30.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 240/1

Směnné kurzy vůči euro (1)

29. září 2005

(2005/C 240/01)

1 euro=

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2063
JPY	japonský jen	135,92
DKK	dánská koruna	7,4626
GBP	britská libra	0,68260
SEK	švédská koruna	9,3715
CHF	švýcarský frank	1,5578
ISK	islandská koruna	75,72
NOK	norská koruna	7,8160
BGN	bulharský lev	1,9559
CYP	kyperská libra	0,5731
CZK	česká koruna	29,610
EEK	estonská koruna	15,6466
HUF	maďarský forint	248,75
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6961
MTL	maltská lira	0,4293
PLN	polský zlotý	3,9009
RON	rumunský lei	3,5527
SIT	slovinský tolar	239,53
SKK	slovenská koruna	38,870
TRY	turecká lira	1,6270
AUD	australský dolar	1,5831
CAD	kanadský dolar	1,4155
HKD	hongkongský dolar	9,3590
NZD	novozélandský dolar	1,7386
SGD	singapurský dolar	2,0362
KRW	jihokorejský won	1 251,05
ZAR	jihoafrický rand	7,6876
CNY	čínský juan	9,7626
HRK	chorvatská kuna	7,4345
IDR	indonéská rupie	12 430,92
MYR	malajsijský ringgit	4,548
PHP	filipínské peso	67,462
RUB	ruský rubl	34,3800
THB	thajský baht	49,529

(1)

Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

30.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 240/2

Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích

(2005/C 240/02)

(Text s významem pro EHP)

(Zveřejnění názvů a odkazů harmonizovaných norem v rámci směrnice)

ESO (1)	Odkaz a název harmonizované normy (a referenční dokument)	Odkaz na nahrazovanou normu	Datum ukončení presumpce shody nahrazované normy Poznámka 1
CEN	EN 285:1996 Sterilizace – Parní sterilizátory – Velké sterilizátory	—
CEN	EN 375:2001 Informace předávané výrobcem s diagnostickými činidly in vitro pro odborné použití	—
CEN	EN 376:2002 Informace předávané výrobcem s diagnostickými činidly in vitro pro sebekontrolu	—
CEN	EN 455-1:2000 Lékařské rukavice pro jednorázové použití – Část 1: Požadavky a zkoušení nepropustnosti	EN 455-1:1993	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2001)
CEN	EN 455-2:2000 Lékařské rukavice pro jednorázové použití – Část 2: Požadavky a zkoušení fyzikálních vlastností	EN 455-2:1995	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2001)
CEN	EN 455-3:1999 Lékařské rukavice pro jednorázové použití – Část 3: Požadavky a zkušební metody pro biologické hodnocení	—
CEN	EN 550:1994 Sterilizace zdravotnických prostředků – Validace a průběžná kontrola sterilizace ethylenoxidem	—
CEN	EN 552:1994 Sterilizace zdravotnických prostředků – Validace a průběžná kontrola sterilizace zářením	—
	EN 552:1994/A1:1999	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30. 11. 1999)
	EN 552:1994/A2:2000	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 5. 2001)
CEN	EN 554:1994 Sterilizace zdravotnických prostředků – Validace a průběžná kontrola sterilizace vlhkým teplem	—
CEN	EN 556-1:2001 Sterilizace zdravotnických prostředků – Požadavky na zdravotnické prostředky označované jako „STERILNÍ“ – Část 1: Požadavky na zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu	EN 556:1994	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2002)
CEN	EN 556-2:2003 Sterilizace zdravotnických prostředků – Požadavky na zdravotnické prostředky označované jako „STERILNÍ“ – Část 2: Požadavky na zdravotnické prostředky vyrobené za aseptických podmínek	—
CEN	EN 591:2001 Návody k použití přístrojů pro diagnostiku in vitro pro profesionální účely	—
CEN	EN 592:2002 Návody k používání přístrojů pro diagnostiku in vitro pro sebekontrolu	—
CEN	EN 737-1:1998 Potrubní rozvody medicinálních plynů – Část 1: Terminální jednotky pro stlačené medicinální plyny a podtlak	—
CEN	EN 737-2:1998 Potrubní rozvody medicinálních plynů – Část 2: Odpadní soustavy systému odvodu anestetických plynů – Základní požadavky	—
CEN	EN 737-2:1998/A1:1999	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30. 6. 2000)
CEN	EN 737-3:1998 Potrubní rozvody medicinálních plynů – Část 3: Potrubní rozvody pro stlačené medicinální plyny a podtlak	—
CEN	EN 737-3:1998/A1:1999	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30. 6. 2000)
CEN	EN 737-4:1998 Potrubní rozvody medicinálních plynů – Část 4: Terminální jednotky pro systémy odvodu anestetických plynů	—
CEN	EN 738-1:1997 Redukční ventily k použití s lékařskými plyny – Část 1: Redukční ventily a redukční ventily s přístroji k měření průtoku	—
CEN	EN 738-1:1997/A1:2002	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2002)
CEN	EN 738-2:1998 Redukční ventily k použití s medicinálními plyny – Část 2: Hlavní redukční ventily a podružné redukční ventily	—
CEN	EN 738-3:1998 Redukční ventily k použití s medicinálními plyny – Část 3: Redukční ventily tvořící nedílný celek s ventily lahví na plyny	—
CEN	EN 738-3:1998/A1:2002	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2002)
CEN	EN 738-4:1998 Redukční ventily pro použití s medicinálními plyny – Část 4: Nízkotlaké redukční ventily určené k zabudování do zdravotnických přístrojů	—
CEN	EN 738-4:1998/A1:2002	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2002)
CEN	EN 739:1998 Nízkotlaké hadicové sestavy pro použití s medicinálními plyny	—
CEN	EN 739:1998/A1:2002	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2002)
CEN	EN 740:1998 Anestetická pracoviště a jejich moduly – Zvláštní požadavky	—
	EN 740:1998/A1:2004	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 7. 2004)
	EN 740:1998/AC:1998
CEN	EN 794-1:1997 Plicní ventilátory – Část 1: Zvláštní požadavky na ventilátory pro intenzivní péči	—
CEN	EN 794-1:1997/A1:2000	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 5. 2001)
CEN	EN 794-3:1998 Plicní ventilátory – Část 3: Zvláštní požadavky na pohotovostní a transportní ventilátory	—
CEN	EN 794-3:1998/A1:2005	Pozn. 3	31. 12. 2005
CEN	EN 864:1996 Zdravotnické elektrické přístroje – Kapnometry pro humánní použití – Zvláštní požadavky	—
CEN	EN 867-2:1997 Nebiologické systémy pro použití ve sterilizátorech – Část 2: Indikátory procesu sterilizace (třída A)	—
CEN	EN 867-3:1997 Nebiologické systémy pro použití ve sterilizátorech – Část 3: Specifikace indikátorů třídy B pro Bowie-Dickovu zkoušku	—
CEN	EN 868-1:1997 Obalové materiály a systémy balení zdravotnických prostředků určených ke sterilizaci – Část 1: Všeobecné požadavky a zkušební metody	—
CEN	EN 980:2003 Grafické značky pro označování zdravotnických prostředků	EN 980:1996	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2003)
CEN	EN 1041:1998 Informace výrobce zdravotnických prostředků	—
CEN	EN 1060-1:1995 Neinvazivní tonometry – Část 1: Všeobecné požadavky	—
CEN	EN 1060-1:1995/A1:2002	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30. 11. 2002)
CEN	EN 1060-2:1995 Neinvazivní tonometry – Část 2: Specifické požadavky pro mechanické tonometry	—
CEN	EN 1060-3:1997 Neinvazivní tonometry – Část 3: Specifické požadavky pro elektromechanické systémy na měření krevního tlaku	—
CEN	EN 1060-4:2004 Neinvazivní tonometry – Část 4: Zkušební postupy k určení celkové přesnosti systému automatických neinvazivních tonometrů	—
CEN	EN 1089-3:2004 Lahve na přepravu plynů – Označování lahví (kromě lahví na LPG) – Část 3: Barevné značení	EN 1089-3:1997	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2004)
CEN	EN 1174-1:1996 Sterilizace zdravotnických prostředků – Odhad populace mikroorganismů na předmětu – Část 1: Požadavky	—
CEN	EN 1174-2:1996 Sterilizace zdravotnických prostředků – Odhad populace mikroorganismů na předmětu – Část 2: Návod	—
CEN	EN 1174-3:1996 Sterilizace zdravotnických prostředků – Odhad populace mikroorganismů na předmětu – Část 3: Pokyny pro postupy validace mikrobiologických technik	—
CEN	EN 1280-1:1997 Plnicí systémy anestetických odpařovačů specifické pro určité anestetikum – Část 1: Plnicí systémy s pravoúhlým kódováním	—
CEN	EN 1280-1:1997/A1:2000	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (24. 11. 2000)
CEN	EN 1281-2:1995 Anestetická a dýchací zařízení – Kuželové spojky – Část 2: Závitové nosné kuželové spojky (ISO 5356-2:1987 modified)	—
CEN	EN 1282-2:2005 Anestetické a respirační přístroje – Tracheostomické trubice (ISO 5366-3:2001 modified)	EN 1282-2:1997	31. 12. 2005
CEN	EN 1422:1997 Sterilizátory pro zdravotnické účely – Ethylenoxidové sterilizátory – Požadavky a zkušební postupy	—
CEN	EN 1618:1997 Neintravaskulární katetry – Zkušební postupy	—
CEN	EN 1639:2004 Stomatologie – Zdravotnické prostředky pro stomatologii – Nástroje	EN 1639:1996	Datum ukončení platnosti (31. 12. 2004)
CEN	EN 1640:2004 Stomatologie – Zdravotnické prostředky pro stomatologii – Vybavení	EN 1640:1996	Datum ukončení platnosti (31. 12. 2004)
CEN	EN 1641:2004 Stomatologie – Zdravotnické prostředky pro stomatologii – Materiály	EN 1641:1996	Datum ukončení platnosti (31. 12. 2004)
CEN	EN 1642:2004 Stomatologie – Zdravotnické prostředky pro stomatologii – Dentální implantáty	EN 1642:1996	Datum ukončení platnosti (31. 12. 2004)
CEN	EN 1707:1996 Kuželové spoje s 6% kuželem (Luer) pro injekční stříkačky, jehly a další zdravotnické přístroje – Zámkové kuželové spoje	—
CEN	EN 1782:1998 Tracheální trubice a spojky	—
CEN	EN 1789:1999 Zdravotnické dopravní prostředky a jejich vybavení – Silniční ambulance	—
CEN	EN 1789:1999/A1:2003	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30. 9. 2003)
CEN	EN 1820:2005 Anestetické zásobní vaky (ISO 5362:2000, modified)	EN 1820:1997	31. 12. 2005
CEN	EN 1865:1999 Specifikace nosítek a jiných prostředků pro manipulaci s pacientem používaných v silničních ambulancích	—
CEN	EN 1970:2000 Nastavitelná lůžka pro osoby se zdravotním postižením – Požadavky a metody zkoušení	—
CEN	EN 1970:2000/A1:2005	Pozn. 3	30. 9. 2005
CEN	EN 1985:1998 Pomůcky pro chůzi – Všeobecné požadavky a metody zkoušení	—
CEN	EN ISO 4074:2002 Kondomy z přírodního latexu – Požadavky a zkušební metody (ISO 4074:2002)	EN 600:1996	31. 8. 2005
CEN	EN ISO 4135:2001 Anestetické a respirační přístroje – Slovník (ISO 4135:2001)	EN ISO 4135:1996	Datum ukončení platnosti (28. 2. 2002)
CEN	EN ISO 5356-1:2004 Anestetické a respirační přístroje – Kuželové spojky – Část 1: Spojky s vnějším a vnitřním kuželem (ISO 5356-1:2004)	EN 1281-1:1997	Datum ukončení platnosti (30. 11. 2004)
CEN	EN ISO 5366-1:2004 Anestetické a respirační přístroje – Tracheostomické trubice – Část 1: Trubice a spojky pro dospělé (ISO 5366-1:2000)	EN 1282-1:1996	Datum ukončení platnosti (31. 1. 2005)
CEN	EN ISO 7376:2003 Anestetické a respirační přístroje – Laryngoskopy pro tracheální intubaci (ISO 7376:2003)	EN 1819:1997	Datum ukončení platnosti (30. 6. 2004)
CEN	EN ISO 7439:2002 Nitroděložní antikoncepční tělíska s obsahem mědi – Požadavky a zkoušky (ISO 7439:2002)	—
CEN	EN ISO 7886-3:2005 Sterilní podkožní injekční stříkačky pro jedno použití – Část 3: Samoznehodnocovací stříkačky pro fixní dávky vakcíny (ISO 7886-3:2005)	—
CEN	EN ISO 8185:1997 Zvlhčovače pro použití ve zdravotnictví – Všeobecné požadavky pro zvlhčovací systémy (ISO 8185:1997)	—
CEN	EN ISO 8359:1996 Koncentrátory kyslíku pro zdravotnické účely – Požadavky na bezpečnost (ISO 8359:1996)	—
CEN	EN ISO 8835-4:2004 Inhalační anestetické systémy – Část 4: Anestetické odpařovače (ISO 8835-4:2004)	—
CEN	EN ISO 8835-5:2004 Inhalační anestetické systémy – Část 5: Anestetické ventilátory (ISO 8835-5:2004)	—
CEN	EN ISO 8835-5:2004/AC:2004
CEN	EN ISO 9360-1:2000 Anestetická a respirační zařízení – Výměníky tepla a vlhkosti pro zvlhčování vdechovaných plynů u lidí – Část 1: Výměníky tepla a vlhkosti pro použití s minimálními dechovými objemy od 250 ml (ISO 9360-1:2000)	—
CEN	EN ISO 9360-2:2002 Anestetická a respirační zařízení – Výměníky tepla a vlhkosti pro zvlhčování vdechovaných plynů u lidí – Část 2: Výměníky tepla a vlhkosti pro použití u pacientů při tracheostomii s minimálními dechovými objemy od 250 ml (ISO 9360-2:2001)	—
CEN	EN ISO 9713:2004 Neurochirurgické implantáty – Samosvěrné svorky pro intrakraniální aneurysma (ISO 9713:2002)	—
CEN	EN ISO 9919:2005 Zdravotnické elektrické přístroje – Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a základní vlastnosti pulzních oximetrů pro zdravotnické použití (ISO 9919:2005)	EN 865:1997	30. 9. 2005
CEN	EN ISO 10079-1:1999 Zdravotnická odsávací zařízení – Část 1: Elektrická odsávací zařízení – Požadavky na bezpečnost (ISO 10079-1:1999)	EN ISO 10079-1:1996	Datum ukončení platnosti (29. 2. 2000)
CEN	EN ISO 10079-2:1999 Zdravotnická odsávací zařízení – Část 2: Odsávací zařízení poháněná ručně (ISO 10079-2:1999)	EN ISO 10079-2:1996	Datum ukončení platnosti (29. 2. 2000)
CEN	EN ISO 10079-3:1999 Zdravotnická odsávací zařízení – Část 3: Odsávací zařízení poháněná vakuovým nebo tlakovým zdrojem (ISO 10079-3:1999)	EN ISO 10079-3:1996	Datum ukončení platnosti (29. 2. 2000)
CEN	EN ISO 10535:1998 Zvedáky pro přepravu osob se zdravotním postižením – Požadavky a metody zkoušení (ISO 10535:1998)	—
CEN	EN ISO 10555-1:1996 Sterilní intravaskulární katetry pro jednorázové použití – Část 1: Všeobecné požadavky (ISO 10555-1:1995)	—
	EN ISO 10555-1:1996/A1:1999	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 1. 2000)
	EN ISO 10555-1:1996/A2:2004	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30. 11. 2004)
CEN	EN ISO 10651-2:2004 Plicní ventilátory pro zdravotnické použití – Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a základní vlastnosti – Část 2: Ventilátory pro domácí péči o pacienty závislé na ventilátoru (ISO 10651-2:2004)	EN 794-2:1997	Datum ukončení platnosti (31. 1. 2005)
CEN	EN ISO 10651-4:2002 Plicní ventilátory – Část 4: Zvláštní požadavky na ruční resuscitátory (ISO 10651-4:2002)	—
CEN	EN ISO 10651-6:2004 Plicní ventilátory pro zdravotnické použití – Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a základní vlastnosti – Část 6: Prostředky pro podporu ventilace v domácí péči (ISO 10651-6:2004)	—
CEN	EN ISO 10993-1:2003 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 1: Hodnocení a zkoušení (ISO 10993-1:2003)	—
CEN	EN ISO 10993-3:2003 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 3: Zkoušky na genotoxicitu, karcinogenitu a reprodukční toxicitu (ISO 10993-3:2003)	EN 30993-3:1993	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2004)
CEN	EN ISO 10993-4:2002 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 4: Výběr zkoušek na interakce s krví (ISO 10993-4:2002)	EN 30993-4:1993	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2003)
CEN	EN ISO 10993-5:1999 Biologické hodnocení zdravotnických prostředků – Část 5: Zkoušky na cytotoxicitu in vitro (ISO 10993-5:1999)	EN 30993-5:1994	Datum ukončení platnosti (30. 11. 1999)
CEN	EN ISO 10993-7:1995 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 7: Rezidua při sterilizaci ethylenoxidem (ISO 10993-7:1995)	—
CEN	EN ISO 10993-9:1999 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 9: Obecné zásady pro kvalitativní a kvantitativní stanovení potenciálních degradačních produktů (ISO 10993-9:1999)	—
CEN	EN ISO 10993-10:2002 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 10: Zkoušky na dráždivost a přecitlivělost oddáleného typu (ISO 10993-10:2002)	EN ISO 10993-10:1995	Datum ukončení platnosti (31. 3. 2003)
CEN	EN ISO 10993-11:1995 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 11: Zkoušky systémové toxicity (ISO 10993-11:1993)	—
CEN	EN ISO 10993-12:2004 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 12: Příprava vzorků a referenční materiály (ISO 10993-12:2002)	EN ISO 10993-12:1996	Datum ukončení platnosti (31. 5. 2005)
CEN	EN ISO 10993-13:1998 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 13: Kvalitativní a kvantitativní stanovení degradačních produktů z prostředků zdravotnické techniky vyrobených z polymerních materiálů (ISO 10993-13:1998)	—
CEN	EN ISO 10993-14:2001 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 14: Kvalitativní a kvantitativní stanovení degradačních produktů z keramických materiálů (ISO 10993-14:2001)	—
CEN	EN ISO 10993-15:2000 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 15: Kvalitativní a kvantitativní stanovení degradačních produktů z kovů a slitin (ISO 10993-15:2000)	—
CEN	EN ISO 10993-16:1997 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 16: Plán toxikokinetické studie degradačních produktů a vyluhovatelných látek (ISO 10993-16:1997)	—
CEN	EN ISO 10993-17:2002 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 17: Stanovení přípustných limitů pro vyluhovatelné látky (ISO 10993-17:2002)	—
CEN	EN ISO 11197:2004 Zdravotnické napájecí jednotky (ISO 11197:2004)	EN 793:1997	Datum ukončení platnosti (30. 6. 2005)
CEN	EN ISO 11990:2003 Optika a optické přístroje – Lasery a laserová zařízení – Stanovení odolnosti úchytky tracheální kanyly vůči účinkům laserového záření (ISO 11990:2003)	EN ISO 11990:1999	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2003)
CEN	EN 12006-1:1999 Neaktivní chirurgické implantáty – Zvláštní požadavky na srdeční a cévní implantáty – Část 1: Náhrady srdečních chlopní	—
CEN	EN 12006-2:1998 Neaktivní chirurgické implantáty – Zvláštní požadavky na srdeční a cévní implantáty – Část 2: Cévní protézy včetně konduitů srdečních chlopní	—
CEN	EN 12006-3:1998 Neaktivní chirurgické implantáty – Zvláštní požadavky na srdeční a cévní implantáty – Část 3: Endovaskulární implantáty	—
CEN	EN 12010:1998 Neaktivní chirurgické implantáty – Implantáty pro náhradu kloubů – Zvláštní požadavky	—
CEN	EN 12011:1998 Nástroje používané s neaktivními chirurgickými implantáty – Všeobecné požadavky	—
CEN	EN 12182:1999 Technické pomůcky pro osoby se zdravotním postižením – Všeobecné požadavky a metody zkoušení	—
CEN	EN 12183:1999 Ručně poháněné invalidní vozíky – Požadavky a zkušební metody	—
CEN	EN 12184:1999 Elektricky poháněné invalidní vozíky, skútry a jejich nabíječe – Požadavky a zkušební metody	—
CEN	EN 12218:1998 Kolejnicové systémy pro připevnění zdravotnického vybavení	—
CEN	EN 12218:1998/A1:2002	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2002)
CEN	EN 12322:1999 Zdravotnické prostředky pro diagnostiku in vitro – Kultivační půdy pro mikrobiologii – Kritéria funkce kultivačních půd	—
CEN	EN 12322:1999/A1:2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2002)
CEN	EN 12342:1998 Dýchací trubice pro použití s anestetickými přístroji a ventilátory	—
CEN	EN 12442-1:2000 Živočišné tkáně a jejich deriváty používané při výrobě zdravotnických prostředků – Část 1: Analýza a řízení rizika	—
CEN	EN 12442-2:2000 Živočišné tkáně a jejich deriváty používané při výrobě zdravotnických prostředků – Část 2: Kontrola původu, odběru a manipulace	—
CEN	EN 12442-3:2000 Živočišné tkáně a jejich deriváty používané při výrobě zdravotnických prostředků – Část 3: Validace eliminace a/nebo inaktivace virů a infekčních agens	—
CEN	EN 12470-1:2000 Klinické teploměry – Část 1: Skleněné teploměry s kapalnou kovovou náplní s maximálním zařízením	—
CEN	EN 12470-2:2000 Klinické teploměry – Část 2: Teploměry se změnou typu fáze (bodová matice)	—
CEN	EN 12470-3:2000 Klinické teploměry – Část 3: Vlastnosti kompaktních elektronických teploměrů (s extrapolací i bez extrapolace) s maximálním zařízením	—
CEN	EN 12470-4:2000 Klinické teploměry – Část 4: Vlastnosti elektronických teploměrů pro kontinuální měření	—
CEN	EN 12470-5:2003 Klinické teploměry – Část 5: Vlastnosti infračervených ušních teploměrů (s maximálním zařízením)	—
CEN	EN 12523:1999 Vnější končetinové protézy a ortézy – Požadavky a metody zkoušení	—
CEN	EN 12563:1998 Neaktivní chirurgické implantáty – Implantáty pro náhradu kloubů – Specifické požadavky na implantáty pro náhradu kyčelních kloubů	—
CEN	EN 12564:1998 Neaktivní chirurgické implantáty – Implantáty pro náhradu kloubů – Specifické požadavky na implantáty pro náhradu kolenních kloubů	—
CEN	EN ISO 12870:2004 Oční optika – Brýlové obruby – Požadavky a zkušební metody (ISO 12870:2004)	EN ISO 12870:1997	Datum ukončení platnosti (28. 2. 2005)
CEN	EN 13014:2000 Připojení hadiček pro odběr vzorků plynu k anestetickým a respiračním přístrojům	—
CEN	EN 13060:2004 Malé parní sterilizátory	—
CEN	EN 13220:1998 Přístroje k měření průtoku pro připojení k terminálním jednotkám potrubních rozvodů medicinálních plynů	—
CEN	EN 13221:2000 Vysokotlaká flexibilní připojení pro použití s medicinálními plyny	—
CEN	EN 13328-1:2001 Filtry dýchacích systémů pro anestetické a respirační použití – Část 1: Metoda posuzování filtračních vlastností pomocí soli	—
CEN	EN 13328-2:2002 Filtry dýchacích systémů pro anestetické a respirační použití – Část 2: Nefiltrační hlediska	—
CEN	EN 13328-2:2002/A1:2003	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30. 6. 2004)
CEN	EN ISO 13485:2003 Zdravotnické prostředky – Systémy managementu jakosti – Požadavky pro účely předpisů (ISO 13485:2003)	EN ISO 13488:2000 EN ISO 13485:2000	31. 7. 2006
CEN	EN 13503-8:2000 Oftalmologické implantáty – Nitrooční čočky – Část 8: Základní požadavky (ISO 11979-8:1999, modified)	—
CEN	EN 13544-1:2001 Přístroje pro respirační terapii – Část 1: Nebulizační systémy a jejich části	—
CEN	EN 13544-1:2001/A1:2004	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 12. 2004)
CEN	EN 13544-2:2002 Přístroje pro respirační terapii – Část 2: Hadice a konektory	—
CEN	EN 13544-3:2001 Přístroje pro respirační terapii – Část 3: Zařízení pro strhávání vzduchu	—
CEN	EN 13624:2003 Chemické dezinfekční přípravky a antiseptika – Kvantitativní zkouška s použitím suspenze ke stanovení fungicidního účinku chemických dezinfekčních přípravků používaných pro lékařské nástroje – Metoda zkoušení a požadavky (fáze 2/stupeň 1)	—
CEN	EN 13718-1:2002 Letecké, lodní a těžké terénní ambulance – Část 1: Požadavky na připojovací rozhraní zdravotnických prostředků pro nepřetržitou péči o pacienta	—
CEN	EN 13718-2:2002 Letecké, lodní a těžké terénní ambulance – Část 2: Provozní a technické požadavky na nepřetržitou péči o pacienta	—
CEN	EN 13726-1:2002 Zkušební metody pro primární obvazy – Část 1: Aspekty sacích vlastností (absorpce)	—
CEN	EN 13726-2:2002 Zkušební metody pro primární obvazy – Část 2: Hodnoty penetrace vlhkosti propustných foliových obvazů	—
CEN	EN 13727:2003 Chemické dezinfekční přípravky a antiseptika – Kvantitativní zkouška s použitím suspenze ke stanovení baktericidního účinku chemických dezinfekčních přípravků používaných pro lékařské nástroje – Metoda zkoušení a požadavky (fáze 2/ stupeň 1)	—
CEN	EN 13795-1:2002 Operační roušky, pláště a operační oděvy do čistých prostor, používané jako zdravotnické prostředky pro pacienty, nemocniční personál a zařízení – Část 1: Všeobecné požadavky na výrobce, zpracovatele a výrobky	—
CEN	EN 13795-2:2004 Operační roušky, pláště a operační oděvy do čistých prostor používané jako zdravotnické prostředky pro pacienty, nemocniční personál a zařízení – Část 2: Zkušební metody	—
CEN	EN 13824:2004 Sterilizace zdravotnických prostředků – Aseptické zpracování kapalných zdravotnických prostředků – Požadavky	—
CEN	EN 13826:2003 Spirometry pro měření špičkového výdechu	—
CEN	EN 13867:2002 Koncentráty pro hemodialýzu a související léčebné metody	—
CEN	EN 13976-1:2003 Záchranné systémy – Přeprava inkubátorů – Část 1: Podmínky připojení	—
CEN	EN 13976-2:2003 Záchranné systémy – Přeprava inkubátorů – Část 2: Požadavky na systém	—
CEN	EN 14079:2003 Neaktivní zdravotnické prostředky – Požadavky na provedení a zkušební metody pro absorpční gázu z bavlny a absorpční gázu z bavlny a viskózy	—
CEN	EN ISO 14155-1:2003 Klinické zkoušky zdravotnických prostředků pro humánní účely – Část 1: Všeobecné požadavky (ISO 14155-1:2003)	EN 540:1993	Datum ukončení platnosti (31. 8. 2003)
CEN	EN ISO 14155-2:2003 Klinické zkoušky zdravotnických prostředků pro humánní účely – Část 2: Plány klinických zkoušek (ISO 14155-2:2003)	—
CEN	EN ISO 14160:1998 Sterilizace jednorázových zdravotnických prostředků obsahujících látky živočišného původu – Validace a průběžná kontrola sterilizace kapalnými chemickými sterilanty (ISO 14160:1998)	—
CEN	EN 14180:2003 Sterilizátory pro zdravotnické účely – Sterilizátory s nízkoteplotní směsí páry a formaldehydu – Požadavky a zkoušení	—
CEN	EN 14299:2004 Neaktivní chirurgické implantáty – Zvláštní požadavky na srdeční a cévní implantáty – Specifické požadavky na arteriální stenty	—
CEN	EN 14348:2005 Chemické dezinfekční přípravky a antiseptika – Kvantitativní zkouška s použitím suspenze ke stanovení mykobakteriálního účinku chemických dezinfekčních přípravků používaných v oblasti lékařství včetně dezinfekčních přípravků pro nástroje – Metody zkoušení	—
CEN	EN ISO 14408:2005 Tracheální trubice pro laserovou chirurgii – Požadavky na značení průvodní dokumentace (ISO 14408:2005)	—
CEN	EN ISO 14534:2002 Oční optika – Kontaktní čočky a prostředky pro ošetřování kontaktních čoček – Všeobecné požadavky (ISO 14534:2002)	EN ISO 14534:1997	Datum ukončení platnosti (31. 12. 2002)
CEN	EN ISO 14602:1998 Neaktivní chirurgické implantáty – Implantáty pro osteosyntézu – Zvláštní požadavky (ISO 14602:1998)	—
CEN	EN ISO 14630:2005 Neaktivní chirurgické implantáty – Všeobecné požadavky (ISO 14630:2005)	EN ISO 14630:1997	30. 11. 2005
CEN	EN ISO 14889:2003 Oční optika – Brýlové čočky – Základní požadavky na dokončené nezabroušené brýlové čočky (ISO 14889:2003)	EN ISO 14889:1997	Datum ukončení platnosti (30. 11. 2003)
CEN	EN ISO 14937:2000 Sterilizace prostředků zdravotnické péče – Obecné požadavky na charakterizaci sterilizačního činidla a vývoj, validaci a průběžnou kontrolu postupu sterilizace zdravotnických prostředků (ISO 14937:2000)	—
CEN	EN ISO 14971:2000 Zdravotnické prostředky – aplikace managementu rizika na zdravotní zařízení (ISO 14971:2000)	EN 1441:1997	Datum ukončení platnosti (31. 3. 2004)
CEN	EN ISO 14971:2000/A1:2003	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 3. 2004)
CEN	EN ISO 15001:2004 Anestetické a respirační přístroje – Kompatibilita s kyslíkem (ISO 15001:2003)	—
CEN	EN ISO 15004:1997 Oftalmologické přístroje – Všeobecné požadavky a zkušební metody (ISO 15004:1997)	—
CEN	EN ISO 15225:2000 Nomenklatura – Specifikace systému nomenklatury zdravotnických prostředků pro účely výměny správních dat (ISO 15225:2000)	—
CEN	EN ISO 15225:2000/A1:2004	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 8. 2004)
CEN	EN ISO 15747:2005 Plastové vaky pro nitrožilní infuze (ISO 15747:2003)	—
CEN	EN ISO 17510-1:2002 Dechová terapie spánkové apnoe – Část 1: Přístroje pro dechovou terapii spánkové apnoe (ISO 17510-1:2002)	—
CEN	EN ISO 17510-2:2003 Dechová terapie spánkové apnoe – Část 2: Masky a aplikační příslušenství (ISO 17510-2:2003)	—
CEN	EN ISO 17664:2004 Sterilizace zdravotnických prostředků – Informace, které mají být poskytnuty výrobcem pro zpracování opakovaně sterilizovatelných zdravotnických prostředků (ISO 17664:2004)	—
CEN	EN ISO 18777:2005 Transportabilní systémy s kapalným kyslíkem pro zdravotnické použití – Zvláštní požadavky (ISO 18777:2005)	—
CEN	EN ISO 18778:2005 Respirační přístroje – Monitory pro malé děti – Zvláštní požadavky (ISO 18778:2005)	—
CEN	EN ISO 18779:2005 Zdravotnická zařízení pro úsporu kyslíku a kyslíkových směsí – Zvláštní požadavky (ISO 18779:2005)	—
CEN	EN 20594-1:1993 Kuželové spoje s 6% kuželem (Luer) pro injekční stříkačky, jehly a další zdravotnické přístroje – Část 1: Všeobecné požadavky (ISO 594-1:1986)	—
CEN	EN 20594-1:1993/A1:1997	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 5. 1998)
CEN	EN ISO 21647:2004 Zdravotnické elektrické přístroje – Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a základní vlastnosti monitorů dýchacích plynů (ISO 21647:2004)	EN ISO 11196:1997 EN 12598:1999	Datum ukončení platnosti (31. 5. 2005)
CEN	EN ISO 22612:2005 Ochranný oděv proti infekčním agens – Zkušební metoda odolnosti proti penetraci mikrobů za sucha (ISO 22612:2005)	—
CEN	EN 27740:1992 Chirurgické nástroje. Skalpely se snímatelnými čepelemi. Mezní rozměry (ISO 7740:1985)	—
CEN	EN 27740:1992/A1:1997	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 5. 1998)
CEN	EN 30993-6:1994 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 6: Zkoušky lokálních účinků po implantaci (ISO 10993-6:1994)	—
CEN	EN 46003:1999 Systémy jakosti – Zdravotnické prostředky – Zvláštní požadavky na používání EN ISO 9003	—

Pozn. 1

Datum ukončení presumpce shody je obvykle datum ukončení platnosti (dup) stanovené Evropskou organizací pro normalizaci. Uživatelé těchto norem se však upozorňují na to, že v některých výjimečných případech tomu může být i jinak.

Pozn. 3

Dochází-li ke změnám, je referenčním dokumentem norma EN CCCCC:YYYY, její předchozí změny, pokud existují, a nová, citovaná změna. Nahrazovanou normu (sloupec 3) proto tvoří norma EN CCCCC:YYYY a její předchozí změny, pokud existují, ale bez nové, citované změny. Od uvedeného data přestává u nahrazované normy platit presumpce shody se základními požadavky směrnice.

POZNÁMKA:

—	Veškeré informace o dostupnosti norem lze obdržet buď od Evropských organizací pro normalizaci nebo od národních orgánů pro normalizaci. Jejich seznam je v příloze směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES (2), ve znění směrnice 98/48/ES (3).

—	Zveřejnění odkazů v Úředním věstníku Evropské unie neznamená, že uvedené normy jsou k dispozici ve všech jazycích Společenství.

Více informací o harmonizovaných normách je k dispozici na adrese:

http://europa.eu.int/comm/enterprise/newapproach/standardization/harmstds/.

(1) ESO: Evropské organizace pro normalizaci:

—	CEN: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel; tel. (32-2) 550 08 11; fax (32-2) 550 08 19 (http://www.cenorm.be)

—	CENELEC: rue de Stassart 35, B-1050 Brusel; tel. (32-2) 519 08 68; fax (32-2) 519 69 19 (http://www.cenelec.org)

—	ETSI: 650, route des Lucioles, F-06921 Sophia Antipolis; Tel. (33) 492 94 42 00; fax (33) 493 65 47 16 (http://www.etsi.org)

(2) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.

(3) Úř. věst. L 217, 5.8.1998, s. 18.

30.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 240/17

Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro

(2005/C 240/03)

(Text s významem pro EHP)

(Zveřejnění názvů a odkazů harmonizovaných norem v rámci směrnice)

ESO (1)	Odkaz a název harmonizované normy (a referenční dokument)	Odkaz na nahrazovanou normu	Datum ukončení presumpce shody nahrazované normy Poznámka 1
CEN	EN 375:2001 Informace předávané výrobcem s diagnostickými činidly in vitro pro odborné použití	—
CEN	EN 376:2002 Informace předávané výrobcem s diagnostickými činidly in vitro pro sebekontrolu	—
CEN	EN 556-1:2001 Sterilizace zdravotnických prostředků – Požadavky na zdravotnické prostředky označované jako „STERILNÍ“ – Část 1: Požadavky na zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu	—
CEN	EN 591:2001 Návody k použití přístrojů pro diagnostiku in vitro pro profesionální účely	—
CEN	EN 592:2002 Návody k používání přístrojů pro diagnostiku in vitro pro sebekontrolu	—
CEN	EN 794-1:1997 Plicní ventilátory – Část 1: Zvláštní požadavky na ventilátory pro intenzivní péči	—
CEN	EN 794-1:1997/A1:2000	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 5. 2001)
CEN	EN 980:2003 Grafické značky pro označování zdravotnických prostředků	EN 980:1996	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2003)
CEN	EN 1280-1:1997 Plnicí systémy anestetických odpařovačů specifické pro určité anestetikum – Část 1: Plnicí systémy s pravoúhlým kódováním	—
CEN	EN 1280-1:1997/A1:2000	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (24. 11. 2000)
CEN	EN ISO 4135:2001 Anestetické a respirační přístroje – Slovník (ISO 4135:2001)	—
CEN	EN 12286:1998 Zdravotnické prostředky pro diagnostiku in vitro – Měření veličin ve vzorcích biologického původu – Prezentace referenčních měřicích postupů	—
CEN	EN 12286:1998/A1:2000	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (24. 11. 2000)
CEN	EN 12287:1999 Zdravotnické prostředky pro diagnostiku in vitro – Měření veličin ve vzorcích biologického původu – Popis referenčních materiálů	—
CEN	EN 12322:1999 Zdravotnické prostředky pro diagnostiku in vitro – Kultivační půdy pro mikrobiologii – Kritéria funkce kultivačních půd	—
CEN	EN 12322:1999/A1:2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2002)
CEN	EN ISO 13485:2003 Zdravotnické prostředky – Systémy managementu jakosti – Požadavky pro účely předpisů (ISO 13485:2003)	EN ISO 13485:2000 EN ISO 13488:2000	31. 7. 2006
CEN	EN 13532:2002 Obecné požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro pro sebekontrolu	—
CEN	EN 13612:2002 Hodnocení funkce zdravotnických prostředků pro diagnostiku in vitro	—
CEN	EN 13640:2002 Zkoušení stálosti činidel pro diagnostiku in vitro	—
CEN	EN 13641:2002 Vyloučení nebo omezení rizika infekce spojeného s diagnostickými činidly in vitro	—
CEN	EN 13975:2003 Postupy odběru vzorků používané pro přejímací zkoušky diagnostických zdravotnických prostředků in vitro – Statistické aspekty	—
CEN	EN 14254:2004 Diagnostické zdravotnické prostředky in vitro – Jednorázové nádobky pro odběr vzorků humánního původu s výjimkou krve	—
CEN	EN 14820:2004 Jednorázové nádobky pro odběr vzorků lidské žilní krve	—
CEN	EN ISO 14937:2000 Sterilizace prostředků zdravotnické péče – Obecné požadavky na charakterizaci sterilizačního činidla a vývoj, validaci a průběžnou kontrolu postupu sterilizace zdravotnických prostředků (ISO 14937:2000)	—
CEN	EN ISO 14971:2000 Zdravotnické prostředky – aplikace managementu rizika na zdravotní zařízení (ISO 14971:2000)	—
CEN	EN ISO 14971:2000/A1:2003	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 3. 2004)
CEN	EN ISO 15197:2003 Systémy diagnostických zkoušek in vitro – Požadavky na systémy monitorování glykémie pro sebekontrolu pacientů s diabetes mellitus (ISO 15197:2003)	—
CEN	EN ISO 15225:2000 Nomenklatura – Specifikace systému nomenklatury zdravotnických prostředků pro účely výměny správních dat (ISO 15225:2000)	—
CEN	EN ISO 17511:2003 Diagnostické zdravotnické prostředky in vitro – Měření veličin v biologických vzorcích – Metrologická návaznost hodnot přiřazených kalibrátorům a kontrolním materiálům (ISO 17511:2003)	—
CEN	EN ISO 18153:2003 Diagnostické zdravotnické prostředky in vitro – Měření veličin v biologických vzorcích – Metrologická návaznost hodnot katalytické koncentrace enzymů přiřazených kalibrátorům a kontrolním materiálům (ISO 18153:2003)	—

Pozn. 1

Pozn. 3

POZNÁMKA:

—	Veškeré informace o dostupnosti norem lze obdržet buď od Evropských organizací pro normalizaci nebo od národních orgánů pro normalizaci. Jejich seznam je v příloze směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES (2), ve znění směrnice 98/48/ES (3).

—	Zveřejnění odkazů v Úředním věstníku Evropské unie neznamená, že uvedené normy jsou k dispozici ve všech jazycích Společenství.

Více informací o harmonizovaných normách je k dispozici na adrese:

http://europa.eu.int/comm/enterprise/newapproach/standardization/harmstds/.

(1) ESO: Evropské organizace pro normalizaci:

—	CEN: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel; tel. (32-2) 550 08 11; fax (32-2) 550 08 19 (http://www.cenorm.be)

—	CENELEC: rue de Stassart 35, B-1050 Brusel; tel. (32-2) 519 08 68; fax (32-2) 519 69 19 (http://www.cenelec.org)

—	ETSI: 650, route des Lucioles, F-06921 Sophia Antipolis; Tel. (33) 492 94 42 00; fax (33) 493 65 47 16 (http://www.etsi.org)

(2) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.

(3) Úř. věst. L 217, 5.8.1998, s. 18.

30.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 240/20

Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES

Případy, k nimž Komise nevznáší námitku

(2005/C 240/04)

(Text s významem pro EHP)

Datum přijetí rozhodnutí:

Členský stát: Francie

Podpora č.: E 10/2005

Název: Poplatky za vysílání – Francie

Cíl: Financování francouzského veřejnoprávního vysílání France Télévision

Právní základ: Loi no 49-1032 du 30 juillet 1949

Rozpočet: Částka se každoročně liší

Doba trvání: Výše uvedené právní předpisy tvoří základ pro současné financování veřejnoprávního vysílání svěřeného společnosti France Télévision

Další informace: Rozhodnutí Komise, kterým se prohlašuje, že podpora poskytnutá společnosti France Télévision je existující státní podporou ve smyslu čl. 1 písm. b) procesního nařízení č. 659/99. Na žádost Komise se francouzské orgány zavázaly pozměnit některé aspekty režimu financování veřejnoprávního vysílání s cílem zajistit jeho slučitelnost se společným trhem.

Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:

http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí:

Členský stát: Lucembursko

Podpora č.: N205 C/2004 a N205 D/2004

Název: Rámcový zákon o podporách malým a středním podnikům

Cíl: Ochrana životního prostředí; podpora činností v oblasti výzkumu a vývoje

Právní základ: loi portant création d'«un cadre général des régimes d'aides en faveur du secteur des classes moyennes»

Rozpočet: 1 milion EUR (životní prostředí) a 500 000 EUR (výzkum a vývoj)

Míra nebo částka podpory:

—	až do 40 % bez bonusu pro podpory na životní prostředí.

—	100 % + 15 % pro podpory určené na dekontaminaci znečištěných míst

—	25 %, 50 % a 75 % pro podpory na výzkum podle stádií výzkumu, bez bonusu

Doba trvání: 6 let

Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:

http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí:

Členský stát: Spojené království

Podpora č.: N 206/2003

Název: Grant pro vodní nákladní dopravu (WFG)

Cíl: Cílem je udělit podporu nové/stávající pobřežní dopravě, námořní dopravě mezi Spojeným královstvím a Evropou (včetně Středomoří) nebo vnitrozemské vodní dopravě, a podpořit tak přesun přepravy nákladu ze silnic na vodní cesty za předpokladu, že se tím předejde kamionové dopravě a že to bude představovat přínos pro životní prostředí ve Spojeném království.

Právní základ: Transport Act 2000, section 272; Transport (Scotland) Act 2001, section 71

Rozpočet: Celkový rozpočet ve výši 60 milionů GBP se poskytne ve prospěch režimu pro udělování grantů pro nákladní zařízení (FFG) a ve prospěch grantu pro vodní nákladní dopravu (WFG).

Doba trvání: 6 let

Další informace: Režim doplňuje stávající režim pro udělování grantů pro nákladní zařízení (FFG) (1).

Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:

http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí:

Členský stát: Francie

Podpora č.: N 312/2003

Název: Reforma způsobu financování technických průmyslových středisek (Centres Techniques Industriels (CTI)) a odborných středisek technického rozvoje (Centres Professionnels de Développement Technique (CPDE))

Cíl: Podpora strojírenských výrobků, spotřebního zboží a výrobních materiálů. (Spotřební zboží, strojírenské výrobky, stavební materiály)

Právní základ: loi 2001-692 du 1er août 2001 et loi de finance annuelle

Doba trvání: Ode dne schválení Komise do 31. 12. 2004

Částka podpory: Příjemce: CTI a CPDE v odvětví spotřebního zboží, strojírenských výrobků a výrobních materiálů

Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:

http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí:

Členský stát: Německo (Spolková země Sasko)

Podpora č.: N 548/04

Název: „Podpora na vývoj nových nebo inovačních produktů a metod ve Svobodném státě Sasko.“ – Prodloužení režimu NN 32/98

Cíl: Výzkum a vývoj

Právní základ: Förderrichtlinie des Sächsischen Staatsministeriums für Wirtschaft und Arbeit über die Gewährung von Zuwendungen für Projekte zur Entwicklung neuer oder neuartiger Produkte und Verfahren im Freistaat Sachsen (Einzelbetriebliche Projektförderung) vom 7. Februar 2001;

Vorläufige Sächsische Haushaltsordnung (SäHo) vom 19. Dezember 1990;

Vorläufige Verwaltungsvorschrift zu §§ 23, 44 SäHo

Rozpočet: 225 milionů EUR

Míra nebo částka podpory: 50 % na průmyslový výzkum; 25 % na předkonkurenční vývoj; plus 10 % příplatek malým a středním podnikům (připadá-li v úvahu); plus 10 % příplatek na účinnou spolupráci mezi státními výzkumnými ústavy pro výzkum a vývoj a podniky

Doba trvání: Od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2009

Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:

http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/

Datum schválení:

Členský stát: Itálie

Podpora č.: N 582/04

Název: Státní podpora pro biopaliva/daňová úleva

Záměr (sektor): Ochrana životního prostředí

Právní základ: Art. 21 par. 6 del Decreto Legislativo 25 ottobre 1995 n. 504; legge del 30.12.2004 n. 311 (finanziaria 2005)

Intenzita podpory nebo celkový objem podpory: 561 267 000 EUR

Doba trvání: Do 30. 6. 2010

Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:

http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí:

Členský stát: Spojené království (Wales)

Podpora číslo: N 597/2003

Název: Režim pro podnikání s energií ze dřeva

Cíl: Cílem režimu je ve Walesu povzbudit využívání dřeva jakožto obnovitelného zdroje energie. Podporovány jsou projekty, které ve Walesu povzbuzují růst trhu se dřevem

Právní základ: 1967 Forestry Act

Rozpočet: 6 mil. GBP (9 mil. EUR) po celou dobu trvání režimu

Míra nebo částka podpory: Až do výše 40 % způsobilých nákladů s příplatkem 5 % v regionech podle čl. 87 odst. 3 písm. c) a 10 % v regionech podle čl. 87 odst. 3 písm. a). Dalších 10 % je možné přidat malým a středním podnikům

Doba trvání: 3 roky (do září 2007)

Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:

http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí:

Členský stát: Belgie (Flemish region)

Podpora č.: N 608/2004

Název: kogenerační certifikáty

Cíl: Ochrana životního prostředí (Energetika)

Právní základ: Besluit van de Vlaamse regering van 5 maart 2004 houdende de openbaredienstverplichting ter bevordering van de elektriciteitsopwekking in kwalitatieve warmtekrachtinstallaties

Míra nebo částka podpory: Toto opatření nezakládá podporu.

Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:

http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/

(1) N 649/2001– UK – grant pro nákladní zařízení; rozhodnutí Komise ze dne 20.12.2001

30.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 240/23

Zveřejnění žádosti o zápis podle čl. 6 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2081/92 o ochraně zeměpisných označení a označení původu

(2005/C 240/05)

Toto zveřejnění zakládá právo podávat námitky podle článků 7 a 12d uvedeného nařízení. Jakákoli námitka proti této žádosti musí být podána do 6 měsíců ode dne tohoto zveřejnění prostřednictvím příslušného orgánu členského státu, členského státu Světové obchodní organizace (WTO) nebo třetí země uznané podle čl. 12 odst. 3. Zveřejnění je odůvodněno následujícími skutečnostmi, uvedenými zejména pod bodem 4.6, díky kterým se žádost považuje za odůvodněnou podle nařízení (EHS) č. 2081/92.

SUMÁŘ

NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 2081/92

„CAROTA DELL'ALTOPIANO DEL FUCINO“

č. ES: IT/00270/21.01.2003

CHOP ( ) CHZO (X)

Tento přehled byl vypracován pouze pro informační účely. Veškeré údaje, zejména o producentech produktů s dotyčným CHOP a CHZO, naleznete v úplném znění specifikace, které je možné získat na vnitrostátní úrovni nebo od útvarů Evropské komise (1).

1. Příslušný orgán členského státu

Název:	Ministero delle Politiche Agricole e Forestali
Adresa:	Via XX Settembre n. 20 – I-00187 Roma
Tel.:	(06) 481 99 68
Fax:	(06) 42 01 31 26
e-mail:	qtc3@politicheagricole.it

2. Žadatel

2.1 Název: Consorzio di Tutela e valorizzazione degli ortaggi dell'altopiano del Fucino

2.2 Adresa:

P.zza Torlonia, 91 I-67051 Avezzano (AQ)

Tel.: (39) 863 50 22 31

2.3 Složení: producenti/zpracovatelé (X) ostatní ( )

3. Druh výrobku

třída 1. 6 Ovoce, zelenina a obiloviny v přirozeném stavu a zpracované – mrkev

4. Specifikace

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2)

4.1 Název: „Carota dell'Altopiano del Fucino“

4.2 Popis: CHZO „Carota dell'Altopiano del Fucino“ označuje mrkev z kultivaru druhu „Daucus carota L.“, která pochází z těchto odrůd: MAESTRO (Vilmorin); PRESTO (Vilmorin); CONCERTO (Vilmorin); NAPOLI (Bejo); NANDOR (Clause); DORDOGNE (SG).

Produkt musí mít tyto vlastnosti

tvar: válcovitý se zaoblenou špičkou, bez kořenových vlasů;

barva: sytě oranžová po celé délce kořene;

složení:

sacharóza >3 %;

betakarotén >100 mg/kg;

kyselina askorbová > 5 mg/kg;

proteiny > 1,2 %;

vláknina > 1,2 %

fyzikální vlastnosti: křupavá dužina a čistý zlom.

Na všechny odrůdy se vztahují obchodní kategorie Extra a Prima.

4.3 Zeměpisná oblast: Oblast produkce mrkve „Carota dell'Altopiano del Fucino“ zabírá celou náhorní plošinu Altopiano del Fucino.

Toto území vymezuje silnice Strada Provinciale Circonfucense a patří k němu územní časti rozdělené cestami mezi statky a do očíslovaných parcel, které náleží k těmto obcím Akvilské provincie: Avezzano a přilehlé osady; Celano a přilehlé osady; Cerchio; Aielli; Collarmele; Pescina a přilehlé osady; S.Benedetto dei Marsi; Gioia nei Marsi a přilehlé osady; Lecce dei Marsi; Ortucchio; Trasacco; Luco dei Marsi.

4.4 Důkaz původu: Pěstování mrkve na polích Altopiana del Fucino začalo v roce 1950. Značné výnosy z pěstování vzbudily zájem zemědělců, kteří potom mrkev zahrnuli do klasického střídání plodin, které se používá v Altopiane del Fucino.

Spolu s hospodářskými zisky přineslo pěstování mrkve prodloužené střídání plodin, čímž se významně snížil výskyt negativních jevů, jakými jsou například choroby rostlin nebo únava půdy, která způsobila plodinám ve Fucinu mnohé problémy. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, jaký význam má dnes pro kontrolu výskytu háďátek brambor a cukrové řepy správné střídání plodin, které umožnilo i pěstovaní mrkve, narozdíl od minulosti, kdy se k odstranění háďátek používala fumigace.

Úspěch této plodiny, která se stala klíčovou plodinou v celé zelinářské oblasti Altopiano del Fucino, dokazuje i sláva a věhlas této produkce na domácích i zahraničních trzích. Je tak známá, že mnozí podnikatelé využívají označení „Fucino“, aby prodali produkty pocházející z jiných produkčních oblastí. Z toho vyplývá nevyhnutelnost zaručit původ produktu prostřednictvím postupů, které umožňují sledování v různých fázích produkce, a kontrolu producentů a katastrálních parcel, na kterých se pěstuje mrkev Fuciono, uvedených na příslušných seznamech. Uvedené kontroly bude vykonávat kontrolní orgán. Úlohou tohoto orgánu, pověřeného ministerstvem zemědělství a lesnictví, bude i ověřování, zda produkt „Carota dell'Altopiano del Fucino“ CHZO odpovídá ustanovením uvedeným ve specifikacii.

4.5 Způsob produkce: Výrobní technologie se vyznačují běžnými postupy pěstování mrkve, které je možno rozdělit na tyto úkony:

příprava lůžka pro osivo zoráním; frézování a uhlazení povrchu; válcování; hnojení bez použití kompostu, aby se předešlo tmavnutí kořenů v důsledku rozkladu organické hmoty v průběhu vegetačního cyklu.

Setba se vykonává pouze mechanicky, aby se zabezpečila rovnoměrnost distribuce a optimální hustota osiva. Semena jsou od sebe vzdálená 35 – 40 cm, v rámci řádku je osivo rozmístěné v pásmech o šířce od 5 – 7 cm nebo v souvislých dvojitých řádcích. Semeno se vkládá do hloubky od 0,5 do 1,5 cm.

Střídání pěstovaných plodin je povinné po nejméně čtyřech letech.

Pěstitelské techniky se běžně vykonávají stroji.

Předpokládá se alespoň jedno pletí, které umožní kontrolu škůdců a snížení kompaktnosti půdy s cílem zabezpečit harmonický růst kořenů bez dušení a ohýbání; a alespoň jednou se přihrne zemina, aby nezezelenala vrchní část kořene.

Zavlažování bude mírné ale časté – pokaždé maximálně 400 m3/ha vody prostřednictvím rozstřikovače. V letním období (červenec, srpen) se bude zavlažovat případně v nočních nebo nejpozději v prvních ranních hodinách.

Při sklizni se hodnotí, které stádium zraní je nejvhodnější pro cílové určení produktu a způsob jeho úpravy; při sklizni se dodržují jakostní normy stanovené v předpisech Společenství a vlastnosti uvedené v bodě 4.2.

Produkt určený ke konzervování se musí sklízet po dozrání, a ne před termínem dozrání předpokládaným pro daný kultivar, přičemž se zohledňuje vývoj počasí, aby byla zaručena možnost konzervovat ho a zachovat jeho jakostní a organoleptické vlastnosti. V letním období (červenec, srpen) se sklizeň uskutečňuje v brzkých ranních hodinách nebo v podvečer, aby produkt nebyl vystavený slunci.

Po sklizni se mrkev musí do čtyřech hodin odvést do úpravny, kde se po umytí a úpravě zchladí s cílem zaručit, aby si uchovala křupavost, povrchovou barvu a chuť.

4.6 Souvislost: Díky výborné dostupnosti produktu se v příslušné oblasti vyvinuly souvislé aktivity v oblasti úpravy a balení a byla vybudována zařízení na zpracování mrkve na kostky nebo na odšťavování. Za těchto okolností se podařilo vytvořit systém, který optimálně využívá půdní a klimatické podmínky oblasti, vysoký stupeň specializace hospodářských subjektů, ať již pěstitelů či obchodníků v tomto odvětví, a významnou tradici obdělávání půdy, díky nimž má oblast v pěstování mrkve znamenitou pověst.

Altopiano del Fucino, oblast obzvlášť známá pěstovaním zeleniny, se rozprostírá v jižní části střední Itálie v Abruzze, která se považuje za region parků.

Celkem rovinatá oblast je položená v nadmořské výšce 700 m, má rozlohu 16 000 ha a je obklopená pohořími, která mají osobitý význam pro životní prostředí jako „národní park Abruzzo“, „Velino-Sirente“ a „Ernici-Simbruini“.

Původ zemědělské oblasti sahá pouze do konce 19. století, kdy byly dokončeny odvodňovací práce pod vedením knížete Alessandra Torlonia na údajně třetím největším jezeře Itálie – Lago del Fucino.

Vzhledem k této události je možno Altopiano del Fucino definovat jako „mladé, vysoce produktivní a neznečištěné území“, na kterém se díky druhu půdy a zvláště příznivému podnebí daří pěstování zeleniny s jedinečnými organoleptickými a nutričními vlastnostmi, které znají a oceňují evropští spotřebitelé.

Půda je písčito-vápenitá se zvýšeným obsahem aktivního vápence, hladina pH je subalkalická až alkalická se zvýšeným obsahem organické hmoty, který může být způsobený i tím, že zemědělci z Fucina ve dvouletých intervalech vydatně hnojí půdu kompostem.

Na podnebí má vliv přítomnost okolních hor, výška a relativní vlhkost související s bohatou sítí kanálů, která při pěstovaní zabezpečuje zavlažování a zároveň v zimě sbírá nadbytečnou povrchovou vodu. Zimy bývají převážně chladné a deštivé, zatímco v létě je na celém území teplo, zvláště v červenci a v polovině srpna; vzhledem k výšce umístění je pro oblast charakteristický i velký rozdíl mezi denními a nočními teplotami.

Po zúrodnění se nejprve pěstovaly brambory a cukrová řepa a potom se na Altopiane del Fucino ujaly další plodiny včetně mrkve, mimo jiné i na zlepšení systému střídání plodin a zvýšení podnikatelské specializace pěstitelů.

Z mrkve se stala klíčová plodina Fucina i díky osobitým vlastnostem, které se v dané oblasti daří přenést na produkt.

Mrkev z Fucina je díky velmi kypré půdě bez struktury charakteristická převážně díky válcovitému tvaru kořene se zaoblenou špičkou, bez kořenových vlasů a bez hlubokých záhybů v místech, kde vyrůstají koncová vlákna, díky hladkému povrchu a sytě oranžové barvě celého kořene. Další vlastnosti se týkají obsahu nutričních prvků. V mrkvi z Altopiana del Fucino se vyskytuje vysoký obsah kyseliny askorbové (5mg/kg) a cukru, které se vzájemně vyvažují. Nadstandardní obsah uhlovodíků doplňuje obsah bílkovín na úrovni 1,2 %, zatímco obsah vlákniny (1,8 %) umožňuje vstřebávání většiny přítomných stopových prvků (vápníku, železa, fosforu a draslíku).

Vitamíny, které obsahuje „Carota del Altopiano Fucino“, tvoří další charakteristický prvek, díky kterému je lehko rozeznatelná. Mrkev vykazuje vysoké hodnoty obsahu tiamínu, riboflavínu a zejména karotenu (>100 mg/kg).

4.7 Kontrolní subjekt:

Název:	AGROQUALITA
Adresa:	Via Montebello n. 8 – I-00185 Roma
Tel.	(06) 47 82 24 63
Fax:	(06) 47 82 24 39

4.8 Označování: Produkt se musí předávat k prodeji ve vhodných nových dřevěných, kartonových nebo plastových baleních, které musí být označené etiketou s těmito údaji:

označení „CAROTA DELL'ALTOPIANO DEL FUCINO“ CHZO CHRÁNĚNÁ ZEMĚPISNÁ OBLAST napsané alespoň dvojnásobně velkým písmem v porovnání s ostatními údaji;

všechny detaily určující název, obchodní název, adresu výrobní firmy nebo balírny a ostatní údaje stanovené v daném předpisu.

Zakazuje se uvádět jakékoli jiné charakteristiky než ty, které jsou stanovené v této specifikaci.

U produktů, jejichž hlavní složkou je „Carota dell'Altopiano del Fucino CHZO“, je možno i po výrobě a zpracování povolit prodej v baleních s uvedením původu a bez uvedení loga Společenství za předpokladu, že:

„Carota dell'Altopiano del Fucino CHZO“ potvrzená v tomto znění je jedinou složkou příslušné kategorie zboží, ze které vychází;

uživatelé označení CHZO „Carota dell'Altopiano del Fucino“ jsou zapsaní do příslušného registru, za jehož vytvoření, vedení a aktualizaci je odpovědný orgán pověřený ministerstvem zemědělství a lesnictví, jenž je kontroluje, pokud jde o užívání chráněného označení.

Pokud použití „Carota dell'Altopiano del Fucino CHZO“ není výlučné, je možno jej podle současných předpisů uvádět jako jednu ze složek produktu, který ho obsahuje nebo na který je zpracovaný.

Logo

Identifikační značku představuje v horní části nápis Carota dell'Altopiano del Fucino zelené barvy Pantone P.C.S. (S 274-1 CVS) s černým obrysem písmem Cooper blk hd bt, které má zřetelný sinusový spád způsobený zvýšením prostřední části nápisu (Altopiano) a nižším položením závěrečné části (Fucino). Pod tím je umístěný nápis INDICAZIONE GEOGRAFICA PROTETTA v písmě Arial rounded mt bold bílé barvy, která vyniká na pozadí v modré barvě Pantone reflex blue. Vlevo od nápisů je logo CHZO ES.

4.9 Vnitrostátní požadavky: —

(1) Evropská komise – Generální ředitelství pro zemědělství – Oddělení pro politiku jakosti zemědělských produktů – B-1049 Brusel.

30.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 240/28

Zveřejnění žádosti o zápis podle čl. 6 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2081/92 o ochraně zeměpisných označení a označení původu

(2005/C 240/06)

SUMÁŘ

NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 2081/92

„PATACA DE GALICIA“ NEBO „PATATA DE GALICIA“

ES č. ES/00205/06.09.2001

CHOP ( ) CHZO (X)

Tento přehled byl vypracován pro informační účely. Pro úplnou informaci je zájemcům, především pak výrobcům tohoto CHZO, k dispozici úplné znění soupisu podmínek na vnitrostátní úrovni nebo na příslušných odděleních Evropské komise (1).

1. Příslušný orgán členského státu

Název:	Ministerio de Agricultura, Pesca y Alimentación. Dirección General de Alimentación. Subdirección General de Denominaciones de Calidad y Relaciones Interprofesionales y Contractuales.
Adresa:	Paseo Infanta Isabel, 1, E-28071 Madrid
Telefon:	(34) 913 47 53 94
Fax:	(34) 913 47 54 10

2. Skupina žadatelů

2.1.A) Název: S.A.T. N447 XUGA – A LIMIA.

2.2.A) Adresa: Porto Alto. Xinzo de Limia. Ourense

2.1.B) Název: Cooperativa de Santaballa

2.2.B) Adresa: Santaballa. Vilalba. LUGO.

2.3) Složení: producenti/zpracovatelé (x) ostatní ( )

3. Druh produktu

Třída 1.6. Ovoce, zelenina a obiloviny – brambory.

4. Popis specifikace

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2)

4.1 Název: „Pataca de Galicia“ nebo „Patata de Galicia“.

4.2. Popis: Jedná se o hlízy druhu Solanum tuberosum L. pěstované odrůdy „KENNEBEC“, určené pro lidskou spotřebu.

Brambory, na které se bude vztahovat ochrana, musejí mít v průměru minimálně 40 mm a maximálně 80 mm. Velikost se měří v mm podle délky strany čtverhranné mřížky, kterou hlízy přirozeně a bez tlaku projdou.

Zvláštní vlastnosti brambor chráněných zvláštním označením „Pataca de Galicia“ jsou následující:

tvar hlíz: kulatý až oválný;

přítomnost mělkých oček;

slupka hladkého a jemného vzhledu;

barva slupky: světle žlutá;

barva dužiny: bílá;

struktura: na dotek pevná a po uvaření krémová, v ústech hutná;

kvalita pro spotřebu: výtečná, zejména díky vysokému obsahu sušiny a díky barvě, vůni a chuti po uvaření;

analytické vlastnosti: obsah sušiny více než 18 % a obsah redukujících cukrů méně než 0,4 %.

4.3. Zeměpisná oblast: Oblast produkce a balení produktu, na který se vztahuje chráněné zeměpisné označení, zahrnuje čtyři podoblasti samosprávné oblasti Galicie s následujícím územím:

Podoblast Bergantiños (A Coruña): zahrnující obce Carballo, Coristanco, Laracha, Malpica a Ponteceso.

Podoblast Terra Cha-A Mariña (Lugo): tvořena územími obcí Abadín, Alfoz, Barreiros, Cospeito, Foz, Lourenzá Mondoñedo, Ribadeo, Trabada, Valadouro, Vilalba a Xermade.

Podoblast Lemos (Lugo): zahrnující obce Monforte, Pantón y Saviñao.

Podoblast A Limia (Ourense): skládající se z území obcí Baltar, Os Blancos, Calvos de Randín, Porqueira, Rairíz de Veiga, Sandiás, Sarreaus, Trasmiras, Vilar de Santos a Xinzo de Limia; z farností Coedo a Torneiros v obci Allaríz; z farností Atas, Cualedro, Lucenza, Vilela a A Xironda v obci Cualedro; z farností Bóveda, Padreda, Seiró a Vilar de Barrio patřících k radnici obce Vilar de Barrio, a z farností A Abeleda, Bobadela a Pinta, A Graña a Sobradelo v obci Xunqueira de Ambía.

4.4. Důkaz původu: Jediná odrůda konzumních brambor, která může získat chráněné zeměpisné označení „Pataca de Galicia“, je odrůda Kennebec pocházející z ověřené sadby nebo z kontrolované opětovně použité sadby ze stejného hospodářství, získané z vhodných pozemků (zdravých, bez jakýchkoliv chorob), nacházejících se v podoblastech a zapsaných v registrech regulační rady.

Stejně tak budou moci být brambory chráněné CHZO „Pataca de Galicia“ baleny pouze ve skladech a balírnách nacházejících se v podoblastech a zapsaných v příslušných registrech regulační rady.

Skladování a balení musí proběhnout v uvedených podoblastech z důvodu nutnosti zachování zvláštních vlastností produkce a rovněž proto, že zařízení se tradičně nacházejí v oblastech produkce nejvyšší kvality, což umožňuje lepší a efektivnější fungování kontrolní struktury. Zároveň se tak minimalizují možná zhoršení konečné jakosti produktu způsobená během dopravy (zvýšená pravděpodobnost nárazů, nevhodné teploty, atd.) a nevyhovujícími podmínkami skladování.

Podle obecných kritérií normy EN – 45011 použitelných pro certifikační orgány zajistí pracovníci regulační rady sledovatelnost produktu prostřednictvím plánu kontrol, určování a sledování ploch osetých pro produkci, jak je uvedeno v prohlášení o roční setbě. Dále vypracuje regulační rada plán kontroly a zvyšování jakosti, zahrnující skladování, přepravu, balení a označování chráněného produktu etiketami, jehož prováděním pověří externí podnik.

4.5. Způsob produkce: Konečný produkt pocházející z produkce chráněné CHZO musí splňovat následující minimální jakostní kritéria: charakteristický vzhled podle odrůdy, brambory musejí být celé, zdravé, čisté s nepoškozenou slupkou, pevné a bez klíčků, bez povrchových defektů, skvrn, poškození, deformací nebo změny barvy, s přiměřenou vlhkostí a bez cizích chutí a pachů.

Produkce bude ve všech fázích probíhat podle tradičních postupů; na stejném pozemku se nesmějí pěstovat brambory dva roky po sobě, nesmí se používat osivo necertifikované nebo pocházející z jiného hospodářství, okolo každé rostliny musí být prostor o rozměrech 75 x 32 – 35 cm, hnojí se organickými hnojivy a zachovává se odpovídající poměr C/N. Brambory se musejí přikrývat hlínou a třicet dní před sklizní nesmějí být zavlažovány.

Maximální povolená tržní produkce chráněná regulační radou je 22 000 kg/ha na nezavlažované a 35 000 kg/ha na zavlažované půdě.

Brambory se budou balit podle průměru (vždy mezi 40 a 80 mm) a původu a balírnách schválených radou po 15, 10, 5, 4, 3, 2 a 1 kg čisté váhy. Výjimečně se může povolit balení po 25 kg za účelem dodání do restaurací a pohostinství.

Hlízy spadající pod CHZO budou přepravovány odděleně ve vozidlech vhodných k tomuto účelu a budou skladovány v patřičně uzpůsobených skladech schválených regulační radou.

4.6. Souvislosti:

Historické

První zmínka o pěstování brambor v Galicii pochází již z roku 1607, přičemž svého významu a sociálního rozměru dosahuje v polovině 18. století v dobách prvních bojů mezi rolníky a výběrčími desátků (1736). Období jeho největšího rozšíření přichází s obilnou krizí v letech 1768 – 1769, jejímž důsledkem se od tohoto okamžiku stává základem demografického rozvoje.

Od konce 18. století je pěstování brambor na nezavlažované nebo na zavlažované půdě jedním z nejvýraznějších rysů zemědělské krajiny Galicie a brambory představují bezpochyby základ stravy pro místní obyvatelstvo a dobytek, obzvláště hovězí a vepřový.

Objevení brambor a zobecnění jejich pěstování mělo vliv na obrovský rozvoj smíšeného pěstování plodin, přičemž od té doby až dodnes jsou brambory součástí téměř všech střídání plodin v Galicii.

Přírodní

Horopis: Obecně se dá říci, že výše položené oblasti země jsou vhodné pro lesní hospodářství a rozsáhlý chov hospodářských zvířat, středně položené oblasti se věnují rozsáhlému obdělávání půdy a chovu volně se pasoucího dobytka, zatímco v údolích a nízko položených oblastech se nejlépe daří intenzivnímu pěstování ovoce a zeleniny.

Podnebí: Vzhledem ke klimatologickým podmínkám, půdním vlastnostem a pečlivému obdělávání půdy v podoblastech produkce brambor v samosprávné oblasti Galicie má výsledný produkt výjimečnou kulinární jakost. Z tohoto důvodu, kterého jsou si vědomi jak obchodníci tak spotřebitelé, má produkce galicijských brambor velmi dobré jméno a jejich cena je proto na regionálních i národních trzích vyšší.

Co se týká klimatologických podmínek, je třeba zdůraznit, že vzhledem k vysokému množství srážek v pěstitelských podoblastech (1 000 – 1 500 mm/rok) a mírným teplotám mají pěstované brambory optimální vegetativní vývoj, nepotřebují zavlažovat, čímž se docílí plynulého růstu hlíz. Během suchého období v srpnu a září, kdy má půda nedostatek vody, ztratí hlízy před sklizní vodu a výborně dozrají, přičemž se na nich vytvoří jednotná a odolná slupka, která spolu se snížením objemu vody v hlíze napomáhá její konzervaci a zvyšuje její kulinární jakost.

Půdy: Doporučují se sypké půdy bez kamenů s ne příliš vysokým obsahem organických látek. V oblastech produkce převažují půdy hlinité a hlinito-písčité s hodnotami pH mezi 5 a 6,5, což je pro tuto plodinu optimální. Díky tomuto složení půdy je slupka hlízy jemná a rovnoměrná a vyorané brambory jsou čisté (není nutné je čistit). Mírně kyselé pH zabraňuje výskytu choroby nazvané prašivina nebo plíseň (hlízy napadené touto chorobou mají hrubou slupku s puchýři a z důvodu nepěkného vzhledu nejsou vhodné k prodeji).

Pokud jde o pěstovatelkou péči, je důležité hnojení v množství přibližně 25 až 30 t/ha, které kladně přispěje ke konečné kulinární jakosti brambor vypěstovaných za těchto zvláštních podmínek.

4.7. Kontrolní orgán:

Název:	Consejo Regulador de la Denominación Específica „Pataca de Galicia“
Apresa:	Finca Devesa, s/n. N-525, p.k. 200. 32630. Xinzo de Limia. Ourense
Telefon:	988-462650.
Fax:	988-462650

Regulativní výbor se řídí normou EN 45011, v souladu s článkem 10 nařízení č. 2081/92.

4.8. Označování: Na všech obalech obsahujících chráněný produkt musí být ve velikosti jedné třetiny přední strany vytištěna značka chráněného označení s popiskem chráněné zeměpisné označení „Pataca de Galicia“. Každé balení bude rovněž označeno postupně číslovanou zadní etiketou se značkou chráněného označení, kterou vydá regulační rada.

4.9. Vnitrostátní požadavky:

—	Zákon 25/70 ze dne 2. prosince 1970, Ustanovení pro vinice, víno a alkoholické nápoje.

—	Vyhláška č. 835/1972 ze dne 28. března 1972, kterou se provádí zákon č. 25/1970.

—	Nařízení ze dne 25. ledna 1994, kterým se upřesňuje vztah mezi právními předpisy Španělska a nařízením (EHS) č. 2081/1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin.

—	Královská vyhláška č. 1643/1999 ze dne 22. října 1999, kterou se stanoví postup pro podávání žádostí o zápis do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení.

(1) Evropská komise, Generální ředitelství pro zemědělství, Oddělení jakosti zemědělských produktů, B-1049 Brusel.

30.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 240/32

Zveřejnění žádosti o zápis podle čl. 6 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2081/92 o ochraně zeměpisných označení a označení původu

(2005/C 240/07)

SUMÁŘ

NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 2081/92

„CLEMENTINE DE CORSE“

č. ES: FR/00300/02.07.2003

CHOP ( ) CHZO (X)

1. Příslušný orgán členského státu

Název:	Institut National des Appellations d'Origine (I.N.A.O.)
Adresa:	51 rue d'Anjou – F-75008 Paris
Telefon:	(33-1) 53 89 80 00
Fax:	(33-1) 42 25 57 97
e-mail:	info@inao.gouv.fr

2. Skupina

2.1 Název: Association pour la Défense et la Promotion de la Clémentine de Corse (APRODEC)

2.2 Adresa:

Maison Verte 15, avenue Jean Zuccarelli – F-20200 Bastia

Telefon: 04 95 31 74 34

Fax: 04 95 31 74 34

e-mail: www.aprodec@wanadoo.fr

2.3 Složení: producenti/zpracovatelé (X) ostatní (X): školkaři

3. Druh produktu

Třída 1.6. – Ovoce, zelenina a obiloviny čerstvé nebo zpracované

4. Specifikace

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2)

4.1 Název: „Clémentine de Corse“

4.2. Popis: „Clémentine de Corse“ je klementinka (Citrus clémentina) bez jader, která musí mít tyto vlastnosti:

oranžovo-červené zabarvení, které může pokrývat až 1/5 povrchu zelené slupky,

střední až malou velikost s maximálním příčným průměrem měřeným v nejširším místě plodu v rozmezí od 46 do 68 mm,

nejméně 42 % obsah ovocné šťávy,

nakyslou chuť,

vnitřní zralost je určena poměrem (E/A) mezi obsahem cukru v ovocné šťávě (E) vyjádřeným v Brixově stupnici a kyselostí této ovocné šťávy (A) vyjádřené v gramech kyseliny citrónové na 100 gramů. Tento poměr E/A se musí nacházet v rozmezí od 8 do 17 při kyselosti mezi 0,65 a 1,4

je uváděna na trh s jedním nebo dvěma listy na stopce při nejméně 30 % podílu ovoce.

4.3 Zeměpisná oblast: Zeměpisná oblast produkce klementinky „Clémentine de Corse“ se rozkládá na území nebo na části území některých obcí v departementech Haute-Corse a Corse-du-Sud, z nichž se skládá ostrov Korsika ve Středomoří. Toto území se nachází zpravidla v pobřežních oblastech a je definováno podle kritérií nadmořské výšky, sklonu a vzdálenosti od moře (viz odstavec 4.6).

Všechny tři operace, to jest produkce, sklizeň a balení se provádí v oblasti CHZO.

4.4 Důkaz o původu: Každý hospodářský subjekt je předem kontrolován a obdrží pověření od skupiny žadatelů a agentury vydávající osvědčení. Vysledovatelnost je zajištěna počáteční identifikací každého ovocného bloku a postupně doplňována během jednotlivých etap, které vedou až ke konečnému spotřebiteli.

Každý zemědělský podnik vlastní „Inventaire verger“ (inventář o sadu), v němž jsou označeny pozemky osázené klementinami a ovocné bloky. „Cahier d'exploitant“ (sešit provozovatele) umožňuje sledovat povahu zásahů prováděných provozovatelem v jednotlivých ovocných blocích. Každá šarže sklizeného ovoce nese označení pěstitele a ovocného bloku. Toto identifikační číslo si ponechá pro dodávku do balírny, během schválení „vstupu“ a „výstupu“ v balírně, během odeslání a přepravy.

Při prodeji konečnému spotřebiteli se balírny identifikují pomocí čísla, které obsahuje číslo balené šarže, číslo stanice, číslo zemědělského podniku a ovocného bloku, odkud pochází šarže.

4.5 Způsob produkce: Pěstitelé citrusových plodů na Korsice používají způsob produkce, který je založen na agronomické správě jednotlivých ovocných bloků.

„Ovocným blokem“ se rozumí skupina klementin splňující tyto podmínky: je složena z jediné odrůdy, nachází se v homogenní oblasti (půdy, poloha, nadmořská výška), je jednotně spravována bez závislosti na ostatních ovocných blocích v zemědělském podniku (období a způsoby hnojení, zavlažování, opatření na hygienickou ochranu, různá ošetření, prořezávky, sklizně …).

Know-how získané společným využitím zkušeností producentů, jakož i výsledků dvacetiletého období místního agronomického výzkumu a vývoje nástrojů usnadňujících rozhodování prostřednictvím společné sítě, umožňuje získat homogenní a specifickou jakost plodů:

Klementiny se každoročně prořezávají.

Hnojení a zavlažování se upravuje podle agronomických a analytických ukazatelů, které se pravidelně měří. Na pozemcích musí být povinně zajištěna možnost zavlažování.

Ruční sklizeň se zahájí v okamžiku, kdy ovoce dosáhlo správného zabarvení a optimální zralosti na stromě. Provádí se v několika etapách, aby sklizené šarže měly co největší homogenitu. Ovoce se sklízí s listem, aby se zaručila jeho čerstvost.

U sklizených plodů se nepovoluje žádné chemické ošetření. Používání prostředků pro zvýšení zabarvení je zakázáno. Během balení se plody pouze potáhnou přírodním voskem a roztřídí, aby vyhovovaly normám jakosti stanoveným pro „Clémentine de Corse“.

Třídění podle velikosti a balení plodů se provádí v zeměpisné oblasti produkce CHZO, aby se zachovala jakost plodů, zajistila vysledovatelnost produktu a usnadnila kontrola jednotlivých etap produkce. Pravidla pro třídění podle velikosti, přijatá hromadně pěstiteli, umožňují získat přesný odkaz na určitou velikost. Plody nesoucí označení CHZO musí dosahovat velikosti v rozmezí 1 až 5. Konečné označení CHZO se provádí na zabalené šarže.

Obaly zaručují identifikaci a jakost plodů až do prodeje konečnému spotřebiteli.

4.6 Souvislost: Ačkoli pěstování klementiny dnes hraje důležitou roli pro hospodářství ostrova, Korsika má velmi dlouhou tradici v pěstování citrusů. Podle některých autorů sahají jeho počátky do prvních dob křesťanství, kdy se sady umísťovaly převážně na terasy podhůří od východního pobřeží až po Cap Corse a oblast Balagne. S výjimkou citroníku léčivého, jehož pěstování pro obchodní účely zmizelo v důsledku mimořádně špatných klimatických podmínek, obsahuje původní citrusový sad ostrova rovněž sady pomerančovníků, mandarinek nebo citronovníků, o nichž se zmiňuje celá řada autorů a které ještě místy svědčí o citrusové minulosti ostrova.

Již počátkem dvacátých let minulého století, kdy došlo k objevení klementiny v Alžírsku, byly sazenice stromů dovezeny na Korsiku a vysázeny. Podrobné studie v technické a hospodářské oblasti prováděné Výzkumnou agronomickou stanicí ze San Giuliano, která se usídlila na Korsice koncem padesátých let minulého století, prokázaly, že klementina zřejmě dosáhla prvenství mezi pěstovanými citrusy.

Od roku 1964 se pěstitelé citrusů rozhodli pro rozsáhlou výsadbu klementin. Korsické sady v současné době zaujímají více než 2 000 hektarů s průměrnou produkcí 22 000 tun.

Dnes je možné říci, že pověst korsické klementinky je oprávněná a že ponechaný list je silně spjat s jejím původem. Korsická klementinka se považuje za produkt vyznačující se specifickými vlastnostmi (velikost, chuť, šťavnatost, zabarvení).

Ačkoli tyto specifické vlastnosti závisí na lidech, kteří klementinku produkují, mají svůj původ i v určitých zvláštnostech spojených s půdou a podnebím ostrova, stejně jako se samotným ostrovním charakterem:

Citrusové půdy v korsické oblasti CHZO se odlišují od běžných středomořských půd svým žulovým a břidlicovým původem a zpravidla kyselejší a lehčí povahou, která připomíná spíše půdy vyskytující se v oceánském podnebí. Tyto půdy umožňují vypěstovat specifické podnože, které plodům dodávají zvláštní znaky jakosti.

Přímořský vliv a blízkost pohoří dodávají oblasti produkce klimatickou zvláštnost spočívající v mírných teplotách, vysokých srážkách a vysoké vlhkosti, které přispívají k získání plodu se zvláštním zabarvením i chutí (kyselejší, méně sladká).

Skutečnost, že Korsika je ostrovem, chrání klementinové sady od různých virových onemocnění, které se tam v současnosti nevyskytují. Malá rozloha sadů spojená povrchovými podmínkami přispívá k lepšímu ovládání vývoje parazitů, kteří by mohli poškodit plody.

Díky všem těmto skutečnostem byla stanovena zeměpisná oblast zahrnující pásma, v nichž se vyskytují všechny tyto půdní a klimatické podmínky společně s určitým počtem rozdílných, lehce stanovitelných kritérií, jimiž jsou:

nadmořská výška: spadají sem pouze pásma s nadmořskou výškou od 2 do 300 metrů. Půdy s nadmořskou výškou nižší než 2 metry jsou soustavně nevyhovující (slané, hydromorfní, rašelinové, příliš písčité). Nad 300 metrů je nevyhovující sklon i podnebí.

sklon: nesmí přesáhnout 25 %,

vzdálenost od moře: nesmí přesáhnout 15 km, aby se mohly využít účinky přímořského vlivu.

4.7 Kontrolní subjekt:

Název:	CERTIPAQ. Centre de Certification des Produits Agricoles et Alimentaires de Qualité Agentura vydávájící osvědčení schválená pod číslem CC 14 a akreditována COFRAC při dodržení normy EN 45011 pod číslem 7-10/97.
Adresa:	9, avenue Georges V – F-75008 Paris
Telefon:	01 45 30 92 92
Fax:	01 45 30 93 00
e-mail:	certipaq@certpaq.com

4.8 Označování: Zvláštní balení pro vývoz ovoce s označením CHZO „Clémentine de Corse“ a zvláštní štítky na těchto obalech jsou schválené kontrolním subjektem.

Mimo povinných údajů odpovídajících právně upraveným obchodním požadavkům je třeba na jednotlivých baleních uvést poznámku: „Indication Géographique Protégée: Clémentine de Corse“.

4.9. Vnitrostátní požadavky: —

(1) Evropská komise – Generální ředitelství pro zemědělství – Oddělení pro politiku jakosti zemědělských produktů – B-1049 Brusel

30.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 240/36

STÁTNÍ PODPORA – NIZOZEMSKO

Státní podpora č. C 15/2005 (ex NN 34/2005)

Údajná nesrovnalá podpora ve prospěch sdružení VAOP

Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES

(2005/C 240/08)

(Text s významem pro EHP)

Dopisem ze dne 3. května 2005, který je v závazném znění uveden na stránkách následujících po tomto shrnutí, Komise oznámila Nizozemsku své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ve věci výše uvedeného opatření.

Účastníci řízení mohou zaslat své připomínky k opatření, ohledně něhož Komise zahajuje řízení, ve lhůtě jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a dopisu, který za ním následuje, na adresu generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

State Aid Greffe

SPA 3, 6/5

B-1049 Brussels

Fax: (32-2) 296 12 42

Připomínky budou sděleny Nizozemsku. Účastníci řízení podávající připomínky mohou písemně, s uvedením důvodů, požádat o zachování důvěrnosti ohledně své totožnosti.

SHRNUTÍ

POPIS

(1)

Sdružení dodavatelů papírového odpadu (Vereniging van Aanbieders van Oud Papier), dále jen „sdružení VAOP“ bylo založeno několika nizozemskými obcemi na počátku 90. let. Cílem této družstevní společnosti s ručením omezeným bylo zajistit optimální sběr a prvotní zpracování (třídění/lisování) papírového odpadu pocházejícího z území zapojených obcí a jeho další prodej. Jelikož většinu prací, jako dopravu a počáteční zpracování, zajistilo sdružení VAOP zadáním subdodávek dalším společnostem, mělo v roce 2002 pouze 20 zaměstnanců při obratu společnosti ve výši 27,5 miliónu. Sdružení VAOP účtuje obcím náklady za sběr a prvotní zpracování papírového odpadu pocházejícího z území těchto obcí, ale také jim odvádí příjmy z jeho prodeje výrobcům recyklovaného papíru. V 90. letech došlo k výraznému růstu aktivit sdružení VAOP. Začátkem roku 2000 dosahoval jeho podíl na nizozemském trhu se sběrem odpadního papíru 25 – 30 %. Sdružení VAOP také hraje významnou roli na trhu s prvotním zpracováním (tříděním/lisováním) papírového odpadu a zároveň vstoupilo na nizozemský trh se sběrem skla a dostalo se na jedno z předních míst.

(2)

Nizozemské právo sice ukládá orgánům místní samosprávy povinnost provádět separovaný sběr papírového odpadu a prodej na trhu s recyklací, neuvádí již žádné podrobnosti o vlastní organizaci těchto úkolů. Většina nizozemských měst proto vyhlašuje veřejná výběrová řízení, aby tyto práce zadala. Sdružení VAOP se těchto výběrových řízení pravidelně účastní a vstupuje tak do přímé hospodářské soutěže s firmami ze soukromého sektoru poskytujícími stejné služby.

(3)

Předmětem stávajícího postupu jsou dvě půjčky poskytnuté veřejnoprávními subjekty. Zaprvé, v březnu 1998 poskytla banka BNG sdružení VAOP úvěr ve výši 16,3 NLG (7,4 miliónu EUR). Konsolidovaná účetní závěrka sdružení VAOP ze dne 31. prosince 1997 vykázala výši majetku 0,8 miliónu NLG (0,4 milionu EUR) a celková částka rozvahy činila 17,3 miliónu NLG (7,9 miliónu EUR). Zadruhé, během roku 2001 orgány místní samosprávy souhlasily s tím, že zpožděné splátky, které jim jako dodavatelům papírového odpadu dlužilo sdružení VAOP, budou převedeny jako podřízený dluh ve výši 3 milióny NLG (1,3 miliónu EUR). Koncem roku 2000 utrpělo sdružení VAOP velké ztráty. Konsolidovaná účetní závěrka sdružení VAOP ze dne 31. prosince 2000 vykázala záporné jmění ve výši 3,4 miliónu NLG (1,5 miliónu EUR). Ke stejnému datu činila celková částka rozvahy 32,1 miliónu NLG (14,5 miliónu EUR).

POSOUZENÍ

(4)

Výše úvěru, který poskytla banka BNG, ve srovnání s ostatními půjčkami vzhledem k velikosti jmění sdružení VAOP v dané době, přesahuje míru, která by v takové situaci byla pro soukromou banku přijatelná. Jelikož neexistoval téměř žádný majetek, který by vyrovnal nepřiznivý vývoj, a který by pokryl určitou ztrátu, byla pravděpodobnost nesplacení úvěru velmi vysoká. Banka BNG požadovala zajištění úvěru formou zástavení části pohledávek, ale hodnota tohoto zajištění byla mnohem nižší než výše poskytnutého úvěru. K získání takového objemu financí od věřitelů na běžném trhu by společnost potřebovala větší jmění. Úvěr banky BNG tak umožnil sdružení VAOP rychlejší rozvoj, hojnější účast ve veřejných výběrových řízeních a nabízení nižších cen.

(5)

Druhé opatření, podřízený dluh ve výši 1,3 miliónu EUR, poskytnutý obcemi bylo realizováno v první polovině roku 2001, v době, kdy sdružení VAOP mělo značné finanční potíže. Sdružení VAOP vykazovalo výrazně záporný majetek. Navíc tu existovala velmi významná částka z dřívějšího úvěru. Téměř všechna aktiva již kryla hypotéku ve prospěch banky BNG. Stručně řečeno, pravděpodobnost úpadku byla vysoká a pokud by k němu došlo, podřízení věřitelé by nemohli očekávat žádnou náhradu. V té době již byly dotčené orgány místní samosprávy v postavení věřitelů sdružení VAOP, vůči nimž mělo sdružení VAOP nesplacené pohledávky za služby orgánů místní samosprávy jako dodavatelů papírového odpadu. Věřitel v běžném tržním hospodářství by možná upřednostnil přeměnit své pohledávky na půjčku místo toho, aby požadoval vyhlášení konkurzu na sdružení VAOP, což by potenciálně mohlo vést k částečné nebo celkové ztrátě pohledávek. V tomto případě má však Komise pochybnosti, že by takové podmínky byly pro věřitele v běžném tržním hospodářství přijatelné. Ustanovení o dotčeném podřízeném dluhu poskytuje ve svém důsledku sdružení VAOP výhodu.

(6)	Tato dvě opatření jsou podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES definována jako státní podpora.

(7)

Žádnou z výjimek stanovených v čl. 87 odst. 2 a čl. 87 odst. 3 ke všeobecnému zákazu státní podpory podle čl. 87 odst. 1, nelze zřejmě na stávající případ aplikovat. Pokud jde o čl. 86 odst. 2, Komise má za to, že cílem těchto dvou opatření popdpory nebylo zajištění recyklace papíru a ani tuto oblast v částech Nizozemska neovlivnila. Sdružení VAOP má několik konkurentů a nic nenasvědčuje tomu, že by tito stávající konkurenti nebo potenciální noví konkurenti, nemohli poskytovat služby v oblasti sběru odpadu, které od roku 1998 poskytuje sdružení VAOP.

(8)	Komise má proto pochybnosti, zda lze podporu považovat za slučitelnou se společným trhem.

Podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 může být od příjemce požadováno vrácení všech protiprávních podpor.

ZNĚNÍ DOPISU

„Met dit schrijven stelt de Commissie Nederland ervan in kennis dat zij, na onderzoek van de door uw autoriteiten verstrekte informatie over de bovengenoemde maatregel, heeft besloten de procedure van artikel 88, lid 2, van het EG-Verdrag in te leiden.

1. PROCEDURE

(1)

Bij brief van 12 juni 2002, die werd ingeschreven op 17 juni 2002, ontving de Commissie een klacht tegen vier vermeende onrechtmatige steunmaatregelen ten behoeve van VAOP, te weten een gedeeltelijke vrijstelling van de vennootschapsbelasting en belasting op toegevoegde waarde, het verstrekken van een lening, alsmede het verstrekken van een achtergestelde lening. Bij brieven van 30 juli 2002 en 6 december 2002 verzocht de Commissie de Nederlandse autoriteiten om inlichtingen, die zij ontving bij brieven van 10 oktober 2002 respectievelijk 10 februari 2003. Op 29 april 2003 had een bijeenkomst plaats tussen de klager en de diensten van de Commissie. Bij brief van 5 mei 2003 deelde de klager de Commissie mee dat hij voornemens was bij de Nederlandse autoriteiten meer informatie over de zaak in te winnen en dat hij op basis hiervan zijn klacht vervolgens zou heroriënteren naar bepaalde steunmaatregelen. Bij brief van 13 september 2004, ingeschreven op 17 september 2004, verschafte de klager aanvullende gegevens, met name over de financiële situatie van VAOP en liet hij weten voornemens te zijn de klacht te beperken tot de door de BNG aan VAOP verstrekte lening. Op basis van dit nieuwe document verzocht de Commissie de Nederlandse autoriteiten bij brief van 21 oktober 2004 om aanvullende inlichtingen, die zij verschaften bij brief van 17 december 2004, ingeschreven op 3 januari 2005.

2. BESCHRIJVING

2.1. De begunstigde

(2)

VAOP (Vereniging van Aanbieders van Oud Papier) werd begin jaren '90 door verscheidene Nederlandse gemeenten opgericht. Deze coöperatieve vereniging met uitgesloten aansprakelijkheid had ten doel de optimale inzameling, bewerking (sorteren/persen) en verkoop van het afvalpapier dat van het grondgebied van de deelnemende gemeenten afkomstig is.

(3)

Aangezien VAOP de meeste werkzaamheden aan andere bedrijven uitbesteedt, zoals het vervoer en de bewerking, had het in 2002 slechts 20 personeelsleden bij een omzet van 27,5 miljoen EUR. VAOP brengt de plaatselijke autoriteiten de kosten in rekening voor de inzameling en bewerking van het van hun grondgebied afkomstige afvalpapier maar draagt ook aan hen de inkomsten over die door de verkoop van het afvalpapier aan de producenten van kringlooppapier worden gegenereerd.

(4)

De oorspronkelijke coöperatie is Coöperatieve Vereniging VAOP u.a. In de loop van de jaren heeft deze moedermaatschappij verscheidene dochterondernemingen in het leven geroepen om het operationele gedeelte van haar activiteiten in onder te brengen. Deze dochterondernemingen zijn naamloze vennootschappen. De Commissie zal al deze ondernemingen onderzoeken als een één enkele economische entiteit vormende groep omdat de moedermaatschappij in alle dochterondernemingen een meerderheidsbelang bezit. Deze participaties worden overgenomen in de geconsolideerde rekening van de moedermaatschappij. Daarnaast heeft BNG, de voornaamste crediteur van VAOP, slechts één kredietovereenkomst met de groep gesloten, en heeft zij niet een overeenkomst met iedere afzonderlijke onderneming; niettemin zijn in deze overeenkomst ook per onderneming kredietlimieten vastgelegd. Tenslotte zijn er verscheidene financiële overdrachten en zekerheden tussen de verschillende ondernemingen van de groep. Zo is bijvoorbeeld iedere onderneming tegenover BNG aansprakelijk voor de schulden van een andere tot de groep behorende onderneming.

2.2. De markt

(5)

De activiteiten van VAOP maakten in de jaren '90 een zeer belangrijke groei door. Het marktaandeel van VAOP op de Nederlandse markt voor de inzameling van oud papier bereikte in de eerste jaren van het nieuwe millennium 25 tot 30 %. VAOP is daarnaast een belangrijke speler op de markt voor het bewerken van afvalpapier (sorteren/persen). Parallel hieraan betrad VAOP de markt voor de inzameling van afvalglas, waar het een van de marktleiders werd.

(6)

Hoewel de Nederlandse wetgeving aan plaatselijke autoriteiten de taak oplegt om afvalpapier gescheiden in te zamelen en voor hergebruik op de markt aan te bieden, wordt de wijze waarop aan deze taken invulling wordt gegeven niet in de wet geregeld. Daarom organiseren de meeste Nederlandse gemeenten aanbestedingsprocedures om deze werkzaamheden uit te besteden. VAOP neemt regelmatig deel aan deze procedures. Bij deze gelegenheden treedt VAOP rechtstreeks in concurrentie met bedrijven van de private sector die dezelfde diensten aanbieden. Het feit dat VAOP, indien geselecteerd, de meeste activiteiten aan derden uitbesteedt verandert niets aan de afbakening van de markt waarop VAOP actief is, namelijk de markt waarop zij opdrachten binnenhaalt en waar zij door het ontvangen van staatssteun de concurrentie zou kunnen vervalsen.

(7)

Het feit dat de plaatselijke overheid — indien deze aan het einde van de aanbestedingsprocedure VAOP kiest — lid kan worden van de coöperatie VAOP doet niets af aan de conclusie dat VAOP als dienstverlener actief is op een markt waar concurrentie is. Deze toetreding ‚achteraf‘ maakt immers VAOP niet tot een onderdeel van de plaatselijke overheid die optreedt op een bevoegdheidsterrein dat door de wet exclusief aan hem is toegekend en waar geen concurrentie bestaat. Dit wordt bevestigd door het feit dat de Nederlandse belastingdienst VAOP niet als lokale overheid maar als een gewone onderneming behandelt.

2.3. De twee maatregelen

(8)

Ten eerste kende BNG (Bank Nederlandse Gemeenten) in maart 1998 een kredietfaciliteit van 16,3 miljoen NLG (7,4 miljoen EUR) aan VAOP toe. Op 31 december 1997 gaf de geconsolideerde balans van VAOP aan dat het eigen kapitaal 0,8 miljoen NLG (0,4 miljoen EUR) beliep en het balanstotaal 17,3 miljoen NLG (7,9 miljoen EUR) bedroeg. Een jaar later beliepen eigen kapitaal en balanstotaal, na de toekenning van de lening, 0,09 miljoen NLG (0,04 miljoen EUR) respectievelijk 29,1 miljoen NLG (13,2 miljoen EUR).

(9)

Ten tweede hebben de lokale overheden er — in hun rol als leverancier van afvalpapier — in de loop van 2001 mee ingestemd dat aan hen door VAOP verschuldigde laattijdige betalingen in een achtergestelde lening van 3 miljoen NLG (13 miljoen EUR) werd omgezet. VAOP had eind 2000 zware verliezen geleden na het faillissement van een van haar dochterondernemingen. Op 31 december 2000 lieten de geconsolideerde rekeningen van VAOP een negatief eigen vermogen zien van 3,4 miljoen NLG (1,5 miljoen EUR). Op dezelfde datum bedroeg het balanstotaal 32,1 miljoen NLG (14,5 miljoen EUR).

3. BEOORDELING

3.1. Bestaan van steun

Staatsmiddelen en toerekenbaarheid

(10)	Beide maatregelen worden gefinancierd met staatsmiddelen, hetzij direct door de lokale overheden hetzij indirect door BNG die 100 % eigendom is van de Staat, de provinciën en de gemeenten die onder hun controle vallen.

(11)

Terwijl de tweede maatregel rechtstreeks aan de autoriteiten kan worden toegeschreven, doet de eerste, te weten de door BNG verleende kredietfaciliteit, de kwestie van toerekenbaarheid aan de staat rijzen. In het onderhavige geval wijzen verschillende elementen erop dat BNG niet als een gewone commerciële bank, maar onder de invloed van de overheid is opgetreden. Het aandelenbezit in BNG is beperkt tot entiteiten van de Nederlandse overheidssector. Verschillende leden van de Raad van Commissarissen zijn afkomstig van lokale, provinciale en nationale overheden. Volgens de gegevens waarover de Commissie beschikt vormden deze leden tot 2003 de meerderheid van de Raad van Commissarissen. Op zijn website presenteert BNG zich als ‚een bank van en voor overheden en instellingen voor het maatschappelijk belang‘. Aandeelhouders van de BNG zijn onder meer de lokale en regionale autoriteiten die de eigendom van en zeggenschap over VAOP hebben. Tenslotte lijkt, zoals hieronder wordt aangetoond, de gewraakte transactie onaanvaardbaar voor een schuldeiser in een markteconomie. Dit wijst erop dat BNG in het kader van deze transactie is opgetreden als een overheidsinstantie die de commerciële dochteronderneming van verwante overheidsinstanties wil helpen, en niet als een bank in het kader van het normale verloop van haar kredietactiviteiten.

Voordeel

(12)

De omvang van de door BNG verstrekte lening lijkt, in vergelijking onder meer met de omvang van het eigen vermogen van VAOP op dat tijdstip, boven een niveau te liggen dat in die situatie voor een bank van de private sector aanvaardbaar was geweest. Aangezien er vrijwel geen eigen vermogen was als buffer in geval van ongunstige ontwikkelingen en om bepaalde verliezen te absorberen, was de kans op wanbetaling zeer groot. BNG verlangde zekerheden in de vorm van hypotheekrechten over een deel van de vorderingen ten einde in geval van faillissement meer geld te kunnen terugvorderen. De waarde van deze zekerheden was echter veel geringer dan het bedrag van de verstrekte leningen.

(13)

Om een zo omvangrijke financiering te krijgen zou een onderneming tegenover particuliere schuldeisers in een markteconomie meer eigen vermogen nodig hebben gehad. Het staat buiten kijf dat aandelenfinanciering meer kost dan schuldfinanciering en dat dit soort financiële middelen moeilijker is aan te trekken.

(14)	De lening van BNG lijkt dan ook een aanzienlijk voordeel te hebben verschaft omdat deze VAOP in staat stelde zich sneller te ontwikkelen, op meer aanbestedingen in te schrijven en lagere prijzen op te geven.

(15)

De tweede maatregel — de door de gemeenten verstrekte achtergestelde lening van 1,3 miljoen EUR — vond plaats in het eerste halfjaar van 2001, toen VAOP er financieel slecht voorstond. Op dat tijdstip had VAOP een negatief eigen vermogen van 3,4 miljoen NLG (1,5 miljoen EUR). Daarnaast was er nog een aanzienlijk bedrag aan niet-achtergestelde schulden. Ook waren bijna alle activa al bezwaard door hypotheekrechten ten gunste van BNG. Kortom: de waarschijnlijkheid van een faillissement was groot en indien dit zich inderdaad had voorgedaan hadden de achtergestelde crediteuren niets meer kunnen invorderen.

(16)

Op dat ogenblik waren de betrokken lokale overheden al schuldeisers van VAOP, dat aan hen — in hun hoedanigheid van leveranciers van afvalpapier — betalingen schuldig was. Na een vergelijking van het verwachte verlies in elk scenario had een schuldeiser in een markteconomie er mogelijk de voorkeur aan gegeven zijn vorderingen in een lening om te zetten in plaats van het faillissement van VAOP aan te vragen, hetgeen potentieel het gedeeltelijke of totale verlies van de vorderingen tot gevolg had kunnen hebben. Het verstrekken van de lening zou derhalve op zich mogelijkerwijs niet automatisch steun uitmaken. De Commissie betwijfelt in het onderhavige geval echter of de voorwaarden van de lening voor een schuldeiser in een markteconomie aanvaardbaar zouden zijn geweest. De gemeenten hadden namelijk een rente moeten verlangen die in overeenstemming was met het risico. Daarnaast hadden zij er niet mee mogen instemmen dat zij de meest achtergestelde schuldeiser van VAOP werden terwijl hun bestaande vorderingen van een hogere rangorde waren. Het feit dat de lening achtergesteld is maakt terugvordering in geval van faillissement aanzienlijk minder waarschijnlijk.

(17)

De verstrekkers van de achtergestelde lening waren ook de aandeelhouders van VAOP. Daarom moesten zij, bij het evalueren van potentiële verliezen in geval van faillissement (in vergelijking met de verliezen bij omzetting van de bestaande vorderingen in een lening), rekening houden met het verwachte verlies op hun bestaande vorderingen en op de waarde van hun aandelen. In beginsel zou deze stand van zaken de aandeelhouders ertoe kunnen aanzetten zich ten aanzien van de voorwaarden van de lening soepeler op te stellen om de waarde van hun aandelen te behouden indien deze houding hun algemeen een financieel gunstiger resultaat kon waarborgen. Redelijkerwijs kan echter worden aangenomen dat de waarde van hun aandelen op het tijdstip waarop de lening werd verstrekt te verwaarlozen was aangezien de boekwaarde van het aandelenkapitaal ver onder nul lag. Een drastische ommekeer ten goede viel niet te verwachten en het faillissement dreigde. Onder deze omstandigheden was er voor de lokale overheden geen bijzondere reden om soepeler voorwaarden voor de lening te aanvaarden aangezien deze opoffering alleen ten goede zou zijn gekomen aan de overige crediteuren van VAOP en niet aan hen als aandeelhouders.

(18)	Concluderend kan worden gezegd dat de achtergestelde lening een voordeel voor VAOP lijkt te hebben verschaft dat de onderneming onder normale marktvoorwaarden niet zou hebben gekregen.

Selectiviteit

(19)	VAOP is de enige begunstigde van de maatregelen.

Gevolgen voor het handelsverkeer tussen lidstaten

(20)

Enkele rechtstreekse concurrenten van VAOP zijn dochters van buitenlandse maatschappijen. De steun verhindert daarom potentieel dat buitenlandse bedrijven zich op de Nederlandse markt vestigen of hun activiteiten daar uitbreiden. Daarnaast bestaat er ten aanzien van het afvalpapier en glas dat door VAOP wordt ingezameld een intensieve handel. Zo ondertekende VAOP een 10-jarige overeenkomst voor de levering van 2 miljoen ton afvalpapier met een dochteronderneming van Stora Enso in Langerbrugge, België. VAOP verkoopt haar papier ook aan Aziatische kopers.

(21)	Concluderend lijken deze twee maatregelen te kunnen worden aangemerkt als staatssteun overeenkomstig artikel 87, lid 1, van het EG-Verdrag.

3.2. Verenigbaarheid met het Verdrag

(22)

Geen van de uitzonderingsbepalingen van artikel 87, lid 2 is op het onderhavige geval van toepassing. Wat artikel 87, lid 3 betreft, merkt de Commissie op dat de regio Hilversum, waar VAOP is gevestigd, niet in aanmerking komt voor regionale steun uit hoofde van artikel 87, lid 3, onder a) en c). De uitzonderingsbepalingen van artikel 87, lid 3, onder b) en d) zijn uiteraard niet van toepassing.

(23)	Wat artikel 87, lid 3, onder c) betreft, merkt de Commissie op dat VAOP als een middelgroot bedrijf kan worden aangemerkt. De KMO-verordening (1) is evenwel niet van toepassing aangezien beide maatregelen exploitatiesteun vormen zonder dat er enige voorwaarden aan zijn verbonden.

(24)

Op grond van artikel 87, lid 3, onder c), kan steun ten behoeve van het milieu verenigbaar worden geacht. In dit verband heeft de Commissie de communautaire kaderregeling inzake staatssteun ten behoeve van het milieu (2) vastgesteld. Aangezien de beide steunmaatregelen echter niet verbonden zijn aan maatregelen ter bescherming van het milieu als zodanig, lijken de bepalingen van deze kaderregeling niet van toepassing te zijn.

(25)

Reddings- en herstructureringssteun voor ondernemingen kan eveneens op basis van artikel 87, lid 3, onder c) als verenigbaar worden beschouwd. De richtsnoeren voor reddings- en herstructureringssteun (3) lijken echter niet op de twee steunmaatregelen in kwestie van toepassing te zijn. Ten eerste heeft BNG de lening verstrekt op een tijdstip waarop de onderneming niet in moeilijkheden verkeerde in de zin van de richtsnoeren. Ten tweede werd de lening van de lokale overheden verstrekt op een tijdstip waarop de onderneming zich in moeilijkheden bevond maar blijkbaar geen deel uitmaakte van een omvangrijk herstructureringsplan waarmee de onderneming haar levensvatbaarheid op lange termijn had kunnen herstellen, aangezien er bijvoorbeeld geen herkapitalisatie plaatsvond om het eigen vermogen van de onderneming te herstellen dat derhalve in sterke mate negatief bleef.

(26)

Tenslotte wijst de Commissie erop dat de bepalingen in artikel 86, lid 2 niet op het onderhavige geval van toepassing lijken. Met de twee steunmaatregelen werd niet het verlenen van een dienst van algemeen economisch belang beoogd of bewerkstelligd, te weten de inzameling en bewerking van afvalpapier in delen van Nederland, welke dienst anders niet zou zijn verricht. De Commissie wijst er namelijk op dat VAOP verscheidene concurrenten heeft en niets wijst erop dat laatstgenoemden of andere potentiële nieuwkomers de diensten op het gebied van afvalinzameling die sedert 1998 door VAOP worden verstrekt, niet hadden kunnen verrichten.

(27)	De Commissie betwijfelt dan ook of de steun als verenigbaar met de gemeenschappelijke markt kan worden beschouwd.

4. CONCLUSIE

Gelet op de bovenstaande overwegingen verzoekt de Commissie Nederland, in het kader van de procedure van artikel 88, lid 2, van het EG-Verdrag, binnen één maand vanaf de datum van ontvangst van dit schrijven zijn opmerkingen te maken en alle dienstige inlichtingen te verstrekken voor de beoordeling van de steun. De Commissie wil onder andere precieze gegevens ontvangen over de aan de twee leningen in kwestie verbonden voorwaarden en rente. In dit verband verzoekt de Commissie Nederland haar inzichten over de toerekenbaarheid met betrekking tot de BNG-lening en het in hogervermelde twee maatregelen vervatte voordeel te willen meedelen. Voorts wenst zij gegevens te ontvangen over de economische en financiële ontwikkeling van onderneming, inclusief de mogelijke terugbetaling van twee leningen, sedert de toekenning van deze twee steunmaatregelen. Zij verzoekt uw autoriteiten onverwijld een afschrift van dit schrijven aan de potentiële begunstigden van de steunmaatregel te doen toekomen.“

(1) PB L 10 van 13.1.2001, blz. 33.

(2) PB C 37 van 3.2.2001, blz. 3.

(3) Aangezien de maatregelen van 1998 en 2001 dateren, moeten zij worden onderzocht op basis van de in PB C 368 van 23.12.1994, blz. 12 gepubliceerde richtsnoeren voor de eerste maatregel en op basis van de in PB C 288 van 9.10.1999, blz. 2 gepubliceerde richtsnoeren voor de tweede.

30.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 240/41

Vyhlášení (1) doby určené ke sledování a hodnocení situace v oblasti práv pracovníků v Bělorusku za účelem dočasného odnětí výhod v rámci systému všeobecných celních preferencí (GSP)

(2005/C 240/09)

Podle čl. 26 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 2501/2001 (2) o uplatňování systému všeobecných celních preferencí mohou být zvýhodněné zemi využívající systému všeobecných celní preferencí odňaty preferenční režimy, pokud je důvodem „vážné a soustavné porušování svobody sdružování, práva na kolektivní vyjednávání nebo zásady nediskriminace v zaměstnání a povolání nebo využívání dětské práce, jak je definováno v úmluvách MOP“.

Na základě informací obdržených od Mezinárodní konfederace nezávislých odborů (ICFTU), Evropské odborové konfederace (ETUC) a Světové konfederace práce (WCL) provedla Komise šetření týkající se údajného soustavného a vážného porušování svobody sdružování, která je definována v úmluvách MOP č. 87 a 98.

Komise zastává názor, že závěry šetření ospravedlňují dočasné odnětí z důvodu uvedeného v čl. 26 odst. 1 písm. b) a rozhodla v souladu s postupem stanoveným v článku 39 nařízení č. 2501/2001, že bude sledovat a hodnotit situaci v Bělorusku po dobu šesti měsíců. Pokud se před uplynutím dané lhůty Bělorusko nezaváže k přijetí opatření nezbytných k tomu, aby během osmi měsíců vyhovělo zásadám uvedeným v deklaraci MOP o základních principech a právech v práci z roku 1988, jak jsou vyjádřeny v dvanácti doporučeních zprávy komise MOP pro šetření z července 2004, má Komise v úmyslu předložit Radě návrh na dočasné odnětí obchodních preferencí udělených podle nařízení Rady č. 2501/2001.

(1) Rozhodnutí Komise ze dne 17. srpna 2005 o sledování a hodnocení situace v oblasti ochrany práv pracovníků v Bělorusku za účelem dočasného odstranění obchodních preferencí.

(2) Úř. věst. L 346, 31.12.2001, s. 1.

30.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 240/42

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Případ č. COMP/M.3938 – CRH/Quester)

(2005/C 240/10)

(Text s významem pro EHP)

Dne 15. září 2005 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze v angličtině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:

—	na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://europa.eu.int/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství.

—	v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32005M3938. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes Internet. (http://europa.eu.int/eur-lex/lex)

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 240

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 48 30. září2005

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Informace
	Komise
2005/C 240/1	Směnné kurzy vůči euro	1

2005/C 240/2	Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích ( 1 )	2

2005/C 240/3	Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro ( 1 )	17

2005/C 240/4	Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES — Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 )	20

2005/C 240/5	Zveřejnění žádosti o zápis podle čl. 6 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2081/92 o ochraně zeměpisných označení a označení původu	23

2005/C 240/6	Zveřejnění žádosti o zápis podle čl. 6 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2081/92 o ochraně zeměpisných označení a označení původu	28

2005/C 240/7	Zveřejnění žádosti o zápis podle čl. 6 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2081/92 o ochraně zeměpisných označení a označení původu	32

2005/C 240/8	Státní podpora – Nizozemsko — Státní podpora č. C 15/2005 (ex NN 34/2005) — Údajná nesrovnalá podpora ve prospěch sdružení VAOP — Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ( 1 )	36

2005/C 240/9	Vyhlášení doby určené ke sledování a hodnocení situace v oblasti práv pracovníků v Bělorusku za účelem dočasného odnětí výhod v rámci systému všeobecných celních preferencí (GSP)	41

2005/C 240/0	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.3938 – CRH/Quester) ( 1 )	42