15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/1

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 11. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-197/03) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 69/335/EHS - Články 10 a 12 - Nepřímé daně z kapitálových vkladů - Zásady práva Společenství v oblasti vracení bezdůvodného obohacení)

(2006/C 165/01)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: E. Traversa, zmocněnec)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: I. M. Braguglia, zmocněnec, ve spolupráci s P. Gentilim, advokátem)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení č. 10 písm. C směrnice Rady 69/335/EHS ze dne 17. července 1969 o nepřímých daních z kapitálových vkladů (Úř. věst. L 249, s. 25; Zvl. vyd. 09/01, s. 11) – Vnitrostátní zákon, který zavádí roční správní poplatek se zpětnou účinností za zápis jiných úkonů než listin, na jejichž základě se zakládají společnosti, a který pro vrácení ročního poplatku za zápis listin, na jejichž základě se zakládají společnosti, stanoví diskriminační a omezující režim

Výrok

Italská republika tím, že zavedla poplatky se zpětnou účinností, které nepředstavují povolené poplatky uhrazovacího charakteru, a to z důvodu, že zápisy do obchodního rejstříku, za něž se vybírají, již vedly k výběru poplatků, které měly být nahrazeny poplatky se zpětnou účinností, aniž by existovala možnost jejich vrácení osobám, které je uhradily, nebo z důvodu, že se uvedené poplatky se zpětnou účinností vztahují na roky, kdy nedošlo k žádnému zápisu do rejstříku, který by odůvodnil jejich výběr, a tím, že přijala předpisy, které vrácení poplatků, o nichž Soudní dvůr rozsudkem prohlásil, že jsou v rozporu s právem Společenství, či jejichž neslučitelnost s právem Společenství vyplývá z takového rozsudku, podrobily podmínkám, které se vztahují speciálně na uvedené poplatky a které jsou méně příznivé než podmínky, které by byly na vrácení dotčených poplatků použity za neexistence této právní úpravy, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají jednak z článku 10 a čl. 12 odst. 1 písm. e směrnice Rady 69/335/EHS ze dne 17. července 1969 o nepřímých daních z kapitálových vkladů, a jednak ze zásad zakotvených Soudním dvorem pro oblast vracení bezdůvodného obohacení.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Italské republice se ukládá náhrada tří čtvrtin veškerých nákladů řízení. Komisi Evropských Společenství se ukládá náhrada zbývající čtvrtiny.

(1) Úř. věst. C 171, 19. 7. 2003.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/1

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 4. května 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce House of Lords – Spojené království) – Diane Barker (FC) v. London Borough of Bromley

(Věc C-290/03) (1)

(Směrnice 85/337/EHS - Posuzování vlivů některých záměrů na životní prostředí - Záměr „Crystal Palace“ - Záměry, na něž se vztahuje příloha II směrnice 85/337 - Povolení v několika fázích)

(2006/C 165/02)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

House of Lords

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Diane Barker (FC)

Žalovaná: London Borough of Bromley

Za přítomnosti: First Secretary of State

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – House of Lords – Výklad čl. 1 odst. 2 a čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 175, s. 40) – Neexistence posouzení před vydáním povolení k záměru, který může mít vliv na životní prostředí – Povinnost provést dodatečné posouzení záměru – Rozvoj zábavního centra v Crystal Palace

Výrok

1)	Kvalifikace rozhodnutí jako „povolení“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, musí být provedena podle vnitrostátního práva v souladu s právem Společenství.

Článek 2 odst. 1 a čl. 4 odst. 2 směrnice 85/337 musejí být vykládány v tom smyslu, že vyžadují, aby bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí, pokud se v případě povolení v několika fázích během druhé fáze ukáže, že záměr může mít významný vliv na životní prostředí mimo jiné v důsledku své povahy, rozsahu nebo umístění.

(1) Úř. věst. C 213, 6. 9. 2003

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/2

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 18. května 2006 – Archer Daniels Midland Co., Archer Daniels Midland Ingredients Ltd v. Komise Evropských společenství

(Věc C-397/03 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh se syntetickým lyzinem - Pokuty - Pokyny o metodě stanovování pokut - Zákaz zpětné účinnosti - Zásada non bis in idem - Rovné zacházení - Obrat, který může být zohledněn)

(2006/C 165/03)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající opravný prostředek: Archer Daniels Midland Co. a Archer Daniels Midland Ingredients Ltd (zástupci: C. O. Lenz, advokát, a E. Batchelor, L. Martin Alegi a M. Garcia, solicitors)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: R. Lyal, zmocněnec, a J. Flynn, QC)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (čtvrtého senátu) ze dne 9. července 2003, Archer Daniels Midland a Archer Daniels Midland Ingredients v. Komise (T-224/00), kterým se částečně zamítá návrh na zrušení nebo snížení pokuty uložené rozhodnutím Komise ze dne 7. června 2000, v řízení podle článku 81 Smlouvy o ES (Věc COMP/36.545/F3 – Aminokyseliny)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Archer Daniels Midland Co. a Archer Daniels Midland Ingredients Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 275, 15.11.2003.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/2

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 30. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Irsko

(Věc C-459/03) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu - Část XII - Ochrana a uchování mořského prostředí - Úprava řešení sporů stanovená touto Úmluvou - Arbitrážní řízení zahájené v rámci této úpravy Irskem proti Spojenému království - Spor týkající se továrny MOX v Sellafield (Spojené království) - Irské moře - Články 292 ES a 193 AE - Závazek neřešit spor o výklad nebo provádění Smlouvy jinak, než jak tato smlouva stanoví - Smíšená dohoda - Pravomoc Společenství - Články 10 ES a 192 AE - Povinnost spolupráce)

(2006/C 165/04)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: P. J. Kuijper a B. Martenczuk, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalobkyni: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: C. Jackson a C. Gibbs, zmocněnkyně, ve spolupráci s R. Plenderem, QC)

Žalované: Irsko (zástupci: R. Brady a D. O'Hagan, zmocněnci, ve spolupráci s P. Sreenanem a E. Fitzsimonsem, SC, P. Sandsem, QC, a N. Hyland, BL)

Vedlejší účastník podporující žalované: Švédské království (zástupce: K. Wistrand, zmocněnkyně)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Podání žaloby proti Spojenému království k Arbitrážnímu tribunálu Úmluvy Spojených národů o mořském právu – Porušení výlučné pravomoci Soudního dvora Evropských společenství – Porušení povinnosti spolupráce

Výrok

Irsko tím, že zahájilo řízení k vyřešení sporů proti Spojenému království Velké Británie a Severního Irska v rámci úmluvy Organizace Spojených národů o mořském právu, pokud jde o továrnu MOX umístěnou v Sellafield (Spojené království), nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 10 ES, 292 ES, 192 AE a 193 AE.

2)	Irsku se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Spojené království Velké Británie a Severního Irska a Švédské království ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 7, 10.1.2004.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/3

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 4. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska

(Věc C-508/03) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Přípustnost - Předmět sporu - Pravomoc vnitrostátních soudů - Bezpředmětnost žaloby - Právní jistota a legitimní očekávání oznamovatele - Směrnice 85/337/EHS - Posuzování vlivu některých záměrů na životní prostředí - Záměr „White City“ - Záměr „Crystal Palace“ - Záměry, na něž se vztahuje příloha II směrnice 85/337 - Povinnost posoudit záměry, které mohou mít významný vliv na životní prostředí - Důkazní břemeno - Provedení směrnice 85/337 do vnitrostátního práva - Povolení v několika fázích)

(2006/C 165/05)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: X. Lewis a F. Simonetti, zmocněnci)

Žalované: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: K. Manji, zmocněnec, D. Elvin, QC a J. Maurici, barrister)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nesprávné provedení čl. 2 odst. 1 a čl. 4 odst. 2 směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí – Neprovedení studie o vlivu na životní prostředí pro záměry rozvoje měst White City a Crystal Palace

Výrok

Spojené království Velké Británie a Severního Irska nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z práva Společenství, tím, že nesprávně provedlo do vnitrostátního práva čl. 2 odst. 1 a čl. 4 odst. 2 směrnice Rady 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, ve znění směrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997, vnitrostátním režimem, podle kterého ohledně stavebních povolení k předběžnému záměru s pozdějším schválením vyhrazených bodů může být posouzení provedeno pouze v počáteční fázi vydání tohoto povolení, a nikoli již ve fázi pozdějšího schválení vyhrazených bodů.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Komise Evropských Společenství a Spojené království ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 47, 21.2.2004.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/3

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska

(Věc C-98/04) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 85/337/EHS - Posuzování vlivů některých záměrů na životní prostředí - Nedostatek žádosti o povolení a posouzení před uskutečněním záměru - Nepřípustnost žaloby)

(2006/C 165/06)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Shotter a F. Simonetti, zmocněnci)

Žalované: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: K. Manji, poté M. Bethell, zmocněnci, ve spolupráci s P. Salesem a J. Mauricim, barristers)

Předmět věci

Porušení čl. 2 odst. 1 a článku 4 směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 175, s. 40), ve znění směrnice 97/11/ES ze dne 3. března 1997 (Úř. věst. L 73, s. 5) – Povolení udělená bez posouzení

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 106, 30.4.2004.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/4

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 4. května 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce VAT and Duties Tribunal, London – Spojené království) – Abbey National plc (with the Inscape Investment Fund as joined party) v. Commissioners of Customs & Excise

(Věc C-169/04) (1)

(Šestá směrnice o DPH - Článek 13 část B písm. d) bod 6 - Spravování zvláštních investičních fondů - Osvobození od daně - Pojem „spravování“ - Činnosti depozitáře - Pověření výkonem administrativních činností)

(2006/C 165/07)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

VAT and Duties Tribunal, London

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Abbey National plc (with the Inscape Investment Fund as joined party)

Žalovaná: Commissioners of Customs & Excise

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – VAT and Duties Tribunal, London – Výklad článku 13 části B písm. d) bodu 6 směrnice 77/388/EHS: Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) – Osvobození od daně pro spravování zvláštních investičních fondů – Dosah

Výrok

Pojem „spravování“ zvláštních investičních fondů uvedený v čl. 13 části B písm. d) bodu 6 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně je samostatným pojmem práva Společenství, jehož obsah členské státy nemohou měnit.

Článek 13 část B písm. d) bod 6 šesté směrnice 77/388 musí být vykládán tak, že administrativní a účetní služby v rámci správy fondu poskytované externím správcem spadají pod pojem „spravování zvláštních investičních fondů“ uvedený v tomto ustanovení, jestliže tvoří samostatnou skupinu posuzovanou jako celek a jsou specifické a podstatné pro spravování těchto fondů.

Naproti tomu taková plnění odpovídající činnostem depozitáře, jako jsou plnění uvedená v čl. 7 odst. 1 a 3 a čl. 14 odst. 1 a 3 směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pod tento pojem nespadají.

(1) Úř. věst. C 146, 29.5.2004.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/4

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 18. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-221/04) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 92/43/EHS - Zachování přírodních stanovišť, jakož i volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin - Ochrana druhů - Lov do oka se záklopkou v soukromých oblastech lovu - Kastilie a León)

(2006/C 165/08)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Valero Jordana a M. van Beek, zmocněnci)

Žalovaný: Španělské království (zástupce: F. Díez Moreno, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Článek 12 odst. 1 a příloha VI směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, s. 7) – Povolení lovu do ok se záklopkou v soukromých oblastech lovu orgány Kastilie a Léonu

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 179, 10.7.2004

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/5

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 11. května 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per la Lombardia – Itálie) – Carbotermo SpA, Consorzio Alisei v. Comune di Busto Arsizio, AGESP SpA

(Věc C-340/04) (1)

(Směrnice 93/36/EHS - Veřejné zakázky na dodávky - Zadání bez zadávacího řízení - Zadání zakázky podniku, ve kterém má zadavatel účast)

(2006/C 165/09)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per la Lombardia

Účastníci původního řízení

Žalobci: Carbotermo SpA, Consorzio Alisei

Žalovaní: Comune di Busto Arsizio, Comune di Busto Arsizio

Za přítomnosti: Associazione Nazionale Imprese Gestione servizi tecnici integrati (AGESI),

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Tribunale Amministrativo Regionale per la Lombardia – Výklad směrnice Rady 93/36/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky (Úř. věst. L 199, s. 1) a článku 13 směrnice Rady 93/38/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (Úř. věst. L 199, s. 84) – Přímé zadání zakázky na dodávky paliv a vytápění budov patřících obci – Zadání akciové společnosti, jejíž kapitál vlastní jiná akciová společnost, ve které je většinovým akcionářem obec

Výrok

Směrnice Rady 93/36/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky brání přímému zadání veřejné zakázky na dodávky a služby, ve které převažuje hodnota dodávek, akciové společnosti, jejíž představenstvo má široké pravomoci řízení, které může samostatně vykonávat, a jejíž kapitál je za současných okolností celkově vlastněn jinou akciovou společností, jejímž většinovým akcionářem je zadavatel.

Pro posouzení podmínky týkající se nepoužitelnosti směrnice 93/36, podle které podnik, kterému byla zakázka na dodávky zadána přímo, musí uskutečňovat většinu své činnosti s obcí, která jej vlastní, nemůže být použit článek 13 směrnice Rady 93/38/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.

Pro posouzení, zda podnik uskutečňuje většinu své činnosti s obcí, která jej vlastní, pro účely rozhodnutí o použitelnosti směrnice 93/36, je třeba zohlednit všechny činnosti, které tento podnik uskutečňuje na základě zakázky zadané zadavatelem, a to nezávisle na tom, kdo tuto činnost odměňuje, ať se jedná o samotného zadavatele, nebo uživatele poskytovaných plnění, přičemž území, kde je činnost vykonávána, není relevantní.

(1) Úř. věst. C 251, 9.10.2004.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/5

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 18. května 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof – Rakousko) – Land Oberösterreich v. ČEZ, a. s.

(Věc C-343/04) (1)

(Bruselská úmluva - Článek 16 odst. 1 písm. a) - Výlučná příslušnost pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem - Žaloba na zabránění imisím nebo nebezpečí imisí, které jsou způsobovány pozemkům činností jaderné elektrárny na území státu, který sousedí se státem, kde se nacházejí pozemky - Nepoužití)

(2006/C 165/10)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof – Autriche

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Land Oberösterreich

Žalovaná: ČEZ, a. s.

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Oberster Gerichtshof – Výklad čl. 16 odst. 1 písm. a) Bruselské úmluvy – Výlučná příslušnost pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem – Preventivní žaloba, jejímž cílem je zabránit imisím způsobovaným zemědělskému pozemku sousední jadernou elektrárnou nacházející se na území státu, který není smluvním státem

Výrok

Článek 16 odst. 1 písm. a) Úmluvy ze dne 27. září 1968 o soudní příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve znění naposledy pozměněném Úmluvou ze dne 29. listopadu 1996 o přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království, musí být vykládán v tom smyslu, že se toto ustanovení nevztahuje na žalobu, jejímž účelem je, stejně jako účelem žaloby podané ve věci v původním řízení na základě § 364 odst. 2 rakouského občanského zákoníku (Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch), zabránit imisím ovlivňujícím nebo hrozícím ovlivnit pozemky, jejichž vlastníkem je žalobce, způsobeným ionizujícím zářením z jaderné elektrárny na území státu, který sousedí se státem, kde se tyto pozemky nacházejí.

(1) Úř. věst. C 251, 9.10.2004.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/6

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 16. května 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Court of Appeal (Civil Division) – Spojené království ) – Yvonne Watts, The Queen v. Bedford Primary Care Trust, Secretary of State for Health

(Věc C-372/04) (1)

(Sociální zabezpečení - Vnitrostátní zdravotnický systém financovaný státem - Výdaje na zdravotní péči vynaložené v jiném členském státě - Články 48 ES až 50 ES a čl. 152 odst. 5 ES - Článek 22 nařízení (EHS) č. 1408/71)

(2006/C 165/11)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Appeal (Civil Division)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Yvonne Watts, The Queen

Žalovaný: Bedford Primary Care Trust, Secretary of State for Health

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Court of Appeal (Civil Division) – Výklad článků 48 ES, 49 ES, 50 ES a 55 ES, čl. 152 odst. 5 ES a článku 22 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996 (Úř. věst. L 28, s. 1; Zvl. vyd. 05/03, s. 3), jakož i nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1408/71, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením č. 118/97 – Podmínky náhrady nákladů na nemocniční péči vynaložených bez předchozího povolení v jiném členském státě než státě příslušné instituce

Výrok

Článek 22 odst. 2 druhý pododstavec nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996, musí být vykládán v tom smyslu, že k tomu, aby příslušná instituce měla právo odmítnout povolení uvedené v odst. 1 písm. c) bodě i) téhož článku na základě důvodu vycházejícího z existence čekací doby na nemocniční léčení, musí prokázat, že tato doba nepřesahuje přijatelnou dobu vycházející z objektivního lékařského posouzení klinických potřeb dotčené osoby ve světle všech parametrů, které charakterizují její zdravotní stav v době podání, případně opětovného podání, žádosti o povolení.

Článek 49 ES se použije na situaci, kdy osoba, jejíž zdravotní stav vyžaduje nemocniční péči, odjede do jiného členského státu a tam je jí poskytnuta taková péče za úplatu, aniž by bylo nezbytné přezkoumávat, zda služby lékařské péče poskytované v rámci vnitrostátního systému, pod nějž tato osoba spadá, představují samy o sobě služby ve smyslu ustanovení o volném pohybu služeb.

Článek 49 ES musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby náhrada nákladů na nemocniční péči plánovanou v zařízení v jiném členském státě byla podmíněna získáním předběžného povolení příslušné instituce.

Odmítnutí předchozího povolení nemůže být založeno pouze na existenci čekacích seznamů, jejichž účelem je plánovat a řídit nabídku nemocniční péče podle předem obecně stanovených klinických priorit, aniž by došlo k objektivnímu lékařskému posouzení zdravotního stavu pacienta, předchozího a pravděpodobného průběhu jeho nemoci, bolestivosti nebo povahy jeho postižení při podání nebo opětovném podání žádosti o povolení.

Pokud se ukáže, že doba vyplývající z takových čekacích seznamů přesahuje dobu, která je přijatelná s ohledem na objektivní lékařské posouzení výše uvedených skutečností, příslušná instituce nemůže odmítnout požadované povolení na základě důvodů vycházejících z existence těchto čekacích seznamů, údajného zásahu do obvyklého pořadí priorit souvisejícího s příslušnou naléhavostí případů, jež vyžadují léčbu, bezplatnosti nemocniční péče poskytované v rámci dotčeného vnitrostátního systému, povinnosti vyhradit zvláštní finanční prostředky pro účely náhrady nákladů léčení plánovaného v jiném členském státě nebo srovnání nákladů na toto léčení a nákladů na rovnocenné léčení v příslušném členském státě.

Článek 49 ES musí být vykládán v tom smyslu, že v případě, že právní předpisy příslušného členského státu stanoví bezplatnost nemocniční péče poskytované v rámci národní zdravotní služby, a právní předpisy členského státu, v němž pacientovi spadajícímu pod tuto službu bylo nebo mělo být povoleno nemocniční léčení na náklady této služby, nestanoví úplnou náhradu nákladů na uvedené léčení, musí být tomuto pacientovi poskytnuta příslušnou institucí náhrada odpovídající případnému rozdílu mezi částkou objektivně vypočtených nákladů na rovnocenné léčení v zařízení spadajícím pod dotčenou službu, omezenou případně výší celkové částky účtované za léčení v členském státě pobytu, a částkou, do níž je instituce členského státu pobytu povinna provést na účet příslušné instituce plnění na základě čl. 22 odst. 1 písm. c) bodu i) nařízení č. 1408/71, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením č. 118/97, podle právních předpisů tohoto členského státu.

Článek 22 odst. 1 písm. c) bod i) uvedeného nařízení č. 1408/71 musí být vykládán v tom smyslu, že právo, které přiznává dotčenému pacientovi, se týká výlučně výdajů souvisejících se zdravotní péčí, která byla tomuto pacientovi poskytnuta v členském státě pobytu, tedy, pokud jde o nemocniční péči, nákladů na lékařské služby v pravém slova smyslu, jakož i výdajů s nimi neoddělitelně spojených, souvisejících s pobytem dotčené osoby v nemocničním zařízení.

Článek 49 ES musí být vykládán v tom smyslu, že pacient, jemuž byl povolen odjezd do jiného členského státu za účelem nemocničního léčení, nebo který se setkal s odmítnutím povolení, jež bylo později shledáno neopodstatněným, má právo požadovat od příslušné instituce náhradu vedlejších výdajů souvisejících s tímto přesunem přes hranice za účelem léčení pouze za předpokladu, že právní předpisy příslušného členského státu ukládají vnitrostátnímu systému povinnost odpovídající náhrady v rámci léčení poskytnutého v místním zařízení spadajícím pod uvedený systém.

Povinnost příslušné instituce na základě jak článku 22 nařízení č. 1408/71, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením č. 118/97, tak článku 49 ES, povolit pacientovi spadajícímu pod národní zdravotní službu podstoupit na náklady uvedené instituce nemocniční léčení v jiném členském státě, pokud čekací doba přesahuje dobu, která je přijatelná s ohledem na objektivní lékařské posouzení stavu a klinických potřeb dotyčného pacienta, neodporuje čl. 152 odst. 5 ES.

(1) Úř. věst. C 273, 6.11.2004.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/7

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 11. května 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Court of Appeal (Civil Division) – Spojené království) – Commissioners of Customs & Excise, Attorney General v. Federation of Technological Industries

(Věc C-384/04) (1)

(Šestá směrnice o DPH - Článek 21 odst. 3 a čl. 22 odst. 8 - Vnitrostátní opatření za účelem boje proti podvodům - Solidární odpovědnost za odvod DPH - Poskytnutí zajištění za DPH splatnou jiným subjektem)

(2006/C 165/12)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Appeal (Civil Division)

Účastníci původního řízení

Žalobci: Commissioners of Customs & Excise, Attorney General

Žalovaná: Federation of Technological Industries

Předmět

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Court of Appeal (Civil Division) – Výklad směrnice 77/388/EHS: Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. 1977, L 145, s. 1) – Dosah čl. 21 odst. 3, podle kterého členské státy mohou stanovit, že osoba jiná než osoba povinná k dani je společně a nerozdílně odpovědná za odvod daně – „Kolotočové“ podvody

Výrok

Článek 21 odst. 3 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, ve znění směrnice Rady 2000/65/ES ze dne 17. října 2000 a směrnice Rady 2001/115/ES ze dne 20. prosince 2001, musí být vykládán v tom smyslu, že umožňuje členskému státu přijmout takovou právní úpravu, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, která stanoví, že osoba povinná k dani, v jejíž prospěch se dodání zboží nebo poskytnutí služeb uskutečnilo a která věděla, nebo měla důvody se domnívat, že by daň z přidané hodnoty nebo její část splatná za uvedené dodání zboží nebo poskytnutí služeb, nebo za jakékoli předchozí nebo následné dodání zboží nebo poskytnutí služeb, zůstala nezaplacena, může být spolu s daňovým dlužníkem společně a nerozdílně odpovědná za odvod uvedené daně. Taková právní úprava musí nicméně dodržovat obecné právní zásady, které jsou součástí právního řádu Společenství, a zejména zásadu právní jistoty a zásadu proporcionality.

Článek 22 odst. 8 šesté směrnice 77/388, ve znění směrnice 2000/65 a směrnice 2001/15, musí být vykládán v tom smyslu, že neumožňuje členskému státu přijmout takovou právní úpravu, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, která stanoví, že osoba povinná k dani, v jejíž prospěch se dodání zboží nebo poskytnutí služeb uskutečnilo a která věděla, nebo měla důvody se domnívat, že by daň z přidané hodnoty nebo její část splatná za uvedené dodání zboží nebo poskytnutí služeb, nebo za jakékoli předchozí nebo následné dodání zboží nebo poskytnutí služeb, zůstala nezaplacena, může být spolu s daňovým dlužníkem společně a nerozdílně odpovědná za odvod této daně, ani právní úpravu, která stanoví, že osoba povinná k dani může být povinna poskytnout zajištění za platbu uvedené daně, která je nebo by mohla být splatná osobou povinnou k dani, které dodává uvedené zboží nebo poskytuje služby, nebo která jí dodává uvedené zboží nebo poskytuje uvedené služby.

Toto ustanovení naproti tomu nebrání vnitrostátní právní úpravě, která ukládá jakékoli osobě společně a nerozdílně odpovědné za odvod daně z přidané hodnoty, v souladu s vnitrostátním ustanovením přijatým na základě čl. 21 odst. 3 šesté směrnice 77/388, povinnost poskytnout zajištění za platbu splatné daně z přidané hodnoty.

(1) Úř. věst. C 273, 6. 11. 2004.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/8

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 11. května 2006 – The Sunrider Corp. v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-416/04 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Článek 8 odst. 1 písm. b), čl. 15 odst. 3 a čl. 43 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 40/94 - Nebezpečí záměny - Přihláška slovní ochranné známky Společenství VITAFRUIT - Námitky majitele národní slovní ochranné známky VITAFRUT - Skutečné užívání starší ochranné známky - Důkaz o souhlasu majitele s užíváním starší ochranné známky - Podobnost mezi výrobky)

(2006/C 165/13)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: The Sunrider Corp. (zástupce: A. Kockläuner, Rechtsanwalt)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: S. Laitinen a A. Folliard-Monguiral, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (druhého senátu) ze dne 8. července 2004, Sunrider v. OHIM, jímž byla zamítnuta žaloba na zrušení podaná přihlašovatelem slovní ochranné známky „VITAFRUIT“ pro výrobky zařazené do tříd 5, 29 a 32, směřující proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) ze dne 8. dubna 2002 ve věci R 1046/2000-1, kterým se zamítá odvolání proti rozhodnutí námitkového oddělení, kterým se částečně zamítá zápis uvedené ochranné známky v rámci námitkového řízení zahájeného majitelem národní slovní ochranné známky „VITAFRUIT“ pro některé výrobky zařazené do tříd 30 a 32.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	The Sunrider Corp. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 300, 4.12.2004.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/8

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. května 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof – Německo) – Massachusetts Institute of Technology

(Věc C-431/04) (1)

(Patentové právo - Léčivé přípravky - Nařízení (EHS) č. 1768/92 - Dodatkové ochranné osvědčení pro léčivé přípravky - Pojem „kombinace účinných látek“)

(2006/C 165/14)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Massachusetts Institute of Technology

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Bundesgerichtshof – Výklad čl. 1 písm. b) nařízení Rady (EHS) č. 1768/92 ze dne 18. června 1992 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 182, s. 1) – Pojem „kombinace účinných látek léčivého přípravku“ – Léčivý přípravek složený z účinné látky a pomocné látky, která je formou podání účinné látky nezbytnou k vyloučení toxického účinku

Výrok

Článek 1 písm. b) nařízení Rady č. 1768/92 ze dne 18. června 1992 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro léčivé přípravky ve znění vyplývajícím z aktu o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „kombinace účinných látek léčivého přípravku“ nezahrnuje kombinaci dvou látek, z nichž pouze jedna má vlastní terapeutické účinky pro vymezenou indikaci a druhá umožňuje získat lékovou formu léčivého přípravku, která je nezbytná pro terapeutickou účinnost první látky pro tutéž indikaci.

(1) Úř. věst. C 300, 4.12.2004.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/9

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 18. května 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – Magpar VI BV v. Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-509/04) (1)

(Nepřímé daně z kapitálových vkladů - Směrnice 69/335/EHS - Článek 7 odst. 1 písm. b) a bb) - Daň z kapitálu - Osvobození - Podmínky - Ponechání si nabytých podílů na společnosti po dobu pěti let)

(2006/C 165/15)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Magpar VI BV

Žalovaný: Staatssecretaris van Financiën

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Hoge Raad der Nederlanden – Výklad čl. 7 odst. 1 písm. bb) směrnice 69/335/EHS ze dne 17. července 1969 o nepřímých daních z kapitálových vkladů (Úř. věst. L 249, s. 25), vloženého směrnicí Rady 73/79/EHS ze dne 9. dubna 1973, kterou se mění působnost snížené sazby daně z kapitálu pro určité operace restrukturalizace společností v čl. 7 odst. 1 písm. b) směrnice o nepřímých daních z kapitálových vkladů (Úř. věst. L 103, s. 13) – Podíly na společnosti, které po fúzi již nejsou vlastněné jinou společností – Lhůta pěti let – Pojem zcizení podílů

Výrok

Článek 7 odst. 1 písm. b) a bb) směrnice Rady 69/335/EHS ze dne 17. července 1969 o nepřímých daních z kapitálových vkladů, ve znění směrnic Rady 73/79/EHS ze dne 9. dubna 1973 a 85/303/EHS ze dne 10. června 1985, musí být vykládán v tom smyslu, že pokud první kapitálová společnost během pěti let po nabytí podílů na druhé kapitálové společnosti v rámci fúze výměnou cenných papírů osvobozené od daně z kapitálu již tyto podíly nevlastní, jelikož druhá společnost byla sama předmětem fúze se třetí kapitálovou společností, a v důsledku toho přestala existovat, přičemž první společnost nabyla protihodnotou podíly na třetí společnosti, podmínka ponechání si původně nabytých podílů po dobu pěti let, která je stanovena v bodě bb) předmětného ustanovení, se nepřenáší na podíly na třetí společnosti vlastněné první společností.

2)	Skutečnost, že čl. 7 odst. 1 písm. bb) druhý pododstavec druhá věta směrnice 69/335, ve znění směrnic 73/79 a 85/303, odkazuje na „převod“ podílů vlastněných po operaci osvobozené od daně z kapitálu, není pro účely odpovědi na první otázku relevantní.

(1) Úř. věst. C 31, 5. 2. 2005.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/10

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 11. května 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Gerechtshof te Amsterdam – Nizozemsko) – Friesland Coberco Dairy Foods BV, pod názvem „Friesland Supply Bod Ede“ v. Inspecteur van de Belastingdienst/Douane Noord/kantoor Groningen

(Věc C-11/05) (1)

(Celní kodex Společenství - Režim přepracování pod celním dohledem - Zamítnutí žádosti o udělení povolení k přepracování pod celním dohledem celními orgány členského státu - Závaznost závěrů Výboru pro celní kodex - Neexistence - Pravomoc Soudního dvora rozhodovat o platnosti uvedených závěrů v rámci článku 234 ES - Neexistence - Výklad čl. 133 písm. e) celního kodexu - Výklad čl. 502 odst. 3 a čl. 504 odst. 4 nařízení (EHS) č. 2454/93 - Celkové posouzení všech okolností podané žádosti o udělení povolení)

(2006/C 165/16)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Gerechtshof te Amsterdam – Nizozemsko

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Friesland Coberco Dairy Foods BV, pod názvem „Friesland Supply Bod Ede“

Žalovaný: Inspecteur van de Belastingdienst/Douane Noord/kantoor Groningen

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Gerechtshof te Amsterdam – Výklad čl. 133 písm. e) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307) – Význam slovního spojení „aniž by byly nepříznivě dotčeny zásadní zájmy výrobců podobného zboží ve Společenství“ (hospodářské podmínky) – Režim přepracování pod celním dohledem – Výklad čl. 205 odst. 2, čl. 504 odst. 4, článku 552 a přílohy 76, B nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení (EHS) č. 2913/92 (Úř. věst. L 253, s. 1; Zvl. vyd. 02/06, s. 3), ve znění nařízení (ES) č. 993/2001 (Úř. věst. L 141, s. 1; Zvl. vyd. 02/11, s. 286) – Povolení – Závěry výboru – Posouzení Soudním dvorem – Pravomoc

Výrok

V rámci posuzování žádosti o udělení povolení k přepracování pod celním dohledem podle čl. 133 písm. e) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2700/2000 ze dne 16. listopadu 2000, je třeba brát v úvahu nejen trh s hotovými výrobky, ale rovněž ekonomickou situaci na trhu se surovinami používanými pro jejich výrobu.

Kritéria, která je třeba zohlednit při posuzování „vytvoření nebo udržení přepracovatelských aktivit“ ve smyslu čl. 133 písm. e) nařízení č. 2913/92 ve znění nařízení č. 2700/2000 a čl. 502 odst. 3 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení č. 2913/92 ve znění nařízení Komise (ES) č. 993/2001 ze dne 4. května 2001, mohou zahrnovat rovněž, nikoli však výlučně, kritérium vytvoření minimálního počtu pracovních míst, která tyto aktivity vytvoří. Uvedená kritéria totiž závisejí na povaze dotyčné přepracovatelské aktivity a vnitrostátní celní orgán příslušný k prověřování hospodářských podmínek pak na základě obou uvedených ustanovení musí celkově posoudit všechny relevantní skutečnosti, včetně počtu vytvořených pracovních míst, hodnoty realizovaných investic či trvalosti zamýšlené činnosti.

3)	Platnost závěrů Výboru pro celní kodex vydaných na základě čl. 133 písm. e) nařízení č. 2913/92 ve znění nařízení č. 2700/2000 nemůže být přezkoumána v rámci článku 234 ES.

4)	Závěry Výboru pro celní kodex nejsou pro vnitrostátní celní orgány, které rozhodují o žádosti o povolení k přepracování pod celním dohledem, závazné.

(1) Úř. věst. C 82, 2.4.2005.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/10

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 18. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-122/05) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2003/87/ES - Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2006/C 165/17)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: U. Wölker a D. Recchia, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: I. M. Braguglia, zmocněnec, ve spolupráci s M. G. Aiellem, avocat)

Předmět

Nesplnění povinnosti státem – Neprovedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/CE (Úř. věst. L 275, s. 32; Zvl. vyd. 15/03, s. 80), ve stanovené lhůtě

Výrok

Italská republika tím, že ve stanovené lhůtě nepřijala všechny právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 115, 14. 5. 2005.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/11

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 4. května 2006 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof Baden-Württemberg (Německo)] – Reinhold Haug v. Land Baden-Württemberg

(Věc C-286/05) (1)

(Ochrana finančních zájmů Evropských společenství - Nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 - Vrácení podpor Společenství - Zpětné použití méně přísných správních sankcí)

(2006/C 165/18)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof Baden-Württemberg

Účastníci původního řízení

Žalobce: Reinhold Haug

Žalovaná: Land Baden-Württemberg

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Verwaltungsgerichtshof Baden-Württemberg – Výklad čl. 2 odst. 2 věty druhé, čl. 4 odst. 1 a 4 a čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES, EURATOM) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, s. 1), jakož i čl. 31 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 2419/2001 ze dne 11. prosince 2001 kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství zavedený nařízením Rady (EHS) č. 3508/92 (Úř. věst. L 327, s. 11) – Zpětné použití méně přísného ustanovení – Pojmy „správní opatření“ a „správní sankce“ – Vrácení neoprávněně obdržené podpory „závislé na ploše“

Výrok

Článek 2 odst. 2 druhá věta nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství se nepoužije, pokud je s ohledem na zjištění přebytku přesahujícího 20 % zjištěné plochy ve smyslu čl. 9 odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 3887/92 ze dne 23. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství, požadováno vrácení celkové výše původně poskytnuté podpory Společenství, navýšené o úroky, i když dotyčný hospodářský subjekt uplatňuje, že tato podpora by měla být na základě čl. 31 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 2419/2001 ze dne 11. prosince 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství zavedený nařízením Rady (EHS) č. 3508/92, vrácena v menším rozsahu.

(1) Úř. věst. C 229, 17.9.2005

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/11

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 18. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-354/05) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2003/55/ES - Vnitřní trh se zemním plynem)

(2006/C 165/19)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Heller a B. Schima, zmocněnci)

Žalované: Lucemburské velkovévodství (zástupce: S. Schreiner, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí ustanovení nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 98/30/ES (Úř. věst. L 176, s. 57), ve stanovené lhůtě

Výrok

Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 98/30/ES, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice.

2)	Lucemburskému velkovévodství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 281, 12.11.2005.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Wien dne 7. dubna 2006 – Renate Ilsinger v. Martin Dreschers (správce konkurzní podstaty společnosti Schlank & Schick GmbH)

(Věc C-180/06)

(2006/C 165/21)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Wien

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Renate Ilsinger

Žalovaný: Martin Dreschers (správce konkurzní podstaty společnosti Schlank & Schick GmbH)

Předběžné otázky

Představuje právo přiznané § 5j rakouského Konsumentenschutzgesetz (KSchG) (zákona o ochraně spotřebitele), BGBl 1979/140, ve znění čl. I bodu 2 rakouského Fernabsatz-Gesetz (zákona o smlouvách uzavřených na dálku), BGBl I 1999/185, které spotřebiteli umožňuje domáhat se vůči podnikům zdánlivě vyhrané ceny soudní cestou v případě, že tyto podniky zasílají (nebo zaslaly) určitým spotřebitelům příslib výhry nebo jiné podobné zprávy, jejichž formulace může (nebo mohla) svou povahou u spotřebitele vyvolat dojem, že vyhrál určitou cenu, aniž by výhra byla závislá na objednání zboží nebo alespoň na zkušební objednávce a také žádná objednávka zboží nenásledovala, avšak cena byla příjemcem zprávy vyžadována, ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení č. 44/2001“) (1) nárok smluvní povahy nebo jemu na roveň postavený nárok podle čl. 15 odst. 1 písm. c) nařízení č. 44/2001?

V případě záporné odpovědi na první otázku:

2.	Existuje nárok ve smyslu čl. 15 odst. 1 písm. c) nařízení č. 44/2001, pokud nárok na vyplacení výhry nebyl podmíněn objednávkou zboží, avšak příjemce zprávy zboží přesto objednal?

(1) Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/13

Kasační opravný prostředek podaný dne 12. dubna 2006 Schneider Electric SA proti usnesení Soudu prvního stupně (čtvrtého senátu) vydanému dne 31. ledna 2006 ve věci T-48/03, Schneider Electric SA v. Komise Evropských společenství

(Věc C-188/06 P)

(2006/C 165/22)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastice řízení podávající kasační opravný prostředek: Schneider Electric SA (zástupci: A. Winckler, I. Girgenson, M. Pittie, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání

—	zrušit na základě čl. 225 odst. 1 ES a článku 61 Statutu ES Soudního dvora Evropských společenství usnesení vydané Soudem prvního stupně dne 31. ledna 2006 ve věci T-48/03, Schneider Electric SA v. Komise Evropských společenství;

—	vrátit věc Soudu k rozhodnutí ve věci samé;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek se domnívá, že usnesení zkresluje relevantní skutkové okolnosti a obsahuje nesprávné právní posouzení.

Zaprvé v rozporu s tím, co tvrdí Soud, k převodu Legrand na konsorcium Wendel/KKR nedošlo „spontánně“ a tento převod stal se „nezrušitelným“ po přijetí rozhodnutí ze dne 4. prosince 2002 (1). V každém případě upuštění od spojení nezbavilo Schneider jejího zájmu podat proti rozhodnutí žalobu.

Zadruhé rozhodnutí ze dne 4. prosince 2002 představuje ve skutečnosti rozhodnutí o zákazu spojení zejména s ohledem na pokyny adresované Soudem Komisi. Soud totiž ve svém rozsudku ze dne 22. října 2002, Schneider v. Komise, jasně uvedl, že Komise musí znovu otevřít přezkumné řízení ve stádiu oznámení námitek.

Zatřetí za předpokladu, že rozhodnutí ze dne 4. prosince 2002 představuje skutečně rozhodnutí o zahájení fáze II, může být předmětem žaloby na neplatnost. Vzhledem k tomu, že nepříznivě zasahuje do právního postavení, může být totiž rozhodnutí přijaté na základě čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení 4064/89 (2) předmětem žaloby na neplatnost. Za velmi zvláštních okolností případu má rozhodnutí ze dne 4. prosince 2002 v každém případě takovou povahu, že může vést k žalobě. Jakýkoli další výklad by vedl k odepření spravedlnosti.

Rozhodnutí o ukončení řízení konečně může být také předmětem žaloby na neplatnost ze stejného důvodu, jako všechna rozhodnutí, kterými Komise podstatným způsobem mění právní postavení dotyčného účastníka řízení.

(1) Rozhodnutí Komise ze dne 4. prosince 2002 o zahájení fáze důkladného přezkumu spojení společností Schneider a Legrand (věc COMP/M.2283–Schneider/Legrand II)

(2) Nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 ze dne 21. prosince 1989 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 395, s. 1)

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/13

Kasační opravný prostředek podaný dne 13. dubna 2006 TEA-CEGOS, SA, a Services techniques globaux (STG) SA proti rozsudku Soudu prvního stupně (druhého senátu) ze dne 14. února 2006 ve spojených věcech T-376/05 a T-383/05, TEA-CEGOS, SA, STG SA a GHK Consulting Ltd v. Komise Evropských společenství

(Věc C-189/06 P)

(2006/C 165/23)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky): TEA-CEGOS, SA, Services techniques globaux (STG) SA (zástupci: G. Vandersanden a L. Levi, advokáti)

Další účastníci řízení: GHK Consulting Ltd, Komise Evropských společenství

Návrhová žádání

—	zrušit rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 14. února 2006 ve spojených věcech T-376/05 a T-383/05

—	v důsledku toho vyhovět návrhům navrhovatelek z řízení v prvním stupni a tedy,

—	prohlásit za neplatné rozhodnutí ze dne 12. října 2005, kterým se zamítá přihláška a nabídka konsorcia TEA CEGOS a ruší rozhodnutí o udělení rámcové smlouvy konsorciu TEA CEGOS při zadávání veřejné zakázky EuropeAid – 2/119860/C-LOT č. 7;

—	zrušit všechna ostatní rozhodnutí, která žalovaná přijala v rámci tohoto zadávání veřejných zakázek v návaznosti na rozhodnutí ze dne 12. října 2005 a zejména rozhodnutí o přidělení a smlouvy uzavřené Komisí při plnění povinností vyplývajících z těchto rozhodnutí;

—	uložit žalované náhradu veškerých nákladů řízení v prvním stupni a řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelky zakládají svůj kasační opravný prostředek na porušení práva Společenství ze strany Soudu a na vadách řízení před Soudem. Domnívají se, že Soud porušil zásadu právní jistoty, svou povinnost uvést odůvodnění, zásadu řádné správy a zkreslil důkazy.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Lecce – Sezione distaccata di Gallipoli dne 4. dubna 2006 – trestní řízení proti Aniellovi Gallovi a Gianlucovi Damontemu

(Věc C-191/06)

(2006/C 165/24)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Lecce – Sezione distaccata di Gallipoli

Účastníci původního trestního řízení

Aniello Gallo, Gianluca Damonte

Předběžné otázky

Je čl. 4 pododstavec 4a zákona č. 401/89 neslučitelný, s tím souvisejícími účinky ve vnitrostátním právním řádu, se zásadami vyjádřenými v článcích 43 a 49 Smlouvy o EHS v oblasti usazování a volného pohybu služeb, které přecházejí hranice Společenství, jakož i ve světle rozdílného výkladu v rozhodnutích Soudního dvora Evropských společenství (zejména v rozsudku Gambelli) a v rozhodnutí Suprema Corte di Cassazione a Sezioni Unite č. 23271/04. Soudní dvůr je zejména žádán, aby objasnil použitelnost sankce uvedené v obvinění a uplatňované vůči GALLOVI Aniellovi a DAMONTEMU Gianlucovi v Italském státě.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/14

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. dubna 2006 Société des Produits Nestlé SA proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního senátu) vydanému dne 22. února 2006 ve věci T-74/04, Société des produits Nestlé SA v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), vedlejší účastník: Quick restaurants SA

(Věc C-193/06 P)

(2006/C 165/25)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Société des Produits Nestlé SA (zástupce: D. Masson, advokát)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) a Quick restaurants SA

Návrhová žádání

—	zrušit rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství T-74/04 ze dne 22. února 2006 a

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Podle účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek se Soud dopustil nesprávného právního posouzení, když dotčenou ochrannou známku neposoudil globálně a in concreto, třebaže jedná-li se o ochrannou známku složenou z postavy se zvláště rozlišovací způsobilostí a z jejího jména, obrazové a slovní prvky této kombinované ochranné známky zde nemohou být odděleny.

Soud rovněž porušil ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (1), jelikož při posouzení nebezpečí záměny nezohlednil veškeré dotčené relevantní prvky, a to co se týče jak přihlašované ochranné známky účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek, tak slovní ochranné známky vedlejšího účastníka.

A konečně, tím, že provedl analýzu pouze části práv uplatňovaných v námitkách vedlejšího účastníka, Soud nerespektoval pravidla použitelná pro oblast námitek proti zápisu ochranných známek.

(1) Úř. věst. 1994, L 11, s. 1.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/15

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank van koophandel Hasselt (Belgie) dne 3. května 2006 – Confederatie van immobilien-beroepen van Belgie a het Beroepsinstituut van Vastgoedmakelaars v. Willem van Leuken

(Věc C-197/06)

(2006/C 165/26)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank van koophandel Hasselt (Belgie)

Účastníci původního řízení

Žalobci: Confederatie van immobilien-beroepen van Belgie VZW a het Beroepsinstituut van Vastgoedmakelaars

Žalovaný: Willem van Leuken

Předběžné otázky

Mají být články 3 a 4 směrnice 89/48/EHS (1) vykládány v tom smyslu, že realitní makléř usazený v Nizozemsku, který vykonává zprostředkovatelskou činnost k nemovitostem v Belgii, již nemusí splňovat podmínky stanovené belgickým zákonodárcem při provedení zmíněné směrnice (článek 2 královského nařízení ze dne 6. září 1993, článek 3 rámcového zákona ze dne 1. března 1976), pokud uzavřel smlouvu o spolupráci s realitním makléřem usazeným v Belgii, který je uznán Beroepsinstitut van Vastgoedmakelaars (profesní institut realitních makléřů, BIV) a organizuje se tak, že (i) spotřebitel se pro činnosti v Belgii může vždy obrátit na tohoto v Belgii uznaného realitního makléře a (ii) v reklamě je na tuto spolupráci upozorněno zejména odkazem na účast tohoto realitního makléře uznaného BIV, pokud budou prováděny činnosti podle belgického práva?

Nebo

mají být články 3 a 4 směrnice 89/48/EHS vykládány v tom smyslu, že realitní makléř usazený v Nizozemsku, který v Belgii vykonává zprostředkovatelskou činnost k nemovitostem, musí v každém případě splnit podmínky stanovené belgickým zákonodárcem při provedení zmíněné směrnice (článek 2 královského nařízení ze dne 6. září 1993, článek 3 rámcového zákona ze dne 1. března 1976), bez ohledu na smlouvu o spolupráci s realitním makléřem uznaným v Belgii, který se účastní činností vykonávaných podle belgického práva?

Je-li Soudní dvůr toho názoru, že články 3 a 4 směrnice 89/48/EHS mají být vykládány v tom smyslu, že realitní makléř usazený v Nizozemsku, který v Belgii vykonává zprostředkovatelské činnosti k nemovitostem, musí v každém případě splňovat podmínky stanovené belgickým zákonodárcem při provedení zmíněné směrnice (článek 2 královského nařízení ze dne 6. září 1993, článek 3 rámcového zákona ze dne 1. března 1976), bez ohledu na smlouvu o spolupráci s realitním makléřem uznaným v Belgii, který se účastní činností vykonávaných podle belgického práva, nevyplývá z toho pak, že tato směrnice a vnitrostátní ustanovení vydaná k provedení této směrnice jsou v rozporu s článkem 49 Smlouvy o ES, který se týká základní svobody volného pohybu přeshraničních služeb, protože tato směrnice a vnitrostátní ustanovení vydaná k jejímu provedení při tomto výkladu nepatřičným způsobem uměle a bez objektivního odůvodnění chrání trh zprostředkování nemovitostí ležících v Belgii vůči kooperujícím spojením samostatných realitních makléřů usazených v různých členských státech (Belgie a Nizozemsko), z nichž alespoň jeden (belgický realitní makléř) splňuje podmínky stanovené směrnicí a vnitrostátními ustanoveními, takže se požadavek, že i nizozemský makléř musí podle směrnice a podle vnitrostátních ustanovení navíc splňovat tyto podmínky, rovná nepřímé diskriminaci na základě státní příslušnosti a představuje přinejmenším zakázané nediskriminační omezení?

(1) Směrnice Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy (Úř. věst. 1989, L 19, s. 16).

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/15

Žaloba podaná dne 2. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-198/06)

(2006/C 165/27)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: A. Alcover San Pedro a F. Simonetti, zmocněnci)

Žalované: Lucemburské velkovévodství

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že tím, že Lucemburské velkovévodství nevypracovalo nebo, v každém případě, nepředalo Komisi zprávu stanovenou v článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/94/ES ze dne 13. prosince 1999 o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů (1), nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 9 uvedené směrnice;

—	uložit Lucemburskému velkovévodství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lucemburské velkovévodství bylo povinno předat Komisi nejpozději dne 31. prosince 2003 zprávu o účinnosti provádění ustanovení směrnice zahrnující období od 18. ledna 2001 do 31. prosince 2002.

(1) Úř. věst. 2000 L 12, s. 16; Zvl. vyd. 15/05, s. 3.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal de première instance de Bruxelles dne 4. května 2006 – Raffinerie tirlemontoise SA v. Bureau d'intervention et de restitution belge (BIRP)

(Věc C-200/06)

(2006/C 165/28)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de première instance de Bruxelles

Účastníci původního řízení

Žalobce: Raffinerie tirlemontoise SA

Žalovaný: Bureau d'intervention et de restitution belge (BIRP)

Předběžné otázky

Stanoví nařízení Komise č. 314/2002 (1) pro výpočet dávky z výroby vyloučení z financování množství cukru obsaženého ve zpracovaných výrobcích vyvezených bez vývozní náhrady? Je tato právní úprava neplatná vzhledem k článku 15 nařízení Rady č. 1260/2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (2) a vzhledem k zásadám proporcionality a zákazu diskriminace?

Upravují nařízení Komise č. 1775/2004 (3), 1762/2003 (4), 1837/2002 (5), 1993/2001 (6) a 2267/2000 (7) dávku z výroby pro cukr, vypočtenou z průměrné ztráty na vyvezenou tunu, bez ohledu na množství vyvezené bez náhrady, i když je toto množství zahrnuto do celkového součtu, podle kterého se posuzuje celková ztráta, která má být financována? Jsou tato nařízení neplatná vzhledem k nařízení Komise č. 314/2002 k článku 15 nařízení Rady č. 1260/2001 a k zásadě proporcionality?

(1) Nařízení Komise (ES) č. 314/2002 ze dne 20. února 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro režim kvót v odvětví cukru (Úř. věst. L 50, s. 40).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (Úř. věst. L 178, s. 1).

(3) Nařízení Komise (ES) č. 1775/2004 ze dne 14. října 2004, kterým se pro hospodářský rok 2003/2004 stanoví dávky z výroby v odvětví cukru (Úř. věst. L 316, s. 64).

(4) Nařízení Komise (ES) č. 1762/2003 ze dne 7. října 2003, kterým se pro hospodářský rok 2002/03 stanoví dávky z výroby v odvětví cukru (Úř. věst. L 254, s. 4).

(5) Nařízení Komise (ES) č. 1837/2002 ze dne 15. října 2002, kterým se pro hospodářský rok 2001/2002 stanoví dávky z výroby, jakož i koeficient pro doplňkovou dávku v odvětví cukru (Úř. věst. L 278, s. 13).

(6) Nařízení Komise (ES) č. 1993/2001 ze dne 11. října 2001, kterým se pro hospodářský rok 2000/2001 stanoví dávky z výroby v odvětví cukru (Úř. věst. L 271, s. 15).

(7) Nařízení Komise (ES) č. 2267/2000 ze dne 12. října 2000, kterým se pro hospodářský rok 1999/2000 stanoví dávky z výroby, jakož i koeficient pro výpočet doplňkové dávky v odvětví cukru (Úř. věst. L 259, s. 29).

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/16

Žaloba podaná dne 4. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Francouzská republika

(Věc C-201/06)

(2006/C 165/29)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: B. Stromsky, zmocněnec)

Žalovaná: Francouzská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—	konstatovat, že Francouzská republika tím, že vyžaduje stejný původ přípravku na ochranu rostlin dováženého paralelně a referenčního přípravku, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají na základě článku 28 Smlouvy o ES;

—	uložit Francouzské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Udělení a zachování povolení paralelního dovozu přípravků na ochranu rostlin pocházejících z jiného členského státu, kde jsou legálně uváděny na trh, ve Francii podléhají požadavku stejného původu přípravku na ochranu rostlin dováženého paralelně a referenčního přípravku.

Z toho vyplývá omezení volného pohybu přípravků na ochranu rostlin neslučitelné s článkem 28 Smlouvy o ES, neodůvodněné cílem ochrany zdraví lidí a zvířat nebo životního prostředí, a nepřiměřené sledovanému cíli.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/17

Žaloba podaná dne 5. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Rakouská republika

(Věc C-205/06)

(2006/C 165/30)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Støvlbæk a B. Martenczuk, zmocněnci)

Žalovaná: Rakouská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Rakouská republika tím, že nepřijala přiměřená opatření k odstranění neslučitelností ve vztahu k ustanovením týkajícím se převodů v dvoustranných investičních dohodách s Koreou, Kapverdami, Čínou, Malajsií, Ruskou federací a Tureckem, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 307 odst. 2 Smlouvy o ES.

—	uložit Rakouské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Článek 307 Smlouvy o ES ukládá členským státům, aby přijaly všechny vhodné prostředky k odstranění zjištěných neslučitelností smluv, které uzavřely před 1. lednem 1958 nebo před dnem jejich přistoupení k Evropskému společenství, se Smlouvou o ES.

Komise je toho názoru, že ustanovení o volném převodu plateb, které souvisejí s investicí, v dvoustranných investičních dohodách, které Rakouská republika uzavřela před přistoupením k Evropskému společenství s Koreou, Kapverdami, Čínou, Malajsií, Ruskou federací a Tureckem, jsou neslučitelná se Smlouvou o ES. Tato ustanovení by totiž Rakouské republice nedovolila použít omezení pohybu kapitálu nebo plateb, které může přijmout Rada na základě čl. 57 odst. 2, čl. 59 a čl. 60 odst. 1 Smlouvy o ES.

Argument rakouské vlády, že způsob, jakým hlasuje v Radě, není předurčen dohodami, je irelevantní. Jediná relevantní otázka je, zda Rakouská republika může, v souladu se svými závazky vyplývajícími z mezinárodního práva, omezující opatření provést. To není podle ustanovení sporných rakouských investičních dohod možné. Z téhož důvodu nemá také zásadní význam argument, že Rakousko nemůže samo zabránit rozhodnutí Rady v rámci kvalifikované většiny.

Protože v projednávaném případě existuje neslučitelnost se Smlouvou o ES, je Rakousko povinno přijmout opatření vhodná k jejímu odstranění. Pokud neexistuje žádný jiný dostupný prostředek, mohlo by Rakousko – podle judikatury Soudního dvora – být povinno k vypovězení dotčených dohod.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Szegedi Ítélőtábla dne 5. května 2006 – Cartesio Oktató v. Szolgáltató Bt.

(Věc C-210/06)

(2006/C 165/31)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Szegedi Ítélőtábla

Účastníci původního řízení

Žalobce: Cartesio Oktató és Szolgáltató Bt.

Předběžné otázky

Je soud druhého stupně, který rozhoduje o odvolání podaném proti rozhodnutí rejstříkového soudu (cégbíróság) v řízení o změně zápisu v obchodním rejstříku, oprávněn podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce ve smyslu článku 234 Římské smlouvy, jestliže ani řízení o vydání rozhodnutí obchodního soudu, ani odvolací řízení není kontradiktorním řízením?

Jestliže je soud druhého stupně soudem, který je oprávněn položit předběžnou otázku v souladu s článkem 234 Římské smlouvy, je třeba považovat uvedený soud za soud rozhodující v posledním stupni, který je povinen předložit Soudnímu dvoru Evropských společenství otázky týkající se výkladu práva Společenství?

Je nebo může být oprávnění maďarských soudů položit předběžnou otázku – vyplývající přímo z článku 234 Římské smlouvy – omezeno vnitrostátním právním předpisem, který umožňuje podat odvolání, v souladu s vnitrostátními právními předpisy, proti předkládacímu usnesení, jestliže vnitrostátní soud vyššího stupně může v případě odvolání uvedené usnesení zrušit, zbavit žádost o rozhodnutí o předběžné otázce účinku a nařídit soudu, který předkládací rozhodnutí přijal, aby pokračoval v přerušeném vnitrostátním řízení?

Jestliže společnost, založená v Maďarsku podle maďarského práva společností a zapsaná v maďarském obchodním rejstříku, chce přemístit své sídlo do jiného členského státu Evropské unie, přísluší úprava této otázky právu Společenství nebo je při neexistenci harmonizace právních předpisů použitelné pouze vnitrostátní právo?

Může se maďarská společnost domáhat přemístění svého sídla do jiného členského státu Evropské unie, dovolávajíc se přímo práva Společenství (článků 43 a 48 Římské smlouvy)? V případě kladné odpovědi, může změna sídla podléhat nějaké podmínce nebo povolení ze strany členského státu původu nebo přijímajícího členského státu?

Lze články 43 a 48 Římské smlouvy vykládat v tom smyslu, že vnitrostátní právní úprava nebo praxe, které činí rozdíly mezi obchodními společnostmi, pokud jde o výkon práv týkajících se těchto společností, podle členského státu, v němž mají sídlo, jsou neslučitelné s právem Společenství?

Lze články 43 a 48 Římské smlouvy vykládat v tom smyslu, že vnitrostátní právní úprava nebo praxe, které brání maďarské společnosti přemístit její sídlo do jiného členského státu Evropské unie, jsou neslučitelné s právem Společenství?

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/18

Kasační opravný prostředek podaný dne 9. května 2006 Hertou Adam proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního senátu) vydanému dne 22. února 2006 ve věci T-342/04, Herta Adam v. Komise Evropských společenství

(Věc C-211/06 P)

(2006/C 165/32)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Herta Adam (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis, E. Marchal, advokáti)

Další účastník řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání navrhovatelky

—	zrušení rozsudku Soudu (prvního senátu) ze dne 22. února 2006 ve věci T-342/04 (Herta Adam v. Komise Evropských společenství) v celém rozsahu;

—	zrušení rozhodnutí Komise ze dne 2. září 2003, kterým se navrhovatelce zamítá příspěvek za práci v zahraničí stanovený v článku 4 přílohy VII služebního řádu úředníků Evropských společenství;

—	uložení náhrady nákladů řízení v obou stupních odpůrkyni.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Opravný prostředek je založen na nesprávném právním posouzení Soudu při výkladu pojmu „okolnosti vyplývající z práce konané pro některý jiný stát“ uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. a) druhé odrážce přílohy VII služebního řádu.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/19

Žaloba podaná dne 11. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-216/06)

(2006/C 165/33)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: S. Pardo Quintillán a F. Simonetti, zmocněnci)

Žalovaný: Španělské království

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

určil, že Španělské království tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES (1), pokud jde o účast veřejnosti a přístup k právní ochraně, nebo v každém případě tím, že o nich Komisi neuvědomilo, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice;

—	uložil Španělskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta k provedení směrnice 2003/35/ES do vnitrostátního právního řádu uplynula dne 25. června 2005.

(1) Úř. věst. L 35, s. 17

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/19

Žaloba podaná dne 12. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-218/06)

(2006/C 165/34)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce D. Maidani, zmocněnec)

Žalovaný: Lucemburské velkovévodství

Návrhová žádání žalobkyně

—

konstatovat, že Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo právní a správní ustanovení nezbytná k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (1), a každopádně tím, že je neoznámilo Komisi, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají na základě této směrnice;

—	uložit Lucemburskému velkovévodství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice uplynula dne 11. srpna 2004.

(1) Úř. věst. 2003 L 35, s. 1; Zvl. vyd. 06/04, s. 340.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/19

Žaloba podaná dne 12. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-219/06)

(2006/C 165/35)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: N. Yerrell, zmocněnec)

Žalovaný: Lucemburské velkovévodství

Návrhová žádání žalobkyně

—

konstatovat, že Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora ze dne 30. září 2004 ve věci C-481/03 (1) ohledně neoznámení prováděcích opatření směrnic 2001/12/ES (2) a 2001/13/ES (3), nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají na základě těchto směrnic a čl. 228 odst. 1 ES;

—

nařídit Lucemburskému velkovévodství zaplatit Komisi penále 4 800 eur za den prodlení se splněním povinností vyplývajících z rozsudku vydaného ve věci C-481/03, co se týče směrnice 2001/12/ES, jakož i penále 4 800 eur za den prodlení se splněním povinností vyplývajících z rozsudku vydaného ve věci C-481/03, co se týče směrnice 2001/13/ES, ode dne vydání rozsudku v této věci až do dne, kdy budou splněny povinnosti vyplývající z rozsudku vydaného ve věci C-481/03;

—

nařídit Lucemburskému velkovévodství zaplatit Komisi paušální částku, jejíž částka je výsledkem součinu denní částky 1 000 eur a počtu dní trvání porušení ode dne vydání rozsudku ve věci C-481/03 do dne, kdy bude vydán rozsudek v této věci, co se týče směrnice 2001/12/ES, jakož i obdobnou částku, co se týče směrnice 2001/13/ES; a

—	uložit Lucemburskému velkovévodství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komisi nebylo oznámeno žádné ustanovení přijaté Lucemburským velkovévodstvím na základě rozsudku Soudního dvora ve věci C-481/03.

(1) Nezveřejněno.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/12/ES ze dne 26. února 2001, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství (Úř. věst. L 75, s. 1; Zvl. vyd. 07/05, s. 376).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/13/ES ze dne 26. února 2001, kterou se mění směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům (Úř. věst. L 75, s. 26; Zvl. vyd. 07/05, s. 401).

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/20

Žaloba podaná dne 16. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Francouzská republika

(Věc C-222/06)

(2006/C 165/36)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: D. Maidani a G. Braun, zmocněnci)

Žalovaná: Francouzská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Francouzská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/97/ES ze dne 4. prosince 2001, kterou se mění směrnice Rady 91/308/EHS o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz (1), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice;

—	uložit Francouzské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice uplynula dne 15. června 2003.

(1) Úř. věst. L 344, s. 76.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/20

Žaloba podaná dne 16. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-223/06)

(2006/C 165/37)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: G. Braun, zmocněnec)

Žalovaný: Lucemburské velkovévodství

Návrhová žádání

—

určit, že Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/51/EHS ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven (1), a v každém případě tím, že o nich neuvědomila Komisi, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice;

—	uložit Lucemburskému velkovévodství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta k provedení směrnice uplynula dne 1. ledna 2005.

(1) Úř. věst. L 178, s. 16; Zvl. vyd. 17/01, s. 273.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/21

Žaloba podaná dne 16. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-224/06)

(2006/C 165/38)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Braun a J. R. Vidal Puig, zmocněnci)

Žalovaný: Španělské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Španělské království tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Komise 2004/72/ES (1) ze dne 29. dubna 2004, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES (2), pokud jde o uznávané tržní postupy, definici důvěrné informace ve vztahu ke komoditním derivátům, sestavení seznamů zasvěcených osob, oznamování transakcí osob s řídicí odpovědností a oznamování podezřelých transakcí, a v každém případě tím, že tyto předpisy neoznámilo Komisi, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z uvedené směrnice;

—	uložit Španělskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta stanovená k přizpůsobení vnitrostátního práva směrnici 2004/72/ES uplynula dne 12. října 2004.

(1) Úř. věst. L 162, s. 70.

(2) Úř. věst. L 96, s. 16; Zvl. vyd. 06/04, s. 367.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/21

Žaloba podaná dne 17. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Francouzská republika

(Věc C-226/06)

(2006/C 165/39)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Rozet a I. Kaufmann-Bühler, zmocněnci)

Žalovaná: Francouzská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Francouzská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s článkem 2, čl. 10 odst. 1 a čl. 12 odst. 3 a 4 směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci1, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice, jakož i z článků 10 a 249 ES;

—	uložit Francouzské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice 89/391/EHS uplynula dne 31. prosince 1992.

Komise vytýká Francouzské republice, že nesplnila svoje povinnosti na základě článku 2, čl. 10 odst. 1 a čl. 12 odst. 3 a 4 směrnice 89/39 (1) tím, že nepřijala všechny předpisy nezbytné pro její náležité provedení do francouzského práva.

(1) Úř. věst. L 183, s. 1.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/21

Žaloba podaná dne 17. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Belgické království

(Věc C-227/06)

(2006/C 165/40)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: B. Schima a B. Stromsky, zmocněnci)

Žalovaný: Belgické království

Návrhová žádání

—

určit, že Belgické království tím, že zavedlo de facto povinnost hospodářských subjektů, které si přejí uvádět na trh v Belgii stavební výrobky legálně vyrobené nebo uvedené na trh v jiném členském státě Evropské unie, získat označení shody „BENOR“ nebo „ATG“ k uvádění těchto výrobků na trh v Belgii, porušilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 28 a 30 Smlouvy o ES;

—	uložit Belgickému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Sporná vnitrostátní opatření mohou být kvalifikována jako státní opatření, která jsou překážkou volného pohybu zboží, nejsou-li ospravedlněna důvody uvedenými v článku 30 ES nebo naléhavými požadavky obecného zájmu a není-li splněna zásada proporcionality.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/22

Žaloba podaná dne 24. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Rakouská republika

(Věc C-235/06)

(2006/C 165/41)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Braun, R. Vidal Puig, zmocněnci)

Žalovaná: Rakouská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr

—

určil, že Rakouská republika tím, že neuložila sankce ve smyslu článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (1), nesplnila své povinnosti;

—	uložil Rakouské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Článek 16 nařízení č. 261/2004 stanoví, že v případě, že není poskytnuta náhrada škody, nabídnuto přesměrování nebo poskytnuto právo na proplacení výdajů, mají být stanoveny sankce pro letecké společnosti. Tyto sankce stanovené členskými státy za porušení tohoto nařízení musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Podle informací, které má Komise k dispozici, Rakousko dosud nestanovilo žádné sankce za porušení tohoto nařízení, které by byly účinné, přiměřené a odrazující.

(1) Úř. věst. L 46, 17. 2. 2004, s. 1.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/22

Žaloba podaná dne 24. května 2006 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-236/06)

(2006/C 165/42)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: D. Maidani a G. Braun, zmocněnci)

Žalované: Lucemburské velkovévodství

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (1), a v každém případě tím, že o těchto předpisech Komisi neuvědomilo, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice;

—	uložit Lucemburskému velkovévodství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice uplynula dne 12. října 2004.

(1) Úř. věst. L 96, s. 16.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/23

Kasační opravný prostředek podaný dne 28. května 2006 Guido Strack proti usnesení Soudu prvního stupně (prvního senátu) ze dne 22. března 2006 ve věci T-4/05, Guido Strack v. Komise Evropských společenství

(Věc C-237/06 P)

(2006/C 165/43)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Guido Strack (zástupce: L. Füllkrug, advokát)

Další účastník řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—	zrušit usnesení vydané dne 22. března 2006 prvním senátem Soudu prvního stupně Evropských společenství ve věci Guido Strack v. Komise Evropských společenství (T-4/05) (1),

—	zrušit rozhodnutí OLAF ze dne 5. února 2004 o zastavení šetření OF/2002/0356, jakož i Final Case Report na kterém toto rozhodnutí spočívá (ref.: NT/sr D(2003)-AC-19723 – 01687 05.02.2004),

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatel uplatňuje ve svém kasačním opravném prostředku, že se Soud dopustil v řízení pochybení a porušil právní normu Společenství čl. 3 odst. 3 rozhodnutí Rady ze dne 2. listopadu 2004 o zřízení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (2004/752/ES, Euratom). Navrhovatel se domnívá, že Soud v okamžiku přijetí usnesení k tomu neměl pravomoc, jelikož podle výše uvedeného ustanovení měl již v prosinci 2005 postoupit věc T-4/05 k Soudu pro veřejnou službu.

Kromě toho navrhovatel uplatňuje, že Soud neodůvodnil napadené usnesení ve vztahu k vícero nezávislým žalobním důvodům uvedeným v žalobě.

Navíc navrhovatel tvrdí, že Soud porušil právo Společenství, když nesprávně vyložil pojem „opatření, které se jí nepříznivě dotýká“ použitý v čl. 90 odst. 2 a čl. 90a služebního řádu úředníků. Toto učinil nesprávným výkladem samotného pojmu a nepřihlédnutím k dosavadní judikatuře, nesprávným výkladem ustanovení článků 22a, 22b a 43 služebního řádu úředníků, základního práva na fyzickou a duševní integritu a zásady účinné právní ochrany, jakož i neuznáním podstaty práv na náhradu škody.

Konečně navrhovatel uplatňuje, že usnesení Soudu je stiženo vadami řízení, které vyplývají ze zjištění nesprávného skutkového stavu, které je možno prokázat písemnostmi ze spisu, z nesprávného právního posouzení skutečností vztahujících se k šetření OLAFu, jakož i u jejich nelogické reprodukce v odůvodnění usnesení.

(1) Úř. věst. C 121, s. 12.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/24

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 10. května 2006 – Galileo International Technology a další v. Komise

(Věc T-279/03) (1)

(„Žaloba na náhradu škody - Mimosmluvní odpovědnost Společenství - Projekt Společenství globálního systému družicové navigace (Galileo) - Škoda uplatňovaná majiteli ochranných známek a obchodních firem obsahujících výraz ‚Galileo‘ - Odpovědnost Společenství v případě neexistence protiprávního chování jeho orgánů - Výjimečná a zvláštní škoda“)

(2006/C 165/45)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Galileo International Technology LLC (Bridgetown, Barbade), Galileo International LLC (Wilmington, Delaware, Spojené státy), Galileo Belgium SA (Brusel, Belgie), Galileo Danmark A/S (Kodaň, Dánsko), Galileo Deutschland GmbH (Frankfurt nad Mohanem, Německo), Galileo España, SA, (Madrid, Španělsko), Galileo France SARL (Roissy-en-France, Francie), Galileo Nederland BV (Hoofdorp, Nizozemsko), Galileo Nordiska AB (Stockholm, Švédsko), Galileo Portugal Ltd (Alges, Portugalsko), Galileo Sigma Srl (Řím, Itálie), Galileo International Ltd (Langley, Berkshire, Spojené království), The Galileo Co. (Londýn, Spojené království) a Timas Ltd (Dublin, Irsko) (zástupci: C. Delcorde, J.-N. Louis, J.-A. Delcorde a S. Maniatopoulos, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: N. Rasmussen a M. Huttunen, zmocněnci, ve spolupráci s A. Berenboomem a N. Van den Bosschem, advokáty)

Předmět věci

Návrh na náhradu škody směřující jednak k tomu, aby Komise přestala užívat výraz „Galileo“ v souvislosti s projektem Společenství globálního systému družicové navigace a podněcovat třetí osoby k tomu, aby tento výraz užívaly, a jednak k tomu, aby byla nahrazena škoda, která vznikla žalobcům v důsledku užívání a propagace Komisí uvedeného výrazu, který je údajně totožný s ochrannými známkami zapsanými žalobci, jakož i s jejich obchodními firmami

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobcům se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 251, 18.10.2003.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/24

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 17. května 2006 – Kallianos v. Komise

(Věc T-93/04) (1)

(„Úředníci - Srážky z odměny - Prozatímní výživné v rámci řízení o rozvodu - Výkon rozsudku vnitrostátního soudu“)

(2006/C 165/46)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Theodoros Kallianos (Kraainem, Belgie) (zástupce: G. Archambeau, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a D. Martin, zmocněnci, ve spolupráci s D. Waelbroeckem, advokátem)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise týkajícího se určitých srážek z odměny žalobce v důsledku předběžných opatření nařízených belgickým soudem, návrh směřující k vrácení uvedených částek, jakož i návrh na zaplacení náhrady škody

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 106, 30.4.2004.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/25

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 17. května 2006 – Lavagnoli v. Komise

(Věc T-95/04) (1)

(„Úředníci - Hodnotící zpráva - Zachování pravidel postupu hodnocení - Výkon činnosti zástupce zaměstnanců a odborové činnosti - Povinnost odůvodnění - Žaloba na neplatnost“)

(2006/C 165/47)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Luciano Lavagnoli (Berchem, Lucembursko) (zástupci: G. Bounéou a F. Frabetti, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a H. Krämer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení hodnocení za období od 1. července 1999 do 30. června 2001, pokud jde o žalobce, a na zrušení rozhodnutí, kterým se přijímá hodnotící zpráva žalobce za toto období

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Každý účastník řízení nese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 106, 30.4.2004.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/25

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 10. května 2006 – Air One v. Komise

(Věc T-395/04) (1)

(„Státní podpory - Letecká doprava - Stížnost - Nezaujetí stanoviska Komisí - Žaloba pro nečinnost - Lhůta - Přípustnost“)

(2006/C 165/49)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Air One Spa (Chieti, Itálie) (zástupci: G. Belotti a M. Padellaro, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: V. Di Bucci a E. Righini, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 232 ES směřující k určení, že Komise nesplnila své povinnosti tím, že nepřijala rozhodnutí o stížnosti žalobkyně ze dne 22. prosince 2003 ohledně podpor, které měla Italská republika protiprávně poskytnout letecké společnosti Ryanair

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 300, 4.12.2004.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/26

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 16. května 2006 – Martin Magone v. Komise

(Věc T-73/05) (1)

(„Úředníci - Zpráva o vývoji služebního postupu - Žaloba na neplatnost - Žaloba na náhradu škody - Zjevně nesprávné posouzení - Povinnost odůvodnění - Zneužití pravomoci - Psychické obtěžování“)

(2006/C 165/50)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Alejandro Martin Magone (Brusel, Belgie) (zástupce: É. Boigelot, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: L. Lozano Palacios a K. Herrmann, zmocněnci)

Předmět věci

Jednak návrh na zrušení zprávy o vývoji služebního postupu žalobce pro hodnotící období 2003 a jednak žádost o náhradu škody za hmotnou a morální újmu hodnocenou ex aequo et bono na 39 169,67 eur.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Každý účastník řízení nese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 106, 30.4.2005.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/26

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 2. května 2006 – Belgie v. Komise

(Věc T-134/05) (1)

(„Evropský sociální fond - Vymáhání pohledávek Společenství formou započtení - Promlčení - Úroky z prodlení - Žaloba na neplatnost - Námitka nepřípustnosti - Napadnutelný akt - Nepřípustnost“)

(2006/C 165/51)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Belgické království (zástupci: J. Devadder, zmocněnec, ve spolupráci s J.-P. Buylem a C. Steyaertem, advokáty)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: V. Joris, G. Wilms a A. Weimar, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise, které bylo obsaženo v jejím dopise ze dne 19. ledna 2005, ve kterém Komise odpověděla na dopisy Belgického království ohledně prostředků vyplacených různým belgickým institucím v rámci Evropského sociálního fondu

Výrok usnesení

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Belgického království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 132, 28.5.2005.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/27

Žaloba podaná dne 3. května 2006 – Drax Power a další v. Komise

(Věc T-130/06)

(2006/C 165/54)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníce řízení

Žalobkyně: Drax Power Ltd (Selby, Spojené království), Great Yarmouth Power Ltd (Swindon, Spojené království), International Power Plc (Londýn, Spojené království), Npower Copgen Ltd (Swindon, Spojené království), RWE Npower Plc (Swindon, Spojené království), ScottishPower Generation Ltd (Glasgow, Spojené království), Scottish and Southern Energy Plc (Perth, Spojené království) (zástupci: I. Glick, QC, a M. Cook, Barrister)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání

—	zrušit rozhodnutí Komise K (2006) 426 konečné ze dne 22. února 2006 o navrhované změně národního alokačního plánu na přidělení povolenek na emise skleníkových plynů oznámeného Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyněmi

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Spojené království oznámilo dne 10. listopadu 2004 Komisi svůj úmysl změnit svůj předběžný národní alokační plán na přidělení povolenek na emise skleníkových plynů. Rozhodnutí Komise, které prohlásilo navrhovanou změnu za nepřípustnou, bylo napadeno Spojeným královstvím a bylo následně zrušeno Soudem prvního stupně v jeho rozsudku T-178/05 (1).

V důsledku tohoto zrušení přijala Komise nové rozhodnutí, v němž usoudila, že navrhovaná změna je nepřípustná. Uvedené rozhodnutí je nyní napadáno žalobkyněmi.

Žalobkyně vlastní přímo nebo prostřednictvím dceřiných společností zařízení na výrobu elektřiny, na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (2). Navrhovaná změna národního alokačního plánu by měla za následek, že by žalobkyně obdržely podstatně více povolenek, než mají v současnosti přiděleno.

Žalobkyně na podporu své žaloby uvádí, že napadené rozhodnutí je v rozporu s rozsudkem Soudu prvního stupně ve věci T-178/05 a že o otázkách vznesených v napadeném rozhodnutí již bylo pravomocně rozhodnuto.

Podle žalobkyň Komise zastává nesprávný názor, že datum 30. září 2004 uvedené v čl. 11 odst. 1 uvedené směrnice je konečnou lhůtou a že členské státy nemohou po této lhůtě navrhovat změny svých národních alokačních plánů, s výjimkou změn vyžadovaných rozhodnutím Komise.

Žalobkyně kromě toho uvádějí, že obavy vyjádřené v souvislosti s fungováním obchodování s emisními kvótami jsou přehnané a nemohou odůvodnit odmítnutí navrhované změny.

(1) Rozsudek Soudu, Spojené království v. Komise, (T-178/05, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí).

(2) Úř. věst. L 275, s. 32; Zvl. vyd. 15/007, s. 631.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/28

Žaloba podaná dne 4. května 2006 – Sonia Rykiel Création et Diffusion de Modèles v. OHIM – Cuadrado (SONIA SONIA RYKIEL)

(Věc T-131/06)

(2006/C 165/55)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sonia Rykiel Création et Diffusion de Modèles (Paříž, Francie) (zástupce: E. Baud, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Cuadrado S.A. (Paterna, Španělsko)

Návrhy žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 30. ledna 2006 ve věci R 329/2005-1;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Sonia Rykiel Création et Diffusion de Modèles

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „SONIA SONIA RYKIEL“ pro zboží v třídách 3, 9, 14, 18 25 (ochranná známka Společenství č. 1035625)

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Cuadrado, S.A.

Namítaná ochranná známka nebo označení: Národní ochranná známka „SONIA“ pro zboží ve třídách 24 a 25.

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitky pokud jde o zboží zařazené do třídy 25.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení rozhodnutí námitkového oddělení a odmítnutí přihlašované známky pro zboží zařazené do třídy 25.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 43 odst. 3 nařízení č. 40/94 a čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/28

Žaloba podaná dne 12. května 2006 – Gorostiaga Atxalandabaso v. Parlament

(Věc T-132/06)

(2006/C 165/56)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Koldo Gorostiaga Atxalandabaso (Saint Pierre-d'Irube, Francie) (zástupce: D. Rouget, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhové žádání žalobce:

—	zrušit sporné rozhodnutí generálního tajemníka ze dne 22. března 2006;

—	uložit žalovanému náhradu vlastních nákladů řízení, jakož i nákladů vynaložených žalobcem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dne 22. prosince 2005 vydal Soud prvního stupně Evropských společenství v rámci řízení o žalobě podané žalobcem, bývalým evropským poslancem, rozsudek (věc T-146/04, Koldo Gorostiaga Atxalandabaso v. Parlement (1)), kterým zrušil z důvodu vad řízení rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 24. února 2004 týkající se navrácení částek, které byly žalobci vyplaceny z titulu parlamentních náhrad a příspěvků, neboť stanoví, že navrácení částky, které měl žalobce uhradit, bude provedeno vyrovnáním. Žaloba byla ve zbývající části zamítnuta. V návaznosti na tento rozsudek přijal generální tajemník Parlamentu dne 22. března 2006 nové rozhodnutí o navrácení částek vyplacených žalobci vyrovnáním. Jedná se o napadené rozhodnutí.

Žalobce se na podporu své žaloby dovolává zaprvé žalobního důvodu vycházejícího z porušení zásady věci rozsouzené, neboť postup, jakým bylo přijato napadené rozhodnutí, není podle něj v souladu s rozsudkem Soudu ze dne 22. prosince 2005. Druhý žalobní důvod vychází z údajného porušení Pravidel týkajících se náhrad a příspěvků evropských poslanců, zejména jejich čl. 27 odst. 3 a 4. Žalobce se krom toho dovolává existence vyšší moci, spočívající v nemožnosti přístupu k účetnictví, jakož i v odmítnutí orgánů jednoho ze členských států navrátit částku, která byla uhrazena při jiném řízení. Žalobce se dovolává rovněž porušení podstatných formálních náležitostí, neboť při přijímání napadeného rozhodnutí nedošlo k řádnému projednání. Žalobce tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje zásady objektivity, nestrannosti, rovnosti a zákazu diskriminace. Dále se dovolává žalobních důvodů vycházejících z porušení povinnosti uvést odůvodnění, jakož i nedodržení pravidel ohledně oznamování rozhodnutí orgány při porušení Kodexu řádného správního postupu. Žalobce se nakonec na podporu své žaloby dovolává žalobního důvodu vycházejícího ze zneužití pravomoci a z nesprávného posouzení skutkových okolností.

(1) Dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/29

Žaloba podaná dne 11. května 2006 – Xentral v. OHIM – Pages Jaunes (slovní ochranná známka PAGESJAUNES.COM)

(Věc T-134/06)

(2006/C 165/57)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Xentral LLC (Miami, Spojené státy) (zástupce: A. Bertrand, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Pages Jaunes SA (Sèvres, Francie)

Návrhová žádání žalobkyně:

—	zrušit rozhodnutí R 708/2005-1 ze dne 15. února 2006;

—	prohlásit ochrannou známku Společenství PAGESJAUNES.COM za platnou;

—	uložit náhradu veškerých nákladů řízení odvolacímu senátu OHIM.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Xentral LLC

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „PAGESJAUNES.COM“ pro výrobky třídy 16 (přihláška č. 1 880 871)

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Pages Jaunes SA

Namítaná ochranná známka nebo označení: Národní slovní ochranná známka „LESPAGESJAUNES“ pro výrobky třídy 16, obchodní firma a obchodní jméno „PAGES JAUNES“

Rozhodnutí námitkového oddělení: Námitky se přijímají pro veškeré napadené výrobky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Žalobkyně se dovolává svého staršího práva ohledně doménového jména „PAGESJAUNES.COM“, které lze podle ní namítat vůči ochranné známce a obchodní firmě osoby podávající námitky.

Rovněž uplatňuje porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) a d) nařízení Rady č. 40/94, neboť ochranná známka osoby podávající námitky je obvyklá a má velmi malou rozlišovací způsobilost.

Tvrdí, že její ochranná známka, jejíž zápis je požadován, nijak nezasahuje do práv spojených s obchodní firmou a obchodním názvem osoby podávající námitky.

Žalobkyně rovněž napadá proslulost ochranné známky osoby podávající námitky.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/29

Žaloba podaná dne 5. května 2006 – Al-Faqih v. Rada

(Věc T-135/06)

(2006/C 165/58)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Al-Bashir Mohammed Al-Faqih (Birmingham, Spojené království) (zástupci: N. Garcia, advokát, S. Cox, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobce

—	Zrušení článku 2 nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 ve znění nařízení Rady (ES) č. 561/2003 ze dne 27. března 2003 a nařízení Komise (ES) č. 246/2006 ze dne 10. února 2006 a odkazu na žalobce v příloze I;

—	uložit Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce je libyjský občan s bydlištěm ve Spojeném království. Domáhá se zrušení mimo jiné nařízení č. 246/2006 (1), kterým bylo jeho jméno přidáno na seznam osob, skupin a subjektů spojených s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem, kterých se týká zmrazení prostředků a jiných finančních zdrojů podle článku 2 nařízení č. 881/2002 (2).

Žalobce uplatňuje, že Rada neměla pravomoc k přijetí článku 2 nařízení č. 881/2002 ve znění změn, jelikož články 60 ES, 301 ES a 308 ES nedávají Radě pravomoc, aby tak učinila. Dále Rada a Komise zneužily svých pravomocí, jelikož článek 2 nařízení č. 881/2002 ve znění změn neslouží ke splnění cílů článků 60 ES, 301 ES a 308 ES.

Žalobce dále tvrdí, že článek 2 nařízení č. 881/2002 ve znění změn je v rozporu se základními zásadami práva Společenství, zejména zásadami subsidiarity, proporcionality a ochrany základních práv.

Konečně žalobce uplatňuje porušení podstatné procesní náležitosti při přijetí článku 2 nařízení č. 881/2002 ve znění změn, zejména požadavku, aby Rada a Komise uvedly přiměřené důvody, proč nemohou být opatření, která jsou považována za nezbytná, stanovena jednotlivými členskými státy.

(1) Nařízení Komise (ES) č. 246/2006 ze dne 10. února 2006, kterým se po šedesáté třetí mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 467/2001 (Úř. věst. 2006 L 40, s. 13).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 467/2001, kterým se zakazuje vývoz určitého zboží a služeb do Afghánistánu, zesiluje zákaz letů a rozšiřuje zmrazení prostředků a jiných finančních zdrojů afghánského Talibanu (Úř. věst. 2002 L, s. 9; Zvl. vyd. 18/01, s. 294).

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/31

Žaloba podaná dne 12. května 2006 – Francie v. Komise

(Věc T-139/06)

(2006/C 165/62)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Francouzská republika (Paříž, Francie) (zástupci: E. Belliard, G. de Bergues, S. Gasri, zmocněnci)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušení sporného rozhodnutí z důvodu nedostatku pravomoci Komise;

—	podpůrně, zrušení sporného rozhodnutí z důvodu vady řízení spočívající v porušení práv obhajoby;

—	dále podpůrně, zrušení sporného rozhodnutí v rozsahu, ve kterém obsahuje nesprávné posouzení opatření přijatých Francií pro plné provedení rozsudku ze dne 12. července 2005;

—	ještě dále podpůrně, zrušení sporného rozhodnutí, jelikož mělo stanovit nižší výši penále;

—	nejdále podpůrně, přistoupení ke snížení výše penále;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení nebo, pokud by Soud provedl snížení výše penále, uložit, že každý účastník nese vlastní náklady.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozsudkem ze dne 11. června 1991 (1) Soudní dvůr Evropských společenství shledal, že žalobkyně nesplnila povinnosti uložené členským státům právními předpisy Společenství v oblasti rybářské politiky. Pro neprovedení tohoto rozsudku Komise předložila Soudnímu dvoru žalobu na základě článku 228 ES a rozsudkem ze dne 12. července 2005 (2) bylo žalobkyni uloženo zaplatit Komisi penále za každých šest měsíců od vynesení rozsudku, jakož i paušální částku. Po vydání tohoto rozsudku Komise pokračovala v přezkoumání provedení rozsudku Soudního dvora ze dne 11. června 1991 žalobkyní a když shledala, že žalobkyně jej plně neprovedla, zaslala jí rozhodnutí požadující zaplacení peněžních sankcí uložených žalobkyni Soudním dvorem v rozsudku ze dne 12. července 2005. Jedná se o sporné rozhodnutí.

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně několik žalobních důvodů.

Primárně uplatňuje, že sporné rozhodnutí musí být zrušeno z důvodu nedostatku pravomoci Komise přijmout rozhodnutí, které by ukládalo členským státům zaplacení penále uloženého Soudním dvorem v rámci článku 228 ES. Tvrdí, že podle článku 228 ES je pouze Soudní dvůr příslušný vyžadovat takovou platbu, neboť to znamená předběžné konstatování trvání nesplnění povinnosti.

Podpůrně žalobkyně uplatňuje vadu řízení, kterým Komise přijala rozhodnutí, kvůli porušení práv obhajoby, jelikož francouzské orgány neměly možnost efektivně předložit svá vyjádření předtím, než bylo sporné rozhodnutí přijato.

Dále podpůrně žalobkyně uplatňuje žalobní důvod vycházející z toho, že Komise nesprávně posoudila opatření přijatá Francií pro plné provedení rozsudku Soudního dvora.

Ještě dále podpůrně uplatňuje, že s ohledem na prováděcí opatření, která provedla po vydání rozsudku Soudního dvora, měla Komise stanovit penále v menší výši.

Konečně, nejdále podpůrně, má žalobkyně za to, že za předpokladu, že by Soud měl za to, že Komise nemůže sama snížit výši penále uloženého rozsudkem Soudního dvora, by příslušelo Soudu, aby přistoupil ke snížení sám v rámci své pravomoci v plné jurisdikci.

(1) Komise v. Francie (C-64/88, Recueil, s. I-2727).

(2) Komise v. Francie (C-304/02, Recueil, s. I-6263).

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/32

Žaloba podaná dne 8. května 2006 – Philip Morris Products v. OHIM (tvar balíčku cigaret)

(Věc T-140/06)

(2006/C 165/63)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Philip Morris Products (Neuchâtel, Suisse) (zástupci: T. van Innis a C. S. Moreau, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit přijaté rozhodnutí a uložit OHIM náhradu nákladů řízení;

—	podpůrně, jmenovat znalce nebo kolegium znalců pověřené úkoly navrženými žalobkyní a rozhodnout, že OHIM bude povinen uhradit náklady spojené s vykonáním těchto úkolů.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Trojrozměrná ochranná známka představující balíček cigaret pro výrobky třídy 34 (přihláška č. 2 681 351)

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí zápisu

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení článku 4 a čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 40/94. Žalobkyně uplatňuje, že ochranná známka vykazuje dostatečnou rozlišovací způsobilost a nemůže být považována za obvyklou pro všechny dotčené výrobky.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/32

Žaloba podaná dne 18. května 2006 – Omya v. Komise

(Věc T-145/06)

(2006/C 165/64)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Omya AG (Oftringen, Švýcarsko) (zástupci: C. Ahlborn, C. Berg, C. Pinto Correira, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí přijaté Evropskou komisí dne 8. března 2006 ve věci COMP/M.3796 – Omya/J.M. Huber PCC;

—	určit, že spojení, které bylo předmětem věci COMP/M.3796 – Omya/J.M. Huber PCC mělo být prohlášeno za slučitelné se společným trhem; a

—	uložit Komise náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně požaduje zrušení rozhodnutí Komise C (2006)795 ze dne 8. března 2006 ve věci spojení podniků COMP/M.3796, podle kterého se po žalobkyni na základě čl. 11 odst. 3 nařízení ES o spojování podniků (1) požaduje předložit Komisi přesné a úplné informace týkající se převzetí podniku se sráženým uhličitanem vápenatým od společnosti J.M. Huber Corporation („napadené rozhodnutí“). V důsledku napadeného rozhodnutí byl harmonogram převzetí pozastaven a lhůta pro konečné rozhodnutí o oznámeném spojení byla posunuta ze dne 31. března 2006 na den 28. června 2006.

Komise v napadeném rozhodnutí uvádí, že v odpovědi na dřívější žádost o informace žalobkyně poskytla alespoň částečně nepřesné informace. Žalobkyně tvrdí, že toto tvrzení je v rozporu s dřívějším dopisem Komise, ve kterém Komise potvrdila poskytnutí úplných informací.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje porušení čl. 11 odst. 1 a 3 nařízení ES o spojování podniků, neboť (i) informace požadované napadeným rozhodnutím nebyly pro posouzení spojení nezbytné, (ii) požadované informace byly v plném rozsahu poskytnuty již dříve a (iii) Komise nejednala bezodkladně v rozporu se zásadou právní jistoty.

Žalobkyně dále tvrdí, že napadené rozhodnutí představuje zneužití pravomoci Komise na základě článku 11 odst. 3 nařízení ES o spojování podniků vzhledem k tomu, že při přijetí napadeného rozhodnutí bylo podle žalobkyně hlavním cílem Komise dosažení prodloužení lhůt stanovených nařízením ES o spojování podniků, spíše než shromáždění nezbytných informací.

Konečně žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje legitimní očekávání žalobkyně v tom, že splnila svoji povinnost poskytnout požadované informace a že lhůta pro vydání konečného rozhodnutí o oznámeném spojení uplynula dne 31. března 2006. Žalobkyně uvádí, že toto očekávání vyplynulo z předchozího dopisu Komise, ve kterém Komise potvrdila, že byly poskytnuty úplné informace, a z následného jednání Komise.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, s. 1).

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/33

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 15. května 2006 – Schmit v. Komise

(Věc F-3/05) (1)

(„Úředníci - Povýšení - Hodnocení - Odvolací lhůta - Právní zájem na podání žaloby - Nepřípustnost“)

(2006/C 165/65)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Nadine Schmit (Ispra, Itálie) (zástupci: P.-P. Van Gehuchten, P. Jadoul a Ph. Reyniers, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a L. Lozano Palacios, zmocněnci)

Předmět věci

Zaprvé návrh na zrušení rozhodnutí ze dne 3. prosince 2003, kterým Komise nezařadila žalobkyni mezi úředníky povýšené v roce 2003, zadruhé návrh na zrušení rozhodnutí, podle kterého schopnosti, výkonnost a chování žalobkyně ve službě nebyly předmětem hodnotící zprávy za období 2001-2002, a zatřetí návrh na náhradu škody údajně způsobené uvedenými rozhodnutími.

Výrok usnesení

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady.

(1) Úř. věst. C 6, 8.1.2005 (věc původně zapsaná u Soudu prvního stupně Evropských společenství pod číslem T-419/04 a postoupená Soudu pro veřejnou službu Evropské unie rozhodnutím ze dne 15. 12. 2005).

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/33

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 18. května 2006 – Corvoisier a další v. ECB

(Věc F-13/05) (1)

(„Zaměstnanci Evropské centrální banky - Oznámení o volném pracovním místě - Akt nepříznivě zasahující do právního postavení - Postup před zahájením soudního řízení - Nepřípustnost“)

(2006/C 165/66)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sandrine Corvoisier, Roberta Friz, Hundjy Preud'Homme a Elvira Rosati (Frankfurt nad Mohanem, Německo) (zástupci: G. Vandersanden a L. Levi, advokáti)

Žalovaná: Evropská centrální banka (zástupci: H. Weenink a K. Sugar, zmocněnci, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem)

Předmět věci

Zaprvé návrh na zrušení oznámení o volném pracovním místě ECB/156/04 Evropské centrální banky na obsazení šesti míst „Records Management Specialists“, zadruhé návrh na zrušení všech rozhodnutí přijatých k provedení oznámení o volném pracovním místě, zatřetí žádost o náhradu škody údajně vzniklé v důsledku všech výše uvedených rozhodnutí.

Výrok usnesení

1)	Žaloba se zamítá jako nepřípustná.

2)	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 132, 25.5.2005 (věc původně zapsaná u Soudu prvního stupně Evropských společenství pod číslem T-126/05 a předána Soudu pro veřejnou službu Evropské unie usnesením ze dne 15.12.2005).

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/34

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 31. května 2006 – Frankin a další v. Komise

(Věc F-91/05) (1)

(„Důchod - Převod práv na důchod nabytých v Belgii - Odmítnutí žádostí žalobců o pomoc“)

(2006/C 165/67)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Jacques Frankin (Sorée, Belgie) a další [zástupce: F. Frabetti, advokát]

Žalovaná: Komise Evropských společenství [zástupci: D. Martin a L. Lozano Palacios, zmocněnci]

Předmět věci

Jednak zrušení konkludentního odmítnutí Komise pomoci žalobcům podle ustanovení článku 24 služebního řádu úředníků Evropských společenství a jednak náhrada škody, o které mají žalobci za to, že ji utrpěli na základě tohoto odmítnutí.

Výrok usnesení

1)	Žaloba se zamítá jako nepřípustná.

2)	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 315, 10.12.2005 (věc původně zapsána u Soudu prvního stupně Evropských společenství pod číslem T-359/06 a postoupena Soudu pro veřejnou službu Evropské unie usnesením ze dne 15.12.2005).

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/34

Usnesení předsedy Soudu pro veřejnou službu ze dne 31. května 2006 – Bianchi v. Evropská nadace odborného vzdělávání

(Věc F-38/06 R)

(Řízení o předběžných opatřeních - Návrh na odklad vykonatelnosti a předběžná opatření)

(2006/C 165/68)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Irène Bianchi (Turín, Itálie) (zástupce: M.-A. Lucas, advokát)

Žalovaná: Evropská nadace odborného vzdělávání (zástupci: M. Dunbar, ředitelka, ve spolupráci s G. Vandersandenem, advokátem)

Předmět věci

Jednak odklad vykonatelnosti rozhodnutí ze dne 24. října 2005, kterým Evropská nadace odborného vzdělávání odmítla prodloužit smlouvu žalobkyně jako dočasné zaměstnankyně, a jednak vydání předběžných opatření

Výrok usnesení

1)	Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/34

Žaloba podaná dne 8. května 2006 – Kerstens v. Komise

(Věc F-59/06)

(2006/C 165/69)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Petrus J. F. Kerstens (Overijse, Belgie) (zástupce: C. Mourato, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 11. července 2005 o přijetí zprávy o vývoji služebního postupu žalobce za rok 2004;

—	zrušit výslovné rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 6. února 2006, kterým se zamítá stížnost žalobce č. R/769/05;

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce, který je úředníkem Komise, zpochybňuje body za zásluhy a hodnocení, které obsahuje zpráva o vývoji jeho služebního postupu za rok 2004. Uplatňuje porušení pravidel postupu při hodnocení a obecných prováděcích ustanovení k článku 43 služebního řádu, jakož i zjevně nesprávné posouzení a porušení článku 43 služebního řádu. Žalobkyně si nakonec vyhrazuje právo rozvést třetí žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/35

Žaloba podaná dne 12. května 2006 – Stump a Camba Constenla v. Soudní dvůr

(Věc F-60/06)

(2006/C 165/70)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Krisztina Stump (Lucemburk, Lucembursko) a Carmen Camba Constenla (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a E. Marchal, advokáti)

Žalovaný: Soudní dvůr Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

—	zrušit rozhodnutí o jmenování žalobkyň úřednicemi Evropských společenství v rozsahu, v jakém stanovují jejich platovou třídu při nástupu podle článku 12 nebo 13 přílohy XIII služebního řádu;

—	uložit Soudnímu dvoru náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňují velmi podobné žalobní důvody, jaké byly uplatněny v rámci věci F-12/06 (1).

(1) Úř. věst. EU C 86, 8.4.2006, s. 48.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/35

Žaloba podaná dne 12. května 2006 – Sapara v. Eurojust

(Věc F-61/06)

(2006/C 165/71)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Cathy Sapara (Hague, Nizozemsko) (zástupci: G. Vandersanden a C. Ronzi)

Žalovaný: Eurojust

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí ze dne 6. července 2005, kterým se ukončuje platnost smlouvy žalobkyně a nařídit její opětovné začlenění do Eurojustu od tohoto data;

—	nařídit náhradu škody způsobenou žalobkyni, ohodnocenou předběžně ex aequo et bono na částku 200 000 EUR za nemajetkovou újmu, jakož i úhradu platu žalobkyně od července 2005 do 15. října 2009 za majetkovou újmu;

—	uložit Eurojust náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně, bývalá dočasná zaměstnankyně Eurojust napadá rozhodnutí o ukončení platnosti její smlouvy po uplynutí zkušební doby.

Na podporu svých návrhových žádání se dovolává následujících žalobních důvodů:

—	porušení článku 14 pracovního řádu ostatních zaměstnanců (dále jen „PŘOZ“) a článku 9 služebního řádu;

—	porušení obecné právní zásady, podle které je třeba odůvodnit každý akt, který zasahuje do zájmů žalobkyně;

—	zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu vedoucího k nesprávnému právnímu posouzení;

—	porušení základní zásady řádné správy a práv obhajoby;

—	zneužití pravomoci.

Pokud jde o návrh na náhradu škody, žalobkyně má za to, že se stala obětí četného obtěžování a urážek.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/35

Žaloba podaná dne 23. května 2006 – Guarnieri v. Komise

(Věc F-62/06)

(2006/C 165/72)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Daniela Guarnieri (St-Stevens-Woluwe, Belgie) (zástupce: E. Boigelot, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí Komise ze dne 5. srpna 2005 nepříznivě zasahující do právního postavení žalobkyně tím, že uplatněním pravidla zabraňujícího souběhu stanoveného v čl. 67 odst. 2 služebního řádu provádí odečet belgického sirotčího důchodu od rodinného přídavku a v důsledku toho oznamuje, že daná částka bude podle článku 85 služebního řádu sražena z jejího platu;

—	zrušit rozhodnutí Orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 14. února 2006, kterým se zamítá stížnost žalobkyně proti napadenému rozhodnutí;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyni, úřednici Komise a matce dvou dětí, byl vyplácen příspěvek na vyživované dítě stanovený čl. 67 odst. 2 služebního řádu. Po úmrtí jejího muže dne 10. dubna 2005 byla informována, že z důvodu změny článku 80 služebního řádu ji nebude Komisí vyplácen žádný sirotčí důchod. Získala ale rodinné přídavky a sirotčí důchod od belgických správních orgánů. Jelikož celková výše dávek vyplácených těmito orgány převyšuje výši rodinných přídavků Společenství, Komise měla zato, že žalobkyně již na tyto přídavky nemá nárok.

Na podporu své žaloby žalobkyně nejprve uplatňuje porušení čl. 67 odst. 2 služebního řádu. Přídavky, které žalobkyni vyplácí belgické správní orgány, totiž nejsou stejné povahy, jako přídavky vyplácené Společenstvím, a neměly by tedy vést k odpočtu stanovenému tímto ustanovením.

Žalobkyně dále uplatňuje porušení povinnosti odůvodnění všech individuálních rozhodnutí stanovené v článku 25 služebního řádu, porušení zásad legitimního očekávání, právní jistoty, rovnosti zacházení a řádné správy, stejně jako povinnosti péče.

Rovněž vznáší námitku protiprávnosti nařízení Rady (ES, Euratom) č. 723/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se mění služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství (1), v části, která mění čl. 80 odst. 4 služebního řádu, aniž by stanovovalo přechodná opatření. Podle žalobkyně totiž zrušení sirotčího důchodu pro děti, jejichž zemřelý rodič nebyl úředníkem nebo dočasným zaměstnancem, mělo být doprovázeno přechodnými opatřeními, která by úředníkům umožňovala provést veškeré pojistně matematické výpočty odpovídající jejich situaci.

(1) Úř. věst. EU L 124, 27.04.2004, s. 1.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/36

Žaloba podaná dne 22. května 2006 – Bergström v. Komise

(Věc F-64/06)

(2006/C 165/73)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Ragnar Bergström (Linkebeek, Belgie) [zástupci: T. Bontinck a J. Feld, advokáti]

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit individuální rozhodnutí o přechodu z postavení dočasného zaměstnance do postavení úředníka provedené aktem o jmenování s účinkem dne 16. září, doručeným dne 28. září 2005;

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce byl informován dne 26. dubna 2004, že uspěl v obecném výběrovém řízení COM/A/3/02, zveřejněným dne 25. července 2002 a směřujícím k vytvoření seznamu k přijetí administrátorů do třídy A7/A6. Po vstupu nového služebního řádu v platnost byl jmenován úředníkem na stejné pracovní místo, které zastával jako dočasný zaměstnanec, a byl zařazen do třídy A*6 stupně 2 podle přílohy XIII služebního řádu.

Na podporu své žaloby se žalobce dovolává porušení článků 31 a 62 služebního řádu, jakož i článků 5 a 2 přílohy XIII služebního řádu.

Žalobce krom toho uplatňuje porušení zásady legitimního očekávání, zásady udržení nabytých práv, zásady rovnosti zacházení mezi úředníky téže kategorie nebo téhož postavení.

15.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 165/36

Žaloba podaná dne 22. května 2006 – Pereira Sequeira v. Komise

(věc F-65/06)

(2006/C 165/74)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Rosa Maria Pereira Sequeira (Brusel, Belgie) (zástupci: T. Bontinck a J. Feld, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit individuální rozhodnutí o změně kategorie, které vstoupilo v platnost dne 16. srpna 2005 a bylo oznámeno dne 19. září 2005;

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně je úspěšnou kandidátkou vnitřního výběrového řízení COM/PC/04, zveřejněného dříve, než vstoupil v platnost nový služební řád. Na základě tohoto řádu byla jmenována úředníkem a zařazena do platové třídy C*1, to znamená do stejné platové třídy, do které byla zařazena při své poslední smlouvě dočasného zaměstnance. I když totiž dříve měla výhodnější zařazení, před svým jmenováním úředníkem byla zařazena do nižší platové třídy C*1.

Na podporu své žaloby se žalobkyně dovolává porušení článků 31 a 62 služebního řádu a článků 5 a 2 přílohy XIII služebního řádu.

Žalobkyně mimoto uplatňuje porušení zásady legitimního očekávání a zásady zachování nabytých práv.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 165

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 49 15. července 2006

	III Oznámení
2006/C 165/6	Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 154, 1.7.2006	38