věc F-74/06: Žaloba podaná dne 19. června 2006 – Longinidis v. Cedefop	15

2006/C 237/7	Věc F-76/06: Žaloba podaná dne 18. července 2006 – Tsirimokos v. Evropský parlament	16

2006/C 237/8	Věc F-77/06: Žaloba podaná dne 18. července 2006 – Colovea v. Evropský parlament	16

2006/C 237/9	Věc F-78/06: Žaloba podaná dne 20. července 2006 – Suhadolnik v. Soudní dvůr	17

2006/C 237/0	Věc F-79/06: Žaloba podaná dne 24. července 2006 – Caló v. Komise	17

2006/C 237/1	Věc F-83/06: Žaloba podaná dne 30. července 2006 – Shell v. Komise	18

2006/C 237/2	Věc F-85/06: Žaloba podaná dne 28. července 2006 – Bellantone v. Účetní dvůr	18

2006/C 237/3	Věc F-86/06: Žaloba podaná dne 28. července 2006 – Vereecken v. Komise	19

2006/C 237/4	Věc F-87/06: Žaloba podaná dne 3. srpna 2006 – Manté v. Rada	19

2006/C 237/5	Věc F-89/06: Žaloba podaná dne 11. srpna 2006 – Nolin v. Komise	20

2006/C 237/6	Věc F-91/06: Žaloba podaná dne 11. srpna 2006 – Nolin v. Komise	21

2006/C 237/7	Věc F-92/06: Žaloba podaná dne 11. srpna 2006 – Antas v. Rada	21

2006/C 237/8	Věc F-93/06: Žaloba podaná dne 16. srpna 2006 – Dethomas v. Komise	22

2006/C 237/9	Věc F-94/06: Žaloba podaná dne 11. srpna 2006 – F v. Komise	22

2006/C 237/0	Věc F-95/06: Žaloba podaná dne 11. srpna 2006 – Taruffi v. Komise	23

2006/C 237/1	Věc F-96/06: Žaloba podaná dne 10. srpna 2006 – G v. Komise	23

2006/C 237/2	Věc F-97/06: Žaloba podaná dne 15. srpna 2006 – Lopez Teruel v. OHIM	24

	III Oznámení
2006/C 237/3	Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 224, 16.9.2006	26