25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/1

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 15. prosince 2005

ve věci C-66/02: Italská republika proti Komisi Evropských společenství (1)

(Žaloba na neplatnost - Státní podpory - Rozhodnutí 2002/581/ES - Daňová zvýhodnění poskytnutá bankám - Odůvodnění rozhodnutí - Kvalifikace státní podporou - Podmínky - Slučitelnost se společným trhem - Podmínky - Významný projekt společného evropského zájmu - Rozvoj určitých činností)

(2006/C 48/01)

Jednací jazyk: italština

Ve věci C-66/02, jejímž předmětem je žaloba na neplatnost na základě článku 230 ES, podaná dne 21. února 2002, Italská republika, (zmocněnci: U. Leanza, poté I. M. Bragugliou, advokát: M. Fiorilli) proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: V. Di Bucci a R. Lyal), Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda, C. Gulmann (zpravodaj), R. Schintgen, G. Arestis a J. Klučka, soudci, generální advokát: C. Stix-Hackl, vedoucí soudní kanceláře: M. Ferreira, vydal dne 15. prosince 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 109, 04.05.2002.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/1

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(prvního senátu)

ze dne 15. prosince 2005

ve věci C-86/03: Řecká republika proti Komisi Evropských společenství (1)

(Žaloba na neplatnost - Odmítnutí Komise povolit používání těžkých topných olejů s mezní hodnotou obsahu síry 3 % hmotnostních na části řeckého území - Směrnice 1999/32/ES - Obsah síry v některých kapalných palivech)

(2006/C 48/02)

Jednací jazyk: řečtina

Ve věci C-86/03, jejímž předmětem je žaloba na neplatnost na základě článku 230 ES, podaná dne 26. února 2003, Řecká republika (zmocněnci: P. Mylonopoulos a A. Samoni-Rantou) proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: M. Konstantinidis a G. Valero Jordana), podporované: Radou Evropské unie (zmocněnci: S. Kyriakopoulou a B. Hoff Nielsen), Soudní dvůr (první senát), ve složení P. Jann, předseda senátu, N. Colneric, J. N. Cunha Rodrigues (zpravodaj), M. Ilešič a E. Levits, soudci, generální advokát: A. Tizzano, vedoucí soudní kanceláře: H. von Holstein, náměstek vedoucího soudní kanceláře, vydal dne 15. prosince 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 112, 10.5.2003.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/2

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 10. ledna 2006

ve věci C-94/03: Komise Evropských společenství proti Radě Evropské unie (1)

(Žaloba na neplatnost - Rozhodnutí Rady 2003/106/ES o schválení Rotterdamské úmluvy - Postup předchozího souhlasu - Nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu - Volba právního základu - Články 133 ES a 175 ES)

(2006/C 48/03)

Jednací jazyk: angličtina

Ve věci C 94/03, jejímž předmětem je žaloba na neplatnost na základě článku 230 ES, podaná dne 28. února 2003, Komise Evropských společenství (zmocněnci: G. zur Hausen, jakož i L. Ström van Lier a E. Righini) proti Radě Evropské unie (zmocněnci: B. Hoff Nielsen a M. Sims Robertson, poté posledně uvedená a K. Michoel) podporované: Francouzskou republikou (zmocněnci: G. de Bergues, F. Alabrune a E. Puisais), Nizozemským královstvím (zmocněnci: G. Sevenster a S. Terstal, jakož i N. A. J. Bel), Rakouskou republikou (zmocněnec: E. Riedl), Finskou republikou (zmocněnkyně: T. Pynnä), Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (zmocněnkyně: R. Caudwell, ve spolupráci s A. Dashwoodem, barrister), Evropským parlamentem (zmocněnci: C. Pennera a M. Moore, dále pak posledně uvedený a K. Bradley), Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans (zpravodaj), předseda senátu, J. Makarczyk, C. Gulmann, P. Kūris a J. Klučka, soudci, generální advokátka: J. Kokott, vedoucí soudní kanceláře: L. Hewlett, vrchní rada, vydal dne 10. ledna 2006 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Rozhodnutí Rady 2003/106/ES ze dne 19. prosince 2002 o schválení Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu jménem Evropského společenství se zrušuje.

2)	Komise Evropských společenství a Rada Evropské unie nesou vlastní náklady.

3)	Francouzská republika, Nizozemské království, Rakouská republika, Finská republika, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, jakož i Evropský parlament nesou vlastní náklady.

(1) Úř. věst. C 101, 26.4.2003.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/2

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 10. ledna 2006

ve věci C-98/03: Komise Evropských společenství proti Spolkové republice Německo (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 92/43/EHS - Ochrana přírodních stanovišť - Volně žijící živočichové a planě rostoucí rostliny - Posouzení důsledků určitých projektů pro chráněnou lokalitu - Ochrana druhů)

(2006/C 48/04)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-98/03, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 28. února 2003, Komise Evropských společenství (zmocněnec: U. Wölker) proti Spolkové republice Německo (zmocněnci: M. Lumma a C. Schulze-Bahr). Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, C. Gulmann (zpravodaj), R. Silva de Lapuerta, P. Kūris a G. Arestis, soudci, generální advokát: A. Tizzano, vedoucí soudní kanceláře: M. Ferreira, vrchní rada, vydal dne 10. ledna 2006 rozsudek, jehož výrok je následující:

Spolková republika Německo tím, že:

—

nestanovila, pro určité projekty uskutečněné mimo zvláštní oblasti ochrany ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, povinné posouzení důsledků na lokalitu v souladu s čl. 6 odst. 3 a 4 této směrnice bez ohledu na to, zda tyto projekty mohou mít na zvláštní oblast ochrany významný vliv;

—	povolila emise ve zvláštní oblasti ochrany bez ohledu na to, zda tyto emise mohou mít na tuto oblast významný vliv;

—	vyloučila z rozsahu působnosti ustanovení týkajících se ochrany druhů určité neúmyslné zásahy způsobené chráněným živočichům;

—	nezajistila dodržování podmínek pro odchylky stanovených v článku 16 směrnice 92/43, co se týče určitých jednání slučitelných s ochranou oblasti;

—	má právní úpravu týkající se používání fytosanitárních výrobků, která nebere dostatečně v úvahu ochranu druhů, a

—	nezajistila, aby příslušná ustanovení právních předpisů o rybolovu obsahovala dostatečné zákazy rybolovu,

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 6 odst. 3 a z článků 12, 13 a 16 směrnice 92/43.

2)	Spolkové republice Německo se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 146, 21.6. 2003.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/3

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 10. ledna 2006

ve věci C-178/03: Komise Evropských společenství proti Evropskému parlamentu, Radě Evropské unie (1)

(Žaloba na neplatnost - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 304/2003 ze dne 28. ledna 2003 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek - Volba právního základu - Články 133 ES a 175 ES)

(2006/C 48/05)

Jednací jazyk: angličtina

Ve věci C-178/03, jejímž předmětem je žaloba na neplatnost na základě článku 230 ES, podaná dne 24. dubna 2003, Komise Evropských společenství (zmocněnci: G. zur Hausen, L. Ström van Lier a E. Righini) proti Evropskému parlamentu (zmocněnci: C. Pennera a M. Moore, poté posledně uvedený a K. Bradley), Radě Evropské unie (zmocněnci: B. Hoff-Nielsen a M. Sims-Robertson, poté posledně uvedená a K. Michoel), podporovanými Francouzskou republikou (zmocněnci: G. de Bergues, F. Alabrune a E. Puisais), Finskou republikou (zmocněnkyně: T. Pynnä), Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (zmocněnci: R. Caudwell, ve spolupráci s A. Dashwoodem, barrister), Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans (zpravodaj), předseda senátu, J. Makarczyk, C. Gulmann, P. Kūris a J. Klučka, soudci, generální advokátka: J. Kokott, vedoucí soudní kanceláře: L. Hewlett, vrchní rada, vydal dne 10. ledna 2006 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 304/2003 ze dne 28. ledna 2003 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek se zrušuje.

2)	Účinky tohoto nařízení jsou zachovány až do přijetí, v přiměřené lhůtě, nového nařízení založeného na vhodných právních základech.

3)	Komise Evropských společenství, Evropský parlament a Rada Evropské unie nesou každý vlastní náklady.

4)	Francouzská republika, Finská republika a Spojené království Velké Británie a Severního Irska nesou každý vlastní náklady.

(1) Úř. věst. C 146, 21.6.2003.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/3

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 15. prosince 2005

ve věci C-344/03: Komise Evropských společenství proti Finské republice (1)

(Směrnice 79/409/EHS - Ochrana volně žijících ptáků - Jarní lov některých vodních ptáků)

(2006/C 48/06)

Jednací jazyk: finština

Ve věci C-344/03, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 1. srpna 2003, Komise Evropských společenství (zmocněnci: G. Valero Jordana a P. Aalto) proti Finské republice (zmocněnkyně: T. Pynnä), Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda, C. Gulmann (zpravodaj), R. Schintgen, G. Arestis a J. Klučka, soudci, generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer, vedoucí soudní kanceláře: K. Sztranc, rada, vydal dne 15. prosince 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Jelikož Finská republika neprokázala, že v rámci jarního lovu vodních ptáků na území pevninského Finska a v kraji Alandy

—

byla podmínka pro výjimku stanovená v čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků, ve znění aktu o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, spočívající v neexistenci jiného uspokojivého řešení, než je jarní lov, splněna pro kajku mořskou, hohola severního, morčáka prostředního, morčáka velkého, turpana hnědého a poláka chocholačku a že

—	byla podmínka pro výjimku stanovená v témže ustanovení spočívající ve skutečnosti, že lov se může týkat pouze odebírání ptáků v malém množství, splněna pro kajku mořskou, morčáka velkého, morčáka prostředního a turpana hnědého,

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z uvedené směrnice.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Finské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 226, 20.09.2003.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/4

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(velkého senátu)

ze dne 10. ledna 2006

ve věci C-402/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vestre Landsret): Skov Æg proti Bilka Lavprisvarehus A/S a Bilka Lavprisvarehus A/S proti Jette Mikkelsen, Michaelu Due Nielsenovi (1)

(Směrnice 85/374/EHS - Odpovědnost za vadné výrobky - Odpovědnost dodavatele vadného výrobku)

(2006/C 48/07)

Jednací jazyk: dánština

Ve věci C-402/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Vestre Landsret (Dánsko) ze dne 26. září 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 29. září 2003, v řízení Skov Æg proti Bilka Lavprisvarehus A/S a Bilka Lavprisvarehus A/S proti Jette Mikkelsen, Michaelu Due Nielsenovi, Soudní dvůr (velký senát), ve složení V. Skouris, předseda, P. Jann (zpravodaj), C. W. A. Timmermans, A. Rosas, K. Schiemann a J. Makarczyk, předsedové senátů, C. Gulmann, J. N. Cunha Rodrigues, R. Silva de Lapuerta, K. Lenaerts, P. Kūris, E. Juhász a G. Arestis, soudci, generální advokát: L. A. Geelhoed, vedoucí soudní kanceláře: H. von Holstein, náměstek vedoucího soudní kanceláře, vydal dne 10. ledna 2006 rozsudek, jehož výrok je následující:

Směrnice Rady 85/374/ES ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky musí být vykládána tak, že:

—	brání vnitrostátnímu právnímu pravidlu, podle kterého dodavatel nese, nad rámec případů taxativně vyjmenovaných v jejím čl. 3 odst. 3, odpovědnost bez zavinění, kterou tato směrnice zavádí a přičítá výrobci;

—	nebrání vnitrostátnímu právnímu pravidlu, podle kterého má dodavatel povinnost nést v plném rozsahu odpovědnost výrobce za zavinění.

(1) Úř. věst. C 304, 13.12.2003.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/4

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(prvního senátu)

ze dne 15. prosince 2005

ve věci C-26/04: Komise Evropských společenství proti Španělskému království (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 76/160/EHS - Jakost vod ke koupání - Vymezení vod ke koupání - Směrnice 79/923/EHS - Jakost vod pro měkkýše - Vyhotovení programu na snížení znečištění)

(2006/C 48/08)

Jednací jazyk: španělština

Ve věci C-26/04, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 27. ledna 2004, Komise Evropských společenství (zmocněnec: G. Valero Jordana) proti Španělskému království (zmocněnec: E. Braquehais Conesa), Soudní dvůr (první senát), ve složení P. Jann, předseda, K. Schiemann, N. Colneric, J. N. Cunha Rodrigues (zpravodaj) a E. Levits, soudci, generální advokát: F. G. Jacobs, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 15. prosince 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Španělské království tím, že nepřijalo program na snížení znečištění vod pro měkkýše Ría de Vigo, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 5 směrnice Rady 79/923/EHS ze dne 30. října 1979 o požadované jakosti vod pro měkkýše.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Účastníci řízení ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 71, 20.03.2004.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/5

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 10. ledna 2006

ve věci C-147/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État): De Groot en Slot Allium BV, Bejo Zaden BV proti Ministre de l'Économie, des Finances et de l'Industrie, Ministre de l'Agriculture, de l'Alimentation, de la Pêche et des Affaires rurales (1)

(Směrnice 70/458/EHS - Uvádění osiva zeleniny na trh - Článek 2 - Směrnice 92/33/EHS - Uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh - Příloha II - Společný katalog odrůd druhů zeleniny - Vnitrostátní právní úprava vyhrazující uvádění na trh s názvem šalotka výlučně odrůdám vyráběným vegetativním množením - Článek 28 ES - Ochrana spotřebitele)

(2006/C 48/09)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci C-147/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Conseil d'État (Francie) ze dne 4. února 2004, došlým Soudnímu dvoru dne 22. března 2004, v řízení De Groot en Slot Allium BV, Bejo Zaden BV proti Ministre de l'Économie, des Finances et de l'Industrie, Ministre de l'Agriculture, de l'Alimentation, de la Pêche et des Affaires rurales, za přítomnosti Comité économique agricole régional fruits et légumes de la Région Bretagne (Cerafel), Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda, J. Makarczyk C. Gulmann, G. Arestis (zpravodaj) a J. Klučka, soudci, generální advokát: D. Ruíz-Jarabo Colomer, vedoucí soudní kanceláře: K. Sztranc, rada, vydal dne 10. ledna 2006 rozsudek, jehož výrok je následující:

Směrnice Rady 70/458/EHS ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh, ve znění směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, brání zápisu odrůd ambition a matador jako odrůd osiva do Společného katalogu do oddílu určeného pro šalotky.

Článek 28 ES brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je vyhláška ze dne 17. května 1990 o obchodu z šalotkami, která umožňuje uvádět na trh pod označením „šalotky“ pouze zeleninu vypěstovanou vegetativním množením, s vyloučením zeleniny vypěstované z osiv vyrobených a uváděných na trh pod týmž označením v jiných členských státech.

(1) Úř. věst. C 106, 30.4.2004.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/5

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(prvního senátu)

ze dne 15. prosince 2005

ve spojených věcech C-151/04 a C-152/04 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce tribunal de police de Neufchâteau): trestní řízení proti Claude Nadinovi, Nadin-Lux SA a Jean-Pascalu Durrému (1)

(Volný pohyb osob a služeb - Pojem „pracovník“ - Podmínka vztahu podřízenosti - Vozidlo - Poskytnutí pracovníkovi zaměstnavatelem - Vozidlo registrované v zahraničí - Zaměstnavatel usazený v jiném členském státě - Registrace a zdanění vozidla)

(2006/C 48/10)

Jednací jazyk: francouzština

Ve spojených věcech C-151/04 a C-152/04, jejichž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rohodnutím tribunal de police de Neufchâteau (Belgie) ze dne 16. ledna 2004, došlým Soudnímu dvoru dne 25. března 2004, v trestních řízeních proti Claude Nadinovi, Nadin-Lux SA (C-151/04) a Jean-Pascalu Durrému (C-152/04), Soudní dvůr (první senát), ve složení P. Jann, předseda senátu, K. Schiemann, N. Colneric (zpravodaj), J. N. Cunha Rodrigues a E. Levits, soudci, generální advokát: F. G. Jacobs, vedoucí soudní kanceláře: K. Sztranc, rada, vydal dne 15. prosince 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Článek 43 ES brání tomu, aby taková vnitrostátní právní úprava prvního členského státu, jaká je předmětem věcí v původních řízeních, ukládala osobě samostatně výdělečně činné s bydlištěm v tomto členském státě, aby v něm registrovala služební vozidlo jí poskytnuté společností, která ji zaměstnává, kterážto je společností usazenou v druhém členském státě, pokud služební vozidlo není určeno k trvalému hlavnímu užívání v prvním členském státě ani tímto způsobem skutečně užíváno.

(1) Úř. věst. C 106, 30.4.2004.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/6

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 10. ledna 2006

ve věci C-222/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione): Ministero dell'Economia e delle Finanze proti Cassa di Risparmio di Firenze SpA, Fondazione Cassa di Risparmio di San Miniato, Cassa di Risparmio di San Miniato SpA (1)

(Státní podpory - Články 87 a 88 ES - Banky - Bankovní nadace - Pojem podnik - Úleva z přímé daně z dividend přijatých bankovními nadacemi - Kvalifikace státní podporou - Slučitelnost se společným trhem - Rozhodnutí Komise 2003/146/ES - Posouzení platnosti - Nepřípustnost - Články 12, 43 a 56 ES - Zásada nediskriminace - Svoboda usazování - Volný pohyb kapitálu)

(2006/C 48/11)

Jednací jazyk: italština

Ve věci C 222/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Corte suprema di cassazione (Itálie) ze dne 23. března 2004, došlým Soudnímu dvoru dne 28. května 2004, v řízení Ministero dell'Economia e delle Finance proti Cassa di Risparmio di Firenze SpA, Fondazione Cassa di Risparmio di San Miniato, Cassa di Risparmio di San Miniato SpA, Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, C. Gulmann (zpravodaj), R. Schintgen, R. Silva de Lapuerta a G. Arestis, soudci, generální advokát: F. G. Jacobs, vedoucí soudní kanceláře: M. Ferreira, vrchní rada, vydal dne 10. ledna 2006 rozsudek, jehož výrok je následující:

Taková právnická osoba, jako je ta dotčená v původním řízení, může být po přezkumu příslušejícímu vnitrostátnímu soudu s ohledem na režim použitelný v dotyčné rozhodné době kvalifikována jako „podnik“ ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES a jako taková podléhat v uvedené rozhodné době pravidlům Společenství ohledně státních podpor.

2.	Takové osvobození od srážky z dividend, jako je to ve sporu v původním řízení, může být po přezkumu příslušejícímu vnitrostátnímu soudu kvalifikováno jako státní podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES.

(1) Úř. věst. C 190, 24.7.2004.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/6

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(třetího senátu)

ze dne 15. prosince 2005

ve věci C-232/04 a C-233/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Arbeitsgericht Düsseldorf): Nurten Güney-Görres, Gul Demir proti Securicor Aviation (Germany) Ltd, Kötter Aviation Security GmbH & Co. KG (1)

(Směrnice 2001/23/ES - Článek 1 - Převod podniku nebo závodu - Zachování práv zaměstnanců - Rozsah působnosti)

(2006/C 48/12)

Jednací jazyk: němčina

Ve spojených věcech C-232/04 a C-233/04, jejichž předmětem jsou žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podané rozhodnutími Arbeitsgericht Düsseldorf (Německo) ze dne 5. května 2004, došlými Soudnímu dvoru dne 3. června 2004, v řízeních Nurten Güney-Görres (C-232/04), Gul Demir (C-233/04) proti Securicor Aviation (Germany) Ltd, Kötter Aviation Security GmbH & Co. KG, Soudní dvůr (třetí senát), ve složení A. Rosa, předseda senátu, J.-P. Puissochet, S. von Bahr, A. Borg Barthet (zpravodaj) a U. Lõhmus, soudci, generální advokát: M. Poiares Maduro, vedoucí soudní kanceláře: K. Sztranc, rada, vydal dne 15. prosince 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Článek 1 směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů je třeba vykládat v tom smyslu, že při přezkumu existence převodu závodu podle tohoto článku v případě nového zadání zakázky a v rámci celkového posouzení nepředstavuje konstatování převodu provozních prostředků za účelem vlastního hospodářského využití podmínku nezbytnou pro konstatování převodu těchto prostředků ze strany původního úspěšného uchazeče o veřejnou zakázku na nového úspěšného uchazeče o veřejnou zakázku.

(1) Úř. věst. C 228, 11.9.2004.

Úř. věst. C 201, 7.8.2004.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/7

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(pátého senátu)

ze dne 15. prosince 2005

ve věci C-252/04: Komise Evropských společenství proti Řecké republice (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2002/22/ES - Sítě a služby elektronických komunikací - Univerzální služba - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2006/C 48/13)

Jednací jazyk: řečtina

Ve věci C-252/04, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění smluvní povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 14. června 2004, Komise Evropských společenství, (zmocněnci: G. Zavvos a M. Shotter) proti Řecké republice, (zmocněnkyně: N. Dafniou), Soudní dvůr (pátý senát), ve složení J. Makarczyk, předseda senátu, R. Silva de Lapuerta a P. Kūris (zpravodaj), soudci, generální advokát: A. Tizzano, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 15. prosince 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Řecká republika tím, že nepřijala právní a správní ustanovení nezbytná pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají na základě této směrnice.

2.	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 201, 7.8.2004.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/7

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(velkého senátu)

ze dne 10. ledna 2006

ve věci C-302/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Szombathelyi Városi Bíróság): Ynos kft proti János Varga (1)

(Článek 234 ES - Směrnice 93/13/EHS - Spotřebitelé - Zneužívající klauzule - Vnitrostátní právní předpisy uvedené do souladu se směrnicí po uzavření dohody o přidružení třetím státem s Evropskými společenstvími a před přistoupením uvedeného státu k Evropské unii - Nedostatek pravomoci Soudního dvora)

(2006/C 48/14)

Jednací jazyk: maďarština

Ve věci C-302/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Szombathelyi Városi Bíróság (Maďarsko) ze dne 10. června 2004, došlým Soudnímu dvoru dne 14. července 2004, v řízení Ynos kft proti Jánosi Vargovi, Soudní dvůr (velký senát), ve složení V. Skouris, předseda, P. Jann, A. Rosas, K. Schiemann a J. Makarczyk, předsedové senátů, C. Gulmann, A. La Pergola, K. Lenaerts, P. Kūris, E. Juhász, G. Arestis, M. Ilešič (zpravodaj) a A. Ó Caoimh, soudci, generální advokát: A. Tizzano, vedoucí soudní kanceláře: B. Fülöp, rada, vydal dne 10. ledna 2006 rozsudek, jehož výrok je následující:

Za okolností, jako jsou okolnosti sporu v původním řízení, jehož skutkové okolnosti předcházely přistoupení státu k Evropské unii, Soudní dvůr nemá pravomoc odpovědět na první a druhou otázku.

(1) Úř. věst. C 251, 9.10.2004.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/8

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(prvního senátu)

ze dne 1. prosince 2005

ve věci C-309/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof): Fleisch-Winter GmbH & Co. KG proti Hauptzollamt Hamburg-Jonas (1)

(„Vývozní náhrady - Podmínka poskytnutí - Hovězí a telecí maso - Nařízení (EHS) č. 3665/87 - Bovinní spongiformní encefalopatie - Zákaz vývozu - Řádná a uspokojivá obchodní jakost - Vývozní prohlášení - Vnitrostátní platební příkaz - Sankce“)

(2006/C 48/15)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-309/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Bundesfinanzhof (Německo) ze dne 20. dubna 2004, došlým Soudnímu dvoru dne 21. července 2004, v řízení mezi Fleisch-Winter GmbH & Co. KG a Hauptzollamt Hamburg-Jonas, Soudní dvůr (první senát), ve složení P. Jann, předseda senátu, N. Colneric, J. N. Cunha Rodrigues, E. Juhász (zpravodaj) a E. Levits, soudci, generální advokát: P. Léger, vedoucí soudní kanceláře: K. Sztranc, rada, vydal dne 1. prosince 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Článek 13 nařízení Komise č. 3665/87 ze dne 27. listopadu 1987, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2945/94 ze dne 2. prosince 1994, je třeba vykládat v tom smyslu, že brání tomu, aby hovězí a telecí maso, které je předmětem zákazu vývozu stanoveného právem Společenství z některého členského státu do jiných členských států a třetích zemí, mohlo být považováno za maso, které má „řádnou a uspokojivou obchodní jakost“ a že jednak vyžaduje, pro účely poskytnutí náhrad, aby vývozce prokázal, že vyvážený produkt nepochází z členského státu, ze kterého jsou vývozy zakázány, v případě, že vnitrostátní úřady mají nepřímé důkazy, podle kterých produkt podléhá zákazu vývozu.

Záruka poskytnutá ve vnitrostátním platebním příkazu, že produkt má řádnou a uspokojivou obchodní jakost ve smyslu čl. 13 první věty nařízení č. 3665/87, ve znění nařízení č. 2945/94, nepatří mezi údaje poskytované podle čl. 11 odst. 1 druhého pododstavce ve spojení s článkem 3 uvedeného nařízení. Vnitrostátní soud ji nicméně může považovat za důkaz pro účely posouzení situace vývozce.

(1) Úř. věst. C 239, 25.4.2004.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/8

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 24. listopadu 2005

ve věci C-331/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato): ATI EAC Srl e Viaggi di Maio Snc a další proti ACTV Venezia SpA a dalším (1)

(Veřejné zakázky na služby - Směrnice 92/50/EHS a 93/38/EHS - Kritéria pro zadání - Ekonomicky nejvýhodnější nabídka - Dodržení kritérií pro zadání stanovených v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení zakázky - Stanovení podkritérií pro jedno z kritérií pro zadání v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení zakázky - Rozhodnutí o stanovení váhy - Zásady rovného zacházení s uchazeči a transparentnosti)

(2006/C 48/16)

Jednací jazyk: italština

Ve věci C-331/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Consiglio di Stato (Itálie) ze dne 6. dubna 2004, došlým Soudnímu dvoru dne 29. července 2004, v řízení ATI EAC Srl e Viaggi di Maio Snc, EAC Srl, Viaggi di Maio Snc proti ACTV Venezia SpA, Provincia di Venezia, Comune di Venezia, za přítomnosti: ATI La Linea SpA-CSSA, Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, C. Gulmann (zpravodaj), R. Schintgen, G. Arestis a J. Klučka, soudci, generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer, vedoucí soudní kanceláře: M. Ferreira, vrchní rada, vydal dne 24. listopadu 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Článek 36 směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby a článek 34 směrnice Rady 93/38/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací musí být vykládány v tom smyslu, že právo Společenství nebrání tomu, aby zadávací komise přidělila specifickou váhu předem stanoveným podkritériím kritéria pro zadání tím, že mezi tato podkritéria rozdělí počet bodů určených na toto kritérium zadavatelem při vyhotovení zadávací dokumentace nebo vyhlášení zakázky, za podmínky, že takové rozhodnutí:

—	nemění kritéria pro zadání zakázky vymezená v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení zakázky;

—	neobsahuje skutečnosti, které by, pokud by byly známy v době přípravy nabídek, mohly tuto přípravu ovlivnit;

—	nebylo přijato s přihlédnutím ke skutečnostem, jež by mohly mít diskriminační účinek vůči některému z uchazečů.

(1) Úř. věst. C 239, 25.9.2004.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/9

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 10. ledna 2006

ve věci C-373/04 P: Komise Evropských společenství proti Mercedes Alvarez Moreno (1)

(Kasační opravný prostředek - Úředníci - Pomocný zaměstnanec - Simultánní tlumočník - Žaloba - Návrh podle čl. 90 odst. 1 služebního řádu - Akt nepříznivě zasahující do právního postavení - Pojem)

(2006/C 48/17)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci C-373/04 P, jejímž předmětem je opravný prostředek na základě článku 56 Statutu Soudního dvora, podaný dne 27. srpna 2004, Komise Evropských společenství, (zmocněnci: D. Martin a F. Clotuche-Duvieusart), přičemž dalším účastníkem řízení je: Mercedes Alvarez Moreno (Berlín, Německo) (zmocněnci: G. Vandersanden a L. Levi), Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda, J. Makarczyk, C. Gulmann, G. Arestis (zrpavodaj) a J. Klučka, soudci, generální advokát: C. Stix-Hackl, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 10. ledna 2006 rozsudek, jehož výrok je následující:

Rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 10. června 2004, Alvarez Moreno v. Komise (T-153/01 a T-323/01), se zrušuje v rozsahu, ve kterém prohlásil za přípustnou žalobu na neplatnost dopisu M. Walkera ze dne 23. února 2001 a uložil Komisi Evropských společenství náhradu veškerých nákladů souvisejících s žalobou ve věci T-323/01.

2)	Žaloba ve věci T-323/01 směřující ke zrušení jednak dopisu M. Walkera ze dne 23. února 2001 a jednak rozhodnutí Komise Evropských společenství ze dne 7. září 2001 o zamítnutí stížnosti M. Alvarez Moreno se zamítá.

3)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady související s řízením v tomto stupni a s řízením před Soudem prvního stupně Evropských společenství.

(1) Úř. věst. C 251, 9.10.2004.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/9

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(šestého senátu)

ze dne 15. prosince 2005

ve věci C-33/05: Komise Evropských společenství proti Belgickému království (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2000/60/ES - Politika Společenství v oblasti vodní politiky - Neprovedení směrnice v předepsané lhůtě)

(2006/C 48/18)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci C-33/05, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 31. ledna 2005, Komise Evropských společenství (zmocněnci: J. Hottiaux a S. Pardo Quintillán) proti Belgickému království (zmocněnec: M. Wimmer), Soudní dvůr (šestý senát), ve složení J. Malenovský, předseda senátu, J.-P. Puissochet a A. Ó Caoimh (zpravodaj), soudci, generální advokát: P. Léger, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 15. prosince 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Belgické království tím, že v předepsané lhůtě nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, co se týče regionu Bruxelles-Capitale, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice.

2.	Belgickému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 2.4.2005.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/10

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(čtvrtého senátu)

ze dne 15. prosince 2005

ve věci C-96/05: Komise Evropských společenství proti Řecké republice (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2001/65/ES - Roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky některých forem společností - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2006/C 48/19)

Jednací jazyk: řečtina

Ve věci C-96/05, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 21. února 2005, Komise Evropských společenství (zmocněnci: G. Braun a G. Zavvos) proti Řecké republice (zmocněnkyně: N. Dafniou), Soudní dvůr (čtvrtý senát), ve složení K. Schiemann, předseda senátu, M. Ilešič (zpravodaj) a E. Levits, soudci, generální advokát: P. Léger, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 15. prosince 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Řecká republika tím, že ve stanovené lhůtě nepřijala právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES ze dne 27. září 2001, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS a 86/635/EHS, pokud se jedná o pravidla oceňování pro roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky některých forem společností, bank a ostatních finančních institucí, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2.	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 93, 16.4.2005.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/10

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(pátého senátu)

ze dne 15. prosince 2005

ve věci C-144/05: Komise Evropských společenství proti Belgickému království (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2002/59/ES - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2006/C 48/20)

Jednací jazyk: nizozemština

Ve věci C-144/05, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 30. března 2005, Komise Evropských společenství, (zmocněnci: K. Simonsson a W. Wils) proti Belgickému království (zmocněnec: M. Wimmer), Soudní dvůr (pátý senát), ve složení J. Makarczyk, předseda, R. Silva de Lapuerta a J. Klučka (zpravodaj), soudci, generální advokátka: C. Stix-Hackl, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 15. prosince 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Belgické království tím, že ve stanovené lhůtě nepřijalo všechny právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice.

2)	Belgickému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 143, 11.06.2005.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná usnesením Hof van Cassatie van België ze dne 6. září 2005 v trestním řízení proti Normě Kraaijenbrink

(Věc C-367/05)

(2006/C 48/21)

Jednací jazyk: nizozemština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla usnesením Hof van Cassatie van België ze dne 6. září 2005 v trestním řízení proti Normě Kraaijenbrink, které došlo kanceláři Soudního dvora dne 29. září 2005, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Hof van Cassatie van België žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následujících otázkách:

Musí být článek 54 Úmluvy k provedení Schengenské dohody (1) ze dne 19. června 1990 ve spojení s článkem 71 téže úmluvy vykládán v tom smyslu, že trestná jednání spočívající v získávání, držení a převodu peněžních prostředků v cizí měně z obchodů s omamnými látkami (která jsou v Nizozemsku stíhána a trestána jako podílnictví podle článku 416 trestního zákoníku), a která se liší od trestných jednání spočívajících v tom, že peněžní prostředky pocházející z obchodu s omamnými látkami získané v Nizozemsku jsou prostřednictvím směnáren uvedeny do oběhu v Belgii (přičemž tyto činy jsou v Belgii stíhány jako podílnictví a další jednání v souvislosti s věcmi pocházejícími z trestné činnosti podle článku 505 trestního zákoníku), mají být rovněž pokládána za „totožný čin“ ve smyslu výše uvedeného článku 54, pokud soud zjistí, že jsou spojeny jednotným úmyslem a představují tudíž z právního hlediska jediný čin?

V případě kladné odpovědi na první otázku:

Musí být obrat „nesmí být stíhán za totožný čin“ v článku 54 Úmluvy k provedení Schengenské dohody vykládán v tom smyslu, že pokud se „totožným činem“ rozumí i různé činy, které jsou spojeny jednotným úmyslem a představují proto jediný čin, znamená to, že obžalovaný z trestného činu praní špinavých peněz v Belgii již nemůže být stíhán od okamžiku, kdy byl odsouzen v Nizozemsku za jiné činy spáchané s týmž úmyslem, bez ohledu na všechny ostatní činy, jež byly spáchány ve stejném období, které však byly v Belgii známy nebo stíhány teprve po nabytí právní moci zahraničního rozsudku, nebo může v tomto případě soud, který o činu rozhoduje, dodatečně potrestat tyto ostatní činy s přihlédnutím k již uloženým trestům, s výhradou, že se mu tyto tresty jeví jako dostatečné pro spravedlivé potrestání všech trestných činů a že souhrn uložených trestů nesmí překročit maximální výši nejtěžšího trestu?

(1) Úř. věst. L 239, s. 19.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/11

Žaloba podaná dne 18. listopadu 2005 Komisí proti Spojenému království Velké Británie a Severního Irska

(Věc C-405/05)

(2006/C 48/22)

Jednací jazyk: angličtina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 18. listopadu 2005 žaloba směřující proti Spojenému království Velké Británie a Severního Irska podaná Komisí, zastoupenou Sarou Pardo Quintillan, Xavierem Lewisem a Hubertem van Vliet, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

určil, že Spojené království Velké Británie a Severního Irska tím, že nezajistilo, aby byly městské odpadní vody z aglomerací Bangor, Brighton, Broadstairs, Carrickfergus, Coleraine, Donaghadee, Larne, Lerwick, Londonderry, Margate, Newtonabbey, Omagh a Portrush podrobeny přiměřenému čištění a to nejpozději do 31. prosince 2000, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 4 odst. 1 a 3 směrnice Rady 91/271/EHS (1).

2.	uložil Spojenému království Velké Británie a Severního Irska náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Komise má za to, že skutečnost, že Spojené království Velké Británie a Severního Irska nezajistilo, aby veškeré odpadní vody pocházející z aglomerací Bangor, Broadstairs, Carrickfergus, Coleraine, Londonderry, Larne, Lerwick, Margate, Newtonabbey, Omagh, Brighton, Portrush, Donaghadee a Bideford/Northam byly podrobeny přiměřenému čištění, představuje porušení čl. 4 odst. 1 a 3 směrnice. Krom toho skutečnost, že je zanedbána kontrola značného nového rozvoje v aglomeracích Portrush, Newtonabbey, Bangor, Londonderry a Larne nebo že není zajištěno, aby jeho schválení doprovázela zmírňující opatření, zvyšuje závažnost porušení výše uvedených ustanovení směrnice v těchto pěti aglomeracích.

(1) Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40; Zvl. vyd. 15/02, s. 26).

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/11

Kasační opravný prostředek podaný 23. listopadu 2005 Ahmedem Yusufem a Al Barakaat International Foundation proti rozsudku vydanému dne 21. září 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (druhým rozšířeným senátem) ve věci T-306/01, Ahmed Yusuf a Al Barakaat International Foundation v. Rada Evropské unie a Komise Evropských společenství

(Věc C-415/05 P)

(2006/C 48/23)

Jednací jazyk: švédština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byl předložen 23. listopadu 2005 kasační opravný prostředek podaný Ahmedem Yusufem a Al Barakaat International Foundation, Spånga (Švédsko), zastoupenými Leifem Silberskym a Thomasem Olssonem, proti rozsudku vydanému dne 21. září 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (druhým rozšířeným senátem) ve věci T-306/01, Ahmed Yusuf a Al Barakaat International Foundation v. Rada Evropské unie a Komise Evropských společenství.

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek navrhují, aby Soudní dvůr:

1.	zrušil rozhodnutí Soudu prvního stupně ze dne 21. září 2005 ve věci T-306/01,

2.	prohlásil nařízení č. 881/2002 za neplatné,

3.	uložil Radě Evropské unie a Komisi Evropských společenství náhradu nákladů vynaložených v řízení před Soudem prvního stupně a před Soudním dvorem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelé tvrdí, že Soud prvního stupně pochybil, když rozhodl, že Rada byla oprávněna přijmout nařízení (ES) č. 881/2002 na základě článků 60 ES, 310 ES a 308 ES. Dále tvrdí, že:

Soud prvního stupně pochybil, když rozhodl, že nařízení (ES) č. 881/2002 splňuje požadavek článku 249 ES, že musí být všeobecně použitelné.

Soud prvního stupně nesprávně omezil své posouzení toho, zda byla základní práva žalobců porušena nařízením (ES) č. 881/2002, pouze na posouzení otázky, zda je rezoluce Rady bezpečnosti slučitelná s navazujícími pravidly mezinárodního práva, která jsou nedílnou součástí závazné právní úpravy.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/12

Kasační opravný prostředek podaný dne 25. listopadu 2005 Centro Provincial de Jóvenes Agricultores de Jaén (ASAJA), Salvadorem Contrerasem Gilou, Josém Ramirem Lópezem, Antoniem Ramirem Lópezem, Cristobalem Gallegem Martínezem, Benitem Garcíou Burgosem a Antoniem Parrasem Rosou proti rozsudku vydanému dne 8. září 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (třetím senátem) ve spojených věcech T-295/04 až T-297/04, Centro Provincial de Jóvenes Agricultores de Jaén (ASAJA), Salvador Contreras Gila, José Ramiro López, Antonio Ramiro López, Cristobal Gallego Martínez, Benito García Burgos a Antonio Parras Rosa proti Radě Evropské unie

(Věc C-418/05 P)

(2006/C 48/24)

Jednací jazyk: španělština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byl předložen dne 25. listopadu 2005 kasační opravný prostředek podaný Centro Provincial de Jóvenes Agricultores de Jaén (ASAJA), Salvadorem Contrerasem Gilou, Josém Ramirem Lópezem, Antoniem Ramirem Lópezem, Cristobalem Gallegem Martínezem, Benitem Garcíou Burgosem a Antoniem Parrasem Rosou, zastoupenými J. F. Vázquezem Medinou, advokátem, proti rozsudku vydanému dne 8. září 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (třetím senátem) ve spojených věcech T-295/04 až T-297/04, Centro Provincial de Jóvenes Agricultores de Jaén (ASAJA), Salvador Contreras Gila, José Ramiro López, Antonio Ramiro López, Cristobal Gallego Martínez, Benito García Burgos a Antonio Parras Rosa proti Radě Evropské unie

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelé) navrhují, aby Soudní dvůr:

1.	Zrušil v celém rozsahu usnesení Soudu prvního stupně ze dne 8. září 2005 z důvodu porušení práva Společenství, článku 173 Smlouvy o ES;

2.	Vyhověl v celém rozsahu požadavkům předloženým v prvním stupni, pokud jde o základ věci, protože jsou v souladu s právním řádem Společenství;

3.	Uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

—	Porušení článku 173 ES

Navrhovatelé tvrdí, že jsou aktivně legitimováni k podání žaloby na neplatnost, jelikož jejich individuální právní situace je jasně a dokonale odlišuje od ostatních pěstitelů oliv.

Všichni jsou vlastníky olivovníků vysazených v roce 1998 a všichni měli v hospodářském roce 1999 produkci ve výši 0 kg oliv, což jsou okolnosti, které jsou jim vlastní a které je odlišují od zbývající části odvětví pěstování oliv.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/12

Kasační opravný prostředek podaný dne 28. listopadu 2005 Ricosmos BV proti rozsudku vydanému dne 13. září 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (prvním senátem) ve věci T-53/02, Ricosmos v. Komise Evropských společenství

(Věc C-420/05 P)

(2006/C 48/25)

Jednací jazyk: nizozemština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byl předložen dne 28. listopadu 2005 kasační opravný prostředek podaný Ricosmos BV, zastoupenou J. J. M. Hertoghsem a J. H. Peekem z advokátní kanceláře Hertoghs advocaten-belastingkundigen, Parkstraat 8, (4818 SK) Breda, Nizozemsko, proti rozsudku vydanému dne 13. září 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (prvním senátem) ve věci T-53/02, Ricosmos v. Komise Evropských společenství.

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	prohlásil tento kasační opravný prostředek za přípustný a opodstatněný;

—	zrušil rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. září 2005;

—	vyhověl návrhu na zrušení podanému v prvním stupni proti rozhodnutí Komise REM 09/00 ze dne 16. listopadu 2001, které prohlašuje, že prominutí dovozního cla ve prospěch účastníka řízení podávajícího kasační prostředek není odůvodněné;

—	nebo podpůrně vrátil věc Soudu prvního stupně k novému projednání;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení před Soudním dvorem jakož i řízení před Soudem prvního stupně.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku proti výše uvedenému rozsudku uvádí účastník řízení podávající kasační opravný prostředek:

Soud vycházel z nesprávného, v každém případě příliš restriktivního výkladu zejména článků 905 až 909 prováděcího nařízení k celnímu kodexu Společenství (1) týkajících se řízení o vrácení nebo prominutí cla. Zásada právní jistoty totiž vyžaduje, aby byla právní situace Ricosmos v konkrétním případě předvídatelná. To však v projednávaném případě nebylo splněno z důvodu prodlužování řízení nerozpoznatelných pro Ricosmos. Soud přitom kromě toho neprávem vycházel z příliš omezeného chápání práv obhajoby na základě příliš restriktivního výkladu práva na včasný a úplný přístup ke spisům (vnitrostátního celního orgánu, jakož i spisům Komise).

Rozhodnutí Soudu navíc není v souladu s právem Společenství. Zásada právní jistoty rovněž vyžaduje, aby byla kritéria pro určení nedostatku zjevné nedbalosti jasná a jednoznačná. Právě z důvodu relativní elasticity pojmu zjevné nedbalosti musejí být podle účastníka podávajícího kasační opravný prostředek tato kritéria zásadně vykládána taxativně a restriktivně. Nedbalost musí být zjevná a podstatná a zároveň jednoznačně v příčinné souvislosti se zjištěnou zvláštní situací. Soud přitom v tomto případě jednak neprávem nepřisoudil žádný nebo přisoudil příliš malý význam relativní profesní zkušenosti účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek a jednak nesprávně vyložil celou řadu povinnosti účastníka podávajícího kasační opravný prostředek nebo na ně každopádně nahlížel příliš formalisticky.

3.	Kromě toho porušila Komise zásadu proporcionality, a Soud také nepřisoudil žádný nebo přisoudil každopádně příliš malý význam novým skutečnostem, ze kterých vyplývá, že vybírání cel je bezpředmětné.

4.	Konečně je zjištění Soudu ohledně skutečností, které jsou základem právního sporu, zčásti nesprávné nebo každopádně neúplné.

(1) Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/13

Žaloba podaná dne 28. listopadu 2005 Komisí Evropských společenství proti Belgickému království

(Věc C-422/05)

(2006/C 48/26)

Jednací jazyk: francouzština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 28. listopadu 2005 žaloba směřující proti Belgickému království podaná Komisí Evropských společenství zastoupenou Frankem Benyonem a Mikkem Huttunenem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr:

určil, že Belgické království tím, že přijalo královské nařízení ze dne 14. dubna 2002 upravující noční provoz některých civilních podzvukových proudových letounů, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají ze směrnice (ES) 2002/30 (1) a druhého pododstavce článku 10 Smlouvy ve spojení s třetím odstavcem článku 249 Smlouvy;

2.	uložil Belgickému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Ustanovení nařízení určuje druhy letadel, které nemohou být provozovány na belgických letištích mezi 23h a 6h. Královské nařízení tím, že vychází z obtokového poměru, používá odlišný postup, než je přístup směrnice 2002/30/ES, která vychází z postupu certifikace. Tento přístup odpovídá přístupu nařízení č. 925/1999/EHS, které bylo zrušeno směrnicí 2002/30/ES.

Podle článku 16 směrnice 2002/30/ES, která vstoupila v platnost dne 28. března 2002, uvedou členské státy v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí nejpozději do 28. září 2003. Královské nařízení bylo přijato před konečným datem pro provedení směrnice. Komise připomíná judikaturu Soudního dvora, podle níž z článku 10 Smlouvy o ES ve spojení s článkem 249 Smlouvy o ES a ze samotné směrnice vyplývá, že členské státy nesmí během lhůty k provedení směrnice přijmout takové právní předpisy, které by vážně ohrozily výsledek stanovený touto směrnicí. Královské nařízení tímto přístupem týkajícím se provozních omezení směřujících k vyjmutí civilních podzvukových proudových letounů s certifikací, který se zcela liší od přístupu sledovaného směrnicí, vážně ohrožuje výsledek stanovený touto směrnicí.

(1) Úř. věst. L 85, 28.3.2002, s. 40.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/14

Žaloba podaná dne 29. listopadu 2005 Komisí Evropských společenství proti Francouzské republice

(Věc C-423/05)

(2006/C 48/27)

Jednací jazyk: francouzština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 29. listopadu 2005 žaloba směřující proti Francouzské republice podaná Komisí Evropských společenství zastoupenou A. Caeirosem a M. Konstantinidisem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr:

prohlásil, že Francouzská republika tím, že nepřijala všechna nezbytná opatření:

—	pro zajištění, aby byly odpady zpracovány nebo odstraněny, aniž by ohrozily lidské zdraví nebo životní prostředí, a pro zákaz vyhazování, vysypávání a nekontrolovaného odstraňování odpadů;

—	aby jakýkoli držitel odpadů je předal soukromému nebo veřejnému zařízení, které odpad sbírá, nebo podniku, který provádí odstraňování nebo zpracování nebo sám zajišťuje jeho zpracování nebo odstraňování podle ustanovení směrnice Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech (1);

—	pro to, aby zařízení nebo podniky, které provádí odstraňování odpadů, vykonávaly svou činnost na základě povolení příslušného orgánu;

—

pro to, aby v souvislosti s povolenými skládkami nebo již provozovanými skládkami v okamžiku provedení směrnice Rady 99/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (2), tedy k datu 16. července 2001, provozovatel skládky před 16. červencem 2002 zpracovával a předkládal ke schválení příslušnému orgánu plán úprav místa skládky obsahující prvky týkající se podmínek povolení, jakož i veškerá nápravná opatření, která považuje za nutná, a pro to, aby po předložení plánu úprav příslušný orgán přijímal konečné rozhodnutí, pokud jde o další provozování, přičemž v nejkratším termínu ukončí provoz těch skládek, které neobdržely povolení k pokračování jejich provozu nebo povolí nezbytné práce a stanoví přechodné období pro uskutečnění plánu, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 4, 8 a 9 výše uvedené směrnice 75/442/EHS ve znění směrnice 91/156/EHS (3) a z čl. 14 bodů a), b) a c) směrnice 99/31/ES.

2.	uložil Francouzské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Komise má za to, že Francouzská republika tím, že ve Francii tolerovala fungování velkého počtu ilegálních a nekontrolovaných skládek, a tím, že nepřijala všechna nezbytná opatření pro zajištění, aby byly odpady odstraněny, aniž by ohrozily lidské zdraví a aniž by poškodily životní prostředí, nesplnila povinnosti stanovené v článcích 4, 8 a 9 směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech, ve znění směrnice 91/156/EHS. Francouzské orgány tato nesplnění povinností nezpochybňují, zpochybňují nicméně počet ilegálních skládek uváděný Komisí a tvrdí, že dopad těchto skládek na životní prostředí je malý vzhledem k tomu, že nepovolené skládky přijímají pouze odpady z porostů, zeminu a velkoobjemové odpady.

Informace předané francouzskými orgány nejsou dostatečné pro posouzení souladu systému povolování s požadavky článku 9 směrnice 75/442/EHS: ukládání odpadů, jejichž plošná výměra je menší než 100 m2 a jejichž výška je menší než 2 m, stejně tak jako zpracování takových odpadů nepodléhají povolení. Výklad francouzských orgánů, podle kterého jsou pouze skládky provozované obcemi bez povolení ilegálními skládkami, je nesprávný, neboť jednotlivec může také provozovat skládku bez povolení.

Podle informací, které jí byly předány, se Komise může pouze domnívat, že na rozdíl od toho, co uvádějí ustanovení článku 14 směrnice 99/31/ES, zařízení nebo podniky, které zajišťují odstraňování odpadů, aniž by podléhaly jakémukoli povolení, před 16. červencem 2002 nezpracovávaly ani nepředkládaly ke schválení příslušnému orgánu plán úprav každého místa ilegální nebo nekontrolované skládky. Skládka, která nemůže být přizpůsobena požadavkům výše uvedené směrnice, musí být okamžitě uzavřena. Fungování ilegálních skládek bez plánu úprav a bez povolení představuje porušení článku 14 směrnice 99/31/ES.

(1) Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 39; Zvl. vyd. 15/01, s. 23.

(2) Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1; Zvl. vyd. 15/04, s. 228.

(3) Úř. věst. L 78, 26.3.1991, s. 32; Zvl. vyd. 15/02, s. 3.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/15

Žaloba podaná dne 29. listopadu 2005 Komisí Evropských společenství proti Irsku

(Věc C-425/05)

(2006/C 48/28)

Jednací jazyk: angličtina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 29. listopadu 2005 žaloba směřující proti Irsku podaná Komisí Evropských společenství zastoupenou Ulrichem Wölkerem a Michaelem Shotterem, zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr:

určil, že Irsko tím, že neposkytlo informace o methylbromidu uvedené v čl. 4 odst. 2 bodu iii), informace o halonech uvedené v čl. 4 odst. 4 bodu iv) a čl. 5 odst. 3 a informace o časových plánech a výsledcích namátkových kontrol dovozů regulovaných látek uvedené v čl. 20 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 (1) ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 4 odst. 2 bodu iii), čl. 4 odst. 4 bodu iv), čl. 5 odst. 3 a čl. 20 odst. 3 nařízení;

2.	uložil Irsku náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Článek 4 odst. 2 bod iii), čl. 4 odst. 4 bod iv), čl. 5 odst. 3 a čl. 20 odst. 3 nařízení upravují podávání informací Komisi o hlavních otázkách, na které se nařízení vztahuje. Oznámení těchto informací, a sice každoroční podávání zpráv týkajících se methylbromidu a halonů, společně s informacemi o časových plánech a výsledcích namátkových kontrol dovozů regulovaných látek, je podstatné pro dosažení cílů stanovených nařízením a pro provedení závazku, který na sebe vzala Komise Evropských společenství podle Vídeňské úmluvy o ochraně ozonové vrstvy, a povinností vyplývajících z Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, jejichž smluvní stranou je Společenství po rozhodnutí Rady 88/540/EHS (2).

Do dnešního dne Irsko Komisi neoznámilo požadované informace podle výše uvedených článků nařízení.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 1; Zvl. vyd. 15/05, s. 190).

(2) Úř. věst. L 297, 31.10.1998, s. 8.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/15

Kasační opravný prostředek podaný dne 7. prosince 2005 spolkovou zemí Horní Rakousko proti rozsudku vydanému dne 5. října 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (čtvrtým senátem) ve spojených věcech T-366/03 a T-235/04

(Věc C-439/05 P)

(2006/C 48/29)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byl předložen dne 7. prosince 2005 kasační opravný prostředek podaný spolkovou zemí Horní Rakousko, zastoupenou Dr. Franzem Mittendorferem, Europaplatz 7, A-4020 Linz, proti rozsudku vydanému dne 5. října 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (čtvrtým senátem) ve spojených věcech T-366/03 a T-235/04.

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil rozsudek Soudu prvního stupně (čtvrtého senátu) ze dne 5. října 2005 ve spojených věcech T-366/03 a T-235/04, spolková země Horní Rakousko a Rakouská republika jako žalobkyně proti Komisi Evropských společenství jako žalované (1), jehož předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2003/653/ES ze dne 2. září 2003 o vnitrostátních předpisech, kterými se zakazuje používání geneticky modifikovaných organismů ve spolkové zemi Horní Rakousko na základě ustanovení čl. 95 odst. 5 Smlouvy o ES (2);

—	zrušil uvedené rozhodnutí Komise, nebo podpůrně vrátil věc k rozhodnutí Soudu prvního stupně;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení o opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Spolková země Horní Rakousko uplatňuje jako důvody opravného prostředku procesní vadu, jakož i porušení práva Společenství Soudem prvního stupně.

Napadený rozsudek se při přezkumu žalobního důvodu „nesplnění povinnosti státem“ zabývá jen prvkem skutkové podstaty „zvláštního problému“; ostatní prvky skutkové podstaty čl. 95 odst. 5 ES nejsou zkoumány vůbec. Soud se ale – i přes podrobný výklad účastníka řízení podávajícího opravný prostředek prokázaný v žalobě uvedenými konkrétními číselnými údaji – nezabýval ani otázkou zvláštního problému v intenzitě, která by byla díky její důležitosti pro výsledek řízení přiměřená. Je podceňováno, že zvláštní problém spočívá v neproveditelnosti tradičních opatření k zajištění koexistence z důvodu struktury hornorakouského zemědělství, které se vyznačuje malými plochami a nezvykle vysokým podílem biologicky obhospodařovaných ploch. V opomenutí kvalifikovaného zabývání se příslušnými argumenty spočívá podle názoru účastníka řízení podávajícího opravný prostředek porušení povinnosti Soudu svůj rozsudek odůvodnit, což představuje procesní vadu.

Komise vydala svoje rozhodnutí, aniž by dala spolkové zemi Horní Rakousko, popřípadě Rakouské republice příležitost zaujmout stanovisko k jedinému důkaznímu prostředku řízení, totiž prohlášení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Soud dospěl v napadeném rozsudku k závěru, že se úvahy učiněné Soudním dvorem v souvislosti s čl. 95 odst. 4 ES, kterými pro řízení podle čl. 95 odst. 4 ES popřel zásadu kontradiktornosti řízení dají bez dalšího přenést na řízení podle čl. 95 odst. 5 ES. Účastník řízení podávající opravný prostředek tento právní názor napadá. Nesmí zůstat přehlédnuto, že v napadeném rozsudku citované rozsudky Soudního dvora byly vydány ještě na základě tehdejšího článku 100a Smlouvy o ES, který ještě neobsahoval rozlišení mezi ponecháním stávajících a zavedením nových vnitrostátních předpisů. Spolková země Horní Rakousko dále zastává názor, že se u práva být vyslechnut jedná o základní zásadu řízení, jejíž platnost by i z procesně ekonomických úvah neměla být zbytečně omezena. Napadené rozhodnutí Komise tedy mělo být zrušeno už z tohoto důvodu.

(1) Úř. věst. C 296, 26.11.2005.

(2) Úř. věst. L 230, s. 34.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozsudkem tribunal de première instance de Bruxelles ze dne 7. prosince 2005 ve věci Procureur du Roi – Parties civiles: Union des Dentistes et Stomatologistes de Belgique, U. P. R. a Jean Titolidis proti Ioannis Doulamis

(Věc C-446/05)

(2006/C 48/30)

Jednací jazyk: francouzština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla rozsudkem tribunal de première instance de Bruxelles ze dne 7. prosince 2005 ve věci Procureur du Roi – Parties civiles: Union des Dentistes et Stomatologistes de Belgique, U. P. R. a Jean Titolidis proti Ioannis Doulamis, který došel kanceláři Soudního dvora dne 14. prosince 2005, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Tribunal de première instance de Bruxelles žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následující otázce:

Musí být článek 81 ve spojení s čl. 3 bodem 1 písm. g) a čl. 10 odst. 2 Smlouvy o založení ES vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby vnitrostátní zákon, v projednávaném případě zákon ze dne 15. dubna 1985 o reklamě v oblasti zubařské péče, zakazoval (každému a) poskytovatelům zubařské péče v rámci svobodného povolání nebo zubařské praxe, aby využili, přímo, nebo nepřímo, jakoukoliv reklamu v oblasti zubařské péče?

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozsudkem cour d'appel de Paris ze dne 18. listopadu 2005 ve věci Société Thomson Multimedia Sales Europe proti Administration des Douanes et Droits Indirects

(Věc C-447/05)

(2006/C 48/31)

Jednací jazyk: francouzština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla rozsudkem cour d'appel de Paris ze dne 18. listopadu 2005 ve věci Société Thomson Multimedia Sales Europe proti Administration des Douanes et Droits Indirects, který došel kanceláři Soudního dvora dne 16. prosince 2005, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Cour d'appel de Paris žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následující otázce:

Je příloha nařízení Komise EHS č. 2454/93 ze dne 2. července 1993 (1) neplatná z důvodu rozporu s článkem 24 nařízení Rady č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (2), tím, že z toho plyne, že televizní přijímač, který byl vyroben v POLSKU, je považován za pocházející z KOREJE, za podmínek popsaných v tomto řízení?

(1) Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, s. 1; Zvl. vyd. 02/06, s. 3).

(2) Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozsudkem cour d'appel de Paris ze dne 18. listopadu 2005 ve věci Société Vestel France proti Administration des Douanes et Droits Indirects

(Věc C-448/05)

(2006/C 48/32)

Jednací jazyk: francouzština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla rozsudkem cour d'appel de Paris (Francie) ze dne 18. listopadu 2005 ve věci Société Vestel France proti Administration des Douanes et Droits Indirects, který došel kanceláři Soudního dvora dne 16. prosince 2005, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Cour d'appel de Paris žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následující otázce:

Je příloha nařízení Komise EHS č. 2454/93 ze dne 2. července 1993 (1) neplatná z důvodu rozporu s článkem 24 nařízení Rady č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (2), tím, že z toho plyne, že televizní přijímač, který byl vyroben v TURECKU, je považován za pocházející z ČÍNY, za podmínek popsaných v tomto řízení?

(2) Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/17

Žaloba podaná dne 19. prosince 2005 Komisí Evropských společenství proti Lucemburskému velkovévodství

(Věc C-452/05)

(2006/C 48/33)

Jednací jazyk: francouzština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 19. prosince 2005 žaloba směřující proti Lucemburskému velkovévodství podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou S. Pardo Quintillán a F. Simonetti, jako zmocněnkyněmi, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr:

rozhodl, že Lucemburské velkovévodství tím, že nebylo schopno zajistit, aby minimální procento snížení veškerého zatížení vstupujícího do všech čistíren městských odpadních vod dosahovalo nejméně 75 % u celkového fosforu a nejméně 75 % u celkového dusíku, porušilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 5 odst. 4 směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (1);

2.	uložil Lucembursku náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Lucembursko v roce 1999 oznámilo, že namísto uplatnění důslednějšího čištění ve všech čistírnách na svém území si vybralo postup podle čl. 5 odst. 4, který přistupuje k celkovému posouzení úrovně snížení dusíku a fosforu pro všechny lucemburské aglomerace.

Nicméně podle posledních informací ohledně procenta celkového snížení zatížení vstupujícího do všech čistíren odpadních vod v Lucembursku nebyly podmínky podle čl. 5 odst. 4 splněny.

Komise tedy může pouze usoudit, že lucemburské orgány neprokázaly, že minimální procento snížení celkového zatížení u dusíku a fosforu dosahuje nejméně 75 % pro každý z těchto parametrů, a tudíž nejsou splněny podmínky použití čl. 5 odst. 4.

(1) Úř. věst. L 135, s. 40; Zvl. vyd. 15/02, s. 26.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/18

Žaloba podaná dne 23. prosince 2005 Komisí Evropských společenství proti Belgickému království

(Věc C-459/05)

(2006/C 48/34)

Jednací jazyk: francouzština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 23. prosince 2005 žaloba směřující proti Belgickému království podaná Komisí Evropských společenství zastoupenou H. Stovlbaekem a D. Maidani, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr:

určil, že tím, že Belgické království nepřijalo veškeré právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/19/ES ze dne 14. května 2001, kterou se mění směrnice Rady 89/48/EHS a 92/51/EHS o obecném systému pro uznávání odborných kvalifikací a směrnice Rady 77/452/EHS, 77/453/EHS, 78/686/EHS, 78/687/EHS, 78/1026/EHS, 78/1027/EHS, 80/154/EHS, 80/155/EHS, 85/384/EHS, 85/432/EHS, 85/433/EHS a 93/16/EHS o povolání zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči (ošetřovatele odpovědného za všeobecnou péči), zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky, architekta, farmaceuta a lékaře (1), a v každém případě je nesdělilo Komisi, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají na základě této směrnice;

2.	uložil Belgickému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Článek 16 odst. 1 směrnice 2001/19 stanoví, že členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. ledna 2003 a že o nich neprodleně uvědomí Komisi.

Komise je nucena konstatovat, že Belgické království dosud nepřijalo všechna opatření požadovaná v tomto ohledu, nebo, v každém případě, že je neoznámilo Komisi.

(1) Úř. věst L 206, s. 1; Zvl. vyd. 05/04, s. 138.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/18

Žaloba podaná dne 23. prosince 2005 Komisí Evropských společenství proti Dánskému království

(Věc C-461/05)

(2006/C 48/35)

Jednací jazyk: dánština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla dne 23. prosince 2005 předložena žaloba směřující proti Dánskému království, podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou G. Wilmsem a H. C. Støvlbækem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr:

prohlásil, že Dánské království tím, že odmítlo vypočítat a zaplatit vlastní zdroje, které nebyly vybrány z důvodu bezcelního dovozu vojenského vybavení, a tím, že odmítlo zaplatit úroky z prodlení z vlastních zdrojů, které Dánsko neposkytlo Komisi, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají na základě článků 2, 9, 10 a 11 nařízení č. 1552/89 pro období do 31. května 2000 a na základě týchž článků nařízení č. 1150/2000 pro období po tomto dni.

2.	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Komise zastává názor, že Dánsko nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 2, 9, 10 a 11 nařízení (EHS, Euratom) č. 1552/89 pro období do 31. května 2000 včetně a z článků 2, 9, 10 a 11 nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 od 1. června 2000 do 31. prosince 2002 z důvodu, že nezaplatilo vlastní zdroje z dovozu vojenského vybavení.

Toto porušení Smlouvy pokračovalo do doby, kdy nabylo účinnosti nařízení (ES) č. 150/2003, tedy do 1. ledna 2003. Podle tohoto nařízení mohou být cla na dovoz určitých typů vojenského vybavení od tohoto dne zrušena.

Podle názoru Komise členský stát, který nedodržoval celní pravidla práva Společenství, což vedlo ke ztrátě vlastních zdrojů, má povinnost zaplatit Společenství částku odpovídající této ztrátě. K této částce musí být připočítány též úroky z prodlení podle článku 11 nařízení (EHS, Euratom) č. 1552/89 a nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000.

Dánské orgány měly podle článků 2, 9, 10 a 11 nařízení (EHS, Euratom) č. 1552/89 a nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 vypočítat a zaúčtovat částky týkající se dotčených dovozů ve stanovené době, v souladu s čl. 217 odst. 1 celního kodexu Společenství, a poskytnout tyto částky Komisi.

Komise konstatuje, že Dánsko, ačkoliv o to bylo požádáno, neprovedlo výpočty nezbytné ke stanovení těchto částek, které nebyly Společenství zaplaceny jako vlastní zdroje z důvodu dotčeného porušení Smlouvy, které trvalo od účetního roku 1998.

Komise též konstatuje, že částky odpovídající dotčenému celnímu dluhu nebyly poskytnuty Komisi do 31. března 2002.

Komise tedy konstatuje, že Dánsko tím, že nestanovilo své vlastní zdroje, pokud jde o dovozy vojenského vybavení a neposkytlo tyto zdroje Komisi, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 2, 9, 10 a 11 nařízení (EHS, Euratom) č. 1552/89 a nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/19

Žaloba podaná dne 22. prosince 2005 Komisí Evropských společenství proti Nizozemskému království

(Věc C-463/05)

(2006/C 48/36)

Jednací jazyk: nizozemština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 22. prosince 2005 žaloba směřující proti Nizozemskému království podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou Dominique Maidani a Wouterem Wilsem, jako zmocněnci.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr:

určil, že Nizozemské království tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES (1) ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění, nebo v každém případě tím, že Komisi o těchto předpisech neuvědomilo, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice.

2.	uložil Nizozemskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Komise uvádí, že podle článku 11 směrnice 2002/47 uvedou členské státy v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 27. prosince 2003 a neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Komise musela konstatovat, že Nizozemské království tyto předpisy stále ještě nepřijalo nebo ji o nich v každém případě neuvědomilo.

(1) Úř. věst. L 168, s. 43.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/19

Kasační opravný prostředek podaný dne 4. ledna 2006 proti rozsudku vydanému dne 25. října 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (pátým senátem) ve věci T-38/02, Groupe Danone v. Komise Evropských společenství

(Věc C-3/06 P)

(2006/C 48/37)

Jednací jazyk: francouzština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byl předložen 4. ledna 2006 kasační opravný prostředek podaný společností Groupe Danone, zastoupenou A. Wincklerem a S. Sorinasem, advokáty, proti rozsudku vydanému dne 25. října 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (pátým senátem) ve věci T-38/02, Groupe Danone v. Komise Evropských společenství.

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil částečně na základě čl. 225 odst. 1 ES a článku 61 statutu rozsudek vydaný Soudem dne 25. října 2005 ve věci T-38/02, Groupe Danone v. Komise Evropských společenství, v rozsahu, v němž i) zamítá žalobní důvod vycházející z neopodstatněného přihlédnutí k přitěžující okolnosti opětovného protiprávního jednání vůči žalobkyni a ii) mění způsob výpočtu pokuty použité Komisí;

—

vyhověl návrhovým žádáním podaným společností Groupe Danone v prvním stupni, co se týče žalobního důvodu vycházejícího z neopodstatněného přihlédnutí k přitěžující okolnosti opětovného protiprávního jednání, a v důsledku toho snížil na základě článku 229 ES a článku 17 nařízení č. 17 pokutu uloženou Komisí;

—	snížil na základě článku 229 ES a článku 17 nařízení č. 17 částku pokuty poměrně k poklesu snížení pro polehčující okolnosti, o kterých rozhodl Soud;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu tohoto kasačního opravného prostředku vznáší žalobkyně pět žalobních důvodů směřujících k částečnému zrušení napadeného rozsudku. Tyto žalobní důvody vychází jednak z chybného posouzení pojmu „opětovné protiprávní jednání“ Soudem a jednak ze zjevné protiprávnosti změny způsobu výpočtu pokuty, která vedla k poklesu snížení pokuty poskytnutému na základě polehčujících okolností, a tedy vedla k vyšší částce pokuty ve srovnání s částkou, která by byla stanovena, pokud by Soud omezil zvýšení pokuty pro přitěžující okolnosti z 50 na 40 %, aniž by změnil metodu výpočtu pokuty použitou Komisí.

Na podporu své argumentace stran chybného posouzení pojmu opakované protiprávní jednání se žalobkyně dovolává tří odlišných žalobních důvodů.

—

Prvním žalobním důvodem žalobkyně uplatňuje, že Soud porušil zásadu „nullum crimen, nulla poena sine lege“ a její důsledek, zásadu zákazu retroaktivity přísnějších trestněprávních ustanovení, tím, že potvrdil zvýšení pokuty žalobkyně na základě přitěžujících okolností opakovaného protiprávního jednání, za neexistence jasného a dostatečně předvídatelného právního základu.

—	Ve svém druhém žalobním důvodu má žalobkyně za to, že Soud chybně použil zásadu právní jistoty tím, že v rozporu s judikaturou Soudního dvora zamítl omezit použití opakovaného protiprávního jednání v čase.

—	Konečně svým třetím žalobním důvodem žalobkyně tvrdí, že odůvodnění rozsudku je rozporné, což zakládá neuvedení odůvodnění ohledně posouzení vztahu mezi opakovaným protiprávním jednáním a nezbytností zajistit, aby měly pokuty dostatečně odstrašující účinek.

Žalobkyně dále vznáší dva žalobní důvody na podporu její argumentace stran zjevně protiprávního charakteru zvýšení částky pokuty, o kterém rozhodl Soud v důsledku změny zohlednění opravného koeficientu pro polehčující okolnosti. Hlavní žalobní důvod se týká překročení pravomoci, nedostatku pravomoci a porušení článků 229 ES a 230 ES, kterého se dopustil Soud. Tento žalobní důvod je rozdělen na dvě části.

—	První část vychází ze skutečnosti, že Soud nedodržel meze své pravomoci na základě článku 229 ES a 230 ES tím, že změnil rozhodnutí Komise stran způsobu výpočtu pokuty.

—	V druhé části žalobkyně vytýká Soudu, že rozhodl ultra petita, když změnil započtení procenta snížení pro polehčující okolnosti, a v důsledku toho zvýšil částku pokuty uložené žalobkyni.

Podpůrně žalobkyně vznáší druhý žalobní důvod vycházející z porušení práv na obhajobu a zásady zákazu retroaktivity trestů. Soud totiž tím, že opomenul podrobit svůj záměr změnit způsob výpočtu pokuty a zvýšit částku pokuty kontradiktorní diskuzi, porušil základní zásadu práva Společenství s konkrétním dopadem na schopnost žalobkyně obhájit se. Soud rovněž použil na rozhodnutí „Biere belge“ z roku 2001 zpětně judikaturu z roku 2003, která objasňuje zohlednění koeficientu pro polehčující okolnosti při způsobu výpočtu pokuty.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/20

Kasační opravný prostředek podaný dne 4. ledna 2006 J. Ouariachim proti usnesení vydanému dne 26. října 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (pátým senátem) ve věci T-124/04, J. Ouariachi v. Komise Evropských společenství

(Věc C-4/06 P)

(2006/C 48/38)

Jednací jazyk: francouzština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byl předložen dne 4. ledna 2006 kasační opravný prostředek podaný J. Ouariachim, zastoupeným L. Dupongem, advokátem, proti usnesení vydanému dne 26. října 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (pátým senátem) ve věci T-124/04, J. Ouariachi v. Komise Evropských společenství.

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil napadené rozhodnutí, a v důsledku toho:

—	nařídil jakékoli procesní opatření umožňující prokázat existenci padělku vyhotoveného Louisem Charlesem, jeho obecný postoj v rámci únosu dětí žalobce a souvislost mezi padělkem a vydáním víz dětem žalobce súdánskými orgány, aby byl možný jejich únos, mimo jiné;

—	nařídil, aby se Louis Charles osobně dostavil k soudu;

—	požádal o informace u Delegace Evropské unie v Chartúmu;

—	požádal o předložení spisu, který pí. Ronda podala na súdánském konzulátě v Rabatu za účelem získání víza pro sebe a pro své děti;

—	nařídil jakékoli jiné opatření užitečné k prokázání pravdy.

—	prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

—	uložil žalované, aby žalobci uhradila paušální náhradu škody v celkové výši 100 000 eur jako náhradu škody, která mu vznikla;

—	uložil žalované náhradu všech nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Žalobce, který má španělskou a marockou státní příslušnost, se domáhá náhrady své škody (vyčíslené na 100 000 eur) způsobené L. Charlesem, bývalým odborníkem delegace Evropské unie v Chartúmu (Súdán) v důsledku protiprávních aktů, ke kterým došlo v rámci výkonu jeho služebních povinností, a zejména předložení padělané listiny: padělaného oficiálního pozvání delegace Evropské unie v Chartúmu, které umožnilo vydat víza bývalé manželce a dětem žalobce súdánským konzulátem v Rabatu (Maroko), na jehož základě došlo k mezinárodnímu únosu dětí žalobce.

Žalobce se domnívá, že Soud prvního stupně mohl neprávem prohlásit jeho žalobu na náhradu škody za nepřípustnou, aniž by nařídil předběžná procesní opatření a objasnil:

—	protiprávní charakter chování L. Charlese

—	a přímou souvislost mezi těmito protiprávními chováními a skutečností, že súdánské orgány, které byly uvedeny v omyl, udělily dětem vízum bez souhlasu jejich otce (tedy žalobce).

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/21

Žaloba podaná dne 11. ledna 2006 Komisí Evropských společenství proti Řecké republice

(Věc C-13/06)

(2006/C 48/39)

Jednací jazyk: řečtina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 11. ledna 2006 žaloba směřující proti Řecké republice podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou Dimitrisem Triantafylou, jako zmocněncem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.	určil, že Řecká republika tím, že uplatnila DPH na služby, které spočívají v poskytování silniční asistence pro případ nehody, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 13 B. písm. a) Šesté směrnice (1).

2.	uložil Řecké republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Komise má za to, že přestože řecká organizace ELPA (Elliniki Leskhi Aftokinitou kai Periigiseon) (Řecký automobilový a cestovní klub), která poskytuje silniční asistenci, nespadá pod směrnice o pojištění, vyvíjí pojišťovací operace ve smyslu čl. 13 B. písm. a) Šesté směrnice.

Dovolává se krom toho jiných verzí směrnice a také:

—	zásady neutrality DPH, která požaduje, aby stejná činnost byla zdaněna stejně, bez ohledu na to, kdo ji vykonává;

—	právní definice pojmu „pojištění“ (věc CPP, C-349/96), podle které zahrnuje tento pojem silniční asistenci pro případ nehody;

—	nezávislosti daňových ustanovení ve vztahu k ostatním ustanovením Společenství (směrnice o pojištění);

—	skutečnosti, že silniční asistence podléhá směrnici o pojištění 73/239 (ve znění směrnice 86/641).

(1) Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s.1

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/22

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – FIAMM a FIAMM Technologies v. Rada a Komise

(Věc T-69/00) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost Společenství - Neslučitelnost režimu dovozu banánů do Společenství s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) - Zavedení odvetných opatření Spojenými státy americkými ve formě celní přirážky vybírané z dovozů ze Společenství na základě povolení WTO - Rozhodnutí orgánu pro řešení sporů WTO - Právní účinky - Odpovědnost Společenství v případě neexistence protiprávního jednání jeho orgánů - Příčinná souvislost - Neobvyklá a zvláštní škoda“)

(2006/C 48/40)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Fabbrica italiana accumulatori motocarri Montecchio SpA (FIAMM) (Montecchio Maggiore, Itálie) a Fabbrica italiana accumulatori motocarri Montecchio Technologies, Inc. (FIAMM Technologies) (East Haven, Delaware, Spojené státy) (zástupci: I. Van Bael, A. Cevese a F. Di Gianni, advokáti)

Žalované: Rada Evropské unie (zástupci: G. Maganza, J. Huber, F. Ruggeri Laderchi a S. Marquardt, zmocněnci) a Komise Evropských společenství (zástupci: původně P. Kuijper, L. Gussetti, V. Di Bucci, C. Brown a E. Righini, poté P. Kuijper, L. Gussetti, V. Di Bucci a E. Righini, zmocněnci)

Vedlejší účastník na podporu žalovaných: Španělské království (zástupci: původně R. Silva de Lapuerta, poté E. Braquehais Conesa, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na náhradu škody údajně vyplývající z celní přirážky, jejíž uložení na dovozy stacionárních akumulátorů od žalobkyň povolil Spojeným státům americkým orgán pro řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO) na základě zjištění, že režim dovozu banánů do Společenství je neslučitelný s dohodami a ujednáními připojenými k Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyně ponesou vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení Rady a Komise.

3)	Španělské království ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 135, 13.5.2000.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/22

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – Laboratoire du Bain v. Rada a Komise

(Věc T-151/00) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost Společenství - Neslučitelnost režimu dovozu banánů do Společenství s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) - Zavedení Spojenými státy americkými odvetných opatření ve formě celní přirážky vybírané z dovozů ze Společenství na základě povolení WTO - Rozhodnutí orgánu pro řešení sporů WTO - Právní účinky - Odpovědnost Společenství v případě neexistence protiprávního jednání jeho orgánů - Příčinná souvislost - Neobvyklá a zvláštní škoda“)

(2006/C 48/41)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Le Laboratoire du Bain (Nontron, Francie) (zástupci: C. Lazarus, F. Prunet a L. Van den Hende, advokáti)

Žalované: Rada Evropské unie (zástupci: J. Huber, F. Ruggeri Laderchi, zmocněnci) a Komise Evropských společenství (zástupci: původně L. Gussetti, V. di Bucci, C. Brown a E. Righini a M. De Pauw, poté P. Kuijper, L. Gussetti, V. Di Bucci, C. Brown a E. Righini, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalované: Španělské království (zástupci: původně R. Silva de Lapuerta, poté E. Braquehais Conesa, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na náhradu škody údajně vyplývající z celní přirážky, jejíž uložení na dovozy pěnících výrobků do koupele od žalobkyně povolil Spojeným státům americkým orgán pro řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO) na základě zjištění, že režim dovozu banánů do Společenství je neslučitelný s dohodami a ujednáními připojenými k Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyně ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení Rady a Komise.

3)	Španělské království ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 247, 26.8.2000.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/23

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. prosince 2005 – Reynolds v. Parlament

(Věc T-237/00) (1)

(„Úředníci - Dočasné přidělení v zájmu služby - Článek 38 služebního řádu - Politická skupina - Předčasné ukončení dočasného přidělení - Práva obhajoby - Povinnost uvést odůvodnění - Legitimní očekávání - Povinnost péče - Zneužití pravomoci - Žaloba na neplatnost - Žaloba na náhradu škody - Částečné zrušení rozsudku Soudu - Překážka věci rozsouzené“)

(2006/C 48/42)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Patrick Reynolds (Brusel, Belgie) (zástupci: P. Legros a S. Rodrigues, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: H. Von Hertzen a D. Moore, zmocněnci)

Předmět věci

Jednak návrh na zrušení rozhodnutí generálního tajemníka Parlamentu ze dne 18. července 2000, kterým bylo ukončeno přidělení v zájmu služby žalobce u politické skupiny „Evropa demokracií a odlišností“ a kterým byl žalobce znovu začleněn do Generálního ředitelství informací a veřejných vztahů a jednak návrh na náhradu škody vzniklé žalobci z důvodu tohoto rozhodnutí, jakož i jednání této polické skupiny a některých jejích členů.

Výrok rozsudku

Rozhodnutí generálního tajemníka Parlamentu ze dne 18. července 2000, kterým bylo ukončeno dočasné přidělení v zájmu služby žalobce u politické skupiny EDD a kterým byl znovu začleněn do Generálního ředitelství informací a veřejných vztahů Parlamentu, se zrušuje v rozsahu, v němž je použitelné od dne 15. července 2000 do 24. července 2000.

Parlamentu se ukládá zaplatit žalobci částku odpovídající rozdílu mezi odměnou, kterou žalobce měl obdržet jakožto úředník třídy A 2, stupně 1 a odměnou, kterou obdržel po opětovném začlenění do třídy LA 5, stupně 3, za období od 15. do 24. července 2000, zvýšený o úroky z prodlení ode dne, kdy složky této částky byly dlužny, až do jejich skutečného zaplacení. Úroková sazba, jež má být použita, je vypočítaná na základě sazby stanovené Evropskou centrální bankou pro hlavní činnosti opětovného financování, použitelné v průběhu dotčeného období, a zvýšená o dva body.

3)	Žaloba na náhradu škody je nepřípustná v rozsahu, v němž se týká náhrady škody způsobené jiným jednáním než rozhodnutím skupiny EDD a některých jejích členů.

4)	Žaloby se ve zbývajících částech zamítají.

5)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady vzniklé ve všech řízeních uvedených výše v bodě 213.

(1) Úř. věst. C 302, 21.10.2000

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/23

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – Groupe Fremaux a Palais Royal v. Rada a Komise

(Věc T-301/00) (1)

(2006/C 48/43)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Groupe Fremaux SA (Paříž, Francie) a Palais Royal Inc. (Charlottesville, Virginie, Spojené státy) (zástupci: C. Lazarus, F. Prunet a L. Van den Hende, advokáti)

Žalované: Rada Evropské unie (zástupci: J. Huber, F. Ruggeri Laderchi a S. Marquardt, zmocněnci) a Komise Evropských společenství (zástupci: původně E. Righini, L. Gussetti, a M. De Pauw, poté P. Kuijper, V. Di Bucci, C. Brown a E. Righini, zmocněnci)

Vedlejší účastník na podporu žalovaných: Španělské království (zástupci: původně R. Silva de Lapuerta, poté E. Braquehais Conesa, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na náhradu škody údajně vyplývající z celní přirážky, jejíž uložení na dovozy bavlněného ložního prádla od žalobkyň povolil Spojeným státům americkým orgán pro řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO) na základě zjištění, že režim dovozu banánů do Společenství je neslučitelný s dohodami a ujednáními připojenými k Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyně ponesou vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení Rady a Komise.

3)	Španělské království ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 355, 9.12.2000.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/24

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – CD Cartondruck v. Rada a Komise

(Věc T-320/00) (1)

(2006/C 48/44)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: CD Cartondruck AG (Obersulm, Německo) (zástupci: původně H.-J. Niemeyer a W. Berg, poté W. Berg, advokáti)

Žalované: Rada Evropské unie (zástupci: J. Huber a S. Marquardt, zmocněnci) a Komise Evropských společenství (zástupci: původně B. Jansen a S. Fries, poté P. Kuijper a S. Fries, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na náhradu škody údajně vyplývající z celní přirážky, jejíž uložení na dovozy potištěných složených krabic z lepenky od žalobkyně povolil Spojeným státům americkým orgán pro řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO) na základě zjištění, že režim dovozu banánů do Společenství je neslučitelný s dohodami a ujednáními připojenými k Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyně ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení Parlamentu, Rady a Komise.

(1) Úř. věst. C 355, 9.12.2000.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/24

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – Beamglow v. Parlament a další

(Věc T-383/00) (1)

(2006/C 48/45)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Beamglow Ltd (St Ives, Cambs, Spojené království) (zástupce: D. Waelbroeck, advokát)

Žalovaní: Evropský parlament (zástupci: R. Passos a K. Bradley), Rada Evropské unie (zástupci: S. Marquardt a M. Bishop, zmocněnci) a Komise Evropských společenství (zástupci: P. Kuijper, C. Brown a E. Righini, zmocněnci)

Vedlejší účastník na podporu žalovaného: Španělské království (zástupci: původně R. Silva de Lapuerta, poté E. Braquehais Conesa, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na náhradu škody údajně vyplývající z celní přirážky, jejíž uložení na dovozy složených krabic z potištěné a ozdobené lepenky od žalobkyně povolil Spojeným státům americkým orgán pro řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO) na základě zjištění, že režim dovozu banánů do Společenství je neslučitelný s dohodami a ujednáními připojenými k Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná v rozsahu, v němž směřuje proti Parlamentu.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá jako neopodstatněná.

3)	Žalobkyně ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení Parlamentu, Rady a Komise.

4)	Španělské království ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 61, 24.2.2001.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/25

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 15. prosince 2005 – Infont WM v. Komise

(Věc T-33/01) (1)

(„Televizní vysílání - Směrnice 89/552/EHS - Směrnice 97/36/ES - Článek 3a - Události zásadního společenského významu - Přípustnost - Porušení podstatných formálních náležitostí“)

(2006/C 48/46)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Infont WM AG, dříve KirchMedia WM AG (Zug, Švýcarsko) (zástupci: původně C. Lenz, A. Bardong, advokáti, a E. Batchelor, advokát, poté C. Lenz, E. Batchelor, R. Denton, advokáti, F. Carlin, advokát, a M. Clough, poradce)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: K. Banks a M. Huttunen, ve spolupráci s J. Flynnem, poradcem)

Vedlejší účastníci na podporu žalované: Francouzská republika (zástupce: G. de Bergues, zmocněnec), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: původně J. Collins, dále R. Caudwell, v poslední řadě M. Berthell, ve spolupráci s K. Parkerem, poradcem), Evropský parlament (zástupci: C. Pennera a M. Moore, zmocněnci) a Rada Evropské unie (zástupci: A. Lopes Sabino a M. Bishop, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení údajného rozhodnutí Komise přijatého podle článku 3a směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání (Úř. věst. L 298, s. 23; Zvl. vyd. 06/01, s. 224), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES ze dne 30. června 1997 (Úř. věst. L 202, s. 60; Zvl. vyd. 06/02, s. 321)

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise obsažené v jejím dopise Spojenému království Velké Británie a Severního Irska ze dne 28. července 2000 se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Francouzská republika, Spojené království Velké Británie a Severního Irska a Parlament ponesou náklady řízení žalobkyně spojené se svým vedlejším účastenstvím.

4)	Komise ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení žalobkyně, s výjimkou nákladů uvedených výše v bodě 3.

5)	Vedlejší účastníci ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 134, 5.5.2001.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/25

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – Fedon & Figli a další v. Rada a Komise

(Věc T-135/01) (1)

(2006/C 48/47)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobci: Giorgio Fedon & Figli SpA (Vallesella di Cadore, Itálie), Fedon Srl (Pieve d'Alpago, Itálie) a Fedon America, Inc. (Wilmington, Delaware, Spojené státy) (zástupci: I. Van Bael, A. Cevese a F. Di Gianni, advokáti)

Žalované: Rada Evropské unie (zástupci: S. Marquardt a F. Ruggeri Laderchi, zmocněnci) a Komise Evropských společenství (zástupci: původně P. Kuijper, E. Righini, V. Di Bucci a B. Jansen, poté P. Kuijper, E. Righini a V. Di Bucci, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na náhradu škody údajně vyplývající z celní přirážky, jejíž uložení na dovozy pouzder na brýle od žalobkyň povolil Spojeným státům americkým orgán pro řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO) na základě zjištění, že režim dovozu banánů do Společenství je neslučitelný s dohodami a ujednáními připojenými k Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyně ponesou vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení Rady a Komise.

(1) Úř. věst. C 275, 29.9.2001.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/26

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – Honeywell v. Komise

(Věc T-209/01) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Hospodářská soutěž - Rozhodnutí Komise prohlašující spojení za neslučitelné se společným trhem - Nařízení (EHS) č. 4064/89 - Nerelevantní povaha částečné kritiky rozhodnutí - Trhy v oblasti letectví - Žaloba, která nemůže vést ke zrušení rozhodnutí“)

(2006/C 48/48)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Honeywell International, Inc. (Morristown, New Jersey, Spojené státy) (zástupci: K. Lasok, QC, a F. Depoortere, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: R. Lyal, P. Hellström a F. Siredey-Garnier, zmocněnci)

Vedlejší účastníci na podporu žalované: Rolls-Royce plc (Londýn, Spojené království (zástupci: A. Renshaw, solicitor) a Rockwell Collins, Inc. (Cedar Rapids, Iowa, Spojené státy) (zástupci: T. Soames, J. Davies, A. Ryan, solicitors, P. Camesasca, advokát)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Komise 2004/134/ES ze dne 3. července 2001, kterým se prohlašuje spojení za neslučitelné se společným trhem a s Dohodou o EHP (věc COMP/M.2220 – General Electric/Honeywell) (Úř. věst. 2004, L 48, s. 1),

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyně ponese vlastní náklady řízení a náklady řízení vynaložené Komisí a vedlejšími účastníky.

(1) Úř. věst. C 331, 24.11.2001.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/26

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – General Electric v. Komise

(Věc T-210/01) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Hospodářská soutěž - Rozhodnutí Komise prohlašující spojení za neslučitelné se společným trhem - Nařízení (EHS) č. 4064/89 - Trhy v oblasti letectví - Nabytí společnosti Honeywell společností General Electric - Vertikální integrace - Spojené prodeje - Vylučující účinky - Horizontální překrytí - Práva obhajoby“)

(2006/C 48/49)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: General Electric Company (Fairfiel, Connecticut, Spojené státy) (zástupci: N. Green, C. Booth, QC, J. Simor, K. Bacon, barristers, S. Barter, solicitor, L. Vogel a J. Vogel, advokáti, jakož i původně M. Van Kerckhove, advokát, poté J. O'Leary, solicitor)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: R. Lyal, P. Hellström a F. Siredey-Garnier, zmocněnci)

Vedlejší účastníci na podporu žalované: Rolls-Royce plc (Londýn, Spojené království) (zástupce: A. Renshaw, solicitor] a Rockwell Collins, Inc. (Cedar Rapids, Iowa, Spojené státy) [zástupci: T. Soames, J. Davies a A. Ryan, solicitors, a P.D. Camesasca, advokát]

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Komise 2004/134/ES ze dne 3. července 2001, kterým se prohlašuje spojení za neslučitelné se společným trhem a s dohodou o EHP (věc COMP/M.2220 – General Electric/Honeywell) (Úř. věst. 2004, L 48, s. 1)

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyně ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Komisí a vedlejšími účastníky.

(1) Úř. věst. C 331, 24.11.2001.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/27

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – Greencore Group v. Komise

(Věc T-135/02) (1)

(„Výkon rozsudku Soudu - Snížení pokuty uložené žalobkyni - Nekonání Komise, poté její zamítnutí zaplatit úroky z nahrazené částky - Žaloba na neplatnost - Zásada právní jistoty“)

(2006/C 48/50)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Greencore Group plc (Dublin, Irsko) (zástupce: A. Böhlke, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně K. Wiedner, poté P. Oliver a A. Nijenhuis, a nakonec A. Nijenhuis a M. Wilderspin, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí ze dne 11. února 2002, kterým Komise zamítla žádost žalobkyně směřující k tomu, aby její dceřiné společnosti Irish Sugar plc byly zaplaceny úroky z prodlení z hlavní částky vrácené při výkonu rozsudku Soudu

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí ze dne 11. února 2002, kterým Komise zamítla žádost žalobkyně směřující k tomu, aby její dceřiné společnosti Irish Sugar plc byly zaplaceny úroky z prodlení z hlavní částky vrácené při výkonu rozsudku Soudu, se zrušuje.

2)	Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nákladů řízení o kasačním opravném prostředku před Soudním dvorem.

(1) Úř. věst. C 169, 13.7.2002.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/27

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. prosince 2005 – Cwik v. Komise

(Spojené věci T-155/03, T-157/03 a T-331/03) (1)

(„Úředníci - Hodnotící zpráva - Hodnotící období 1995/1997, 1997/1999 a 1999/2001 - Žaloba na neplatnost - Současné vystavení následných hodnotících zpráv - Nesrovnalosti řízení - Opožděnost - Individuální složka - Zjevně nesprávné posouzení - Zneužití pravomoci - Inkoherentnost odůvodnění - Náhrada utrpěné újmy - Majetková újma - Nemajetková újma“)

(2006/C 48/51)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Michael Cwik (Tervuren, Belgie) (zástupci: N. Lhoëst a E. de Schietere de Lophem, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a L. Lozano Palacios, zmocněnci)

Předmět věci

Jednak návrhy na zrušení rozhodnutí Komise o konečném vystavení hodnotících zpráv žalobce za období od 1. července 1995 do 30. června 1997, od 1. července 1997 do 30. června 1999 a od 1. července 1999 do 30. června 2001 a v případě potřeby rozhodnutí Komise, kterými se zamítají stížnosti žalobce týkající se těchto zpráv, a jednak návrhy na náhradu tvrzené majetkové a nemajetkové újmy.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise, kterými se konečně vystavují hodnotící zprávy žalobce za hodnotící období 1995/1997 a 1997/1999, jakož i rozhodnutí Komise, kterými se zamítají stížnosti žalobce týkající se těchto hodnotících zpráv, se zrušují.

2)	Komisi se ukládá zaplatit žalobci částku 2 000 eur z titulu náhrady škody.

3)	Ve zbývající části se žaloby zamítají.

4)	Ve věcech T-155/03 a T-157/03 se Komisi ukládá náhrada nákladů řízení.

5)	Ve věci T-331/03 Komise ponese vlastní náklady řízení, jakož i polovinu nákladů vynaložených žalobcem.

(1) Úř. věst. C 171, 19.7.2003.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/28

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. prosince 2005 – Castellblanch v. OHIM

(Věc T-29/04) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství obsahující slovní prvek ‚CRISTAL CASTELLBLANCH‘ - Starší národní slovní ochranná známka CRISTAL - Skutečné užívání starší ochranné známky - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b), čl. 15 odst. 2 písm. a) a čl. 43 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 40/94“)

(2006/C 48/52)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Castellblanch, SA (Sant Sadurni d'Anoia, Španělsko) (zástupci: F. de Visscher, E. Cornu, É. De Gryse a D. Moreau, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: I. de Medrano Caballero, zmocněnec)

Druhý účastník řízení před odvolacím senátem OHIM, vedlejší účastník před Soudem: Champagne Louis Roederer SA (Remeš, Francie) (zástupce: P. Cousin, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 17. listopadu 2003 (věc R 37/2000 2), týkajícímu se námitkového řízení mezi Castellblanch SA a Champagne Louis Roederer SA.

Výrok rozsudku

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 71, 20.3.2004.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/28

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 22. prosince 2005 – Gorostiaga Atxalandabaso v. Parlament

(Věc T-146/04) (1)

(„Pravidla týkající se náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu - Kontrola použití příspěvků - Odůvodnění výdajů - Úhrada dluhu prostřednictvím vyrovnání“)

(2006/C 48/53)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Koldo Gorostiaga Atxalandabaso (Saint-Pierre-d'Irube, Francie) (zástupce: D. Rouget, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: H. Krück, C. Karamarcos a D. Moore, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovaného: Španělské království (zastoupené svým zmocněncem)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 24. února 2004 o úhradě částek vyplácených žalobci z titulu náhrad a příspěvků

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 24. února 2004 o úhradě částek vyplácených žalobci z titulu náhrad a příspěvků se zrušuje v rozsahu, v němž stanoví, že úhrada částky, kterou dluží žalobce, bude provedena prostřednictvím vyrovnání.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Žalobce, Parlament a Španělské království ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 168, 26.6.2004

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/29

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 15. prosince 2005 – Bauwens v. Komise

(Věc T-154/04) (1)

(„Úředníci - Hodnotící zpráva služebního postupu - Hodnocené období 2001/2002 - Článek 7 obecných prováděcích ustanovení - Lhůta k podání žádosti o svolání smíšeného hodnotícího výboru - Pozastavení lhůty“)

(2006/C 48/54)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Daniel Bauwens (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a E. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Berardis-Kayser a H. Tserepa-Lacombe, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí spolupodepisujícího úředníka ze dne 15. července 2003 o nesvolání smíšeného hodnotícího výboru v rámci řízení vedoucího k vyhotovení hodnotící zprávy služebního postupu žalobce podle článku 7 obecných prováděcích ustanovení a článku 43 služebního řádu úředníků Evropských společenství.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí spolupodepisujícího úředníka ze dne 15. července 2003 o nesvolání smíšeného hodnotícího výboru se zrušuje.

2)	Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 168, 26.6.2004.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/29

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – Arysta Lifescience v. OHIM

(Věc T-169/04) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství CARPOVIRUSINE - Starší národní ochranná známka CARPO - Nebezpečí záměny - Čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94“)

(2006/C 48/55)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Arysta Lifescience SAS, dříve Calliope SAS (Noguères, Francie) [zástupce: S. Legrand, advokát]

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) [zástupce: S. Pétrequin, zmocněnec]

Druhý účastník řízení před odvolacím senátem OHIM: BASF AG (Ludwigshafen am Rhein, Německo)

Předmět věci

Odvolání proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 4. března 2004 (věc R 289/2003-1), které se týká námitkového řízení mezi Calliope SAS a BASF AG

Výrok rozsudku

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 179, 10.7.2004.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/30

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. prosince 2005 – Merladet v. Komise

(Věc T-198/04) (1)

(„Úředníci - Posudek o vývoji služebního poměru - Hodnotící období 2001/2002 - Zachování pravidel řízení týkajícího se vypracování posudků - Žaloba na neplatnost“)

(2006/C 48/56)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: José Félix Merladet (Overijse, Belgie) (zástupci: N. Lhoëst a E. de Schietere de Lophem, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a H. Kraemer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí o přijetí posudku o vývoji služebního poměru žalobce za hodnotící období 2001/2002

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí o přijetí posudku o vývoji služebního poměru za hodnotící období 2001/2002 se zrušuje.

2)	Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 262, 23.10.2004

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/30

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – Regione autonoma della Sardegna v. Komise

(Věc T-200/04) (1)

(„Státní podpory - Opatření italských orgánů, jejichž cílem je vyrovnat škody způsobené katarální horečkou ovcí (blue tongue) - Hlavní zásady týkající se státních podpor v zemědělském odvětví“)

(2006/C 48/57)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Regione autonoma della Sardegna (zástupci: D. Dodaro a S. Cianciullo, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupce: V. Di Bucci, zmocněnec)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K (2004) 471 konečné ze dne 16. března 2004 týkající se režimu podpor, který Itálie hodlá provést ve prospěch zpracovatelských a odbytových družstev za účelem vyrovnání škod způsobených katarální horečkou ovcí (blue tongue) (článek 5 zákona č. 22 regionu Sardinie ze dne 17. listopadu 2000)

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 217, 28.8.2004.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/30

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. prosince 2005 – Rounis v. Komise

(Věc T-274/04) (1)

(„Úředníci - Posudek - Žaloba na neplatnost - Zánik právního zájmu na podání žaloby - Bezpředmětné rozhodnutí ve věci - Žaloba na náhradu škody - Pozdní vyhotovení posudku“)

(2006/C 48/58)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Georgios Rounis (Brusel, Belgie) (zástupce: É. Boigelot, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Berscheid a M. Velardo, zmocněnci)

Předmět věci

Jednak návrh na zrušení rozhodnutí revizního hodnotitele, kterým se potvrzují posudky žalobce za období 1997/1999 a 1999/2001 a jednak žaloba na náhradu škody

Výrok rozsudku

1)	Není již namístě rozhodnout o návrhových žádáních na zrušení.

2)	Komisi se ukládá, aby žalobkyni uhradila částku 3 500 eur.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Komise ponese vlastní náklady řízení a dvě třetiny nákladů vynaložených žalobcem.

(1) Úř. věst. C 262, 23.10.2004.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/31

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 15. prosince 2005 – RB Square Holdings Spain v. OHIM

(Věc T-384/04) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek ‚clean x‘ - Námitky majitele starších slovních a obrazových národních ochranných známek CLEN - Zamítnutí námitek - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94“)

(2006/C 48/59)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: RB Square Holdings Spain, SL (Granollers, Španělsko) (zástupce: K. Manhaeve, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: S. Pétrequin a A. Rassat, zmocněnci)

Druhý účastník řízení před odvolacím senátem OHIM: Unelko NV (Zingem, Belgie)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 15. června 2004 (věc R 652/2002-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi RB Square Holdings Spain, SL a Uhelko NV

Výrok rozsudku

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 300, 4.12.2004.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/31

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 25. listopadu 2005 – Pérez-Díaz v. Komise

(Věc T-41/04) (1)

(„Úředníci - Žaloba na neplatnost - Litispendence - Pozdní předcházející správní stížnost - Návrh na náhradu škody úzce spjatý s návrhem na zrušení - Zjevná nepřípustnost“)

(2006/C 48/60)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Orlando Pérez-Díaz (Brusel, Belgie) (zástupce: M.-A. Lucas, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Tserepa-Lacombe a L. Lozano Palacios, zmocněnci)

Předmět věci

Jednak návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 21. ledna 2003 o nezapsání žalobce do seznamu způsobilých uchazečů o místo dočasného zaměstnance po skončení výběrového řízení KOM/R/A/01/1999, jednak návrh na náhradu škody údajně vzniklé na základě tohoto rozhodnutí.

Výrok usnesení

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady.

(1) Úř. věst. C 94, 17.4.2004.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/31

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 8. prosince 2005 – Just v. Komise

(Věc T-91/04) (1)

(„Úředníci - Obecné výběrové řízení - Otázky s více variantami odpovědí - Přesnost odpovědí klíče řešení - Žaloba zjevně postrádající jakékoli právní opodstatnění“)

(2006/C 48/61)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Alexander Just (Hoeilaart, Belgie) (zástupce: G. Lebitsch, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Krämer, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí výběrové komise výběrového řízení COM/A/2/02, kterým byl žalobci v rámci preselekce přidělen nedostatečný počet bodů pro to, aby mohl být připuštěn k dalším zkouškám uvedeného výběrového řízení

Výrok usnesení

1)	Žaloba se odmítá.

2)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 106, 30.4.2004

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/32

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 8. prosince 2005 – Moren Abat v. Komise

(Věc T-92/04) (1)

(2006/C 48/62)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Marta Cristina Moren Abat (Brusel, Belgie) (zástupce: G. Lebitsch, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Krämer, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí výběrové komise výběrového řízení COM/A/1/02, kterým byl žalobkyni v rámci preselekce přidělen nedostatečný počet bodů pro to, aby mohla být připuštěna k dalším zkouškám uvedeného výběrového řízení

Výrok usnesení

1)	Žaloba se odmítá.

2)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 118, 30.4.2004

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/32

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 28. listopadu 2005 –EEB a další v. Komise

(Věc T-94/04) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Námitka nepřípustnosti - Směrnice 2003/112/ES - Aktivní legitimace“)

(2006/C 48/63)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: European Environmental Bureau EEB (Brusel, Belgie), Pesticides Action Network Europe (Londýn, Spojené království), International Union of Food, Agricultural, Hotel, Restaurant, Catering, Tobacco and Allied Workers' Associations (IUF) (Ženeva, Švýcarsko), European Federation of Trade Unions in the Food, Agricultural and Tourism sectors and allied branches (EFFAT) (Brusel), Stichting Natuur en Milieu (Utrecht, Nizozemsko), Svenska Naturskyddföreningen, (Stockholm, Švédsko), (zástupci: P. van den Biesen, G. Vandersanden a B. Arentz, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupce: B. Doherty, zmocněnec)

Vedlejší účastníci na podporu žalované: Syngenta Ltd (Guilford, Spojené království) (zástupci: C. Simpson, solicitor, a D. Abrahams, barrister)

Předmět věci

Návrh na zrušení směrnice 2003/112/CE Komise ze dne 1. prosince 2003, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky parakvatu (Úř. věst. L 321, s. 32),

Výrok usnesení

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Žalobci ponesou mimo vlastních nákladů řízení i náklady řízení vynaložené Komisí.

3)	Vedlejší účastník ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 106, 30.04.2004.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/33

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 28. listopadu 2005 – EEB a Stichting Natuur en Milieu v. Komise

(Spojené věci T-236/04 a T-241/04) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Rozhodnutí 2004/247/ES a 2004/248/ES - Námitka nepřípustnosti - Aktivní legitimace“)

(2006/C 48/64)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: European Environmental Bureau (EEB) (Brusel, Belgie) a Stichting Natuur en Milieu (Utrecht, Nizozemsko) (zástupci: P. van den Biesen a B. Arentz, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupce: B. Doherty, zmocněnec)

Vedlejší účastník na podporu žalobců: Francouzská republika (zástupci: J.-L. Florent a G. de Bergues, zmocněnci)

Vedlejší účastník na podporu žalované: Syngenta Crop Protection AG (Basilej, Švýcarsko) (zástupci: D. Abrahams, barrister, a C. Simpson, solicitor)

Předmět věci

Ve věci T-236/04, návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise 2004/248/ES ze dne 10. března 2004 o nezařazení atrazinu do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a odnětí povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících tuto účinnou látku (Úř. věst. L 78, s. 53), a, ve věci T-241/04, návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise 2004/247/ES ze dne 10. března 2004 o nezařazení simazinu do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a odnětí povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících tuto účinnou látku (Úř. věst. L 78, s. 50)

Výrok usnesení

1)	Věci T-236/04 a T-241/04 se spojují.

2)	Žaloby ve věcech T-236/04 a T-241/04 se odmítají jako nepřípustné.

3)	Žalobci ponesou mimo vlastních nákladů řízení i náklady řízení vynaložené Komisí ve věcech T-236/04 a T-241/04.

4)	Vedlejší účastníci ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 217, 28.8.2004.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/33

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 18. listopadu 2005 – Selmani v. Rada a Komise

(Věc T-299/04) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečností politika - Společné pozice Rady - Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu - Žaloba na neplatnost - Zjevný nedostatek příslušnosti - Promlčení - Přípustnost“)

(2006/C 48/65)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Abdelghani Selmani (Dublin, Irsko) (zástupce: C. Ó Brian, advokát)

Žalované: Rada Evropské unie (zástupci: E. Finnegan a D. Canga Fano, zmocněnci) a Komise Evropských společenství (zástupci: J. Enegren a C. Brown, zmocněnci)

Předmět věci

Jednak návrh na zrušení článku 2 nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (Úř. věst. L 344, s. 70; Zvl. vyd. 18/01, s. 207) a jednak článku 1 rozhodnutí Rady 2004/306/ES ze dne 2. dubna 2004, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení č. 2580/2001 a zrušuje rozhodnutí 2003/902/ES (Úř. věst. L 99, s. 28; Zvl. vyd. 18/03, s. 98), jakož i všechna rozhodnutí přijatá Radou na základě nařízení č. 2580/2001 a mající stejné účinky jako rozhodnutí 2004/306 v rozsahu, v němž se tato rozhodnutí týkají žalobce

Výrok usnesení

1)	Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

2)	Žalobci se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 284, 20.11.2004.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/34

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 23. listopadu 2005 – Bustec Ireland v. OHIM

(Věc T-218/05) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitky - Zpětvzetí námitek - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2006/C 48/66)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bustec Ireland (Shanon, Country Clare, Irsko) (zástupci: E. Armijo Chávarri a A. Castán Pérez-Gómez, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. García Murillo, zmocněnec)

Další účastník řízení před odvolacím senátem OHIM: Mustek, S. L. (Barcelona, Španělsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 22. března 2005 (věc R 1125/2004-2), týkajícímu se námitkového řízení ohledně zápisu ochranné známky Společenství BUSTEC

Výrok rozsudku

1.	O žalobě již není třeba rozhodnout.

2.	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady.

(1) Úř. věst. C 182, 23.7.2005.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/34

Žaloba podaná dne 31. října 2005 – Multikauf v. OHIM

(Věc T-395/05)

(2006/C 48/67)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Multikauf Warenhandelsgesellschaft mbH (Krailling, Německo) (zástupce: M. Bahmann, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Demo Holding S. A. (Lucemburk, Lucembursko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 20. června 2005, v odvolacím řízení R 895/2004-1, doručené prostřednictvím DHL zástupci žalobkyně dne 31. srpna 2005;

—	zamítnout námitku podanou zúčastněnou třetí stranou prostřednictvím jejího zástupce dne 18. září 2001 proti zápisu ochranné známky Společenství č. 1841121 „webmulti“.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: žalobkyně.

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „webmulti“ pro výrobky tříd 3, 7, 8, 9, 16, 20, 21, 25 a 30 – přihláška č. 1 841 121

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Demo Holding S.A.

Namítaná ochranná známka nebo označení: slovní a obrazové ochranné známky národní, mezinárodní a ochranné známky Společenství „WEB“ pro výrobky tříd 3, 9 a 25.

Rozhodnutí námitkového oddělení: námitce bylo vyhověno a přihláška byla pro určité přihlašované výrobky zamítnuta.

Rozhodnutí odvolacího senátu: odvolání žalobkyně bylo zamítnuto.

Dovolávané žalobní důvody: namítané ochranné známky nebyly pro část výrobků používány.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/34

Žaloba podaná dne 14. listopadu 2005 – Eerola v. Komise

(Věc T-410/05)

(2006/C 48/68)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Iiro Eerola (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a E. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Komise, kterým byl žalobci zamítnut nárok na příspěvky za práci v zahraničí stanovený v čl. 4 odst. 1 Přílohy VII služebního řádu;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce, který má finskou státní příslušnost, byl jmenován úředníkem Komise dne 1. října 2004. Komise mu odmítla poskytnout příspěvky za práci v zahraničí s tím, že v průběhu referenčního období, to jest mezi 1. lednem 1999 a 31. prosincem 2003, bydlel žalobce v Belgii.

Žalobce napadá toto rozhodnutí, přičemž uplatňuje, že období od 1. dubna 2003 do 31. prosince 2003, během něhož pracoval v Bruselu jakožto vědecký poradce Finské akademie, nemělo být zohledněno, vzhledem k tomu, že Finská akademie není samostatnou právnickou osobou, ale je součástí finského státu. Na tomto základě se žalobce dovolává porušení čl. 4 prvního pododstavce Přílohy VII služebního řádu, jakož i nesprávného právního posouzení.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/35

Žaloba podaná dne 18. listopadu 2005 – „M“ v. Veřejný ochránce práv

(Věc T-412/05)

(2006/C 48/69)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce:„M“ (Brusel, Belgie) (zástupce: G. Vandersanden, advokát)

Žalovaný: Evropský veřejný ochránce práv

Návrhové žádání žalobce

—

určit, že Evropské společenství nese na základě čl. 288 druhého pododstavce ES mimosmluvní odpovědnost z důvodu pochybení Evropského veřejného ochránce práv v rámci výkonu jeho funkcí a konkrétně z důvodu zveřejnění jeho zprávy 1288/99/OV, v níž je žalobce protiprávně jmenovitě uveden, a z důvodu nedbalosti Evropského veřejného ochránce práv, pokud jde šetření věci a nesprávné závěry, k nimž dospěl;

—	v důsledku toho uložit Evropskému společenství zastoupenému Evropským veřejným ochráncem práv, aby žalobci zaplatilo náhradu škody za způsobenou profesní a nemajetkovou újmu, jakož i újmu způsobenou na jeho zdraví, v předběžně stanovené výši 150 000 eur, s výhradou změn v průběhu řízení;

—	uložit Evropskému společenství zastoupenému Evropským veřejným ochráncem práv náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Stížností podanou Evropskému veřejnému ochránci práv požadovala skupina občanů, aby bylo konstatováno, že při projednávání jejich stížnosti podané ke Komisi proti vnitrostátním orgánům došlo k nesprávnému úřednímu postupu uvnitř Komise. Veřejný ochránce práv se ve svém rozhodnutí ze dne 18. července 2002 domníval, že ze strany Komise došlo k nesprávnému úřednímu postupu a předpojatému projednání stížnosti.

Předmětem projednávané žaloby podané úředníkem útvaru Komise odpovědným za projednání dotčené stížnosti, je náhrada škody, kterou žalobce údajně utrpěl z důvodu uvedení jeho jména v rozhodnutí 1288/99/OV a údajné nedbalosti Evropského veřejného ochránce práv, pokud jde o šetření věci a závěry, k nimž dospěl ve svém výše uvedeném rozhodnutí. Žalobce uplatňuje, že po zveřejnění rozhodnutí bylo jeho jméno uvedeno v tiskové zprávě zveřejněné Evropským veřejným ochráncem práv a reprodukováno v různých novinách, jakož i na internetových stránkách, což mu způsobilo újmu. Podle žalobce je údajně utrpěná újma o to závažnější, že vykonává důležité úkoly a že zveřejnění rozhodnutí Evropským veřejným ochráncem práv představuje závažný zásah do jeho profesní bezúhonnosti.

Žalobce podává svou žalobu na základě čl. 288 druhého pododstavce ES, jenž stanoví mimosmluvní odpovědnost Evropského společenství, která podle něj může být v projednávaném případě založena v důsledku údajného chybného jednání Veřejného ochránce práv.

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobce především, že se v projednávané věci Veřejný ochránce práv dopustil vážného pochybení, když jmenovitě uvedl osoby – mezi nimi žalobce – ve své zprávě, čímž porušil zásady zachování důvěrnosti a proporcionality, jelikož zveřejnění jména žalobce není podle jeho názoru nezbytné a nemůže být odůvodněno výjimkou z obecného pravidla zachování důvěrnosti (1)

Mimoto žalobce tvrdí, že jednání Veřejného ochránce práv a jeho útvarů představuje porušení zásady kontradiktornosti, která je základní zásadou práva obhajoby. Uplatňuje též, že je zakázáno nepříznivě hodnotit fyzickou nebo právnickou osobu ve zprávě, která musí být poté, co vešla ve všeobecnou známost, zveřejněna a musí být široce přístupná.

Žalobce konečně též tvrdí, že přijetím dotčeného rozhodnutí se Veřejný ochránce práv dopustil nesprávného skutkového posouzení a opíral se o nedostatečné poznatky.

(1) Na podporu svých návrhů žalobce mimoto uvádí rozsudek SDES ze dne 10. července 2001 vydaný ve věci ISMERI-EUROPA v. Účetní dvůr, C-315/99P, Recueil, s. I-5281.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/36

Žaloba podaná dne 18. listopadu 2005 – Sanchez Ferriz v. Komise

(Věc T-413/05)

(2006/C 48/70)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Sanchez Ferriz Carlos (Brusel, Belgie) (zástupce: F. Frabetti, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit zprávu o vývoji služebního postupu (REC/CDR) žalobce za období 1.7.2001 – 31.12.2002,

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby žalobce nejprve uplatňuje porušení článku 26 služebního řádu z důvodu, že jeho hodnotící zpráva se fyzicky nenacházela v jeho individuálním spise, ale byla uložena v elektronické podobě, a že neexistoval žádný záznam o první verzi této zprávy ve spise v listinné podobě, ani ve spise v elektronické podobě.

Žalobce rovněž uplatňuje porušení článku 43 služebního řádu, obecných prováděcích ustanovení k tomuto článku, jakož i příručky pro hodnocení a zvláštní příručky pro hodnotící období 2001-2002, z důvodu, že hodnotící osoby jsou Komisí zavázány dodržovat průměrný „cíl“ hodnocení.

Žalobce dále uplatňuje, že systém bodů za zásluhy zavedený Komisí umožňuje rovnocenné zařazení několika úředníků, kteří nemají stejnou výkonnost, což podle žalobce porušuje zásadu rovného zacházení.

Nakonec žalobce uplatňuje porušení zásady zákazu svévolného postupu a povinnosti odůvodnění, zneužití pravomoci, porušení zásady ochrany legitimního očekávání, pravidla „patere legem quam ipse fecisti“ a povinnosti řádné péče.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/36

Žaloba podaná dne 18. listopadu 2005 – Bain a další v. Komise

(Věc T-419/05)

(2006/C 48/71)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Neil Bain (Brusel, Belgie), Obhijit Chatterjee (Brusel, Belgie), Richard Fordham (Bergen, Nizozemsko) a Roger Hurst (Bergen, Nizozemsko) (zástupce: N. Lhoëst, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobců

—

zrušit výplatní listy žalobců za měsíc únor, březen a duben 2005 a všechny následné výplatní listy, v rozsahu ve kterém jsou provedením protiprávních ustanovení nařízení č. 723/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se mění služební řád úředníků Evropských společenství, jakož i nařízení č. 856/2004, kterým se stanoví nové opravné koeficienty a nařízení č. 31/2005, které je upravuje;

—	v případě potřeby zrušit rozhodnutí Orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 29. července 2005, kterým se zamítají stížnosti žalobců (R/458.14/05, R/458.5/05, R/458.12/05 a R/458.2/05);

—	uložit žalované náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobní důvody a argumenty uplatněné žalobci jsou totožné jako žalobní důvody a argumenty uplatněné žalobcem ve věci T-393/05.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/36

Žaloba podaná dne 3. listopadu 2005 – Kay v. Komise

(Věc T-421/05)

(2006/C 48/72)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Roderick Neil Kay (Brusel, Belgie) (zástupci: T. Bontinck a J. Feld, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí žalované ze dne 31. ledna 2005;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce byl úředníkem Komise v platové třídě B*7. Jako úspěšný kandidát vnějšího výběrového řízení COM/A/3/02 byl napadeným rozhodnutím jmenován na místo administrátora se zařazením do platové třídy A*6.

Svou žalobou zpochybňuje své zařazení maje za to, že by měl být zařazen do jedné z platových tříd A*8, A*9 nebo A*10. Rovněž zpochybňuje, že po svém přeřazení ztratil veškeré body pro povýšení, které do té doby získal.

Na podporu své žaloby uplatňuje porušení čl. 2 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu, který považuje za použitelný na svou situaci, namísto čl. 5 odst. 2 téže přílohy, který použila Komise. Krom toho se dovolává porušení ochrany legitimního očekávání, zachování nabytých práv, jakož i rovnosti zacházení mezi úředníky.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/37

Žaloba podaná dne 5. prosince 2005 – Mediocurso – Estabelecimento de Ensino Particular, S.A. v. Komise Evropských společenství

(Věc T-425/05)

(2006/C 48/73)

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Mediocurso – Estabelecimento de Ensino Particular, S.A. (Lisabon, Portugalsko) (zástupci: Carlos Botelho Moniz a Eduardo Maia Cadete, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soud prvního stupně

—

nařídil připojit ke spisu projednávané věci dokumenty týkající se spisu FSE 890588/P1, nacházející se u služeb Komise a služeb DAFSE – Departamento para os Assuntos do Fundo Social Europiu, Ministério para a Qualificação e o Emprego (oddělení pro záležitosti Evropského sociálního fondu ministerstva profesního vzdělávání a zaměstnanosti) Portugalské republiky; oddělení, jenž sídlí na av. Almirante Reis, č. 72-3, P-1100 Lisabon, Portugalsko;

—

zrušil rozhodnutí Komise Evropských společenství ze dne 13. září 2005„o snížení pomoci z Evropského sociálního fondu poskytnuté“ Mediocurso – Estabelecimento de Ensino Particular, Lda „v souladu s rozhodnutím Komise C (89) 0570 ze dne 22. března 1989 v rámci projektu č. 890588 P1“, s jednacím číslem „C (2005) 3557“;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně je obchodní společností, jejímž účelem je podle stanov „poskytování vzdělávacích kursů a kursů technické specializace, vypracovávání projektů a studií, jakož i poradenská činnost ohledně hospodářských, finančních, účetních a správních problémů a řízení podniku“. V roce 1988 předložila Evropskému sociálnímu fondu prostřednictvím Departamento para os Assuntos do Fundo Social Europiu různé žádosti o podporu na vzdělávací akce, které zamýšlela uskutečnit v roce 1989, mezi nimi i žádost o podporu, která je předmětem projednávané věci a jíž se týká spis 890588 P1. Žádost o podporu v uvedeném spise byla schválena a dotyčné profesní vzdělávací akce byly uskutečněny, takže žalobkyně podala příslušnou žádost o zaplacení zůstatku.

Aktem, který žalobkyně napadá, je rozhodnutí, které Komise přijala v návaznosti na podání této žádosti o zaplacení zůstatku a několik procesních úkonů.

Žalobkyně tvrdí, že Komise porušila podstatné formální náležitosti, protože nedostatečně odůvodnila napadené rozhodnutí.

Tvrdí rovněž, že došlo k porušení zásad právní jistoty a ochrany legitimního očekávání, jelikož napadený akt je v neprospěch žalobkyně v rozporu s předchozím aktem, kterým byla potvrzena faktická a účetní správnost údajů uvedených v žádosti žalobkyně o zaplacení zůstatku. Konečně se dovolává zjevného nesprávného posouzení dokladů prokazujících výdaje, které Mediocurso předložily, a porušení zásady proporcionality, pokud jde o uváděné faktické a právní důvody, o něž se opírá snížení podpory, které je předmětem napadeného aktu.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/38

Žaloba podaná dne 7. prosince 2005 – Artegodan v. Komise

(Věc T-429/05)

(2006/C 48/74)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Artegodan GmbH (Lüchow, Německo) (zástupce: U. Doepner, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—	uložit žalované, aby zaplatila žalobkyni částku ve výši 1 430 821,36 euro včetně úroků s paušální sazbou 8 % za období od vydání rozsudku až do úplného zaplacení;

—	určit, že je žalovaná povinna uhradit žalobkyni veškeré škody, které jí vzniknou na základě nezbytných nákladů spojených s uvedením na trh za účelem opětovného dosažení postavení Tenuate retard na trhu, které měl tento léčivý přípravek před odnětím povolení;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se na Komisi domáhá náhrady škody na základě čl. 288 odst. 2 a článku 235 ES, jakož i určení, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni budoucí škodu, která jí vznikne z důvodu nákladů spojených s uvedením výrobku na trh.

S ohledem na skutkový základ sporu je třeba zdůraznit, že žalobkyně je vlastníkem práv z registrace léčivého přípravku Tenuate retard, který obsahuje Amfepramone. Dne 9. března přijala žalobkyně, na základě článku 15a směrnice 75/319/EHS (1), rozhodnutí týkající se odnětí registrace humánního léčivého přípravku obsahujícího „amfepramone“ (K(2000)453). Příslušné německé orgány provedly uvedené rozhodnutí dne 11. dubna 2000. Rozsudkem ze dne 26. listopadu 2002 ve spojených věcech T-74/00, T-76/00, T-83/00 až T-85/00, T-132/00, T-137/00 a T-141/00 Soud prvního stupně rozhodnutí K(2000)453 zrušil. Kasační opravný prostředek podaný Komisí proti tomuto rozsudku byl zamítnut rozsudkem Soudního dvora Evropských společenství ve věci C-39/03 P.

Žalobkyně z důvodů uvedených v její žalobě uplatňuje, že Komise tím, že vydala rozhodnutí K(2000)453, jednala protiprávně a porušila jím různá ustanovení určená k ochraně žalobce. Žalobkyně tvrdí, že její základní právo provozovat podnik, který založila (právo na podnikání a vlastnické právo), bylo porušeno. Krom toho se dovolává porušení článku 11 směrnice 65/65/EHS (2). Dále žalobkyně tvrdí, že Komise porušila zásadu proporcionality a základní zásady řádného výkonu správy.

Žalobkyně tvrdí, že utrpěla újmu v návaznosti na dotčené rozhodnutí a jeho provedení. Podle žalobkyně výše uvedená porušení musí být žalovanou kompenzována.

(1) Druhá směrnice Rady 75/319/EHS ze dne 20. května 1975 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se hromadně vyráběných léčivých přípravků.

(2) Směrnice Rady 65/65/EHS ze dne 26. ledna 1965 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se léčivých přípravků.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/38

Žaloba podaná dne 5. prosince 2005 – Cerafogli a Poloni v. ECB

(Věc T-431/05)

(2006/C 48/75)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Maria Concetta Cerafogli (Frankfurt nad Mohanem, Německo) a Paolo Poloni (Frankfurt nad Mohanem, Německo) (zástupci: G. Vandersanden, advokát, a L. Levi, advokátka)

Žalovaná: Evropská centrální banka

Návrhové žádání žalobců

—	zrušit výplatní pásku žalobců z měsíce února 2005, která byla nahrazena v květnu 2005, jakož i dopis žalované ze dne 15. února 2005;

—	bude-li potřeba, zrušit zamítavá rozhodnutí ohledně návrhů na administrativní kontrolu („administrative reviews“) (rozhodnutí ze dne 17. května 2005) a ohledně stížností („grievance procedures“) (rozhodnutí ze dne 26. září 2005);

—

uložit žalované zaplatit náhradu škody a úroky k napravení újmy žalobců, jež spočívá v přiznání 5 000 eur na žalobce z důvodu ztráty kupní síly ode dne 1. července 2001, v přiznání doplatků odpovídající odměny a zvýšení platu žalobců o 0,3 % za období od 1. července 2001 a o 0,6 % za období od 1. července 2003, a v použití úroku na částku doplatků platu žalobců od data jejich příslušné doby splatnosti až do jejich skutečné platby. Tato úroková míra musí být vypočtena na základě míry určené Evropskou centrální bankou pro hlavní operace refinancování, použitelné pro dotčené období, zvýšené o dva body;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V rámci věci T-63/02, podané týmiž žalobci, zaměstnanci Evropské centrální banky (ECB), Soud zrušil rozhodnutí obsažená ve výplatních páskách žalobců, které byly žalobcům doručeny dne 13. července 2001 za měsíc červenec 2001, jelikož ECB opomenula konzultovat s výborem zaměstnanců přijetí úpravy platů za rok 2001. Po tomto rozsudku ECB přistoupila ke konzultacím s výborem zaměstnanců ohledně úpravy platů za roky 2001 až 2003, jakož i zvýšení platů všem zaměstnancům ode dne 1. července 2004. Krom toho v únoru 2005 vypracovala novou výplatní pásku pro žalobce nahrazující výplatní pásku z července 2001, kterou Soud zrušil.

Žalobci nejprve uplatňují, že tím, že ECB odmítla se zpětnými účinky uplatnit korekci spojenou s úpravou platů za rok 2001, porušila článek 233 ES, jakož i autoritu rozsudku ze dne 20. listopadu 2003 ve věci T-63/02.

Krom toho uplatňují porušení článků 45 a 46 podmínek zaměstnání v ECB, „Memorandum of Understanding“ o vztazích mezi ředitelstvím ECB a výborem zaměstnanců, zásad řádné správy a zákazu diskriminace a povinnosti dobré víry.

Nakonec žalobci rovněž navrhují náhradu škody, kterou údajně utrpěli z důvodu dotčeného chování ECB.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/39

Žaloba podaná dne 15. prosince 2005 – Brink's Security Luxembourg v. Komise

(Věc T-437/05)

(2006/C 48/76)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Brink's Security Luxembourg SA (Lucembursko) (zástupce: Christian Point, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—	prohlásit projednávanou žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

—	zrušit rozhodnutí o nezadání, tedy jednostranné rozhodnutí Komise nezadat veřejnou zakázku Brink's Security Luxembourg;

—	zrušit rozhodnutí o zadání, tedy jednostrané rozhodnutí Komise zadat veřejnou zakázku Group 4 Falck Luxembourg;

—	zrušit implicitní rozhodnutí o zamítnutí Komise zrušit svá dvě výše uvedená rozhodnutí;

—	zrušit oba dva dopisy Komise ze dne 7. prosince a 14. prosince 2005, kterými odpovídá na žádosti žalobkyně o informace podle čl. 149 odst. 3 prováděcího nařízení finančního nařízení;

—	uložit Komisi zaplatit žalobkyni částku 1 000 000 EUR z titulu náhrady škody za majetkovou a nemajetkovou újmu, kterou utrpěla z důvodu protiprávnosti napadeného rozhodnutí, přičemž tato částka je stanovena ex aequo et bono a předběžně;

—	uložil Komisi náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Cílem projednávané žaloby je jednak zrušení rozhodnutí Komise, kterým se zamítá nabídka předložená žalobkyní v rámci zadávacího řízení č. 16/2005/OIL (poskytování služeb ostrahy a zabezpečení objektů) a jednak zrušení rozhodnutí, kterým se veřejná zakázka zadává konkurenční společnosti.

Argumenty uvedené žalobkyní na podporu jejích návrhů na zrušení mohou být v podstatě rozděleny do sedmi žalobních důvodů.

Prvním žalobním důvodem žalobkyně uvádí údajné porušení zásady rovného zacházení a nediskriminace v tom, že Komise uložila počet odsloužených let zaměstnanců, které měl každý uchazeč přidělit na veřejnou zakázku v počtu jednoho roku, což podle žalobkyně, která je subjektem, jemuž byla zadána předchozí zakázka, a která přijala své zaměstnance již před delší dobou, ji samu znevýhodňuje vzhledem k ostatním uchazečům, kteří mohou přijímat osoby s minimální zkušeností a dospět k nižšímu mzdovému zatížení, než je mzdové zatížení žalobkyně.

Svým druhým žalobním důvodem žalobkyně Komisi vytýká, že porušila ustanovení směrnice 2001/23/ES (1). Tento žalobní důvod má dvě části: údajné nesrovnalosti nabídky vybrané Komisí v tom, kde tato nabídka nezajišťuje převzetí zaměstnanců žalobkyně a ani krom toho nezajišťuje zachování veškerých jejich práv. Žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí o zadání přijaté Komisí je protiprávní již od svého přijetí, neboť porušení pracovního práva je uvedeno ve vybrané nabídce.

Třetí žalobní důvod vychází z údajného porušení zásady rovného zacházení v tom, kde vybraný subjekt, kterému byla zakázka zadána měl v okamžiku předložení své nabídky citlivé informace o žalobkyni, zejména týkající se obratu za zákazníky a činnosti, smluv a jejich lhůt, analýz jejich cen a nákladů, které získal z důvodu fúze s bývalou mateřskou společností žalobkyně. Podle názoru žalobkyně to umožnilo jejímu konkurentovi připravit výhodnější nabídku vzhledem k nabídce, kterou sama předložila.

Čtvrtým žalobním důvodem žalobkyně uvádí údajné porušení rozhodnutí Generálního ředitelství IV Komise ze dne 28. května 2004 (2) a pravidel určených k zajištění nenarušené hospodářské soutěže v tom, že rozhodnutím zpochybněným v projednávané žalobě Komise umožnila převzetí aktiv, které skupina, ke které vybraný uchazeč náleží, byla nucena postoupit během povoleného spojení rozhodnutím ze dne 28. května 2004.

Pátý žalobní důvod vychází z údajného porušení povinnosti odůvodnit rozhodnutí, údajného porušení zásady transparentnosti a práva na přístup k dokumentům orgánů Společenství. Žalobkyně Komisi vytýká, že i přes vícero písemných žádostí jí Komise poskytla pouze stručné vysvětlení důvodů svého rozhodnutí, omezující se na srovnávací tabulky nabídek.

Žalobkyně rovněž uvádí porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, nerespektování zadávací dokumentace a zjevně nesprávné posouzení v tom, co se týče analýzy a posouzení třetího kvalitativního kritéria pro posouzení předložených nabídek týkající se základního školení první pomoci nebo dobrovolných hasičů zaměstnanců bezpečnostní služby. Tvrdí, že má k dispozici důkaz, že uchazeč vybraný Komisí nemá k dispozici všechny zaměstnance, které navrhoval přidělit k výkonu dotčené veřejné zakázky.

Svým posledním žalobním důvodem žalobkyně uplatňuje porušení zásady transparentnosti a práva občanů k aktům orgánů v tom, že jí Komise odmítla poskytnout informace ohledně složení výběrového výboru a zadávacího výboru.

Žalobkyně krom toho žádá o náhradu újmy, kterou měla údajně utrpět z důvodu protiprávního chování Komise během dotčeného zadávacího řízení, přičemž uvádí zásadu mimosmluvní odpovědnosti.

(1) Směrnice ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů

(2) Rozhodnutí Komise ze dne 28/05/2004, kterým se spojení prohlašuje za slučitelné se společným trhem (Věc N IV / M. 3396 – Group 4 Falck / Securicor (4064) na základě nařízení Rady (EHS) N 4064/89).

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/40

Žaloba podaná dne 12. prosince 2005 – Navigazione Libera del Golfo v. Komise Evropských společenství

(Věc T-444/05)

(2006/C 48/77)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Navigazione Libera del Golfo (N.L.G.) (Neapol, Itálie) (zástupce: Salvatore Ravenna, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Komise ze dne 12. října 2005, kterým se zamítá přístup k údajům a informacím o nákladech spojených s plněním závazků veřejné služby a vyrovnání vztahujícím se k těmto nákladům, v souvislosti se službami vykonanými společností Caremar SpA na lince Neapol Beverello – Capri;

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobní důvody a hlavní argumenty jsou podobné těm, které byly uvedeny ve věci T-109/05, Navigazione Libera del Golfo v. Komise (1).

Je však třeba upřesnit, že napadené rozhodnutí ve věci T-109/05 vychází z čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1049/2001, zatímco základem rozhodnutí dotčeného v projednávané věci, jsou odstavce 4 a 5 uvedeného článku. V postavení „třetí osoby původce“ dokumentů/údajů, jež jsou předmětem žádosti o přístup, není tedy Caremar, nýbrž italské orgány, které dotčené dokumenty vydaly, a které tudíž nemusely brát v úvahu obchodní zájmy.

Žalobkyně má dále za to, že tato konzultace proběhla uměle, neboť členské státy požívají výlučné pravomoci doplněné právem veta, které je pro Komisi závazné.

(1) Úř. věst. C 106, 30.4.2005, s. 43.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/41

Žaloba podaná dne 19. prosince 2005 – Associazione italiana del risparmio gestito a Fineco Asset Management v. Komise

(Věc T-445/05)

(2006/C 48/78)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Associazione italiana del risparmio gestito a Fineco Asset Management S.p.A. (Itálie) (zástupci: Gabriele Escalar a Giuseppe Maria Cipolla, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

—	zrušit rozhodnutí Komise Evropských společenství C (2005) 3302 ze dne 6. září 2005, kterým bylo ukončeno řízení C-19/2004 (ex NN 163/03);

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení a všech dalších souvisejících nákladů.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba směřuje proti stejnému rozhodnutí, které bylo napadeno ve věci T-424/05, Italská republika v. Komise (1).

Na podporu svých návrhových žádání žalobkyně uplatňují:

—

Nedostatečnost a rozporuplnost napadeného rozhodnutí, co se týče zaprvé existence selektivní hospodářské výhody, poněvadž ze znění rozhodnutí nevyplývá, jaká hospodářská výhoda je spornými daňovými opatřeními poskytnuta, a kdo jsou zvýhodněné subjekty. Zadruhé, co se týče případné existence narušení hospodářské soutěže, které by narušilo obchod v rámci Společenství, je odůvodnění rozhodnutí nutno považovat rovněž za nedostatečné.

—

Porušení čl. 87 odst. 1 ES, neboť snížením zdanění kapitálových výnosů subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), které se specializují na akcie společností s malou nebo střední kapitalizací (SMSK), nepředstavuje státní podporu. V této souvislosti je zejména nutno zohlednit, že snížení sporného zdanění představuje hospodářskou výhodu pro všechny dotčené hospodářské subjekty, ale není selektivní pro ty subjekty, kterým přísluší správa. Všechny italské společnosti spravování úspor a všechny společnosti spravování úspor ze Společenství totiž mohly spravovat SKIPCP specializované na SMSK, a všechny italské SICAV a všechny SICAV ze Společenství (investiční společnosti s proměnlivým základním kapitálem) se mohly specializovat na SMSK. K tomu se ještě váže to, že se v každém případě i tehdy, pokud by sporná opatření vedla pro SKIPCP k hospodářské výhodě, nejedná o státní podporu, protože investiční fondy jsou majetkovou masou bez vlastní subjektivity, nemají vlastní správní orgány a nesledují vlastní hospodářské cíle, neboť nemají žádné orgány, které by projevily příslušnou vůli. Kromě toho sporná daňová opatření neobsahují pro SMSK žádné selektivní hospodářské výhody.

Podpůrně žalobkyně uplatňují:

—	že sporná daňová opatření je nutno podle čl. 87 odst. 2 písm. a) ES považovat za slučitelná se společným trhem a

—	že napadené rozhodnutí porušuje článek 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, protože je jím uloženo jak navrácení k tíži investičních nástrojů, majících formu obchodní společnosti, tak i podniků, které spravují investiční nástroje, které mají smluvní formu.

(1) Dosud nezveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/42

Žaloba podaná dne 16. prosince 2005 – Oxley Threads v. Komise

(Věc T-448/05)

(2006/C 48/79)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Oxley Threads Ltd (Ashton-Under-Lyne, Spojené království) (zástupci: G. Peretz, M. Rees, K. Vernon, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit čl. 2 písm. b) rozhodnutí Komise ze dne 14. září 2005 v řízení podle článku 81 ES a článku 53 EHP ve věci 38.337 – PO/Threads v rozsahu, v němž ukládá pokutu žalobkyni ve výši 1,271 milionů eur, nebo, podpůrně, snížit tuto pokutu;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Napadeným rozhodnutím Komise shledala, že žalobkyně, mezi jinými podniky, porušila článek 81 ES a článek 53 EHP tím, že se účastnila dohod a jednání ve vzájemné shodě na trhu s vlákny, která se používají v automobilovém odvětví v EHP. Na základě toho uložila žalobkyni pokutu ve výši 1,271 milionů eur.

Na podporu své žaloby proti napadenému rozhodnutí žalobkyně zaprvé uvádí, že Komise porušila zásady rovného zacházení a proporcionality a také své pokyny, když stanovila počáteční výši pokuty bez zohlednění skutečnosti, že, narozdíl od jiných účastníků, je žalobkyně malým a středně velkým podnikem a o mnoho menším, v jakémkoli ohledu, než kterýkoli z ostatních účastníků. Podle žalobkyně pro ni Komise stanovila stejnou počáteční výši jako pro ostatní dva účastníky, kteří jsou 71krát větší než je ona co se týče celkového obratu. Ve stejné souvislosti má žalobkyně za to, že Komise nevzala v úvahu velmi disproporcionální dopad, který by pokuta na ni mohla mít, ani skutečnost, že v době protiprávních jednání se teprve začínala stávat významným hráčem v dodávkách vláken, která se používají v automobilovém odvětví, zákazníkům v EHP mimo území Spojeného království. Konečně žalobkyně tvrdí, že podle vlastních zjištění a důkazů Komise, měla její účast v kartelu menší důležitost a dopad na hospodářskou soutěž než jaké měly jiné dotyčné podniky, zejména ty dva podniky, pro které byla určena stejná počáteční výše.

Žalobkyně také uvádí, že Komise porušila svoji povinnost odůvodnění v posouzení počáteční částky, že porušila své pokyny a dopustila se zjevně nesprávného posouzení když nevzala řádně v úvahu stupeň spolupráce žalobkyně a že porušila své pokyny a zásadu rovného zacházení a dopustila se zjevně nesprávného posouzení tím, že označila dotčený kartel za „velmi závažné“ protiprávní jednání.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/42

Žaloba podaná dne 29. prosince 2005 – Componenta v. Komise

(Věc T-455/05)

(2006/C 48/80)

Jednací jazyk: finština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Componenta Oyj (Helsinky, Finsko) (zástupce: M. Savola, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Komise K(2005) 3871 konečné ze dne 20. října 2005 o státní podpoře, kterou jako investiční podporu poskytla Finská republika společnosti Componenta;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení včetně příslušných úroků.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba se týká rozhodnutí Komise K(2005) 3871 konečné ze dne 20. října 2005, kterým bylo určeno, že Finská republika poskytla společnosti Componenta státní podporu zakázanou článkem 87 ES (Podpora č. C 37/2004, ex NN 51/2004).

Komise má za to, že byla poskytnuta podpora v rámci režimu složeného ze dvou částí, kdy Componenta jednak prodala svůj kapitálový podíl (50 %) v pozemkové investiční společnosti Karkkilan Keskustakiinteistöt Oy městu Karkkila, které již dříve drželo 50 % kapitálu této společnosti, a naproti tomu uvedená pozemková investiční společnost splatila společnosti Componenta půjčku společníka, kterou do ní vložila posledně jmenovaná. Město Karkkila zároveň do společnosti vložilo novou doplňující půjčku ve stejné výši.

Podle názoru Komise podpora vyplývá z kupní ceny a splacení půjčky společníka.

Žalobkyně uplatňuje k odůvodnění své žaloby mimo jiné následující:

Rozhodnutí Komise je, jak co se týče jeho odůvodnění, tak také uvedených částek v celém rozsahu chybné a protiprávní. Komise porušila podstatné formální náležitosti a dopustila se nesprávného posouzení, poněvadž očividně chybně zhodnotila jí v přezkumném řízení předložené důkazy. Rozhodnutí Komise porušuje také ustanovení o podporách v článku 87 ES. Vede k výsledku, který je nepřiměřený a tím porušuje zásadu proporcionality čl. 5 odst. 3 ES.

Komise při ocenění prodaného podílu v pozemkové investiční společnosti zvolila nesprávný odhad. Na rozdíl od toho, co Komise uvedla, byla hodnota předmětu nákupu v okamžiku prodeje stanovena podle tržních podmínek.

K mechanismu půjčky společníka žalobkyně uplatňuje, že jí tento mechanismus nepřinesl žádné hospodářské výhody. Komise tedy nesprávně posoudila povahu a význam tohoto mechanismu. Kromě toho jsou úvahy o mechanismu půjčky společníka, které Komise uvedla ve svém rozhodnutí, nejasné a nedostatečné.

Žalobkyně konečně uplatňuje, že rozhodnutí Komise porušuje její praxi v jiných věcech týkajících se podpor a neodpovídá zásadám, které Komise stanovila ve svém sdělení členským státům o použití článků 92 a 93 Smlouvy o EHS a článku 5 směrnice Komise 80/723/EHS určeném veřejným podnikům z odvětví výroby (1).

Co se týče investiční podmínky obsažené v kupní smlouvě žalobkyně uplatňuje, že Komise uvedenou podmínku a její význam nesprávně posoudila.

(1) Úř. věst. C 307, 13.11.1993, s. 3.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/43

Žaloba podaná dne 17. ledna 2006 – Equant Belgium SA v. Komise Evropských společenství

(Věc T-9/06)

(2006/C 48/81)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Equant Belgium SA (Brusel, Belgie) (zástupci: T. Müller-Ibold, T. Graf, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—

zrušit

(i)

rozhodnutí Komise ze dne 6. prosince 2005 neuzavřít smlouvu uvedenou v dřívějším rozhodnutí Komise ze dne 3. listopadu 2005 o přidělení zakázky na základě následujícího řízení o zadávání zakázky: „Výzva k podání nabídky v užším řízení č. ENTR/04/011 – Část 1 Zabezpečené transevropské telematické služby mezi správními orgány (s-TESTA)“;

(ii)

rozhodnutí Komise ze dne 27. prosince 2005 odmítnout nabídku podanou Equant/HP v rámci výzvy k podání nabídky v užším řízení č. ENTR/04/011 – Část 1 „Zabezpečené transevropské telematické služby mezi správními orgány (s-TESTA)“ a vzít tacitně zpět své rozhodnutí ve prospěch Equant/HP ze dne 3. listopadu 2005; a

(iii)

rozhodnutí Komise oznámené žalobkyni stejným dopisem ze dne 27. prosince 2005 o vybrání jiného zájemce, kterému bude zakázka přidělena v rámci výzvy k podání nabídky v užším řízení č. ENTR/04/011 – Část 1 „Zabezpečené transevropské telematické služby mezi správními orgány (s-TESTA)“;

—	zjednat jakoukoliv nápravu, o které se Soud domnívá, že je v daných okolnostech vhodná, a v každém případě

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení, jakož i všech poplatků a nákladů vzniklých Equant v souvislosti s touto žalobou.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně podala společně s další společností nabídku Komisi v souvislosti s zadávacím řízením týkajícím se zakázky Komise č. 2004/S 137-116821 „Část 1 – Zabezpečené transevropské telematické služby mezi správními orgány (s-TESTA)“. Dopisem ze dne 3. listopadu 2005 informovala Komise žalobkyni, že její společná nabídka byla vybrána pro přidělení zakázky. Dopisem ze dne 6. prosince 2005 však Komise žalobkyni informovala, že se rozhodla neuzavřít smlouvu s tím, že očekává další přezkum nabídek. Dalším dopisem ze dne 27. prosince 2005 informovala Komise žalobkyni, že se rozhodla odmítnout společnou nabídku žalobkyně z toho důvodu, že nesplňovala požadavky zadávací dokumentaci, a přidělit zakázku jinému zájemci.

Na podporu svého návrhu zrušit uvedená rozhodnutí, žalobkyně, zaprvé, podrobně zpochybňuje závěry Komise, že určité části její nabídky, zejména její vzdání se jednorázových zaváděcích poplatků pro první dvouleté období, zahrnutí pětiletého slevového období pro stanovování cen a její množstevní slevy měsíčních poplatků za zprovozněné přístupové body, byly v rozporu se zadávací dokumentací. Žalobkyně má za to, že se Komise tím, že shledala údajnou neslučitelnost, dopustila zjevně nesprávného posouzení a že napadená rozhodnutí jsou protiprávní.

Žalobkyně dále tvrdí, že se Komise dopustila porušení zásady transparentnosti tím, že se opírala o nepodložený výklad své zadávací dokumentace a že porušila nařízení č. 2342/2002, jakož i zásady rovnosti, proporcionality a řádné správy tím, že nepožádala o objasnění nebo neuplatnila méně přísná opatření. Žalobkyně konečně tvrdí, že Komise rovněž porušila zásadu legitimního očekávání, jakož i právo obhajoby a povinnost odůvodňovat svá rozhodnutí.

25.2.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 48/46

Oprava sdělení v Úředním věstníku ve věci T-408/05

( „Úřední věstník Evropské unie“ C 22 ze dne 28. ledna 2006, s. 18 )

(2006/C 48/85)

Sdělení v Úř. věst. ve věci T-408/05, Luigi Marcuccio v. Komise, je třeba číst následovně:

Žaloba podaná dne 16. listopadu 2005 – Marcuccio v. Komise

(Věc T-408/05)

(2006/C 22/35)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: Avv. Alessandro Distante)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit konkludentní rozhodnutí o zamítnutí návrhu ze dne 11. října 2004;

—	v nezbytném rozsahu zrušit rozhodnutí Komise ze dne 4. srpna 2004;

—	uložit žalované uhradit žalobci v rámci stoprocentního hrazení lékařské náklady ve výši 381,04 eur;

—	uložit žalované zaplatit žalobci úroky z prodlení ve výši 10 % s roční kapitalizací ode dne 11. října 2004 až do skutečného splacení;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce vystupuje proti odmítnutí žalované uhradit mu lékařské náklady ve výši 100 %.

Žalobní důvody a hlavní argumenty jsou obdobné jako ve věci T-18/04 (1) (Marcuccio v. Komise).

Žalobce uplatňuje úplnou absenci odůvodnění, zjevnou chybu v posouzení, porušení článku 72 služebního řádu a povinnosti řádné péče, jakož i porušení zákazu diskriminace a povinnosti řádné správy.

(1) Úř. věst. C 71, 20.3.2004, s. 38.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 48

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 49 25. února 2006

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Informace
	Soudní dvůr
	SOUDNÍ DVŮR
2006/C 048/1	Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 15. prosince 2005 ve věci C-66/02: Italská republika proti Komisi Evropských společenství (Žaloba na neplatnost — Státní podpory — Rozhodnutí 2002/581/ES — Daňová zvýhodnění poskytnutá bankám — Odůvodnění rozhodnutí — Kvalifikace státní podporou — Podmínky — Slučitelnost se společným trhem — Podmínky — Významný projekt společného evropského zájmu — Rozvoj určitých činností)	1

2006/C 048/2	Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 15. prosince 2005 ve věci C-86/03: Řecká republika proti Komisi Evropských společenství (Žaloba na neplatnost — Odmítnutí Komise povolit používání těžkých topných olejů s mezní hodnotou obsahu síry 3 % hmotnostních na části řeckého území — Směrnice 1999/32/ES — Obsah síry v některých kapalných palivech)	1

2006/C 048/3	Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 10. ledna 2006 ve věci C-94/03: Komise Evropských společenství proti Radě Evropské unie (Žaloba na neplatnost — Rozhodnutí Rady 2003/106/ES o schválení Rotterdamské úmluvy — Postup předchozího souhlasu — Nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu — Volba právního základu — Články 133 ES a 175 ES)	2

2006/C 048/4	Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 10. ledna 2006 ve věci C-98/03: Komise Evropských společenství proti Spolkové republice Německo (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 92/43/EHS — Ochrana přírodních stanovišť — Volně žijící živočichové a planě rostoucí rostliny — Posouzení důsledků určitých projektů pro chráněnou lokalitu — Ochrana druhů)	2

2006/C 048/5	Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 10. ledna 2006 ve věci C-178/03: Komise Evropských společenství proti Evropskému parlamentu, Radě Evropské unie (Žaloba na neplatnost — Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 304/2003 ze dne 28. ledna 2003 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek — Volba právního základu — Články 133 ES a 175 ES)	3

2006/C 048/6	Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 15. prosince 2005 ve věci C-344/03: Komise Evropských společenství proti Finské republice (Směrnice 79/409/EHS — Ochrana volně žijících ptáků — Jarní lov některých vodních ptáků)	3

2006/C 048/7	Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 10. ledna 2006 ve věci C-402/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vestre Landsret): Skov Æg proti Bilka Lavprisvarehus A/S a Bilka Lavprisvarehus A/S proti Jette Mikkelsen, Michaelu Due Nielsenovi (Směrnice 85/374/EHS — Odpovědnost za vadné výrobky — Odpovědnost dodavatele vadného výrobku)	4

2006/C 048/8	Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 15. prosince 2005 ve věci C-26/04: Komise Evropských společenství proti Španělskému království (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 76/160/EHS — Jakost vod ke koupání — Vymezení vod ke koupání — Směrnice 79/923/EHS — Jakost vod pro měkkýše — Vyhotovení programu na snížení znečištění)	4

2006/C 048/9	Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 10. ledna 2006 ve věci C-147/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État): De Groot en Slot Allium BV, Bejo Zaden BV proti Ministre de l'Économie, des Finances et de l'Industrie, Ministre de l'Agriculture, de l'Alimentation, de la Pêche et des Affaires rurales (Směrnice 70/458/EHS — Uvádění osiva zeleniny na trh — Článek 2 — Směrnice 92/33/EHS — Uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh — Příloha II — Společný katalog odrůd druhů zeleniny — Vnitrostátní právní úprava vyhrazující uvádění na trh s názvem šalotka výlučně odrůdám vyráběným vegetativním množením — Článek 28 ES — Ochrana spotřebitele)	5

2006/C 048/0	Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 15. prosince 2005 ve spojených věcech C-151/04 a C-152/04 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce tribunal de police de Neufchâteau): trestní řízení proti Claude Nadinovi, Nadin-Lux SA a Jean-Pascalu Durrému (Volný pohyb osob a služeb — Pojem pracovník — Podmínka vztahu podřízenosti — Vozidlo — Poskytnutí pracovníkovi zaměstnavatelem — Vozidlo registrované v zahraničí — Zaměstnavatel usazený v jiném členském státě — Registrace a zdanění vozidla)	5

2006/C 048/1	Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 10. ledna 2006 ve věci C-222/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione): Ministero dell'Economia e delle Finanze proti Cassa di Risparmio di Firenze SpA, Fondazione Cassa di Risparmio di San Miniato, Cassa di Risparmio di San Miniato SpA (Státní podpory — Články 87 a 88 ES — Banky — Bankovní nadace — Pojem podnik — Úleva z přímé daně z dividend přijatých bankovními nadacemi — Kvalifikace státní podporou — Slučitelnost se společným trhem — Rozhodnutí Komise 2003/146/ES — Posouzení platnosti — Nepřípustnost — Články 12, 43 a 56 ES — Zásada nediskriminace — Svoboda usazování — Volný pohyb kapitálu)	6

2006/C 048/2	Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 15. prosince 2005 ve věci C-232/04 a C-233/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Arbeitsgericht Düsseldorf): Nurten Güney-Görres, Gul Demir proti Securicor Aviation (Germany) Ltd, Kötter Aviation Security GmbH & Co. KG (Směrnice 2001/23/ES — Článek 1 — Převod podniku nebo závodu — Zachování práv zaměstnanců — Rozsah působnosti)	6

2006/C 048/3	Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 15. prosince 2005 ve věci C-252/04: Komise Evropských společenství proti Řecké republice (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2002/22/ES — Sítě a služby elektronických komunikací — Univerzální služba — Neprovedení ve stanovené lhůtě)	7

2006/C 048/4	Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 10. ledna 2006 ve věci C-302/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Szombathelyi Városi Bíróság): Ynos kft proti János Varga (Článek 234 ES — Směrnice 93/13/EHS — Spotřebitelé — Zneužívající klauzule — Vnitrostátní právní předpisy uvedené do souladu se směrnicí po uzavření dohody o přidružení třetím státem s Evropskými společenstvími a před přistoupením uvedeného státu k Evropské unii — Nedostatek pravomoci Soudního dvora)	7

2006/C 048/5	Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 1. prosince 2005 ve věci C-309/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof): Fleisch-Winter GmbH & Co. KG proti Hauptzollamt Hamburg-Jonas (Vývozní náhrady — Podmínka poskytnutí — Hovězí a telecí maso — Nařízení (EHS) č. 3665/87 — Bovinní spongiformní encefalopatie — Zákaz vývozu — Řádná a uspokojivá obchodní jakost — Vývozní prohlášení — Vnitrostátní platební příkaz — Sankce)	8

2006/C 048/6	Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 24. listopadu 2005 ve věci C-331/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato): ATI EAC Srl e Viaggi di Maio Snc a další proti ACTV Venezia SpA a dalším (Veřejné zakázky na služby — Směrnice 92/50/EHS a 93/38/EHS — Kritéria pro zadání — Ekonomicky nejvýhodnější nabídka — Dodržení kritérií pro zadání stanovených v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení zakázky — Stanovení podkritérií pro jedno z kritérií pro zadání v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení zakázky — Rozhodnutí o stanovení váhy — Zásady rovného zacházení s uchazeči a transparentnosti)	8

2006/C 048/7	Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 10. ledna 2006 ve věci C-373/04 P: Komise Evropských společenství proti Mercedes Alvarez Moreno (Kasační opravný prostředek — Úředníci — Pomocný zaměstnanec — Simultánní tlumočník — Žaloba — Návrh podle čl. 90 odst. 1 služebního řádu — Akt nepříznivě zasahující do právního postavení — Pojem)	9

2006/C 048/8	Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 15. prosince 2005 ve věci C-33/05: Komise Evropských společenství proti Belgickému království (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2000/60/ES — Politika Společenství v oblasti vodní politiky — Neprovedení směrnice v předepsané lhůtě)	9

2006/C 048/9	Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 15. prosince 2005 ve věci C-96/05: Komise Evropských společenství proti Řecké republice (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2001/65/ES — Roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky některých forem společností — Neprovedení ve stanovené lhůtě)	10

2006/C 048/0	Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 15. prosince 2005 ve věci C-144/05: Komise Evropských společenství proti Belgickému království (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2002/59/ES — Neprovedení ve stanovené lhůtě)	10

2006/C 048/1	Věc C-367/05: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná usnesením Hof van Cassatie van België ze dne 6. září 2005 v trestním řízení proti Normě Kraaijenbrink	10

2006/C 048/2	Věc C-405/05: Žaloba podaná dne 18. listopadu 2005 Komisí proti Spojenému království Velké Británie a Severního Irska	11

2006/C 048/3	Věc C-415/05 P: Kasační opravný prostředek podaný 23. listopadu 2005 Ahmedem Yusufem a Al Barakaat International Foundation proti rozsudku vydanému dne 21. září 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (druhým rozšířeným senátem) ve věci T-306/01, Ahmed Yusuf a Al Barakaat International Foundation v. Rada Evropské unie a Komise Evropských společenství	11

2006/C 048/4	Věc C-418/05 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 25. listopadu 2005 Centro Provincial de Jóvenes Agricultores de Jaén (ASAJA), Salvadorem Contrerasem Gilou, Josém Ramirem Lópezem, Antoniem Ramirem Lópezem, Cristobalem Gallegem Martínezem, Benitem Garcíou Burgosem a Antoniem Parrasem Rosou proti rozsudku vydanému dne 8. září 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (třetím senátem) ve spojených věcech T-295/04 až T-297/04, Centro Provincial de Jóvenes Agricultores de Jaén (ASAJA), Salvador Contreras Gila, José Ramiro López, Antonio Ramiro López, Cristobal Gallego Martínez, Benito García Burgos a Antonio Parras Rosa proti Radě Evropské unie	12

2006/C 048/5	Věc C-420/05 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 28. listopadu 2005 Ricosmos BV proti rozsudku vydanému dne 13. září 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (prvním senátem) ve věci T-53/02, Ricosmos v. Komise Evropských společenství	12

2006/C 048/6	Věc C-422/05: Žaloba podaná dne 28. listopadu 2005 Komisí Evropských společenství proti Belgickému království	13

2006/C 048/7	Věc C-423/05: Žaloba podaná dne 29. listopadu 2005 Komisí Evropských společenství proti Francouzské republice	14

2006/C 048/8	Věc C-425/05: Žaloba podaná dne 29. listopadu 2005 Komisí Evropských společenství proti Irsku	15

2006/C 048/9	Věc C-439/05 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 7. prosince 2005 spolkovou zemí Horní Rakousko proti rozsudku vydanému dne 5. října 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (čtvrtým senátem) ve spojených věcech T-366/03 a T-235/04	15

2006/C 048/0	Věc C-446/05: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozsudkem tribunal de première instance de Bruxelles ze dne 7. prosince 2005 ve věci Procureur du Roi – Parties civiles: Union des Dentistes et Stomatologistes de Belgique, U. P. R. a Jean Titolidis proti Ioannis Doulamis	16

2006/C 048/1	Věc C-447/05: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozsudkem cour d'appel de Paris ze dne 18. listopadu 2005 ve věci Société Thomson Multimedia Sales Europe proti Administration des Douanes et Droits Indirects	16

2006/C 048/2	Věc C-448/05: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozsudkem cour d'appel de Paris ze dne 18. listopadu 2005 ve věci Société Vestel France proti Administration des Douanes et Droits Indirects	17

2006/C 048/3	Věc C-452/05: Žaloba podaná dne 19. prosince 2005 Komisí Evropských společenství proti Lucemburskému velkovévodství	17

2006/C 048/4	Věc C-459/05: Žaloba podaná dne 23. prosince 2005 Komisí Evropských společenství proti Belgickému království	18

2006/C 048/5	Věc C-461/05: Žaloba podaná dne 23. prosince 2005 Komisí Evropských společenství proti Dánskému království	18

2006/C 048/6	Věc C-463/05: Žaloba podaná dne 22. prosince 2005 Komisí Evropských společenství proti Nizozemskému království	19

2006/C 048/7	Věc C-3/06 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 4. ledna 2006 proti rozsudku vydanému dne 25. října 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (pátým senátem) ve věci T-38/02, Groupe Danone v. Komise Evropských společenství	19

2006/C 048/8	Věc C-4/06 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 4. ledna 2006 J. Ouariachim proti usnesení vydanému dne 26. října 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (pátým senátem) ve věci T-124/04, J. Ouariachi v. Komise Evropských společenství	20

2006/C 048/9	Věc C-13/06: Žaloba podaná dne 11. ledna 2006 Komisí Evropských společenství proti Řecké republice	21

	SOUD PRVNÍHO STUPNĚ
2006/C 048/0	Věc T-69/00: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – FIAMM a FIAMM Technologies v. Rada a Komise (Mimosmluvní odpovědnost Společenství — Neslučitelnost režimu dovozu banánů do Společenství s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) — Zavedení odvetných opatření Spojenými státy americkými ve formě celní přirážky vybírané z dovozů ze Společenství na základě povolení WTO — Rozhodnutí orgánu pro řešení sporů WTO — Právní účinky — Odpovědnost Společenství v případě neexistence protiprávního jednání jeho orgánů — Příčinná souvislost — Neobvyklá a zvláštní škoda)	22

2006/C 048/1	Věc T-151/00: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – Laboratoire du Bain v. Rada a Komise (Mimosmluvní odpovědnost Společenství — Neslučitelnost režimu dovozu banánů do Společenství s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) — Zavedení Spojenými státy americkými odvetných opatření ve formě celní přirážky vybírané z dovozů ze Společenství na základě povolení WTO — Rozhodnutí orgánu pro řešení sporů WTO — Právní účinky — Odpovědnost Společenství v případě neexistence protiprávního jednání jeho orgánů — Příčinná souvislost — Neobvyklá a zvláštní škoda)	22

2006/C 048/2	Věc T-237/00: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. prosince 2005 – Reynolds v. Parlament (Úředníci — Dočasné přidělení v zájmu služby — Článek 38 služebního řádu — Politická skupina — Předčasné ukončení dočasného přidělení — Práva obhajoby — Povinnost uvést odůvodnění — Legitimní očekávání — Povinnost péče — Zneužití pravomoci — Žaloba na neplatnost — Žaloba na náhradu škody — Částečné zrušení rozsudku Soudu — Překážka věci rozsouzené)	23

2006/C 048/3	Věc T-301/00: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – Groupe Fremaux a Palais Royal v. Rada a Komise (Mimosmluvní odpovědnost Společenství — Neslučitelnost režimu dovozu banánů do Společenství s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) — Zavedení odvetných opatření Spojenými státy americkými ve formě celní přirážky vybírané z dovozů ze Společenství na základě povolení WTO — Rozhodnutí orgánu pro řešení sporů WTO — Právní účinky — Odpovědnost Společenství v případě neexistence protiprávního jednání jeho orgánů — Příčinná souvislost — Neobvyklá a zvláštní škoda)	23

2006/C 048/4	Věc T-320/00: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – CD Cartondruck v. Rada a Komise (Mimosmluvní odpovědnost Společenství — Neslučitelnost režimu dovozu banánů do Společenství s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) — Zavedení Spojenými státy americkými odvetných opatření ve formě celní přirážky vybírané z dovozů ze Společenství na základě povolení WTO — Rozhodnutí orgánu pro řešení sporů WTO — Právní účinky — Odpovědnost Společenství v případě neexistence protiprávního jednání jeho orgánů — Příčinná souvislost — Neobvyklá a zvláštní škoda)	24

2006/C 048/5	Věc T-383/00: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – Beamglow v. Parlament a další (Mimosmluvní odpovědnost Společenství — Neslučitelnost režimu dovozu banánů do Společenství s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) — Zavedení odvetných opatření Spojenými státy americkými ve formě celní přirážky vybírané z dovozů ze Společenství na základě povolení WTO — Rozhodnutí orgánu pro řešení sporů WTO — Právní účinky — Odpovědnost Společenství v případě neexistence protiprávního jednání jeho orgánů — Příčinná souvislost — Neobvyklá a zvláštní škoda)	24

2006/C 048/6	Věc T-33/01: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 15. prosince 2005 – Infont WM v. Komise (Televizní vysílání — Směrnice 89/552/EHS — Směrnice 97/36/ES — Článek 3a — Události zásadního společenského významu — Přípustnost — Porušení podstatných formálních náležitostí)	25

2006/C 048/7	Věc T-135/01: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – Fedon & Figli a další v. Rada a Komise (Mimosmluvní odpovědnost Společenství — Neslučitelnost režimu dovozu banánů do Společenství s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) — Zavedení Spojenými státy americkými odvetných opatření ve formě celní přirážky vybírané z dovozů ze Společenství na základě povolení WTO — Rozhodnutí orgánu pro řešení sporů WTO — Právní účinky — Odpovědnost Společenství v případě neexistence protiprávního jednání jeho orgánů — Příčinná souvislost — Neobvyklá a zvláštní škoda)	25

2006/C 048/8	Věc T-209/01: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – Honeywell v. Komise (Žaloba na neplatnost — Hospodářská soutěž — Rozhodnutí Komise prohlašující spojení za neslučitelné se společným trhem — Nařízení (EHS) č. 4064/89 — Nerelevantní povaha částečné kritiky rozhodnutí — Trhy v oblasti letectví — Žaloba, která nemůže vést ke zrušení rozhodnutí)	26

2006/C 048/9	Věc T-210/01: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – General Electric v. Komise (Žaloba na neplatnost — Hospodářská soutěž — Rozhodnutí Komise prohlašující spojení za neslučitelné se společným trhem — Nařízení (EHS) č. 4064/89 — Trhy v oblasti letectví — Nabytí společnosti Honeywell společností General Electric — Vertikální integrace — Spojené prodeje — Vylučující účinky — Horizontální překrytí — Práva obhajoby)	26

2006/C 048/0	Věc T-135/02: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – Greencore Group v. Komise (Výkon rozsudku Soudu — Snížení pokuty uložené žalobkyni — Nekonání Komise, poté její zamítnutí zaplatit úroky z nahrazené částky — Žaloba na neplatnost — Zásada právní jistoty)	27

2006/C 048/1	Spojené věci T-155/03, T-157/03 a T-331/03: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. prosince 2005 – Cwik v. Komise (Úředníci — Hodnotící zpráva — Hodnotící období 1995/1997, 1997/1999 a 1999/2001 — Žaloba na neplatnost — Současné vystavení následných hodnotících zpráv — Nesrovnalosti řízení — Opožděnost — Individuální složka — Zjevně nesprávné posouzení — Zneužití pravomoci — Inkoherentnost odůvodnění — Náhrada utrpěné újmy — Majetková újma — Nemajetková újma)	27

2006/C 048/2	Věc T-29/04: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. prosince 2005 – Castellblanch v. OHIM (Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Společenství obsahující slovní prvek CRISTAL CASTELLBLANCH — Starší národní slovní ochranná známka CRISTAL — Skutečné užívání starší ochranné známky — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b), čl. 15 odst. 2 písm. a) a čl. 43 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 40/94)	28

2006/C 048/3	Věc T-146/04: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 22. prosince 2005 – Gorostiaga Atxalandabaso v. Parlament (Pravidla týkající se náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu — Kontrola použití příspěvků — Odůvodnění výdajů — Úhrada dluhu prostřednictvím vyrovnání)	28

2006/C 048/4	Věc T-154/04: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 15. prosince 2005 – Bauwens v. Komise (Úředníci — Hodnotící zpráva služebního postupu — Hodnocené období 2001/2002 — Článek 7 obecných prováděcích ustanovení — Lhůta k podání žádosti o svolání smíšeného hodnotícího výboru — Pozastavení lhůty)	29

2006/C 048/5	Věc T-169/04: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – Arysta Lifescience v. OHIM (Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Společenství CARPOVIRUSINE — Starší národní ochranná známka CARPO — Nebezpečí záměny — Čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94)	29

2006/C 048/6	Věc T-198/04: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. prosince 2005 – Merladet v. Komise (Úředníci — Posudek o vývoji služebního poměru — Hodnotící období 2001/2002 — Zachování pravidel řízení týkajícího se vypracování posudků — Žaloba na neplatnost)	30

2006/C 048/7	Věc T-200/04: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2005 – Regione autonoma della Sardegna v. Komise (Státní podpory — Opatření italských orgánů, jejichž cílem je vyrovnat škody způsobené katarální horečkou ovcí (blue tongue) — Hlavní zásady týkající se státních podpor v zemědělském odvětví)	30

2006/C 048/8	Věc T-274/04: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. prosince 2005 – Rounis v. Komise (Úředníci — Posudek — Žaloba na neplatnost — Zánik právního zájmu na podání žaloby — Bezpředmětné rozhodnutí ve věci — Žaloba na náhradu škody — Pozdní vyhotovení posudku)	30

2006/C 048/9	Věc T-384/04: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 15. prosince 2005 – RB Square Holdings Spain v. OHIM (Ochranná známka Společenství — Obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek clean x — Námitky majitele starších slovních a obrazových národních ochranných známek CLEN — Zamítnutí námitek — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94)	31

2006/C 048/0	Věc T-41/04: Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 25. listopadu 2005 – Pérez-Díaz v. Komise (Úředníci — Žaloba na neplatnost — Litispendence — Pozdní předcházející správní stížnost — Návrh na náhradu škody úzce spjatý s návrhem na zrušení — Zjevná nepřípustnost)	31

2006/C 048/1	Věc T-91/04: Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 8. prosince 2005 – Just v. Komise (Úředníci — Obecné výběrové řízení — Otázky s více variantami odpovědí — Přesnost odpovědí klíče řešení — Žaloba zjevně postrádající jakékoli právní opodstatnění)	31

2006/C 048/2	Věc T-92/04: Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 8. prosince 2005 – Moren Abat v. Komise (Úředníci — Obecné výběrové řízení — Otázky s více variantami odpovědí — Přesnost odpovědí klíče řešení — Žaloba zjevně postrádající jakékoli právní opodstatnění)	32

2006/C 048/3	Věc T-94/04: Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 28. listopadu 2005 –EEB a další v. Komise (Žaloba na neplatnost — Námitka nepřípustnosti — Směrnice 2003/112/ES — Aktivní legitimace)	32

2006/C 048/4	Spojené věci T-236/04 a T-241/04: Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 28. listopadu 2005 – EEB a Stichting Natuur en Milieu v. Komise (Žaloba na neplatnost — Rozhodnutí 2004/247/ES a 2004/248/ES — Námitka nepřípustnosti — Aktivní legitimace)	33

2006/C 048/5	Věc T-299/04: Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 18. listopadu 2005 – Selmani v. Rada a Komise (Společná zahraniční a bezpečností politika — Společné pozice Rady — Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu — Žaloba na neplatnost — Zjevný nedostatek příslušnosti — Promlčení — Přípustnost)	33

2006/C 048/6	Věc T-218/05: Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 23. listopadu 2005 – Bustec Ireland v. OHIM (Ochranná známka Společenství — Námitky — Zpětvzetí námitek — Nevydání rozhodnutí ve věci samé)	34

2006/C 048/7	Věc T-395/05: Žaloba podaná dne 31. října 2005 – Multikauf v. OHIM	34

2006/C 048/8	Věc T-410/05: Žaloba podaná dne 14. listopadu 2005 – Eerola v. Komise	34

2006/C 048/9	Věc T-412/05: Žaloba podaná dne 18. listopadu 2005 – M v. Veřejný ochránce práv	35

2006/C 048/0	Věc T-413/05: Žaloba podaná dne 18. listopadu 2005 – Sanchez Ferriz v. Komise	36

2006/C 048/1	Věc T-419/05: Žaloba podaná dne 18. listopadu 2005 – Bain a další v. Komise	36

2006/C 048/2	Věc T-421/05: Žaloba podaná dne 3. listopadu 2005 – Kay v. Komise	36

2006/C 048/3	Věc T-425/05: Žaloba podaná dne 5. prosince 2005 – Mediocurso – Estabelecimento de Ensino Particular, S.A. v. Komise Evropských společenství	37

2006/C 048/4	Věc T-429/05: Žaloba podaná dne 7. prosince 2005 – Artegodan v. Komise	38

2006/C 048/5	Věc T-431/05: Žaloba podaná dne 5. prosince 2005 – Cerafogli a Poloni v. ECB	38

2006/C 048/6	Věc T-437/05: Žaloba podaná dne 15. prosince 2005 – Brink's Security Luxembourg v. Komise	39

2006/C 048/7	Věc T-444/05: Žaloba podaná dne 12. prosince 2005 – Navigazione Libera del Golfo v. Komise Evropských společenství	40

2006/C 048/8	Věc T-445/05: Žaloba podaná dne 19. prosince 2005 – Associazione italiana del risparmio gestito a Fineco Asset Management v. Komise	41

2006/C 048/9	Věc T-448/05: Žaloba podaná dne 16. prosince 2005 – Oxley Threads v. Komise	42

2006/C 048/0	Věc T-455/05: Žaloba podaná dne 29. prosince 2005 – Componenta v. Komise	42

2006/C 048/1	Věc T-9/06: Žaloba podaná dne 17. ledna 2006 – Equant Belgium SA v. Komise Evropských společenství	43

2006/C 048/2	Věc T-338/05: Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 9. prosince 2005 – Raymond Claudel v. Účetní dvůr	44

2006/C 048/3	Věc T-383/05 R: Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 11. ledna 2006 – GHK Consulting v. Komise	44

	III Oznámení
2006/C 048/4	Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 36, 11.2.2006	45

	Opravy
2006/C 048/5	Oprava sdělení v Úředním věstníku ve věci T-408/05 (Úř. věst. C 22, 28.1.2006, s. 18)	46

2006/C 048/6	Oprava sdělení v Úředním věstníku ve spojených věcech T-130/05, T-160/05 a T-183/05 (Úř. věst. C 22, 28.1.2006, s. 26)	47