29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/1

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 1. června 2006 – P & O European Ferries (Vizcaya) SA, Diputación Foral de Vizcaya a Komise Evropských společenství

(Spojené věci C-442/03 P a C-471/03 P) (1)

(Podpory poskytované státy - Kasační opravné prostředky - Žaloba na neplatnost - Rozhodnutí ukončující přezkumné řízení zahájené podle čl. 88 odst. 2 ES - Pojem státní podpory - Absolutní právní moc - Podpory, které mohou být prohlášeny za slučitelné se společným trhem - Podpory sociální povahy - Podmínky)

(2006/C 178/01)

Jednací jazyk: angličtina a španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně (ve věci C-442/03 P): P & O European Ferries (Vizcaya) SA (zástupci: J. Lever, QC, J. Ellison, solicitor a M. Pickford, barrister, ve spolupráci s E. Bourtzalasem a J. Folguera Crespo, abogados)

Žalobkyně (ve věci C-471/03 P): Diputación Foral de Vizcaya (zástupci: I. Sáenz-Cortabarría Fernández a M. Morales Isasi, abogados)

Dálší účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: N. Khan a J. Buendía Sierra, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního rozšířeného senátu) ze dne 5. srpna 2003, P & O European Ferries (Vizcaya) a Diputación Foral de Vizcaya v. Komise (spojené věci T-116/01 a T-118/01), kterým Soud zamítl žalobu směřující ke zrušení článku 2 rozhodnutí Komise 2001/247/ES ze dne 29. listopadu 2000 o režimu podpory prováděném Španělskem ve prospěch námořní společnosti Ferries Golfo de Vizcaya SA, nyní pod názvem P & O European Ferries (Vizcaya) SA, kterým se ukládá vrácení podpory prohlášené za neslučitelnou se společným trhem

Výrok

1)	Kasační opravné prostředky se zamítají.

2)	P & O European Ferries (Vizcaya) SA a Diputación Foral de Vizcaya se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 7, 10.1.2004, a C 21, 24.1.2004.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/1

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 30. května 2006 – Evropský parlament v. Rada Evropské unie

(Spojené věci C-317/04 a C-318/04) (1)

(Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů - Letecká doprava - Rozhodnutí 2004/496/ES - Dohoda mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými - Záznamy o knihování cestujících v letecké dopravě, které se předávají Úřadu USA pro cla a ochranu hranic - Směrnice 95/46/ES - Článek 25 - Třetí státy - Rozhodnutí 2004/535/ES - Odpovídající úroveň ochrany)

(2006/C 178/02)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Evropský parlament (zástupci: R. Passos, N. Lorenz, H. Duintjer Tebbens a A. Caiola, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalobce: Evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ) (zástupci: H. Hijmans a V. Perez Asinari, zmocněnci)

Žalovaná (ve věci C-317/04): Rada Evropské unie (zástupci: M. C. Giorgi Fort a M. Bishop, zmocněnci)

Žalovaná (ve věci C-318/04): Komise Evropských společenství (zástupci: P. J. Kuijper, A. van Solinge, C. Docksey a F. Benyon, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou (ve věci C-317/04): Komise Evropských společenství (zástupci: P. J. Kuijper, A. van Solinge a C. Docksey, zmocněnci); Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: M. Bethell a C. White a T. Harris, zmocněnci, ve spolupráci s T. Wardem, barrister)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou (ve věci C-318/04): Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: M. Bethell, C. White a T. Harris, zmocněnci, ve spolupráci s T. Wardem, barrister)

Předmět věci

Žaloba na neplatnost: zrušení rozhodnutí Rady 2004/496/ES ze dne 17. května 2004 o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o zpracování a předávání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) Úřadu pro cla a ochranu hranic ministerstva vnitřní bezpečnosti Spojených států (Úř. věst. L 183, s. 83). [C-317/04]

Žaloba na neplatnost: zrušení rozhodnutí Komise 2004/535/ES ze dne 14. května 2004 o odpovídající úrovni ochrany osobních údajů obsažených v záznamech o knihování cestujících v letecké dopravě, které se předávají Úřadu USA pro cla a ochranu hranic (Úř. věst. L 235, s. 11) [C-318-04]

Výrok

Rozhodnutí Rady 2004/496/ES ze dne 17. května 2004 o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o zpracování a předávání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) Úřadu pro cla a ochranu hranic ministerstva vnitřní bezpečnosti Spojených států a rozhodnutí Komise 2004/535/ES ze dne 14. května 2004 o odpovídající úrovni ochrany osobních údajů obsažených v záznamech o knihování cestujících v letecké dopravě, které se předávají Úřadu USA pro cla a ochranu hranic, se zrušují.

2)	Účinky rozhodnutí 2004/535 se zachovávají až do 30. září 2006, aniž by však tyto účinky byly zachovány po dni zániku uvedené dohody.

3)	Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení ve věci C-317/04.

4)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení ve věci C-318/04.

5)	Komise Evropských společenství nese vlastní náklady ve věci C-317/04.

6)	Spojené království Velké Británie a Severního Irska, jakož i evropský inspektor ochrany údajů nesou vlastní náklady.

(1) Úř. věst. C 228, 11.9.2004.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/2

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 8. června 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof – Německo) – Finanzamt Eisleben v. Feuerbestattungsverein Halle eV

(Věc C-430/04) (1)

(Šestá směrnice o DPH - Možnost dovolání se čl. 4 odst. 5 druhého pododstavce - Činnosti vykonávané soukromou osobou povinnou k dani v soutěžním vztahu s orgánem veřejné správy - Veřejnoprávní subjekt - Nepodléhání dani v souvislosti s činnostmi vykonávanými jakožto orgán veřejné správy)

(2006/C 178/03)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Finanzamt Eisleben

Žalovaná: Feuerbestattungsverein Halle eV

Za účasti: Lutherstadt Eisleben

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Bundesfinanzhof – Výklad čl. 4 odst. 5 druhého pododstavce šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1) -Podléhání veřejnoprávních subjektů dani v souvislosti s činnostmi nebo plněními, které vykonávají jakožto orgány veřejné správy, pokud by jejich nepodléhání dani vedlo k výraznému narušení hospodářské soutěže – Možnost soukromoprávního sdružení podléhajícího dani, které provozuje krematorium a je v soutěžním vztahu s obcí, která vykonává obdobnou činnost, jež je osvobozena od daně nebo zdaněna výhodněji, dovolat se tohoto ustanovení

Výrok

Jednotlivec, který je v soutěžním vztahu s veřejnoprávním subjektem a který poukazuje na nepodléhání tohoto subjektu dani z přidané hodnoty nebo na příliš nízké zdanění, kterému tento subjekt podléhá v souvislosti s činnostmi, které vykonává jakožto orgán veřejné správy, je oprávněn dovolávat se čl. 4 odst. 5 druhého pododstavce šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně v rámci takového sporu, jako je spor v původním řízení, mezi jednotlivcem a vnitrostátním daňovým orgánem.

(1) Úř. věst. C 300, 4.12.2004.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/3

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 1. června 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Berlin – Německo) – innoventif Ltd

(Věc C-453/04) (1)

(Svoboda usazování - Články 43 ES a 48 ES - Pobočka společnosti s ručením omezeným se sídlem v jiném členském státě - Zápis předmětu podnikání do vnitrostátního obchodního rejstříku - Požadavek na zaplacení zálohy na náklady zveřejnění předmětu podnikání v plném znění - Slučitelnost)

(2006/C 178/04)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Berlin

Účastník původního řízení

Žalobkyně: innoventif Ltd

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Landgericht Berlin – Výklad článků 43 a 48 ES – Zápis do obchodního rejstříku pobočky kapitálové společnosti se sídlem v jiném členském státě, který je závislý na zaplacení zálohy na náklady na zveřejnění předmětu podnikání tak, jak je stanoven v zakládací listině společnosti

Výrok

Články 43 ES a 48 ES nebrání právní úpravě členského státu, která podmiňuje zápis do obchodního rejstříku pobočky společnosti s ručením omezeným se sídlem v jiném členském státě zaplacením zálohy na předpokládané náklady na zveřejnění předmětu podnikání popsaného v aktu, kterým se tato společnost zakládá.

(1) Úř. věst. C 6, 8.1.2005.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/3

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 1. června 2006 – Komise Evropských společenství v. Řecká republika

(Věc C-475/04) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2002/58/ES - Elektronické komunikace - Zpracování osobních údajů - Ochrana soukromí - Ochrana fyzických osob - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2006/C 178/05)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Zavvos a M. Shotter, zmocněnci)

Žalovaná: Řecká republika (zástupci: N. Dafniou a M. Tassopoulou, zmocněnci)

Předmět

Nesplnění povinnosti státem – Neprovedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, s. 37) ve stanovené lhůtě

Výrok

Řecká republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 314, 18.12.2004.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/4

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 8. června 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het bedrijfsleven – Nizozemsko) – Visserijbedrijf D. J. Koornstra & Zn. VOF v. Productschap Vis

(Věc C-517/04) (1)

(Poplatek za přepravu krevet rybářskou lodí registrovanou ve členském státě určený k financování zařízení pro třídění a loupání krevet v tomtéž členském státě - Článek 25 ES - Poplatek s účinkem rovnocenným clu - Článek 90 ES - Vnitrostátní zdanění)

(2006/C 178/06)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

College van Beroep voor het bedrijfsleven

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Visserijbedrijf D. J. Koornstra & Zn. VOF/Productschap Vis

Žalovaná: Productschap Vis

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – College van Beroep voor het bedrijfsleven – Slučitelnost s právem Společenství, zejména s článkem 25 ES a článkem 90 ES poplatku uloženého ve členském státě podnikům za přepravu krevet rybářskou lodí registrovanou v tomto členském státě – Poplatek rovněž vybíraný od takového podniku za krevety přepravované na jiné místo ve Společenství – Poplatek určený k financování zařízení pro třídění a loupání krevet v tomtéž členském státě – Poplatek s účinkem rovnocenným clu – Poplatek použitelný na podniky nebo na produkty?

Výrok

Poplatek vybíraný veřejnoprávní organizací členského státu podle totožných kritérií za vnitrostátní výrobky určené pro vnitrostátní trh nebo pro vývoz do jiných členských států je poplatek s účinkem rovnocenným vývoznímu clu zakázaným články 23 ES a 25 ES, pokud výnos z tohoto poplatku slouží k financování činností, z nichž mají prospěch pouze vnitrostátní výrobky určené na vnitrostátní trh, a pokud výhody plynoucí z určení výnosu z uvedeného poplatku zcela kompenzují povinnost nesenou uvedenými výrobky. Naproti tomu, pokud by výhody, které s sebou nese určení příjmů z tohoto poplatku pro ty vnitrostátní výrobky, které jsou zpracovány na vnitrostátním trhu nebo uvedeny na vnitrostátní trh, kompenzovaly pouze částečně povinnost jimi nesenou, byl by takový poplatek porušením zákazu diskriminace uvedeného v článku 90 ES.

(1) Úř. věst. C 69, 19.3.2005.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/4

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 8. června 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof – Německo) – Saatgut-Treuhandverwaltungs GmbH v. Ulrich Deppe, Hanne-Rose Deppe, Thomas Deppe, Matthias Deppe, Chrtistine Urban (rozená Deppe)

(Věc C-7/05 až C-9/05) (1)

(Odrůdová práva - Výše přiměřené úhrady, kterou je třeba zaplatit držiteli odrůdového práva Společenství - Článek 5 odst. 2, 4 a 5 nařízení (ES) č. 1768/95 ve znění nařízení (ES) č. 2605/98 - Pojem „výše úhrady výrazně nižší než částka, která se požaduje za licenční výrobu rozmnožovacího materiálu“)

(2006/C 178/07)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof – Německo

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Saatgut-Treuhandverwaltungs GmbH

Žalovaní: Ulrich Deppe, Hanne-Rose Deppe, Thomas Deppe, Matthias Deppe, Chrtistine Urban (rozená Deppe) (C-7/05), Siegfried Hennings (C-8/05), Hartmut Lübbe (C-9/05)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Bundesgerichtshof – Výklad čl. 5 odst. 2, 4 a 5 nařízení Komise (ES) č. 1768/95 ze dne 24. července 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro odchylku podle čl. 14 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství (Úř. věst. L 173, s. 14; Zvl. vyd. 03/18, s. 63), ve znění nařízení Komise (ES) č. 2605/98 ze dne 3. prosince 1998 (Úř. věst. L 328, s. 6; Zvl. vyd. 03/24, s. 162) – Výše přiměřené úhrady, kterou je třeba zaplatit držiteli odrůdového práva Společenství – Pojem výše úhrady výrazně nižší než částka, která se požaduje za licenční výrobu rozmnožovacího materiálu – Úhrada ve výši 80 % částky účtované za uvedenou výrobu

Výrok

Paušální úhrada ve výši 80 % částky, která je požadována na stejném území za licenční výrobu rozmnožovacího materiálu téže odrůdy nejnižší kategorie přípustné pro úřední uznávání v případě využití zemědělské odchylky upravené v čl. 14 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství, nesplňuje podmínku, podle níž musí být uvedená úhrada „výrazně nižší“ než částka, která je požadována za licenční výrobu rozmnožovacího materiálu ve smyslu čl. 5 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1768/95 ze dne 24. července 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro odchylku podle čl. 14 odst. 3 nařízení č. 2100/94 ve znění nařízení Komise (ES) č. 2605/98 ze dne 3. prosince 1998, aniž by bylo dotčeno posouzení dalších relevantních okolností každého sporu v původním řízení učiněné vnitrostátním soudem.

Kritéria umožňující určit hodnotu výše úhrady držitele odrůdových práv jsou vymezena v čl. 5 odst. 4 a 5 nařízení č. 1768/95 ve znění nařízení č. 2605/98. Tato kritéria nemají zpětný účinek, ale mohou být použita jako obecné pokyny pro výpočet této úhrady, pokud jde o výsev provedený před vstupem nařízení č. 2605/98 v platnost.

K tomu, aby mohla být dohoda uzavřená mezi organizacemi držitelů odrůdových práv a zemědělců zmíněná v čl. 5 odst. 4 nařízení č. 1768/95 ve znění nařízení č. 2605/98 použita jako hlavní směrnice ve všech svých parametrech, je třeba, aby byla oznámena Komisi Evropských společenství a zveřejněna v Úředním věstníku Odrůdového úřadu Společenství, a to i v případě, že byla uzavřena před datem vstupu nařízení č. 2605/98 v platnost. Taková dohoda může upravit výši úhrady, která se liší od částky stanovené podpůrně v čl. 5 odst. 5 nařízení č. 1768/95 ve znění nařízení č. 2605/98.

4)	Pokud nebyla uzavřena dohoda mezi organizacemi držitelů odrůdových práv a zemědělců, musí být úhrada držitele odrůdových práv stanovena na základě čl. 5 odst. 5 nařízení č. 1768/95 ve znění nařízení č. 2605/98 jako neměnná částka, která nepředstavuje nejvyšší ani nejnižší hranici.

(1) Úř. věst. C 82, 2.4.2005.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/5

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 8. června 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale amministrativo regionale per la Lombardia – Itálie) – WWF Italia, Gruppo Ornitologico Lombardo (GOL), Lega abolizione della caccia (LAC), Lega antivivisezionista (LAV) v. Regione Lombardia

(Věc C-60/05) (1)

(Ochrana volně žijících ptáků - Směrnice 79/409/EHS - Výjimky z právní úpravy ochrany)

(2006/C 178/08)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale amministrativo regionale per la Lombardia

Účastníci původního řízení

Žalobci: WWF Italia, Gruppo Ornitologico Lombardo (GOL), Lega abolizione della caccia (LAC), Lega antivivisezionista (LAV)

Žalovaný: Regione Lombardia

Za přítomnosti: Associazione migratoristi italiani

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Tribunale amministrativo regionale per la Lombardia – Výklad článku 9 směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 103, s. 1) – Podmínky výkonu pravomoci členských států při stanovení výjimek ze zákazu usmrcování nebo odchytu chráněných druhů – Pěnkava obecná a pěnkava jíkavec

Výrok

Článek 9 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků ukládá členským státům povinnost, aby bez ohledu na vnitrostátní rozdělení pravomocí stanovené vnitrostátním právním řádem při přijímání prováděcích opatření k tomuto ustanovení zajistily, že ve všech případech použití odchylky v něm stanovené a pro všechny chráněné druhy nepřekročí povolené úbytky způsobené lovením strop, který je v souladu s omezením uvedených úbytků způsobených lovením na malá množství uloženým tímto ustanovením, přičemž tento strop musí být určen na základě přesných vědeckých údajů.

Vnitrostátní prováděcí ustanovení týkající se pojmu „malá množství“ stanoveného v čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 79/409 musejí umožňovat orgánům odpovědným za povolování lovení ptáků určitého druhu na základě odchylky vycházet z ukazatelů, které jsou dostatečně přesné co se týče množstevních stropů, které musejí být dodržovány.

Při provádění čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 79/409 jsou členské státy povinny zabezpečit, aby bez ohledu na počet a identitu orgánů odpovědných v rámci svých území za provádění tohoto ustanovení výše úbytku způsobená lovením povolená po každý chráněný druh každým z uvedených orgánů nepřekročila strop, který je v souladu s omezením uvedených úbytků způsobených lovením na „malá množství“ stanovený pro týž druh pro celé vnitrostátní území.

Povinnost příslušející členským státům zabezpečit, aby k úbytkům způsobeným lovením ptáků docházelo pouze v „malých množstvích“ v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 79/409 vyžaduje, aby stanovené správní postupy byly organizovány tak, aby jak rozhodnutí orgánů příslušných k povolování lovení na základě odchylky, tak způsob, jakým jsou uvedená rozhodnutí používána, byly podřízeny efektivní kontrole vykonávané včas.

(1) Úř. věst. C 93, 16.4.2005.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/6

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 8. června 2006 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-71/05) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2002/30/ES - Letecká doprava - Omezení ke snížení hluku na letištích Společenství - Neprovedení ve stanovené lhůtě )

(2006/C 178/09)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: M. Huttunen, zmocněnec)

Žalované: Lucemburské velkovévodství (zástupce: S. Schreiner, zmocněnec)

Předmět věci

Neplnění povinnosti státem – Nepřijetí ve stanovené lhůtě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství (Úř. věst. L 85 s. 40)

Výrok

Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice.

2)	Lucemburskému velkovévodství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 2.4.2005.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/7

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 1. června 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Østre Landsret – Dánsko) – De Danske Bilimportører v. Skatteministeriet

(Věc C-98/05) (1)

(Šestá směrnice o DPH - Článek 11 část A odst. 2 písm. a) a čl. 3 písm. c) - Základ daně - Registrační daň z nových motorových vozidel)

(2006/C 178/10)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Østre Landsret

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: De Danske Bilimportører

Žalovaná: Skatteministeriet

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Østre Landsret – Výklad čl. 11 část A odst. 2 písm. a) a čl. 3 písm. c) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145 s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) – Zahrnutí registrační daně z vozidel do základu daně týkajícího se prodeje nového motorového vozidla

Výrok

V rámci kupní smlouvy, která stanoví, že v souladu se způsobem užívání, pro který kupující vozidlo určí, prodejce dodá toto vozidlo s registrací a za cenu zahrnující registrační daň z nových motorových vozidel, kterou zaplatil před dodáním, nespadá tato daň, u které je skutečností zakládající povinnost k její úhradě, nikoliv uvedené dodání, ale první registrace vozidla na vnitrostátním území, pod pojem „daně, cla, dávky a poplatky“ ve smyslu čl. 11 části A odst. 2 písm. a) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977, o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně. Taková daň odpovídá částce, kterou osoba povinná k dani obdržela od kupujícího vozidla jako úhradu výdajů vynaložených jeho jménem a na jeho účet ve smyslu odst. 3 písm. c) téhož ustanovení.

(1) Úř. věst. C 106, 20.4.2005.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/7

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 8. června 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof – Německo) – L.u.P. GmbH v. Finanzamt Bochum-Mitte

(Věc C-106/05) (1)

(Šestá směrnice o DPH - Osvobození od daně - Článek 13 část A odst. 1 písm. b) a c) a odst. 2 písm. a) - Lékařská péče zajišťovaná jinými než veřejnoprávními subjekty - Péče poskytovaná v rámci výkonu lékařského povolání - Lékařské rozbory prováděné soukromoprávní laboratoří mimo léčebné zařízení na předpis praktických lékařů - Podmínky osvobození od daně - Posuzovací pravomoc členských států - Meze)

(2006/C 178/11)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof – Německo

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: L.u.P. GmbH

Žalovaný: Finanzamt Bochum-Mitte

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Bundesfinanzhof – Výklad čl. 13 A odst. 1 písm. b) a odst. 2 směrnice 77/388/EHS: Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1) – Osvobození od daně – Plnění úzce spojená s hospitalizací nebo lékařskou péčí – Lékařem předepsané lékařské laboratorní analýzy.

Výrok

Článek 13 část A odst. 1 písm. b) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně musí být vykládán v tom smyslu, že na lékařské rozbory, jejichž cílem je preventivní pozorování a vyšetření pacientů, které jsou prováděny, tak jako rozbory dotčené v původním řízení soukromoprávní laboratoří mimo léčebné zařízení na základě předpisu praktických lékařů, se může jakožto na lékařskou péči poskytovanou dalším zařízením soukromého práva řádně uznaným ve smyslu uvedeného ustanovení vztahovat osvobození od daně stanovené tímto ustanovením.

Článek 13 část A odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a) uvedené směrnice nebrání vnitrostátní právní úpravě, která osvobození takových lékařských rozborů od daně podřizuje podmínkám, které se jednak nepoužijí na osvobození péče poskytované praktickými lékaři, kteří je předepsali, a jednak se liší od podmínek osvobození od daně použitelných na činnosti úzce související s lékařskou péčí ve smyslu prvně uvedeného ustanovení.

Článek 13 část A odst. 1 písm. b) téže směrnice brání vnitrostátní právní úpravě, která podřizuje osvobození od daně lékařských rozborů prováděných soukromoprávní laboratoří mimo zařízení lékařské péče podmínce, že se uskutečňují pod lékařským dozorem. Naopak, toto ustanovení nebrání tomu, aby tato stejná právní úprava podřizovala osvobození uvedených rozborů od daně podmínce, aby přinejmenším 40 % z nich bylo určeno pojištěncům orgánu sociálního zabezpečení.

(1) Úř. věst. C 115, 14.5.2005.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/8

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 8. června 2006 – Komise Evropských společenství v. Francouzská republika

(Věc C-164/05) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2001/19/ES - Obecný systém pro uznávání odborných kvalifikací - Vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů - Zdravotní sestra, zubní lékař, veterinární lékař, porodní asistentka, architekt, farmaceut a lékař - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2006/C 178/12)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: D. Maidani a H. Støvlbæk, zmocněnci)

Žalovaná: Francouzská republika (zástupci: G. De Bergues a C. Bergeot-Nunes, agents, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí předpisů nezbytných k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/19/ES ze dne 14. května 2001, kterou se mění směrnice Rady 89/48/EHS a 92/51/EHS o obecném systému pro uznávání odborných kvalifikací a směrnice Rady 77/452/EHS, 77/453/EHS, 78/686/EHS, 78/687/EHS, 78/1026/EHS, 78/1027/EHS, 80/154/EHS, 80/155/EHS, 85/384/EHS, 85/432/EHS, 85/433/EHS a 93/16/EHS o povolání zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči (ošetřovatele odpovědného za všeobecnou péči), zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky, architekta, farmaceuta a lékaře (Úř. věst. L 206, s. 1; Zvl. vyd. 05/04, s. 138)

Výrok

Francouzská republika tím, že nepřijala všechny právní a správní předpisy nezbytné k provedení článků 1 až 4 a článků 9 až 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/19/ES ze dne 14. května 2001, kterou se mění směrnice Rady 89/48/EHS a 92/51/EHS o obecném systému pro uznávání odborných kvalifikací a směrnice Rady 77/452/EHS, 77/453/EHS, 78/686/EHS, 78/687/EHS, 78/1026/EHS, 78/1027/EHS, 80/154/EHS, 80/155/EHS, 85/384/EHS, 85/432/EHS, 85/433/EHS a 93/16/EHS o povolání zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči (ošetřovatele odpovědného za všeobecnou péči), zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky, architekta, farmaceuta a lékaře, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze zmíněné směrnice.

2)	Francouzské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 115, 14.5.2005.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/8

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 1. června 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour de cassation – Belgie) – Uradex SCRL v. Union Professionnelle de la Radio et de la Tétédistribution (RTD), Société Intercommunale pour la Diffusion de la Télévision (Brutele)

(Věc C-169/05) (1)

(Autorské právo a související práva - Směrnice 93/83/EHS - Článek 9 odst. 2 - Rozsah pravomocí organizace pro kolektivní správu považované za správce práv nositele, který na ni nepřevedl správu svých práv - Výkon práva udělit nebo odmítnout povolení provozovateli kabelového přenosu ke kabelovému přenosu)

(2006/C 178/13)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Uradex SCRL

Žalované: Union Professionnelle de la Radio et de la Tétédistribution (RTD), Société Intercommunale pour la Diffusion de la Télévision (Brutele)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Cour de cassation de Belgique – Výklad čl. 9 odst. 2 směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu (Úř. věst. L 248, s. 15, Zvl. vyd. 17/01, s. 134) – Rozsah pravomocí organizace pro kolektivní správu považované za správce práv nositele autorského práva nebo práv souvisejících, který nepřevedl správu svých práv na organizaci pro kolektivní správu – Výkon práva udělit nebo odmítnout povolení provozovateli kabelového přenosu ke kabelovému přenosu

Výrok

Článek 9 odst. 2 směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu musí být vykládán v tom smyslu, že pokud se má za to, že organizace pro kolektivní správu je oprávněna spravovat práva nositele autorského práva nebo práv souvisejících, který nepřevedl správu svých práv na organizaci pro kolektivní správu, má tato organizace pravomoc vykonávat právo tohoto nositele udělit nebo odmítnout povolení provozovateli kabelového přenosu ke kabelovému přenosu, a správa práv uvedeného nositele touto organizací se tedy neomezuje na finanční aspekty těchto práv.

(1) Úř. věst. C 143, 11.6.2005.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/9

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 8. června 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht München – Německo) – Sachsenmilch AG v. Oberfinanzdirektion Nürnberg

(Věc C-196/05) (1)

(Společný celní sazebník - Sazební zařazení - Kombinovaná nomenklatura - Položka 0406 10 (čerstvý sýr) - Příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87, ve znění nařízení (ES) č. 1832/2002 - Sazební zařazení mozzarelly v blocích na pizzu, která byla po svém vyrobení uložena na dobu jednoho až dvou týdnů při nízké teplotě)

(2006/C 178/14)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht München

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Sachsenmilch AG

Žalovaný: Oberfinanzdirektion Nürnberg

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Finanzgericht München – Výklad nařízení Komise (ES) č. 1789/2003 ze dne 11. září 2003, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 281, s. 1) – Položka KN 0406 10 (čerstvý sýr) – Mozzarella na pizzu, která byla po svém vyrobení uložena na dobu jednoho až dvou týdnů při nízké teplotě

Výrok

Položka 0406 10 kombinované nomenklatury v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1832/2002 ze dne 1. srpna 2002, musí být vykládána v tom smyslu, že se vztahuje na mozzarellu v blocích na pizzu, která byla po svém vyrobení uložena na dobu jednoho až dvou týdnů při teplotě od 2 do 4 °C, s výjimkou případu, kdy je toto uložení dostatečné k tomu, aby uvedená mozzarella prošla procesem přeměny, po jehož skončení získá jeden nebo více nových objektivních charakteristických rysů a vlastností, zejména pokud jde o její složení, vzhled a chuť. Je věcí předkládajícího soudu určit, zda jsou tyto podmínky splněny.

(1) Úř. věst. C 182, 23.7.2005.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/10

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 1. června 2006 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-207/05) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Státní podpora - Článek 88 odst. 2 druhý pododstavec ES - Podpora neslučitelná se společným trhem - Povinnost navrácení - Neprovedení )

(2006/C 178/15)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: V. Di Bucci a L. Pignataro, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: I. M. Braguglia, zmocněnec, ve spolupráci s M. Fiorillim, avvocato dello Stato)

Předmět

Nesplnění povinnosti státem – Porušení článků 3 a 4 rozhodnutí Komise 2003/193/ES ze dne 5. června 2002 o státní podpoře poskytnuté Itálií ve formě osvobození od daně a zvýhodněných půjček podnikům veřejných služeb, jejichž většinovým vlastníkem jsou veřejné subjekty (neoficiální překlad) [K-27/99 (dříve NN 69/98)] (Úř. věst. L 77, s. 21) – Nepřijetí opatření nezbytných za účelem navrácení podpory, která byla prohlášena za neslučitelnou se společným trhem, ve stanovené lhůtě

Výrok

Italská republika tím, že nepřijala ve stanovených lhůtách opatření nezbytná pro navrácení podpor ze strany příjemců těchto podpor, které byly prohlášeny za protiprávní a neslučitelné se společným trhem rozhodnutím Komise 2003/193/ES ze dne 5. června 2002 o státní podpoře poskytnuté Itálií ve formě osvobození od daně a zvýhodněných půjček podnikům veřejných služeb, jejichž většinovým vlastníkem jsou veřejné subjekty, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 3 a 4 tohoto rozhodnutí.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 182, 23.7.2005.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/10

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 18. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Finská republika

(Věc C-343/05) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2001/37/ES - Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků - Zákaz uvádění žvýkacího tabáku na trh - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2006/C 178/16)

Jednací jazyk: finština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: L. Pignataro-Nolin a M. Huttunen, zmocněnci)

Žalovaná: Finská republika (zástupce: J. Himmanen, zmocněnec)

Předmět

Nesplnění povinnosti státem – Neprovedení článku 8a směrnice Rady 89/622/EHS ze dne 13. listopadu 1989 o sbližování právních a správních předpisů členských států, týkajících se označování tabákových výrobků (Úř. věst. L 359, s. 1), který byl vložen směrnicí Rady 92/41/EHS ze dne 15. května 1992, kterou se mění uvedená směrnice (Úř. věst. L 158, s. 30) a článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES ze dne 5. června 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků (Úř. věst. L 194, s. 26) – Zákaz uvádění žvýkacího tabáku na trh, pokud jde o ostrovy Aland a lodě registrované ve Finsku

Výrok

Finská republika tím, že nezajistila provedení článku 8a směrnice Rady 89/622/EHS ze dne 13. listopadu 1989 o sbližování právních a správních předpisů členských států, týkajících se označování tabákových výrobků, ve znění směrnice Rady 92/41/EHS ze dne 15. května 1992, převzatého v článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES ze dne 5. června 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků, ostrovy Aland a tím, že nezajistila dodržování zákazu uvádění žvýkacího tabáku na trh stanoveného uvedeným ustanovením na zde registrovaných lodích, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze Smlouvy o ES a směrnice 2001/37/ES.

2)	Finské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 281, 12.11.2005.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/11

Usnesení Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. května 2006 – (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Milano, Tribunale ordinario di Torino – Itálie) – trestní řízení proti Michelu Mulliezovi a dalším a Giuseppe Momblanovi (spojené věci C-23/03 a C-52/03), Alessandru Nizzovi a Giacomo Pizziovi (C-133/03), Fabriziu Barrovi (C-337/03), Adeliu Aggiovi a dalším (C-473/03)

(Spojené věci C-23/03, C-52/03, C-133/03, C-337/03 a C-473/03) (1)

(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Právo společností - První směrnice 68/151/EHS, čtvrtá směrnice 78/660/EHS a sedmá směrnice 83/349/EHS - Roční účetní závěrky - Zásada pravdivého a věrného obrazu - Sankce stanovené v případě nepravdivých informací o společnostech (nepravdivé údaje v účetních zápisech) - Článek 6 první směrnice 68/151/EHS - Povinnost přiměřeného charakteru sankcí za porušení práva Společenství)

(2006/C 178/17)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soudy

Tribunale di Milano, Tribunale ordinario di Torino

Účastník původního trestního řízení

Michel Mulliez, Patrick Lesaffre, Peter Hordjk, Michel Hoste, Christophe Dubrulle, Benoit Lheureux, Guy Geffroy, Gregory Sartorius a Giuseppe Moblano (spojené věci C-23/03 a C-52/03), Alessandro Nizza a Giacomo Pizzi (C-133/03), Fabrizio Barra (C-337/03), Adelio Aggio a další (C-473/03)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Tribunale ordinario di Torino – Výklad článku 6 směrnice 68/151/EHS: První směrnice Rady ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 65, s. 8) – Roční účetní závěrky Trestné činy opomenutí sdělení a sdělení nepravdivých informací – Přiměřené sankce

Výrok

V takových situacích, jaké jsou dotčeny v původním řízení, se orgány členského státu nemohou v rámci trestních řízení dovolávat vůči obviněným první směrnice Rady 68/151/EHS ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření, jako takové, protože směrnice nemůže sama o sobě a nezávisle na vnitrostátním zákonu členského státu přijatému k jejímu provedení stanovit nebo zpřísnit trestní odpovědnost obviněných.

(1) Úř. věst. C 70, 22.3.2003.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/11

Usnesení Soudního dvora ze dne 30. března 2006 – Strintzis Lines Shipping SA v. Komise Evropských společenství

(Věc C-110/04 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Článek 85 odst. 1 Smlouvy o ES (nyní čl. 81 odst. 1 ES) - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Dohoda mezi podniky - Vyšetřovací pravomoci Komise)

(2006/C 178/18)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Strintzis Lines Shipping SA (zástupci: A. Kalogeropoulos, K. Adamantopoulos, M. Nissen a E. Petritsi, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: R. Lyal a T. Christoforou, zmocněnci, ve spolupráci s G. Athanassiouem, advokátem)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) ze dne 11. prosince 2003, Strintzis Lines Shipping SA v. Komise (T-65/99), kterým se zamítá žaloba směřující ke zrušení rozhodnutí Komise ze dne 9. prosince 1998 v řízení podle článku 85 Smlouvy o ES (IV/34466 – Greek Ferry Boats) jako neopodstatněná.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Vzájemný kasační opravný prostředek Komise Evropských společenství se zamítá.

3)	Strintzis Lines Shipping SA se ukládá náhrada 90 % nákladů řízení.

4)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada 10 % nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 106, 30.4.2004.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/12

Usnesení Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 2. května 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal de Police de Neufchâteau – Belgie) – trestní řízení proti Henrimu Léonovi Schmitzovi

(Věc C-291/04) (1)

(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Volný pohyb osob a služeb - Pracovníci - Motorové vozidlo - Dání k dispozici pracovníkovi zaměstnavatelem - Vozidlo registrované v zahraničí - Zaměstnavatel usazený v jiném členském státě)

(2006/C 178/19)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de Police de Neufchâteau

Účastník původního trestního řízení

Henri Léon Schmitz

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Tribunal de Police de Neufchâteau – Výklad článků 10 ES, 39 ES, 43 ES a 49 ES – Vnitrostátní opatření vyžadující, aby motorové vozidlo za účelem používání rezidentem bylo zaregistrováno v dotyčném členském státě, i když je dáno k dispozici uvedenému rezidentovi jeho zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státě – Zaměstnanec, který má se svým zaměstnavatelem uzavřenou pracovní smlouvu, který je zároveň akcionářem, členem představenstva, zmocněncem pro každodenní řízení nebo má obdobné postavení

Výrok

Článek 43 ES brání tomu, aby taková vnitrostátní právní úprava prvního členského státu, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, ukládala povinnost pracovníkovi, který není odměňován mzdou, s bydlištěm v tomto členském státě, aby v něm registroval služební vozidlo, které mu bylo dáno k dispozici společností, která jej zaměstnává, společností usazenou v druhém členském státě, pokud služební vozidlo není určeno k tomu, aby bylo trvale užíváno převážně v prvním členském státě, ani fakticky užíváno tímto způsobem.

(1) Úř. věst. C 217, 28.8.2004.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/12

Usnesení Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 30. května 2006 – (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour de cassation – Belgie) – trestní řízení proti Sébastienu Victoru Leroyovi

(Věc C-435/04) (1)

(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Leasing vozidel - Zákaz užívat v členském státě vozidlo patřící leasingové společnosti usazené v jiném členském státě a registrované v tomto státě - Trvalé užívání na území prvního členského státu)

(2006/C 178/20)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastník původního trestního řízení

Sébastien Victor Leroy

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Cour de cassation (Belgie) – Výklad článků 49 ES až 55 Smlouvy o ES s ohledem na vnitrostátní právní úpravu, která pod hrozbou trestních sankcí zakazuje osobě s bydlištěm a pracující užívat na vnitrostátním území vozidlo, které patří leasingové společnosti usazené v jiném členském státě a registrované v tomto státě

Výrok

Články 49 ES až 55 ES nebrání takové vnitrostátní právní úpravě prvního členského státu, jaká je předmětem věci v původním řízení, která zakazuje osobě s bydlištěm a pracující v tomto státě užívat na území tohoto státu vozidlo, které si pronajala od leasingové společnosti usazené v druhém členském státě, pokud toto vozidlo nebylo registrováno v prvním členském státě a je určeno hlavně k trvalému užívání v prvním členském státě nebo je tímto způsobem skutečně užíváno.

(1) Úř. věst. C 300, 4.12.2004.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/13

Usnesení Soudního dvora ze dne 30. března 2006 – European Federation for Cosmetic Ingredients (EFfCI) v. Evropský parlament, Rada Evropské unie

(Věc C-113/05) (1)

(Kasační opravný prostředek - Směrnice 2003/15/ES - Žaloba na neplatnost - Kosmetické prostředky - Ochrana veřejného zdraví - Zkoušení na zvířatech - Zákaz karcinogenních, mutagenních nebo toxických látek pro reprodukci - Zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek)

(2006/C 178/21)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Navrhovatelka: European Federation for Cosmetic Ingredients (EFfCI) (zástupci: K. Van Maldegem a Mereu, avocat)

Další účastníci řízení: Evropský parlament (zástupci: K. Bradley a M. Moore, zmocněnci), Rada Evropské unie (zástupci: E. Karlson a C. Giorgi Fort, zmocněnci)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 10. prosince 2004, EFfCI v. Parlament a Rada (T-196/03) – Přípustnost žaloby směřující k částečné neplatnosti prvního článku směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/15/ES ze dne 27. února 2003, kterou se mění směrnice Rady 76/768/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků (Úř. věst. L 66, s. 26) – Osoby bezprostředně a osobně dotčené ve smyslu čl. 230 čtvrtého pododstavce ES.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	European Federation for Cosmetic Ingredients se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 115, 14.5.2005.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/13

Usnesení Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 6. dubna 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bayerisches Verwaltungsgericht München – Německo) – Daniel Halbritter v. Freistaat Bayern, právně zastoupen Landesanwaltschaft Bayern

(Věc C-227/05) (1)

(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Směrnice 91/439/EHS - Vzájemné uznávání řidičských průkazů - Odnětí řidičského průkazu v prvním členském státě spojené s dočasným zákazem udělení nového řidičského průkazu - Řidičský průkaz vydaný ve druhém členském státě po ukončení doby dočasného zákazu - Uznání a přepis tohoto řidičského průkazu v prvním členském státě - Předložení posudku o řidičské způsobilosti vyžadované vnitrostátní právní úpravou)

(2006/C 178/22)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bayerisches Verwaltungsgericht München

Účastníci původního řízení

Žalobce: Daniel Halbritter

Žalovaný: Freistaat Bayern, právně zastoupen Landesanwaltschaft Bayern

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Bayerisches Verwaltungsgericht München – Výklad čl. 1 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 a 4 směrnice Rady 91/439/EHS, ze dne 29. července 1991, o řidičských průkazech (Úř. věst. L 237, s. 1) – Odmítnutí uznání nebo výměny řidičského průkazu, vydaného jiným členským státem po ukončení období zákazu, držiteli, jemuž byl pro užívání omamných látek národní řidičský průkaz odňat – Povinnost podrobit se testu způsobilosti.

Výrok

Článek 1 odst. 2 ve spojení s čl. 8 odst. 2 a 4 směrnice Rady 91/439/EHS ze dne 29. července 1991 o řidičských průkazech, ve znění směrnice Rady 97/26/ES ze dne 2. června 1997, brání členskému státu, aby odmítl uznat na svém území právo řídit motorové vozidlo na základě řidičského průkazu vydaného v jiném členském státě, a tím uznat platnost tohoto řidičského průkazu proto, že jeho držitel, kterému byl v prvním členském státě odebrán dříve vydaný řidičský průkaz, nepodstoupil přezkoumání řidičské způsobilosti požadované právními předpisy tohoto státu pro vydání nového řidičského průkazu po uvedeném odnětí, když uplynul dočasný zákaz pro udělení nového řidičského průkazu spojený s tímto odnětím v době vydání řidičského průkazu v jiném členském státě.

Článek 1 odst. 2 ve spojení s čl. 8 odst. 2 a 4 směrnice 91/439/EHS ve znění směrnice 97/26 brání členskému státu, u nějž je požádáno o přepis platného řidičského průkazu vydaného v jiném členském státě na národní řidičský průkaz, aby za okolností, jako jsou okolnosti v původním řízení, podmiňoval tento přepis tím, že žadatel podstoupí nové přezkoumání řidičské způsobilosti, které právní úprava prvního členského státu požaduje pro odstranění příslušných pochybností způsobených okolnostmi, které existovaly před získáním řidičského průkazu v jiném členském státě.

(1) Úř. věst. C 182, 23.7.2005.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/14

Usnesení Soudního dvora ze dne 27. dubna 2006 – L v. Komise Evropských společenství

(Věc C-230/05 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Úředníci - Obtěžování - Povinnost pomoci Komise - Odpovědnost - Odmítnutí Soudem vyslechnout svědky - Návrh na dodatečné důkazy, které neexistovaly v okamžiku ukončení písemné části řízení - Odmítnutí vyjmout ze spisu údajně hanlivý dokument - Povinnost odůvodnění - Zásada řádné správy - Kasační opravný prostředek zčásti zjevně neopodstatněný a zčásti zjevně nepřípustný)

(2006/C 178/23)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: L (zástupci: P. Legros a S. Rodrigues, advokáti)

Další účastník řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Curral, zmocněnec, ve spolupráci s D. Waelbroeckem, advokátem)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (čtvrtého senátu) ze dne 9. března 2005, L v. Komise (T-254/02), kterým Soud zamítl žalobu směřující ke zrušení rozhodnutí Komise, kterými byla jednak zamítnuta žádost o pomoc a o přístup k dokumentům a návrh na náhradu škody a kterými bylo odmítnuto uznání nemoci z povolání, a jednak návrh na náhradu škody za újmu vzniklou v důsledku těchto zamítavých rozhodnutí

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Účastnici řízení podávající kasační opravný prostředek se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 182, 23.7.2005.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/15

Usnesení Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 6. dubna 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van Cassatie van België – Belgie) – Reyniers & Sogama BVBA v. Belgisch Interventie- en Restitutiebureau, Belgický stát

(Věc C-407/05) (1)

(Řízení o předběžné otázce - Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Vybrání dovozních cel - Důkazu o řádném provedení operace nebo místu porušení předpisů - Důsledek opomenutí oznámit hlavnímu povinnému lhůtu pro předložení uvedeného důkaz )

(2006/C 178/24)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van Cassatie van België

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Reyniers & Sogama BVBA

Žalovaní: Belgisch Interventie- en Restitutiebureau, Belgický stát

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Hof van Cassatie van België – Výklad článku 11a nařízení Komise (EHS) č. 1062/87 ze dne 27. března 1987 o prováděcích ustanoveních a opatřeních ke zjednodušení tranzitního režimu Společenství (Úř. věst. L 107, s. 1) (neoficiální překlad), vloženého článkem 1 nařízení Komise (EHS) č. 1429/90 ze dne 29. května 1990, kterým se mění nařízení (EHS) č. 1062/87 (Úř. věst. L 137, s. 1), článku 34 nařízení Rady (EHS) č. 2726/90 ze dne 17. září 1990 o tranzitu Společenství (Úř. věst. L 262, s.1) a článku 49 nařízení Komise (EHS) č. 1214/92 ze dne 21. dubna 1992 o prováděcích ustanoveních a opatřeních ke zjednodušení tranzitního režimu Společenství (Úř. věst. L 132, s. 1) – Vybrání dovozních cel – Oznámení zaslané celním úřadem odeslání hlavnímu povinnému a vyzývající ho k předložení důkazu o řádném provedení operace nebo místu porušení předpisů –Neuvedení lhůty – Důsledky co se týče legality oznámení a vybrání celního dluhu

Výrok

Článek 36 odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 222/77 ze dne 13. prosince 1976, o tranzitu Společenství, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 474/90 ze dne 22. února 1990, s ohledem na zrušení předkládání potvrzení o přestupu hranice při přestupu vnitřní hranice Společenství (neoficiální překlad), ve spojení s článkem 11a nařízení Komise (EHS) č. 1062/87 ze dne 27. března 1987 o prováděcích ustanoveních a opatřeních ke zjednodušení tranzitního režimu Společenství (neoficiální překlad), ve znění nařízení Komise (EHS) č. 1429/90 ze dne 29. května 1990, jakož i článku 34 nařízení Rady (EHS) č. 2726/90 ze dne 17. září 1990 o tranzitu Společenství, ve spojením s článkem 49 nařízení Komise (EHS) č. 1214/92 ze dne 21. dubna 1992 o prováděcích ustanoveních a opatřeních ke zjednodušení tranzitního režimu Společenství, musí být vykládán v tom smyslu, že celní úřad odeslání musí povinně oznámit deklarantovi ve lhůtě tří měsíců, ve které je možno tomuto úřadu předložit důkaz o řádném provedení transitní operace nebo místu, na kterém byly porušení předpisů nebo nesrovnalosti skutečně spáchány, způsobem pro příslušné orgány uspokojivým, takže příslušný orgán může přistoupit k vybrání cla pouze tehdy, když výslovně oznámil deklarantovi, že disponuje lhůtou tří měsíců pro předložení uvedeného důkazu a když tento důkaz nebyl v této lhůtě předložen.

(1) Úř. věst. C 22, 28.1.2006.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/15

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden dne 26. dubna 2006 – Staatssecretaris van Financiën v. Orange European Smallcap Fund N.V.

(Věc C-194/06)

(2006/C 178/25)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobce: Staatssecretaris van Financiën

Žalovaná: Orange European Smallcap Fund N.V.

Předběžné otázky

Má být článek 56 ES ve spojení s čl. 58 odst. 1 ES vykládán v tom smyslu, že zakazuje právní úpravu členského státu, která – z důvodů uvedených na konci bodu 5.2.1. tohoto rozsudku – omezuje snížení daně, které má být poskytnuto daňovému subjektu investování z důvodu srážkové daně sražené v jiném členském státě z dividend, které daňový subjekt investování získal,

a)	na částku, kterou by si na základě daňové dohody uzavřené s tímto jiným členským státem mohla nechat započíst fyzická osoba s bydlištěm v Nizozemsku;

b)	pokud a v rozsahu, v němž se u majitelů obchodních podílů daňového subjektu investování jedná o fyzické osoby, které nemají bydliště v Nizozemsku, nebo o právnické osoby, které nepodléhají nizozemské dani z příjmu právnických osob?

V případě zcela nebo částečně kladné odpovědi na první otázku:

a)	Zahrnuje pojem „přímé investice“ v čl. 57 odst. 1 ES také držení balíku obchodních podílů na společnosti, pokud majitel podíly drží jen jako investici a rozsah balíku majiteli neumožňuje vykonávat rozhodující vliv na vedení nebo kontrolu společnosti?

b)	Je na základě článku 56 ES stejným způsobem nepřípustné každé omezení pohybu kapitálu spojené se zdaněním, které by bylo nepřípustné, pokud by se jednalo o přeshraniční pohyb kapitálu v rámci ES v případě obdobného pohybu kapitálu – za jinak totožných okolností – do a z třetích zemí?

V případě záporné odpovědi na otázku 2. b): Má být článek 56 ES vykládán v tom smyslu, že omezení, které stanoví členský stát v souvislosti se snížením daně pro daňový subjekt investování z důvodu srážkové daně z dividendy získané ze třetí země, které je založeno na tom, že ne všichni majitelé obchodních podílů daňového subjektu investování jsou usazeni v příslušném členské státě, je s tímto článkem neslučitelné?

Je pro odpověď na první a druhou otázku rozdíl v tom,

a)	zda daň, která je sražena v jiné zemi z dividendy získané z této země, je vyšší než daň, které podléhá vyplacení této dividendy zahraničním majitelům obchodních podílů v členském státě, ve kterém je daňový subjekt investování usazen;

b)	zda majitelé obchodních podílů daňového subjektu investování, kteří jsou usazeni mimo členský stát, ve kterém je usazen daňový subjekt investování, jsou usazeni v zemi, se kterou má příslušný členský stát dohodu, která stanoví vzájemné započtení srážkové daně z dividend;

c)	zda majitelé obchodních podílů daňového subjektu investování, kteří jsou usazeni mimo členský stát, ve kterém je usazen daňový subjekt investování, jsou usazeni v jiném členském státě?

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundeskommunikationssenat (Rakousko) dne 27. dubna 2006 – Österreichischer Rundfunk (ORF)

(Věc C-195/06)

(2006/C 178/26)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundeskommunikationssenat (Rakousko)

Účastník původního řízení

Österreichischer Rundfunk (ORF)

Předběžné otázky

Má být čl. 1 písm. f) směrnice Rady 89/552/EHS (1) ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES (2) ze dne 30. června 1997, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání vykládán v tom smyslu, že za „teleshopping“ je třeba považovat také vysílání nebo části vysílání, ve kterých je divákům subjekty televizního vysílání nabízena možnost účastnit se prostřednictvím přímé volby telefonních čísel s vyšší sazbou, a tedy za úplatu, hry o ceny právě tohoto subjektu televizního vysílání?

V případě záporné odpovědi na tuto otázku: Má být čl. 1 písm. c) směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES ze dne 30. června 1997, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání vykládán v tom smyslu, že za „televizní reklamu“ je třeba považovat také ta oznámení ve vysílání nebo částech vysílání, ve kterých subjekt televizního vysílání nabízí divákům možnost účastnit se prostřednictvím přímé volby telefonních čísel s vyšší sazbou, a tedy za úplatu, hry o ceny právě tohoto subjektu televizního vysílání?

(1) Úř. věst. L 298, s. 23.

(2) Úř. věst. L 202, s. 60.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/17

Kasační opravný prostředek podaný dne 4. května 2006 Cementbouw Handel & Industrie BV proti rozsudku vydanému dne 23. února 2006 Soudem prvního stupně (čtvrtým rozšířeným senátem) ve věci T-282/02, Cementbouw Handel & Industrie BV v. Komise Evropských společenství

(Věc C-202/06 P)

(2006/C 178/27)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Cementbouw Handel & Industrie BV (zástupci: W. Knibbeler, O. Brouwer a P. J. Kreijger, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 23. února 2006, kterým

a)	zamítl žalobu podanou navrhovatelkou

b)	uložil navrhovatelce náhradu nákladů řízení

—	případně vrátil věc Soudu prvního stupně k rozhodnutí;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení včetně nákladů případných vedlejších účastníků.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že Soud prvního stupně ve svém rozsudku ze dne 23. února 2006:

a.	nesprávně vyložil a nesprávně použil články 1 a 2 a čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 ze dne 21. prosince 1989 o kontrole spojování podniků, ve znění nařízení (ES) č. 1310/97 (dále jen „nařízení o spojování podniků“) (1) a:

b.	porušil zásadu proporcionality a nesprávně vyložil a nesprávně použil čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování podniků;

což ho nesprávně vedlo k zamítnutí žaloby navrhovatelky a potvrzení rozhodnutí Komise do té míry, že odmítnul první skupinu závazků nabídnutých navrhovatelkou a Haniel jako nedostatečnou.

(1) Úř. věst. L 180, 9/7/1997, s. 1

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Groningen (Nizozemsko) dne 2. května 2006 – Essent Netwerk Noord B.V. v. Aluminium Delfzijl B.V., B.V. Nederlands Elektriciteit Administratiekantoor a Essent Netwerk Noord B.V. v. 1. Saranne B.V. a 2. B.V. Nederlands Elektriciteit Administratiekantoor a Aluminium Delfzijl B.V. v. Staat der Nederlanden (Ministerie van Economische Zaken)

(Věc C-206/06)

(2006/C 178/28)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Groningen

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Essent Netwerk Noord B.V.

Žalovaná: Aluminium Delfzijl B.V.

Další účastníci řízení: B.V. Nederlands Elektriciteit Administratiekantoor, Saranne B.V., B. V. Nederlands Elektriciteit Administratiekantoor, Staat der Nederlanden (Ministerie van Economische Zaken)

Předběžné otázky

Musí být články 25 a 90 Smlouvy o ES vykládány v tom smyslu, že brání zákonnému opatření, podle kterého jsou vnitrostátní odběratelé elektřiny povinni během přechodného období (ode dne 31. srpna 2000 až do dne 31. prosince 2000) zaplatit svému provozovateli sítě tarifní příplatek za množství elektřiny dodané pro svou potřebu, přičemž tento příplatek musí být provozovatelem sítě převeden na zákonodárcem určenou společnost k úhradě jejích nákladů, které nejsou slučitelné s trhem a které vznikly v důsledku povinností nebo investic, jež tato společnost přijala, respektive učinila, před liberalizací trhu s elektřinou a tato společnost

—	je společnou dceřinou společností čtyř vnitrostátních výrobců elektřiny,

—	v dotčeném období (rok 2000) byla jedinou osobou, která odpovídala za s trhem neslučitelné náklady, které v tomto roce vznikly,

—	k pokrytí těchto nákladů v tomto roce prokazatelně potřebuje částku ve výši 400 milionů NLG (181 512 086,40 EUR),

—	pokud příjem z tohoto tarifního příplatku překračuje uvedenou částku, musí přebytek odvést ministrovi?

2.	Splňuje právní úprava uvedená v první otázce předpoklady čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES?

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour d'arbitrage dne 10. května 2006 – Vláda Francouzského společenství, Valonská vláda v. Vlámská vláda

(Věc C-212/06)

(2006/C 178/29)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'arbitrage

Účastníce původního řízení

Žalobkyně: Vláda Francouzského společenství, Valonská vláda

Žalovaná: Vlámská vláda

Předběžné otázky

Představuje systém pojištění sociální péče (a) zavedený samosprávným společenstvím federativního členského státu Evropského společenství; (b) použitelný na osoby, které mají bydliště na části území tohoto federativního státu, kde má toto samosprávné společenství působnost; (c) který poskytuje nárok na úhradu nákladů z tohoto systému, jež byly vynaloženy na poskytování nezdravotní pomoci a služeb osobám, jejichž soběstačnost je dlouhodobě a podstatně omezena a které se účastní tohoto systému, a to formou paušální úhrady souvisejících nákladů, a (d) který je financován jednak z ročního pojistného účastníků, a jednak z rozpočtových výdajů dotyčného samosprávného společenství, systém spadající do věcného rozsahu působnosti nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (1), který je vymezen v článku 4 tohoto nařízení?

V případě kladné odpovědi na první předběžnou otázku, musí být výše uvedené nařízení, a zejména jeho články 2, 3 a 13 a dále jeho články 18, 19, 20, 25 a 28, v rozsahu, v němž jsou použitelné, vykládáno tak, že tato ustanovení brání tomu, aby samosprávné společenství federativního členského státu Evropského společenství přijalo právní předpisy, které při výkonu jeho pravomocí omezují možnost přístupu k pojištění a výhodám systému sociálního zabezpečení ve smyslu tohoto nařízení pouze na osoby, které mají bydliště na území, kde toto Společenství vykonává svou působnost, a pokud jde o občany Evropské unie, na osoby, které jsou zaměstnány na tomto území a mají bydliště v jiném členském státě, vyjma osob bez ohledu na jejich státní příslušnost, které mají bydliště v části území federativního státu, kde svou působnost vykonává jiné samosprávné společenství?

Musejí být články 18, 39 a 43 Smlouvy o ES vykládány tak, že brání tomu, aby samosprávné společenství federativního členského státu Evropského společenství přijalo právní předpisy, které při výkonu jeho pravomocí omezují možnost přístupu k pojištění a výhodám systému sociálního zabezpečení ve smyslu výše uvedeného nařízení pouze na osoby, které mají bydliště na území, kde toto samosprávné společenství vykonává svou působnost, a pokud jde o občany Evropské unie, na osoby, které jsou zaměstnány na tomto území a mají bydliště v jiném členském státě, vyjma osob bez ohledu na jejich státní příslušnost, které mají bydliště v části území federativního státu, kde svou působnost vykonává jiné samosprávné společenství?

4)	Musejí být články 18, 39 a 43 Smlouvy o ES vykládány tak, že brání tomu, aby byl rozsah působnosti takového systému omezen na osoby mající bydliště v jednotlivých celcích federativního členského státu Evropského společenství, na něž se tento systém vztahuje?

(1) Úř. věst. L 149, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 35.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/19

Kasační opravný prostředek podaný dne 9. května 2006 Evropskou agenturou pro obnovu (ERA) proti rozsudku vydanému dne 23. února 2006 Soudem prvního stupně (čtvrtým senátem) ve věci T-471/04: Georgios Karatzoglou v. Evropská agentura pro obnovu (ERA)

(Věc C-213/06 P)

(2006/C 178/30)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská agentura pro obnovu (ERA) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a E. Marchal, advokáti a K. Niafas, zmocněnec)

Další účastník řízení: Georgios Karatzoglou

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	úplně zrušil rozsudek čtvrtého senátu Soudu prvního stupně ze dne 23. února 2006 ve věci T-471/04, Georgios Karatzoglou v. Evropská agentura pro obnovu (ERA);

—	sám rozhodl;

—	zamítl žalobu na neplatnost rozhodnutí ERA ze dne 26. února 2004, kterým byla ukončena smlouva žalobce v prvním stupni jakožto dočasného zaměstnance;

—	uložil žalobci v prvním stupni a dalšímu účastníku řízení v rámci kasačního opravného prostředku náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že Soud prvního stupně provedl nesprávné právní posouzení, když poté, co kvalifikoval smlouvu podepsanou dalším účastníkem řízení jako smlouvu na dobu neurčitou, rozhodl, že Evropská agentura pro obnovu (dále jen ERA) může ukončit tuto smlouvu pouze za dvou okolností – podstatného snížení nebo ukončení činností ERA – což odpovídá tomu, že dotčená smlouva musí být pokládána za smlouvu na dobu určitou, jejíž délka trvání závisí na výše uvedených kritériích.

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek dále tvrdí, že Soud prvního stupně provedl nesprávné právní posouzení, když tak rozhodl, neboť nařízení Rady č. 2667/2000 (1), které stanoví pravidla týkající se fungování ERA, zakazuje této agentuře, aby takovou povinnost sjednávala, jelikož jí ukládá, aby omezila přijímání do zaměstnání na to, co je striktně nezbytné s ohledem na vyvíjející se potřeby ERA.

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek konečně tvrdí, že pokud by ERA vytvořila legitimní očekávání v tom smyslu, že neukončí smlouvu dalšího účastníka řízení s výjimkou zvláštní okolnosti podstatného snížení svých činností, takové očekávání by bylo protiprávní s ohledem na povinnost vyplývající z pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství a z nařízení Rady upravujících zřízení a fungování ERA.

(1) Úř. věst. L 306, 7.12.2000, s. 7-10

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per la Lombardia (Itálie) dne 11. května 2006 – Colasfalti srl v. Provincia di Milano, ATI Legrenzi Srl, Impresa Costruzioni Edili e Stradali dei F. lli Paccani Snc

(Věc C-214/06)

(2006/C 178/31)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per la Lombardia

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Colasfalti srl

Žalovaní: Provincia di Milano, ATI Legrenzi Srl, Impresa Costruzioni Edili e Stradali dei F. lli Paccani Snc

Předběžné otázky

„Vyjadřuje, nebo nevyjadřuje ustanovení čl. 30 odst. 4 směrnice 93/37/EHS (1) nebo obdobné pravidlo stanovené v čl. 55 odst. 1 a 2 směrnice 2004/18/ES (2) (je-li použitelné toto posledně uvedené ustanovení), podle kterého, pokud se pro danou zakázku zdají být nabídky mimořádně nízké v poměru k výrobkům, stavebním pracím nebo službám, jež mají být poskytovány, nemůže zadavatel tyto nabídky odmítnout, aniž by nejdříve povinně písemně požádal o upřesnění základních prvků nabídky, které považuje za důležité a ověřil tyto základní prvky, přičemž bere v úvahu dodané doklady, základní zásadu práva Společenství, která má přednost před formální hranicí vyjádřenou hodnotou veřejných zakázek stanovenou v článku 6 směrnice 93/37/EHS, a kterou tudíž lze použít i ve vztahu k zakázkám nižším, než je uvedená prahová hodnota?“

„Je pravidlo stanovené v čl. 30 odst. 4 směrnice 93/37/EHS nebo obdobné pravidlo stanovené v čl. 55 odst. 1 a 2 směrnice 2004/18/ES (je-li použitelné toto posledně uvedené ustanovení) spíš implicitním důsledkem, nebo 'zásadou odvozenou' ze zásady hospodářské soutěže, ve spojení se zásadami správní transparentnosti a zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti, a je tudíž jako takové přímo použitelné a nadřazené vnitrostátním právním předpisům, které s ním případně nejsou v souladu, přijatým členskými státy za účelem právní úpravy veřejných zakázek na stavební práce, které nespadají do oblasti přímé použitelnosti práva Společenství?“

(1) Úř. věst. L 199, s. 54; Zvl. vyd. 06/02, s. 163.

(2) Úř. věst. L 134, s. 114; Zvl. vyd. 06/07, s. 132.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/20

Žaloba podaná dne 11. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Irsko

(Věc C-215/06)

(2006/C 178/32)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupkyně: D. Recchia a D. Lawunmi, zmocněnkyně)

Žalované: Irsko

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr

určil, že Irsko tím, že nepřijalo všechna opatření nezbytná k zajištění, aby záměry spadající do působnosti směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (1), buď před změnou směrnicí 97/11 (2), nebo po této změně, byly před tím, než jsou zcela či částečně provedeny, zaprvé zváženy s ohledem na potřebu posouzení vlivů na životní prostředí a zadruhé tam, kde mohou mít významný vliv na životní prostředí v důsledku své povahy, rozsahu nebo umístění, posouzeny z hlediska svých vlivů v souladu s články 5 až 10 směrnice 85/337/EHS,

—	nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 2 a 4 a z článků 5 až 10 směrnice 85/337/EHS, a

—

tím, že Irsko nepřijalo všechna opatření nezbytná k zajištění, aby povolení vydanému pro vybudování větrného parku a pro doprovodné práce v Derrybrien, County Galway (Irsko), a vlastnímu uskutečnění tohoto záměru předcházelo posouzení s ohledem na jejich vliv v souladu s články 5 až 10 směrnice 85/337/EHS, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 2 a 4 a z článků 5 až 10 uvedené směrnice 85/337/EHS;

2.	uložil Irsku náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise tvrdí, že provedení směrnice 85/337/EHS (směrnice o posuzování vlivů) Irskem bylo a je nedostatečné z následujících důvodů:

Irsko nepřijalo opatření k zajištění, aby byly provedeny kontroly toho, zda mohou mít navrhovaná díla významný vliv na životní prostředí podle čl. 2 odst. 1 směrnice o posuzování vlivů. Právní předpisy Irska nestanoví, aby byly tyto vlivy posouzeny v souladu s články 5 až 10 směrnice.

Systém v Irsku, který umožňuje, aby žádost o povolení k ponechání byla podána po celkovém či částečném provedení výstavby bez povolení, porušuje preventivní cíl směrnice o posuzování vlivů.

Vynucovací režim v Irsku nezaručuje účinné uplatnění směrnice o posuzování vlivů. V důsledku toho Irsko nesplnilo svou obecnou povinnost na základě článku 249 Smlouvy zajistit, aby tato směrnice byla účinně uplatněna.

Při posuzování vlivu větrného parku v Derrybrien, County Galway, na životní prostředí došlo k řadě konkrétních nedostatků, které jsou zjevným porušením směrnice.

(1) Úř. věst. L 175, s. 40; Zvl. vyd. 15/01, s. 248.

(2) Úř. věst. L 73, s. 5; Zvl. vyd. 15/03, s. 151.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/21

Žaloba podaná dne 12. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-217/06)

(2006/C 178/33)

Jednací jazyk: italština

Účastníce řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: X. Lewis, zmocněnec, M. Mollica, advokát)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

Určit, že Italská republika tím, že Comune di Stintino zadala přímo společnosti Maresar prostřednictvím smlouvy č. 7/91 ze dne 2. října 1991 a následných dodatečných aktů veřejnou zakázku, jejímž předmětem je realizace stavebních prací uvedených v usnesení č. 48 Consiglio comunale di Stintino ze dne 14. prosince 1989, konkrétně „realizační projekt a uskutečnění prací za účelem technologického a strukturálního přizpůsobení, nového uspořádání a konečné realizace vodních a kanalizačních sítí, silničních sítí, struktur a zařízení služeb obyvatelstvu, center turistického osídlení mimo i v rámci území Comune di Stintino, včetně sanace a odstranění znečištění pobřeží a samotných turistických center“, aniž by zahájila výběrové řízení stanovené směrnicí 71/305/EHS (1), a zejména bez jakéhokoli vyhlášení veřejné zakázky v Úředním věstníku Evropských společenství, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice Rady 71/305/EHS ze dne 26. července 1971 o koordinaci veřejných zakázek na stavební práce, a zejména z jejích článků 3 a 12.

—	Uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise tvrdí, že smlouva ze dne 2. října 1991 uzavřená mezi Comune di Stintino a společností Maresar je veřejnou zakázkou na stavební práce ve smyslu práva Společenství. Uvedená zakázka, jejíž předmětem byly stavební práce, jejichž hodnota (přibližně 16 milionů eur) významně přesahuje hraniční hodnotu pro uplatnění směrnice platné v rozhodné době, měla být zadána v souladu s ustanoveními uvedené směrnice.

Pokud jde o tvrzení uplatňovaná italskými orgány za účelem odůvodnění nesplnění povinností, Komise připomíná, že podle ustálené judikatury se členský stát nemůže dovolávat vnitřních obtíží za účelem odůvodnění nesplnění povinností vyplývajících z práva Společenství.

(1) Úř. věst. L 185, s. 5

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Audiencia Nacional, Sala de lo Contencioso-Administrativo (Španělsko) dne 15. května 206 – Asociación Profesional de Empresas de Reparto y Manipulado de Correspondencia v. Administración del Estado (Ministerio de Educación y Ciencia)

(Věc C-220/06)

(2006/C 178/34)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Audiencia Nacional, Sala de lo Contencioso-Administrativo

Účastníci původního řízení

Žalobce: Asociación Profesional de Empresas de Reparto y Manipulado de Correspondencia

Žalovaný: Administración del Estado (Ministerio de Educación y Ciencia)

Předběžné otázky

Mají být články 43 a 49 Smlouvy o ES ve spojení s článkem 86 téže smlouvy při svém použití v rámci liberalizace poštovních služeb stanovené směrnicemi 1997/67/ES (1) a 2002/39/ES (2) a v rámci zásad, jimiž se řídí zadávání veřejných zakázek a které jsou stanoveny směrnicemi ad hoc, vykládány v tom smyslu, že nepřipouštějí dohodu, jejíž předmět zahrnuje poskytování poštovních služeb, jak vyhrazených, tak nevyhrazených a tedy liberalizovaných, podepsanou mezi státní společností se zcela veřejným kapitálem, která je nadto provozovatelem oprávněným k poskytování všeobecné poštovní služby, a orgánem státní správy?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst. 1998 L 15, s. 14)

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/39/ES ze dne 10. června 2002, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otevření hospodářské soutěže poštovních služeb Společenství (Úř. věst. L 176, s 21)

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/22

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) dne 15. května 2006 – Stadtgemeinde Frohnleiten und Gemeindebetriebe Frohnleiten GmbH v. Bundesminister für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft

(Věc C-221/06)

(2006/C 178/35)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Stadtgemeinde Frohnleiten und Gemeindebetriebe Frohnleiten GmbH

Žalovaný: Bundesminister für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft

Předběžná otázka

Brání články 10 ES, 12 ES, 23 ES, 25 ES, 49 ES nebo 90 ES vnitrostátnímu daňovému předpisu, ve kterém skládkování odpadů na skládce podléhá zdanění (příspěvku na staré zátěže), avšak který stanoví osvobození od tohoto zdanění pro skládkování odpadů, které vznikají prokazatelně při zajištění nebo sanaci kontaminovaných ploch (ploch podezřelých ze starých zátěží nebo starých zátěží), pokud tyto plochy (plochy podezřelé ze staré zátěže nebo staré zátěže) jsou zapsány do úředních registrů stanových v zákoně (Verdachtsflächenkataster – katastr ploch podezřelých ze starých zátěží a Altlastenatlas – registr starých zátěží), přičemž do těchto registrů mohou být zapsány pouze vnitrostátní plochy, a proto je možné osvobození od zdanění jen pro skládkování odpadů, které pocházejí z ploch podezřelých ze starých zátěží nebo starých zátěží nacházejících se v tuzemsku?

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/22

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. května 2006 Athinaïki Oikogeniaki Artopoiia AVEE proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího senátu) vydanému dne 15. března 2006 ve věci T-35/04, Athinaïki Oikogeniaki Artopoiia AVEE v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Ferrero OHG mbh

(Věc C-225/06 P)

(2006/C 178/36)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Athinaïki Oikogeniaki Artopoiia AVEE (zástupce: A. Tsavdaridis, Attorney at Law)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Ferrero OHG mbh

Návrhová žádání

Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr

—	zrušil sporné rozhodnutí Soudu prvního stupně,

—	s konečnou platností zamítl v plném rozsahu námitku proti zapsání požadované ochranné známky,

—	uložil OHIM a dalším účastníkům řízení náhradu nákladů řízení, včetně nákladů vynaložených v průběhu námitkového řízení před odvolacím senátem a před Soudem prvního stupně.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka má za to, že Soud prvního stupně se dopustil pochybení při výkladu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (1), a to z následujících důvodů:

Soud prvního stupně nezohlednil skutečnost, že posouzení rizika záměny závisí na množství skutečností uvedených v sedmém bodě odůvodnění nařízení Rady č. 40/94 a zejména na známosti ochranné známky na trhu, a nikoli pouze na stupni podobnosti mezi ochrannou známkou a označením a mezi označenými výrobky nebo službami (2).

Dřívější ochranná známka „Ferrero“ se nepoužívá pro označení výrobků prodávaných na německém trhu. V důsledku toho neexistuje nebezpečí záměny pro průměrného německého spotřebitele, který ochrannou známku „Ferrero“ nespojuje s označenými výrobky, bez ohledu na stupeň podobnosti mezi uvedenými dvěma označeními.

Soud prvního stupně rovněž nezohlednil skutečnost, že v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora musí být riziko záměny ze strany veřejnosti posuzováno celkově tím, že se zohlednění všechny relevantní faktory projednávané věci. Dále celkové posouzení rizika záměny předpokládá určitou vzájemnou závislost mezi zohledněnými faktory. Navrhovatelka má za to, že kdyby Soud prvního stupně zohlednil vzájemnou závislost zohledněných faktorů, došel by k závěru, že neexistuje riziko záměny.

(1) Úř. věst. L 11, s. 1.

(2) Úř. věst. L 209, s. 18-19.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/23

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. května 2006 Il Ponte Finanziaria SpA proti rozsudku vydanému dne 23. února 2006 ve věci T-194/03, Il Ponte Finanziaria SpA v. OHIM a Marine Entreprise Project Società Unipersonale di Alberto Fiorenzi Srl

(Věc C-234/06 P)

(2006/C 178/37)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Il Ponte Finanziaria SpA (zástupci: P. Roncaglia, A. Torrigiani Malaspina, M. Boletto, avvocati)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) a Marine Entreprise Project Società Unipersonale di Alberto Fiorenzi

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.	zrušil rozsudek Soudu prvního stupně (čtvrtého senátu) ze dne 23. února 2006 ve věci T-194/03, kterým byla zamítnuta žaloba podaná navrhovatelkou a který navrhovatelce ukládá náhradu nákladů řízení;

vyhověl žalobě podané k Soudu prvního stupně:

a)	zrušením rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 17. března 2003 ve věci R 1015/2001-4 z toho důvodu, že tím, že zamítl odvolání navrhovatelky, povolil zápis (obrazové) ochranné známky Společenství č. 940007 BAINBRIDGE pro výrobky náležející do tříd 18 a 25;

b)	uložením OHIM a vedlejší účastnici řízení náhrady nákladů řízení v prvním stupni a řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka navrhuje zrušení napadeného rozsudku kvůli:

Nesprávnému použití čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, jelikož existuje nebezpečí záměny mezi kolidujícími ochrannými známkami:

—

Soud prvního stupně se dopustil pochybení, když vyslovil neexistenci minimálního stupně podobnosti mezi ochrannou známkou BAINBRIDGE vedlejší účastnice řízení a skupinou ochranných známek navrhovatelky obsahujících prvek THE BRIDGE, zatímco uznal, že ochranná známka BAINBRIDGE, proti níž byly podány námitky, vykazuje „významnou“ fonetickou podobnost s některými ochrannými známkami navrhovatelky; vzhledem ke zjevné nesprávnosti „předpokladu“, ze kterého Soud vycházel, podle něhož průměrný italský spotřebitel má dostatečnou znalost anglického jazyka na to, aby pochopil význam výrazu „BRIDGE“, tato podobnost není vyvážena pojmovým rozdílem mezi kolidujícími ochrannými známkami;

—	jelikož tedy kolidující ochranné známky vykazují přinejmenším minimální stupeň podobnosti, měly totožnost výrobků a vysoká rozlišovací způsobilost ochranných známek navrhovatelky vést ke shledání nebezpečí záměny.

Nesprávnému použití čl. 43 odst. 2 a 3 nařízení č. 40/94, jelikož Soud prvního stupně nezohlednil slovní ochrannou známku č. 642952 THE BRIDGE navrhovatelky;

—	co se týče slovní ochranné známky THE BRIDGE, navrhovatelka dostatečně prokázala řádné a skutečné užívání dotčené ochranné známky ve smyslu pravidla 22 odst. 2 nařízení č. 2868/95;

—

Soud prvního stupně nesprávně použil čl. 43 odst. 2 a 3 nařízení č. 40/94, když nepřezkoumal vhodnost dokumentů předložených navrhovatelkou k prokázání užívání její ochranné známky a omezil se pouze na tvrzení, že odvolací senát správně tuto ochrannou známku odmítl zohlednit, jelikož navrhovatelka nepředložila důkaz o jejím nepřetržitém užívání po dobu celých pěti referenčních let, i když takový požadavek z právního předpisu nevyplývá.

Nesprávnému použití čl. 15 odst. 2 písm. a) a čl. 43 odst. 2 a 3 nařízení č. 40/94, jelikož Soud prvního stupně nezohlednil obrazovou ochrannou známku č. 370836 BRIDGE navrhovatelky;

—	důkazy poskytnuté navrhovatelkou pro prokázání skutečného užívání ochranné známky THE BRIDGE měly být posouzeny jako dostatečné též pro prokázání užívání ochranné známky BRIDGE;

—	v každém případě je obrazová ochranná známka navrhovatelky BRIDGE „blokážní“ ochrannou známkou ve smyslu italského zákona o ochranných známkách a jako taková je osvobozena od povinnosti poskytnout důkaz o jejím užívání;

—

Soud prvního stupně se dopustil pochybení tím, že přijal argumenty OHIM, které byly poprvé uvedeny až ve vyjádření OHIM k žalobě (a tedy v každém případě nepřípustné), podle kterých je institut blokážní ochranné známky neslučitelný se systémem ochrany ochranné známky Společenství. Ve skutečnosti různá tvrzení svědčí o slučitelnosti institutu „blokážních“ ochranných známek se systémem Společenství.

Nesprávnému použití čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, jelikož skutečnost, že navrhovatelka je majitelkou vícerých ochranných známek založených na pojmu „bridge“ (sériové ochranné známky) zvyšuje nebezpečí záměny mezi těmito ochrannými známkami posuzovanými jako celek a ochrannou známkou BAINBRIDGE;

—

Soud prvního stupně, i když uznal, že skutečnost, že navrhovatelka je majitelkou „skupiny“ ochranných známek založených na označení „Bridge“, je v zásadě relevantní pro posouzení existence nebezpečí záměny, v projednávaném případě však tyto ochranné známky nezohlednil z toho důvodu, že byly pouze zapsané, nikoli však užívané, i když ve skutečnosti nemá užívání těchto ochranných známek nic společného s tím, že musí být považovány za „sériové ochranné známky“.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/24

Žaloba podaná dne 29. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-239/06)

(2006/C 178/38)

Jednací jazyk: italština

Účastníce řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Wilms, C. Cattabriga, L. Visaggio, jako zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Italská republika tím, že odmítla vypočítat a zaplatit vlastní zdroje (neoprávněně) nevybrané v důsledku osvobození od dovozního cla jednostraně uplatněného na vojenská zařízení, jakož i úroky z prodlení dlužné za to, že Komisi nebyly vlastní zdroje dány včas k dispozici, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 2,9,10 a 11 nařízení (EHS, Euratom) č. 1552/89, jakož i z odpovídajících ustanovení nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000.

—	uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle názoru Komise představovalo osvobození od cla jednostraně poskytované Itálií během období předcházejícího použití nařízení Rady (ES) č. 150/2003 (1) protiprávní výjimku z článku 26 ES a celních předpisů Společenství, což mělo za následek neoprávněné snížení celních příjmů, které tvoří vlastní zdroje Společenství. Navzdory opakovaným žádostem žalobkyně italská vláda odmítla vypočítat a zaplatit Společenství částky odpovídající vlastním zdrojům, takže tyto částky nebyly vybrány za období od 1. ledna 1998 do 31. prosince 2002, a rovněž odmítla zaplatit úroky z prodlení z těchto částek, v rozporu s ustanoveními právní úpravy platné v tomto odvětví.

(1) Úř. věst. L 25, s.1

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/25

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Koblenz (Německo) dne 31. května 2006 – Dynamic Medien Vertriebs GmbH v. Avides Media AG

(Věc C-244/06)

(2006/C 178/40)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Koblenz

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Dynamic Medien Vertriebs GmbH

Žalovaná: Avides Media AG

Předběžné otázky

Brání zásada volného pohybu zboží ve smyslu článku 28 ES německému právnímu předpisu, který zakazuje prodej formou zásilkového obchodu u nosičů pro ukládání obrazu (DVD, videa), které nemají žádné označení o tom, že byly podrobeny německému přezkumu, zda jde o mládeži přístupné nosiče?

zejména:

Představuje zákaz zásilkového obchodu s takovými nosiči pro ukládání obrazu opatření s rovnocenným účinkem ve smyslu článku 28 ES?

pokud ano:

Je takový zákaz podle článku 30 ES při zohlednění směrnice 31/2000/ES (1) odůvodněný také tehdy, pokud nosič pro ukládání obrazu byl jiným členským státem podroben přezkumu, zda jde o mládeži přístupné nosiče, a podle toho byl označen, nebo představuje takový přezkum vykonaný jiným členským státem EU méně omezující prostředek ve smyslu tohoto ustanovení?

(1) Úř. věst. L 178, s.1.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/26

Kasační opravný prostředek podaný dne 1. června 2006 Saiwa SpA proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního senátu) vydanému dne 5. dubna 2006 ve věci T-344/03, Saiwa s.p.a. v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) a Barilla Alimentare SpA

(Věc C-245/06 P)

(2006/C 178/41)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastníce podávající kasační opravný prostředek: Saiwa SpA (zástupci: G. Sena, P. Tarchini, J.-P. Karsenty, M. Karsenty-Ricard, advokáti)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) a Barilla Alimentare

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit napadený rozsudek;

—

vyhovět návrhovým žádáním předloženým v prvním stupni, a tedy zrušit, pro porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (1), rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 18. července 2003 ve věci R 480/2002-4 a zamítnout přihlášku k zápisu č. 289.405 společnosti Barilla Alimentare s.p.a.;

—	uložit OHIM a Barilla Alimentare s.p.a. náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka uplatňuje jediný důvod pro zrušení vycházející z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 (ES) o ochranné známce Společenství. Navrhovatelka tvrdí, že výraz „ORO“ (na kterém ochranná známka, která je předmětem sporu, spočívá, nebo který je v každém případě její součástí) je nadán inherentní rozlišovací způsobilostí; že, co se týče mezinárodní ochranné známky (která je rovněž předmětem tohoto sporu), část relevantní veřejnosti nezná význam slova „ORO“ a že toto je všeobecně známo a nemusí být účastníky řízení dokazováno; že s ohledem na zásadu vzájemné závislosti a vzhledem k totožnosti dotčených výrobků a označení postačuje, že starší označení má pouze nízkou rozlišovací způsobilost.

Co se týče jak ochranné známky „ORO“, tak ochranné známky „ORO SAIWA“, navrhovatelka mimoto tvrdí, že rozlišovací způsobilost slova „ORO“ je zesílena nebo získána užíváním.

Navrhovatelka konečně tvrdí, že mezi ochrannými známkami „ORO“ a „ORO SAIWA“ na straně jedné a „Selezione ORO BARILLA“ na straně druhé může dojít k záměně a že mezi nimi v každém případě existuje nebezpečí asociace.

(1) Úř. věst. L 22, s. 50.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/26

Žaloba podaná dne 2. června 2006 – Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-248/06)

(2006/C 178/42)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: R. Lyal a L. Escobar Guerrero, zmocněnci)

Žalovaný: Španělské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Španělské království tím, že ponechává v platnosti režim daňových odpočtů výdajů na činnosti výzkumu a vývoje a technologickou inovaci prováděné v zahraničí, který je méně výhodný než režim vztahující se na výdaje vynaložené ve Španělsku, jak vyplývá z článku 35 přepracovaného znění Ley del Impuesto de Sociedades (zákon o dani z příjmu právnických osob), schváleného královským legislativním nařízením 4/2004 ze dne 5. března 2004, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 43 a 49 Smlouvy o ES, týkajících se svobody usazování a volného pohybu služeb, jakož i z příslušných článků Dohody o Evropském hospodářském prostoru;

—	uložit Španělskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Porušení svobody usazování (články 43 a 48 ES a 31 EHP): územní omezení, spočívající v tom, že pouze výdaje na činnosti výzkumu a vývoje a technologickou inovaci fyzicky prováděné na vnitrostátním území mohou být odečteny od daně z příjmu právnických osob, je okolností, která omezuje svobodu usazování španělských podniků, jež investují do vývoje, výzkumu a technické inovace mimo španělské území, a zvýhodňuje podniky, které uskutečňují stejné investice ve Španělsku, a obzvláště podniky, které mají své hlavní sídlo v jiném členském státě a ve Španělsku působí prostřednictvím vedlejšího usazení.

Porušení volného pohybu služeb (články 49 ES a 36 EHP): náklady na činnosti výzkumu a vývoje a technologickou inovaci smluvně zadané mimo území Španělska nemohou být odečteny z příjmu právnických osob. Toto omezení představuje překážku volného pohybu služeb stanoveného ve Smlouvě o ES.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/27

Žaloba podaná dne 2. června 2006 – Komise Evropských společenství v. Švédské království

(Věc C-249/06)

(2006/C 178/43)

Jednací jazyk: švédština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Tufvesson, B. Martenczuk, H. Støvlbæk)

Žalované: Švédské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Švédské království tím, že nepoužilo všech vhodných prostředků k odstranění neslučitelnosti švédské dvoustranné investiční dohody s Vietnamskou socialistickou republikou, jakož i dalších šestnácti dvoustranných investičních dohod se Smlouvou o ES, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 307 druhého pododstavce ES.

—	uložit Švédskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dohody jsou neslučitelné s právem Společenství vzhledem k tomu, že neumožňují uplatňování opatření Společenství na základě čl. 57 odst. 2, článku 59 a čl. 60 odst. 1 Smlouvy o ES. Švédsko krom toho neučinilo žádné kroky vedoucí k nápravě situace. Švédsko tak nesplnilo svoji povinnost, vyplývající pro něj z čl. 307 druhého pododstavce ES, použít všech vhodných prostředků k odstranění veškerých neslučitelností mezi Smlouvou a dvoustrannými investičními dohodami.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/27

Žaloba podaná dne 6. června 2006 – Komise Evropských společenství v. Spolková republika Německo

(Věc C-252/06)

(2006/C 178/44)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Braun, zmocněnec, N. Yerrell, zmocenkyně)

Žalovaná: Spolková republika Německo

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Spolková republika Německo tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné pro provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES (1) ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění, popřípadě o těchto předpisech neuvědomila Komisi, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice;

—	uložit Spolkové republice Německo náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice uplynula dne 15. ledna 2005.

(1) Úř. věst. L 9, s. 3; Zvl. vyd. 06/04, s. 330.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/28

Žaloba podaná dne 12. června 2006 – Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-258/06)

(2006/C 178/45)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: R. Vidal Puig a N. Yerrell, zmocněnci)

Žalovaný: Španělské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Španělské království tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES (1) ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění, a v každém případě tím, že o nich neuvědomilo Komisi, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice;

—	uložit Španělskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta stanovená pro přizpůsobení vnitrostátního právního řádu směrnici 2002/92/ES uplynula dne 15. ledna 2005.

(1) Úř. věst. 2003 L 9, s. 3; Zvl. vyd. 06/04, s. 330.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/28

Žaloba podaná dne 14. června 2006 – Komise Evropských společenství v. Nizozemské království

(Věc C-259/06)

(2006/C 178/46)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: D. Maidani a W. Wils, zmocněnci)

Žalované: Nizozemské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

Určit, že tím, že Nizozemské království nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES (1) ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES, nebo v každém případě neoznámilo uvedená opatření Komisi, nesplnilo své povinnosti, které pro něj vyplývají z uvedené směrnice.

—	Uložit Nizozemskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice uplynula dne 11. srpna 2004.

(1) JO 2003, L 35, p. 1.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/31

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 31. května 2006 – Kuwait Petroleum (Nizozemsko) v. Komise

(Věc T-354/99) (1)

(„Státní podpory - Sdělení Komise o podporách de minimis - Zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty - Podpory čerpacím stanicím - Naftařské společnosti - Nebezpečí souběhu podpor - Cenová doložka - Zásada řádného úředního postupu“)

(2006/C 178/56)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně : Kuwait Petroleum (Nizozemsko) BV (Rotterdam, Nizozemsko) (zástupce: P. Mathijsen, advokát)

Žalovaná : Komise Evropských společenství (zástupci: původně G. Rozet a H. Speyart, poté G. Rozet a H. van Vliet, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalobkyni : Nizozemské království (zástupci: původně M. Fierstra, poté H. Sevenster, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise 1999/705/ES ze dne 20. července 1999 týkajícího se státní podpory, kterou Nizozemsko poskytlo 633 nizozemským čerpacím stanicím nacházejícím se v regionech na hranici s Německem (Úř. věst. L 280, s. 87)

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyně ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení Komise.

3)	Nizozemské království ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 102, 8. 4. 2000.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/31

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. května 2006 – Bank Austria Creditanstalt v. Komise

(Věc T-198/03) (1)

(„Hospodářská soutěž - Správní řízení - Zveřejnění rozhodnutí konstatujícího porušení článku 81 ES a ukládajícího pokuty - Stanovení aktivních a pasivních úrokových sazeb rakouskými bankami (,klub Lombard') - Zamítnutí žádosti o vypuštění některých pasáží“)

(2006/C 178/57)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bank Austria Creditanstalt AG (Vídeň, Rakousko) (zástupci: C. Zschocke a J. Beninca, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně S. Rating, zmocněnec, poté A. Bouquet, zmocněnec, ve spolupráci s D. Waelbroeckem a U. Zinsmeisterem, advokáty)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí úředníka pro slyšení Komise ze dne 5. května 2003 o zveřejnění nedůvěrného znění rozhodnutí Komise ze dne 11. června 2002 ve věci COMP/36.571/D-l – Rakouské banky („klub Lombard“).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 213, 6.9.2003.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/32

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 31. května 2006 – De Waele v. OHIM (Tvar salámu)

(Věc T-15/05) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Trojrozměrná ochranná známka - Tvar salámu - Absolutní důvody pro zamítnutí - Rozlišovací způsobilost - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94“)

(2006/C 178/58)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobce: Wim De Waele (Bruggy, Belgie) (zástupci: P. Maeyaert, S. Granata a R. Vermeire, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: W. Verburg, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 16. listopadu 2004 (věc R 820/2004-1) týkajícímu se zápisu trojrozměrné ochranné známky tvořené tvarem salámu jako ochranné známky Společenství.

Výrok rozsudku

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Žalobci se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 57, 5.3.2005.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/32

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 17. května 2006 – Marcuccio v. Komise

(Věc T-241/03) (1)

(„Úředníci - Opětné přidělení - Služební byt - Rozhodnutí přistoupit k vystěhování osobních věcí žalobce - Žaloba na neplatnost - Žaloba na náhradu škody - Akt nepříznivě zasahující do právního postavení žalobce - Nepřípustnost“)

(2006/C 178/59)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: L. Garofalo, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: E. de March a C. Berardis-Kayser, zmocněnci, ve spolupráci s A. Dal Ferrem, advokátem)

Předmět věci

Jednak žádost o zrušení oznámení ze dne 15. října 2002 o vystěhování osobních věcí žalobce z jeho bývalého služebního bytu v Angole, a jednak žádost o náhradu škody údajně způsobené žalobci obsahem tohoto oznámení

Výrok usnesení

1)	Žaloba se zamítá jako nepřípustná.

2)	Žalobce ponese vlastní náklady a náklady vynaložené Komisí.

(1) Úř. věst. C 200, 23.8.2003.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/32

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 11. května 2006 – Teletech Holdings v. OHIM – Teletech International (TELETECH INTERNATIONAL)

(Věc T-194/05) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Rozsah povinnosti průzkumu - Převod přihlášky ochranné známky Společenství na přihlášku národní ochranné známky - Článek 58 nařízení (ES) č. 40/94“)

(2006/C 178/60)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: TeleTech Holdings, Inc. (Denver, Colorado, Spojené státy) (zástupci: A. Gould a M. Blair, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: D. Botis, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Soudem: Teletech International SA (Paříž, Francie) (zástupci: J.-F. Adelle a F. Zimeray, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 3. března 2005 (R 497/2004-1), týkajícímu se námitkového řízení mezi TeleTech Holdings, Inc. a Teletech International SA,

Výrok usnesení

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení, s výjimkou nákladů vynaložených vedlejší účastnicí.

3)	Vedlejší účastnice nese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 171, 9. 7. 2005.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/33

Žaloba podaná dne 18. května 2006 – Glaverbel v. OHIM (vyobrazení struktury povrchu výrobků)

(Věc T-141/06)

(2006/C 178/61)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Glaverbel SA (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Möbus a T. Koerl, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 1. března 2006 (věc R 0986/2004-4) v rozsahu, v němž se rozhodnutí týká zpochybňovaných výrobků;

—

určit, že v souvislosti se zpochybňovanými výrobky byl předložený důkaz o užívání dostatečný pro prokázání rozlišovací způsobilosti získané v souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení o ochranné známce Společenství a že přihláška ochranné známky Společenství 003183068 získala rozlišovací způsobilost v souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení o ochranné známce Společenství;

—	postoupit přihlášku ochranné známky Společenství 003183068 Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), aby ji přijal a zveřejnil;

—	uložit Úřadu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka spočívající ve vyobrazení struktury povrchu výrobků pro výrobky ve třídách 19 a 21 (sklo surové nebo jako polotovar, vzorované sklo, skleněné tabule atd.) (přihláška ochranné známky Společenství 3183068)

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství pro všechny výrobky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Žalobkyně zpochybňuje rozhodnutí odvolacího senátu pouze ve vztahu k určitým výrobkům ve třídě 21. Žalobkyně v tomto ohledu uplatňuje porušení čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/33

Žaloba podaná dne 12. května 2006 – ECZG v. Komise

(Věc T-142/06)

(2006/C 178/62)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Elektrociepłownia Zielona Góra S.A. (Zielona Góra, Polsko) (zástupci: M. Powell, solicitor, C. Arhold a K. Struckmann, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Evropské komise ze dne 23. listopadu 2005 o zahájení formálního vyšetřovacího řízení ve věci státní podpory C 43/2005 (ex N 99/2005) – Uvízlé náklady Polsko, nebo jinak zrušit rozhodnutí v rozsahu, v jakém se dotýká SNE (smlouvy o nákupu elektřiny) uzavřené žalobkyní;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně je provozovatelem teplárny a elektrárny v Polsku. V napadeném rozhodnutí Komise rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení údajné nové státní podpory ve formě smluv o nákupu elektřiny uzavřených mezi výrobci elektřiny v Polsku a státním operátorem sítě „SPE“ (1).

Na podporu své žaloby žalobkyně tvrdí, že Komise neměla pravomoc zahájil formální vyšetřovací řízení týkající se opatření podpor poskytnutých před přístupem Polska k Evropské unii, které nejsou po datu přistoupení platné. Tím Komise porušila obecné právní zásady zákazu zpětné účinnosti a ochrany legitimního očekávání.

Žalobkyně dále uplatňuje, že se Komise dopustila právního a skutkového omylu tím, že opatření klasifikovala jako novou státní podporu. Zaprvé, Komise neurčila povahu opatření ve světle skutkových a právních okolností existujících v době uzavření smluv. Zadruhé, Komise nesprávné posoudila pojem hospodářského zvýhodnění ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES tím, že učinila globální přezkum veškerých smluv o nákupu elektřiny namísto individuálního přezkoumání. Zatřetí, Komise nezohlednila skutečnost, že v době, kdy byly trhy s elektřinou v členských státech otevřeny hospodářské soutěži, nemohla smlouva uzavřená žalobkyní narušit hospodářskou soutěž na společném trhu, jelikož Polsko ještě nebylo členským státem. Konečně, žalobkyně uplatňuje, že podpora není novou státní podporou, ale stávající podporou podle přístupové smlouvy i judikatury, na základě kterých podpora již poskytnutá na trhu uzavřeném hospodářské soutěži do jeho liberalizace má být od okamžiku liberalizace považována za stávající podporu. Žalobkyně dále uvádí, že Komise nepřezkoumala, zda byla dotčená smlouva po přístupu Polska k EU i nadále v platnosti.

Konečně, žalobkyně uplatňuje, že napadené rozhodnutí je nepřiměřeně odůvodněné a porušuje článek 253 ES.

(1) Státní podpora — Polsko — Státní podpora č. C 43/2005 (ex N 99/2005) — Uvízlé náklady Polsko — Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES (Úř. věst. C 52, s. 8)

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/34

Žaloba podaná dne 19. května 2006 – MTZ Polyfilms v. Rada

(Věc T-143/06)

(2006/C 178/63)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: MTZ Polyfilms (Mumbai, Indie) (zástupce: P. De Baere, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušení nařízení Rady (ES) č. 366/2006 ze dne 27. února 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1676/2001 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu polyethylentereftalátového filmu pocházejícího mimo jiné z Indie;

—	uložení Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce vyrábí polyethylentereftalátový film a vyváží jej do Evropského společenství.

Na podporu svého návrhu žalobkyně zaprvé tvrdí, že napadené nařízení porušuje čl. 2 odst. 8 a čl. 2 odst. 9 základního nařízení (1). Žalobkyně uplatňuje, že napadené nařízení vypočítává vývozní cenu žalobkyně do Společenství na základě jejích vývozních cen do třetích zemí, jelikož stávající vývozní ceny do Společenství nejsou údajně spolehlivým ukazatelem z důvodu existence minimálních dovozních cen.

Podle žalobkyně nejsou její vývozní ceny nespolehlivé ve smyslu článku 2 odst. 9 základního nařízení. Krom toho žalobkyně tvrdí, že užitá metoda není v souladu se základním nařízením, které uvádí metody, které mohou být určeny pro určení vývozní ceny. Žalobkyně uplatňuje, že čl. 2 odst. 8 a 2 odst. 9 základního nařízení se stejně použijí na taková šetřeních týkající se přezkumů, jako je sporné řízení, bez ohledu na existenci závazků.

Zadruhé žalobkyně uplatňuje porušení dohody o provádění článku VI GATT 1994 (2). Podle žalobkyně není její vývozní cena nespolehlivá ve smyslu čl. 2 odst. 1 a 2 odst. 3 této dohody. Krom toho žalobkyně uvádí, že použitá metoda není v souladu s čl. 2 odst. 1, čl. 2 odst. 3 a článkem 11 této dohody. Konečně žalobkyně uplatňuje, že čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 dohody se použijí stejně na taková přezkoumání provedená podle článku 11 dohody, jako je dotčené částečné předběžné přezkoumání.

Žalobkyně konečně uplatňuje neexistenci právního základu pro metodu použitou pro stanovení vývozních cen žalobkyně do Společenství a porušení zásady právní jistoty tím, že bylo vyvážejícím výrobcům znemožněno určit si své chování v kontextu cenového závazku.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 56, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 45).

(2) Dohoda o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 (WTO-GATT 1994) – antidumpingová dohoda (Úř. věst. L 336, s. 103).

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/35

Žaloba podaná dne 19. května 2006 – En Route International v. OHIM

(Věc T-147/06)

(2006/C 178/64)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: En Route International Limited (Berkshire, Spojené království) (zástupce: W. W. Göpfert, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu ze dne 7. března 2006 v odvolacím řízení R 352/2005-4 a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „FRESHHH“ pro výrobky tříd 29, 30 a 32 (přihláška č. 3 198 165)

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Přihlášená ochranná známka je způsobilá k zápisu; jejímu zápisu nebrání důvody pro zamítnutí zápisu podle čl. 7 odst. 1 písm. b) a c), jakož i podle čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 40/94 (1).

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/35

Žaloba podaná dne 17. května 2006 – Castellani v. OHIM – Markant Handels und Service (CASTELLANI)

(Věc T-149/06)

(2006/C 178/65)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Castellani SpA (Pontedera, Itálie) (zástupci: A. Di Maso, M. R. Di Maso, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Markant Handels und Service GmbH (Offemburg, Německo)

Návrhová žádání žalobkyně

—	Zrušit rozhodnutí prvního dovolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 22. února 2006 ve věci R 449/2005-1;

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „CASTELLANI“ pro výrobky ve třídě 33 (alkoholické nápoje s výjimkou piv, likéry, šumivá vína a Champagne) – přihláška č. 2 387 272

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: MARKANT Handels und Service GmbH

Namítaná ochranná známka nebo označení: Národní slovní ochranné známky „CASTELLUM“ pro výrobky ve třídě 33 (vína, s výjimkou šumivých vín) a „CASTELLUCA“ pro výrobky ve třídě 33 (vína)

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek v plném rozsahu

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení rozhodnutí námitkového oddělení a zamítnutí přihlášky

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. c) nařízení Rady č. 40/94, jelikož sporné ochranné známky jsou odlišné a u ochranné známky žalobkyně neexistuje nebezpečí záměny u německých spotřebitelů.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/36

Žaloba podaná dne 9. června 2006 – Aluminium Silicon Mill Products v. Komise

(Věc T-151/06)

(2006/C 178/66)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Aluminium Silicon Mill Products GmbH (Zug, Švýcarsko) (zástupci: L. Ruessmann, A. Willems, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že je žaloba přípustná;

—

určit, že napadené rozhodnutí je neplatné v rozsahu, ve kterém Komise nepřiznala obchodům prostřednictvím ASMP zacházení stejné jako obchodům v původním antidumpingovém šetření silikonu z Ruska, a nařídit Evropské komisi přepočítat v souladu s tím dumpingové rozpětí (a tedy částku, která má být vrácena);

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Nařízení Rady (ES) č. 2229/2003 (1) uložilo antidumpingové clo z dovozu silikonu od dvou ruských vyvážejících výrobců, které jsou ve vztahu k žalobkyni: Sual-Kremny-Urals LLC a ZAO Kremny. Jelikož se žalobkyně domnívala, že dumpingové rozpětí, na jehož základě byla antidumpingová cla zaplacena, bylo odstraněno, podala tři žádosti o vrácení cla s ohledem na následující dovozy.

Napadeným rozhodnutím bylo žádostem částečně vyhověno. Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí v rozsahu, ve kterém odráží úpravu provedenou bez odůvodnění, s výsledkem, že vypočtené dumpingové rozpětí je větší než úroveň de minimis, a nepovoluje vnitrostátním celním orgánům přiznat plné požadované vrácení antidumpingových cel zaplacených žalobkyní z dovozů silikonu pocházejícího z Ruska.

Na podporu svého návrhu žalobkyně zaprvé uplatňuje zjevně nesprávné posouzení a porušení nařízení Rady č. 384/96 (2) (základní nařízení), zejména čl. 11 odst. 9, jakož i porušení zásady právní jistoty. Podle žalobkyně Komise nesprávně konstatovala existenci změny okolností, vyžadující odchýlení se od metody použité v původním šetření ve vztahu k prodejům provedeným prostřednictvím žalobkyně.

Zadruhé žalobkyně uplatňuje zjevně nesprávné posouzení a porušení článku 253 ES s ohledem na posouzení existence jednotné hospodářské entity mezi žalobkyní a ruskými továrnami a úpravu provize obchodního zástupce.

Zatřetí žalobkyně uplatňuje porušení základního nařízení, pokud jde o odpočet provize obchodního zástupce a zejména čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, ve znění nařízení č. 2238/2000 (3). Podle žalobkyně se čl. 2 odst. 10 písm. i), ve znění nařízení č. 1972/2002 (4), nepoužije, jelikož dotčené řízení o vrácení by se týkalo pokračování původního řízení. Podpůrně žalobkyně uplatňuje, že Komise porušila čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení ve znění nařízení č. 1972/2002.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 2229/2003 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu silikonu pocházejícího z Ruska a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 229, s. 3; Zvl. vyd. 11/48, s. 173).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 56, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 45).

(3) Nařízení Rady (ES) č. 2238/2000 ze dne 9. října 2000, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 257, s. 2; Zvl. vyd. 11/10, s. 116).

(4) Nařízení Rady (ES) č. 1972/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 305, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 132).

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/37

Žaloba podaná dne 6. června 2006 – NDSHT Nya Destination Stockholm Hotell & Teaterpaket v. Komise

(Věc T-152/06)

(2006/C 178/67)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: NDSHT Nya Destination Stockholm Hotell & Teaterpaket AB (Stockholm, Švédsko) (zástupci: M. Merola a L. Armati, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	prohlásit žalobu za nepřípustnou;

—	zrušit napadené rozhodnutí;

—	uložit Komisi zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 ES;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení vzniklých žalobkyni.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadá rozhodnutí Komise nepokračovat ve vyšetřování stížnosti žalobkyně ve vztahu ke třem druhům podpor pro Stockholm Visitors Board AB („SVB“), a sice: roční dotace z rozpočtu města Stockholm ve prospěch SVB, pravidelná náhrada vyplácená SVB za ztráty její mateřské společnosti před zdaněním a přednostní přístup k veřejným prostředkům určeným na poskytování služeb, které obsahuje Stockholm Card. Komise došla k závěru, že uvedená opatření nejsou protiprávní podporou.

Žalobkyně tvrdí, že přijetím napadeného rozhodnutí Komise porušila několik ustanovení Smlouvy a nařízení č. 659/1999 (1).

Žalobkyně uplatňuje zaprvé, že nezahájením formálního vyšetřování Komise porušila čl. 88 odst. 3 ES, jakož i článek 4 nařízení č. 659/1999. Podle žalobkyně si Komise byla vědoma existence podpory a neměla dostatečné důkazy k určení, že všechna dotčená opatření jsou způsobilá být existující podporou.

Zadruhé žalobkyně tvrdí, že Komise nesprávně použila článek 87 ES a čl. 86 odst. 2 ES v rozsahu, v jakém určila, že náhrady za provozování činnosti poskytování turistických informací spadaly do pravidel o službách obecného hospodářského zájmu.

Zatřetí žalobkyně tvrdí, že Komise nesprávně použila články 87 ES a 88 ES, jakož i čl. 1 odst. b nařízení č. 659/1999 tím, že určila, že pokud by náhrady za provozování činnosti poskytování turistických informací byly považovány za podporu, byly by existující podporou, a nikoli protiprávní podporou, a v každém případě by byly podporou slučitelnou se společným trhem.

Začtvrté žalobkyně tvrdí, že Komise nesprávně použila čl. 87 odst. 1 a čl. 88 odst. 3 ES tím, že určila, že obchodní činnost SVB byla provozována v souladu s podmínkami trhu, a tedy nebyla financována ze státní podpory. Žalobkyně tvrdí zejména, že Komise měla zaujmout stanovisko vůči náhradám vypláceným SVB za ztráty její mateřské společnosti, zcela vlastněné městskou radou.

Konečně žalobkyně uplatňuje porušení povinnosti odůvodnění, jakož i porušení obecné zásady řádné správy tím, že doba trvání předběžného přezkoumání byla nepřiměřená.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/38

Žaloba podaná dne 13. června 2006 – European Association of Euro-Pharmaceutical Companies v. Komise

(Věc T-153/06)

(2006/C 178/68)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: European Association of Euro-Pharmaceutical Companies (Brusel, Belgie) (zástupci: W. Rehmann, M. Hartmann-Rüppel, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—	prohlásit žalobu na neplatnost za nepřípustnou;

—	zrušit rozhodnutí Komise D/201953 ze dne 10. dubna 2006, kterým se zamítají tři stížnosti EAEPC proti GlaxoSmithKline pro porušení článku 82 ES;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí Komise ve věcech COMP/38.181, 38.274 a 38.275 – EAEPC v. Glaxo Greece (Imigran, Lamictal, Severent) o třech stížnostech žalobkyně, že řecká pobočka společnosti GlaxoSmithKline porušila článek 82 ES tím, že odmítla dodávat tři výrobky, Imigran, Lamictal a Severent, řeckým farmaceutickým velkoobchodníkům, a tím omezila paralelní obchod. Napadené rozhodnutí informuje žalobkyni o tom, že věcí se zabývá řecký úřad pro hospodářskou soutěž a že Komise zamítá stížnost na základě článku 13 nařízení Rady č. 1/2003 (1).

Na podporu své žaloby žalobkyně tvrdí, že Komise porušila povinnost dostatečného odůvodnění. Podle žalobkyně není pouhý odkaz na znění článku 13 nařízení č. 1/2003 dostatečný, aby mohla stěžovatelka posoudit, zda Komise zohlednila veškeré skutečnosti a okolnosti a aby mohl soud vykonat svoji pravomoc soudního přezkumu.

Žalobkyně dále tvrdí, že Komise porušila články 211 ES a 85 ES a nařízení č. 1/2003 tím, že nepřevzala odpovědnost za věc od řeckého úřadu pro hospodářskou soutěž na základě čl. 11 odst. 6 nařízení č. 1/2003. Podle žalobkyně Komise nezohlednila, že vnitrostátní řízení trvá příliš dlouho na to, aby mohlo být dosaženo dostatečného výsledku, že stížnost vznášela nové a zásadní otázky týkající se práva hospodářské soutěže ES a vypočetla problémy existující ve více členských státech, a že Komise musí zajistit dostatečné vymáhání práva hospodářské soutěže ES.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205)

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/38

Žaloba podaná dne 5. června 2006 – Italská republika v. Komise

(Věc T-154/06)

(2006/C 178/69)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupce: Paolo Gentili, Avvocato dello Stato)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba je podána proti rozhodnutí Komise C(2006)1171 ze dne 23. března 2006 o snížení finanční pomoci z Evropského sociálního fondu (ESF) přiznané rozhodnutím C(95)2194 ze dne 28. září 1995, ve znění rozhodnutí C(2000)2862 ze dne 26. ledna 2001, pro operační program v regionu Sicílie, který je součástí rámce podpory Společenství pro strukturální pomoc Společenství, na kterou se vztahuje cíl 1 v Itálii v období 1994–1999. Napadeným rozhodnutím snížila žalovaná financování pro uvedený program o více než 115 000 000 eur z důvodu, že vnitrostátní správa neposkytla dostatečné objasnění určitých aspektů žádosti o konečnou platbu.

Na podporu svých tvrzení uplatňuje žalobkyně:

—

Porušení článku 24 nařízení Rady (EHS) č. 4253/88 ze dne 19. prosince 1988, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o koordinaci mezi činnostmi jednotlivých strukturálních fondů navzájem a mezi těmito činnostmi a operacemi Evropské investiční banky a jinými dostupnými finančními nástroji (1), z důvodu, že Komise neuplatnila snížení pomoci v důsledku „patřičného přezkoumání případu“, jak stanoví toto ustanovení. Žalovaný orgán se totiž omezil na převzetí závěrů orgánu sicilské regionální správy pro interní kontrolu, který vyjádřil pochybnosti, pokud jde o správnost řízení určitých projektů.

—	Porušení téhož ustanovení výše uvedeného nařízení, jelikož Komise založila své rozhodnutí pouze na skutečnosti, že vnitrostátní správa nepřezkoumala včas její žádosti o připomínky, aniž by ověřila skutečnou existenci nesprávností.

—

Porušení článku 23 a 24 výše uvedeného nařízení č. 4253/88, jakož i článku 8 nařízení Komise (ES) č. 2064/97 ze dne 15. října 1997, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 4253/88, pokud jde o finanční kontrolu prováděnou členskými státy u akcí spolufinancovaných strukturálními fondy (2). Žalobkyně v tomto ohledu uplatňuje, že Komise v podstatě vzala za své závěry vyjádřené vnitrostátním orgánem pro vnitřní kontrolu v prohlášení stanoveném v článku 8 nařízení č. 2064/97, i když toto prohlášení mělo pouze souhrnnou a informativní hodnotu. Komise měla naopak provést nezávislé šetření.

—

Porušení podstatných procesních náležitostí, jelikož jednak žalovaná neposkytla vnitrostátní správě dostatek času k řádnému přezkoumání dokumentace, a jednak bylo napadené rozhodnutí založeno pouze na některých aktech přijatých vnitrostátní správou v průběhu řízení a opomíjelo nejdůležitější z nich.

(1) Úř. věst. L 374, 31.12.1998, s. 1.

(2) Úř. věst. L 290, 23.10.1997, s. 1.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/39

Žaloba podaná dne 5. června 2006 – Regione Siciliana v. Komise Evropských společenství

(Věc T-156/06)

(2006/C 178/70)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Regione Siciliana (zástupce: Paolo Gentili, Avvocato dello Stato)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí,

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba směřuje proti rozhodnutí Komise K (2006) 1171 ze dne 23. března 2006 o snížení finanční podpory z Evropského sociálního fondu (ESF) poskytnuté rozhodnutím K (95) 2194 ze dne 28. září 1995, naposledy pozměněným rozhodnutím K (2000) 2862 ze dne 26. ledna 2001, ve prospěch operačního programu pro sicilský region, který spadá do podpůrného rámce Společenství pro strukturální pomoc pro cíl č. 1 v Itálii na období 1994–1999. Toto rozhodnutí bylo rovněž předmětem žaloby ve věci T-154/06, Itálie v. Komise (1).

Žalobní důvody a hlavní argumenty jsou podobné jako žalobní důvody a hlavní argumenty dovolávané v této věci.

(1) Dosud nezveřejněná v Úředním věstníku.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/41

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 15. června 2006 (druhý senát) – Mc Sweeney a Armstrong v. Komise

(Věc F-25/05) (1)

(„Obecné výběrové řízení - Oznámení o výběrovém řízení - Průvodce pro uchazeče - Nepřipuštění ke zkouškám - Požadované diplomy - Pravomoc orgánu oprávněného ke jmenování“)

(2006/C 178/76)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Dypna Mc Sweeney (Brusel, Belgie) a Pauline Armstrong (Overijse, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, X. Martin, A. Coolen, J.-N. Louis a E. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Tserepa-Lacombe a K. Herrmann, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí výběrové komise ze dne 6. a 7. září 2004, kterými se zamítá přístup žalobkyň ke zkouškám výběrového řízení EPSO/C/11/03 (Úř. věst. 2003, C 267 A, s. 1), uspořádaného s cílem vytvořit seznam úspěšných kandidátů na místa sekretářek anglického jazyka platové třídy C5/C4

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí výběrové komise ze dne 6. a 7. září 2004, kterými se zamítá přístup žalobkyň ke zkouškám výběrového řízení EPSO/C/11/03 se zrušují.

2)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 182, 23.7.2005 (věc původně zapsaná do rejstříku Soudu prvního stupně Evropských Společenství pod číslem T-184/05 a předaná Soudu pro veřejnou službu Evropské unie usnesením ze dne 15.12.2005).

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/41

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 14. června 2006 – Lebedef a další v. Komise

(Věc F-34/05) (1)

(„Pracovní prostředí - Jazyk informatických nástrojů zpřístupněných zaměstnancům Komise - Nepřípustnost - Právní zájem na podání žaloby - Akt nepříznivě zasahující do právního postavení - Vnitřní organizační opatření“)

(2006/C 178/77)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Giorgio Lebedef (Lucemburk, Lucembursko), Armand Imbert (Brusel, Belgie), Jean-Marie Rousseau (Brusel, Belgie) a Maria Rosario Domenech Cobo (Brusel, Belgie) (zástupci: G. Bounéou a F. Frabetti, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: V. Joris a P. Costa de Oliveira, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí, kterým Komise zamítla žádost žalobců o zpřístupnění informatických nástrojů v jejich mateřském jazyce nebo v jiném oficiálním jazyce Evropské unie podle jejich volby, a ne pouze v anglickém jazyce

Výrok usnesení

1)	Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

2)	Každý účastník řízení ponese své vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 193, 6.8.2005 (věc původně zapsaná u Soudu prvního stupně Evropských společenství pod číslem T-204/05, na Soud pro veřejnou službu Evropské unie převedena usnesením ze dne 15. prosince 2005).

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/42

Žaloba podaná dne 12. května 2006 – Hinderyckx v. Rada

(Věc F-57/06)

(2006/C 178/78)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Jacques Hinderyckx (Brusel, Belgie) [zástupce: J. A. Martin, advokát]

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí o nepovýšení žalobce do platové třídy B*8 v průběhu povyšovacího období 2005;

—	povýšit žalobce do platové třídy B*8;

—	uložit žalované uhradit žalobci částku 2 400 eur jako náhradu veškeré utrpěné škody;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce nastoupil do služby Evropského parlamentu dne 1. dubna 1994, byl převeden do Generálního sekretariátu Rady dne 16. července 2004 jako úředník v platové třídě B*7. Ve své žalobě napadá rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování o nepovýšení do platové třídy B*8 v rámci povyšovacího období 2005.

Žalobce se dovolává dvou žalobních důvodů, z nichž první vychází ze spojení jeho let služby v platové třídě a výtečnosti jeho výkonu v Evropském parlamentu.

V rámci svého druhého žalobního důvodu žalobce uplatňuje, že orgán oprávněný ke jmenování musí vysvětlit, jak řízení použité Poradním výborem pro povýšení zohlednilo rozdíly mezi strukturami hodnotících zpráv z Evropského parlamentu a z Rady. Krom toho žalobce tvrdí, že pro zajištění rovnosti příležitostí mezi kandidáty pocházejícími z různých orgánů musí Rada vyhotovit přesná pravidla v souladu se služebním řádem a způsobilá zaručit rovnost zacházení při srovnávacím hodnocení zásluh. Při neexistenci takových pravidel musí být Rada vedena k přijetí diskrečních rozhodnutí.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/42

Žaloba podaná dne 5. května 2006 – Mascheroni v. Komise

(Věc F-63/06)

(2006/C 178/79)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Luigi Mascheroni (Vergiate, Itálie) (Zástupci: A. Vianello a G. Orelli, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	určit a prohlásit protiprávnost chování nadřízeného žalobce;

—	určit a prohlásit škodlivý charakter takového chování a existenci závažné újmy, která v důsledku toho žalobci vznikla;

—	prohlásit existenci práva žalobce na to, aby mu Společenství poskytlo pomoc v řízeních, která zahájí před vnitrostátním soudem v souvislosti se vzniklými újmami;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby žalobce uplatňuje, že chování jeho nadřízeného bylo posouzeno orgánem oprávněným ke jmenování (OOJ) na základě neprokázaných tvrzení. Orgán oprávněný ke jmenování mimoto porušil některé právní zásady, jako zásadu zákazu diskriminace, proporcionality, neexistence zneužití pravomoci, nestrannosti, objektivity, soudržnosti, spravedlivého posouzení a rozumného uvážení.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/43

Žaloba podaná dne 16. června 2006 – Kyriazi v. Komise

(Věc F-66/06)

(2006/C 178/80)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Kalliopi Kyriazi (Clabecq, Belgie) (zástupce: E. Boigelot, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí ze dne 12. září 2005 o jmenování žalobkyně úřednicí ve zkušební době se zařazením do platové třídy C*1, stupeň 2 a všechna následná nebo k tomu se vztahující opatření, jako například rozhodnutí zrušit její příspěvek sekretářky a po jmenování jí ho znovu nepřiznat;

—	zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování (OOJ) ze dne 6. března 2006 o zamítnutí stížnosti, kterou se žalobkyně domáhala zrušení výše uvedeného rozhodnutí;

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně, úspěšná účastnice interního výběrového řízení KOM/PC/04 o přestupu do vyšší kategorie byla v době svého zápisu do seznamu úspěšných kandidátů tohoto výběrového řízení a až do 31. července 2004 dočasnou zaměstnankyní Komise v platové třídě C*2 (dřívější platová třída C5). Poté pracovala do 1. listopadu 2004 u téhož orgánu jako dočasně zastupující zaměstnanec, načež byla znovu zaměstnána jako dočasný zaměstnanec a zařazena do platové třídy C*1, aniž by jí byl přiznán příspěvek sekretářky, který pobírala na základě předcházející smlouvy. Dne 16. dubna 2004 byla jmenována úřednicí ve zkušební době se stejným zařazením.

Na podporu své žaloby žalobkyně uvádí, že správa porušila čl. 31 odst. 1 a čl. 25 druhý pododstavec služebního řádu, jakož i články 5 a 18 přílohy XIII služebního řádu. Krom toho uplatňuje porušení podstatných formálních náležitostí a porušení ustanovení o oznámení výběrového řízení, jakož i porušení několika obecných právních zásad, zejména zásady legitimního očekávání, zásady právní jistoty, zásady řádné správy a zásady rovného zacházení.

Žalobkyně se kromě toho domnívá, že nařízení Rady (ES, Euratom) č. 723/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se mění služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství (1) je v části, která zavádí čl. 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu, protiprávní, pokud ho orgán OOJ vykládá jako oprávnění zařadit žalobkyni za porušení ustanovení článku 31 služebního řádu a několika právních zásad do platové třídy C*1, stupeň 2.

(1) Úř. věst. L 124, 27.4.2004, s. 1.

29.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 178/43

Žaloba podaná dne 16. června 2006 – Lesniak v. Komise

(Věc F-67/06)

(2006/C 178/81)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Christophe Lesniak (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a E. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobce

—	určit protiprávnost článku 12 přílohy XIII služebního řádu;

—	zrušit rozhodnutí ze dne 8. srpna 2005 o jmenování žalobce úředníkem Evropských společenství, v části, ve které stanoví jeho zařazení do platové třídy A*6, platového stupně 2, a nabytí účinnosti jeho let odsloužených v platovém stupni dne 1. září 2005;

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce, úspěšný uchazeč výběrového řízení PE/99/A, jehož oznámení bylo zveřejněno v době platnosti starého služebního řádu, v té době dočasný zaměstnanec v platové třídě A6 (nyní A*10), byl po vstupu v platnost nového služebního řádu přijat jako úředník a zařazen do platové třídy A*6.

Vedle uplatňovaných žalobních důvodů, které se velmi podobají žalobním důvodům uplatňovaným ve věci F-12/06 (1), žalobce tvrdí, že mu Komise podle čl. 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu měla poskytnout stejné zařazení, které měl jako dočasný zaměstnanec. Podle žalobce má totiž být toto ustanovení použito rovněž na úspěšné uchazeče otevřených výběrových řízení.

(1) Úř. věst. C 86, 8.4.2006, s. 48.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 178

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 49 29. července 2006

	III Oznámení
2006/C 178/2	Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 165, 15.7.2006	45