21.7.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 170/1

I–IX

1–7

1–3

4–5

6–7

8–11

8

9–10

11

12–44

12–21

12–15

16–17

18

19–21

22–26

22–23

24–26

27–39

27–33

34

35

36–39

40–44

40–43

44

45–49

50–54

BRR

Úřad pro obnovu a rekonstrukci

DIPECHO

Připravenost na katastrofu v GŘ ECHO

ECHO

Úřad pro humanitární pomoc Evropského společenství

EU

Evropská unie (EU)

FAFA

Finanční a správní rámcová dohoda

FPA

Rámcová dohoda o partnerství

GAM

Hnutí za svobodný Aceh

GŘ ECHO

Generální ředitelství pro humanitární pomoc

HIC

Humanitární informační středisko

LRRD

Návaznost základní pomoci, obnovy a rozvoje

LTTE

Tygři osvobození tamilského Ílámu

MIC

Monitorovací a informační středisko

NGO

Nevládní organizace

OSN

Organizace spojených národů

TEC

Koalice pro hodnocení cunami

UNDAC

Hodnocení katastrof a koordinace při OSN

UNOCHA

Úřad OSN pro koordinaci humanitární činnosti

I.

Zemětřesení u západního pobřeží severní Sumatry, k němuž došlo 26. prosince 2004, vyvolalo masivní cunami, která zapříčinila rozsáhlou devastaci v mnoha zemích podél pobřeží Indického oceánu a způsobila smrt více než 200 000 osob. Mezinárodní společenství reagovalo štědře nabídkou pomoci v hodnotě přesahující 5 miliard EUR (viz body 1 až 3).

II.

Pro reakci na humanitární krize má Evropská komise zvláštní generální ředitelství – generální ředitelství pro humanitární pomoc (GŘ ECHO). GŘ ECHO neposkytuje pomoc přímo, ale prostřednictvím svých partnerů, k nimž patří nevládní organizace (NGO) a mezinárodní organizace, včetně Organizace spojených národů (OSN) a Červeného kříže. Po cunami poskytlo GŘ ECHO finanční prostředky na humanitární pomoc ve výši 123 milionů EUR (viz body 4 až 6).

III.

Audit Účetního dvora zkoumal humanitární pomoc Komise v reakci na cunami na základě prověřování dokumentace, pohovorů, návštěv na místě a přezkumu jiných auditů a hodnocení. V souladu s mandátem GŘ ECHO sem spadá reakce na tuto mimořádnou událost a část krátkodobých prací na obnově, nikoliv však dlouhodobější rekonstrukce. Tato zpráva se zabývá následujícími hlavními otázkami (viz body 8 až 11):

IV.

Postupy Komise umožnily reagovat na katastrofu rychle. Již v den katastrofy byly poskytnuty 3 miliony EUR a během následujících pěti dní pak ještě 20 milionů EUR. Dalších 80 milionů EUR bylo poskytnuto v únoru 2005, v prosinci 2005 následovalo 20 milionů EUR; celková částka se tak dostala na 123 milionů EUR. Velká míra poskytnutých finančních prostředků se ukázala jako přiměřená, zvláště s ohledem na přechodnou fázi mezi základní pomocí a rekonstrukcí, která byla delší, než se původně očekávalo (viz body 12 až 15).

V.

GŘ ECHO pracovalo na Srí Lance na projektech, které se zaměřovaly na populaci zasaženou konfliktem, již před cunami. Po cunami se GŘ ECHO rozhodlo spolupracovat na Srí Lance se svými stávajícími partnery, kteří dobře znali tamní situaci, což mu umožnilo financovat relevantní projekty v době, kdy byla oblast, do níž přijel značný počet nových nevládních organizací, zahlcena humanitárními pracovníky a nadměrným množstvím finančních prostředků. Před cunami nemělo generální ředitelství ECHO v provincii Aceh v terénu žádné zastoupení. Kvůli obtížné dostupnosti a nedostatku spolehlivých informací byly některé z prvních návrhů projektů standardní reakcí na mimořádnou situaci. Pozdější projekty předkládané po únoru 2005 již vycházely se spolehlivějšího zhodnocení potřeb (viz body 16 až 21).

VI.

GŘ ECHO podporovalo koordinační roli OSN a poskytlo finanční prostředky na řešení nedostatku spolehlivých a přesných informací o potřebách. Příjezd velkého počtu humanitárních organizací, často se značnými finančními prostředky ze soukromých zdrojů, obtíže s koordinací ještě zkomplikoval, což vedlo k výkyvům v míře a kvalitě poskytované pomoci. Pokud jde o soulad s postupem ostatních útvarů Komise, koordinace byla dobrá a zajistila hladký přechod mezi krátkodobou základní pomocí a dlouhodobější rekonstrukcí. Koordinace GŘ ECHO a mechanismu civilní ochrany, který je v gesci generálního ředitelství pro životní prostředí a odpovídá za koordinaci pomoci členských států v oblasti civilní ochrany, byla však jak v Indonésii, tak na Srí Lance problematická (viz body 22 až 26).

VII.

Systém GŘ ECHO pro sledování a kontrolu projektů zahrnuje monitorovací návštěvy terénních odborníků a referentů, zprávy partnerů, návštěvy zaměstnanců útvaru pro finance a audit GŘ ECHO přímo na místě, kontroly před provedením konečné platby a pozdější externí audity. Postupy obecně umožňovaly modifikovat projekty tak, aby odpovídaly měnícím se potřebám. Je zde však ještě prostor pro vývoj srovnávacích informací o nákladech, poskytování většího množství podrobných údajů o organizačních záležitostech a kvantifikaci dosažení projektových výstupů (viz body 27 až 39).

VIII.

Projekty financované Komisí byly realizovány, i když v některých případech nedosáhly projektové výstupy kvůli inflaci a obtížím se získáváním zboží a najímáním kvalifikovaných pracovních sil plánované úrovně. Projekty řízené partnery GŘ ECHO přispěly k pokrytí základních potřeb populace: přístřeší, potravin, vody a hygienických zařízení, zdraví, psychosociální podpory, péče o děti a rodinu a telekomunikací. Komise rovněž financuje projekty zaměřené na podporu připravenosti na katastrofy. Práce na auditu potvrdila zjištění vyplývající z ostatních hodnocení, tj. že základní pomoc byla účinná, i když špatně koordinovaná. Velká míra finančních prostředků poskytnutá generálním ředitelstvím ECHO pomohla vysoce kvalitními zásahy překlenout přechodnou fázi mezi základní pomocí a rekonstrukcí a financovat rekonstrukční projekty s orientací na rozvoj. Pokud však jde o dosažené příjemce, byly projekty Komise v některých případech méně úspěšné, než se původně plánovalo, především z důvodu nepřesného zhodnocení potřeb. Zvláště složka projektu agentury OSN v provincii Aceh orientovaná na vodu a hygienická zařízení dosáhla jen na 100 000 osob, což odpovídá pouze 5 % z původně zamýšlených 2 milionů příjemců (viz body 40 až 44).

IX.

Doporučení vyslovená na základě připomínek Účetního dvora:

1.

Zemětřesení u západního pobřeží severní Sumatry, k němuž došlo 26. prosince 2004, vyvolalo masivní cunami, která zapříčinila rozsáhlou devastaci v mnoha zemích podél pobřeží Indického oceánu a způsobila smrt více než 200 000 osob. Nejhůře byla postižena indonéská provincie Aceh, v níž zemřelo nebo se pohřešuje více než 160 000 osob a počet vysídlených osob přesáhl půl milionu. Na Srí Lance, která je druhou nejhůře postiženou zemí, zemřelo nebo se pohřešuje přibližně 35 000 lidí a počet vysídlených osob dosáhnul půl milionu. Dopad cunami shrnuje mapa v příloze.

2.

Vlády i jednotlivci reagovali s ohromující štědrostí. Do ledna 2006 dosáhla globální míra humanitární pomoci v reakci na cunami 5,1 miliardy EUR, přičemž 3,4 miliardy EUR (67 %) z této částky pocházelo od soukromých dárců (1). Celkem bylo, včetně dlouhodobější pomoci na rekonstrukci, přislíbeno více než 11 miliard EUR (2).

3.

Cunami zasáhly provincii Aceh a Srí Lanku v době přetrvávajících dlouhodobých konfliktů mezi vládou a separatistickými organizacemi. V provincii Aceh si třicetiletý konflikt mezi indonéskou vládou a Hnutím za svobodný Aceh (GAM) vyžádal 15 000 životů. Na Srí Lance vedou s přestávkami od roku 1983 Tygři osvobození tamilského Ílámu (LTTE) s vládou válku, která již stála 60 000 lidských životů. Odhaduje se, že po třech letech příměří a návratu 400 000 osob do jejich místa původu se zde stále nachází 400 000 vysídlených osob.

4.

Pro reakci na humanitární krize má Evropská komise zvláštní generální ředitelství, GŘ ECHO. Mandát GŘ ECHO je definován v nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (3) a zahrnuje záchranu a ochranu života během ohrožení, provádění krátkodobé obnovy, pomoc postiženým dosáhnout minimální úrovně soběstačnosti s přihlédnutím, pokud je to možné, k cílům dlouhodobého vývoje a zajištění připravenosti na rizika přírodních katastrof.

5.

EU v průměru poskytuje každoročně na humanitární pomoc finanční prostředky v řádu 600 milionů EUR. Ačkoliv nařízení Rady (ES) č. 1257/96 o humanitární pomoci umožňuje Komisi provádět humanitárních pomoc přímo, v praxi GŘ ECHO pověřuje prováděním pomoci své partnery, k nimž patří nevládní organizace (NGO) a mezinárodní organizace (např. Mezinárodní výbor Červeného kříže, Mezinárodní organizace pro migraci a organizace spadající pod OSN). Role a odpovědnosti nevládních organizací a mezinárodních organizací (kromě OSN), které byly vyhodnoceny jako vhodní partneři, jsou definovány v rámcových dohodách o partnerství (FPA). Obecný právní rámec upravující vztahy mezi GŘ ECHO a agenturami OSN je definován ve finanční a správní rámcové dohodě (FAFA).

6.

Jako doplněk zásahu GŘ ECHO se při odezvě na cunami uplatnily i jiné nástroje Komise, v úvodní fázi i mechanismus civilní ochrany Společenství, který byl zřízen rozhodnutím Rady č. 2001/792/ES ze dne 23. října 2001 (4) a spadá do gesce generálního ředitelství pro životní prostředí. Mechanismus civilní ochrany ustavil prostřednictvím svého monitorovacího a informačního střediska (MIC) týmy odborníků a vyslal je do oblasti postižené cunami, aby zde pomohli zhodnotit situaci a koordinovat přísun a rozdělování pomoci v oblasti civilní ochrany poskytnuté členskými státy.

7.

Dlouhodobější obnova, rekonstrukce a základní pomoc spadají do pravomocí generálního ředitelství pro vnější vztahy (GŘ Relex) a Úřadu pro spolupráci Europeaid (GŘ Aidco), zatímco GŘ ECHO odpovídá za humanitární odezvu, jež spočívá v naléhavé pomoci a krátkodobé obnově. Šedou zónu mezi krátkodobou pomocí a dlouhodobějším rozvojem řeší postup pro návaznost základní pomoci, obnovy a rozvoje (Linking Relief, Rehabilitation and Development, LRRD) (5). Mechanismus rychlé reakce, který byl ustaven nařízením Rady (ES) č. 381/2001 ze dne 26. února 2001 (6) a spadá do gesce GŘ Relex, je navržen tak, aby tomuto procesu napomáhal tím, že vytvořením podmínek, za nichž lze usilovat o dlouhodobější rozvoj, umožní Komisi rychle a pružně reagovat na krizové situace.

8.

Vzhledem k velké míře finančních prostředků, které poskytly orgány i jednotlivci v souvislosti s odezvou na cunami, a vzhledem k zájmu, jenž v tomto směru vyjádřil Evropský parlament a Rada, se Účetní dvůr rozhodl provést audit humanitární reakce EU.

9.

Audit se svým rozsahem omezuje na humanitární pomoc Komise. V souladu s mandátem GŘ ECHO sem spadá reakce na tuto mimořádnou událost a část krátkodobých prací na obnově, nikoliv však dlouhodobější rekonstrukce. Finanční rozhodnutí související s rozsahem auditu jsou uvedena v tabulce 1. Audit také prověřil subjekty na periferii ECHO, např. mechanismus civilní ochrany, v případech, kdy měly dopad na humanitární reakci GŘ ECHO.

10.

Klíčové otázky, jimiž se tato zpráva zabývá, aby z nich vyvodila přínosné ponaučení pro případ budoucích rozsáhlých katastrof:

11.

Audit vycházel z prověřování dokumentace, pohovorů, návštěv na místě a přezkumu jiných auditů a hodnocení. Systémy řízení, sledování a kontroly GŘ ECHO byly hodnoceny na ústřední úrovni a provázely je návštěvy kanceláří GŘ ECHO v terénu, návštěvy partnerů a projektů na Srí Lance a v Indonésii. Projekty a partnery, kteří byli navštíveni na místě, uvádí tabulka 2. Projekty pro návštěvy na místě se vybíraly podle kritérií zohledňujících sektor, místo, částku, fázi realizace a druh partnera s cílem získat přiměřeně souhrnnou představu o situaci. Projekty, které na místě ověřoval útvar pro finance a audit GŘ ECHO, již navštíveny nebyly.

12.

V roce 2001 (7) přijala Komise postupy pro zefektivnění rozhodování o humanitární pomoci, které generálnímu řediteli GŘ ECHO dávají pravomoc rozhodnout o poskytnutí primární mimořádné humanitární pomoci na dobu tří měsíců, a to až do výše 3 milionů EUR. Komisaři odpovědnému za humanitární pomoc byla udělena pravomoc přímo přijímat mimořádná rozhodnutí o operacích v délce až šesti měsíců až do výše 30 milionů EUR. Tyto postupy spolu se systémem trvalého pokrytí během svátků a dovolených generálního ředitelství ECHO umožnily Komisi na cunami rychle zareagovat. Primární mimořádné rozhodnutí o 3 milionech EUR na dobu tří měsíců padlo 26. prosince 2004, tj. v den, kdy došlo ke katastrofě. Toto rozhodnutí se týkalo mimořádné reakce na potřebu přístřeší, nepotravinové pomoci a zdravotnických potřeb, jež měla poskytnout Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Po něm následovalo rozhodnutí o 10 milionech EUR pro Srí Lanku a Maledivy z 30. prosince 2004 a další rozhodnutí o 10 milionech EUR pro Indonésii z 31. prosince 2004, obě na dobu šesti měsíců, čímž se celková výše pomoci dostala na 23 milionů EUR.

13.

Dne 6. ledna 2005 na Konferenci o pomoci oblastem postiženým cunami v Jakartě Komise přislíbila na humanitární pomoc dalších 100 milionů EUR, a proto žádala tuto částku od rozpočtového orgánu (Parlament a Rada). Tato částka byla schválena dne 19. ledna 2005, což umožnilo přijmout rozhodnutí o 80 milionech EUR dne 9. února 2005 a rozhodnutí o 20 milionech EUR dne 15. prosince 2005. Obě rozhodnutí se vztahují na dobu 18 měsíců.

14.

Prvních 23 milionů EUR bylo použito na financování mimořádných činností, včetně zdravotní péče, zdravotnických potřeb, přístřeší, systémů včasného varování před epidemiemi, bezpečné vody a hygienických zařízení, potravinové pomoci, psychosociální pomoci, ochrany dětí a logistické podpory, např. satelitních telefonních služeb. Z následných rozhodnutí o 80 milionech EUR a 20 milionech EUR se financuje krátkodobá obnova, včetně nouzových a dočasných přístřeší, přesídlení interně vysídlených osob, obnovy živobytí, bezpečnosti potravin, vodních zdrojů a hygienických zařízení, logistické a technické podpory a prevence katastrof. Obrázky v této zprávě ilustrují různé typy pomoci financované generálním ředitelstvím ECHO.

15.

Zásady dobrého dárcovství na humanitární účely dohodnuté ve Stockholmu v červnu 2003 stanoví, že finanční prostředky na humanitární pomoc by se měly přidělovat v míře přiměřené potřebám a na základě zhodnocení těchto potřeb. Po cunami však nebylo možné na základě dostupných informací skutečné potřeby určit, a bylo tedy důležité najít rovnováhu mezi potřebou jednat na základě dostatečných informací a nutností reagovat rychle. Za této nejisté situace dala Komise svým příslibem najevo své odhodlání pomoci a velká míra poskytnutých finančních prostředků se posléze ukázala být přiměřená, částečně díky těmto faktorům:

Rámeček 1Velká míra poskytnutých finančních prostředků umožňuje reagovat s ohledem na stávající konfliktyOzbrojený konflikt na Srí Lance vedl v letech 1983 až 2002 k vysídlení 800 000 osob. Po příměří z února 2002 začala masivní vlna návratů. V době, kdy koncem roku 2004 udeřila cunami, dosáhl počet navrátilců 400 000. Přímo zasaženo cunami však bylo pouze 15 % populace postižené tímto konfliktem, a tito lidé tedy mohli těžit ze štědré odezvy dárců na cunami. Množství pomoci poskytnuté populaci zasažené cunami bylo mnohem větší než pomoc poskytnutá v téže oblasti populaci postižené konflikty. Například náklady na dočasné přístřeší se v případě cunami pohybovaly kolem 450 EUR, oproti tomu u dočasných přístřeší poskytnutých v souvislosti s konflikty to bylo 125 EUR. Měsíční potravinová pomoc pro rodinu postiženou cunami byla 70 EUR, rodiny postižené konfliktem dostávaly 10 EUR. Tato diskriminace byla předmětem odporu a zdrojem napětí mezi jednotlivými komunitami.Komise, aby se vyhnula diskriminaci zranitelných osob, které byly vysídleny ještě před cunami, upravila v srpnu 2005 rozhodnutí o 80 milionech EUR tak, aby zahrnulo i populaci postiženou konfliktem, která žije v oblastech zasažených cunami.

16.

GŘ ECHO, které celou záležitost koordinovalo s OSN a ostatními dárci, se rozhodlo pracovat se stávajícími partnery převážně na severu a východě Srí Lanky, kde pracovalo s populací postiženou tamním konfliktem od roku 1994, tedy ještě před cunami. Tato dohoda umožnila GŘ ECHO financovat realizaci relevantních projektů v době, kdy byla oblast zahlcena humanitárními pracovníky, k dispozici bylo nadměrné množství finančních prostředků a dorazila řada nových nevládních organizací s finančními prostředky ze soukromých zdrojů, odhodlaná začít v regionech přesycených pomocí nové projekty.

17.

Na rozdíl od situace na Srí Lance nemělo generální ředitelství ECHO dříve v provincii Aceh žádné zastoupení, protože vstup mezinárodních pracovníků humanitárních organizací (s výjimkou několika zástupců agentur OSN a Červeného kříže) nebyl za výjimečného stavu vyhlášeného indonéskou vládou povolen. Po cunami byl s platností od 28. prosince 2004 umožněn do provincie Aceh volný přístup. Generální ředitelství ECHO proto vybralo partnery schopné okamžitě začít s prací v terénu, kteří disponovali odbornými znalostmi v různých oblastech zamýšlené pomoci, např. agentur OSN v oblasti ochrany dětí, dodávek vody, zajištění hygienických zařízení a v oblasti zdraví. Všechny příslušné dohody s partnery související se dvěma mimořádnými rozhodnutími, každé v hodnotě 10 milionů EUR, byly v případě Srí Lanky podepsány do 18. ledna 2005 a v případě Indonésie do 27. ledna 2005.

18.

Velká míra dostupných finančních prostředků z mezinárodních zdrojů poskytnutých v reakci na cunami překročila absorpční kapacitu některých partnerů (viz rámeček 2). Na Srí Lanku a do Indonésie dorazily humanitární organizace se značnými finančními prostředky ze soukromých zdrojů. Na Srí Lanku jich přijelo více než 360, v případě Indonésie jejich počet překročil 450. Soupeření o zdroje podnítilo inflaci a ztížilo získávání zboží a najímání kvalifikovaných pracovních sil. Zpráva Úřadu pro obnovu a rekonstrukci (BRR (8)) rok po cunami popisuje, jak v průběhu roku 2005 vzrostly ceny a mzdy v provincii Aceh o 30 až 40 %.

Rámeček 2Obecný kontext situace, kdy prostředky přesahují finanční potřeby partnerůNa Srí Lance neměli z důvodu velké míry finančních prostředků ze soukromých zdrojů někteří stávající partneři GŘ ECHO kapacitu absorbovat finanční prostředky poskytnuté Komisí. Například s jednou nevládní organizací byl dohodnut pouze projekt v hodnotě 570 000 EUR, ačkoliv GŘ ECHO původně mělo v úmyslu přidělit této organizaci 1 milion EUR z celkové částky 10 milionů EUR příslušného rozhodnutí. Navzdory tom, že tato nevládní organizace své kapacity na Srí Lance po cunami rozšířila, nepodala v kontextu rozhodnutí o 80 milionech EUR žádný návrh. Od října 2005 tedy GŘ ECHO pracovalo na Srí Lance se čtyřmi novými partnery (z celkového počtu 21 partnerů).Jedna z agentur OSN neměla v Indonésii dostačené kapacity, aby mohla během šesti měsíců prováděcího období mimořádného rozhodnutí vyčerpat veškeré prostředky Komise. Řada obvyklých partnerů GŘ ECHO návrhy na projekty v Indonésii vůbec nepodala, protože finanční prostředky, které tyto organizace obdržely od jiných dárců, již překročily jejich absorpční kapacitu.Tuto analýzu týkající se nedostatku kapacity absorbovat dostupné finanční prostředky dále potvrdil i postoj jedné z nevládních organizací, která zdůrazňuje, že její program by měl vycházet pouze z potřeby, nikoliv z touhy utratit nadbytečné finanční prostředky. I když přestala přijímat finanční prostředky pro oběti cunami do týdne pro katastrofě, obdržela 110 milionů EUR, přičemž náklady na provoz programů na pomoci obětem cunami na rok 2005 činily 25 milionů EUR. Dárci byli požádáni, aby se zřekli omezení týkajících se užití darů tak, aby mohly být využity pro jiné krizové situace, a 99 % dárců souhlasilo. Do konce roku 2005 byly dary v hodnotě 65 milionů EUR původně určené pro osoby postižené cunami využity k pokrytí potřeb jinde, například při potravinové krizi v Nigérii, pro konflikt v Dárfúru a zemětřesení v Pákistánu.

19.

Koncepce řízení projektového cyklu GŘ ECHO zdůrazňuje důležitost plánování projektu, návrhu a analýzy potřeb, aby projekt splnil potřeby cílové skupiny. Projektové návrhy předložené partnery před jejich schválením analyzoval terénní odborník (9) GŘ ECHO a rovněž příslušný referent v Bruselu. Díky rozhodnutí GŘ ECHO pracovat na Srí Lance se stávajícími partnery byly projektové návrhy připraveny organizacemi, jež tuto zemi znají a jež zde měly takovou pozici, která jim umožnila provést zhodnocení potřeb (viz rámeček 3). Někteří partneři zahrnuli zhodnocení potřeb do samotného projektu.

Rámeček 3Partneři na Srí Lance zde měli pozici vhodnou pro přípravu projektových návrhůJedna organizace Červeného kříže měla výborné předpoklady pro přípravu projektu psychosociální podpory, protože od roku 2003 v severní provincii Jaffna podporovala srílanskou společnost červeného kříže při realizaci programu psychosociální podpory se zaměřením na osoby, které byly v důsledku konfliktu interně vysídleny; tento projekt podporovala i Komise.Jedna nevládní organizace měla přímo na Srí Lance silný tým a díky tomu, že zde byla přítomna po dobu více než dvaceti let trvání konfliktu, disponovala dobrou znalostí prostředí.Jiná nevládní organizace již byla přítomna ve východní části Srí Lanky. Prováděla zde projekt financovaný GŘ ECHO související s místním konfliktem.

20.

V Indonésii bylo v době těsně po cunami kvůli obecného chaosu a nedostatku spolehlivých informací přesné hodnocení potřeb velmi obtížné. Nepřístupnost postižených oblastí převážně z důvodů rozsáhlé destrukce a částečně také kvůli bezpečnostní situaci zpomalila nasazení humanitárních organizací v terénu. Většina organizací se usídlila na západním pobřeží Sumatry až koncem ledna, což mělo dopad na kvalitu a včasnost hodnocení potřeb. Některé návrhy projektů financovaných z mimořádného rozhodnutí o 10 milionech EUR byly standardním návrhem reagujícím na mimořádnou situaci spíše než odezvou na konkrétní zjištění vycházející z přesnějšího hodnocení potřeb. V červnu 2005 Úřad OSN pro koordinaci humanitární činnosti (UNOCHA) pořádal regionální workshop o zkušenostech s cunami, jenž zdůraznil nedostatek dialogu s komunitami o naléhavé a základní pomoci, kterou humanitární organizace poskytují jako celek.

21.

Hodnocení potřeb u projektů schválených od února 2005 byla spolehlivější díky větší dostupnosti informací a skutečnosti, že bylo více času na přípravu návrhů. Jedna nevládní organizace například při přípravě projektu na výstavbu člunů v provincii Aceh úzce spolupracovala s místní komunitou a podařilo se jí navrhnout projekt, který splňuje potřeby příjemců.

22.

Úřad OSN pro koordinaci humanitární činnosti (UNOCHA) se za podpory ostatních agentur OSN pro různé relevantní sektory chopil role koordinátora činností humanitárních agentur. Ve snaze o účelnou koordinaci se však OSN potýkala s těmito obtížemi:

Rámeček 4GŘ ECHO rozpoznalo existenci problémů s koordinací a pracovalo na jejich řešeníStrategií GŘ ECHO v Indonésii a na Srí Lance byla podpora koordinační role OSN. V této souvislosti GŘ ECHO poskytlo 1 milion EUR na podporu humanitárního informačního střediska (HIC) UNOCHA, aby tak poskytlo informační nástroje pro plánování, provádění a monitorování humanitární pomoci. Společné hodnocení humanitárního informačního střediska provedené UNOCHA a ECHO v dubnu 2005 vyústilo v doporučení, která měla středisku pomoci nabízet komplexní přehled o humanitární odezvě a upozorňovat na mezery v potřebách.V provincii Aceh poskytlo GŘ ECHO jedné nevládní organizaci finanční prostředky na sběr dat o interně vysídlených osobách a na jejich integraci v rámci humanitárního informačního střediska.Na Srí Lance financovalo GŘ ECHO projekt zřízení centrální databáze dárců realizovaný jednou mezinárodní organizací, jehož cílem bylo řešit problém nedostatku jasných informací. Ačkoliv byl tento projekt původně iniciován Střediskem pro národní operace, které ustavila srílanská vláda k řízení odezvy na cunami, nedostalo se mu podpory vládních agentur, které od února 2005 převzaly odpovědnost za naléhavou a základní pomoc. Práce na databázi byla tedy zastavena až do září 2005, kdy se pod vedením srílanské vlády začalo s registračním procesem.

23.

V důsledku obtíží s koordinací existovaly v míře a kvalitě pomoci poskytované mezinárodním společenstvím výrazné rozdíly. Zpráva Červeného kříže o světových katastrofách za rok 2005 popisuje, jak byly některé komunity v provincii Aceh zahlceny pomocí, zatímco jiným se pomoci nedostávalo. V Indonésii došlo k nadměrnému poskytnutí zdravotnické pomoci, na Srí Lance to byly čluny; někdy tato pomoc nebyla dostatečně úplná, např. rybářské čluny bez rybářských sítí. Navíc v prosinci 2005, tj. rok po katastrofě, žilo v provincii Aceh ještě asi 67 000 lidí ve stanech.

24.

Mechanismus civilní ochrany vyslal do oblastí nejvíce postižených cunami týmy odborníků, aby zde pomohly zhodnotit situaci a koordinovat přísun a rozdělování pomoci v oblasti civilní ochrany poskytnuté členskými státy. V memorandu o porozumění mezi GŘ ECHO a generálním ředitelstvím pro životní prostředí z 16. března 2003 se uvádí, že posílená koordinace civilní ochrany a zásahů v oblasti humanitární pomoci jak na úrovni ústředí, tak v terénu je pro dosažení koherentních synergií akcí Společenství prvořadá. Postupy by měly zajišťovat vzájemnou výměnu informací ve všech fázích krize; setkání GŘ ECHO a týmu pro koordinaci civilní ochrany v terénu by měla zajistit, aby se jejich činnosti vzájemně doplňovaly. Ani na Srí Lance, ani v Indonésii však nebyla koordinace mechanismu civilní ochrany a humanitární pomoci dostatečná.

25.

Výbor pro humanitární pomoc ze dne 27. ledna 2005 se zaměřil na nedostatky v koordinaci mezi GŘ ECHO a monitorovacím a informačním střediskem (MIC) pro civilní ochranu a konstatoval, že MIC se neomezil jen na činnosti související s civilní ochranou, ale rozšířil svou působnost i na humanitární pole, což je nad rámec jeho role, a vytvořil tak dojem, že koordinuje veškerou pomoc EU (11).

26.

Pokud jde o návaznost fáze rekonstrukce, GŘ ECHO pracuje s ostatními útvary Komise na zajištění hladkého a účelného přechodu mezi krátkodobou základní pomocí a dlouhodobější rekonstrukcí. Velká míra finančních prostředků poskytnutých generálním ředitelstvím ECHO pomohla překlenout přechodnou fázi mezi základní pomocí a rekonstrukcí, která byla delší, než se původně očekávalo (viz bod 15a)). Strategie návaznosti základní pomoci, obnovy a rozvoje (LRRD) v Indonésii a na Srí Lance zahrnuje rovněž využití mechanismu rychle reakce, který zajišťuje satelitní snímky škod způsobených cunami, jež mohou být užitečné pro plánování rekonstrukce a připravenost na katastrofy. Mechanismus rychlé reakce rovněž pomáhal financovat vyjednávací iniciativy, které v srpnu 2005 vedly k mírové dohodě mezi indonéskou vládou a Hnutím za svobodný Aceh (GAM), a tím posílil základy úsilí o rekonstrukci.

27.

Při sledování a kontrole provádění projektů se GŘ ECHO spoléhá na tyto mechanismy:

28.

Terénní odborníci GŘ ECHO prováděli monitorovací návštěvy projektů realizovaných partnery s cílem zajistit relevantnost, včasnost a účinnost jejich realizace. Na základě monitorovacích návštěv je možné na místní úrovni nebo na úrovni ústředí podniknout příslušné kroky. Například monitorovací zpráva k jednomu programu psychosociální podpory na Srí Lance z dubna 2005 zdůraznila problémy s náborem místních pracovníků. Referent GŘ ECHO v Bruselu tedy kontaktoval ústředí příslušného Červeného kříže, aby se ujistil, že bude podepsáno memorandum o porozumění se Srílanským červeným křížem, které umožní nábor místních pracovníků pro další fázi projektu.

29.

Po cunami z 26. prosince 2004 dorazili pracovníci GŘ ECHO na Srí Lanku 27. prosince 2004 a do indonéské Jakarty 28. prosince 2004. Do provincie Aceh přijeli první odborníci GŘ ECHO 1. ledna 2005. GŘ ECHO přesunulo ve fázi prvotní odezvy na cunami v rámci pomoci technickou podporu z jiných regionů, například z Jižní Ameriky, Afriky a Středního východu. Potřeba stálých terénních odborníků byla zjištěna v lednu 2005 a do dubna 2005 byli již tito lidé rozmístěni v provincii Aceh. Po cunami se Komise zavázala zvýšit počet terénních odborníků GŘ ECHO z 69 na 150 (12). Na Srí Lance bylo u devíti projektů financovaných z mimořádného rozhodnutí o 10 milionech EUR provedeno 23 monitorovacích návštěv. V Indonésii bylo u deseti projektů financovaných z mimořádného rozhodnutí o 10 milionech EUR provedeno 13 monitorovacích návštěv, většinou po příjezdu současných terénních odborníků v dubnu 2005. Po každé monitorovací návštěvě vypracoval příslušný terénní odborník DG ECHO monitorovací zprávu.

30.

Terénní odborníci GŘ ECHO nemají k dispozici žádné konkrétní pokyny, jak vykazovat zjištění monitorovacích návštěv. Na konci každé monitorovací návštěvy uspořádají terénní odborníci GŘ ECHO setkání s terénním týmem partnera, na němž hodnotí průběh akce. GŘ ECHO však partnerům systematicky neposkytuje písemnou zpětnou vazbu o záležitostech, jež se objevily během monitorovací návštěvy, a k dalšímu dohodnutému postupu. Písemná zpětná vazba by partnerům umožnila lépe využít rad a podpory vyplývajících z monitorovacích návštěv GŘ ECHO a mohla by napomoci při řešení zjištěných problémů.

31.

Informace získané při monitorovacích návštěvách terénních odborníků GŘ ECHO doplňují informace uvedené ve zprávách partnerů. U projektů s dobou trvání šest měsíců se od partnerů vyžaduje, aby generálnímu ředitelství ECHO zaslali předběžnou závěrečnou zprávu měsíc před ukončením projektu a závěrečnou zprávu do šesti týdnů po skočení projektu, v případě projektů OSN do tří měsíců. K mimořádnému rozhodnutí o 10 milionech EUR pro Srí Lanku a Indonésii na dobu šesti měsíců předložila většina partnerů své předběžné závěrečné zprávy včas, u většiny závěrečných zpráv však došlo k jednoměsíčnímu nebo dvouměsíčnímu zpoždění.

32.

Kromě monitorovacích návštěv terénních odborníků GŘ ECHO a referentů a informací uvedených ve zprávách partnerů sledují provádění projektu i zaměstnanci útvaru pro finance a audit GŘ ECHO, kteří na místě provádějí kontroly vybraných projektů. V roce 2005 se kontroly na místě prováděné GŘ ECHO zaměřily na reakci na cunami, hodnota projektů kontrolovaných na Srí Lance a v Indonésii byla 19 milionů EUR, tj. 18 % ze 103 milionů EUR projektů nasmlouvaných GŘ ECHO v souvislosti s odezvou na cunami do konce roku 2005. Ověřování projektů na místě, které prováděla agentura OSN v Indonésii, zdůraznilo problémy s přístupem k dokumentaci, které, i když byly překonány, bude třeba ještě objasnit na pracovních setkáních k finanční a správní rámcové dohodě (FAFA) (viz rámeček 5).

Rámeček 5Přístup k dokumentaci OSNGŘ ECHO se potýkalo s problémy, když chtělo získat přístup k příslušným finančním informacím nutným ke kontrole na místě provedené v červnu 2005 u projektu agentury OSN v hodnotě 500 000 EUR, který se zaměřil na mimořádná zdravotnická opatření v Indonésii; to je v rozporu s požadavky finanční a správní rámcové dohody (FAFA). Tato záležitost byla po diskusi s touto agenturou OSN objasněna a GŘ ECHO získalo přístup k relevantní dokumentaci v listopadu 2005.

33.

Finální kontrolu před provedením konečné platby rovněž provádí útvar pro finance a audit GŘ ECHO. Tato kontrola bere v úvahu připomínky terénního odborníka i referenta GŘ ECHO k závěrečné zprávě partnera a jejich doporučení, zda platbu provést či nikoliv. Tato kontrola plateb se dále zakládá na seznamu výdajů, podrobných údajích o zásobách, postupech při zadávání zakázek, seznamech zaměstnanců a kopiích faktur, pokud jsou takové informace považovány za nutné. Útvar pro finance a audit GŘ ECHO dále u vzorku projektů organizuje nezávislé externí audity projektové dokumentace v ústředí partnera. Tyto externí audity se ukázaly být účinným nástrojem pro identifikaci neoprávněných výdajů na pomoc, především z důvodu neexistence podkladové dokumentace. Externí audit se však za ukončením projektu výrazně zpožďuje; GŘ ECHO si klade za cíl toto zpoždění snížit pokrytím všech partnerů v rámci dvouletého cyklu.

34.

Postupy GŘ ECHO uznávají nutnost flexibility a článek 10 rámcové dohody o partnerství uvádí jednoduché postupy pro modifikaci projektů, které jim umožní zůstat vzhledem k měnícím se potřebám relevantní. Pružné postupy vcelku umožňovaly modifikovat projekty tak, aby odpovídaly měnícím se potřebám a byla zajištěna relevantnost jejich realizace (viz rámeček 6).

Rámeček 6Modifikace projektů v reakci na měnící se potřebyV červnu 2005 varovala jedna z agentur OSN před poskytováním nadměrného množství malých rybářských člunů, které by mohlo vést k nadměrnému rybolovu a způsobit dlouhodobé škody na zdrojích ryb u pobřeží. V srpnu 2005 byl projekt upraven a došlo ke snížení počtu člunů, které měly být opraveny nebo vyrobeny, a místo nich bylo poskytnuto 15 000 sad rybářského náčiní.Již během prvního měsíce po cunami bylo zřejmé, že srílanská vláda získala formou darů dostatek léků, aby s nimi pokryla stávající potřeby. Projekt jedné nevládní organizace financovaný GŘ ECHO byl tedy pozměněn a došlo k přesunu finančních prostředků do oblasti psychosociální podpory a podpory místních zdravotnických struktur.Jiný projekt na Srí Lance zahrnoval jako součást plánu postupu při nepředvídaných událostech poskytnutí 21 500 přídělů sušených potravin v podobě vysoce výživných sušenek pro děti do pěti let. Tyto sušenky však nebyly potřeba a 28 000 EUR původně plánovaných na bezpečnost potravin bylo převedeno na podporu živobytí.Jeden z partnerů v Indonésii nahradil v reakci na měnící se potřeby příjemců stany kuchyněmi.Projekt jedné nevládní organizace v Indonésii byl modifikován, když se díky rozsáhlé mezinárodní odezvě podařilo zabránit potravinové krizi. Mimořádný potravinový program už nebyl nadále třeba, a byl tedy nahrazen vzdělávacím programem o výživě a programem doplňkové výživy.

35.

Pokud jde o včasnost provádění programů, pomohlo GŘ ECHO překonat některé překážky uvedené v monitorovacích zprávách. Například monitorovací zpráva k projektu jedné agentury OSN v Indonésii z května roku 2005 zdůrazňovala nedostatek odborníků na provádění činností. Na úrovni ústředí GŘ ECHO a této agentury OSN byly tedy podniknuty kroky, které vedly k náboru nových potřebných zaměstnanců. Ostatními zpožděními uvedenými v monitorovacích zprávách se však partner v době trvání projektu nezabýval (viz rámeček 7). Při provádění projektů docházelo ke zpoždění na straně partnerů z důvodu soutěže o zdroje mezi velkým počtem nových humanitárních organizací. Na Srí Lance byla zpoždění způsobena také jinými vnějšími faktory, například zrušením osvobození humanitárního zboží od cla v únoru 2005 a stavebními omezeními ve vládou stanovené nárazníkové zóně, zrušenými až koncem roku 2005, které znehodnotily většinu hodnocení a mnoho projektů.

Rámeček 7Příklady zpoždění při provádění projektů partneryČistička vody v Pramuka v Jantho v Indonésii nemohla být spuštěna do provozu až do června 2005, tj. čtyři měsíce po jejím dodání, z důvodu nedostatku chlórových tablet, který byl zapříčiněn pomalým postupem při zadávání zakázek.Při poskytování přístřeší na Srí Lance došlo ke zpoždění kvůli nedostatku vhodné půdy pro přesídlení komunit, kterým nebylo dovoleno vrátit se do pobřežní ochranné zóny. Půdu přidělenou jedné mezinárodní organizaci na výstavbu později místní orgány přidělily jiným subjektům.Distribuce rybářských sítí prováděná partnerem na Srí Lance se zpozdila kvůli obtížím se zadáváním zakázek a z důvodu nutnosti definovat rybářské náčiní. Než byla tato nevládní organizace schopna začít s distribucí, byly již některé potřeby, např. rybářského náčiní, pokryty jinými organizacemi. To vedlo k dalším zpožděním, protože tato organizace musela provést nové zhodnocení potřeb.

36.

Pro sledování účinnosti realizace jsou nutné informace o nákladech, organizačním uspořádání a skutečných výstupech. Pokud jde o náklady, aby byla zajištěna včasná odezva, nebyly nabídky partnerů vybrány na základě soutěže. Postupy partnerů GŘ ECHO pro zadávání zakázek jsou zkoumány při externích auditech partnerů prováděných v jejich ústředí a v průběhu ověřování na místě prováděném útvarem pro finance a audit GŘ ECHO. Analýza projektových návrhů terénními odborníky GŘ ECHO dále zahrnuje analýzu jednotkových nákladů, která je jedním z faktorů při rozhodování o tom, zda partneři nabízejí zboží a služby za přiměřenou cenu. Pokud však jde o poskytnutí záruky účinnosti, má tato analýza jen omezenou hodnotu a bylo by možné ji vylepšit komparativními informacemi a systematickým sledováním nápravných opatření. Je zde prostor dále rozvíjet srovnávací informace o nákladech a monitorovat jednotkové náklady v průběhu realizace projektu. Zvláště při nepředvídané pohromě zvyšují tyto informace záruku, že zboží a služby budou nabízeny za přiměřenou cenu. GŘ ECHO zatím vyvíjí svůj monitorovací systém, který mu má umožnit automaticky podporovat výpočet jednotkových nákladů a poměr přímých nákladů oproti nákladům podpůrným.

37.

Některé monitorovací zprávy neuvádějí tolik podrobných informací o někdy složitém organizačním uspořádání, aby bylo zřejmé, zda partner provádí projektové úkoly přímo nebo zda uzavřel smlouvy o činnosti s jinými nevládními organizacemi nebo soukromými firmami (viz rámeček 8). Protože jako vhodní partneři byli vyhodnoceni pouze signatáři rámcové dohody o partnerství a finanční a správní rámcové dohody, je důležité identifikovat ty organizace, které provádí projekty financované GŘ ECHO, ale takto vyhodnoceny nebyly.

Rámeček 8Organizační uspořádání by měla být v monitorovacích zprávách lépe vysvětlenaNa Srí Lance prováděly činnosti agentury OSN související s opravami člunů soukromé obchodní společnosti a činnosti v oblasti vody a hygienických zařízení partnera GŘ ECHO zase prováděly místní nevládní organizace.Ačkoliv v případě Indonésie monitorovací zprávy uváděly, že jedna agentura OSN využívá při provádění projektů nevládní organizace, nebyly tyto nevládní organizace konkrétně jmenovány.Tato konkrétní organizační uspořádání nebyla v monitorovacích zprávách nijak popsána.

38.

Monitorování, jak ho provádí GŘ ECHO, se zaměřuje spíš na výsledky než na výstupy (tj. počet domů, v nichž již jednotlivé rodiny bydlí, spíš než počet postavených přístřešků). Monitorovací zprávy systematicky nekvantifikují splnění projektových činností, ani nehovoří o formálním převzetí hotových děl, např. přístřeší, latrín nebo člunů. Je nicméně důležité mít k dispozici přehledné informace o provedené práci, neboť takové informace jsou předpokladem vykazování výsledků. Informace o skutečných výstupech jsou nutné, aby bylo možné se ujistit, že zboží a služby byly skutečně poskytnuty, a to v požadované kvalitě (viz rámeček 9).

Rámeček 9Potřeba zlepšit informování o výstupechU jednoho projektu v Indonésii bylo pro terénní odborníky GŘ ECHO obtížné zjistit, které činnosti financovalo generální ředitelství ECHO. Mezi pracovníky docházelo k častým personálním změnám, tito lidé pak nebyli schopni přesně uvést, nač byly finanční prostředky GŘ ECHO využity. Navzdory žádostem terénních odborníků GŘ ECHO neposkytnula příslušná agentura OSN do konce trvání projektu podrobné informace o realizovaných činnostech.Průběžná finanční zpráva k jednomu projektu na Srí Lance bez dalších podrobností uvádí, že v rámci projektu bylo přiděleno 1,45 milionu EUR, tj. 85 % výdajů, na rozpočtovou hlavu „rybolov“. Poskytnutí podrobných finančních informací by usnadnilo účelné monitorování realizace projektu.

39.

Náš audit také potvrdil monitorovací zprávy GŘ ECHO, v nichž se uvádí, že viditelnost akcí financovaných GŘ ECHO byla obecně uspokojivá, i když v některých případech ještě existoval prostor pro zlepšení. Viditelnost GŘ ECHO nebyla dostatečná například ve středisku pro péči o děti v Jantho v provincii Aceh a v případě čističek vody zajištěných agenturou OSN. V rámci analýzy celkové mezinárodní pomoci kritizuje zpráva o prvotních zjištěních koalice pro hodnocení cunami (TEC) humanitární agentury za to, že se soustřeďují na propagaci své značky a soutěží o zviditelnění na úkor plnění skutečných potřeb příjemců. Akce na zvýšení viditelnosti mají však dodatečný přínos: pomáhají snižovat riziko dvojího financování jasným uvedením poskytovatele finančních prostředků na konkrétní projekty.

40.

Pokud jde o výstupy, projekty financované GŘ ECHO byly realizovány, i když v některých případech inflace snížila úroveň výstupů a některé činnosti nemohly být realizovány v časovém rámci projektu, protože se vyskytly obtíže se získáváním zboží a najímáním kvalifikovaných pracovníků (viz rámeček 10).

Rámeček 10Některé projektové výstupy nedosáhly plánované úrovněNa Srí Lance byl z důvodu zvýšených nákladů na materiály a práci v rámci projektu financovaného GŘ ECHO snížen počet postavených přístřeší z původně plánovaných 2 500 na 2 018.V Indonésii nemohla jedna nevládní organizace kvůli potížím s dodávkami dokončit distribuci 1 500 000 lahví chemických přípravků pro úpravu vody. I když byla uzavřena dohoda o prodloužení projektu o tři měsíce, na konci projektu v červenci 2005 stále čekalo na distribuci 900 000 lahví. Láhve byly nakonec distribuovány na vlastní náklady partnera.

41.

Pokud jde o výsledky, projekty financované Komisí podstatně přispívaly k pokrytí základních potřeb populace: přístřeší, potravin, vody a hygienických zařízení, zdraví, psychosociální podpory, péče o dítě a rodinu a telekomunikací (viz rámeček 11). Projekty financované Komisí rovněž přispěly k obnově živobytí, např. poskytnutím člunů a rybářského náčiní a obnovou přístaviště. Pokud však jde o dosažené příjemce, byly projekty v některých případech méně úspěšné, než se plánovalo, především z důvodu nadhodnocení potřeb, k němuž došlo v době, kdy bylo třeba rychle reagovat (viz bod 20). To byl také případ jednoho z projektů na zajištění vody a hygienických zařízení na Srí Lance, který dosáhl na přibližně 37 000 příjemců místo původně plánovaných 50 000. Především ta část projektu agentury OSN, která se týkala vody a hygienických zařízení v provincii Aceh, dosáhla jen na 100 000 osob, což odpovídá pouze 5 % původně zamýšlených 2 milionů příjemců. V důsledku toho nízkého pokrytí a obtíží při identifikaci výstupů projektu během jeho realizace se generální ředitelství ECHO nyní obává, zda tento partner bude mít dostatečnou provozní kapacitu, aby mohl koordinovat činnosti v oblasti vody a hygienických zařízení.

Rámeček 11Výsledky humanitární pomoci KomiseKomise oznámila, že jeho humanitární pomoc Indonésii, Srí Lance, Indii, Maledivám a Thajsku přispěla k zajištění:

42.

Zásadní hodnoticí iniciativou je koalice pro hodnocení cunami (TEC), na níž se GŘ ECHO podílí. Jde o snahu poučit se ve spolupráci s ostatními agenturami, které poskytují pomoc, z odezvy na cunami. Koalice provedla pět tematických hodnocení odezvy týkajících se dárců, koordinace, hodnocení potřeb, dopadu na místní a národní kapacity a návaznost základní pomoci a obnovy na dlouhodobý rozvoj. Prvotní zjištění hodnocení TEC uvádějí, že základní pomoc, i když celkově špatně koordinovaná a neúčinná, účelně omezila utrpení poskytnutím potravin, vody a přístřeší. Zpráva Červeného kříže o světových katastrofách za rok 2005 dospívá k podobnému závěru, že totiž navzdory potřebě zlepšit koordinaci vedla nebývale rozsáhlá odezva k poskytnutí pomoci většině přeživších, a zabránila tak hladu a chorobám. Návštěvy projektů provedené v průběhu našeho auditu a pohovory vedené se všemi místním subjekty včetně příjemců závěry těchto hodnocení z velké části potvrzují.

43.

Pokud jde o další vývoj, GŘ ECHO financuje z finančních prostředků rozhodnutí o 80 milionech EUR projekt v hodnotě 2 miliony EUR s cílem podpořit projekt připravenosti na katastrofy OSN, a posílit tak systémy včasného varování pro oblast Indického oceánu. Z přínosů akčních plánů DIPECHO (13) těží jak jižní, tak jihovýchodní Asie, kde bylo v letech 2005–2006 na projekty připravenosti na katastrofu na úrovni jednotlivých komunit přiděleno přibližně 11 milionů EUR. Workshop Úřadu OSN pro koordinaci humanitární činnosti (UNOCHA) na téma poučení z cunami pořádaný v červnu 2005 zdůraznil potřebu významného zlepšení mechanismů připravenosti na katastrofy.

44.

GŘ ECHO odpovídá za humanitární odezvu sestávající z naléhavé pomoci a krátkodobé obnovy, zatímco dlouhodobější obnova, rekonstrukce a základní pomoc spadají do pravomocí GŘ RELEX a GŘ AIDCO. Protože se na těchto akcích podílí různá generální ředitelství, jsou postupy a mandáty pro tyto dvě fáze, šedá oblast mezi nimi a návaznost základní pomoci, obnovy a rozvoje (LRRD) zvláště důležité. Velká míra finančních prostředků, které GŘ ECHO poskytlo na cunami, mu umožnila zaměřit se nejen na klíčové oblasti pomoci, jako jsou potraviny a voda, hygienická zařízení, zdraví a přístřeší, ale také prostřednictvím kvalitních zásahů překlenout fázi přechodu, která byla delší, než se čekalo, a v některých případech i financovat projekty obnovy zaměřené na rozvoj (viz rámeček 12).

Rámeček 12Vysoká kvalita zásahů a orientace na rozvoj pomáhají zajistit udržitelnostVysoká kvalita stavby latrín na Srí Lance by měla zajistit jejich dlouhou životnost. Rovněž zřízení výborů pro hygienu v táborech je příkladem udržitelného přístupu k propagaci hygieny.V Indonésii se projekt stavby člunů a přístaviště orientuje na rozvoj a klade důraz na udržitelnost. Jiný projekt agentury OSN na Srí Lance se obdobně zaměřil na zlepšení účinnosti srílanské flotily stavbou vysoce kvalitních člunů a výukou zdokonalených technik rybaření.Projekt úpravy vody chemikáliemi prováděný jednou nevládní organizací v Indonésii v rámci mimořádného rozhodnutí o 10 milionech EUR následoval druhý projekt financovaný Komisí v rámci rozhodnutí o 80 milionech EUR, který se týkal udržitelnějších systémů dodávek vody.Udržitelnosti jednoho projektu nevládání organizace v Indonésii napomáhá skutečnost, že většina činností v táborech je organizována členy výboru na základě dobrovolnosti.

45.

Po cunami z 26. prosince 2004 bylo nutné najít rovnováhu mezi potřebou dobře naplánovaného zásahu a nutností reagovat rychle. Postupy GŘ ECHO umožňují rychlou reakci a velká míra poskytnutých finančních prostředků v hodnotě 123 milionů EUR se ukázala jako přiměřená. Umožnila GŘ ECHO vyjít vstříc potřebám populace postižené konfliktem a zároveň pomoci překlenout fázi přechodu mezi základní pomocí a rekonstrukcí, která byla delší, než se očekávalo (viz body 12 až 15).

46.

Rozhodnutí pracovat na Srí Lance se stávajícími partnery umožnilo Komisi financovat realizaci projektů navzdory příjezdu velkého počtu nových humanitárních organizací, které dorazily s prostředky, jež přesahovaly jejich potřeby. V provincii Aceh nebylo GŘ ECHO před cunami přítomno, a nemělo tedy k dispozici dostatek spolehlivých informací, což vedlo k tomu, že některé projekty schválené GŘ ECHO v měsíci následujícím po cunami vycházely spíše ze standardního návrhu pro mimořádné situace než z přesného hodnocení potřeb. Hodnocení potřeb u projektů schválených od února 2005 byla spolehlivější díky větší dostupnosti informací a skutečnosti, že bylo více času na přípravu návrhů (viz body 16 až 21).

47.

Koordinační roli OSN ztěžoval nedostatek spolehlivých informací o potřebách, příjezd velkého počtu humanitárních organizací a nedostatečná kapacita místních správních orgánů, což vedlo k výkyvům v míře a kvalitě poskytované pomoci. Pokud jde o návaznost fáze rekonstrukce, byla interní koordinace mezi GŘ ECHO a ostatními útvary Komise dobrá. Objevily se však problémy při koordinaci s mechanismem civilní ochrany v úvodních fázích reakce (viz body 22 až 26).

48.

GŘ ECHO má komplexní systém sledování a kontroly projektů, který obvykle umožnil modifikovat projekty tak, aby odpovídaly měnícím se potřebám. Je zde však ještě prostor k zlepšení v oblasti poskytování písemné zpětné vazby partnerům po vykonání monitorovacích návštěv, vývoje srovnávacích informací o nákladech a poskytování většího množství podrobných údajů o někdy složitém organizačním uspořádání. Monitorovací zprávy systematicky nekvantifikují dosažení projektových cílů a v případě projektu jedné agentury OSN v Indonésii bylo pro GŘ ECHO zvláště obtížné získat jasné informace o provedených činnostech (viz body 27 až 39).

49.

Projekty financované Komisí přispívaly k pokrytí základních potřeb populace: přístřeší, potravin, vody a hygienických zařízení, zdraví, psychosociální podpory, péče o děti a rodinu a telekomunikací. Komise rovněž financuje projekty na podporu připravenosti na katastrofy. Některé projektové výstupy však nevykazují z důvodu zvýšených nákladů a obtíží se získáváním zboží a najímáním kvalifikovaných pracovních sil plánovanou úroveň. Některé projekty, hlavně složka jednoho projektu agentury OSN v Indonésii, která se týkala vody a hygienických zařízení, dosáhly především kvůli nadhodnocení potřeb na méně příjemců, než bylo původně plánováno. K udržitelnosti projektů přispívá velká míra poskytnutých finančních prostředků, která umožnila realizaci vysoce kvalitních zásahů, někdy i s orientací na rozvoj (viz body 40 až 44).

50.

Komise by měla zvážit roli, kterou by mohla hrát při pomoci postiženým vládám s účinnějším řízením koordinace dárců, s cílem zajistit naplnění potřeb (viz bod 22).

51.

Měly by se vyjasnit role GŘ ECHO a generálního ředitelství pro životní prostředí (mechanismus civilní ochrany), aby byl zajištěn koherentní přístup (viz body 24 a 25).

52.

Měla by se zvážit možnost delšího časového rámce pro mimořádné operace (např. devět spíše než šest měsíců), aby byl na realizaci dostatek času (viz bod 35).

53.

GŘ ECHO by mělo posílit svůj monitorovací systém a do pokynů pro sledování včlenit tyto prvky:

55.

Obtíže s přístupem k dokumentaci projektů prováděných agenturami OSN by měly být zohledněny v kontextu finanční a správní rámcové dohody (FAFA) (viz body 32 a 41).