5.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/1

(1)

Dne 14. března 2006 přezkoumala Rada aktualizovaný program stability Řecka, který se týká období 2005 až 2008.

(2)

V minulém desetiletí byl reálný růst HDP v Řecku, který byl tažen růstem produktivity, v průměru 3,5 % a byl mezi nejvyššími v EU. Trvalý vysoký růst vedl k silné reálné konvergenci doprovázené významným poklesem inflace HISC, která nicméně zůstala na úrovni průměru EU, a vzrůstajícími vnějšími nerovnováhami. Celkový schodek veřejných financí zůstal i přes vysoký růst v průměru nad 5 % HDP a v roce 2004 dosáhl 6,6 % HDP. Spolu s rozsáhlými operacemi pod čarou přispěl k akumulaci veřejného dluhu, který během posledních deseti let zůstal okolo nebo nad 110 % HDP.

(3)

Dne 5. července 2004 se Rada usnesla, že Řecko má nadměrný schodek. Dne 17. února 2005 Rada rozhodla, že v souladu s čl. 104 odst. 9 vyzve Řecko, aby odstranilo nadměrný schodek do roku 2006. Prognóza útvarů Komise z podzimu 2004, která je podkladem pro toto rozhodnutí, očekávala, že schodek dosáhne v roce 2004 5,5 % HDP. Rada ve svém stanovisku ze dne 6. dubna 2005 k opravenému aktualizovanému programu stability na období 2004 – 2007 z března 2005 vyzvala Řecko, aby nejpozději do roku 2006 zavedlo trvalá opatření k odstranění nadměrného schodku, snížilo schodek očištěný od cyklických jevů nejméně o 0,5 % HDP počínaje rokem 2007, zajistilo urychlení úprav vedoucích ke snižování zadlužení, provedlo uzákoněné důchodové reformy k zajištění udržitelnosti veřejných financí a dále zlepšilo shromažďování a zpracování údajů o veřejných financích.

(4)

Schodek za rok 2005 je v aktualizaci odhadován na 4,3 % HDP (2) oproti odhadu ve výši 3,7 % HDP, který stanovila podzimní prognóza útvarů Komise a předchozí aktualizace. Rozdíl oproti předchozí aktualizaci odráží zejména následné účinky úprav rozpočtových výsledků z období 2002 – 2004, které byly provedeny v září 2005 a vedly zejména k úpravě rozpočtu pro rok 2004 ve výši 6,6 % HDP, zatímco prognóza útvarů Komise z podzimu 2005 zahrnovala jednorázové příjmy z ohlášených sekuritizačních operací, které se neuskutečnily.

(5)

Aktualizace byla předložena dne 21. prosince 2005, o tři týdny později, než byla lhůta stanovená v novém kodexu chování pro obsah a formu programů stability a konvergenčních programů. Nový program do značné míry dodržuje modelovou strukturu a požadavky na poskytování údajů pro programy stability a konvergenční programy uvedené v novém kodexu chování (3).

(6)

Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že reálný růst HDP vzroste z 3,6 % v roce 2005 na 3,9 % průměrně v průběhu zbývající části programového období. Zdá se, že tento scénář, posouzený podle v současnosti dostupných informací, je založen na příznivých předpokladech růstu a plánovaný vývoj růstu ve střednědobém výhledu se zdá být nadhodnocený, protože počítá s relativně vysokým odhadem růstu potenciálního výstupu. Předpovědi míry inflace uvedené v programu se jeví reálně.

(7)

Rozpočtová strategie aktualizace usiluje v souladu s oznámením Rady podle čl. 104 odst. 9 o snížení schodku pod referenční hodnotu 3 % HDP do roku 2006 a o pokračování ve fiskální konsolidaci směrem k vyrovnanému rozpočtu. Fiskální úprava je přesunuta na rok 2006. Schodek se má snížit z 4,3 % HDP v roce 2005 na 2,6 % HDP v roce 2006 a poté na 1,7 % HDP v roce 2008. Časový profil primárního přebytku je obdobný, má růst z 0,9 % HDP na 2,8 %. Předpokládané úpravy má být dosaženo jak prostřednictvím vyšších příjmů z daní, tak i snížením výdajů (splátky úroků a veřejná spotřeba). Na rok 2006 jsou plánovány jednorázové příjmy ve výši 0,6 % HDP. Příznivý makroekonomický scénář částečně vysvětluje, proč oproti předchozí aktualizaci je v té současné fiskální narovnání soustředěno do počátečního období.

(8)

Podle výpočtů útvarů Komise provedených na základě programu a podle společně dohodnuté metodiky se odhaduje, že strukturální saldo (rozpočet veřejných financí vyjádřený v cyklicky očištěných hodnotách a očištěný od jednorázových a jiných prozatímních opatření) se zlepší z – 4,8 % HDP v roce 2005 na – 2,4 % HDP v roce 2008, což umožní snížení okolo 0,6 % HDP ročně. Aktualizace jasně stanoví střednědobý cíl pro stav rozpočtu ve smyslu Paktu o stabilitě a růstu, kterým je vyrovnaný strukturální rozpočet, kterého podle aktualizace nemá být do roku 2008 dosaženo. Jelikož střednědobý cíl stanovený v programu je náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný ve výši přibližně – 1,25 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečného odstupu od nadměrného schodku. Střednědobý cíl stanovený v programu je podle současného hodnocení přiměřený, protože zapadá do rozsahu stanoveného v Paktu o stabilitě a růstu pro eurozónu a členské státy v rámci ERM II a v kodexu chování a odpovídajícím způsobem odráží dlouhodobou míru zadlužení a průměrný růst potenciální produkce.

(9)

Rozpočtové výsledky by mohly být horší, než předpokládá program. Existují rizika spojená s příznivým makroekonomickým scénářem a chybí informace ohledně opatření plánovaných na konci programu. Navíc stále nejsou známy některé statistické údaje Eurostatu (odhad přebytků finančních prostředků na sociální zabezpečení), které by mohly vést k úpravě schodku až do roku 2005 směrem nahoru, což by mělo účinky i v roce 2006 a v dalších letech. Nicméně Eurostat neklasifikoval ani jednorázové příjmy plánované na rok 2006, které by mohly schodek snížit.

(10)

Podle současných informací a s ohledem na výše zmíněná rizika Řecko víceméně směřuje k odstranění svého nadměrného schodku ve lhůtě stanovené Radou (rok 2006). Předpovídaný schodek pro rok 2005 se zdá být v souladu s důsledným plněním rozpočtu na rok 2005, zatímco rozpočet na rok 2006 počítá se schodkem ve výši 2,6 % HDP. Vzhledem k tomu, že zahrnuje jednorázové příjmy ve výši 0,6 % HDP, nadměrný schodek by nebyl v roce 2006 trvale odstraněn. Strukturální úprava v roce 2006 je však nad minimální hodnotou 0,6 % HDP, kterou vyžadovala Rada. Oproti tomu v roce 2008 bude úprava nižší než 0,5 % HDP, protože Řecko by mělo ještě stále zažívat hospodářsky příznivé období. Navíc podle výpočtů útvarů Komise provedených na základě programu a podle společně dohodnuté metodiky se očekává, že cyklicky očištěné rozpočtové saldo nedodrží v programovém období minimální orientační cíl.

(11)

Podle odhadu dosáhla míra zadlužení v roce 2005 108 % HDP a výrazně přesahuje referenční hodnotou Smlouvy 60 % HDP. Program předvídá, že míra zadlužení klesne v průběhu programového období více než o jedenáct procentních bodů, což bude způsobeno zejména plánovaným zlepšením primárních přebytků a menším objemem finančních operací, které zvyšují dluh. Vývoj míry zadlužení bude pravděpodobně méně příznivý, než stanovil program, kvůli 1) rizikům ohledně rozpočtových cílů, které byly zmíněny výše; 2) nejistotě ohledně úpravy tokových veličin, které byly v minulosti spíše vysoké a převážně zvyšovaly dluh. S ohledem na posouzení rizik se zdá, že míra zadlužení se dostatečně snižuje směrem k referenční hodnotě.

(12)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí (4), zdá se, že Řecku hrozí vysoké riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnutí obyvatelstva. Míra zadlužení je v současnosti nejvyšší v EU a má zůstat na velmi vysoké úrovni i v průběhu plánovaného období do roku 2050. Je proto nezbytné důsledně provést ve střednědobém výhledu plánovanou konsolidaci veřejných financí a dále posílit stav rozpočtu s cílem snížit rizika ohledně udržitelnosti veřejných financí. Jako velká zátěž pro veřejné finance se také projeví plánované zvýšení veřejných výdajů v předpovídaném období, zejména pokud jde o důchody. Proto je nezbytné, aby byla důsledně realizována uzákoněná opatření a naplánovány a provedeny další strukturální reformy, zejména důchodů, tak, aby se rizika ohledně udržitelnosti veřejných financí snížila.

(13)

Plánovaná opatření v oblasti veřejných financí jsou obecně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných směrech pro období 2005 – 2008. Program je v souladu zejména se směry týkajícími se i) zajištění hospodářské stability; ii) zabezpečení hospodářské a fiskální udržitelnosti a iii) podpory účinného přidělování zdrojů orientovaného na růst a zaměstnanost. Nicméně opatření řešící důležité výzvy v oblasti důchodového systému jsou odložena až na budoucí sociální dohodu.

(14)

Národní program reforem Řecka předložený dne 15. října 2005 v souvislosti s obnovenou Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost uvádí tyto hlavní úkoly, které mají výrazný dopad na veřejné finance: i) dlouhodobá udržitelnost veřejných financí; ii) zaměstnanost a vzdělávání; iii) podnikatelské prostředí a hospodářská soutěž; a iv) výzkum a vývoj a inovace. Rozpočtové dopady programu jsou v aktualizace plně zohledněny. Opatření v oblasti veřejných financí, jež předvídá program stability, jsou obecně v souladu s kroky plánovanými v rámci Národního programu reforem. Program nastiňuje mimo jiné zejména opatření ke snížení daní z příjmů právnických osob na 25 % v roce 2007, opatření pro boj proti daňovým únikům, reformu majetkových daní a opatření k racionalizaci výdajů na zdravotní péči.

i)

provedlo nezbytná trvalá opatření směřující k odstranění nadměrného schodku nejpozději do roku 2006;

ii)

dále pokračovalo ve snižování strukturálního deficitu směrem ke střednědobému cíli stanovenému v programu, pomocí využití příznivého hospodářského období snížit primární výdaje;

iii)

posílilo úsilí ohledně identifikace a kontroly faktorů jiných než jsou čisté půjčky, které ovlivňují míru zadlužení s cílem zajistit, že míra zadlužení se dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě;

iv)

kontrolovalo veřejné výdaje na důchody, důsledně provádělo schválené důchodové reformy a provádělo další strukturální reformy usilující o zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí;

v)

dále zlepšovalo shromažďování a zpracování údajů o veřejných financích, zejména prostřednictvím posílení mechanismu, který zajišťuje okamžité a správné údaje o rozpočtu, zejména o sociálním zabezpečení.

5.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/6

(1)

Dne 14. března 2006 Rada posoudila aktualizovaný program stability Německa.

(2)

Roční růst HDP v Německu činil v posledních deseti letech 1,4 %, což je o více než půl procentního bodu nižší hodnota, než je průměr v eurozóně. Potenciál růstu v tomto období soustavně klesal. Hospodářskou činnost podporovanou velmi čilým vývozem brzdila poněkud netečná domácí poptávka. Poptávka a reálný HDP dosáhly po velké stagnaci na začátku dekády vrcholu v roce 2000 a rovněž v roce 2004, poté se však opět zpomalily. Míra nezaměstnanosti vzrostla při zhoršení situace s vytvářením nových pracovních příležitostí až na 9,5 % práceschopného obyvatelstva. Schodek veřejných financí prolomil v roce 2005 po čtvrté za sebou 3 % referenční hodnotu HDP podle Smlouvy. Státní dluh, který byl v roce 1991 na úrovni 40 % HDP, překračuje referenční hodnotu HDP podle Smlouvy nepřetržitě od roku 2002.

(3)

Dne 21. ledna 2003 rozhodla Rada o nadměrném schodku v Německu a na základě čl. 104 odst. 7 doporučila, aby byl nadměrný schodek do roku 2004 odstraněn. Ve svém sdělení Radě v prosinci 2004 o „situaci v Německu a ve Francii ve vztahu k jejich závazkům podle postupu při nadměrném schodku po rozhodnutí Soudního dvora“ Komise dospěla k závěru, že příslušným termínem pro nápravu schodku by měl být rok 2005. V lednu 2005 Rada s tímto stanoviskem souhlasila. Dne 14. března 2006 se Rada rozhodla vyzvat v souladu čl. 104 odst. 9 Německo, aby přijalo opatření k odstranění nadměrného schodku do roku 2007. Ve svém stanovisku ze dne 17. února 2005 k aktualizaci programu stability z prosince 2004 zahrnujícího období 2004 – 2008 Rada vyzvala Německo, aby učinilo všechny potřebné kroky k nápravě nadměrného schodku v roce 2005, ze strukturálního hlediska vynaložilo maximální úsilí k dosažení téměř vyrovnaného rozpočtu ke konci programového období a pokračovalo ve strukturálních reformách s cílem zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, zejména ve vztahu k systému zdravotní péče.

(4)

Podle údajů Eurostatu dosahoval v roce 2005 schodek veřejných financí v Německu 3, 3 % HDP. Tyto údaje, jejichž kvalita ještě nebyla dále posouzena, jsou založeny na předběžném oznámení Německa v souladu s nařízením Rady (ES) č. 3605/93, které Německo Komisi předložilo dne 24. února 2006. Předchozí aktualizace programu stability stanovila cílovou hodnotu schodku v roce 2005 na 2,9 % HDP.

(5)

Aktualizovaný německý program stability byl předložen 22. února 2006. Program zahrnuje období 2005 – 2009. Program zhruba dodržuje modelovou strukturu stabilizačních a konvergenčních programů uvedených v novém kodexu chování. (2)

(6)

Makroekonomický scénář, který tvoří základ programu, předpokládá, že reálný růst HDP se na základě oživení domácí poptávky v roce 2005 zvýší z 0,9 % na 1,4 % v roce 2006. Po zpomalení na 1 % v roce 2007 by se měl růst zrychlovat a v období 2005 – 2009 dosáhnout průměrné hodnoty 1,5 %. Tento profil růstu je ovlivněn nastavením politiky, kterou odsouhlasila nová koaliční vláda. Soudě podle údajů, které jsou v současné době k dispozici, se tento referenční scénář zdá být věrohodný, nicméně v pozdějším období programu může být mírně příznivý. Odhady inflace zdají být reálné.

(7)

Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie uvedeným v programu je zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. K dosažení tohoto cíle program navrhuje pokračovat v konsolidaci rozpočtu při zlepšování podmínek pro růst a zaměstnanost. Program předpokládá nápravu nadměrného schodku do roku 2007. Zejména na roky 2006 a 2007 uvádějí výhledy v aktualizaci hodnotu nominálního schodku 3,3 % resp. 2,5 % HDP. Poté by měl schodek klesat o 0,5 % HDP ročně a v roce 2009 dosáhnout výše 1,5 % HDP. Základem rozpočtových úprav jsou příjmy i výdaje. Za nejdůležitější prvek konsolidační strategie program označuje omezení sociálních výdajů. Na straně příjmů je zvýšení podílu daní do značné míry kompenzováno snížením podílu sociálních příspěvků. Podíl veřejných investic na HDP by se neměl měnit. V porovnání s předchozí aktualizací zůstává způsob nápravy více méně stejný. Míra schodku by se však měla každým rokem o zhruba 0,5 % zvyšovat, přičemž v roce 2006 má být její zvýšení dokonce vyšší než v předchozí aktualizaci.

(8)

Náprava nadměrného schodku do roku 2007 povede podle programu v období 2005 – 2007, především v roce 2007, ke kumulativnímu zlepšení strukturálního salda (tj. salda očištěného o cyklické vlivy a jednorázová a jiná prozatímní opatření) o více než jeden procentní bod. V průběhu programového období se má strukturální saldo vypočtené podle společně dohodnuté metodiky zlepšit na průměrně 0,5 % HDP ročně, i když v letech 2008 a 2009 bude jeho hodnota poněkud nižší. Program stanoví jako střednědobý cíl rozpočtové pozice strukturální saldo, jehož dosažení však není v průběhu programového období plánováno. Jelikož je střednědobý cíl náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1,75 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Střednědobý cíl programu je v rozmezí stanoveném pro eurozónu a pro členské státy ERM II v Paktu o stabilitě a růstu a kodexu chování a je mírně náročnější než dlouhodobě předpokládá míra zadlužení a průměrný růst potenciálního produktu.

(9)

Pokud jde o rok 2006, považují se rizika rozpočtového výsledku za vyrovnaná. V období po roce 2007 by výsledek rozpočtu mohl být horší, než předpokládá program. Omezení sociálních výdajů, které není v programu upřesněno, ale které má být hlavním prvkem rozpočtových úprav, předpokládá přísné provádění plánů. Sociální výdaje byly jednou z hlavních příčin nesplnění rozpočtových cílů v předchozích programech. Pokud by bylo plánované omezení sociálních příspěvků provedeno beze zbytku, aniž by byly dosaženy odpovídající výdajové cíle, mohly by být rozpočtové cíle ohroženy. Nižší růst by navíc mohl mít za následek nižší příjmy, které by za účelem udržení plánované míry schodku mohly být je ztěží kompenzovány dalším snížením výdajů. Program dále ohlašuje reformy systému daně z příjmu právnických osoby do roku 2008, zdravotního pojištění a pojištění pro případ potřeby dlouhodobé péče, které by mohly mít v případě, že nebudou plně financovány, jak předpokládá daný program, krátkodobě negativní dopad na schodek.

(10)

Vzhledem k tomuto posouzení rizik se přístup k rozpočtu uvedený v programu zdá být v souladu s nápravou nadměrného schodku do roku 2007. Nezdá se však, že by až do posledního roku programového období poskytoval dostatečnou rezervu proti překročení 3 % prahové hodnoty schodku při běžných makroekonomických výkyvech. V letech následujících po odstranění nadměrného schodku rozpočtu je rozvrh úprav vedoucích k dosažení střednědobého cíle podle programu zhruba v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, který stanoví, že roční zlepšení strukturálního salda v eurozóně a v členských státech ERM II by mělo představovat orientačně 0,5 % HDP, a v případě hospodářsky příznivých podmínek by náprava měla být větší, a naopak v případě hospodářsky nepříznivých hospodářských podmínek menší.

(11)

Odhaduje se, že míra zadlužení dosáhla v roce 2005 hodnoty 67,5 % HDP, což je více, než je referenční hodnota 60 % HDP stanovené Smlouvou. Program předpokládá, že se v roce 2006 míra zadlužení sníží na zhruba 69 % HDP a ke konci programového období by měla klesnout na 67 %. Při rizicích, kterým jsou rozpočtové cíle vystaveny, jak je uvedeno výše, by se tato míra mohla vyvíjet méně příznivě, než předpokládá program. S ohledem na posouzení rizik se zdá, že míra zadlužení se dostatečně snižuje směrem k referenční hodnotě.

(12)

S ohledem na udržitelnost veřejných financí se zdá, že Německu hrozí středně vysoké riziko, pokud jde o předpokládané rozpočtové náklady v důsledku stárnutí obyvatelstva (3). Strukturální reformy prováděné v minulých letech, a zejména důchodová reforma, přispěly k budoucímu utlumení veřejných výdajů. Vzhledem k současné míře hrubého státního dluhu, který překračuje referenční hodnotu 60 % HDP podle Smlouvy, a současnému vysokému strukturálnímu deficitu je ke snížení rizika dlouhodobé udržitelnosti nezbytná přísná a důsledná konsolidace rozpočtu v průběhu celého programového období.

(13)

Plánovaná opatření v oblasti veřejných financí jsou obecně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných směrech pro období 2005–2008. Německo plánuje zejména provedení celé řady strukturálních reforem, které mají zlepšit udržitelnost veřejných financí ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Pokud by se podařilo provést omezení výdajů v systému sociálního zabezpečení tak, jak je plánováno, složení veřejných výdajů by výrazně posílilo faktory ovlivňují růst v souladu s Lisabonskou strategií.

(14)

Národní program reforem Německa předložený dne 7. prosince 2005 v souvislosti s obnovenou Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost, uvádí šest základních úkolů: společnost založená na znalostech, fungování trhu a konkurenceschopnost, podnikatelské prostředí, udržitelnost veřejných financí (včetně udržitelného růstu a sociálního zabezpečení), ekologické inovace a změna orientace trhu práce. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá program stability, jsou v souladu s kroky plánovanými v rámci Národního programu reforem. Rozpočtové dopady tohoto reformního programu jsou zcela v souladu s rozpočtovými výhledy programu stability. Kromě obsahu Národního programu reforem, který program stability uvádí, by jako součást reformy spolkového systému měly být případné potencionální sankce plynoucí z Paktu o stabilitě a růstu podle určitého klíče rozdělovány na různé úrovně vlády. To by mělo být zakomponováno i do německé ústavy.

—

zajistilo plánované kumulované strukturální úpravy alespoň o jeden procentní bod v letech 2006 a 2007, což by dostalo nejpozději do roku 2007 hodnotu schodku veřejných financí důvěryhodným a udržitelným způsobem pod hranici 3 % HDP;

—

urychleně dosáhlo střednědobého rozpočtového cíle snížením strukturálního salda o minimálně 0,5 procentního bodu ročně po nápravě nadměrného schodku, zejména prováděním plánovaného omezování výdajů, které by umožnilo uskutečnit plánované snížení sociálních příspěvků, a zajistilo, aby ohlášená reforma daně z příjmu právnických osob neohrozila fiskální konsolidaci;

—

provedlo plány pro reformu federálního systému v zájmu zlepšení rozpočtového rámce a přispělo tak k zajištění toho, že budou dosaženy rozpočtové cíle na všech úrovních vlády.

5.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/10

(1)

Dne 14. března 2006 Rada přezkoumala aktualizovaný program stability Španělska, který pokrývá období 2005 až 2008.

(2)

Během posledních deseti let byl reálný růst HDP ve Španělsku při průměrné roční míře 3,5 % jedním z nejvyšších v EU. Vytváření pracovních míst, které se ročně zvyšovalo o 3,25 %, podporovalo vysoký růst. Naproti tomu Španělsko zaostává za eurozónou v růstu produktivity (0,5 % v porovnání s 1 % v eurozóně). Inflace HISC se v roce 2004 snížila na téměř 3 % a zůstala nad průměrem eurozóny. Vyšší růst inflace a nižší růst produktivity než vykazují hlavní (obchodní) partneři, vedl ke ztrátám konkurenceschopnosti, což společně se silnou domácí poptávkou přispělo ke zhoršení vnějšího postavení, které v roce 2005 činilo 6,5 % HDP. K utlumení tohoto vývoje přispěla fiskální konsolidace od druhé poloviny 90. let.

(3)

Rada ve svém stanovisku ze dne 8. března 2005 k předchozí aktualizaci programu stability, která se rovněž týkala období 2004 – 2008, vyzvala Španělsko, aby přijalo opatření k prevenci vzniku neudržitelných trendů, zejména komplexní reformou důchodového systému, která se zaměří na lepší sladění příspěvků a důchodových dávek.

(4)

Pokud jde o plnění rozpočtu v roce 2005, odhaduje se, že na rozdíl od podzimní prognózy útvarů Komise, která uváděla 0,2 %, a na rozdíl od předcházející aktualizace, která uváděla 0,1 %, dosáhne přebytek veřejných financí míry 1 % HDP. K překročení cílů stanovených na rok 2005 došlo v důsledku příjmů, které byly vyšší, než se očekávalo, zatímco limity výdajů ústřední vlády budou pravděpodobně dodrženy.

(5)

Nový program do značné míry dodržuje modelovou strukturu a požadavky na poskytování údajů pro stabilizační a konvergenční programy uvedenou v novém kodexu chování (2). Aktualizace programu byla předložena až čtyři týdny po dni 1. prosince, tj. po termínu stanoveném v kodexu chování.

(6)

V průběhu programového období se předpokládá růst HDP v přibližné výši 3,25 %. Předpokládá se, že by míru HDP měla udržovat domácí poptávka, ačkoli se očekává, že růst soukromé a veřejné spotřeby jakož i bytové výstavby se zpomalí. Očekává se, že negativní vliv vnější oblasti zeslábne, zatímco míra čistých zahraničních půjček se v roce 2008 dále zvýší a dosáhne hodnotu převyšující 8 % HDP. Inflace by se měla snížit z 3,5 % v roce 2005 na 2,25 % v roce 2008. Na základě prognózy útvarů Komise z podzimu 2005 se tento makroekonomický scénář jeví jako přijatelný, ačkoli negativní vliv vnější oblasti na růst může být větší a může vést k rychlejšímu zhoršování zahraničního postavení a může dojít k nárůstu inflace.

(7)

Cílem této aktualizace je i) udržet rozpočtovou stabilitu v průběhu hospodářského cyklu, v souladu s reformou právních předpisů pro rozpočtovou stabilitu, ii) určit priority pro produktivní výdaje veřejných financí a pro politiky, jejichž cílem je zlepšování stavu veřejných financí, a iii) zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, což je nezbytným nástrojem k zajištění dostatečného množství a udržitelnosti sociálních výdajů. Předpokládá se, že přebytkové saldo veřejných financí se sníží z míry 1 % HDP v roce 2005 na přibližně 0,5 % v roce 2008. Časový harmonogram primárního přebytku je podobný, předpokládá snížení z 2,75 % v roce 2005 na 2 % v roce 2008. Zatímco by reforma přímých daní, která byla oznámena, nikoli však konkrétně formulována, snížila během programového období daňové příjmy o 0,5 % HDP, výdaje by měly zůstat zhruba stejné. Předcházející aktualizace předpokládala menší, ale přesto rostoucí, přebytky. Rozdíl mezi těmito dvěma aktualizacemi je třeba spatřovat ve výsledném schodku za rok 2004, který byl mnohem lepší, než se předpokládalo o rok dříve a měl dopad v průběhu programového období.

(8)

Podle výpočtů útvarů Komise na základě programu, které vycházely ze společně dohodnuté metodiky, se odhaduje, že strukturální saldo (tj. rozpočet veřejných financí vyjádřený v cyklicky očištěných hodnotách bez jednorázových a jiných prozatímních opatření) bude stabilně v období 2005 – 2007 vykazovat přebytek přibližně 1,25 % HDP. Na pozadí rapidního snížení odhadované negativní mezery výstupu by se přebytek v roce 2008 snížil na cca 1 %. Jako střednědobý cíl program stanoví vyrovnaný strukturální rozpočet a plánuje udržet strukturální rovnováhu, která s velkým rozpětím vyhovuje střednědobému cíli programu v průběhu programového období. Pokud jde o přiměřenost, je střednědobý cíl programu v rozmezí stanoveném pro eurozónu a pro členské státy ERM II (mechanismus směnných kursů) v Paktu o stabilitě a růstu a kodexu chování a je náročnější než dlouhodobě předpokládaná míra zadlužení a průměrný potenciální růst produktu.

(9)

Rizika spojená s rozpočtovými cíli se zdají být vcelku vyrovnaná. Rozpočtové odhady uvedené v aktualizaci vycházejí z přijatelných předpokladů růstu, jsou nižší než stávající odhady potenciálního růstu HDP a jsou v souladu s prognózou útvarů Komise z podzimu 2005.

(10)

S ohledem na toto posouzení rizik se stav rozpočtu uvedený v programu jeví jako dostatečný pro dosažení střednědobých cílů programu do roku 2008 tak, jak program předpokládá. Stav rozpočtu navíc při běžných makroekonomických výkyvech v období 2005 až 2008 poskytuje dostatečné bezpečnostní rozpětí, pokud jde o překročení prahové hodnoty 3 % HDP. Stav fiskální politiky je v souladu s Paktem o stabilitě a růstu v tom smyslu, že není procyklický.

(11)

Předpokládá se, že míra zadlužení se sníží ze 43 % HDP v roce 2005 na 36 % HDP v roce 2008 a zůstane tak značně pod referenční hodnotou 60 % HDP vyplývající ze Smlouvy. Vysoké přebytky primárního salda, které program předpokládá, jsou hlavní hnací silou snižování schodku. Vcelku se způsob snižování zadlužení uvedený v aktualizaci jeví jako přijatelný.

(12)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Španělsku hrozí středně vysoké riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnutí obyvatelstva. Stav rozpočtu, který je v současné době příznivý, včetně stavu zadlužení a akumulace aktiv v rezervním fondu sociálního zabezpečení, přispívají k částečnému zmírnění očekávaného nárůstu penzijních výdajů. Značný nárůst těchto nákladů během programového období však naznačuje, že provádění opatření v rámci reformy sociálního zabezpečení směřující k omezení dopadu stárnutí obyvatelstva na rozpočet, zejména snížení důchodů, by mohlo být důležitým prvkem při snižování rizik, která ohrožují udržitelnost veřejných financí.

(13)

Plánovaná opatření v oblasti veřejných financí jsou obecně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných směrech pro období 2005 – 2008. Přístup k rozpočtu uvedený v programu především zajišťuje splnění střednědobého rozpočtového cíle, vylučuje procykličnost a měl by pomoci při předcházení rizik spojených s vnějšími nerovnováhami. Rozpočtová strategie uvádí jako prioritu opatření zaměřená na posílení produktivity a na podporu akumulace hmotného, lidského a znalostního kapitálu. Rozsáhlý balíček reforem systému sociálního zabezpečení byl dne 10. listopadu 2005 předložen sociálním partnerům.

(14)

Národní program reforem Španělska předložený dne 13. října 2005 v souvislosti s obnovenou Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost uvádí tyto hlavní úkoly, které mají výrazný dopad na veřejné finance: i) snížení poměru zadlužení k HDP na 34 % v roce 2010 a ii) relativní zvýšení produktivních výdajů (např. výdajů na infrastrukturu, výzkum a vývoj, lepší vzdělávání a lidský kapitál). Rozpočtové dopady tohoto reformního programu jsou dostatečně v souladu s rozpočtovými výhledy aktualizovaného programu stability. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá program stability, jsou v souladu s kroky plánovanými v rámci Národního programu reforem.

5.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/14

(1)

Dne 14. března 2006 posoudila Rada aktualizovaný program stability Francie na období let 2005 – 2009.

(2)

Růst francouzského HDP se za poslední dekádu let přibližoval průměrné hodnotě v eurozóně, tj. 2,3 %. Od roku 1998 byl přibližně o půl % vyšší díky poměrně vysoké domácí poptávce. Navzdory relativně dobré výkonnosti během tohoto období se míra zaměstnanosti zvyšovala jen nepatrně a míra nezaměstnanosti zůstávala na vysoké úrovni, i když v poslední době poklesla z 10,2 % v březnu 2005 na 9,5 % v lednu 2006. Po rekordním schodku ve výši 6 % HDP v roce 1993 se stav rozpočtu zlepšil a po roku 1997 už byla dodržována referenční hodnota 3 % HDP stanovená ve Smlouvě. Tak jak se zhoršovala rozpočtová situace, byla referenční hodnota opět překračována po roce 2002, což bylo zaviněno zpomalením růstu. Od roku 2004 se podíl schodku snižuje.

(3)

Dne 3. června 2003 se Rada usnesla, že Francie má nadměrný schodek a na základě čl. 104 odst.7 doporučila jeho odstranění do roku 2004. Ve svém sdělení Radě z prosince 2004 o „situaci Německa a Francie, pokud jde o řešení jejich závazků podle postupu při nadměrném schodku po rozsudku Soudního dvora“ Komise konstatovala, že za příslušný termín nápravy je třeba považovat rok 2005. V lednu 2005 se Rada k tomuto názoru připojila. Ve svém stanovisku ze dne 17. února 2005 k aktualizaci programu stability na roky 2004 – 2008 z prosince 2004 vyzvala Rada Francii, aby v roce 2005 učinila vše, co je potřebné k odstranění nadměrného schodku, poté aby pokračovala v konsolidaci rozpočtu a aby provedla strukturální reformy a kontrolovala výdaje s cílem zajistit dodržování víceletých cílů na straně výdajů.

(4)

Co se týče provádění rozpočtu v roce 2005, prognóza útvarů Komise z podzimu 2005 odhadovala schodek veřejných financí na úrovni 3,2 % HDP, zatímco cíl stanovený v předcházející aktualizaci představoval 2,9 % HDP a v této aktualizaci představuje 3 % HDP. Navzdory méně příznivým makroekonomickým podmínkám v porovnání s předchozím programem, z posledních částečných informací lze usuzovat, že v roce 2005 došlo pravděpodobně k poklesu schodku přibližně na 3 % HDP, zejména díky lepší kontrole veřejných výdajů, vysokým příjmům z nedaňových zdrojů a daním na základě vývoje cen aktiv a dodatečným příjmům, k nimž došlo koncem prosince v souvislosti se změnou zákona o dani z příjmu právnických osob. Rovněž je třeba konstatovat, že snížení schodku v roce 2005 zahrnovalo významné jednorázové transakce.

(5)

Program v podstatě dodržuje modelovou strukturu pro stabilizační a konvergenční programy uvedenou v novém kodexu chování (2). Aktualizace byla předložena 6 týdnů po lhůtě (1. prosince) stanovené v kodexu chování, což bylo projevem přání francouzských orgánů zapracovat do své posílené strategie snižování zadluženosti některé návrhy na snížení dluhu z „Pébereauovy zprávy“ (3).

(6)

Program obsahuje dva různé scénáře budoucího makroekonomického a rozpočtového vývoje: „scénář nízkého růstu“ a „scénář vysokého růstu“. Pro účely posouzení rozpočtových výhledů se za referenční scénář považuje „scénář nízkého růstu“, protože s přihlédnutím k aktuálně dostupným informacím zřejmě vychází z realistických předpokladů růstu. Předpokládá, že se reálný růst HDP zvedne z 1,5 % – 2 % v roce 2005 na průměrných 2,25 % ve zbývajících letech trvání programu. Inflace předpokládaná v programu se rovněž jeví reálně.

(7)

Aktualizace usiluje o opětovné vyrovnání stavu veřejného rozpočtu a snížení podílu veřejného dluhu na HDP pod 60 % referenční hodnotu do roku 2010. Potvrzuje rovněž, že schodek by se měl vrátit k 3 % referenční hodnotě v roce 2005 a po roce 2006 pod tuto úroveň. Během programového období se předpokládá pokles schodku veřejných financí o 2 % HDP na 1 % HDP v roce 2009. Primární přebytek se znovu objeví po roku 2007. K plánované konsolidaci dojde zejména opatřeními na straně výdajů, tak jako u předchozích aktualizací. Střednědobá strategie je založena na stanovených víceletých cílech v oblasti reálného zvyšování veřejných výdajů, které předpokládají snížení poměru výdajů k HDP. V porovnání s předchozím programem byl v nové aktualizaci plánovaný pokles schodku odložen, což částečně odráží méně příznivý scénář makroekonomického vývoje a snížení daní soustředěné na začátek programu. Jednorázové transakce v roce 2006 snížení schodku ovlivní, avšak v menší míře než v roce 2005.

(8)

Plánuje se, že během programového období se strukturální saldo (tj. saldo očištěné o cyklické vlivy a jednorázová a jiná prozatímní opatření) vypočítané podle společně dohodnuté metodiky bude zlepšovat v průměru o 0,6 % HDP ročně. Francouzské orgány sice stanovily vyrovnané strukturální saldo rozpočtové pozice za střednědobý cíl, o jeho dosažení ale neusilují do skončení programového období, nýbrž až v roce 2010. Jelikož je střednědobý cíl náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1,5 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Střednědobý cíl programu leží v rozmezí stanoveném pro eurozónu a pro členské státy ERM-II v Paktu o stabilitě a růstu a kodexu chování a adekvátně odráží míru zadlužení a průměrný růst potenciálního produktu.

(9)

Rozpočtový výsledek by mohl být horší, než předpokládá program. Co se týče roku 2006, hrozí rizika vyplývající z makroekonomického scénáře a ze skutečnosti, že příjmy mohou být nižší a výdaje v oblasti místní správy a zdravotnictví vyšší. Pokud jde o zbytek programového období, v aktualizaci stanovení ambiciózní cíle jsou vítány. Zlepšení prorůstových pravidel na různých úrovních veřejné správy zkvalitní dohled nad veřejnými financemi a posílí odpovědnost všech veřejných subjektů za kontrolu výdajů. Přísná kontrola státních výdajů a nedávné zlepšení kontrolních mechanismů v oblasti výdajů na zdravotnictví jsou vítány, jako například vytvoření stálého výboru všech zúčastněných stran v oblasti veřejných financí, který bude odpovědný za zpracovávání návrhů na kontrolu výdajů a snížení dluhu. Kontrola výdajů však musí být prováděna přísně, vzhledem k dosavadním výsledkům v plnění celkových cílů vyrovnaného rozpočtu. Nově stanovené cíle, ve srovnání s předchozími, předpokládají drastické omezení výdajů, což si vyžádá rozsáhlé strukturální reformy, které je třeba hlouběji specifikovat, zvláště ty, jež se týkají místní správy.

(10)

Pokud by došlo k naplnění výše uvedených rizik, trvalé a udržitelné snižování schodku pod hranici 3 % HDP by si vyžádalo v roce 2006 další opatření. Strukturální změna plánovaná na rok 2006 je téměř 0,5 % HDP. Poté už tempo úprav směřujících k naplnění střednědobého cíle a vyplývajících z programu odpovídá Paktu o stabilitě a růstu, v němž je stanoveno, že v eurozóně a členských státech ERM-II se má strukturální saldo zlepšovat každoročně a orientačně o 0,5 % HDP. Avšak dojde-li k naplnění výše uvedených rizik, není dosažení střednědobého cíle do roku 2010 zajištěno. Zdá se, že rozpočtová strategie z programu nezajišťuje ani dostatečně bezpečnou rezervu proti překročení prahového schodku ve výši 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech do konce programového období.

(11)

Odhaduje se, že míra zadlužení dosáhla v roce 2005 výše 66 % HDP, což je více než referenční hodnota podle Smlouvy, jež činí 60 % HDP. Program předpokládá pokles míry dluhu o 3 % během programového období. Vývoj zadluženosti by mohl být méně příznivý ve srovnání s předpoklady v programu zejména vzhledem k rizikům pro výše zmíněné rozpočtové cíle. S ohledem na toto hodnocení rizika nemusí míra zadluženosti dostatečně klesat směrem k referenční hodnotě. Vláda však nedávno oznámila, že veškeré neplánované daňové příjmy plynoucí z růstu budou věnovány na snížení dluhu, což je vítaným krokem.

(12)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Francii hrozí středně vysoké riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnoucí obyvatelstvo. Reformy z nedávné doby, jmenovitě pak důchodová reforma z roku 2003 značně přispěly k udržení budoucího růstu veřejných výdajů v patřičných mezích a pro zajištění očekávaných výsledků bude rozhodující jejich úplná realizace. Aktuální výše hrubého státního dluhu převyšuje hodnotu 60 % HDP ze Smlouvy a současný vysoký strukturální schodek, pokud se nezmění, neumožní nutné snížení dluhu vzhledem k budoucím nákladům na stárnoucí obyvatelstvo. Nedojde-li tudíž k dalším reformám, bude k oslabení rizik pro dlouhodobou udržitelnost nutná silná konsolidace rozpočtu.

(13)

Plánovaná opatření v oblasti veřejných financí jsou vcelku v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných hlavních směrech pro období 2005 – 2008. Francie konkrétně hodlá uskutečnit řadu strukturálních reforem s cílem zajistit zpomalení dynamiky vládních výdajů a zlepšit udržitelnost veřejných financí v střednědobém až dlouhodobém časovém horizontu, přičemž odstranění nadměrného schodku si může vyžádat další opatření.

(14)

Francouzský Národní program reforem předložený dne 7. listopadu 2005 v souvislosti s obnovenou Lisabonskou strategií růstu a zaměstnanosti vyjmenovává tři hlavní priority: a) vytvořit podmínky potřebné pro solidní hospodářský růst, včetně udržitelných veřejných financí, b) snížit nezaměstnanost a zvýšit zaměstnanost, c) vybudovat znalostní ekonomiku. Podobně i zlepšení potenciálního výstupu, zejména díky tzv. nouzovému plánu pro zaměstnanost a další reformy na trhu práce, tvoří jeden ze tří pilířů francouzské rozpočtové strategie, o níž se aktualizace zmiňuje. Vcelku lze říci, že opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá program stability, jsou v souladu s kroky plánovanými v rámci Národního programu reforem. Program stability tato opatření doplňuje o změny institucionálních rysů veřejných financí, jmenovitě pak o vymezení a zlepšení prorůstových pravidel na všech úrovních subsektorů veřejné správy a vytvoření základny pro kvalitnější koordinaci mezi zúčastněnými subjekty. Ne všechny rozpočtové důsledky kroků načrtnutých v Národním programu reforem jsou však dostatečně rozpracovány v rozpočtových výhledech programu stability.

—

uskutečnila nutné strukturální změny s cílem důvěryhodně a udržitelně stlačit schodek veřejných financí v roce 2006 pod hranici 3 % HDP;

—

přijala opatření potřebná k zajištění plánované fiskální konsolidace směrem k střednědobému cíli a zlepšení dlouhodobé udržitelnosti; a

—

posílila sledování a vynucování pravidel čerpání definovaných pro subsektory veřejné správy a tím zajistila dodržování ambiciózních víceletých horních limitů výdajů.

5.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/19

(1)

Dne 14. března 2006 posoudila Rada aktualizovaný program stability Irska na období 2005 – 2008.

(2)

V posledním desetiletí zaznamenalo Irsko impozantně rychlé zvýšení reálného HDP na obyvatele a míry zaměstnanosti. Irské hospodářství v posledních letech nadále rostlo tempem na úrovni téměř 5 % ročně, což je nejvyšší dynamika v eurozóně, zatímco zaměstnanost je na vzestupu a inflace se rychle přibližuje k průměru eurozóny. Co se týče vývoje rozpočtu, fiskální pozice byla vcelku zdravá, neboť po většinu let minulého desetiletí zaznamenávalo saldo veřejných financí přebytek a podíl dluhu rázně klesal (až pod úroveň 30 % HDP v roce 2005).

(3)

Rada ve svém stanovisku ze dne 17. února 2005 podpořila rozpočtovou strategii předloženou v předchozí aktualizaci programu stability na léta 2004 – 2007. Co se týče provádění rozpočtu v roce 2005, předchozí aktualizace stanovila cíl v podobě schodku veřejných financí ve výši 0,8 % HDP, zatímco nynější aktualizace odhaduje přebytek ve výši 0,3 % navzdory revizi tempa růstu směrem dolů. Hlavní důvod mnohem lepšího než plánovaného výsledku v roce 2005 je nutno hledat na straně příjmů.

(4)

Program do značné míry dodržuje modelovou strukturu a požadavky na poskytování údajů pro programy stability a konvergenční programy uvedené v novém kodexu chování. (2)

(5)

Makroekonomický scénář, z něhož program vychází, předpokládá, že růst HDP po dobu trvání programového období se bude nadále pohybovat v úzkém rozmezí 4,5 % až 5 %. Na základě posouzení údajů, které jsou v současné době k dispozici, se scénář zdá být založen na přijatelných předpokladech růstu. Zatímco současná situace signalizuje vcelku zdravý stav hospodářství a pokračování výrazného růstu, na druhé straně jsou tu určitá rizika ohrožující střednědobý makroekonomický výhled. Tato rizika zvláště souvisejí s vyhlídkami světové ekonomiky, vzhledem k otevřenosti irského hospodářství, a v domácím měřítku souvisejí s prudkým poklesem rozsáhlé konjunktury bytové výstavby. V programu odhadovaná výše inflace HISC může být nízká.

(6)

Aktualizace potvrzuje odhodlání irské vlády udržet zdravé veřejné finance. Rozpočtová strategie předpokládá přebytek ve výši 0,25 % HDP v roce 2005, schodek veřejných financí ve výši 0,6 % HDP v roce 2006 a 0,8 % HDP v posledních dvou letech programu. Primární přebytek klesne z 1,5 % HDP v roce 2005 na 0,5 % v letech 2006 až 2008. Poměr příjmů k HDP má klesající tendenci, zatímco poměr výdajů se zpočátku zvyšuje, aby se ke konci programového období vrátil zpět na úroveň roku 2005. Poměr investic k HDP se má v programovém období zvyšovat o 0,5 % HDP. Kromě lepšího než očekávaného výsledku za rok 2005 nová aktualizace vcelku potvrzuje rozpočtové cíle předchozího programu.

(7)

Po fiskální expanzi přibližně o 1 % HDP, která je plánována na rok 2006, se ve zbytku programového období plánuje ustálení strukturálního salda (tj. salda bez cyklických vlivů a jednorázových a jiných prozatímních opatření) vypočítaného podle společně dohodnuté metodiky přibližně na úrovni 0,1 % HDP. Program stanoví střednědobý cíl v podobě téměř vyrovnané strukturální pozice rozpočtu a plánuje udržet takovou strukturální pozici, která naplní střednědobý cíl programu za celé programové období. Jelikož je střednědobý cíl programu náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1,25 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy vůči nadměrnému schodku. Pokud jde o přiměřenost, střednědobý cíl programu se nachází v rozpětí, které pro eurozónu a členské státy ERM-II uvádí Pakt o stabilitě a růstu a kodex chování; tento cíl je přitom náročnější než dlouhodobě předpokládá míra zadlužení a průměrný růst potenciální produkce.

(8)

Výsledek plnění rozpočtu by mohl být lepší, než předpokládá program, zvláště v roce 2006. Prognóza příjmů zřejmě naznačuje, že daňové výhledy v programu vycházejí z opatrnějších předpokladů a na straně výdajů se může zase ukázat, že investiční náklady budou poněkud nižší než plánované vyčleněné prostředky. Rizika, která ohrožují rozpočtové cíle a která vyplývají z makroekonomických projekcí v aktualizaci, vypadají neutrálně a vcelku se nevymykají hodnocení útvarů Komise; rozpočtové výhledy by však mohly být zranitelné, kdyby se v střednědobém měřítku stala skutečností negativní makroekonomická rizika.

(9)

Vzhledem k tomuto posouzení rizik se zdá, že rozpočtová strategie uvedená v programu je dostatečná k udržení v programu stanoveného střednědobého cíle po celé programové období. Navíc je při běžných makroekonomických výkyvech v jednotlivých letech zajištěn bezpečná rezerva vůči překročení 3 % referenční hodnoty schodku HDP.

(10)

Odhaduje se, že podíl dluhu, který ještě počátkem 90. let dosahoval téměř ke 100 % HDP, činil v roce 2005 už jen 28 % HDP, tedy dost hluboko pod referenční hodnotou 60 % HDP podle Smlouvy. Program předpokládá, že podíl dluhu za celé programové období se ustálí na této úrovni. Kdyby nedošlo k nabytí specifických vládních aktiv Národním fondem důchodových rezerv (NPRF), zadluženost za celé programové období by výrazně poklesla.

(11)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Irsku hrozí středně vysoké riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnoucí obyvatelstvo. Aktuálně zdravý stav rozpočtu ve spojení s nízkou úrovní zadlužení a akumulací aktiv v Národním fondu důchodových rezerv částečně pomáhá vyrovnat účinek prudkého růstu dlouhodobě předvídaných vládních výdajů na stárnoucí obyvatelstvo, jmenovitě na důchody. Irsko rovněž nedávno uzákonilo reformy důchodového systému pro státní zaměstnance a irské orgány předpokládají další reformní opatření, jež by měly přispět k více udržitelnému základu pro zajištění důchodů státních zaměstnanců. Přínosem je i odhodlání sledovat přiměřenost výše příspěvků prostřednictvím pravidelných pojistně- matematických revizí. Realizace dalších opatření zaměřených na dlouhodobé odlehčení dopadu stárnoucího obyvatelstva by však byla důležitou složkou oslabování rizik, která ohrožují udržitelnost veřejných financí.

(12)

Plánovaná opatření v oblasti veřejných financí jsou vcelku v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005 – 2008. Irsko zejména dodržuje svůj střednědobý rozpočtový cíl a aktualizace poskytuje přehled vládního programu strukturální reformy, která se zaměřuje na zkvalitňování veřejných služeb, zefektivnění veřejných výdajů a řešení infrastrukturálních potřeb irského hospodářství.

(13)

Národní program reforem Irska předložený 28. října 2005 v souvislosti s obnovenou Lisabonskou strategií růstu a zaměstnanosti uvádí zejména tyto hlavní úkoly, jež mají výrazný dopad na veřejné finance: i) nadále přednostně investovat veřejné prostředky do hospodářské a sociální infrastruktury a dalších prorůstových výdajů; a ii) udržovat stabilní makroekonomické prostředí a udržitelný stav veřejných financí a zajistit mírnou inflaci. Zdá se, že rozpočtové dopady politických směrnic uvedených v Národním programu reforem se odráží v rozpočtových výhledech programu stability. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá program stability, jsou v souladu s kroky plánovanými v rámci Národního programu reforem. Program stability tato opatření doplňuje o navrhované změny institucionálních rysů veřejných financí, včetně některých inovací v rozpočtovém procesu a v odhadech.

5.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/23

(1)

Dne 14. března 2006 posoudila Rada aktualizovaný program stability Itálie na období 2005 – 2009.

(2)

V letech 1995 až 2004 rostl italský HDP průměrným tempem 1,5 % ročně, tedy nižším než byl 2 % průměr v eurozóně. V posledním desetiletí zaznamenala Itálie výrazné zpomalení růstu produktivity, postupné zhoršování mezinárodní konkurenceschopnosti vedoucí k trvalé ztrátě podílů na exportních trzích a po roce 2000 i k výraznému útlumu výrobních činností. V 90. letech vyvinula Itálie značné úsilí o fiskální konsolidaci a snížila státní dluh z téměř 12 % HDP v roce 1990 na méně než 2 % na konci dekády. V letech 2001, 2003 a 2004 však schodek opět vyšplhal nad 3 % HDP a udržel se mírně nad ním jenom díky významným jednorázovým opatřením (2). Primární přebytek klesl z 5 % HDP v roce 1999 na 1,8 % HDP v roce 2004 a současně se výrazně zpomalila dynamika klesajícího poměru dluhu k HDP, který dosáhl vrcholu ve výši 125 % v roce 1994. Koncem roku 2004 činila míra zadluženosti 106,5 % HDP.

(3)

Ve svém stanovisku ze dne 17. února 2005 k předchozí aktualizaci programu stability vyzvala Rada Itálii, aby: zajistila dosažení plánovaného cíle v oblasti schodku na rok 2005, do roku 2008 dosáhla téměř vyrovnaný stav rozpočtu a zajistila rychlejší likvidaci zadluženosti v poměru k HDP a současně věnovala zvláštní pozornost dalším faktorům, které zvyšují zadluženost, kromě čistého čerpání úvěrů. Dne 28. července 2005 se Rada usnesla, že Itálie má nadměrný schodek. Podle doporučení Rady ve smyslu čl. 104 odst. 7 z téhož dne musí být nadměrný schodek odstraněn do roku 2007. Dne 22. února schválila Komise sdělení se závěrem, že budou-li plně realizována opatření, která Itálie podnikla do Radou stanoveného termínu (12. ledna 2006), bude to v souladu s rozvrhem konsolidace uvedeném v doporučení Rady.

(4)

Schodek v roce 2005 se odhaduje na 4,3 % HDP ve srovnání s cílem ve výši 2,7 %, který byl stanoven v předchozí aktualizaci. Tohoto cíle nebylo dosaženo kvůli: i) pomalejšímu růstu HDP; ii) skluzům v primárních výdajích a prodeji nemovitostí, které ne zcela vyrovnaly vyšší příjmy a nižší úrokové náklady; iii) částkám přeneseným z roku 2004 v podstatě kvůli statistickým opravám.

(5)

Program se v podstatě drží modelové struktury, ale odchyluje se v některých věcných bodech od požadavků na údaje ve stabilizačních a konvergenčních programech uvedených v novém kodexu chování (3). Aktualizace byla předložena tři týdny po lhůtě (1. prosince) stanovené v kodexu chování v důsledku přání italských orgánů zapracovat do ní konečné znění rozpočtu na rok 2006.

(6)

Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že reálný růst HDP bude růst z nuly v roce 2005 na úroveň v průměru mírně převyšující 1,5 % po zbytek programového období. Při posouzení podle informací, které jsou v současné době k dispozici, se scénář jeví hodnověrně. Inflace předpokládaná v programu se rovněž jeví reálně.

(7)

Cílem rozpočtové strategie, která je v programu nastíněna, je snížení schodku pod 3 % HDP do roku 2007 při současném dalším sledování fiskální konsolidace směrem k vyrovnanému rozpočtu v následujících letech. Plánuje se, že primární saldo se zlepší z 0,6 % HDP v roce 2005 na 3,2 % v roce 2009. Úpravy rozpočtu v roce 2006 se týkají většinou výdajů. Pokud jde o roky 2007 – 2009, informace se omezují jen na rozsah úprav, které budou potřebné k dosažení rozpočtových cílů a které se týkají trendu schodků na základě nezměněné legislativy. Ve srovnání s předchozím programem nová aktualizace soustřeďuje plánované změny za začátek programu, na pozadí poněkud méně příznivého makroekonomického scénáře. Nový cíl schodku na rok 2008 však činí 1,2 % HDP a je tedy horší než cíl z předchozí aktualizace, protože předsunutí v čase plně nevyrovnává účinek mnohem slabší výchozí pozice v roce 2005.

(8)

Plánuje se, že během programového období se strukturální saldo (tj. saldo očištěné o cyklické vlivy, jednorázová a jiná prozatímní opatření) vypočítané podle společně dohodnuté metodiky bude zlepšovat v průměru o 0,75 % HDP ročně. Program stanoví, že střednědobým cílem rozpočtové pozice ve smyslu Paktu o stabilitě a růstu je vyrovnaný rozpočet, o jehož dosažení však neusiluje do skončení programového období. Jelikož je střednědobý cíl programu náročnější, než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1,5 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečného odstupu vůči nadměrnému schodku. Minimální orientační hodnoty však bude dosaženo až v roce 2009. Střednědobý cíl programu je přiměřený, protože leží v rozsahu stanoveném v Paktu o stabilitě a růstu pro eurozónu a členské státy v rámci ERM II a v kodexu chování a odpovídajícím způsobem odráží dlouhodobou míru zadlužení a průměrný růst potenciální produkce.

(9)

Rozpočtový výsledek by mohl být horší, než předpokládá program. Existují silné nejistoty ohledně plnění rozpočtu na rok 2006, zejména pokud jde o výraznější úspory výdajů. Po roku 2006 chybí informace o předpokládaných opatřeních a rozsah potřebných fiskálních úprav může být podceněna.

(10)

Když vezmeme v úvahu vyváženost rizik, odstranění nadměrného schodku do roku 2007, tedy do termínu, který stanovila Rada, se nejvíce spoléhá na úplné a účinné provedení rozpočtu na rok 2006 a na upřesnění a realizaci zásadních nápravných opatření v roce 2007 (4). Dosažení bezpečného odstupu v roce 2009 také odvisí od těchto rizik a od upřesnění a provedení nápravných opatření po roku 2007. V letech následujících po odstranění nadměrného schodku rozpočtu je rozvrh změn vedoucích k dosažení střednědobého cíle podle programu v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, který stanoví, že roční zlepšení strukturálního salda v eurozóně a v členských státech ERM II by mělo představovat orientačně 0,5 % HDP, přičemž v případě hospodářsky příznivých podmínek by změna měla být větší a naopak v případě hospodářsky nepříznivých hospodářských podmínek menší.

(11)

Míra zadlužení, která patří k nejvyšším v EU, dosáhla v roce 2005 podle odhadu 108,5 % HDP a výrazně přesahuje referenční hodnotu 60 % HDP ze Smlouvy. Program předpokládá v období zahrnutém v programu pokles míry dluhu o 7 %. Při rizicích, kterým jsou výše uvedené rozpočtové cíle vystaveny, a při nejistotě ohledně vnitřní dynamiky dluhu se podíl dluhu může vyvíjet méně příznivě, než předpokládá program. Vzhledem k tomuto hodnocení rizik by k zajištění dostatečně klesající míry zadlužení směrem k referenční hodnotě bylo nezbytné další posilování rozpočtové pozice.

(12)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Itálii hrozí středně vysoké riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnoucí obyvatelstvo. Minulé reformy pomohly udržet budoucí růst veřejných výdajů v rozumných mezích, a jejich úplná realizace, zejména důchodové reformy z roku 2004, bude rozhodující pro dosažení očekávaných výsledků. Současný vysoký hrubý dluh a slabá rozpočtová pozice svědčí o nutnosti konsolidovat veřejné finance v střednědobém časovém horizontu s cílem snížit rizika pro udržitelnost veřejných financí (5).

(13)

Plánovaná opatření v oblasti veřejných financí jsou vcelku v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných hlavních směrech pro období 2005 – 2008. Itálie zejména podniká kroky k odstranění nadměrného schodku a je odhodlána zajistit, aby průměrná roční strukturální změna, bez jednorázových opatřeních, byla v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Bylo by však žádoucí naplánovat rychlejší snižování státního dluhu.

(14)

Italský Národní program reforem předložený dne 14. října 2005 souvislosti s obnovenou Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost vyjmenovává pět úkolů: rozšířit prostor svobodné volby pro občany a podniky (otevřením trhů energií a služeb), stimulovat vědecký výzkum a technologické inovace, posílit vzdělávání a odbornou přípravu, zkvalitnit infrastrukturu a chránit životní prostředí. Pokud jde o veřejné finance, šestou prioritou (dlouhodobá fiskální udržitelnost) se zabývá plánovací hospodářsko-finanční dokument (DPEF) z července 2005. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá Národní program reforem a DPEF, jsou vcelku v souladu s kroky plánovanými v rámci programu stability. Aktualizace nastiňuje opatření ke snížení příspěvků do systému sociálního zabezpečení, k povzbuzení soukromého důchodového spoření a ke snížení schodků v oblasti zdravotní péče.

i)

úspěšně dokončila strukturální úsilí plánované v programu na roky 2006 a 2007 s cílem zajistit důvěryhodné a udržitelné odstranění nadměrného schodku do roku 2007;

ii)

jasně definovala obecná opatření, na kterých se zakládají změny v roce 2007 a v posledních letech programu, a aby zajistila, že změny směřující k dosažení střednědobého cíle zůstanou v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu;

iii)

zajistila rychlejší klesání podílu dluhu na HDP k referenční hodnotě 60 % HDP, kterou stanoví Smlouva, a současně věnovala zvláštní pozornost dalším faktorům, které se podílejí na změně zadluženosti, kromě čistého čerpání úvěrů; a

iv)

zkvalitnila rozpočtový proces zvýšením jeho transparentnosti a účinným zavedením předešlých i nových mechanismů ke sledování, kontrole a vykazování výdajů.

5.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/27

(1)

Dne 14. března 2006 posoudila Rada aktualizovaný program stability Nizozemska na období 2005 – 2008.

(2)

Po svižném hospodářském růstu v druhé polovině 90. let, kdy HDP rostl ročně v průměru o 3,75 % také za přispění konjunktury v odvětví bytové výstavby a stoupajících kurzů akcií, se růst v letech 2002 a 2003 zastavil a totéž se opakovalo v roce 2005. Po značném přebytku v roce 2000 se saldo veřejných financí prudce zhoršilo a v letech 2001 a 2002 vykázalo schodek, který v roce 2003 překročil limit 3 % HDP. Dne 2. června 2004 se Rada usnesla, že Nizozemsko má nadměrný schodek a doporučila jeho odstranění do roku 2005. Již v roce 2004 byl rozpočet výrazně konsolidován a schodek snížen na 2,1 % HDP. Dne 7. července 2005 se Rada usnesla, že nadměrný schodek Nizozemska byl v roce 2004 odstraněn a zrušila rozhodnutí o nadměrném schodku.

(3)

Ve svém stanovisku ze dne 18. ledna 2005 k předcházející aktualizaci programu stability na léta 2004 – 2007 vyzvala Rada Nizozemsko, aby do roku 2005 zajistilo snížení schodku pod 3 % HDP a poté, vzhledem k riziku procykličnosti a výzvám stárnoucího obyvatelstva, podnikla potřebná opatření k dosažení téměř vyrovnaného stavu rozpočtu.

(4)

Co se týče provádění rozpočtu v roce 2005, aktualizace z prosince 2005 odhaduje, že schodek veřejných financí klesl na 1,2 % HDP ve srovnání s plánovaným schodkem ve výši 2,6 % HDP, který byl uveden v aktualizaci programu stability z listopadu 2004 i ve srovnání s 1,8 % HDP, který předvídala prognóza útvarů Komise z podzimu 2005. Na zlepšení se největší měrou podílejí lepší než očekávané příjmy zejména z důvodu vyšších cen plynu a vyšších daní z dividend, DPH a daně příjmu právnických osob. Podle nejnovějších odhadů předložených Parlamentu se v roce 2005 má schodek pravděpodobně blížit dokonce 0,75 % HDP, a to je podstatně méně než předpovídá aktualizace programu.

(5)

Nizozemský program stability na léta 2005 až 2008 byl předložen Komisi dne 22. prosince 2005 (tj. tři týdny po lhůtě 1. prosince předepsané v kodexu chování). Podle nizozemských orgánů bylo opožděné předložení způsobeno jejich přáním zapracovat do aktualizace nové ekonomické předpovědi a eventuální doplňkové politiky. Program do značné míry dodržuje modelovou strukturu pro stabilizační a konvergenční programy uvedenou v novém kodexu chování. (2)

(6)

Program počítá s odhadovaným nárůstem reálného HDP z 0,75 % v roce 2005 na 2,5 % v letech 2006 a 2007, načež se v roce 2008 zpomalí na 2,25 %. Tahounem předpovídaného zrychlení růstu má být oživení domácí poptávky a vývozu. Předpovědi hospodářského růstu a z toho vyplývající postupné snižování záporné mezery výstupu jsou reálné také s ohledem na pozitivní údaje o stavu hospodářství z nedávné doby. Míra inflace se má ustálit na 1,5 % v roce 2006, načež v roce 2007 poklesne těsně nad 1 %, což se jeví být dost nízko v porovnání také s podzimní prognózou útvarů Komise.

(7)

Stěžejním strategickým cílem nizozemských orgánů je docílit zdravého stavu veřejných financí, a tím podpořit udržitelný hospodářský růst a absorbovat náklady na stárnoucí obyvatelstvo. Po výrazné konsolidaci v letech 2004 a 2005 předpovídá aktualizace programu stability z roku 2005 zvýšení schodku veřejných financí v roce 2006 na 1,5 % a jeho následné ustálení přibližně na úrovni kolem 1,1 % HDP, přičemž primární přebytek se bude vyvíjet podobně. Ve srovnání s předchozím programem, který počítal s dalším snižováním schodku, nová aktualizace zohledňuje lepší než očekávaný výsledný schodek v roce 2005 ve výši 1,2 % HDP a předpovídá jeho ustálení na této úrovni (s výjimkou zhoršení v roce 2006) na pozadí srovnatelného makroekonomického scénáře po roku 2006.

(8)

Podle výpočtů provedených útvary Komise na základě údajů z programu a společně dohodnuté metodiky se strukturální saldo nejdříve výrazně zlepšilo ze schodku 2,25 % HDP v roce 2003 (kdy vznikl nadměrný schodek) do vyrovnaného stavu v roce 2005 díky silným úpravám provedeným v souladu s Paktem stability a růstu, avšak v roce 2006 by se mělo zhoršit na schodkovou úroveň takřka 0,75 % HDP na pozadí sice mizející, ale stále negativní mezery výstupu. Na tomto zhoršení strukturálního salda se z poloviny promítá skutečnost, že podniky platily v roce 2005 vyšší než očekávané zálohy daně, aby využily vyšší než tržní úrokové sazby, které hradí vláda, což se projeví v roce 2006. Poté by se schodkové strukturální saldo mělo ustálit na schodku ve výši mírně překračující 0,5 % HDP. Program stanoví střednědobý cíl pro strukturální schodek rozpočtu (tj. očištěný o cyklické vlivy, jednorázová a prozatímní opatření) v rozmezí – 0,5 % až – 1 % HDP. Střednědobý cíl je stanoven přiměřeně, protože se nachází v rozpětí, které pro eurozónu a členské státy ERM-II uvádí Pakt o stabilitě a růstu a kodex chování; a přiměřeně odráží míru zadlužení a dlouhodobý průměrný růst potenciálního produktu. Navzdory očekávanému zhoršení fiskální situace v roce 2006 se předpokládá, že strukturální schodek zůstane v rozmezí v programu uvedeného střednědobého cíle.

(9)

Zdá se, že rizika pro rozpočtovou strategii jsou vcelku vyvážená a výsledek plnění rozpočtu by mohl být po roce 2006 dokonce o trochu lepší než se očekává. Na druhé straně aktuální ukazatele signalizují strmý nárůst hospodářské aktivity; předpokládá se totiž, že schodek za rok 2005 byl podstatně nižší a po roce 2006 existuje pozitivní riziko pro rozpočtové výhledy z programu, pokud se ukáže, že cena ropy bude vyšší, než se předpokládalo v programu, neboť na rozpočtu by se v tom případě mohly příznivě projevit vyšší příjmy z prodeje plynu, přičemž prognóza růstu je už konzistentní s touto vyšší cenou ropy. Lepší než předpokládaný výsledek v roce 2005 může naopak mít také negativní účinek přenášený do dalších let. Dosud není navíc jasné, zda se podaří plně docílit předpokládaných rozpočtových úspor díky reformám systému zdravotní péče a sociálního zabezpečení, které vstoupily v platnost počátkem roku 2006, jelikož behaviorální účinky těchto reforem zatím není možné přesně vyhodnotit.

(10)

Při zohlednění výše uvedeného zhodnocení rizik se zdá, že rozpočtová strategie nastíněná v programu je dostatečná k udržení střednědobého cíle po celé programové období. Předpokládané strukturální saldo se každý rok pohybuje v rámci rozpětí střednědobého cíle uvedeného v programu a je lepší než minimální orientační hodnota strukturálního schodku ve výši kolem 1 % HDP, která zajišťuje dostatečnou rezervu vůči překročení limitu ve výši 3 % HDP i v případě nepříznivého cyklického vývoje. Navzdory silnému hospodářskému oživení však dochází ve strukturálním saldu za rok 2006 ke zhoršení o 0,75 % HDP, třebaže to částečně způsobují mimořádné faktory. Potvrdí-li se nedávné informace o pozitivním výsledku roku 2005, mohlo by být zhoršení fiskální situace, které vyplývá z cíle na rok 2006, ještě mohutnější, pokud nizozemské orgány nepřijmou opatření k jejímu zabrždění.

(11)

Program počítá s tím, že se dluh státního rozpočtu v roce 2006 zhruba ustálí na 54,5 % HDP a poté se bude postupně snižovat přibližně až na 53 % v roce 2008. Tyto předpovědi se velice blíží prognózám útvarů Komise. Rizika ohrožující předpovědi zadluženosti vyplývají především z rizik pro předpovědi vývoje schodku, která jsou vcelku vyvážená, jak bylo uvedeno výše.

(12)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Nizozemsku hrozí vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnoucí obyvatelstvo pouze střední riziko. Současná úroveň zadluženosti je pod hodnotou 60 % HDP, kterou stanoví Smlouva, a zlepšení rozpočtové situace Nizozemska v nedávné době pomohlo oslabit rizika pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Realizace nedávných reforem invalidních důchodů také přispěje ke snížení dlouhodobých veřejných výdajů. I při plném zohlednění plánovaného budoucího zvýšení příjmů, zejména díky odloženému zdanění důchodů, nestačí v dlouhodobém horizontu k vyrovnání účinku vyšších veřejných výdajů. Proto bude zřejmě nutná další konsolidace rozpočtu s cílem plně kompenzovat dopad stárnutí obyvatelstva.

(13)

Plánovaná opatření v oblasti veřejných financí jsou vcelku v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005 – 2008. Zejména jsou ve shodě s integrovaným pokynem k zajištění hospodářské stability díky tomu, že udržují střednědobý rozpočtový cíl po celý ekonomický cyklus. Program je rovněž v souladu s integrovaným pokynem k zajištění hospodářské udržitelnosti s ohledem na předpovídané náklady na stárnoucí obyvatelstvo.

(14)

Nizozemský Národní program reforem předložený dne 14. října 2005 v souvislosti s obnovenou Lisabonskou strategií růstu a zaměstnanosti uvádí jako hlavní výzvy lepší nabídku pracovních sil, rychlejší růst produktivity práce díky posilování výzkumu a vývoje a díky inovacím, a zlepšující se cenovou konkurenceschopnost díky udržování mzdových nákladů v patřičných mezích. Lze očekávat, že z vyjmenovaných faktorů ovlivní veřejné finance posilování výzkumu a vývoje inovací. Vzhledem k neúplným informacím zvláště o načasování strukturálních reforem v těchto oblastech je obtížné zjistit, zda se opatření uvedená v Národním programu reforem promítají do rozpočtových výhledů programu stability. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá program stability, se jeví být v souladu s opatřeními plánovanými v rámci Národního programu reforem.

5.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/31

(1)

Dne 14. března 2006 posoudila Rada aktualizovaný program stability Portugalska na období 2005 – 2009.

(2)

Poté, co růst portugalského hospodářství doprovázený procyklickou fiskální expanzí dosahoval v období 1995–2000 4 %, značně klesl a v letech 2001 až 2005 dosahoval pouze 0,5 % ročně, což bylo pod úrovní průměru EU. Očekává se, že HDP na obyvatele vyjádřený v kupní síle klesl v roce 2005 pod 70 % průměru EU. Kromě nežádoucích cyklických účinků ze zahraničí je utlumený výkon způsoben také slabou konkurenceschopností, což vysvětluje značný deficit zahraničního obchodu a nízký potenciální růst. Stav rozpočtu je od přelomu tisíciletí slabý, vysoký strukturální schodek rozpočtu přetrvává.

(3)

Dne 20. října 2005 se Rada usnesla, že Portugalsko má nadměrný schodek. Podle doporučení Rady na základě čl. 104 odst. 7 ze stejného dne má být nadměrný schodek upraven do roku 2008. Po vypršení šestiměsíční lhůty, kterou doporučení předpokládá, provede Komise hodnocení opatření, která portugalské orgány přijaly za účelem dosažení cíle schodku na rok 2006. Rada ve svém stanovisku ze dne 12. července 2005 k předchozí aktualizaci programu stability zahrnujícím období 2005–2009 vyzvala Portugalsko, aby omezilo zhoršování stavu rozpočtu v roce 2005; dosáhlo udržitelné úpravy nadměrného schodku pomocí dostatečných opatření v roce 2006; dosáhlo stálého snížení hrubé míry zadlužení, kontrolovalo vývoj výdajů a zlepšilo kvalitu veřejných financí, zajistilo udržitelnost veřejných financí a dále zlepšilo zpracování údajů vlády.

(4)

Odhaduje se, že deficit veřejných financí v roce 2005 podle předpovědí útvaru Komise z podzimu 2005 dosáhl 6 % HDP oproti cílové úrovni 6,2 % HDP stanovené v předcházející aktualizaci z června 2005. Tento malý rozdíl je způsoben úpravou HDP směrem nahoru. Kromě růstu výdajů bylo výrazné zhoršení oproti předchozímu roku způsobeno tím, že vláda už nezvyšovala příjmy prostřednictvím jednorázových opatření.

(5)

Program sice obsahuje povinné údaje, které vyžadují stabilizační a konvergenční programy uvedené v novém kodexu chování, program se však v některých bodech odchyluje od modelové struktury (2).

(6)

Makroekonomický scénář představený v poslední aktualizaci předpokládá, že během programového období dojde ke zvýšení reálného růstu HDP z 0,5 % v roce 2005 na 1,1 %, v roce 2006, na 1,8 % v roce 2007 a 3 % v roce 2009. Očekává se, že růst bude stimulován domácí poptávkou a vývozem, avšak stav zahraničního příspěvku bude patrně během programového období téměř neutrální. Předpokládá se, že mezera výstupu se sníží z přibližně – 2,5 % HDP v období 2006 – 2007 na méně než -1 % na konci programového období. Celkově jsou předpoklady růstu uvedené v programu příznivé, zejména v počátcích programového období. Očekává se, že inflační tlaky zůstanou slabé, ale pro rok 2006 a ke konci programového období existují určitá rizika. Předpokládá se, že vysoký deficit zahraničního obchodu se víceméně nezmění.

(7)

Program se zaměřuje na trvalé odstranění velké fiskální nerovnováhy snížením deficitu veřejných financí pod úroveň referenční hodnoty 3 % HDP v roce 2008 a pokračováním v další fiskální konsolidaci. Předpokládá, že po realizaci strukturálních opatření dojde k výraznému každoročnímu posunu směrem ke konsolidaci veřejných financí. Poté, co došlo k nárůstu schodku veřejných financí na 6 % HDP v roce 2005, se plánuje jeho pokles v roce 2006 na 4,6 %, v roce 2007 na 3,7 % HDP, v roce 2008 na 2,6 % a v roce 2009 na 1,5 % HDP. Předpokládaný časový profil v případě primárního salda je podobný, při zlepšení z deficitní úrovně 3,2 % DPH na přebytek ve výši 1,5 % DPH v letech 2005 a 2009. Fiskální úpravě napomáhá jak strana příjmů, tak stránka výdajů. V krátkodobé perspektivě se konsolidace opírá hlavně o dodatečné příjmy plynoucí z vyšších daňových sazeb a zlepšeného výběru daní. Očekává se, že omezování výdajů rozšířené na všechny hlavní primární výdajové kategorie napomůže v daném období progresivně fiskální konsolidaci, přičemž největší úspory plynou ze změn ve veřejné správě, včetně zaměstnanců a změn v systému sociální ochrany. Ve srovnání s předchozí aktualizací aktualizace programu stability z prosince 2005 v převážné míře potvrzuje plánované úpravy na pozadí nižších předpokladů růstu, které jsou však v souvislosti s informacemi, které jsou v současné době dostupné, ještě stále příznivé.

(8)

Podle výpočtů útvarů Komise provedených na základě programu a podle společně dohodnuté metodiky se odhaduje, že se strukturální saldo (tj. saldo očištěné od cyklických vlivů a od jednorázových a jiných prozatímních opatření) během programového období zlepší téměř o 3,5 % procentních bodů. Předpokládá se, že během celého programového období bude převládat přísný přístup k rozpočtu, a to již na počátku období. Strukturální deficit by se měl posunout z 5 % HDP v roce 2005 na přibližně 3,5 % HDP v roce 2006, v roce 2007 na 2,5 %, v roce 2008 na 1,75 % a v roce 2009 na 1,25 % HDP. Plánované fiskální úsilí se bude odehrávat na pozadí zmenšující se negativní mezery výstupu. Programe stanoví střednědobý cíl pro strukturální schodek rozpočtu ve smyslu Paktu o stabilitě a růstu ve výši „kolem“ – 0,5 % HDP, avšak neusiluje o dosažení této hodnoty do konce trvání programu. Jelikož je střednědobý cíl programu náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Střednědobý cíl programu je podle současného hodnocení přiměřený, protože zapadá do rozsahu stanoveného v Paktu o stabilitě a růstu pro eurozónu a členské státy v rámci systému ERM II a v kodexu chování a odpovídajícím způsobem odráží dlouhodobou míru zadlužení a průměrný růst potenciální produkce.

(9)

Rozpočtový výsledek by mohl být horší, než program předpokládá. Zatímco se předpoklady programu o náročnosti hospodářské činnosti jeví víceméně reálně, předpoklad růstu podporující rozpočtové cíle je příznivý, zejména v nadcházejících letech. Navíc, aktualizace stanoví ambiciózní střednědobý plán na omezení růstu výdajů a nedávno bylo již přijato několik opatření, nicméně důležitá opatření týkající se strategie musí být ještě stanovena a provedena, zejména změny ve veřejné správě, od kterých se očekává, že od roku 2007 přinesou značné úspory. Jejich úplné provádění bude pro dosáhnutí rozpočtových cílů klíčové. Program dále nastiňuje opatření, která by měla zlepšit rámec plnění a kontroly rozpočtu, od kterých se v případě řádného provedení očekává, že by mohla přispět k dosažení rozpočtových cílů.

(10)

Pokud vezmeme v úvahu vyvážení rizik, úprava nadměrného schodku do konečného termínu v roce 2008 stanoveného Radou závisí na účinném provedení všech opatření uvedených v programu na rok 2006 a s dalších nápravných opatření pro rok 2007 a pro roky následující. Za předpokladu, že výše popsaná rizika, kterým jsou rozpočtové cíle vystaveny, budou řádně vyřešena, bude tempo úprav vedoucích k dosažení střednědobého cíle programu plně v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, avšak střednědobého cíle programu nebude do konce programového období dosaženo. Poskytnutí dostatečně bezpečného rozpětí pro překročení prahové hodnoty schodku 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech v roce následujícím po plánované úpravě nadměrného schodku vyžaduje řádné řešení rizik ohrožujících rozpočtové cíle.

(11)

Míra zadlužení dosáhla v roce 2005 podle odhadu 65,5 % HDP, což přesahuje 60 % referenční hodnoty HDP ze Smlouvy. Program předpokládá, že míra zadluženosti dále vzroste až na 69 % HDP v roce 2007, a v roce 2009 dojde k jejímu mírnému poklesu na úroveň mírně nad 66 % HDP. Vývoj míry zadluženosti by mohl být vzhledem k výše zmíněným rizikům, kterým jsou cíle vystavena, vzhledem k nejistotě ohledně vnitřní dynamiky trhu a možnému nižšímu hospodářskému růstu, než jaký byl očekáván, méně příznivý. S ohledem na toto hodnocení rizika se zajištění dosažení rozpočtových cílů uvedených v programu jeví jako nezbytné pro dosažení dostatečného snižování míry zadluženosti na úroveň referenční hodnoty.

(12)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Portugalsku hrozí vysoké riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnutí obyvatelstva. Současná vysoká úroveň hrubého zadlužení a slabá rozpočtová pozice naznačují potřebu přísného provádění plánované konsolidace veřejných financí ve střednědobém horizontu a zajištění dosažení rozpočtových cílů za účelem snížení rizik, která ohrožují udržitelnost veřejných financí. Předpokládaný růst výdajů na důchodový systém a zdravotní péči během programového období jasně poukazuje na potřebu komplexní strategie, která by se zabývala výzvami spojenými se stárnutím populace a která by přesahovala zlepšení v současné době slabého stavu rozpočtu. Probíhající zavádění změn důchodového systému a systému zdravotní péče by mělo tyto systémy učinit do určité míry udržitelnějšími. Další reformy jsou však potřebné na omezení předpokládaného růstu výdajů na stárnoucí obyvatelstvo.

(13)

Plánovaná opatření v oblasti veřejných financí jsou vcelku v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005–2008. Jejich cílem je zejména strukturální úprava nadměrného schodku, jak je stanoveno v doporučení Rady podle čl. 104 odst. 7 ze dne 20. září 2005 a očekává se, že nastíněná fiskální politika přispěje k úpravě deficitu zahraničního obchodu. Je však třeba konstatovat, že plánovaný vývoj veřejného dluhu v první polovině programového období představuje značný odklon od očekávání nastíněných v pokynech.

(14)

Národní program reforem Portugalska předložený dne 21. října 2005 v souvislosti s obnovenou Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost uvádí tyto hlavní úkoly, které mají výrazný dopad na veřejné finance: i) zvýšení hospodářského růstu a podpora udržitelnosti veřejných financí; a ii) reforma veřejné správy. Opatření plánovaná v programu stability jsou v souladu s opatřeními předpokládanými v Národním programu reforem v oblasti veřejných financí. Ve skutečnosti Národní program reforem zcela převzal většinu aktualizace z června 2005. Nejnovější aktualizace programu stability je v souladu se strategií. Podrobně však nevysvětluje rozpočtové důsledky opatření na rozpočet, která jsou nastíněna v Národním programu reforem v různých oblastech politiky.

i)

přijalo a přísně provádělo strukturální opatření plánovaná v programu za účelem zabezpečení úpravy nadměrného schodku do roku 2008 spolehlivým a udržitelným způsobem, aby po odstranění nadměrného schodku zajistilo pokračující úpravu směrem k dosažení střednědobých cílů programu, v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu, a aby vytvořilo rozpětí na vyrovnání se s dopady možného nižšího hospodářského růstu, než jaký se předpokládal, na rozpočet;

ii)

rozhodně přijalo plánovaná opatření na kontrolu výdajů; zlepšilo rozpočtový proces na všech úrovních veřejných financí, pokud možno větším využitím závazkových výdajových stropů a, jak je uvedené v programu, posilováním mechanismů monitorování, kontroly výdajů a příjmů a podávání zpráv o nich;

iii)

zlepšilo dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, zejména prováděním opatření, která jsou již naplánována v programu, a přijetím dalších reforem v oblasti důchodového systému a systému zdravotní péče;

iv)

dostalo míru hrubého národního dluhu na trvale klesající úroveň prostřednictvím zajištění, aby se pokrok ve snižování národního dluhu odrážel ve vývoji národního dluhu a plánovaných příjmech z privatizace, a důkladným zvážením vlivu hlavních státních investičních projektů na dluh, včetně projektů realizovaných v rámci partnerství se soukromým sektorem.

5.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/36

(1)

Dne 14. března 2006 Rada přezkoumala aktualizovaný konvergenční program Kypru, který zahrnuje období 2005 až 2009.

(2)

Reálný růst HDP (3,5 %), podpořen vysokým růstem produktivity a růstem zaměstnanosti, patřil v posledním desetiletí k jednomu z nejvyšších v EU. Čisté půjčky vůči zbytku světa (externí deficit) se zvýšily (v roce 2004 činily 4,8 % HDP) v důsledku řady faktorů, včetně silné domácí poptávky, ztráty konkurenceschopnosti související se zvýšenou konkurencí v některých hlavních odvětvích vývozu Kypru, zhodnocení kyperské libry a vyšších reinvestovaných zisků. To bylo z velké části vyvážené nutností půjček veřejného sektoru, který v roce vykazoval schodek více než 4,1 % HDP v roce 2004. Inflace HICP zůstala během téměř celého desetiletí pod úrovní 3 %.

(3)

Dne 5. července 2004 se Rada usnesla, že Kypr má nadměrný schodek. Podle čl. 104 odst. 7 doporučení Rady ze stejného dne by měl být nadměrný schodek odstraněn do roku 2005. Ve svém stanovisku ze dne 8. března 2005 k předcházející aktualizaci konvergenčního programu na období 2004 – 2008 vyzvala Rada Kypr, aby provedl důsledně opatření uvedená v konvergenčním programu za účelem snížení schodku pod hranici 3 % DPH do roku 2005 a zajistil tak, aby míra zadlužení do tohoto data klesla, a aby pokračoval v důchodové reformě a reformě zdravotnictví.

(4)

Podle stávající aktualizace se schodek za rok 2005 odhaduje na 2,5 % HDP, oproti 2,75 % HDP, které stanovila prognóza útvarů Komise z podzimu 2005 a těsně pod hranicí 3 % předcházející aktualizace. Rozdíl oproti předcházející aktualizaci odráží hlavně o 0,5 % DPH lepší než očekávané výdaje na úroky.

(5)

Nový program do značné míry dodržuje modelovou strukturu a požadavky na poskytování údajů pro stabilizační a konvergenční programy uvedenou v novém kodexu chování (2). Aktualizace byla předložena dva týdny po uplynutí lhůty stanovené kodexem chování na 1. prosince. Toto zpoždění je důsledkem přání orgánů zapracovat rozpočtová opatření oznámená druhý týden v prosinci.

(6)

Makroekonomický scénář, ze kterého program vychází, předpokládá v období 2005 až 2009 reálný růst HDP mírně nad hranicí 4 %. Podle současných dostupných údajů se jeví, že tento scénář je do roku 2007 založen na přijatelných a v roce 2008 a 2009 na mírně příznivějších předpokladech růstu. V důsledku toho mohou být cyklické podmínky měřené mezerou výstupu příznivější než se předpokládá v programu. Předpovědi míry inflace uvedené v programu se zdají reálné.

(7)

S tím, že aktualizace vychází v roce 2005 ze snížení schodku pod hranici 3 % HDP, usiluje do roku 2009 o další konsolidaci veřejných financí, kdy veřejný schodek by se měl blížit k 0,5 % HDP. Po dosažení hranice 0,75 % HDP v roce 2005 se v roce 2009 předpokládá postupné zvýšení primárního přebytku na hodnotu 1,75 % HDP. Snížení deficitu je důsledkem snížení míry výdajů o přibližně 4 % HDP, což není úplně kompenzované poklesem podílu výdajů (o 2 %). Úprava se zakládá na strukturálních omezeních stávajících primárních výdajů, úsporách na výdajích na úroky a na kombinaci strukturálních a jednorázových opatření na straně příjmů. Postupná úprava během období 2006 – 2008 odráží v porovnání s předcházejícím programem mírnější růst HDP.

(8)

Předpokládá se, že v průběhu programového období se strukturální saldo (tj. saldo očištěné o cyklické vlivy bez jednorázových a dalších prozatímních opatření) vypočítané na základě společně dohodnuté metodiky sníží v průměru o 0,5 % HDP za rok, v roce 2005 ze schodku v hodnotě přibližně 3 % HDP na přibližně 0,5 % HDP v roce 2009. Nedostatečné zlepšení strukturálního salda v roce 2007 odráží očekávané zhoršení čisté pozice Kypru vůči rozpočtu EU, protože prozatímní kompenzační dotace spojené se vstupem Kypru do EU budou ukončeny v roce 2006. Program stanoví střednědobý cíl stavu rozpočtu v podobě strukturálního schodku ve výši 0,5 % HDP a cíle, kterých má být za tím účelem dosaženo v roce 2009. Vzhledem k tomu, že střednědobý cíl je náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 2 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Střednědobý cíl programu je přiměřený, protože zapadá do rozsahu stanoveného v Paktu o stabilitě a růstu pro eurozónu a členské státy v rámci systému ERM II a kodexem chování a odpovídajícím způsobem odráží dlouhodobou míru zadlužení a průměrný potenciální růst produkce.

(9)

Rizika zatěžující rozpočtové výhledy se v programu jeví jako víceméně vyrovnané. Vzhledem k tomu, že se Kypr silně orientuje na cestovní ruch, jsou rizika makroekonomického vývoje spojena zejména s geopolitickým vývojem v této oblasti. Makroekonomický výhled na rok 2008 a 2009 je navíc mírně optimistický a daňové prognózy se zdají docela příznivé. Kyperská vláda však ve své aktualizaci opětovně zdůrazňuje svůj závazek přijmout v případě potřeby dodatečná opatření za účelem dosažení plánované úpravy, a to i přes to, že rozpočtové cíle splnila nad očekávání.

(10)

S ohledem na odhadovaný výsledek v roce 2005 a na základě zohlednění vyvážení rizik týkajících se rozpočtových cílů, podle programu se stav rozpočtu zdá být v souladu s odstraněním nadměrného schodku do roku 2005, jak doporučuje Rada. Navíc je v průběhu celého období při běžných makroekonomických výkyvech od roku 2008 zajištěna dostatečné bezpečnostní rezerva proti překročení referenční hodnoty schodku 3 % HDP. Stav rozpočtu se dále zdá jako dostatečný k dosažení střednědobého cíle do roku 2009, jak předpokládá program. V letech následujících po odstranění nadměrného schodku rozpočtu je rozvrh úprav vedoucích k dosažení střednědobého cíle podle programu v zásadě v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, který stanoví, že roční zlepšení strukturálního salda v eurozóně a v členských státech systému ERM II by mělo představovat orientačně 0,5 % HDP, a v případě hospodářsky příznivých podmínek by náprava měla být větší, a naopak v případě hospodářsky nepříznivých hospodářských podmínek menší.

(11)

Odhaduje se, že míra zadlužení dosáhla v roce 2005 úrovně 70,5 % HDP, což představuje překročení referenční hodnoty 60 % HDP stanovené Smlouvou. Program předpokládá, že míra zadlužení se v roce 2009 sníží na 53,5 %. Rizika předpokládaného vývoje míry zadlužení se v zásadě jeví jako vyvážená. S ohledem na posouzení rizik se zdá, že míra zadlužení se dostatečně snižuje směrem k referenční hodnotě.

(12)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Kypru hrozí vysoké riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnutí obyvatelstva. Důsledné provádění plánované konsolidace veřejných financí ve střednědobém horizontu povede podle programu ke snížení rizik dlouhodobé udržitelnosti a dále bude důležité, aby nezbytná zásadní reformní opatření v oblasti důchodů a zdravotnictví odrážela předpokládané podstatné zvýšení výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva v období do roku 2050 a snížila tak rizika dlouhodobé udržitelnosti.

(13)

Plánovaná opatření v oblasti veřejných financí v zásadě odpovídají zásadám hospodářské politiky obsaženými v integrovaných směrech na období 2005 – 2008. Kypr směřuje k odstranění nadměrného schodku v rámci lhůty stanovené Radou a činí nezbytné kroky směřující k dosažení střednědobého cíle. Zároveň od roku 2005 dále snižuje míru zadlužení.

(14)

Program reforem Kypru předložený 11. listopadu 2005 v souvislosti s obnovenou Lisabonskou strategií růstu a zaměstnanosti uvádí tyto hlavní výzvy, jež mají výrazný dopad na veřejné finance: i) prosazovat inovace, výzkum a vývoj a usnadnit šíření informačních a komunikačních technologií; ii) modernizovat základní infrastrukturu; iii) posílit rozvoj lidského kapitálu a iv) sociální soudržnost. Dopady tohoto programu reforem Kypru na rozpočet se odráží do rozpočtových výhledů aktualizovaného konvergenčního programu. Plánovaná opatření v oblasti veřejných financí víceméně odpovídají zásadám hospodářské politiky, které jsou součástí integrovaných pokynů na období 2005 – 2008. Aktualizace zejména stanoví opatření za účelem monitorování a lepší kontroly veřejných výdajů.

i)

v souladu s aktualizovaným konvergenčním programem zajistil prostřednictvím opatření trvalé povahy udržitelnost rozpočtové konsolidace ke střednědobému cíli programu, poté, co bude odstraněn nadměrný schodek;

ii)

kontroloval veřejné výdaje na důchody a provedl další reformy v oblasti důchodů a zdravotní péče s cílem zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

5.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/40

(1)

Dne 14. března 2006 přezkoumala Rada aktualizovaný konvergenční program Litvy, který se týká období let 2005 až 2008.

(2)

V posledním desetiletí Litva úspěšně dokončila přechod na fungující tržní hospodářství a v současné době vykazuje jednu z nejvyšších mír růstu v EU. Strukturální reformy umožnily značné zvýšení zaměstnanosti od roku 2001. Reálný růst HDP činil v průměru v období 2001 – 2004 téměř 8 %. HDP na obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly činil v roce 2004 48 % průměru EU–25. Nedošlo k zásadním makroekonomickým nerovnováhám, přestože je i nadále důležité pokračovat v rychlém snižování strukturální nezaměstnanosti a řídit riziko tlaků poptávky související se zpožděnými a trvajícími dopady rychlého rozšiřování bankovních úvěrů. Podstatné zvýšení schodku veřejných financí bylo zčásti způsobeno vnějším otřesem v důsledku ruské krize v roce 1998. Poté byl proveden plán rozpočtové konsolidace. Od roku 2001 se schodek ustálil na hranici 2 % HDP nebo níže a cyklicky očištěný schodek v roce 2002 dosáhl 1 % HDP.

(3)

Ve svém stanovisku ze dne 8. března 2005 k předcházející aktualizaci konvergenčního programu na období 2004 – 2007 vyzvala Rada Litvu, aby učinila pokrok směrem k dosažení téměř vyrovnaného stavu rozpočtu, zejména aby řídila tlaky na domácí poptávku, aby důsledně plnila rozpočet na rok 2005 s cílem snížení rizika překročení referenční hodnoty 3 % a lepšího využití doplňkových příjmů a nevyčerpaných položek, než navrhuje.

(4)

Co se týče plnění rozpočtu v roce 2005, uváděla prognóza útvarů Komise z podzimu 2005 celkový schodek veřejných financí za rok 2005 ve výši 2 % HDP, zatímco cíl stanovený v předcházející aktualizaci konvergenčního programu stanovil 2,1 % HDP (2). Aktualizovaný program představuje schodek ve výši 1,5 % HDP. Předběžné údaje za celý rok 2005 však naznačují dokonce lepší výsledek schodku, a to okolo 1 % HDP. Tento výsledek, který je lepší než se předpokládalo, je způsoben dobrým hospodařením s rozpočtem na všech úrovních veřejných financí, u nichž se očekává, že zaznamenají vyšší příjmy, než se plánovalo, a zároveň budou v zásadě dosaženy plány v oblasti výdajů.

(5)

Program do značné míry dodržuje modelovou strukturu a požadavky na poskytování údajů pro stabilizační a konvergenční programy uvedenou v novém kodexu chování. (3)

(6)

Podle makroekonomického scénáře představeného v programu se očekávalo, že reálný růst HDP dosáhne v roce 2005 7 % a že v roce 2007 postupně poklesne na 5,3 % a v roce 2008 se přiblíží opět hodnotě 6,8 %. Na základě stávajících dostupných informací se tento scénář zdá být přijatelný, pokud jde o předpoklady růstu (a opatrné předpoklady růstu na rok 2007). V programu odhadovaná inflace by mohla být poměrně nízká, pokud se zvýší tlaky poptávky.

(7)

Hlavním cílem programu je snížit strukturální schodek veřejných financí (tj. cyklicky očištěný a bez jednorázových a jiných prozatímních opatření) na hodnotu 1 % HDP nebo nižší, což představuje střednědobý cíl státu pro stav rozpočtu, jak stanoví Pakt o stabilitě a růstu, a to do konce programového období. Aktualizace předpokládá, že se schodek veřejných financí postupně sníží z 1,5 % HDP v roce 2005 na 1,0 % v roce 2008. Časový horizont primárního schodku je podobný, s tím, že se sníží z 0,6 % HDP v roce 2005 na 0,2 % ke konci programového období. Program se spoléhá na příznivý hospodářský výhled, který by vytvořil vhodné podmínky pro fiskální snížení. Konsolidace, kterou program předpokládá, se týká výdajů, především v důsledku zkrácení kolektivní spotřeby a sociálních transferů vyjádřených jako procenta HDP. Plánuje se podstatné zvýšení státních investic ze 4,1 % HDP v roce 2005 na 5,2 % HDP v roce 2008, bude nadále představovat nadprůměr EU (2,5 % HDP). Úprava rozpočtu je ve srovnání s předcházející aktualizací pomalejší oproti v zásadě nezměněnému makroekonomickému scénáři zohledňujícím novou klasifikaci úspor a restituci nemovitostí. Pomalejší úprava je výsledkem snížení daně z příjmu fyzických osob.

(8)

Podle výpočtů útvarů Komise provedených na základě společně dohodnuté metodiky, se strukturální schodek (tj. cyklicky očištěný schodek bez čistých a jiných prozatímních opatření) sníží z 2,25 % HDP v roce 2005 na 1,25 % v roce 2008. Program stanoví střednědobý cíl v podobě strukturálního schodku ve výši 1 % HDP a usiluje o jeho dosažení do roku 2008. Jelikož je střednědobý cíl programu náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek 1,75 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Střednědobý cíl programu je přiměřený, protože zapadá do rozsahu stanoveného v Paktu o stabilitě a růstu pro eurozónu a členské státy systému ERM II a v kodexu chování a odpovídajícím způsobem odráží dlouhodobou míru zadlužení a průměrný potenciální růst produkce.

(9)

Rizika zatěžující rozpočtové výhledy se v programu jeví jako víceméně vyrovnané. Na druhé straně je velmi pravděpodobné, že výsledek schodku veřejných financí v roce 2005 bude nižší, než předpokládal program. Pravděpodobné převedení do roku 2006 a výsledky orgánů ohledně opatrného plánování příjmů za posledních několik let ukazují, že výsledky mohou být lepší, než jsou na rok 2006 naplánovány. Na druhé straně program z velké části spoléhá na snížení výdajů (jako procento HDP), zejména prostřednictvím snížení mezd ve veřejném sektoru v souvislosti s nižšími sazbami daně z příjmu fyzických osob. Nicméně dosažení snížení by se mohlo projevit jako obtížné a existují určité nejistoty ohledně dopadu důchodové reformy a daňové reformy naplánované na konec programového období.

(10)

S ohledem na posouzení rizik nemusí být přístup k rozpočtu uvedený v programu pro dosažení střednědobého cíle programu do roku 2008, jak předpokládá aktualizace programu, dostatečný. Stav rozpočtu navíc při běžných makroekonomických výkyvech od roku 2007 poskytuje dostatečné bezpečnostní rozpětí proti překročení prahové hodnoty schodku 3 % HDP. Tempo úprav vedoucích k dosažení střednědobého cíle podle programu není v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, který stanoví, že roční zlepšení strukturálního salda v eurozóně a v členských státech ERM II (mechanismus směnných kurzů) by mělo představovat orientačně 0,5 % HDP, a v případě hospodářsky příznivých podmínek by náprava měla být větší a naopak v případě hospodářsky nepříznivých hospodářských podmínek menší. Konkrétně se k dosažení střednědobého cíle v letech 2006 – 2008 plánuje strukturální úprava v průměru 0,4 % HDP na pozadí příznivých cyklických podmínek (doložených velkou pozitivní mezerou výstupu, která se během programového období postupně uzavře) v souladu s dohodnutou metodikou. Dostupnost údajů a strukturální nerovnováha v Litvě znamenají, že odhady produkčních mezer a strukturálního salda podléhají míře nejistoty.

(11)

Podle Paktu o stabilitě a růstu by se při definování úprav střednědobých cílů programu měly zohlednit „významné strukturální reformy“ s ověřitelným dopadem na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Střednědobá rozpočtová strategie uvedená v programu představuje dočasnou odchylku od úprav směřujících ke střednědobým cílům programu. Přestože program uvádí několik reforem určených na podporu odchýlení, jediná důchodová reforma spočívající v založení pilíře důchodového pojištění je v něm podrobně popsána a může být považována za reformu, která z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí přinese užitek. Průměrná roční úprava směrem k dosažení střednědobého cíle v letech 2006 – 2008 je 0,5 procent HDP, pokud se zohlední čisté rozpočtové náklady na probíhající důchodovou reformu, které se zvýší z 0,5 % HDP v roce 2005 na 0,8 % v roce 2008. Bezpečnostní rezerva proti překročení hranice prahové referenční hodnoty 3 % HDP však nebude v roce 2006 zajištěna, pokud strukturální schodek (vypočítaný útvary Komise) přesáhne minimální orientační cíl o 0,25 % HDP. Dočasné odchýlení od úprav střednědobých cílů programu by bylo přijatelné ve smyslu revidovaného Paktu o stabilitě a růstu a nového kodexu chování a podmíněné splněním minimálního orientačního cíle v roce 2006, což je možné pouze, pokud výsledek schodku za rok 2005 bude lepší, než se očekávalo,a bude převeden do roku 2006 a následujících let.

(12)

Odhaduje se, že míra zadlužení dosáhl v roce 2005 hodnoty 19 % HDP, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Očekává se, že podle programu míra zadlužení během zbývajícího programového období zůstane na úrovni 19 – 20 % HDP.

(13)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Litvě hrozí vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnoucí obyvatelstvo pouze nízké riziko. Míra hrubého dluhu je v současné době velmi nízká a očekává se, že zůstane po celé programové období pod referenční hodnotou 60 % HDP, zatímco se očekává, že nastane schodek veřejných financí. Litva schválila důchodovou reformu, která zásadním způsobem řeší dopad na rozpočet v důsledku stárnutí obyvatelstva. Litevské orgány plánují další změny důchodového systému, prostřednictvím kterých zamýšlejí zvýšit sazby náhrad důchodcům a zároveň zvýšit věk odchodu do důchodu. Provedení tohoto posledně jmenovaného opatření je pro finanční udržitelnost veřejného systému důchodů klíčové.

(14)

Předvídaná opatření v oblasti veřejných financí jsou v celkovém souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných směrech pro období 2005 – 2008. Zejména vzhledem k dočasné odchylce spojené s důchodovou reformou, Litva pokračuje směrem k dosažení střednědobého cíle. Vláda také přijímá několik opatření ke zlepšení kvality veřejných financí (např. daňová reforma) a učinila také pokrok ohledně důchodové reformy s cílem zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

(15)

Opatření navržená v programu reforem Litvy v oblasti veřejných financí jsou v souladu s opatřeními navrženými v tomto programu a většinou se týkají dalších kroků, které je třeba přijmout v oblasti důchodové reformy, reformy zdravotnictví a daňové reformy. Opatření zaměřená na zlepšení rozpočtových postupů (např. k dokončení programu založeného na různých úrovních veřejných financí a na pružném využívání fondů pro spolufinancování projektů EU) jsou také v souladu s opatřeními uvedenými v tomto programu. Rozpočtové dopady omezeného počtu konkrétních reformních opatření uvedené v programu reforem Litvy se promítají do rozpočtových prognóz konvergenčního programu.

i)

zvýšila úsilí v rozpočtové strukturální úpravě s cílem urychlit dosažení střednědobého cíle a

ii)

zejména aby si stanovila náročnější cíl celkového schodku veřejných financí na rok 2006 a zajistila, aby výsledek schodku lepší než v roce 2005 byl převeden do roku 2006 a do následujících let.

5.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/44

(1)

Dne 14. března 2006 Rada přezkoumala aktualizovaný konvergenční program Malty, který zahrnuje období 2005 až 2008.

(2)

Reálný růst HDP Malty činil v letech 1995 až 2005 v průměru 2,75 % za rok. Od roku 2001 se však hospodářský růst pozastavil v důsledku nepříznivých vnějších podmínek a domácích strukturálních nedostatků. Kombinace těchto dvou faktorů vyústila ve ztrátu konkurenceschopnosti a dále došlo ke zhoršení vývozní výkonnosti, což s sebou přineslo další tlak na deficit zahraničního obchodu. V posledních letech dosahoval celkový schodek veřejných financí v průměru hodnoty 6 % HDP. V roce 2003 se vyšplhal až na hodnotu 10,3 % HDP a v roce 2004 klesl na 5,1 % HDP.

(3)

Dne 5. července 2004 se Rada usnesla, že Malta má nadměrný schodek. Podle čl. 104 odst. 7 doporučení Rady ze stejného dne musí být nadměrný schodek odstraněn do roku 2006. Ve svém stanovisku ze dne 17. února 2005 k předcházející aktualizaci konvergenčního programu na období 2004 – 2007 vyzvala Rada Maltu, aby učinila všechna nezbytná opatření k odstranění nadměrného schodku do roku 2006, zajistila snížení míry zadlužení v uspokojivém tempu směrem k referenční hodnotě 60 % HDP stanovené Smlouvou a aby pokročila v návrhu a provedení důchodových reforem a reforem zdravotnictví.

(4)

Aktualizace odhaduje, že schodek v roce 2005 bude přibližně 4 % HDP ve srovnání s 4,25 % HDP podle prognózy útvarů Komise z podzimu 2005 a ve srovnání s cílem stanoveným v předcházející aktualizaci konvergenčního programu v hodnotě 3,75 % HDP. Tento rozdíl mezi aktualizací a prognózou útvarů Komise z podzimu 2005 se vysvětluje tím, že do srovnání byly zařazeny nedávné údaje naznačující celkově nižší výdaje veřejných financí než se původně předpokládalo.

(5)

Aktualizace programu byla předložena až 5 týdnů po 1. prosinci, tj. po termínu stanoveném v kodexu chování. Program do značné míry dodržuje modelovou strukturu a požadavky na poskytování údajů pro stabilizační a konvergenční programy uvedené v novém kodexu chování (2).

(6)

Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že reálný růst HDP vzroste z úrovně 0,9 % v roce 2005 na průměrně 1,4 % v průběhu zbývající části programového období v důsledku zvyšující se zahraniční poptávky. Podle stávajících dostupných informací se zdá, že tento scénář se až na rok 2006 zakládá na přijatelných předpokladech růstu. Aktualizace konkrétně předpokládá poměrně rychlé oživení hospodářství způsobené silným příspěvkem zahraniční poptávky růstu, zejména v důsledku oživení elektronického průmyslu a trvalé investiční činnosti. Možnost, že dlouhodobě očekávané oživení tohoto průmyslu v roce 2006 nepřijde, představuje riziko v podobě snížení růstu HDP.

(7)

Rozpočtová strategie nastíněná v aktualizaci usiluje o snížení schodku pod referenční hodnotu 3 % HDP v roce 2006 a provádění fiskální konsolidace za účelem dosažení schodku 1,25 % v roce 2008. Cíle snižování schodku v aktualizaci zahrnují jednorázové roční příjmy ve výši 0,75 % až 1 % HDP až do roku 2007. Harmonogram primárního přebytku je podobný, na konci programového období se očekává zvýšení z 0,25 % DPH na 2,5 % DPH. Konsolidace se týká hlavně výdajů, které do konce programového období poklesnou o 7,5 % HDP, z čehož téměř polovina této hodnoty bude důsledkem investic. Ve srovnání s předcházejícím programem jsou úpravy v aktualizaci méně ambiciózní, než v zásadě méně příznivý makroekonomický scénář.

(8)

Plánuje se, že během programového období se strukturální saldo (tj. saldo očištěné od cyklických vlivů a bez jednorázových a jiných prozatímních opatření) vypočítané útvary Komise podle společně dohodnuté metodiky zlepší v průměru o 1 % HDP ročně. Program přesně uvádí střednědobý cíl v podobě vyrovnaného stavu rozpočtu, kterého by chtěl dosáhnout do konce programového období. Jelikož je střednědobý cíl programu náročnější, než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1,75 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečného odstupu vůči nadměrnému schodku. Střednědobý cíl programu je přiměřený, protože zapadá do rozsahu stanoveného v Paktu o stabilitě a růstu a v kodexu chování pro eurozónu a členské státy v rámci systému ERM II, a odpovídajícím způsobem odráží dlouhodobou míru zadlužení a průměrný potenciální růst produkce.

(9)

Rozpočtový výsledek by mohl být horší než předpokládá program, zejména z důvodu příznivého makroekonomického scénáře na rok 2006. Přestože aktualizace předpokládá v roce 2006 vyšší nepřímé daně než uvádí prognóza útvarů Komise z podzimu 2005, předpoklady ohledně celkových příjmů v tomto roce jsou srovnatelné. Zatímco informace o opatřeních v oblasti politiky na rok 2006 uvedené v programu patrně zcela takový vývoj neodůvodňují, opatření podporující konsolidační proces na léta 2007 a 2008 nejsou uvedena, což znesnadňuje provedení celkového posouzení.

(10)

Za předpokladu, že rozpočet na rok 2006 je zcela plněn a makroekonomická rizika jsou včas odvrácena, se zdá, že stav rozpočtu uvedený v programu je v souladu s odstraněním nadměrného schodku ve lhůtě, kterou stanovila Rada. Zdá se, že program dostatečně zajišťuje bezpečnostní pásmo proti překročení referenční prahové hodnoty schodku ve výši 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech a po odstranění nadměrného schodku. Rozpočtová strategie nastíněná v programu se zdá být dostatečnou k dosažení střednědobého cíle v roce 2008. V letech následujících po odstranění nadměrného schodku budou roční úpravy vedoucí k dosažení střednědobého cíle podle programu přesahovat hranici 0,5 % HDP, a budou tak v souladu s Paktem o stabilitě a růstu.

(11)

Odhaduje se, že hrubý státní dluh dosáhl v roce 2005 úrovně 76,75 % HDP, což představuje překročení referenční hodnoty 60 % HDP stanovené Smlouvou. Očekává se, že míra zadlužení se bude počínaje rokem 2006 snižovat a koncem programového období dosáhne 67,25 % HDP. Vývoj míry zadlužení by mohl být méně příznivý, než předpokládá program, a to vzhledem k rizikům spojených s prováděním privatizace s tím, že by tento proces měl hrát v roce 2006 klíčovou úlohu ve snižování míry zadlužení. Neobjasněné neoficiální operace částečně kompenzují zisky z privatizace v roce 2006. S ohledem na posouzení rizik se zdá, že míra zadlužení se dostatečně snižuje směrem k referenční hodnotě.

(12)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Maltě hrozí středně vysoké riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnoucí obyvatelstvo. Míra hrubého dluhu se v současné době nachází nad referenční hodnotou 60 %. Pokud se stávající strukturální schodek, který je vysoký, nezmění, zamezí to z dlouhodobého hlediska nezbytnému snížení míry hrubého dluhu pod referenční hodnotu stanovenou ve Smlouvě. Důsledné provádění plánované rozpočtové konsolidace během programovacího období by tak přispělo ke snížení dluhu pod referenční hodnotu a mělo by pozitivní důsledky na rizika ohrožující udržitelnost veřejných financí. Maltské orgány plánují změny důchodového systému, zejména usilují o to, aby tento systém byl přiměřený a udržitelný. Provedení reformy je pro finanční udržitelnost veřejného systému důchodů (3) klíčové.

(13)

Plánovaná opatření v oblasti veřejných financí jsou v zásadě v souladu s hlavními směry hospodářské politiky, které tvoří součást zásad na období 2005 – 2008. Přestože aktualizace předpokládá odstranění nadměrného schodku a snížení míry zadlužení v uspokojivém tempu a v souladu s doporučeními Rady a dále také předpokládá dosažení střednědobého rozpočtového cíle během programového období, neuvádí prováděcí opatření, která by řešila problém dlouhodobé udržitelnosti.

(14)

Národní program reforem Malty předložený dne 21. října 2005 v souvislosti s obnovenou Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost uvádí tyto hlavní úkoly, které mají výrazný dopad na veřejné finance: udržitelnost veřejných financí, konkurenceschopnost, životní prostředí, zaměstnanost, vzdělávání a odborná příprava. Přesto, že aktualizace programu výslovně neuvádí Národní program reforem, zohledňuje jeho dopad na rozpočet. Opatření v oblasti veřejných financí, které předvídá konvergenční program, jsou obecně v souladu s kroky plánovanými v rámci Národního programu reforem. Aktualizovaný konvergenční program především konkrétně potvrzuje záměr provést reformy k zajištění účinnosti veřejného sektoru, ke zlepšení sjednocení daní, k uskutečnění privatizace a představuje podporu vzdělávání pracovní síly.

i)

důsledně provedla rozpočtová opatření na rok 2006 a odstranila v tomto roce nadměrný schodek a v souladu s aktualizovaným konvergenčním programem zajistila udržitelnost rozpočtové konsolidace ke střednědobému cíli programu, poté, co bude odstraněn nadměrný schodek;

ii)

zajistila od roku 2006 dále snížení míry zadlužení směrem k referenční hodnotě 60 % HDP stanovené Smlouvou, a to uspokojivým tempem;

iii)

zlepšila dlouhodobou udržitelnost veřejných financí dalším tím, že učiní pokrok v návrhu a provedení důchodové reformy.