3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/1

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 14. července 2005

ve věci C-26/00: Nizozemské království proti Komisi Evropských společenství (1)

(Režim přidružení zámořských zemí a území - Dovoz cukru a směsí cukru a kakaa - Nařízení (ES) č. 2423/1999 - Žaloba na neplatnost - Ochranná opatření - Proporcionalita)

(2005/C 217/01)

Jednací jazyk: nizozemština

Ve věci C-26/00, jejímž předmětem je žaloba na neplatnost na základě článku 230 ES, podaná dne 29. ledna 2000, Nizozemské království, (zmocněnci: M. Fierstra a J. van Bakel) proti Komisi Evropských společenství, (zmocněnci: T. van Rijn a C. van der Hauwaert) podporované Španělským královstvím, (zmocněnkyně: N. Díaz Abad) Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, R. Silva de Lapuerta, R. Schintgen (zpravodaj), G. Arestis a J. Klučka, soudci, generální advokát: P. Léger, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 14. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Nizozemskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

3.	Španělské království ponese vlastní náklady.

(1) Úř. věst. C 149, 27.5.2000.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/1

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 14. července 2005

ve věci C-180/00: Nizozemské království proti Komisi Evropských společenství (1)

(Režim přidružení zámořských zemí a území - Dovoz cukru a směsí cukru a kakaa - Nařízení (ES) č. 465/2000 - Žaloba na neplatnost - Ochranná opatření - Proporcionalita)

(2005/C 217/02)

Jednací jazyk: nizozemština

Ve věci C-180/00, jejímž předmětem je žaloba na neplatnost na základě článku 230 ES, podaná dne 12. května 2000, Nizozemské království (zmocněnci: M. Fierstra a J. van Bakel) proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: T. van Rijn a C. van der Hauwaert), podporované Španělským královstvím (zmocněnkyně: N. Díaz Abad) a Francouzskou republikou (zmocněnci: G. de Bergues a D. Colas), Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, R. Silva de Lapuerta, R. Schintgen (zpravodaj), G. Arestis a J. Klučka, soudci, generální advokát: P. Léger, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 14. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Nizozemskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

3.	Španělské království a Francouzská republika ponesou vlastní náklady.

(1) Úř. věst. C 211, 22.7.2000.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/2

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 14. července 2005

ve věci C-452/00: Nizozemské království proti Komisi Evropských společenství (1)

(Režim přidružení zámořských zemí a území - Dovoz cukru a směsí cukru a kakaa - Nařízení (ES) č. 2081/2000 - Žaloba na neplatnost - Ochranná opatření - Proporcionalita)

(2005/C 217/03)

Jednací jazyk: nizozemština

Ve věci C-452/00, jejímž předmětem je žaloba na neplatnost na základě článku 230 ES, podaná dne 6. prosince 2000, Nizozemské království (zmocněnkyně: J. van Bakel) proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: T. van Rijn a C. van der Hauwaert), podporované Španělským královstvím (zmocněnkyně: N. Díaz Abad), Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, R. Silva de Lapuerta, R. Schintgen (zpravodaj), G. Arestis a J. Klučka, soudci, generální advokát: P. Léger, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 14. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Nizozemskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Španělské království ponese vlastní náklady.

(1) Úř. Věst. C 45, 10.2.2001.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/2

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(prvního senátu)

ze dne 14. července 2005

ve věci C-57/02 P: Compañía española para la fabricación de aceros inoxidables SA (Acerinox) proti Komisi Evropských společenství (1)

(Opravný prostředek - Smlouva o ESUO - Dohody narušující hospodářskou soutěž - Příplatek za legování - Shodné chování - Snížení výše pokuty - Spolupráce během správního řízení - Práva obhajoby)

(2005/C 217/04)

Jednací jazyk: angličtina

Ve věci C-57/02, jejímž předmětem je opravný prostředek na základě článku 49 Statutu Soudního dvora ESUO, podaný dne 22. února 2002, Compañía española para la fabricación de aceros inoxidables SA (Acerinox), se sídlem v Madridu (Španělsko), (advokáti: A. Vandencasteele a D. Waelbroeck), přičemž dalším účastníkem řízení je Komise Evropských společenství (zmocněnec: A. Whelan, ve spolupráci s J. Flynnem, advokátem), Soudní dvůr (první senát), ve složení P. Jann, předseda senátu, A. Rosas, R. Silva de Lapuerta, K. Lenaerts a S. von Bahr (zpravodaj), soudci, generální advokát: P. Léger, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 14. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 13. prosince 2001, Acerinox v. Komise (T-48/98), se zrušuje v rozsahu, v němž zamítl žalobní důvod uplatněný Compañía española para la fabricación de aceros inoxidables SA (Acerinox) vycházející z nedostatku odůvodnění týkajícího se údajné účasti této společnosti na dohodě narušující hospodářskou soutěž na španělském trhu.

2)	Opravný prostředek se ve zbývající části zamítá.

Žaloba na neplatnost Compañía española para la fabricación de aceros inoxidables SA (Acerinox) se zamítá v rozsahu, v němž je založena na žalobním důvodu vycházejícím z pochybení, kterého se dopustila Komise Evropských společenství tím, že přiznala důkazní hodnotu faxu zaslanému dne 14. ledna 1994 společností Avesta Sheffield AB svým pobočkám.

Compañía española para la fabricación de aceros inoxidables SA (Acerinox) se ukládá náhrada nákladů řízení v tomto stupni. Náklady řízení spojené s řízením v prvním stupni, které vedlo k rozsudku Soudu uvedenému v bodě 1 tohoto výroku, budou neseny podle podmínek stanovených v bodě 3 výroku uvedeného rozsudku.

(1) Úř. věst. C 109, 4.5.2002.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/3

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(prvního senátu)

ze dne 14. července 2005

ve spojených věcech C-65/02 P a C-73/02 P: ThyssenKrupp Stainless GmbH a další proti Komisi Evropských společenství (1)

(Opravné prostředky - Smlouva o ESUO - Dohody narušující hospodářskou soutěž - Příplatek za legování - Snížení výše pokuty - Spolupráce během správního řízení - Přičitatelnost protiprávního jednání - Práva obhajoby)

(2005/C 217/05)

Jednací jazyk: němčina a italština

Ve spojených věcech C-65/02 P a C-73/02 P, ThyssenKrupp Stainless GmbH, původně Krupp Thyssen Stainless GmbH, (advokát: M. Klusmann), ThyssenKrupp Acciai speciali Terni SpA, původně Acciai speciali Terni SpA, (advokáti: A. Giardina a G. Di Tommaso) proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: A. Whelan, ve spolupráci s H.-J. Freundem, jakož i A. Whelanem a V. Superti, ve spolupráci s A. Dal Ferrem), jejichž předmětem jsou dva opravné prostředky na základě článku 49 Statutu Soudního dvora ESUO, podané dne 28. února 2002, Soudní dvůr (první senát), ve složení P. Jann, předseda senátu, A. Rosas, R. Silva de Lapuerta, K. Lenaerts a S. von Bahr (zpravodaj), soudci, generální advokát: P. Léger, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 14. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Opravné prostředky a vzájemný opravný prostředek se zamítají.

2)	ThyssenKrupp Stainless GmbH, ThyssenKrupp Acciai speciali Terni SpA a Komise Evropských společenství ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 109, 4.5.2002.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/3

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(velkého senátu)

ze dne 12. července 2005

ve věci C-304/02: Komise Evropských společenství proti Francouzské republice (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Rybolov - Kontrolní povinnosti uložené členským státům - Rozsudek Soudního dvora, kterým se konstatuje nesplnění povinnosti - Nesplnění povinnosti vyplývající z rozsudku - Článek 228 ES - Zaplacení paušální částky - Uložení penále)

(2005/C 217/06)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci C-304/02, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění smluvní povinnosti na základě článku 228 ES, podaná dne 27. srpna 2002, Komise Evropských společenství (zmocněnci: M. Nolin, H. van Lier a T. van Rijn) proti Francouzské republice (zmocněnci: G. de Bergues a A. Colomb), Soudní dvůr (velký senát), ve složení V. Skouris, předseda, P. Jann (zpravodaj) a C. W. A. Timmermans, předsedové senátů, C. Gulmann, J.-P. Puissochet, R. Schintgen, N. Colneric, S. von Bahr a J. N. Cunha Rodrigues, soudci, generální advokát: L. A. Geelhoed, vedoucí soudní kanceláře: M. Múgica Arzamendi, vrchní rada, poté M.-F. Contet, vrchní rada, a H. v. Holstein, náměstek vedoucího soudní kanceláře, vydal dne 12. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Francouzská republika

—	tím, že nezajistila kontrolu rybolovu v souladu s požadavky stanovenými ustanoveními předpisů Společenství, a

—	tím, že nezajistila, aby porušení předpisů o rybolovu byla stíhána v souladu s požadavky stanovenými ustanoveními předpisů Společenství,

nepřijala veškerá opatření, která vyplývají z rozsudku ze dne 11. června 1991, Komise v. Francie (C-64/88), a tím nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 228 ES.

Francouzské republice se ukládá, aby zaplatila Komisi Evropských společenství na účet „Vlastní zdroje Evropského společenství“ penále ve výši 57 761 250 EUR za každé šestiměsíční období počínaje vyhlášením tohoto rozsudku, na konci kterého nebudou dosud zcela splněny povinnosti vyplývající z výše uvedeného rozsudku ze dne 11. června 1991, Komise v. Francie.

3)	Francouzské republice se ukládá, aby zaplatila Komisi Evropských společenství na účet „Vlastní zdroje Evropského společenství“ paušální částku ve výši 20 000 000 EUR.

4)	Francouzské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 247, 12.10.2002.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/4

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(třetího senátu)

ze dne 2. června 2005

ve věci C-378/02 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad): Waterschap Zeeuws Vlaanderen proti Staatssecretaris van Financiën (1)

(DPH - Investiční majetek nabytý veřejnoprávním subjektem - Orgán veřejné správy - Plnění uskutečněná osobou povinnou k dani a osobou nepovinnou k dani - Nárok na odpočet a na opravu)

(2005/C 217/07)

Jednací jazyk: nizozemština

Ve věci C-378/02, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES podaná rozhodnutím Hoge Raad (Nizozemsko) ze dne 18. října 2002, došlým Soudnímu dvoru dne 21. října 2002, v řízení: Waterschap Zeeuws Vlaanderen proti Staatssecretaris van Financiën, Soudní dvůr (třetí senát), ve složení A. Rosas, předseda senátu, J.-P. Puissochet, S. von Bahr (zpravodaj), J. Malenovský a U. Lõhmus, soudci, generální advokát: F. G. Jacobs, vedoucí soudní kanceláře: M. Múgica Arzamendi, vrchní rada, vydal dne 2. června 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Na veřejnoprávní subjekt, který koupí investiční majetek jako orgán veřejné správy ve smyslu čl. 4 odst. 5 prvního pododstavce šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, a tudíž jako osoba nepovinná k dani, a který poté prodá tento majetek jako osoba povinná k dani, se nevztahuje v rámci tohoto prodeje nárok na opravu založený na článku 20 této směrnice za účelem odpočtu DPH zaplacené při koupi tohoto majetku.

(1) Úř. věst. C 7, 11.1.2003.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/4

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 7. července 2005

ve věci C-418/02 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundespatentgericht): Praktiker Bau- und Heimwerkermärkte AG (1)

(Ochranné známky - Směrnice 89/104/EHS - Ochranné známky pro služby - Zápis - Služby poskytované v rámci maloobchodu - Upřesnění obsahu služeb - Podobnost mezi dotčenými službami a výrobky nebo jinými službami)

(2005/C 217/08)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-418/02, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Bundespatentgericht (Německo) ze dne 15. října 2002, došlým Soudnímu dvoru dne 20. listopadu 2002, v řízení Praktiker Bau- und Heimwerkermärkte AG, Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, C. Gulmann (zpravodaj) a R. Schintgen, N. Colneric a J. N. Cunha Rodrigues, soudci, generální advokát: P. Léger, vedoucí soudní kanceláře: M. Múgica Arzamendi, vrchní rada, vydal dne 7. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.	Pojem „služby“ uvedený v první směrnici Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, zejména v jejím článku 2, zahrnuje služby poskytované v rámci maloobchodu s výrobky.

2.	Pro účely zápisu ochranné známky pro takové služby není nutné označovat konkrétně dotčenou službu nebo služby. Upřesnění jsou naopak nutná, pokud jde o výrobky nebo druhy výrobků, kterých se takové služby týkají.

(1) Úř. věst. C 19, 25.1.2003.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/5

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(prvního senátu)

ze dne 14. července 2005

ve věci C-135/03: Komise Evropských společenství proti Španělskému království (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Právní úprava Společenství týkající se ekologického zemědělství a k němu se vztahujícího označování zemědělských produktů a potravin - Vnitrostátní právní předpisy povolující užívání výrazu „bio“ pro produkty, které nebyly získány ekologickou metodou produkce)

(2005/C 217/09)

Jednací jazyk: španělština

Ve věci C-135/03, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 26. března 2003, Komise Evropských společenství (zmocněnci: G. Berscheid, B. Doherty a F. Jimeno Fernandez, jakož i S. Pardo Quintillán) proti Španělskému království (zmocněnci: N. Díaz Abad a E. Braquehais Conesa), Soudní dvůr (první senát), ve složení P. Jann (zpravodaj), předseda senátu, K. Lenaerts, J. N. Cunha Rodrigues, M. Ilešič a E. Levits, soudci, generální advokátka: J. Kokott, vedoucí soudní kanceláře: M. Ferreira, vrchní rada, vydal dne 14. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 146, 21.6.2003.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/5

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 7. července 2005

ve věci C-147/03: Komise Evropských společenství proti Rakouské republice (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Články 12, 149 a 150 ES - Podmínky přístupu k univerzitnímu vzdělávání - Diskriminace)

(2005/C 217/10)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-147/03, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 31. března 2003, Komise Evropských společenství (zmocněnci: W. Bogensberger a D. Martin), podporovaná Finskou republikou (zmocněnkyně: A. Guimaraes-Purokoski a T. Pynnä) proti Rakouské republice, (zmocněnci: H. Dossi, E. Riedl, jakož i C. Ruhs a H. Kasparovsky), Soudní dvůr (druhý senát), ve složení R. Silva de Lapuerta, předsedkyně pátého senátu, zastupující předsedkyně druhého senátu, C. Gulmann, J. Makarczyk (zpravodaj), P. Kūris a J. Klučka, soudci, generální advokát: F. Jacobs, vedoucí soudní kanceláře: M.-F. Contet, vrchní rada, vydal dne 7. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Rakouská republika tím, že nepřijala opatření nezbytná k zajištění toho, aby držitelé středoškolských diplomů získaných v jiných členských státech měli přístup k vyššímu a univerzitnímu vzdělání, které organizuje, za stejných podmínek jako držitelé středoškolských diplomů získaných v Rakousku, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 12, 149 a 150 ES.

2)	Rakouské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 112, 10.5.2003.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/6

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(třetího senátu)

ze dne 21. července 2005

ve věci C-149/03: Komise Evropských společenství proti Belgickému království (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Režim rybolovných kvót - Rybolovné roky 1991 až 1996)

(2005/C 217/11)

Jednací jazyk: nizozemština

Ve věci C-149/03, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 1. dubna 2003, Komise Evropských společenství (zmocněnec: T. van Rijn) proti Belgickému království (zmocněnkyně: A. Snoecx, ve spolupráci s H. Gilliamsem), Soudní dvůr (třetí senát), ve složení A. Rosas, předseda senátu, J.-P. Puissochet (zpravodaj), S. von Bahr, J. Malenovský a U. Lõhmus, soudci, generální advokátka: C. Stix-Hackl, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 21. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Belgické království tím, že:

—	nepřijalo vhodné postupy pro použití kvót, které mu byly přiděleny pro každý rybolovný rok 1991 až 1996,

—	nezajistilo pro každý takový rok dodržování právních předpisů Společenství v oblasti zachování rybolovných zdrojů pomocí kontrol rybolovných činností a vhodného dohledu nad vykládkami a zaznamenáváním úlovků,

—	pro každý takový rok včas dočasně nezakázalo rybolov pomocí lodí plujících pod jeho vlajkou nebo registrovaných na jeho území, když vešlo ve známost, že použitelná kvóta byla vyčerpána,

—	po vstupu zákazů v platnost nepřijalo všechna opatření trestněprávní a správněprávní povahy vůči osobám odpovědným za rybolovné činnosti,

nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 170/83 ze dne 25. ledna 1983, kterým se určuje systém Společenství pro zachování a řízení rybolovných zdrojů, čl. 9 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 3760/92 ze dne 20. prosince 1992, kterým se určuje systém Společenství pro rybolov a akvakulturu, článku 1 a čl. 11 odst. 1 a 2 nařízení Rady (EHS) č. 2241/87 ze dne 23. července 1987, kterým se zavádí některá kontrolní opatření rybolovných činností, jakož i článku 2 a čl. 21 odst. 1 a 2 a článku 31 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o vytvoření kontrolního systému pro společnou rybářskou politiku.

2)	Belgickému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 135, 7.6.2003.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/6

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(velkého senátu)

ze dne 12. července 2005

ve věci C-198/03 P: Komise Evropských společenství proti CEVA Santé Animale SA, Pfizer Enterprises Sàrl, International Federation for Animal Health (IFAH) (1)

(Opravný prostředek - Nařízení (EHS) č. 2377/90 - Veterinární léčivé přípravky - Stanovení maximálních limitů reziduí pro progesteron - Podmínky mimosmluvní odpovědnosti Společenství)

(2005/C 217/12)

Jednací jazyk: angličtina

Ve věci C-198/03 P, jejímž předmětem je opravný prostředek podle článku 56 Statutu Soudního dvora, podaný dne 12. května 2003, Komise Evropských společenství, (zmocněnci: T. Christoforou a M. Shotter), přičemž dalšími účastníky řízení jsou: CEVA Santé Animale SA, se sídlem v Libourne (Francie), (advokáti: D. Waelbroeck, N. Rampal a U. Zinsmeister), Pfizer Enterprises Sàrl, dříve Pharmacia Enterprises SA a ještě předtím Pharmacia & Upjohn SA, se sídlem v Lucemburku (Lucembursko), podporovaná International Federation for Animal Health (IFAH), dříve Fédération européenne de la santé animale (Fedesa), se sídlem v Bruselu (Belgie), (advokát: A. Vandencasteele), Soudní dvůr (velký senát), ve složení V. Skouris, předseda, P. Jann (zpravodaj), C. W. A. Timmermans a A. Borg Barthet, předsedové senátů, J.-P. Puissochet a R. Schintgen, N. Colneric, S. von Bahr, J. N. Cunha Rodrigues, M. Ilešič, J. Malenovský, U. Lõhmus a E. Levits, soudci, generální advokát: F. G. Jacobs, vedoucí soudní kanceláře: L. Hewlett, vrchní rada, vydal dne 12. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 26. února 2003, CEVA a Pharmacia Enterprises v. Komise Evropských společenství (T-344/00 a T-345/00), se zrušuje v rozsahu, v němž Soud shledal takovou nečinnost Komise mezi 1. lednem 2000 a 25. červencem 2001, která zakládá odpovědnost Společenství.

2)	Žaloby se zamítají.

3)	CEVA Santé Animale SA a Pfizer Enterprises Sàrl se ukládá náhrada nákladů jak řízení před Soudem prvního stupně Evropských společenství, tak tohoto řízení.

4)	International Federation for Animal Health ponese vlastní náklady jak řízení před Soudem, tak tohoto řízení.

(1) Úř. věst. C 213, 6.9.2003.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/7

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 7. července 2005

ve věci C-208/03 P: Jean-Marie Le Pen proti Evropskému parlamentu (1)

(Opravný prostředek - Volby členů Evropského parlamentu - Neexistence jednotného volebního postupu - Použití vnitrostátního práva - Ztráta mandátu člena Evropského parlamentu v důsledku odsouzení v trestním řízení - Akt, jímž Evropský parlament „bere na vědomí“ tuto ztrátu mandátu - Žaloba na neplatnost - Akt, který nelze napadnout žalobou - Nepřípustnost)

(2005/C 217/13)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci C-208/03 P, jejímž předmětem je opravný prostředek na základě článku 56 Statutu Soudního dvora, podaný dne 10. května 2003, Jean-Marie Le Pen, s bydlištěm v Saint-Cloud (Francie) (advokát: F. Wagner), Evropský parlament (zmocněnci: H. Krück a C. Karamarcos), Francouzská republika (zmocněnci: R. Abraham a G. de Bergues, jakož i L. Bernheim), vedlejší účastník v prvním stupni, Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans (zpravodaj), předseda senátu, R. Silva de Lapuerta, J. Makarczyk, P. Kūris a G. Arestis, soudci, generální advokát: F. G. Jacobs, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 7. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Opravný prostředek se zamítá.

2)	J.-M. Le Penovi se ukládá náhrada nákladů tohoto řízení, včetně nákladů řízení vzniklých v souvislosti s řízením o předběžném opatření.

3)	Francouzská republika ponese vlastní náklady.

(1) Úř. věst. C 275, 15.11.2003.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/7

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(velkého senátu)

ze dne 21. července 2005

ve věci C-231/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale amministrativo regionale per la Lombardia): Consorzio Aziende Metano (Coname) proti Comune di Cingia de' Botti (1)

(Články 43 ES, 49 ES a 81 ES - Koncese ke správě veřejných služeb distribuce plynu)

(2005/C 217/14)

Jednací jazyk: italština

Ve věci C-231/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Tribunale amministrativo regionale per la Lombardia (Itálie) ze dne 14. února 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 28. května 2003, v řízení Consorzio Aziende Metano (Coname) proti Comune di Cingia de' Botti, za přítomnosti Padania Acque SpA, Soudní dvůr (velký senát), ve složení V. Skouris, předseda, P. Jann, C. W. A. Timmermans (zpravodaj), A. Rosas, R. Silva de Lapuerta a A. Borg Barthet, předsedové senátu, R. Schintgen, S. von Bahr, J. N. Cunha Rodrigues, G. Arestis, M. Ilešič, J. Malenovský a J. Klučka, soudci, generální advokátka: C. Stix-Hackl, vedoucí soudní kanceláře: L. Hewlett, vrchní rada, vydal dne 21. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Články 43 ES a 49 ES za okolností, jako jsou okolnosti dotčené v původním řízení, brání tomu, aby obec udělila koncesi ke správě veřejných služeb distribuce plynu přímo společnosti s většinově veřejným kapitálem, na jejímž kapitálu má uvedená obec podíl ve výši 0,97 %, pokud toto udělení nesplňuje požadavky transparentnosti, které, aniž by s sebou nutně nesly povinnost vyhlásit veřejnou zakázku, jsou zejména s to umožnit, aby podnik nacházející se na území jiného členského státu, než na kterém se nachází uvedená obec, mohl mít přístup k příslušným informacím týkajícím se uvedené koncese předtím, než bude udělena, tak aby tento podnik mohl dát najevo svůj zájem o získání této koncese, pokud by si to přál.

(1) Úř. věst. C 226, 20.9.2003.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/8

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(třetího senátu)

ze dne 14. července 2005

ve spojených věcech C-259/03, C-260/03 a C-343/03: Komise Evropských společenství proti Dánskému království (1)

(Režim rybolovných kvót - Roky 1988, 1990 až 1992 a 1994 jakož i 1995 až 1997)

(2005/C 217/15)

Jednací jazyk: dánština

Ve spojených věcech C-259/03, C-260/03 a C-343/03, jejichž předmětem jsou tři žaloby pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podané dne 17. června a 4. srpna 2003, Komise Evropských společenství, (zmocněnec: H.-P. Hartvig) proti Dánskému království (zmocněnec: J. Molde), Soudní dvůr (třetí senát), ve složení A. Rosas, předseda senátu, A. Borg Barthet, J.-P. Puissochet (zpravodaj), S. von Bahr a J. Malenovský, soudci, generální advokátka: C. Stix-Hackl, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 14. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Dánské království tím, že:

—	nestanovilo vhodné postupy pro použití kvót, které mu byly přiděleny pro každý rybolovný rok 1988, 1990 až 1992 a 1994 jakož i 1995 až 1997,

—	nezajistilo pro každý takový rok dodržování právních předpisů Společenství v oblasti zachování rybolovných zdrojů pomocí kontrol rybolovných činností a vhodného dohledu nad vykládkami a zaznamenáváním úlovků,

—	pro každý takový rok včas dočasně nezakázalo rybolov pomocí lodí plujících pod jeho vlajkou nebo registrovaných na jeho území, když vešlo ve známost, že použitelná kvóta byla vyčerpána,

—	neoznámilo Komisi Evropských společenství zavedení zákazu rybolovu v roce 1988,

nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 170/83 ze dne 25. ledna 1983, kterým se určuje systém Společenství pro zachování a řízení rybolovných zdrojů (roky předcházející roku 1993), čl. 9 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 3760/92 ze dne 20. prosince 1992, kterým se určuje systém Společenství pro rybolov a akvakulturu (roky následující po roku 1993), článku 1 a čl. 11 odst. 1 a 2 nařízení Rady (EHS) č. 2241/87 ze dne 23. července 1987, kterým se zavádí některá kontrolní opatření rybolovných činností (roky předcházející roku 1993), jakož i článku 2 a čl. 21 odst. 1 a 2 a článku 31 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o vytvoření kontrolního systému pro společnou rybářskou politiku.

3.	Ve zbývajících částech se žaloby zamítají.

4.	Dánskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 200, 23.8.2003

Úř. věst. C 239, 4.10.2003.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/9

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(velkého senátu)

ze dne 21. července 2005

ve věci C-349/03: Komise Evropských společenství proti Spojenému království Velké Británie a Severního Irska (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 77/799/EHS - Vzájemná pomoc mezi příslušnými orgány - Oblast daně z přidané hodnoty a spotřebních daní - Neúplné provedení - Území Gibraltaru)

(2005/C 217/16)

Jednací jazyk: angličtina

Ve věci C 349/03, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 7. srpna 2003, Komise Evropských společenství (zmocněnec R. Lyal), podporovaná: Španělským královstvím (zmocněnkyně N. Díaz Abad) proti Spojenému království Velké Británie a Severního Irska (zmocněnci: K. Manji a R. Caudwell, ve spolupráci s D. Wyattem, QC), Soudní dvůr (velký senát), ve složení V. Skouris, předseda, P. Jann a A. Rosas, R. Silva de Lapuerta a A. Borg Barthet, předsedové senátů, R. Schintgen, N. Colneric (zpravodaj), S. von Bahr, J. N. Cunha Rodrigues, G. Arestis, M. Ilešič, J. Malenovský a J. Klučka, soudci, generální advokát: A. Tizzano, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 21. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Spojené království Velké Británie a Severního Irska tím, že nepoužilo v oblasti daně z přidané hodnoty a spotřebních daní směrnici Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých a nepřímých daní, ve znění směrnice Rady 79/1070/EHS ze dne 6. prosince 1979 a směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, na území Gibraltaru, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají ze Smlouvy o ES.

2.	Spojenému království Velké Británie a Severního Irska se ukládá náhrada nákladů řízení.

3.	Španělské království ponese vlastní náklady.

(1) Úř. věst. C 239, 4.10.2003.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/9

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 7. července 2005

ve věci C-364/03: Komise Evropských společenství proti Řecké republice (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 84/360/EHS - Znečištění ovzduší - Průmyslová zařízení - Elektrárna)

(2005/C 217/17)

Jednací jazyk: řečtina

Ve věci C-364/03, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 22. srpna 2003, Komise Evropských společenství (zmocněnci: G. Valero Jordana a M. Konstantinidis) proti Řecké republice (zmocněnkyně: E. Skandalou), Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, R. Silva de Lapuerta, R. Schintgen (zpravodaj), P. Kūris a G. Arestis, soudci, generální advokát: A. Tizzano, vedoucí soudní kanceláře: L. Hewlett, vrchní rada, vydal dne 7. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Řecká republika tím, že nedefinovala politiky ani strategie pro postupné přizpůsobení jednotek s parními a plynovými turbínami elektrárny společnosti Dimosia Epicheirisi Ilektrismou (elektrárenský podnik veřejného práva), se sídlem v Linoperamata na ostrově Kréta, nejlepší dostupné technologii, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 13 směrnice Rady 84/360/EHS ze dne 28. června 1984 o boji proti znečišťování ovzduší z průmyslových zařízení.

2.	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 251, 18.10.2003.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/10

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(třetího senátu)

ze dne 21. července 2005

ve věci C-370/03: Řecká republika proti Komisi Evropských společenství (1)

(EZOZF - Finanční důsledky, které je třeba uplatnit v oblasti kontroly účtů financovaných výdajů)

(2005/C 217/18)

Jednací jazyk: řečtina

Ve věci C-370/03, jejímž předmětem je žaloba na neplatnost na základě článku 230 ES, podaná dne 27. srpna 2003, Řecká republika (zmocněnci: G. Kanellopoulos a V. Kontolaimos) proti Komisi Evropských společenství (zmocněnec: M. Condou-Durande, ve spolupráci s N. Korogiannakisem), Soudní dvůr (třetí senát), ve složení A. Rosas (zpravodaj), předseda senátu, J.-P. Puissochet, S. von Bahr, U. Lõhmus a A. Ó Caoimh, soudci, generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer, vedoucí soudní kanceláře: H. von Holstein, zástupce vedoucího soudní kanceláře, vydal dne 21. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Rozhodnutí Komise 2003/481/ES ze dne 27. června 2003, o finančních důsledcích, které je třeba uplatnit v oblasti kontroly účtů výdajů, které jsou financovány Evropským zemědělským orientačním a záručním fondem (EZOZF), „záruční“ sekce, v určitých případech pochybení, kterých se dopustily hospodářské subjekty, se zrušuje v rozsahu, v němž se týká částky 14 272 278 GRD (41 884,90 eur) uvedené v jeho příloze I, nazvané „Nenahrazované částky zatěžující rozpočet členského státu“.

2)	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 251, 18.10.2003.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/10

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(pátého senátu)

ze dne 7. července 2005

ve věci C-373/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Freiburg): Ceyhun Aydinli proti Land Baden-Württemberg (1)

(Přidružení EHS-Turecko - Volný pohyb pracovníků - Rozhodnutí rady přidružení č. 1/80 - Články 6 a 7 - Odsouzení v trestním řízení - Trest odnětí svobody - Dopad na právo pobytu)

(2005/C 217/19)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-373/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Verwaltungsgericht Freiburg (Německo) ze dne 12. března 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 5. září 2003, v řízení Ceyhun Aydinli proti Land Baden-Württemberg, Soudní dvůr (pátý senát), ve složení R. Silva de Lapuerta, předsedkyně senátu, R. Schintgen (zpravodaj) a P. Kūris, soudci, generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 7. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Turecký státní příslušník, který je na základě článku 7 prvního pododstavce druhé odrážky rozhodnutí č. 1/80 ze dne 19. září 1980 o vývoji přidružení, přijatého radou přidružení zřízenou Dohodou o přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem, oprávněn k volnému přístupu k jakékoli zaměstnanecké činnosti dle svého výběru, toto právo neztrácí z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti na trhu práce v důsledku uvěznění, byť na několik let, a následné dlouhodobé léčby závislosti na omamných látkách, ani z důvodu okolnosti, že dotyčný byl v okamžiku rozhodnutí o vyhoštění zletilý a nebydlel již u tureckého pracovníka, od něhož odvozoval své právo pobytu, ale vedl život nezávislý na tomto pracovníkovi.

(1) Úř. věst. C 21, 24.1.2005.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/11

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(pátého senátu)

ze dne 7. července 2005

ve věci C-383/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof): Ergül Dogan proti Sicherheitsdirektion für das Bundesland Vorarlberg (1)

(Přidružení EHS-Turecko - Volný pohyb pracovníků - Rozhodnutí rady přidružení č. 1/80 - Článek 6 odst. 1 třetí odrážka a odstavec 2 - Působení na řádném trhu práce v členském státě - Odsouzení v trestním řízení - Trest odnětí svobody - Dopad na právo pobytu)

(2005/C 217/20)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-383/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES podaná rozhodnutím Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) ze dne 4. září 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 12. září 2003, v řízení Ergül Dogan proti Sicherheitsdirektion für das Bundesland Vorarlberg, Soudní dvůr (pátý senát), ve složení R. Silva de Lapuerta, předsedkyně senátu, R. Schintgen (zpravodaj) a P. Kūris, soudci, generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 7. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Turecký státní příslušník, který je oprávněn k volnému přístupu k jakékoli zaměstnanecké činnosti dle svého výběru na základě čl. 6 odst. 1 třetí odrážky rozhodnutí č. 1/80 ze dne 19. září 1980 o vývoji přidružení, přijatého radou přidružení zřízenou Dohodou o přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem, toto právo neztrácí z důvodu, že po dobu svého uvěznění nevykonával zaměstnání, byť po dobu několika let, pokud je jeho nepřítomnost na řádném trhu práce v hostitelském členském státě pouze dočasná.

Právo na zaměstnání, které toto ustanovení dotyčnému přiznává, a související právo pobytu mohou být omezena pouze z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví podle čl. 14 odst. 1 téhož rozhodnutí, nebo z toho důvodu, že dotyčný turecký státní příslušník po svém propuštění překročil dobu přiměřenou pro nalezení nové zaměstnanecké činnosti.

(1) Úř. věst. C 35, 7.2.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/11

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 14. července 2005

ve věci C-386/03: Komise Evropských společenství proti Spolkové republice Německo (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Letiště - Odbavovací služby - Směrnice 96/67/ES)

(2005/C 217/21)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-386/03, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 12. září 2003, Komise Evropských společenství, (zmocněnci: M. Huttunen a M. Niejahr) proti Spolkové republice Německo, (zmocněnci: W. D. Plessing a A. Tiemann), Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, R. Silva de Lapuerta (zpravodaj), C. Gulmann, R. Schintgen, J. Klučka, soudci, generální advokát: P. Léger, vedoucí soudní kanceláře: M.-F. Contet, vrchní rada, vydal dne 14. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Spolková republika Německo tím, že přijala předpisy v rozporu s články 16 a 18 směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství, a to v rámci čl. 8 odst. 2 a čl. 9 odst. 3 nařízení týkajícího se odbavovacích služeb na letištích (Verordnung über Bodenabfertigungsdienste auf Flugplätzen) ze dne 10. prosince 1997, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z uvedené směrnice.

2.	Spolkové republice Německo se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 264, 1.11.2003.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/12

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(velkého senátu)

ze dne 12. července 2005

ve věci C-403/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof): Egon Schempp proti Finanzamt München V (1)

(Občanství Unie - Články 12 ES a 18 ES - Daň z příjmu - Odpočitatelnost výživného zaplaceného daňovým poplatníkem s bydlištěm v Německu jeho bývalé manželce s bydlištěm v Rakousku od zdanitelného příjmu - Důkaz zdanění výživného v tomto členském státě)

(2005/C 217/22)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-403/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Bundesfinanzhof (Německo) ze dne 22. července 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 29. září 2003, v řízení Egon Schempp proti Finanzamt München V, Soudní dvůr (velký senát), ve složení V. Skouris, předseda, P. Jann, C. W. A. Timmermans a A. Rosas, předsedové senátů, C. Gulmann, J.-P. Puissochet, A. La Pergola, R. Schintgen, N. Colneric, J. Klučka, U. Lõhmus, E. Levits a A. Ó Caoimh (zpravodaj), soudci, generální advokát: L. A. Geelhoed, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 12. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

První pododstavec čl. 12 ES a čl. 18 odst. 1 ES musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byla daňovému poplatníkovi s bydlištěm v Německu na základě takové vnitrostátní právní úpravy, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, odepřena možnost odečíst ze svého zdanitelného příjmu v tomto členském státě výživné, které zaplatil své bývalé manželce s bydlištěm v jiném členském státě, ve kterém uvedené výživné není zdanitelné, i když by na to měl právo, pokud by jeho bývalá manželka měla bydliště v Německu.

(1) Úř. věst. C 304, 13.12.2003.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/12

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 14. července 2005

ve věci C-433/03: Komise Evropských společenství proti Spolkové republice Německo (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Sjednávání, uzavírání, ratifikace a provádění dvoustranných dohod členským státem - Přeprava zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách - Vnější pravomoc Společenství - Článek 10 ES - Nařízení (EHS) č. 3921/91 a (ES) č. 1356/96)

(2005/C 217/23)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-433/03, Komise Evropských společenství (zmocněnci: C. Schmidt, W. Wils a A. Manville) proti Spolkové republice Německo (zmocněnci: W.-D. Plessing, ve spolupráci s G. Schohem, Rechtsanwalt), jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 10. října 2003, Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda, R. Silva de Lapuerta (zpravodaj), C. Gulmann, J. Makarczyk a P. Kūris, soudci, generální advokát: A. Tizzano, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 14. července rozsudek, jehož výrok je následující:

Spolková republika Německo tím, že ratifikovala a prováděla

—	dohodu mezi vládou Spolkové republiky Německo a vládou Rumunska o vnitrozemské vodní dopravě, podepsanou v Bonnu dne 22. října 1991,

—	dohodu mezi vládou Spolkové republiky Německo a vládou Polské republiky o vnitrozemské vodní dopravě, podepsanou ve Varšavě dne 8. listopadu 1991, a dohodu mezi vládou Spolkové republiky Německo a vládou Ukrajiny o vnitrozemské vodní dopravě, podepsanou v Bonnu dne 14. července 1992,

—	bez spolupráce nebo součinnosti s Komisí Evropských společenství, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 10 ES.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Komise Evropských společenství a Spolková republika Německo ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. L 289, 29.11.2003.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/13

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(velkého senátu)

ze dne 14. července 2005

ve věci C-434/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden): P. Charles, T. S. Charles-Tijmens proti Staatssecretaris van Financiën (1)

(Šestá směrnice o DPH - Odpočet daně placené na vstupu - Nemovitý majetek používaný částečně pro potřeby podniku a částečně pro soukromé účely)

(2005/C 217/24)

Jednací jazyk: nizozemština

Ve věci C-434/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) ze dne 10. října 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 13. října 2003, v řízení P. Charles, T. S. Charles-Tijmens proti Staatssecretaris van Financiën, Soudní dvůr (velký senát), ve složení V. Skouris, předseda, P. Jann, C. W. A. Timmermans, A. Rosas, R. Silva de Lapuerta, K. Lenaerts a A. Borg Barthet, předsedové senátů, S. von Bahr (zpravodaj), J. N. Cunha Rodrigues, J. Makarczyk, P. Kūris, E. Juhász a G. Arestis, soudci, generální advokát: F. G. Jacobs, vedoucí soudní kanceláře: K. Sztranc, rada, vydal dne 14. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Článek 6 odst. 2 a čl. 17 odst. 2 a 6 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, ve znění směrnice Rady 95/7/ES ze dne 10. dubna 1995, musí být vykládány v tom smyslu, že brání takovým vnitrostátním právním předpisům, jako jsou ty dotčené v původním řízení, které byly přijaty před vstupem této směrnice v platnost a které neumožňují osobě povinné k dani učinit součástí aktiv svého podniku veškerý investiční majetek používaný zčásti pro potřeby podniku a zčásti k jiným účelům než pro potřeby podniku a případně odpočíst v celém rozsahu a přímo DPH splatnou při nabytí takového majetku.

(1) Úř. věst. C 304, 13.12.2003.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/13

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(třetího senátu)

ze dne 14. července 2005

ve věci C-435/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce hof van beroep te Antwerpen): British American Tobacco International Ltd, Newman Shipping & Agency Company NV proti Belgische Staat (1)

(Šestá směrnice o DPH - Článek 2 a čl. 27 odst. 5 - Daň z obratu - Rozsah působnosti - Uskutečnění zdanitelného plnění a základ daně - Dodání zboží za protiplnění - Krádež zboží ve skladu s daňovým dozorem)

(2005/C 217/25)

Jednací jazyk: nizozemština

Ve věci C-435/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím hof van beroep te Antwerpen (Belgie) ze dne 7. října 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 14. října 2003, v řízení British American Tobacco International Ltd, Newman Shipping & Agency Company NV proti Belgische Staat, Soudní dvůr (třetí senát), ve složení A. Rosas, předseda senátu, A. Borg Barthet, A. La Pergola, J.-P. Puissochet (zpravodaj) a J. Malenovský, soudci, generální advokát: M. Poiares Maduro, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 14. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Krádež zboží nepředstavuje „dodání zboží za protiplnění“ ve smyslu článku 2 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, a jako taková tedy nemůže podléhat dani z přidané hodnoty. Okolnost, že zboží, jako je zboží dotčené v původním řízení, podléhá spotřební dani, nemá na tento závěr vliv.

Povolení uplatnit opatření zjednodušující kontrolu výběru daně z přidané hodnoty, udělené členskému státu na základě čl. 27 odst. 5 šesté směrnice 77/388, neopravňuje tento stát podrobit této dani jiná plnění než plnění uvedená v článku 2 směrnice. Takové povolení tedy nemůže být právním základem vnitrostátní právní úpravy, jež podrobuje dani z přidané hodnoty krádež zboží ve skladu s daňovým dozorem.

(1) Úř. věst. C 304, 13.12.2003.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/14

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(třetího senátu)

ze dne 16. června 2005

ve věci C-456/03: Komise Evropských společenství proti Italské republice (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 98/44/ES - Právní ochrana biotechnologických vynálezů - Přípustnost - Neprovedení - Článek 3 odst. 1, čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2 a články 8 až 12)

(2005/C 217/26)

Jednací jazyk: italština

Ve věci C-456/03, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 27. října 2003, Komise Evropských společenství (zmocněnkyně: K. Banks) proti Italské republice (zmocněnec: I. M. Braguglia, ve spolupráci s P. Gentilim, avvocatto dello Statto), Soudní dvůr (třetí senát), ve složení A. Rosas, předseda senátu, J.-P. Puissochet, S. von Bahr, U. Lõhmus a A. Ó Caoimh (zpravodaj), soudci, generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 16. června 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Italská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 3 odst. 1, čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2 a články 8 až 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES ze dne 6. července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 15 této směrnice.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Italská republika ponese veškeré náklady řízení.

(1) Úř.věst. C 7, 10.1.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/14

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(prvního senátu)

ze dne 26. května 2005

ve věci C-465/03 (žádost Unabhängiger Finanzsenat, Außenstelle Linz o rozhodnutí o předběžné otázce): Kretztechnik AG proti Finanzamt Linz (1)

(Šestá směrnice DPH - Služby za protiplnění - Vydání akcií - Vstup společnosti na burzu cenných papírů - Odpočitatelnost DPH)

(2005/C 217/27)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-465/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Unabhängiger Finanzsenat, Außenstelle Linz (Rakousko) ze dne 20. října 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 5. listopadu 2003, v řízení Kretztechnik AG proti Finanzamt Linz, Soudní dvůr (první senát), ve složení P. Jann, předseda senátu, K. Lenaerts (zpravodaj), J. N. Cunha Rodrigues, M. Ilešič a E. Levits, soudci, generální advokát: F. G. Jacobs, vedoucí soudní kanceláře: M.-F. Contet, vrchní rada, vydal dne 26. května 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Vydání nových akcií není plněním spadajícím do rozsahu působnosti čl. 2 bodu 1 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, ve znění směrnice Rady 95/7/ES ze dne 10. dubna 1995.

Článek 17 odst. 1 a 2 šesté směrnice 77/388, ve znění směrnice 95/7, zakládá nárok na odpočet celé daně z přidané hodnoty, kterou byly zatíženy náklady vynaložené osobou povinnou k dani na různé služby, které pořídila v rámci vydání akcií, v rozsahu, v němž všechny operace provedené touto osobou povinnou k dani v rámci její hospodářské činnosti představují zdanitelná plnění.

(1) Úř. věst. C 47, 21.02.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/15

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(třetího senátu)

ze dne 21. července 2005

ve věci C-515/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Hamburg): Eichsfelder Schlachtbetrieb GmbH proti Hauptzollamt Hamburg-Jonas (1)

(Zemědělství - Společná organizace trhů - Vývozní náhrady - Podmínky přiznání - Dovoz produktu do třetí země určení - Pojem - Celní formality propuštění zboží ke spotřebě do třetí země - Podstatné zpracování nebo opracování - Zpětný dovoz do Společenství - Zneužití práva)

(2005/C 217/28)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-515/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Finanzgericht Hamburg (Německo) ze dne 12. listopadu 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 9. prosince 2003, v řízení Eichsfelder Schlachtbetrieb GmbH proti Hauptzollamt Hamburg-Jonas, Soudní dvůr (třetí senát), ve složení A. Rosas, předseda senátu, J.-P. Puissochet (zpravodaj), S. von Bahr, J. Malenovský a U. Lõhmus, soudci, generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer, vedoucí soudní kanceláře: K. Sztranc, rada, vydal dne 21. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Podmínka získání diferencované vývozní náhrady uvedená v čl. 17 odst. 3 nařízení Komise (EHS) č. 3665/87 ze dne 27. listopadu 1987, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1384/95 ze dne 19. června 1995, co se týče zejména nezbytných úprav k provádění Dohody o zemědělství Uruguayského kola, a sice splnění celních formalit propuštění dotyčného produktu ke spotřebě do třetí země určení, je splněna, jestliže je tento produkt poté, co za něj bylo v této zemi zaplaceno dovozní clo, v uvedené zemi podstatně zpracován nebo opracován ve smyslu článku 24 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, i když je produkt vzniklý z tohoto zpracování nebo opracování následně zpětně vyvezen do Společenství s vrácením cla vybraného v této zemi a platbou dovozního cla ve Společenství.

Za takových okolností může být vrácení vývozní náhrady přesto vyžadováno, pokud má vnitrostátní soud za to, že je podán důkaz o zneužití, k němuž došlo na straně vývozce, v souladu s pravidly vnitrostátního práva.

(1) Úř. věst. C 59, 6.3.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/15

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(prvního senátu)

ze dne 21. července 2005

ve věci C-30/04(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Bolzano): Ursel Koschitzki proti Istituto nazionale della previdenza sociale (INPS) (1)

(Sociální zabezpečení migrujících pracovníků - Nařízení (EHS) č. 1408/71 - Starobní důchod - Výpočet teoretické výše dávky - Zohlednění částky nutné k dosažení minimálního příjmu stanoveného vnitrostátním právním předpisem)

(2005/C 217/29)

Jednací jazyk: italština

Ve věci C-30/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES podaná rozhodnutím Tribunale di Bolzano (Itálie) ze dne 9. ledna 2004, došlým Soudnímu dvoru dne 28. ledna 2004, v řízení Urselem Koschitzkim proti Istituto nazionale della previdenza sociale (INPS), Soudní dvůr (první senát), ve složení K. Lenaerts, předseda čtvrtého senátu, zastupující předsedu prvního senátu, N. Colneric (zpravodaj), K. Schiemann, E. Juhász a M. Ilešič, soudci, generální advokát: F. G. Jacobs, vedoucí soudní kanceláře: L. Hewlett, vrchní rada, vydal dne 21. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Článek 46 odst. 2 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 2001/83 ze dne 2. června 1983, ve znění nařízení Rady (ES) č. 3096/95 ze dne 22. prosince 1995, musí být vykládán v tom smyslu, že pro určení teoretické výše důchodu, sloužící jako základ pro výpočet poměrného důchodu, není příslušná instituce povinna vzít v úvahu doplatek určený k dosažení minimálního důchodu stanoveného vnitrostátní právní úpravou, pokud z důvodu přesažení limitů příjmů stanovených vnitrostátní právní úpravou týkající se uvedeného doplatku pojištěná osoba, která vykonávala veškerou svoji profesní činnost v daném členském státě, nemá na uvedený doplatek nárok.

(1) Úř. věst. C 85, 3.4.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/16

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(třetího senátu)

ze dne 21. července 2005

ve věci C-71/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo): Administración del Estado proti Xunta de Galicia (1)

(Státní podpory - Článek 93 odst. 3 Smlouvy o ES (nyní čl. 88 odst. 3 ES) - Režim podpor na stavbu a přestavbu lodí, který nespadá do působnosti směrnice 90/684/EHS - Chybějící předběžné oznámení - Článek 92 odst. 1 Smlouvy o ES (nyní čl. 87 odst. 1 ES) - Pojem státní podpory - Ovlivnění obchodu mezi členskými státy)

(2005/C 217/30)

Jednací jazyk: španělština

Ve věci C-71/04, jejímž předmětem je žádost rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Tribunal Supremo (Španělsko) ze dne 22. prosince 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 16. února 2004, v řízení Administración del Estado proti Xunta de Galicia, Soudní dvůr (třetí senát), ve složení A. Rosas, předseda senátu, J.-P. Puissochet, S. von Bahr, U. Lõhmus a A. Ó Caoimh (zpravodaj), soudci, generální advokát: F. G. Jacobs, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 21. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Režim podpor na stavbu a přestavbu lodí, jaký byl zaveden nařízením č. 217/1994 ze dne 23. června 1994, který nespadá do působnosti směrnice Rady 90/684/EHS ze dne 21. prosince 1990 o podpoře lodního stavitelství, musí být, pokud je prokázáno, že uvedený režim může sám o sobě vést k poskytnutí státních podpor ve smyslu čl. 92 odst. 1 Smlouvy o ES (nyní po změně čl. 87 odst. 1 ES), předem oznámen Komisi Evropských společenství na základě čl. 93 odst. 3 Smlouvy o ES (nyní čl. 88 odst. 3 ES). V případě porušení tohoto ustanovení přísluší vnitrostátnímu soudu, aby z něj vyvodil veškeré důsledky v souladu se svým vnitrostátním právem, jak co se týče platnosti aktů provádějících opatření podpory, tak co se týče navrácení finanční podpory poskytnuté v rozporu s tímto ustanovením.

(1) Úř. věst. C 94, 17.4.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/16

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(prvního senátu)

ze dne 14. července 2005

ve věci C-107/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo): Comité Andaluz de Agricultura Ecológica proti Administración General del Estado, Comité Aragonés de Agricultura Ecológica (1)

(Právní úprava Společenství týkající se ekologického zemědělství a k němu se vztahujícímu označování zemědělských produktů a potravin - Vnitrostátní právní předpisy povolující užívání výrazu „bio“ pro produkty, které nebyly získány ekologickou metodou produkce)

(2005/C 217/31)

Jednací jazyk: španělština

Ve věci C-107/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Tribunal Supremo (Španělsko) ze dne 1. prosince 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 1. března 2004, v řízení Comité Andaluz de Agricultura Ecológica proti Administración General del Estado, Comité Aragonés de Agricultura Ecológica, Soudní dvůr (první senát), ve složení P. Jann (zpravodaj), předseda senátu, K. Lenaerts, J. N. Cunha Rodrigues, M. Ilešič a E. Levits, soudci, generální advokátka: J. Kokott, vedoucí soudní kanceláře: M. Ferreira, vrchní rada, vydal dne 14. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Článek 2 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícímu označování zemědělských produktů a potravin, doplněného za účelem zahrnutí živočišné výroby nařízením Rady (ES) č. 1804/1999 ze dne 19. července 1999, musel být vykládán tak, že nezakazoval, aby produkty nezískané ekologickou metodou produkce nesly ve Španělsku na označování, v propagačních materiálech nebo v obchodních dokumentech označení „biológico“ nebo jeho předponu „bio“.

2.	Tentýž článek 2, ve znění nařízení Rady č. 392/2004 ze dne 24. února 2004, musí být vykládán tak, že od nynějška zakazuje, aby takové produkty nesly ve Španělsku na označování, v propagačních materiálech nebo obchodních dokumentech označení „biológico“ nebo jeho předponu „bio“.

(1) Úř. věst. C 94, 17.4.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/17

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(prvního senátu)

ze dne 14. července 2005

ve věci C-114/04: Komise Evropských společenství proti Spolkové republice Německo (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Článek 28 ES - Opatření s rovnocenným účinkem - Odebrání povolení uvádět na trh referenční fytofarmaceutický výrobek - Nedostatek přechodného období ve prospěch paralelních dovozců za účelem výprodeje)

(2005/C 217/32)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-114/04, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění smluvní povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 3. března 2004, Komise Evropských společenství (zmocněnec: B. Schima) proti Spolkové republice Německo (zmocněnci: W.-D. Plessing a M. Lumma), Soudní dvůr (první senát), ve složení P. Jann, předseda senátu, N. Colneric, J. N. Cunha Rodrigues, M. Ilešič a E. Levits (zpravodaj), soudci, generální advokát: P. Léger, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 14. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Spolková republika Německo tím, že nepřiznala paralelním dovozcům přiměřenou lhůtu za účelem výprodeje v případě odebrání povolení uvádět na trh referenční fytofarmaceutický výrobek, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 28 ES.

2)	Spolkové republice Německo se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 106, 30.4.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/17

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(prvního senátu)

ze dne 16. června 2005

ve věci C-138/04: Komise Evropských společenství proti Dánskému království (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 83/183/EHS - Přemístění bydliště z jednoho členského státu do jiného - Daň vybíraná při registraci motorového vozidla - Daňové osvobození)

(2005/C 217/33)

Jednací jazyk: dánština

Ve věci C-138/04, Komise Evropských společenství (zmocněnci: R. Lyal a T. Fich) proti Dánskému království (zmocněnci: J. Molde a A. Rahbøl Jacobsen), jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 15. března 2004, Soudní dvůr (první senát), ve složení P. Jann, předseda, K. Lenaerts (zpravodaj), J. N. Cunha Rodrigues, E. Juhász a M. Ilešič, soudci, generální advokát: M. Poiares Maduro, vedoucí soudní kanceláře: H. von Holstein, náměstek vedoucího soudní kanceláře, vydal dne 16. června 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 168, 26.6.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/18

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(čtvrtého senátu)

ze dne 14. července 2005

ve věci C- 141/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Symvoulio tis Epikrateias): Michail Peros proti Techniko Epimelitirio Ellados (1)

(Směrnice 89/48/EHS - Pracovníci - Uznávání diplomů - Strojní inženýr)

(2005/C 217/34)

Jednací jazyk: řečtina

Ve věci C-141/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Symvoulio tis Epikrateias (Řecko) ze dne 30. prosince 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 17. března 2004, v řízení Michail Peros proti Techniko Epimelitirio Ellados, Soudní dvůr (čtvrtý senát), ve složení K. Lenaerts, předseda senátu, N. Colneric a K. Schiemann (zpravodaj), soudci, generální advokát: L. A. Geelhoed, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 14. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Pokud ve lhůtě stanovené článkem 12 směrnice Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy, ve znění platném do 31. července 2001, nebyla přijata opatření k jejímu provedení, státní občan členského státu se může opřít o čl. 3 první pododstavec písm. a) této směrnice za účelem toho, aby v hostitelském členském státě získal oprávnění k výkonu takového regulovaného povolání, jako je povolání strojního inženýra.

Tato možnost nemůže být podřízena schválení dokladů dotyčného příslušným vnitrostátním orgánem.

(1) Úř. věst. C 106, 30.4.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/18

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(čtvrtého senátu)

ze dne 14. července 2005

ve věci C-142/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Symvoulio tis Epikrateias): Maria Aslanidou proti Ypourgos Ygeias & Pronoias (1)

(Směrnice 92/51/EHS - Pracovníci - Uznávání diplomů - Ergoterapeut)

(2005/C 217/35)

Jednací jazyk: řečtina

Ve věci C-142/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Symvoulio tis Epikrateias (Řecko) ze dne 30. prosince 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 17. března 2004, v řízení Maria Aslanidou proti Ypourgos Ygeias & Pronoias, Soudní dvůr (čtvrtý senát), ve složení K. Lenaerts, předseda, N. Colneric a K. Schiemann (zpravodaj), soudci, generální advokát: L. A. Geelhoed, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 14. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

V případě, že neexistují prováděcí opatření přijatá ve lhůtě stanovené v článku 17 směrnice Rady 92/51/EHS ze dne 18. června 1992 o druhém obecném systému pro uznávání odborného vzdělávání a přípravy, kterou se doplňuje směrnice 89/48/EHS, může se státní příslušník členského státu dovolávat článku 3 prvního pododstavce písm. a) této směrnice za tím účelem, aby v hostitelském členském státě získal povolení k výkonu takového regulovaného povolání, jako je ergoterapeut.

Tuto možnost nelze podřídit schválení dokladů dotyčné osoby příslušnými vnitrostátními orgány.

Vyrovnávací opatření upravená v čl. 4 odst. 1 směrnice 92/51 mohou být dotyčné osobě uložena, pouze pokud jsou stanovena vnitrostátní právní úpravou platnou v době posuzování dotčené žádosti.

(1) Úř. věst. C 106, 30.4.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/19

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(velkého senátu)

ze dne 12. července 2005

ve spojených věcech C-154/04 a C-155/04: (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England and Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court)): The Queen, Alliance for Natural Health a další proti Secretary of State for Health a The Queen, National Association of Health Stores a další proti Secretary of State for Health a dalším (1)

(Sbližování právních předpisů - Doplňky stravy - Směrnice 2002/46/ES - Zákaz uvádět na trh výrobky, které nejsou v souladu se směrnicí - Platnost - Právní základ - Článek 95 ES - Články 28 ES a 30 ES - Nařízení (ES) č. 3285/94 - Zásady subsidiarity, proporcionality a rovného zacházení - Právo vlastnit majetek - Svobodný výkon hospodářské činnosti - Povinnost uvést odůvodnění)

(2005/C 217/36)

Jednací jazyk: angličtina

Ve spojených věcech C-154/04 a C-155/04, jejichž předmětem jsou žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podané rozhodnutími High Court of Justice (England and Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court) (Spojené království) ze dne 17. března 2004, došlými Soudnímu dvoru dne 26. března 2004, v řízeních The Queen, na žádost: Alliance for Natural Health (C-154/04), Nutri-Link Ltd proti Secretary of State for Health a The Queen, na žádost: National Association of Health Stores (C-155/04), Health Food Manufacturers Ltd proti Secretary of State for Health, National Assembly for Wales, Soudní dvůr (velký senát), ve složení V. Skouris, předseda, P. Jann, C. W. A. Timmermans, A. Rosas a K. Lenaerts (zpravodaj), předsedové senátů, C. Gulmann, A. La Pergola, J.-P. Puissochet, R. Schintgen, J. Klučka, U. Lõhmus, E. Levits a A. Ó Caoimh, soudci, generální advokát L. A. Geelhoed, vedoucí soudní kanceláře: K. Sztranc, rada vydal dne 12. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Přezkoumání položené otázky neukázalo žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost ustanovení článku 3, čl. 4 odst. 1 a čl. 15 druhého pododstavce písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy.

(1) Úř. věst. C 118, 30.4.2004

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/19

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(třetího senátu)

ze dne 14. července 2005

ve věci C-192/04 (žádost Cour de cassation o rozhodnutí o předběžné otázce): Lagardère Active Broadcast proti Société pour la perception de la rémunération équitable (SPRE) a dalším (1)

(Autorské právo a související práva - Vysílání zvukových záznamů - Spravedlivý poplatek)

(2005/C 217/37)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci C-192/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Cour de cassation (Francie) ze dne 17. února 2004, došlým Soudnímu dvoru dne 26. dubna 2004, v řízení Lagardère Active Broadcast, právní nástupkyně Europe 1 communication SA, proti Société pour la perception de la rémunération équitable (SPRE), Gesellschaft zur Verwertung von Leistungsschutzrechten mbH (GVL), za přítomnosti: Compagnie européenne de radiodiffusion et de télévision Europe 1 SA (CERT), Soudní dvůr (třetí senát), ve složení A. Rosas, předseda senátu, A. Borg Barthet, S. von Bahr, J. Malenovský (zpravodaj) a U. Lõhmus, soudci, generální advokát: A. Tizzano, vedoucí soudní kanceláře: K. Sztranc, rada, vydal dne 14. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

V případě vysílání, jako je dotčené vysílání v původním řízení, směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu nebrání tomu, aby byl poplatek za užití zvukových záznamů upraven nejen právem členského státu, na jehož území je vysílací společnost usazena, ale rovněž právními předpisy členského státu, ve kterém se z technických důvodů nachází pozemní vysílač vysílající programy do prvního státu.

Článek 8 odst. 2 směrnice Rady 92/100/EHS ze dne 19. listopadu 1992 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem musí být vykládán tak, že za účelem stanovení spravedlivé odměny uvedené v tomto ustanovení není vysílací společnost oprávněna jednostranně odečíst z částky poplatku za užití zvukových záznamů splatného v členském státě, v němž je usazena, částku poplatku odvedeného nebo požadovaného v členském státě, na jehož území se nachází pozemní vysílač vysílající programy do prvního státu.

(1) Úř. věst. C 156, 12.6.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/20

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(třetího senátu)

ze dne 14. července 2005

ve věci C-203/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Frankfurt am Main): Gebrüder Stolle GmbH & Co. KG proti Heidegold Geflügelspezialitäten GmbH (1)

(Drůbeží maso - Obchodní normy - Zákaz vyznačování určitých údajů o způsobu chovu na označení - Nařízení (EHS) č. 1538/91)

(2005/C 217/38)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-203/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Landgericht Frankfurt am Main (Německo) ze dne 28. dubna 2004, došlým Soudnímu dvoru dne 7. května 2004, v řízení Gebrüder Stolle GmbH & Co. KG proti Heidegold Geflügelspezialitäten GmbH, Soudní dvůr (třetí senát), ve složení A. Rosas, předseda senátu, A. Borg Barthet (zpravodaj), A. La Pergola, U. Lõhmus a A. Ó Caoimh, soudci, generální advokát: M. Poiares Maduro, vedoucí soudní kanceláře: H. von Holstein, náměstek vedoucího soudní kanceláře, vydal dne 14. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Článek 10 odst. 1 nařízení Komise (EHS) č. 1538/91 ze dne 5. června 1991, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1906/90 o některých obchodních normách pro drůbeží maso, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1321/2002 ze dne 22. července 2002, musí být vykládán v tom smyslu, že uváděný údaj „kontrolovaný chov“ („kontrollierte Aufzucht“) označuje způsob chovu, a že v důsledku toho tento článek neumožňuje podniku vyznačit uvedený údaj na označení produktu, na který se vztahuje rozsah působnosti tohoto nařízení.

(1) Úř. věst. C 190, 24.07.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/20

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(prvního senátu)

ze dne 21. července 2005

ve věci C-207/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Comissione tributaria provinciale di Novara): Paolo Vergani proti Agenzia delle Entrate, Ufficio di Arona (1)

(Sociální politika - Stejná odměna a rovné zacházení pro muže a ženy - Odstupné - Zdanění stanovené v závislosti na věku - Daňové zvýhodnění)

(2005/C 217/39)

Jednací jazyk: italština

Ve věci C-207/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Comissione tributaria provinciale di Novara (Itálie) ze dne 26. dubna 2004, došlým Soudnímu dvoru dne 10. května 2004, v řízení Paolo Vergani proti Agenzia delle Entrate, Ufficio di Arona, Soudní dvůr (první senát), ve složení P. Jann, předseda senátu, N. Colneric (zpravodaj), K. Schiemann, E. Juhász a E. Levits, soudci, generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer, vedoucí soudní kanceláře: L. Hewlett, vrchní rada, vydal dne 21. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky, musí být vykládána tak, že brání ustanovení, jako je dotčené ustanovení v původním řízení, kterým se přiznává za účelem pobídky k dobrovolnému odchodu ze zaměstnání pracovníkům, kteří dosáhli věku 50 let, jedná-li se o ženy, a 55 let, jedná-li se o muže, zvýhodnění spočívající ve zdanění částek vyplacených v souvislosti se skončením pracovního poměru o polovinu sníženou sazbou.

(1) Úř. věst. C 179, 10.7.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/21

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(čtvrtého senátu)

ze dne 7. července 2005

ve spojených věcech C-304/04 a 305/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Gerechtshof te Amsterdam): Jacob Meijer BV, Eagle International Freight BV proti Inspecteur van de Belastingdienst (1)

(Společný celní sazebník - Celní zařazení zvukových karet pro počítače - Platnost nařízení (ES) č. 2086/97 a 2261/98)

(2005/C 217/40)

Jednací jazyk: nizozemština

Ve spojených věcech C-304/04 a C-305/04, jejichž předmětem jsou žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podané rozhodnutími Gerechtshof te Amsterdam (Nizozemsko) ze dne 13. července 2004, došlými Soudnímu dvoru dne 19. července 2004, v řízeních Jacob Meijer BV (C-304/04), Eagle International Freight BV (C-305/04) proti Inspecteur van de Belastingdienst – Douanedistrict Arnhem, Soudní dvůr (čtvrtý senát), ve složení K. Lenaerts, předseda senátu, N. Colneric a M. Ilešič (zpravodaj), soudci, generální advokátka: J. Kokott, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 7. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Nařízení Komise (ES) č. 2086/97 ze dne 4. listopadu 1997 a nařízení Komise (ES) č. 2261/98 ze dne 26. října 1998, kterými se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, jsou neplatná v rozsahu, v němž zařazují pod podpoložku 8543 89 79 kombinované nomenklatury takové zvukové karty pro počítače, jaké jsou dotčeny ve věcech v původním řízení.

(1) Úř. věst. C 228, 11.9.2004

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/21

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(šestého senátu)

ze dne 21. července 2005

ve věci C-449/04: Komise Evropských společenství proti Lucemburskému velkovévodství (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2001/51/ES - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2005/C 217/41)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci C-449/04, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 27. října 2004, Komise Evropských společenství, (zmocněnci: C. O'Reilly a A.-M. Rouchaud-Joët) proti Lucemburskému velkovévodství (zmocněnec: S. Schreiner), Soudní dvůr (šestý senát), ve složení A. Borg Barthet, předseda, J.-P. Puissochet a A. Ó Caoimh (zpravodaj), soudci, generální advokát: F. G. Jacobs, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 21. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Rady 2001/51/ES ze dne 28. června 2001, kterou se doplňuje článek 26 úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985, nesplnilo povinnosti, které pro něho vyplývají z této směrnice.

2)	Lucemburskému velkovévodství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 314, 18.12.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/22

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(pátého senátu)

ze dne 14. července 2005

ve věci C-79/05: Komise Evropských společenství proti Italské republice (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Nařízení (ES) č. 2037/2000 - Látky, které poškozují ozonovou vrstvu - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2005/C 217/42)

Jednací jazyk: italština

Ve věci C-79/05, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 17. února 2005, Komise Evropských společenství, (zmocněnci: U. Wölker a A. Aresu) proti Italské republice (zmocněnci: I. M. Braguglia, ve spolupráci s G. Fiengo), Soudní dvůr (pátý senát), ve složení R. Silva de Lapuerta (zpravodaj), předseda senátu, C. Gulmann a J. Klučka, soudci, generální advokát: P. Léger, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 14. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Italská republika tím, že nepřijala ve stanovené lhůtě veškerá použitelná preventivní opatření pro účely odstranění a minimalizace úniků regulovaných látek, zejména pokud jde o povinnost kontrolovat jednou za rok pevně instalovaná zařízení s náplní chladicí kapaliny větší než 3 kg, zda na nich nedochází k únikům, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 93, 16.04.2005.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/22

USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA

(čtvrtého senátu)

ze dne 21. června 2005

ve spojených věcech C-162/03, C-185/03, C-44/04, C-45/04, C-223/04, C-224/04, C-271/04 a C-272/04 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Milano): Azienda Agricola Balconi (ex Guido) proti Regione Lombardia a dalším a Azienda Agricola Schnabl Rosa a další proti Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura a dalším (1)

(Mléko a mléčné výrobky - Doplňková dávka na mléko - Nařízení (EHS) č. 856/84 a č. 3950/92 - Referenční množství - Nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 - Správní sankce - Podmínky)

(2005/C 217/43)

Jednací jazyk: italština

Ve spojených věcech C-162/03, C-185/03, C-44/04, C-45/04, C-223/04, C-224/04, C-271/04 a C-272/04, jejichž předmětem jsou žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podané Tribunale di Milano (Itálie) (C-162/03), rozhodnutím ze dne 21. února 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 7. dubna 2003, Tribunale di Tolmezzo (Itálie) (C-185/03, C-271/04 a C-272/04), rozhodnutími ze dne 16. dubna 2003 a 16. června 2004, došlými Soudnímu dvoru dne 5. května 2003 a 25. června 2004, a Tribunale di Gorizia (Itálie) (C-44/04, C-45/04, C-223/04 a C-224/04), rozhodnutími ze dne 18. prosince 2003 a 7. dubna 2004, došlými Soudnímu dvoru dne 4. února 2004 a 28. května 2004, v řízeních Azienda Agricola Balconi Andrea (ex Guido) (C-162/03) proti Regione Lombardia, Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA) a Azienda Agricola Schnabl Rosa (C-185/03), Azienda Agricola Bogar Roberto e Andrea (C-44/04 a C-224/04), Azienda Agricola Bressan Aldo (C-45/04 a C-223/04), Azienda Agricola Di Doi Elena (C-271/04), Azienda Agricola Piemonte Franco (C-272/04) proti Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA), Cospalat FVG, Soudní dvůr (čtvrtý senát), ve složení K. Lenaerts, předseda senátu, N. Colneric (zpravodaj) a M. Ilešič; soudci, generální advokátka: C. Stix-Hackl, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 21. června 2005 usnesení, jehož výrok je následující:

Doplňková dávka zavedená v odvětví mléka a mléčných výrobků článkem 5c nařízení Rady (EHS) č. 804/68 ze dne 27. června 1968 o společné organizaci trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků ve znění vycházejícím z článku 1 nařízení Rady (EHS) č. 856/84 ze dne 31. března 1984, a články 1 až 4 nařízení Rady (EHS) č. 3950/92 ze dne 28. prosince 1992, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků, nemá charakter správní sankce ve smyslu článku 5 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství.

(1) Úř. věst. C 135, 7.6.2003.

Úř. věst. C 146, 21.6.2003.

Úř. věst. C 85, 3.4.2004.

Úř. věst. C 228, 11.9.2004.

Úř. věst. C 201, 7.8.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/23

USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 14. července 2005

ve věci C-52/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesverwaltungsgericht): Personalrat der Feuerwehr Hamburg proti Leiter der Feuerwehr Hamburg (1)

(Článek 104 odst. 3 jednacího řádu - Sociální politika - Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků - Směrnice 89/391/EHS a 93/104/ES - Rozsah působnosti - Zásahové síly veřejné požární služby - Zařazení - Podmínky)

(2005/C 217/44)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-52/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES podaná rozhodnutím Bundesverwaltungsgericht (Německo) ze dne 17. prosince 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 10. února 2004, v řízení Personalrat der Feuerwehr Hamburg proti Leiter der Feuerwehr Hamburg, Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, C. Gulmann, R. Schintgen (zpravodaj), J. Makarczyk a J. Klučka, soudci, generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 14. července 2005 usnesení, jehož výrok je následující:

Článek 2 směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a čl. 1 odst. 3 směrnice Rady 93/104/ES ze dne 23. listopadu 1993 o některých aspektech úpravy pracovní doby, musejí být vykládány v tomto smyslu, že:

—

činnosti vykonávané zásahovými silami takové veřejné požární služby, jako je veřejná služba dotčená v původním řízení, běžně spadají do rozsahu působnosti uvedených směrnic, takže čl. 6 bod 2 směrnice 93/104 v zásadě brání překročení maximální hranice 48 hodin stanovené jako maximální týdenní pracovní doba, vztahující se i na hlídky;

—

takové překročení je nicméně možné v případě výjimečných okolností takové závažnosti a rozsahu, kdy musí dočasně převážit cíl směřující k zajištění řádného fungování služeb nezbytných k ochraně takových veřejných zájmů, jako jsou veřejný pořádek, zdraví a bezpečnost, nad cílem spočívajícím v zajištění bezpečnosti a zdraví pracovníků přidělených k zásahovým a záchranným jednotkám; nicméně, i v této výjimečné situaci musejí být v co největším možném rozsahu zachovány cíle směrnice 89/391.

(1) Úř. věst. C 94, 17.4.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/23

USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA

(pátého senátu)

ze dne 12. dubna 2005

ve věci C-80/04 P: DLD Trading Co. proti Radě Evropské unie (1)

(Opravný prostředek - Mimosmluvní odpovědnost - Příčinný vztah mezi vytýkaným chováním a namítanou škodou - Nedostatek - Předmět sporu - Zjevná nepřípustnost)

(2005/C 217/45)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-80/04 P, jejímž předmětem je opravný prostředek podle článku 56 Statutu Soudního dvora, podaný dne 18. února 2004, DLD Trading Co., se sídlem v Brně (Česká republika), (advokáti: J. Hintermayr, F. Haunschmidt, G. Minichmayr, P. Burgstaller a G. Tusek), přičemž dalšími účastníky řízení jsou Rada Evropské unie (zmocněnci: M.-C. Giorgi Fort a A.-M. Colaert, jakož i J.-P. Hix) podporovaná Rakouskou republikou (zmocněnci: C. Pesendorfer, jakož i W. Okresek a H. Dossi), Komisí Evropských společenství (zmocněnec: J. Schieferer) a Finskou republikou (zmocněnci: T. Pynnä a A. Guimaraes-Purokoski), Soudní dvůr (pátý senát), ve složení R. Silva de Lapuerta, předsedkyně senátu, R. Schintgen (zpravodaj) a P. Kūris, soudci, generální advokátka: J. Kokott, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 12. dubna 2005 usnesení, jehož výrok je následující:

1)	Opravný prostředek se zamítá.

2)	DLD Trading Co. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 94, 17.4.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/24

USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA

(čtvrtého senátu)

ze dne 14. června 2005

ve věci C-358/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Vicenza): Caseificio Valdagnese Srl proti Regione Veneto (1)

(Řízení o předběžné otázce - Nepřípustnost)

(2005/C 217/46)

Jednací jazyk: italština

Ve věci C-358/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná Tribunale di Vicenza (Itálie) rozhodnutím ze dne 2. srpna 2004, došlým Soudnímu dvoru dne 17. srpna 2004, v řízení Caseificio Valdagnese Srl proti Regione Veneto, Soudní dvůr (čtvrtý senát), ve složení K. Lenaerts, předseda senátu, N. Colneric (zpravodaj) a J. N. Cunha Rodrigues, soudci, generální advokát: M. Poiares Maduro, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 14. června 2005 usnesení, jehož výrok je následující:

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce předložená Tribunale di Vicenza rozhodnutím ze dne 2. srpna 2004 je zjevně nepřípustná.

(1) Úř. věst. C 273, 6.11.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/24

USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA

(šestého senátu)

ze dne 14. července 2005

ve věci C-420/04 P: Georgios Gouvras proti Komisi Evropských společenství (1)

(Opravný prostředek - Úředníci - Zaměstnání - Dočasné přidělení v zájmu služby - Změna místa zaměstnání se zpětným účinkem a finanční práva s tím spojená - Vrácení bezdůvodného obohacení)

(2005/C 217/47)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci C-420/04 P, jejímž předmětem je opravný prostředek na základě článku 56 Statutu Soudního dvora, podaný dne 29. září 2004, Georgios Gouvras, úředník Komise Evropských společenství, (advokát: J.-N. Louis), přičemž druhým účastníkem řízení je: Komise Evropských společenství, (zmocněnci: J. Currall a L. Lozano Palacios), Soudní dvůr (šestý senát), ve složení A. Borg Barthet, předseda senátu (zpravodaj), J.-P. Puissochet a S. von Bahr, soudci, generální advokátka: C. Stix-Hackl, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 14. července 2005 usnesení, jehož výrok je následující:

1)	Opravný prostředek se zamítá.

2)	G. Gouvrasovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 284, 20.11.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/24

Opravný prostředek podaný dne 23. července 2004 (fax ze dne 14. července 2004) Raffaelem Dipacem proti usnesení vydanému dne 1. dubna 2004 Soudem prvního stupně Evropských společenství (prvním senátem) ve věci T-106/04: Raffaele Dipace v. Italská republika

(Věc C-315/04 P)

(2005/C 217/48)

Jednací jazyk: italština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byl předložen dne 23. července 2004 (fax ze dne 14. července 2004) opravný prostředek podaný Raffaelem Dipacem proti usnesení vydanému dne 1. dubna 2004 Soudem prvního stupně Evropských společenství (prvním senátem) ve věci T-106/04, Raffaele Dipace v. Italská republika.

Usnesením ze dne 3. března 2005 Soudní dvůr (šestý senát) opravný prostředek zamítl a uložil R. Dipacemu náhradu nákladů řízení.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/25

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozsudkem Hoge Raad der Nederlanden ze dne 22. dubna 2005 ve věci Twoh International B.V. proti Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-184/05)

(2005/C 217/49)

Jednací jazyk: nizozemština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla rozsudkem Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) ze dne 22. dubna 2005 ve věci Twoh International BV proti Staatssecretaris van Financiën, který došel kanceláři Soudního dvora dne 25. dubna 2005, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Hoge Raad der Nederlanden žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následující otázce:

Je třeba článek 28c A písm. a Šesté směrnice (1) – ve spojení se směrnicí o vzájemné pomoci (2) a nařízením (3) – vykládat tak, že pokud nebyly vstupním členským státem spontánně sděleny žádné informace považované za relevantní, musí požádat zasílající členský stát nebo přepravující členský stát údajný vstupní členský stát o informace a jejich výsledky zahrnout do zkoumání důkazů zasílání nebo přepravy předmětů?

(1) Šestá směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu - Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1).

(2) Směrnice Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní (Úř. věst. L 336, 27.12.1977, s. 15) (znění směrnice 92/15/ES) (Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 1).

(3) Nařízení Rady (EHS) č. 218/92 ze dne 27. ledna 1992 o správní spolupráci v oblasti nepřímých daní (DPH) (Úř. věst. L 24, 1.2.1992, s. 1).

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/25

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozsudkem Hof van Beroep te Brusel ze dne 30. května 2005 ve věci B.V. B. A. Management, Training en Consultancy proti Benelux-Merkenbureau

(Věc C-239/05)

(2005/C 217/50)

Jednací jazyk: nizozemština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla rozsudkem Hof van Beroep te Brusel, ze dne 30. května 2005 ve věci B.V. B. A. Management, Training en Consultancy proti Benelux-Merkenbureau, který došel kanceláři Soudního dvora dne 3. června 2005, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Hof van Beroep te Brussel žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následujících otázkách:

Musí úřad pro ochranné známky ve svém přezkoumání všech relevantních skutečností a okolností ohledně existence absolutního důvodu k zamítnutí ve svém předběžném rozhodnutí a konečném rozhodnutí o podání uvést odděleně své závěry pro každý z výrobků nebo služeb, pro které byla podána přihláška ochranné známky?

Mohou být relevantní skutečnosti a okolnosti, které musí soud zohlednit v případě žaloby proti rozhodnutí úřadu pro ochranné známky, rozdílné v důsledku uplynutí doby mezi oběma dny rozhodnutí, nebo přísluší tomuto soudu, aby zohlednil pouze skutečnosti a okolnosti, které existovaly v okamžiku, kdy rozhodl úřad pro ochranné známky?

Představuje výklad provedený Soudním dvorem v rozsudku Postkantoor (1) překážku k tomu, aby pravidla soudní pravomoci byla vykládána v tom smyslu, že brání tomuto soudu přihlédnout k relevantním skutečnostem a okolnostem, které se změnily, nebo se vyjádřit k rozlišovací způsobilosti ochranné známky zvláště pro každý z výrobků a služeb?

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. února 2004, Koniklijke KPN Nederland (C-363/99, Recueil s. I-1619)

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/26

Žaloba podaná dne 9. června 2005 Komisí Evropských společenství proti Nizozemskému království

(Věc C-247/05)

(2005/C 217/51)

Jednací jazyk: nizozemština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 9. června 2005 žaloba směřující proti Nizozemskému království podaná Komisí Evropských společenství zastoupenou Minasem Konstantinidisem a Michelem van Beekem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

určil, že Nizozemské království tím, že neprovedlo správně směrnici Rady 96/61/ES (1) ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 2 odst. 6 a 11, čl. 5 odst. 1, čl. 9 odst. 3 až 6, čl. 13 odst. 2 druhé odrážky, čl. 14 druhé odrážky a z příloh III a IV této směrnice;

—	uložil Nizozemskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Nizozemská vláda tvrdí, že přijala včas právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí a že připravovaný návrh zákona slouží pouze k zdůraznění a vysvětlení částí směrnice.

Komise poukazuje na to, že způsob, jakým členské státy musejí provést směrnice do vnitrostátního práva, je Soudním dvorem často opsán standardní klauzulí. V rozsudku ze dne 30. května 1991, C-361/88, Komise v. Německo, Recueil 1991, s. I-2567, použil Soudní dvůr následující formulaci:

„… provedení směrnice do vnitrostátního práva nutně nevyžaduje, aby její ustanovení byla doslovně převzata do výslovného zvláštního zákonného předpisu; podle obsahu směrnice může dostačovat obecný právní rámec, jestliže zaručuje úplné použití směrnice skutečně tak jasně a určitě, že pokud má směrnice založit práva jednotlivců, mohou se oprávněné osoby seznámit se všemi svými právy a tato práva případně uplatnit před vnitrostátními soudy.“

V tomto případě má Komise za to, že ohledně provedení směrnice do nizozemského práva nelze v mnoha ohledech hovořit o takovémto „dostatečném“ provedení.

(1) Úř. věst. L 257, s. 26.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/26

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná usnesením Hessisches Finanzgericht ze dne 14. dubna 2005 ve věci Turbon International GmbH – jako právní nástupkyně Kores Nordic Deutschland GmbH – proti Oberfinanzdirektion Koblenz

(Věc C-250/05)

(2005/C 217/52)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla usnesením Hessisches Finanzgericht (Německo) ze dne 14. dubna 2005 ve věci Turbon International GmbH – jako právní nástupkyně Kores Nordic Deutschland GmbH proti Oberfinanzdirektion Koblenz, které došlo kanceláři Soudního dvora dne 15. června 2005, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Hessisches Finanzgericht žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následující otázce:

Není třeba narozdíl od rozhodnutí učiněného v rozsudku Soudního dvora Evropských společenství ze dne 7. února 2002 ve věci C-276/00 (1), že přílohu I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (2) ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1734/96 (3) ze dne 9. září 1996 je třeba vykládat tak, inkoustová kartuše bez integrované hlavy, skládající se z plastového krytu, pěny, kovového síta, těsnění, pečetící fólie, nálepky, inkoustu a obalového materiálu, která může být použita jak s ohledem na tiskové kazety tak i na inkoust výhradně v tiskárně se stejnými znaky jako mají inkoustové tiskárny značky Epson Stylus Color, je třeba zařadit do podpoložky 3215 90 80 kombinované nomenklatury, zařadit výše uvedenou inkoustovou kartuši správně jako část nebo příslušenství tiskárny pod číslo 8473 KN, neboť mechanické a elektronické fungování tiskárny závisí na tom, že je taková kartuše k dispozici?

(1) Dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, Úř. věst. C 84, 2000, s. 27.

(2) Úř. věst. L 256, s. 1.

(3) Úř. věst. L 238, s. 1.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/27

Žaloba podaná dne 17. června 2005 Komisí Evropských společenství proti Rakouské republice

(Věc C-257/05)

(2005/C 217/53)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 17. června 2005 žaloba směřující proti Rakouské republice podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou Enricem Traversou a Wolfgangem Bogensbergerem jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.	určil, že Rakouská republika tím, že v § 21 odst. 4 zákona o kotlích (1) stanoví, že jen žadatelé se sídlem v Rakousku mohou obdržet oprávnění provozovat zkušebnu kotlů, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 49 ES;

2.	uložil Rakouské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Podle článku 49 ES jsou zakázána omezení volného pohybu služeb uvnitř Společenství pro státní příslušníky členských států, kteří podnikají v jiném státě Společenství, než se nachází příjemce služeb.

Paragraf 21 zákona o kotlích Rakouské republiky upravuje požadavky pro udělení oprávnění k výkonu činnosti zkušebny kotlů. Podle odstavce 4 tohoto paragrafu mohou obdržet oprávnění provozovat zkušebnu kotlů jen ti žadatelé, kteří mají sídlo v Rakousku. Zkušebna pro tlaková zařízení se sídlem v jiném členském státě, která chce nabízet své služby v Rakousku je tedy konfrontována s požadavkem nejprve vytvořit zastoupení v Rakousku.

Tato úprava představuje omezení volného pohybu služeb ve smyslu článku 49 ES. Také z judikatury Soudního dvora vyplývá, že požadavek sídla je v přímém rozporu s volným pohybem služeb, jelikož znemožňuje poskytování služeb podniky se sídlem v jiném členském státě.

Důvody uvedené Rakouskou republikou – jako například zachování veřejné bezpečnosti nebo ochrana zaměstnanců a spotřebitelů nejsou způsobilé odůvodnit toto omezení volného pohybu služeb. Podle judikatury Soudního dvora totiž může být omezení volného pohybu služeb odůvodněné jen tehdy, pokud obecný zájem ještě není chráněn předpisy, kterým podléhá poskytovatel služby v tom členském státě, ve kterém má sídlo. K zajištění kvality dozoru je požadavek sídla s ohledem na zájmy, které má chránit nepřiměřený, neboť zachování veřejné bezpečnosti případně ochrany zaměstnanců a spotřebitelů je možno dosáhnout již systémem pro povolení a kontrolu zkušeben stanoveným v zákonu o kotlích, aniž by pro to bylo nutné sídlo v tuzemsku.

(1) BGBl. č. 211/1992.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/27

Žaloba podaná dne 23. června 2005 Komisí Evropských společenství proti Italské republice

(Věc C-263/05)

(2005/C 217/54)

Jednací jazyk: italština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 23. června 2005 žaloba směřující proti Italské republice podaná Komisí Evropských společenství zastoupenou M. Konstantinidisem a L. Cimagliou, členy právní služby Komise, jako zmocněnci.

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

určil, že Italská republika tím, že přijala a zachovává v platnosti ustanovení (článek 14 vládního nařízení s mocí zákona č. 138 ze dne 8. července 2002 ratifikovaného zákonem č. 178 ze dne 8. srpna 2002), kterým se vylučují z oblasti působnosti vládního nařízení s mocí zákona č. 22 z roku 1997, kterým se provedla v Itálii směrnice Rady 91/156/EHS (1) ze dne 18. března 1991, „kterou se mění směrnice 75/442/EHS (2) o odpadech“, látky nebo předměty, které jsou předmětem činností odstraňování nebo zpětného získávání odpadů výslovně neuvedených v přílohách B a C vládního nařízení s mocí zákona č. 22/97, jakož i předměty, látky nebo materiály, jež jsou zbytky z výroby, kterých se držitel zbavuje nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil, jestliže mohou být a skutečně jsou opakovaně použity ve výrobním nebo spotřebním cyklu za podmínky, že nebyly podrobeny předchozímu zpracování a nepoškozují životní prostředí, nebo rovněž poté, co byly podrobeny předchozímu zpracování, pokud toto zpracování není zpětným získáním ve smyslu přílohy C vládního nařízení s mocí zákona č. 22/1997, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 1 písm. a) směrnice 75/442/EHS o odpadech ve znění směrnice 91/156/EHS;

2.	uložil Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Odkaz obsažený v textu písmen a) a b) odstavce 1 článku 14 zákona 178/2002 týkající se v uvedeném pořadí „činností odstraňování nebo zpětného získávání“ a „činností odstraňování a zpětného získávání“ je v obou případech upřesněn: „podle příloh B a C vládního nařízení s mocí zákona č. 22“.

Toto upřesnění, které se ostatně nevyskytuje v textu písmena c) téhož článku, obsahuje rozlišení jednak mezi činnostmi odstraňování nebo zpětného získávání v obecném smyslu a jednak mezi činnostmi odstraňování nebo zpětného získávání konkrétně uvedenými v přílohách B a C vládního nařízení s mocí zákona č. 22/97.

Ve světle tohoto rozlišení jasně ze spojených ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. a) vládního nařízení s mocí zákona č. 22/97 a čl. 14 písm. a) a b) zákona 178/2002 vyplývá, že toto posledně uvedené ustanovení má za následek omezení rozsahu pojmu odpad tak, že neobsahuje všechny materiály, látky nebo předměty, které spadají do kategorií uvedených v příloze A a které držitel podrobí nebo zamýšlí podrobit jakémukoliv odstraňování nebo zpětnému získání, avšak obsahuje jen ty, které byly podrobeny nebo které držitel zamýšlel podrobit odstraňování nebo zpětnému získání, které jsou výslovně uvedeny v přílohách B a C vládního nařízení s mocí zákona č. 22/97.

V systému vymezeném italským zákonodárcem, ve kterém pojem odpad závisí zcela na výše uvedených podmínkách, jsou tudíž všechny materiály a látky, které se týkají přílohy A a které držitel podrobí nebo zamýšlí podrobit jakémukoliv odstraňování, které není uvedené v příloze B vládního nařízení s mocí zákona č. 22/97, nebo zpětnému získání, které není uvedené v jeho příloze C, vyloučeny z možné kvalifikace jakožto odpady, a v důsledku toho z oblasti působnosti právní úpravy týkající se zacházení s odpady.

Komise je toho názoru, že takové vyloučení představuje nedovolené omezení pojmu odpad, a tudíž oblasti působnosti italské právní úpravy týkající se zacházení s odpady. Výklad podaný italským zákonodárcem má totiž za následek omezení použití ustanovení směrnice pouze na případy uvedené italskou právní úpravou, přičemž z její oblasti působnosti vylučuje jiné předem nepředvídatelné případy, které by do ní mohly spadat a pro které je extenzivní výklad pojmu odpad, jako je výklad uvedený v bodě 36 rozsudku Palin Granit, nezbytný. Takový postoj italského zákonodárce je v rozporu s ustanoveními směrnice, od kterých se nelze odchýlit ustanovením vnitrostátního práva.

(1) Úř. věst. L 78, 26.3.1991, s. 32.

(2) Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 39.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/28

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozsudkem Cour de cassation (Francie) ze dne 21. června 2005 ve věci José Perez Naranjo proti Caisse régionale d'assurance maladie (CRAM) Nord-Picardie

(Věc C-265/05)

(2005/C 217/55)

Jednací jazyk: francouzština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla rozsudkem Cour de cassation (Francie) ze dne 21. června 2005 ve věci José Perez Naranjo proti Caisse régionale d'assurance maladie (CRAM) Nord-Picardie, který došel kanceláři Soudního dvora dne 27. června 2005, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Cour de cassation (Francie) žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následující otázce:

Má být právo Společenství vykládáno v tom smyslu, že má sporný doplňkový příspěvek, uvedený v příloze IIa nařízení č. 1408/71 (1) zvláštní a nepříspěvkovou povahu, která podle článků 10a a 95b nařízení č. 1408/71 vylučuje jeho přiznání žadateli, který nemá v daném státě bydliště a který k 1. červnu 1992 nesplňuje jeho podmínku věku, nebo v tom smyslu, že tento příspěvek, který se považuje za dávku sociálního zabezpečení, musí být podle čl. 19 odst. 1 téhož nařízení poskytnut dotyčné osobě splňující podmínky přiznání bez ohledu na členský stát, ve kterém má bydliště?

(1) Nařízení (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, s. 2)

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/29

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozsudkem Areios Pagos ze dne 9. června 2005 ve věci Athinaïki Chartopoiïa AE proti L. Panagiotidis a další

(Věc C-270/05)

(2005/C 217/56)

Jednací jazyk: řečtina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla rozsudkem Areios Pagos ze dne 9. června 2005 ve věci Athinaïki Chartopoiïa AE proti L. Panagiotidis a další, který došel kanceláři Soudního dvora dne 1. července 2005, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Areios Pagos žádá, aby Soudní dvůr rozhodl o následující otázce:

„Spadá provozní jednotka, jejíž zaměstnanci byli kolektivně propuštěni, aniž by se uskutečnily postupy informování a projednání se zástupci zaměstnanců stanovené v čl. 1 odst. 2 písm. d) směrnice 75/129/EHS, čl. 2 odst. 4 směrnice 92/56/EHS a čl. 4 odst. 4 směrnice 98/59/ES, pod pojem práva Společenství ‚podnik‘ pro účely výše uvedených směrnic Rady a zákona č. 1387/1938 o ‚kontrole hromadného propouštění a dalších ustanoveních‘?“

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/29

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozsudkem Hof van Beroep te Antwerpen ze dne 30. června 2005 v trestním řízení proti 1…., 2., 3. Werneru Constant Mariu Bouwensovi

(Věc C-272/05)

(2005/C 217/57)

Jednací jazyk: nizozemština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla rozsudkem Hof van Beroep te Antwerpen (Belgie) ze dne 30. června 2005 v trestním řízení proti 1. ..., 2. ... a 3. Werneru Constant Mariu Bouwensovi, který došel kanceláři Soudního dvora dne 5. července 2005, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Hof van Beroep te Antwerpen žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následující otázce:

Je nutno článek 54 (1) Úmluvy k provedení Schengenské dohody, ze dne 19. června [1990], ve spojení s článkem 71 této úmluvy vykládat tak, že trestné činy držení za účelem vývozu nebo dovozu, které se týkají týchž omamných a psychotropních látek a které jsou trestně stíhány jako vývoz nebo dovoz v různých státech, které podepsaly Úmluvu k provedení Schengenské dohody, jsou považovány za „tentýž čin“ ve smyslu uvedeného článku 54?

(1) Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Úř. věst. L 239, 22.9. 2000, s. 19)

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/29

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná usnesením Oberster Gerichtshof ze dne 24. května 2005 ve věci The Wellcome Foundation Ltd. proti Paranova Pharmazeutika Handels GmbH

(Věc C-276/05)

(2005/C 217/58)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla usnesením Oberster Gerichtshof (Německo) ze dne 24. května 2005 ve věci The Wellcome Foundation Ltd. proti Paranova Pharmazeutika Handels GmbH, které došlo kanceláři Soudního dvora dne 6. července 2005, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Oberster Gerichtshof žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následujících otázkách:

Musí být článek 7 směrnice Rady 98/104/EHS (1) ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách a s ním související judikatura Soudního dvora Evropských společenství, vykládán v tom smyslu, že důkaz o tom, že uplatnění ochranné známky by přispělo k umělému rozdělení trhu, musí být předložen nejen pro samotnou změnu obalu, ale i pro vzhled nového obalu?

V případě záporné odpovědi na tuto otázku:

b)	Je třeba vzhled nového obalu posuzovat podle zásady nejmenšího možného zásahu nebo (pouze) podle toho, zda je způsobilý poškodit dobrou pověst ochranné známky a jejího majitele?

Musí být článek 7 směrnice Rady 98/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách a s ním související judikatura Soudního dvora Evropských společenství, vykládán v tom smyslu, že paralelní dovozce splní svou oznamovací povinnost pouze, pokud oznámí majiteli ochranné známky též stát vývozu a bližší důvody pro změnu obalu?

(1) Úř. věst. L 40, s. 1.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/30

Opravný prostředek podaný dne 13. července 2005 (faxem ze dne 12. července 2005) Holcim (Deutschland) AG, původně Alsen AG proti rozsudku vydanému dne 21. dubna 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (třetím senátem) ve věci T-28/03, Holcim (Deutschland) AG, původně Alsen AG v. Komise Evropských společenství

(Věc C-282/05 P)

(2005/C 217/59)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byl předložen dne 13. července 2005 (faxem ze dne 12. července 2005) opravný prostředek podaný Holcim (Deutschland) AG, původně Alsen AG, zastoupenou Dr. Peterem Niggemannem a Dr. Frederikem Wiemerem, advokáty, Freshfields Bruckhaus Deringer, Feldmühleplatz 1, D-40545 Düsseldorf, proti rozsudku vydanému dne 21. dubna 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (třetím senátem) ve věci T-28/03, Holcim (Deutschland) AG, původně Alsen AG v. Komise Evropských společenství.

Účastník řízení podávající opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.	zrušil rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 21. dubna 2005 ve věci T-28/03 Holcim (Deutschland) AG v. Komise Evropských společenství (1);

2.	uložil žalované a účastníku řízení, proti němuž směřuje opravný prostředek zaplatit žalobkyni částku ve výši 139 002,21 EUR včetně úroků ve výši paušální sazby 5,75 % za dobu od 15. dubna 2000 až do úplného zaplacení;

3.	podpůrně vrátil věc k novému projednání Soudu prvního stupně a uložil mu, aby respektoval právní názor Soudního dvora;

4.	uložil žalované a účastníku řízení, proti němuž směřuje opravný prostředek náhradu všech nákladů řízení.

Důvody opravného prostředku a hlavní argumenty

Žalobkyně uplatňuje tři důvody opravného prostředku:

Soud porušil článek 46 Statutu Soudního dvora tím, že považoval nárok na náhradu za částečně promlčený v rozsahu, ve kterém nároky vznikly před 31. lednem 1998. Na rozdíl od názoru Soudu nezačalo promlčení již zřízením záruk, nýbrž až vydáním rozsudku Cement dne 15. března 2000. Neboť až po zrušení rozhodnutí Cement mohla být povinnost žalovaných k náhradě úspěšně uplatňována. Především škoda nebyla při zřízení záruk ještě dostatečně konkretizována, neboť nebylo možno předvídat, jak dlouho bude trvat řízení o neplatnosti. Kromě toho zřízením záruk nevzniklo množství každodenně postupně vznikajících škod, spíše se jednalo o jednu škodu stejného druhu. Podpůrně promlčení podle čl. 46 věty druhé Statutu Soudního dvora bylo přerušeno podáním žaloby na neplatnost.

Soud v rámci čl. 288 odst. 2 ES neprávem zkoumal a zamítl existenci „dostatečně závažného porušení“. Jednak byla tato dostatečná podmínka nároku na náhradu vytvořena judikaturou jen pro normativní činnost Společenství, nikoli ale pro činnost administrativní jako je vydání rozhodnutí o pokutách v rámci práva hospodářské soutěže. I kdyby mělo kritérium „dostatečně závažného porušení“ platit i v tomto případě, toto porušení existuje, protože žalovaná při vydání vadného rozhodnutí Cement nedisponovala žádným správním uvážením; na komplexnosti věci pak již nemohlo více záležet. I kdyby bylo třeba ještě dodatečně zkoumat komplexitu, nemůže být věc označena za komplexní, alespoň ne co se týče žalobkyně nebo její právní předchůdkyně. Ve vztahu k nim se jednalo jen o zkoumání několika důkazních prostředků a jednoduché otázky, zda existuje právně přípustný exportní kartel; spojení řízení proti vícero jiným podnikům do jednoho řízení nemůže být v neprospěch žalobkyně.

Také otázka příčinné souvislosti mezi protiprávností a škodou byla Soudem nesprávně hodnocena. Nepoškodila-li by žalovaná žalobkyni protiprávním rozhodnutím o uložení pokuty, nevznikly by jí žádné škody ve formě nákladů na záruku. Zřízení bankovních záruk příčinnou souvislost nepřerušilo. Obě formy zajištění – provisorní převod částky pokuty a zřízení záruk je nutno v právních důsledcích kvalifikovat stejně.

(1) Úř. věst. C 155, 25.06.2005, s. 14.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/31

Žaloba podaná dne 20. července 2005 Komisí Evropských společenství proti Švédskému království

(Věc: C-294/05)

(2005/C 217/60)

Jednací jazyk: švédština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 20. července 2005 žaloba směřující proti Švédskému království podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou Lenou Ström van Lier a Günterem Wilmsem, jako zmocněnci, a adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr:

určil, že Švédské království tím, že v období mezi 1. lednem 1998 a 31. prosincem 2002 nestanovilo a nepoukázalo vlastní zdroje v návaznosti na dovoz válečného materiálu a zboží pro civilní i vojenské použití, a tím, že poté nezaplatilo úrok z prodlení z tohoto dovozu, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 2, 9, 10 a 11 nařízení Rady (EHS, Euratom) č.1552/89 ze dne 29. května 1989, kterým se provádí rozhodnutí 88/376/EHS, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství ve znění platném do 31. května 2000 a v následujícím období ve znění nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 94/728/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství.

2.	uložil Švédskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

V období mezi 1. lednem 1998 a 31. prosincem 2002 Švédské království nestanovilo a nepoukázalo vlastní zdroje v návaznosti na dovoz válečného materiálu a zboží pro civilní i vojenské použití, jakož i nezaplatilo úrok z prodlení z tohoto dovozu. Švédská vláda tvrdí, že čl. 296 odst. 1 písm. b) ES opravňuje členský stát k tomu, aby z hospodářských důvodů týkajících se jeho obrany jednostranně osvobodil dovoz válečného materiálu a zboží pro dvojí užití (civilní a vojenské) od dovozního cla za účelem ochrany vojenského tajemství, jakož i dodržování mezinárodních smluv uzavřených za účelem zaručení vojenské bezpečnosti. Komise uvádí, že členský stát není oprávněn dovolávat se čl. 296 odst. 1 písm. b) za účelem vyloučení vlastních zdrojů z rozpočtu Společenství. Za všech okolností nese členský stát důkazní břemeno, že osvobození válečného materiálu a zboží pro dvojí použití od dovozního cla a poté následující nestanovení a nepoukázání vlastních zdrojů bylo nezbytným opatřením na ochranu jeho základních bezpečnostních zájmů. Komise se domnívá, že Švédské království neuneslo toto důkazní břemeno.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/35

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 5. července 2005

ve věci T-387/02, Dorte Schmidt-Brown proti Komisi Evropských společenství (1)

(Úředníci - Žaloba na neplatnost - Obvinění vznesená vůči úředníkovi - Článek 24 služebního řádu - Zamítnutí žádosti o finanční pomoc)

(2005/C 217/78)

Jednací jazyk: francouzský

Ve věci T-387/02, Dorte Schmidt-Brown, bývalá úřednice Komise Evropských společenství s bydlištěm ve Wellenu (Německo), zastoupená A. Coolenem, J.-N. Louisem, E. Marchalem a S. Orlandim, advokáty, s adresou pro účely doručování v Lucembursku, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: J. Currall a L. Lozano Palacios, ve spolupráci s D. Waelbroeckem, advokátem, s adresou pro účely doručování v Lucembursku), jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 26. dubna 2002 o zamítnutí žádosti žalobkyně směřující zejména k získání finanční pomoci od tohoto orgánu v rámci řízení o žalobě na ochranu osobnosti podané žalobkyní proti určité společnosti před High Court of Justice (England & Wales), Soud (první senát), ve složení J. D. Cooke, předseda, a I. Labucka a V. Trstenjak, soudkyně, vedoucí soudní kanceláře: I. Natsinas, rada, vydal dne 5. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady.

(1) Úř. věst. C 70, 22.3.2003

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/35

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 28. června 2005

ve věci T-158/03, Industrias Químicas del Vallés SA proti Komisi Evropských společenství (1)

(Směrnice 91/414/EHS - Přípravky na ochranu rostlin - Účinné látky - Methalaxyl - Postup pro povolování - Souhrnná dokumentace a úplná dokumentace - Lhůty - Zásada proporcionality - Překročení pravomoci)

(2005/C 217/79)

Jednací jazyk: španělština

Ve věci T-158/03, Industrias Químicas del Vallés SA, se sídlem v Mollet del Vallés (Španělsko), původně zastoupená C. Fernándezem Viciénem, J. Sabaterem Marotiasem a P. Gonzáles-Espejem, poté C. Fernándezem Viciénem, J. Sabaterem Marotiasem a I. Morenem Tapiou Rivasem, advokáty, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: S. Pardo Quintillán a B. Doherty, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2003/308/ES ze dne 2. května 2003 o nezařazení metalaxylu do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a odnětí povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících tuto účinnou látku (Úř. věst. L 113, s. 8), Soud (druhý senát), ve složení J. Pirrung, předseda, a N.J. Forwood a S. Papasavvas, soudci, vedoucí soudní kanceláře: J. Palacio González, vrchní rada, vydal dne 28. června 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Industrias Químicas del Vallés, SA ponese náklady řízení, včetně nákladů řízení o předběžných opatřeních.

(1) Úř. věst. C 158, 5.7.2003

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/36

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 30. června 2005

ve věci T-190/03: Sanni Olesen proti Komisi Evropských společenství (1)

(Úředníci - Příspěvek za práci v zahraničí - Článek 4 odst. 1 písm. a) přílohy VII služebního řádu - Práce vykonávaná pro jiný stát nebo pro mezinárodní organizaci - Hlavní výdělečná činnost)

(2005/C 217/80)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci T-190/03, Sanni Olesen, úřednice Komise Evropských společenství, s bydlištěm v Bruselu (Belgie), zastoupená S. Orlandim, A. Coolenem, J.-N. Louisem a É. Marchalem, advokáty, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: J. Currall a L. Lozano Palacio, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž předmětem je jednak návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 19. dubna 2002, kterým bylo žalobkyni zamítnuto poskytnutí příspěvku za práci v zahraničí stanoveného v článku 4 přílohy VII služebního řádu úředníků Evropských společenství, a jednak návrh na výplatu tohoto příspěvku od data jejího nástupu do funkce, zvýšeného o úroky z prodlení, Soud (pátý senát), ve složení M. Vilaras, předseda, M. E. Martins Ribeiro a K. Jürimäe, soudci; vedoucí soudní kanceláře: I. Natsinas, rada, vydal dne 30. června 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Každý účastník řízení ponese své náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 184, 2.8.2003.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/36

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 28. června 2005

ve věci T-301/03: Canali Ireland Ltd proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (1)

(Ochranná známka Společenství - Obrazová ochranná známka CANAL JEAN CO. NEW YORK - Námitky majitele národní slovní ochranné známky CANALI - Nebezpečí záměny)

(2005/C 217/81)

Jednací jazyk: angličtina

Ve věci T-301/03, Canali Ireland Ltd, se sídlem v Dublinu (Irsko), zastoupená C. Gielenem a O. Schmutzerem, advokáty, proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (zmocněnkyně: A. Apostolidis a S. Laitinen), přičemž druhým účastníkem řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupujícím jako vedlejší účastník řízení před Soudem, je Canal Jean Co. Inc., se sídlem v New Yorku (Spojené státy), zastoupená M. Coverem, solicitor, jejímž předmětem je žaloba proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 17. června 2003 (věc R 103/2002 2) týkajícímu se námitkového řízení 78859 mezi Canali SpA a Canal Jean Co. Inc., Soud (první senát), ve složení J. D. Cooke, předseda, I. Labucka a V. Trstenjak, soudkyně; vedoucí soudní kanceláře: B. Pastor, náměstkyně vedoucího soudní kanceláře, vydal dne 28. června 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 275, 15.11.2003.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/37

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

ze dne 30. června 2005

ve věci T-347/03, Eugénio Branco, Lda proti Komisi Evropských společenství (1)

(Evropský sociální fond - Snížení finanční pomoci - Subdodavatelství - Nabytá práva - Přiměřená lhůta)

(2005/C 217/82)

Jednací jazyk: portugalština

Ve věci T-347/03, Eugénio Branco, Lda, se sídlem v Lisabonu (Portugalsko), zastoupená B. Belchiorem, advokátem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: původně A. Alves Vieira a A. Weimar, poté P. Andrade a A. Weimar, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2002)3455 ze dne 23. října 2002 o snížení finanční pomoci z Evropského sociálního fondu, která je předmětem spisu č. 870302 P3, Soud (pátý senát), ve složení M. Vilaras, předseda, F. Dehousse a D. Šváby, soudci, vedoucí soudní kanceláře: H. Jung, vydal dne 30. června 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 7, 10.01.2004

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/37

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 5. července 2005

ve věci T-370/03: Jacques Wunenburger proti Komisi Evropských společenství (1)

(Úředníci - Místo ředitele v Evropské Komisi, úřadu spolupráce EuropeAid - Oznámení o volném místě - Zamítnutí kandidatury - Žaloba na neplatnost - Právní zájem na podání žaloby - Odůvodnění - Zjevná chyba v posouzení)

(2005/C 217/83)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci T-370/03, Jacques Wunenburger, úředník Komise Evropských společenství, s bydlištěm v Záhřebu (Chorvatsko), zastoupený É. Boigelotem, advokátem, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: J. Currall a G. Berscheid, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž předmětem je žádost o zrušení jednak rozhodnutí Komise nejmenovat žalobce na místo ředitele ředitelství „Afrika, Karibik, Pacifik“ úřadu spolupráce EuropeAid a jednak rozhodnutí jmenovat na uvedené místo jiného kandidáta, Soud (první senát), ve složení J. D. Cooke, předseda, R. García-Valdecasas a I. Labucka, soudci; vedoucí soudní kanceláře: I. Natsinas, rada, vydal dne 5. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Každý účastník ponese vlastní náklady.

(1) Úř. věst. C 21, 24.1.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/38

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 7. července 2005

ve věci T-385/03, Miles Handelsgesellschaft International mbH proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství obsahující slovní prvek „Biker Miles“ - Starší slovní ochranná známka Společenství MILES - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94)

(2005/C 217/84)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci T-385/03, Miles Handelsgesellschaft International mbH, se sídlem v Norderstedt (Německo), zastoupená F. Dettmannem a A. Deutschem, advokáty, proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (zmocněnci: T. Eichenberg a G. Schneider), přičemž druhým účastníkem řízení před odvolacím senátem OHIM, vedlejším účastníkem řízení před Soudem prvního stupně byla Biker Miles Motorrad Handels- und Vertriebsgesellschaft mbH, se sídlem v Berlíně (Německo), zastoupená G. Malchartzeckem, advokátem, jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 9. září 2003 (věc R 174/2002-2), týkajícímu se námitkového řízení mezi Biker Miles Motorrad Handels- und Vertriebsgesellschaft mbH a Miles Handelsgesellschaft International mbH, Soud (čtvrtý senát), ve složení H. Legal, předseda, a P. Lindh a V. Vadapalas, soudci, vedoucí soudní kanceláře: B. Pastor, náměstkyně vedoucího soudní kanceláře, vydal dne 7. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 9. září 2003 (věc R 174/2002-2) se zrušuje.

2)	OHIM se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Vedlejší účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 35, 7.2.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/38

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 30. června 2005

ve věci T-439/03, Ulrike Eppe proti Evropskému parlamentu (1)

(Všeobecné výběrové řízení - Nepřipuštění ke zkouškám - Požadovaná odborná zkušenost)

(2005/C 217/85)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci T-439/03, Ulrike Eppe, s bydlištěm v Hanoveru (Německo), zastoupená W. Klöberem, advokátem, proti Evropskému parlamentu (zmocněnci: J. de Wachter a N. Lorenz, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž předmětem je návrh na zrušení jednak rozhodnutí zkušební komise výběrového řízení EUR/A/167/02 ze dne 24. února a 28. dubna 2003 a jednak rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 17. září 2003, Soud (pátý senát), ve složení M. Vilaras, předseda, F. Dehousse a D. Šváby, soudci; vedoucí soudní kanceláře: H. Jung, vydal dne 30. června 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Každý účastník řízení nese vlastní náklady řízení, včetně nákladů řízení o předběžném opatření.

(1) Úř. věst. C 94, 17.4.2004

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/39

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 5. července 2005

ve věci T-9/04: Luigi Marcuccio proti Komisi Evropských společenství (1)

(Úředníci - Sociální zabezpečení - Nehoda - Článek 73 služebního řádu - Přípustnost - Odůvodnění)

(2005/C 217/86)

Jednací jazyk: italština

Ve věci T-9/04, Luigi Marcuccio proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: J. Currall a C. Berardis-Kayser, ve spolupráci s A. Dal Ferrem, advokátem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž hlavním předmětem je žádost o zrušení konkludentního rozhodnutí Komise, kterým se zamítá návrh podaný žalobcem dne 3. prosince 2002 za účelem obdržet uznání nehody na základě článku 73 služebního řádu úředníků Evropských Společenství, Soud (první senát), ve složení J. D. Cooke, předseda, I. Labucka a V. Trstenjak, soudci; vedoucí soudní kanceláře: J. Palacio González, vrchní rada, vydal dne 5. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Rozhodnutí Komise, kterým se zamítá návrh podaný žalobcem dne 3. prosince 2002 za účelem obdržet uznání nehody na základě článku 73 služebního řádu úředníků Evropských Společenství, se ruší.

2)	Návrhy směřující k tomu, aby Soud nařídil vyšetřování, se zamítají.

3)	Ve zbývající části je žaloba nepřípustná.

4)	Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 85, 3.4.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/39

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 6. července 2005

ve věci T-148/04, TQ3 Travel Solutions Belgium SA proti Komisi Evropských společenství (1)

(Veřejné zakázky na služby - Nabídkové řízení Společenství - Poskytování služeb cestovní kanceláře pro služební cesty úředníků a zaměstnanců orgánů)

(2005/C 217/87)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci T-148/04, TQ3 Travel Solutions Belgium SA, se sídlem v Mechelenu (Belgie), původně zastoupená R. Ergecem a K. Möricem, poté B. Lissoirem, advokáty, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: L. Parpalou a E. Manhaeve, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), podporované Wagon-Lits Travel SA, se sídlem v Bruselu (Belgie), zastoupenou F. Herbertem, H. Van Peer, advokáty, a D. Harrisonem, solicitor, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, jejímž předmětem je jednak návrh na zrušení rozhodnutí Komise o nepřidělení položky č. 1 žalobkyni v rámci zakázky, která byla předmětem oznámení 2003/S 143 129409, na poskytování služeb cestovní kanceláře a rozhodnutí Komise o přidělení této položky jiné společnosti, a jednak návrh na náhradu škody, kterou žalobkyně utrpěla v důsledku zamítnutí její nabídky, Soud (druhý senát), ve složení J. Pirrung, předseda, N. J. Forwood a S. Papasavvas, soudci, vedoucí soudní kanceláře: J. Palacio González, vrchní rada, vydal dne 6. července 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení Komise a vedlejšího účastníka, včetně nákladů řízení o předběžném opatření.

(1) Úř. věst. C 179, 10.7.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/40

USNESENÍ SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 20. června 2005

ve věci T-361/02: Deutsche Bahn AG proti Komisi Evropských společenství (1)

(Státní podpory - Stížnost soutěžitele - Žaloba pro nečinnost - Vyjádření - Zjevná nepřípustnost)

(2005/C 217/88)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci T-361/02, Deutsche Bahn AG, se sídlem v Berlíně (Německo), zastoupená M. Schüttem, advokátem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: V. Kreuschitz a V. Di Bucci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), podporované Radou Evropské unie (zmocněnci: A.-M. Colaert a F. Florindo Gijón), jejímž předmětem je žaloba pro nečinnost směřující k určení, že Komise protiprávně nepřijala rozhodnutí o stížnosti podané žalobkyní dne 5. července 2002, Soud (první rozšířený senát), ve složení B. Vesterdorf, předseda, J. D. Cooke, R. García-Valdecasas, I. Labucka a V. Trstenjak, soudci; vedoucí soudní kanceláře: H. Jung, vydal dne 20. června 2005 usnesení, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

2)	Žalobkyně ponese vlastní náklady řízení a náklady řízení vynaložené Komisí.

(1) Úř. věst. C 44, 22.2. 2003.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/40

USNESENÍ SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 27. června 2005

ve věci T-384/03, Reti Televisive Italiane SpA (RTI) proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitky - Zpětvzetí námitek - Rozhodnutí ve věci je bezpředmětné)

(2005/C 217/89)

Jednací jazyk: italština

Ve věci T-384/03, Reti Televisive Italiane SpA (RTI), se sídlem v Římě (Itálie), zastoupená G. Floridiou a R. Floridiou, advokáty, proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (zmocněnci: O. Montalto a M. Luce Capostagno), přičemž druhým účastníkem řízení před odvolacím senátem OHIM je Microarea SpA, se sídlem v Janově (Itálie), zastoupená E. Itrim, advokátem, jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 11. září 2003 (věc R 894/2002-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi Reti Televisive Italiane a Microarea SpA, Soud (třetí senát), ve složení M. Jaeger, předseda, J. Azizi a E. Cremona, soudci; vedoucí soudní kanceláře: H. Jung, vydal dne 27. června 2005 usnesení, jehož výrok je následující:

1)	Rozhodnutí ve věci je bezpředmětné.

2)	Každý účastník ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 21, 24.1.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/41

USNESENÍ SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 28. června 2005

ve věci T-158/04: Erich Drazdansky proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (1)

(Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství „UUP'S“ - Starší slovní národní ochranné známky UP - Zamítnutí žaloby de restitutio in integrum - Článek 78 odst. 1 nařízení (ES) č. 40/94 - Žaloba zjevně postrádající právní základ)

(2005/C 217/90)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci T-158/04, Erich Drazdansky, s bydlištěm ve Wiener Neustadt (Rakousko), zastoupený A. M. Leebem, advokátem, proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (zmocněnec: G. Schneider), přičemž druhým účastníkem řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupujícím jako vedlejší účastník před Soudem, je The Concentrate Manufacturing Company of Ireland (Seven-Up International), se sídlem v Hamiltonu (Bermudy), zastoupená M. de Justo Baileym, jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 3. března 2004 (věc R 611/2003-2), týkajícímu se námitkového řízení mezi E. Drazdanskym a společností The Concentrate Manufacturing Company of Ireland, Soud (čtvrtý senát), ve složení H. Legal, předseda, P. Lindh a V. Vadapalas, soudci; vedoucí soudní kanceláře: H. Jung, vydal dne 28. června 2005 usnesení, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobci se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 217, 28.8.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/41

USNESENÍ SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 28. června 2005

ve věci T-170/04, FederDoc a další proti Komisi Evropských společenství (1)

(Žaloba na neplatnost - Nařízení (ES) č. 316/2004 - Společná organizace trhu s vínem - Právní úprava tradičních výrazů - Právnické osoby - Osoby osobně dotčené - Nepřípustnost)

(2005/C 217/91)

Jednací jazyk: italština

Ve věci T- 170/04, Confederazione nazionale dei consorzi volontari per la tutela delle denominazioni di origine e delle indicazioni geografiche tipiche dei vini italiani (FederDoc), se sídlem v Římě (Itálie), Consorzio per la tutela dei vini Valpolicella, se sídlem v San Floriano (Itálie), Consorzio tutela denominazione Frascati Soc. consortile coop. rl, se sídlem ve Frascati (Itálie), Consorzio del vino Brunello di Montalcino, se sídlem v Montalcino (Itálie), Cantina cooperativa di Montefiascone Soc. coop. rl, se sídlem v Montefiascone (Itálie), Azienda agricola Ruggiero Giuseppa „Masseria Felicia“ Snc, se sídlem v Carano di Sessa A. (Itálie), Michele Moio fu Luigi Srl, se sídlem v Mondragone (Itálie), Consorzio vino Chianti Classico, se sídlem v Radda in Chianti (Itálie), Consorzio tutela vini DOC Colli Piacentini, se sídlem v Plaisance (Itálie), Cantine grotta del sole Srl, se sídlem v Quarto (Itálie), Val Calore Soc. coop. rl, se sídlem v Castel San Lorenzo (Itálie), Consorzio tutela Morellino di Scansano, se sídlem v Scansano (Itálie), Consorzio tutela vini Gambellara DOC, se sídlem v Gambellara (Itálie), Consorzio tutela dei vini Soave e Recioto di Soave, se sídlem v Soave (Itálie), Azienda vitivinicola eredi Ing. Nicola Guglierame, se sídlem v Pornassio (Itálie), Cooperativa agricola di Riomaggiore, Manarola, Corniglia, Vernazza e Monterosso, se sídlem v Riomaggiore (Itálie), Consorzio per la tutela dei vini di Valtellina, se sídlem v Sondrio (Itálie), Consorzio tutela vini DOC „Breganze“ , se sídlem v Breganze (Itálie), Consorzio volontario per la tutela del vino Marsala, se sídlem v Marsala (Itálie), Consorzio vini Valdichiana, se sídlem v Arezzo (Itálie), Consorzio del vino nobile di Montepulciano, se sídlem v Montepulciano (Itálie), zastoupení L. Spagnuolo Vigoritou, P. Tanoni a R. Gandinem, advokáty, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: M. Nolin a V. Di Bucci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž předmětem je návrh na úplné nebo, podpůrně, částečné zrušení nařízení Komise (ES) č. 316/2004 ze dne 20. února 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 753/2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů (Úř. věst. L 55, s. 16), Soud (čtvrtý senát), ve složení H. Legal, předseda, P. Mengozzi a I. Wiszniewska-Białecka, soudci; vedoucí soudní kanceláře: H. Jung, vydal dne 28. června 2005 usnesení, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Žalobci ponesou vlastní náklady, jakož i náklady řízení vynaložené Komisí.

(1) Úř. věst. C 179, 10.7.2004

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/42

USNESENÍ SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 29. června 2005

ve věci T-254/04: Spyridon de Athanassios Pappas proti Výboru regionů Evropské unie (1)

(Úředníci - Nábor zaměstnanců - Místo generálního sekretáře Výboru regionů - Výkon rozsudku Soudu, kterým se ruší rozhodnutí o jmenování - Zrušení orgánem oznámení o volném místě a zahájení nového náborového řízení)

(2005/C 217/92)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci T-254/04, Spyridon de Athanassios Pappas, s bydlištěm v Kraainem (Belgie), zastoupený X. Goustou, advokátem, proti Výboru regionů Evropské unie (zmocněnci: P. Cervilla, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem), jejímž předmětem je žádost o zrušení rozhodnutí Výboru regionů ze dne 8. října 2003, kterým se ruší řízení 2000/C 28 A/01 pro nábor generálního sekretáře pro Výbor regionů a zahajuje nové řízení pro stejné místo, Soud (třetí senát), ve složení M. Jaeger, předseda, V. Tiili a O. Czúcz, soudci; vedoucí soudní kanceláře: H. Jung, vydal dne 29. června 2005 usnesení, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá zčásti jako nepřípustná a zčásti jako zjevně postrádající jakýkoliv právní základ.

2)	Každý účastník ponese vlastní náklady.

(1) Úř. věst. C 262, 23.10.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/42

USNESENÍ SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 27. června 2005

ve věci T-349/04, Parfümerie Douglas GmbH proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (1)

(Ochranná známka Společenství - Výmaz starší ochranné známky - Usnesení o tom, že není namístě rozhodnout ve věci)

(2005/C 217/93)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci T-349/04, Parfümerie Douglas GmbH, se sídlem v Hagenu (Německo), zastoupená C. Schumannem, advokátem, proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (zmocněnec: A. von Mühlendahl), přičemž druhým účastníkem řízení před odvolacím senátem OHIM byl Jürgen Heinz Douglas, s bydlištěm v Hamburku (Německo), jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 24. května 2004 (věc R 795/2002-4), týkajícímu se námitkového řízení mezi Parfümerie Douglas GmbH a Jürgenem Heinzem Douglasem, Soud (pátý senát), ve složení M. Vilaras, předseda, F. Dehousse a D. Šváby, soudci; vedoucí soudní kanceláře: H. Jung, vydal dne 27. června 2005 usnesení, jehož výrok je následující:

1)	Není namístě o žalobě rozhodnout.

2)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady.

(1) Úř. věst. C 300, 4.12.2004.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/43

USNESENÍ SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 28. června 2005

ve věci T-386/04, Eridania SpA a další proti Komisi Evropských společenství (1)

(Společná organizace trhů v odvětví cukru - Cenový režim - Regionalizace - Deficitní oblasti - Klasifikace Itálie - Hospodářský rok 2004/2005 - Nařízení (ES) č. 1216/2004 - Žaloba na neplatnost - Fyzické a právnické osoby - Nepřípustnost)

(2005/C 217/94)

Jednací jazyk: italština

Ve věci T-386/04, Eridania Sadam SpA, se sídlem v Bologni (Itálie), Italia Zuccheri SpA, se sídlem v Bologni (Itálie), Zuccherificio del Molise SpA, se sídlem v Termoli (Itálie), CO.PRO. B – Cooperativa produttori bieticoli Soc. coop. rl, se sídlem v Minerbio (Itálie), SFIR – Società fondiaria industriale romagnola SpA, se sídlem v Cesena (Itálie), zastoupené G. Pittalisem, I. Vigliottim, G. M. Robertim, P. Ziottim a A. Franchim, advokáty, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: C. Cattabriga a L. Visaggio, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), podporované Radou Evropské unie (zmocněnec: F. Ruggeri Laderchi), jejímž předmětem je návrh na zrušení článku 1 písm. d) nařízení Komise (ES) č. 1216/2004 ze dne 30. června 2004, kterým se pro hospodářský rok 2004/2005 stanoví odvozená intervenční cena bílého cukru (Úř. věst. L 232, s. 25), Soud (pátý senát), ve složení M. Vilaras, předseda, M. E. Martins Ribeiro a K. Jürimae, soudci; vedoucí soudní kanceláře: H. Jung, vydal dne 28. června 2005 usnesení, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá jako nepřípustná.

2)	O návrzích na vstoupení vedlejších účastníků do řízení podaných Associazione nazionale bieticoltori, Consorzio nazionale bieticoltori a Associazione bieticoltori italiani není nutno rozhodnout.

3)	Žalobkyně ponesou své náklady řízení, jakož i náklady řízení vzniklé Komisi.

4)	Rada ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 284, 20.11.2004

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/43

USNESENÍ SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 1. července 2005

ve věci T-482/04, KOMSA Kommunikation Sachsen AG proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitky - Zpětvzetí námitek - Rozhodnutí ve věci je bezpředmětné)

(2005/C 217/95)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci T-482/04, KOMSA Kommunikation Sachsen AG, se sídlem v Hartmannsdorf (Německo), zastoupená F. Hagemann, advokátkou, proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (zmocněnec: T. Eichenberg), přičemž druhým účastníkem řízení před odvolacím senátem OHIM je Anders + Kern Präsentationssysteme GmbH & Co. KG, se sídlem v Norderstedt (Německo), jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 6. září 2004 (věc R 65/2003-4), týkající se námitkového řízení mezi KOMSA Kommunikation Sachsen AG a Anders + Kern Präsentationssysteme GmbH & Co. KG, Soud (první senát), ve složení J. D. Cooke, předseda, R. García-Valdecasas a I. Labucka, soudci; vedoucí soudní kanceláře: H. Jung, vydal dne 1. července 2005 usnesení, jehož výrok je následující:

1)	Rozhodnutí ve věci je nadále bezpředmětné.

2)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 57, 5.3.2005.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/44

USNESENÍ SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 22. června 2005

ve věci T-171/05 R, Bart Nijs proti Účetnímu dvoru Evropských společenství

(Řízení o předběžném opatření - Úředníci - Odklad provedení - Přípustnost)

(2005/C 217/96)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci T-171/05 R, Bart Nijs, úředník Účetního dvora Evropských společenství, s bydlištěm v Bereldange (Lucembursko), zastoupený F. Rollingerem, advokátem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, proti Účetnímu dvoru Evropských společenství (zmocněnci: T. Kennedy, J.-M. Stenier a G. Corstens, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž předmětem je návrh na odklad provedení rozhodnutí Účetního dvora ze dne 2. prosince 2004 o tom, že jiný úředník než žalobce bude povýšen na pozici hlavního překladatele se zařazením do třídy LA5 v nizozemské divizi překladatelské služby generálního sekretariátu Účetního dvora, vydal předseda Soudu dne 22. června 2005 usnesení, jehož výrok je následující:

1)	Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/44

Žaloba podaná dne 10. května 2005 Alenia Marconi Systems S.p.A. proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-186/05)

(2005/C 217/97)

Jednací jazyk: italština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 10. května 2005 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Alenia Marconi Systems S.p.A., se sídlem v Římě, zastoupenou Francescem Sciaudonem, advokátem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

1.	určil, že Komise je mimosmluvně odpovědná za přijetí rozhodnutí ze dne 12. února 2004;

2.	určil, že žalobkyni v důsledku tohoto rozhodnutí vznikla škoda ve výši 72,8 milionů EUR;

3.	uložil Komisi povinnost náhrady škody včetně vyrovnávacích úroků a případně úroků z prodlení;

4.	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se touto žalobou domáhá, aby Komisi byla z titulu mimosmluvní odpovědnosti uložena povinnost náhrady škody, kterou žalobkyně měla utrpět tím, že přijetím rozhodnutí ze dne 12. února 2004 žalovaná, podle názoru žalobkyně, porušila povinnost řádného dohledu, vyplývající pro ni v rámci kontroly uplatňování pravidel Společenství v oblasti hospodářské soutěže. Tímto rozhodnutím Komise zamítla stížnost podanou tehdejší Alenia Difesa, organizační složkou obchodní společnosti FINMECCANICA S.p.A., z důvodu tvrzeného nedostatku předpokladů uplatnění pravidel hospodářské soutěže Společenství na Eurocontrol a nedostatku skutečností, které by prokazovaly zneužití předmětu stížnosti.

Toto rozhodnutí je stejnou žalobkyní napadeno žalobou na neplatnost (1).

Na podporu svých tvrzení žalobkyně uplatňuje porušení článku 82 ES pokud jde o posouzení jeho použitelnosti na Eurocontrol, porušení povinnosti dohledu nad uplatňováním pravidel hospodářské soutěže, porušení povinnosti nestranného přezkoumání a pečlivosti pro vyřizování stížností, porušení jejích práv, pokud jde o předmět stížnosti, a též porušení zásady přiměřené délky správního řízení.

(1) Věc T-155/04, Alenia Marconi Systems v. Komise (Úř. věst. C 179, 10.7.2004, s. 11).

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/45

Žaloba podaná dne 9. června 2005 Franciscem Rossi Ferrerasem proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-222/05)

(2005/C 217/98)

Jednací jazyk: francouzština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 9. června 2005 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Franciscem Rossi Ferrerasem, s bydlištěm v Lucemburku, zastoupeným Gillesem Bounéou a Frédéricem Frabettim, advokáty, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Žalobce navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 22. července 2004, které potvrdilo vydání hodnotící zprávy služebního postupu za období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003, a podpůrně zrušil zprávu o vývoji služebního postupu (ZVSP) za období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003.

—	přiznal žalobci částku ve výši 100 000 EUR (sto tisíc EUR) za nemajetkovou újmu, s výhradou změn a navýšení,

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce, úředník Komise, zpochybňuje svou hodnotící zprávu služebního postupu za hodnotící období 2003, přičemž se dovolává porušení článků 5, 7 a 43 služebního řádu, jakož i zjevně nesprávného posouzení. Rovněž tvrdí, že je obětí morálního obtěžování ze strany svého nadřízeného.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/45

Žaloba podaná dne 8. června 2005 CAMAR Srl proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-223/05)

(2005/C 217/99)

Jednací jazyk: italština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 8. června 2005 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství CAMAR Srl, se sídlem ve Florencii, zastoupená Wilmou Viscardini, Simonettou Donà a Marianem Paolinim, advokáty, kterou se domáhá, aby jí Komise nahradila škodu v souladu s kritérii navrženými žalobkyní nebo jinými kritérii, která bude Soud považovat za vhodná ve světle rozsudku ve věci T-260/97.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—

uložil Evropské komisi, aby nahradila žalobkyni škodu, kterou utrpěla na základě skutečnosti, že Komise protiprávně nepřijala nezbytná opatření ve smyslu článku 30 nařízení Rady č. 404/93, jak o tom rozhodl Soud ve svém rozsudku ze dne 8. června 2000 ve věci T-79/96, v souladu s kritérii navrženými žalobkyní nebo jinými kritérii, která bude Soud považovat za vhodná ve světle rozsudku T-260/97;

—	uložil Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobkyně domáhá, aby Komisi byla uložena náhrada škody, kterou již uplatnila ve věci T-79/96, CAMAR v. Komise (1).

Je třeba uvést, že i když Soud v citované věci rozhodl, že jednání žalované je protiprávní a žaloba byla přípustná pokud jde o konstatování nečinnosti, žaloba na náhradu škody byla nepřípustná z důvodu, že v rozhodné době nebylo možné vyčíslit rozsah budoucí škody.

Žalobní důvody a hlavní argumenty jsou do značné míry shodné s těmi, které byly uplatňovány ve výše uvedené věci a rovněž ve věci T-457/04, CAMAR v. Komise (2).

(1) Rozsudek ze dne 8. června 2000 ve spojených věcech T-79/96, T-260/97 a T-117/98 (Recueil, s. II-2193).

(2) Úř. věst C 31 z 5.2.2005, s. 28.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/46

Žaloba podaná dne 23. června 2005 Nomura Principal Investment Plc a Nomura International Plc proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-233/05)

(2005/C 217/100)

Jednací jazyk: angličtina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 23. června 2005 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Nomura Principal Investment Plc a Nomura International Plc, se sídlem v Londýně (Spojené království), zastoupenými C.-D. Ehlermannem, F. Louisem, A. Vallerym a G. Axel Gutermuthem, advokáty.

Žalobci navrhují, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí Komise D(2005) 3507 ze dne 13. dubna 2005 v celém rozsahu;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise v napadeném rozhodnutí potvrdila své odepření zpřístupnit žalobcům kopii nedůvěrné verze všech dokumentů shromážděných během postupů a vyšetřování, které vedly k přijetí rozhodnutí Komise ze dne 14. července 2004 ve věci státní podpory č. CZ 46/2003 – Česká republika – Investiční a poštovní banka, a.s. (IPB)/Československá obchodní banka, a.s. (ČSOB).

Žalobci mají za to, že Komise nesprávně použila výjimku v čl. 4 odst. 2 třetím pododstavci nařízení 1049/2001 (1) na všechny dotčené dokumenty a že mimo jiné neprovedla jednotlivé posouzení obsahu dokumentů.

Žalobci s ohledem na dokumenty pocházející od českých orgánů a vnitřní dokumenty Komise uplatňují, že Komise nesprávně použila výjimky stanovené v čl. 4 odst. 3 druhém pododstavci a čl. 4 odst. 5 nařízení.

Žalobci mají krom toho za to, že Komise se dopustila pochybení, když odepřela částečně zpřístupnit požadované dokumenty podle čl. 4 odst. 6 nařízení, a že neposkytla dostatečné odůvodnění v souladu s článkem 253 ES.

Konečně žalobci se domnívají, že výjimky v čl. 4 odst. 2 třetí odrážce a čl. 4 odst. 3 druhém pododstavci nařízení by se neměly uplatnit a dokumenty by měly být zpřístupněny v převažujícím veřejném zájmu na ochranu integrity státních podpor Evropské unie a politiky rozšíření.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001 L 145, s. 43).

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/46

Žaloba podaná dne 4. července 2005 The Black Decker & Corporation proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc T-245/05)

(2005/C 217/101)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 4. července 2005 žaloba směřující proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu podaná The Black & Decker Corporation, se sídlem v Townson, Maryland (USA), zastoupenou P. Harrisem, advokátem.

Atlas Copco Aktiebolag, se sídlem ve Stockholmu (Švédsko) byla rovněž účastníkem řízení před prvním odvolacím senátem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil napadené rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 19. dubna 2005 (Věc R 723/2004-1);

—	prohlásil námitkové řízení B499 004 za nepřípustné;

—	uložil náhradu nákladů řízení žalobkyně v projednávaném řízení a v odvolacím řízení OHIM.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství:	Žalobkyně
Dotčená ochranná známka Společenství:	Barevná obrazová ochranná známka černé a žluté barvy, ve formě nástroje pro výrobky ve třídě 7 (ručně ovládané přenosné elektrické nástroje atd.)
Majitel ochranné známky nebo označení, namítaných v námitkovém řízení:	Atlas Copco Aktiebolag
Namítaná ochranná známka nebo označení:	Nezapsané ochranné známky a označení používané v oblasti obchodu ve všech členských státech pro nástroje.
Rozhodnutí námitkového oddělení:	Zamítnutí námitky jako nepřípustné
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci námitkovému oddělení k dalšímu řízení
Dovolávané žalobní důvody:	Žalobkyně tvrdí, že námitka musí být prohlášena za nepřípustnou, jelikož v rozporu s pravidlem 18 odst. 1 nařízení č. 2868/95 (1) neurčila dostatečně jasně starší ochranné známky a označení, na základě kterých se námitka podává.

(1) Nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, Úř. věst. L 303, 15.12.1995, s. 1.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/47

Žaloba podaná dne 4. července 2005 The Black & Decker Corporation proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu

(Věc T-246/05)

(2005/C 217/102)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 4. července 2005 žaloba směřující proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu podaná The Black & Decker Corporation, se sídlem v Towson, Maryland (USA), zastoupenou P. Harrisem, advokátem.

Atlas Copco Aktiebolag, se sídlem ve Stockholmu byla rovněž účastníkem řízení před odvolacím senátem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil napadené rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 19. dubna 2005 (Věc R 730/2004-1);

—	prohlásil námitkové řízení B498 717 za nepřípustné;

—	uložil náhradu nákladů řízení žalobkyně v projednávaném řízení a v odvolacím řízení OHIM.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství:	Žalobkyně
Dotčená ochranná známka Společenství:	Barevná obrazová ochranná známka černé a žluté barvy, ve formě nástroje pro výrobky ve třídě 7 (ručně ovládané přenosné elektrické nástroje atd.)
Majitel ochranné známky nebo označení, namítaných v námitkovém řízení:	Atlas Copco Aktiebolag
Namítaná ochranná známka nebo označení:	Nezapsané ochranné známky a označení používané ve všech členských státech v oblasti obchodu pro nástroje.
Rozhodnutí námitkového oddělení:	Zamítnutí námitky jako nepřípustné
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci námitkovému oddělení k dalšímu řízení
Dovolávané žalobní důvody:	Žalobkyně tvrdí, že námitka musí být prohlášena za nepřípustnou, jelikož v rozporu s pravidlem 18 odst. 1 nařízení č. 2868/95 (1) neurčila dostatečně jasně starší ochranné známky a označení, na základě kterých se námitka podává.

(1) Nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, Úř. věst. L 303, 15.12.1995, s. 1.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/48

Žaloba podaná dne 4. července 2005 The Black & Decker Corporation proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc T-247/05)

(2005/C 217/103)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 4. července 2005 žaloba podaná proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) The Black & Decker Corporation, se sídlem v Towson, Maryland (USA), zastoupenou P. Harrisem, advokátem.

Atlas Copco Aktiebolag, se sídlem ve Stockholmu (Švédsko) byla rovněž účastníkem řízení před odvolacím senátem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil napadené rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 27. dubna 2005 (Věc R 724/2004-1);

—	prohlásil námitkové řízení B497 109 za nepřípustné;

—	uložil náhradu nákladů řízení žalobkyně v projednávaném řízení a v odvolacím řízení OHIM.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství:	Žalobkyně
Dotčená ochranná známka Společenství:	Barevná trojrozměrná ochranná známka černé a žluté barvy, ve formě nástroje pro výrobky ve třídě 7 (ručně ovládané přenosné elektrické nástroje atd.)
Majitel ochranné známky nebo označení, namítaných v námitkovém řízení:	Atlas Copco Aktiebolag
Namítaná ochranná známka nebo označení:	Nezapsané ochranné známky a označení používané ve všech členských státech v oblasti obchodu pro nástroje.
Rozhodnutí námitkového oddělení:	Zamítnutí námitky jako nepřípustné
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci námitkovému oddělení k dalšímu řízení
Dovolávané žalobní důvody:	Žalobkyně tvrdí, že námitka musí být prohlášena za nepřípustnou, jelikož v rozporu s pravidlem 18 odst. 1 nařízení č. 2868/95 (1) neurčila dostatečně jasně starší ochranné známky a označení, na základě kterých se námitka podává.

(1) Nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, Úř. věst. L 303, 15.12.1995, s. 1.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/49

Žaloba podaná dne 1. července 2005 proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) MP Temporärpersonal GmbH

(Věc T-248/05)

(2005/C 217/104)

Jazyk, ve kterém byla sepsána žaloba: angličtina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 1. července 2005 žaloba směřující proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) podaná MP Temporärpersonal GmbH, se sídlem v Graz (Rakousko).

Žalobkyně je zastoupena M. Ciresou, advokátem.

Druhým účastníkem řízení před odvolacím senátem byla Manpower Inc., se sídlem v Milwaukee, Wisconsin (USA).

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu ze dne 5. dubna 2005 (věc R 124/2004-4);

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Ochranná známka, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti:	Slovní ochranná známka I.T.@MANPOWER pro výrobky a služby tříd 9, 16, 35, 38, 41 a 42 – ochranná známka Společenství č. 861 559
Majitel ochranné známky Společenství	Manpower Inc.
Účastník řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství:	MP Temporärpersonal GmbH
Důvody návrhu na prohlášení neplatnosti:	Čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení Rady č. 40/94 ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. b), c), d) a g) nařízení Rady č. 40/94
Rozhodnutí zrušovacího oddělení:	Zamítnutí návrhu na prohlášení neplatnosti
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zamítnutí odvolání
Žalobní důvody:	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b), c), d) a g) nařízení Rady č. 40/94

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/50

Žaloba podaná dne 30. června 2005 Tineke Duyster proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-249/05)

(2005/C 217/105)

Jednací jazyk: nizozemština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 30. června 2005 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Tineke Duyster, s bydlištěm v Oetrange (Lucembursko), zastoupenou W.H.A.M. van den Muijsenberghem, advokátem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

1.	zrušil rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 6. dubna 2005;

2.	zrušil rozhodnutí o poskytnutí rodičovské dovolené od 1. listopadu 2004 do 30. dubna 2005 nebo sdělení o platu za listopad 2004 nebo rozhodnutí Komise ze dne 30. listopadu 2004 nezohlednit žádost o odložení nebo zrušení rodičovské dovolené;

3.	určil, že Tineke Duyster přísluší za dobu od 1. listopadu 2004 do 30. dubna 2005 hmotná práva úředníka v činné službě a že je jí tedy třeba zpětně zaplatit příjmy ze služby podle její platové třídy a stupně;

4.	určil, že k těmto příjmům ze služby je třeba z důvodu zpožděné platby přičíst úroky;

určil, že o rodičovskou dovolenou na jejího syna může být ještě požádáno (i když bude poté, co rozsudek Soudu nabude právní moci, starší 12 let), neboť neschválení podané žádosti je třeba přičítat Komisi, podpůrně, že je třeba za neexistenci možnosti čerpat rodičovskou dovolenou na svého syna, což je třeba přičítat Komisi, zaplatit náhradu škody, která odpovídá ztrátě odhadovaných dvacetisedmitisíc EUR na plněních za rodičovskou dovolenou, pojištění, postup do vyššího platového stupně a nároky na starobní důchod, hodnocení a možnostech povýšení do vyšší platové třídy, dále podpůrně, že je třeba zaplatit za dobu rodičovské dovolené na jejího syna, která nebyla využita, odškodnění ve výši 800 EUR z důvodu ztráty rodičovské odměny, 100 EUR z důvodu ztráty pojištění a 1 200 EUR z důvodu ztráty nároků na starobní důchod;

6.	určil, že je jí třeba zaplatit jakožto odškodnění za nejistotu ohledně jejího úřednického statutu a za nemajetkovou újmu vyplývající z nejistoty, náhradu škody ve výši 2 500 EUR;

7.	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně podala žádost o poskytnutí rodičovské dovolené na období od 8. listopadu 2004 do 7. května 2005. Komise jí následně poskytla rodičovskou dovolenou od 1. listopadu 2004 do 30. dubna 2005.

Ohledně své žádosti o rodičovskou dovolenou od 8. listopadu 2004 do 7. května 2005 uvádí žalobkyně, že neobdržela žádné formální odmítnutí, a vyvozuje z toho, že její žádost byla implicitně zamítnuta. Kromě toho, protože nenapadla toto odmítnutí a nepodala jinou žádost, byla v období od 1. listopadu 2004 do 30. dubna 2005 v činné službě a má proto nárok na veškeré výhody, které jsou s ní spojené.

K odůvodnění své žaloby žalobkyně také uvádí, že rozhodnutí o poskytnutí rodičovské dovolené od 1. listopadu 2004 do 30. dubna 2005 bylo vydáno v rozporu se zásadou rovnosti, zásadou právní jistoty, článkem 42a služebního řádu, jakož i články 25, 26, 23, 36 a 62 služebního řádu.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/50

Žaloba podaná dne 24. června 2005 European Dynamics S.A. proti Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství

(Věc T-250/05)

(2005/C 217/106)

Jednací jazyk: angličtina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 24. června 2005 žaloba podaná proti Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství European Dynamics S.A., se sídlem v Athénách (Řecko), zastoupenou N. Korogiannakisem, advokátem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí OPOCE, kterým byla nabídka žalobkyně ohodnocena jako neúspěšná a veřejná zakázka byla zadána úspěšnému uchazeči;

—	uložil OPOCE náhradu právních a jiných nákladů vynaložených žalobkyní v souvislosti s tímto řízením, a to i v případě zamítnutí žaloby.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Společnost žalobkyně podala nabídku v odpověď na vyhlášení nabídkového řízení OPOCE č. 6019-1 na poskytování služeb sběru, produkce a šíření elektronických publikací, zejména dodatků Úředního věstníku Evropských společenství (Úř. věst.). Napadeným rozhodnutím byla tato nabídka zamítnuta a veřejná zakázka byla zadána jinému uchazeči.

Na podporu své žaloby žalobkyně tvrdí, že přijetím napadeného rozhodnutí byla porušena zásada zákazu diskriminace, neboť OPOCE nejednal okamžitě za účelem vyšetření problému, na který jej upozornila žalobkyně, konkrétně toho, že pouze velmi omezený počet společností vyrábějících CD-ROMy a nacházejících se v okruhu přibližně dvou hodin cesty od Lucemburku mohl dodat požadované množství v rámci uloženém při vyhlášení nabídkového řízení, a že tím byli uchazeči nuceni podat nabídky ve spolupráci s uvedenými společnostmi a tedy s nimi být ve spojení, pokud jde o otázky ceny a kvality. Podle žalobkyně existovalo několik alternativ, ale OPOCE nepodnikl žádné kroky, což vedlo k situaci, kdy mohla být přijata pouze jediná nabídka, coby splňující kritéria technického hodnocení.

Žalobkyně dále tvrdí, že v hodnotící zprávě údajně došlo ke dvěma zjevně nesprávným posouzením, konkrétně k chybnému usouzení, že cena nabídnutá žalobkyní byla přibližně o 800 000 EUR vyšší než ve skutečnosti a rovněž nesprávně, že se výroba zdála neproveditelnou a že nebyly k dispozici informace týkající se CD-ROM.

Konečně, žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí je postiženo neposkytnutím relevantních informací a nedostatkem odůvodnění.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/51

Žaloba podaná dne 1. července 2005 Mediocurso – Estabelecimento de Ensino Particular, S.A. proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-251/05)

(2005/C 217/107)

Jednací jazyk: portugalština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 1. července 2005 žaloba směřující proti Komisi Evropských společenství podaná Mediocurso –Estabelecimento de Ensino Particular, S.A., se sídlem v Lisabonu (Portugalsko), zastoupenou C. Botelho Monizem a E. Maia Cadetem, advokáty.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

1.	zrušil rozhodnutí Komise Evropských společenství C(2005)1236 ze dne 14. dubna 2005„o snížení výše příspěvku z Evropského sociálního fondu poskytnutého Mediocurso – Estabelecimento de Ensino Particular, S.A., podle rozhodnutí Komise C(89) 0570 ze dne 22. března 1989“;

2.	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Porušení podstatných formálních náležitostí, protože při procesu rozhodování Komise nebyly dodrženy formální požadavky a napadené rozhodnutí nebylo dostatečně odůvodněno.

Porušení zásad právní jistoty a ochrany legitimního očekávání, jelikož napadené rozhodnutí odporuje v neprospěch žalobkyně dříve vydanému aktu, kterým byla potvrzena věcná a účetní správnost údajů uvedených žalobkyní v její žádosti o vyplacení zůstatku.

Zjevné nesprávné posouzení dokumentů dokládajících výdaje, které Mediocurso předložila.

Porušení zásady proporcionality, co se týče skutkových a právních důvodů uváděných na podporu snížení příspěvku, které je předmětem napadeného rozhodnutí.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/52

Žaloba podaná dne 8. července 2005 The Black & Decker Corporation proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)(OHIM)

(Věc T-255/05)

(2005/C 217/108)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 8. července 2005 žaloba podaná proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vory) The Black & Decker Corporation, se sídlem v Towson, Maryland (Spojené státy americké), zastoupenou P. Harrisem, advokátem.

Atlas Copco Aktiebolag, se sídlem ve Stockholmu (Švédsko), byla rovněž účastníkem řízení před odvolacím senátem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil napadené rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 27. dubna 2005 (věc R 722/2004-1);

—	prohlásil námitkové řízení B503 468 za nepřípustné;

—	uložil OHIM náhradu nákladů vynaložených žalobkyní v průběhu tohoto řízení a řízení o odvolání.

Žalobní důvody a Wlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství:	Žalobkyně
Dotčená ochranná známka Společenství:	Obrazová barevná ochranná známka v černé a žluté barvě ve formě nářadí na zboží ve třídě 7(ruční přenosné elektrické nářadí atd.)
Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení:	Atlas Copco Aktiebolag
Namítaná ochranná známka nebo označení:	Nezapsané ochranné známky nebo označení, používané v obchodním styku ve všech členských státech pro elektrické nářadí
Rozhodnutí námitkového oddělení:	Zamítnutí námitek z důvodu jejich nepřípustnosti
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci námitkovému oddělení k novému projednání
Dovolávané žalobní důvody:	Žalobkyně tvrdí, že námitky měly být prohlášeny za nepřípustné, jelikož neurčovaly dostatečně jasně dovolávané starší ochranné známky a označení v rozporu s pravidlem 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 2868/1995 (1)

(1) Nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, Úř. věst. L 303, 15.12.1995, s. 1

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/52

Žaloba podaná dne 8. července 2005 Španělským královstvím proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-259/05)

(2005/C 217/109)

Jednací jazyk: španělština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 8. července 2005 žaloba směřující proti Komisi Evropských společenství podaná Španělským královstvím, se sídlem v Madridu, zastoupeným Miguelem Muñoz Pérezem.

Žalobce navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí Komise 2005/354/ES ze dne 29. dubna 2005, kterým se vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) z financování Společenství (1) v části, ve které je předmětem žaloby;

—	uložil Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Tato žaloba je podaná proti rozhodnutí Komise 2005/354/ES ze dne 29. dubna 2005, kterým se vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) z financování Společenství. Jsou napadány následující body tohoto rozhodnutí:

—

Uložení opravného koeficientu 100 % výdajů vykázaných v podporách produkci textilního lnu pro hospodářské roky 1998/1999 a 1999/2000. Pro žalující království neexistují nesrovnalosti, které by odůvodňovaly uložení takového opravného koeficientu, jelikož:

—	opravný koeficient 100 % výdajů má výjimečnou povahu, kterou Komise neodůvodnila;

—	zpráva OLAF, ze které Komise vychází, trpí vážnými technickými nedostatky, které brání rozšíření jejích závěrů na celé odvětví lnu ve Španělsku;

—	Komise nepřihlédla k činnostem španělských orgánů v této oblasti, a

—	Komise dostatečně neprokázala obecný rozsah škody způsobené rozpočtu Společenství nesrovnalostmi existujícími v systému správy podpor textilního lnu.

—

Uložení opravného koeficientu 25 % výdajů vykázaných v podporách produkci textilního lnu pro hospodářské roky 1996/1997 a 1997/1998. Žalobce se v této věci dovolává:

—	existence porušení podstatných formálních náležitostí během postupu, který vedl k přijetí finanční opravy, neboť o finanční opravě bylo rozhodnuto, aniž by měl členský stát možnost poskytnout informace požadované Komisí před konáním povinného bilaterálního jednání; a podpůrně,

—	neexistence nesrovnalostí odůvodňujících finanční opravu, o které bylo rozhodnuto, neboť finanční oprava se nemůže zakládat na nedodržování druhořadých cílů SOT se lnem a konopím, zatímco sama Komise uznává, že všechny formální podmínky pro poskytnutí podpor byly splněny.

—

Uložení, pokud jde o podpory produkce konopí, opravného koeficientu 10 % a koeficientu 25 % výdajů, které odpovídají hospodářským rokům 1996/1997 a 1997/1998. K tomuto bodu žalobce uvádí, jakožto porušení podstatných formálních náležitostí, nedodržení závazku bilaterálního setkání s dotčeným členským státem. Žalobce rovněž podpůrně uplatňuje:

—	neexistenci nesplnění povinnosti odůvodňující uložení opravy, o které bylo rozhodnuto, neboť tato oprava je založena na nedodržování druhořadých cílů SOT se lnem a konopím, jakož i na neopodstatněném srovnání situace odvětví lnu a odvětví konopí, a

—	neexistenci náležitého odůvodnění zvýšení opravného koeficientu mezi hospodářskými roky 1997 a 1998 a hospodářskými roky 1999 a 2000.

—	Uložení, pokud jde o vyrovnávací podpory na banány, opravného koeficientu 5 % výdajů, které odpovídají hospodářskému roku 2000. Ve vztahu k této části žaloby žalobce popírá existenci nesrovnalostí odůvodňujících uložení opravného koeficientu.

(1) Úř. věst. L 112, 3.5.2005, s. 14.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/53

Žaloba podaná dne 18. července 2005 The Procter & Gamble Company proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc T-262/05)

(2005/C 217/110)

Jednací jazyk: angličtina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla dne 18. července 2005 předložena žaloba podaná proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) The Procter & Gamble Company, se sídlem v Cincinnati, Ohio (USA), zastoupená G. Kuipersem, právníkem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 1. června 2005 (věc R 1184/2004-1) v rozsahu, ve kterém stanoví, že ochranná známka nesplňuje podmínky stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství:	Trojrozměrná ochranná známka složená ze čtvercové bílé tablety znázorňující zelený šestilistý květinový vzor pro zboží náležící do třídy 3 (přípravky pro bělení a jiné prací prostředky; přípravky pro mytí, čištění a údržbu nádobí; mýdla…) – přihláška č. 1 683 168
Rozhodnutí průzkumového referenta:	Zamítnutí přihlášky
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zamítnutí odvolání
Žalobní důvody:	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/54

Žaloba podaná dne 18. července 2005 The Procter & Gamble Company proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc T-263/05)

(2005/C 217/111)

Jednací jazyk: angličtina

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 3. května 2005 (věc R 845/2004-1) v rozsahu, ve kterém stanoví, že ochranná známka nesplňuje podmínky stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství:	Trojrozměrná ochranná známka složená ze čtvercové bílé tablety znázorňující fialový čtyřlistý květinový vzor pro zboží náležící do třídy 3 (přípravky pro bělení a jiné prací prostředky; přípravky pro mytí, čištění a údržbu nádobí; mýdla …) – přihláška č. 1 683 713
Rozhodnutí průzkumového referenta:	Zamítnutí přihlášky
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zamítnutí odvolání
Žalobní důvody:	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/54

Žaloba podaná dne 18. července 2005 The Procter & Gamble Company proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc T-264/05)

(2005/C 217/112)

Jednací jazyk: angličtina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 18. července 2005 žaloba směřující proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) podaná The Procter & Gamble Company, se sídlem v Cincinnati, Ohio (USA), zastoupenou G. Kuipersem, advokátem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 4. května 2005 (Věc R 849/2004-1) v rozsahu, v němž stanoví, že ochranná známka nesplňuje podmínky uložené v čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství:	Trojrozměrná ochranná známka tvořená bílou čtvercovou tabletou s obrazem květiny zelené barvy se čtyřmi okvětními lístky pro výrobky třídy 3 (prací a bělicí přípravky a jiné látky pro praní; přípravky pro mytí, čištění a péči o nádobí; mýdla;…) – přihláška č. 1 684 059
Rozhodnutí průzkumového referenta:	Zamítnutí přihlášky
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zamítnutí odvolání
Žalobní důvod:	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 40/94

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/55

Žaloba podaná dne 20. července 2005 proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) The Black & Decker Corporation

(Věc T-273/05)

(2005/C 217/113)

Jazyk, ve kterém byla sepsána žaloba: angličtina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 20. července 2005 žaloba směřující proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) podaná The Black & Decker Corporation, se sídlem v Towson, Maryland (Spojené státy americké), zastoupenou P. Harrisem, advokátem.

Atlas Copco Aktiebolag se sídlem ve Stockholmu (Švédsko) byla dalším účastníkem řízení před odvolacím senátem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil napadené rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 3. května 2005 (věc R 786/2004-1);

—	prohlásil námitkové řízení B623 589 za nepřípustné;

—	uložil OHIM, aby žalobkyni nahradil náklady probíhajícího řízení, jakož i řízení o opravném prostředku.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství:	Žalobkyně
Dotčená ochranná známka Společenství:	Obrazová ochranná známka v černé a žluté barvě ve třídě 7 (ruční přenosné elektrické nářadí atd.)
Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení:	Atlas Copco Aktiebolag
Namítaná ochranná známka nebo označení:	Nezapsané ochranné známky a označení používané v obchodu ve všech členských státech pro elektrické nářadí
Rozhodnutí námitkového oddělení:	Zamítnutí námitek z důvodu jejich nepřípustnosti
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci námitkovému oddělení k dalšímu projednání
Žalobní důvody:	Žalobkyně tvrdí, že námitky měly být prohlášeny za nepřípustné, jelikož neurčovaly dostatečně jasně dovolávané starší ochranné známky a označení v rozporu s pravidlem 18 odst. 1 nařízení č. 2868/1995 (1).

(1) Nařízení Rady (ES) č. 2868/1995 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 303 ze dne 15.12.1995, s. 1).

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/56

Žaloba podaná dne 20. července 2005 proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) The Black & Decker Corporation

(Věc T-274/05)

(2005/C 217/114)

Jazyk, ve kterém byla sepsána žaloba: angličtina

Atlas Copco Aktiebolag se sídlem ve Stockholmu (Švédsko) byla dalším účastníkem řízení před odvolacím senátem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil napadené rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 3. května 2005 (věc R 788/2004-1);

—	prohlásil námitkové řízení B622 318 za nepřípustné;

—	uložil OHIM, aby žalobkyni nahradil náklady probíhajícího řízení, jakož i řízení o opravném prostředku.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství:	Žalobkyně
Dotčená ochranná známka Společenství:	Obrazová ochranná známka v černé a žluté barvě v třídě 7 (ruční přenosné elektrické nářadí atd.)
Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení:	Atlas Copco Aktiebolag
Namítaná ochranná známka nebo označení:	Nezapsané ochranné známky a označení používané v obchodu ve všech členských státech pro elektrické nářadí
Rozhodnutí námitkového oddělení:	Zamítnutí námitek z důvodu jejich nepřípustnosti
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci námitkovému oddělení k dalšímu projednání
Žalobní důvody:	Žalobkyně tvrdí, že námitky měly být prohlášeny za nepřípustné, jelikož neurčovaly dostatečně jasně dovolávané starší ochranné známky a označení v rozporu s pravidlem 18 odst. 1 nařízení č. 2868/1995 (1).

(1) Nařízení Rady (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, Úř. věst. L 303 ze dne 15.12.1995, s. 1.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/56

Žaloba podaná dne 20. července 2005 proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) The Black & Decker Corporation

(Věc T-275/05)

(2005/C 217/115)

Jazyk, ve kterém byla sepsána žaloba: angličtina

Atlas Copco Aktiebolag se sídlem ve Stockholmu (Švédsko) byla dalším účastníkem řízení před odvolacím senátem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil napadené rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 3. května 2005 (věc R 789/2004-1);

—	prohlásil námitkové řízení B622 136 za nepřípustné;

—	uložil OHIM, aby žalobkyni nahradil náklady probíhajícího řízení, jakož i řízení o opravném prostředku.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství:	Žalobkyně
Dotčená ochranná známka Společenství:	Obrazová ochranná známka v černé a žluté barvě v třídě 7 (ruční přenosné elektrické nářadí atd.)
Majitel ochranné známky nebo označení:	Atlas Copco Aktiebolag
Namítaná ochranná známka nebo označení:	Nezapsané ochranné známky a označení používané v obchodu ve všech členských státech pro elektrické nářadí
Rozhodnutí námitkového oddělení:	Zamítnutí námitek z důvodu jejich nepřípustnosti
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zrušení napadnutého rozhodnutí a vrácení věci námitkovému oddělení k novému projednání
Žalobní důvody:	Žalobkyně tvrdí, že námitky měly být prohlášeny za nepřípustné, jelikož neurčují dostatečně jasně dovolávané starší ochranné známky a označení v rozporu s pravidlem 18 odst. 1 nařízení č. 2868/1995 (1).

(1) Nařízení Rady (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 303 ze dne 15.12.1995, s. 1).

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/57

Žaloba podaná dne 20. července 2005 proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) The Black & Decker Corporation

(Věc T-276/05)

(2005/C 217/116)

Jazyk, ve kterém byla sepsána žaloba: angličtina

Atlas Copco Aktiebolag se sídlem ve Stockholmu (Švédsko) byla dalším účastníkem řízení před odvolacím senátem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil napadené rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 3. května 2005 (věc R 790/2004-1);

—	prohlásil námitkové řízení B623 613 za nepřípustné;

—	uložil OHIM, aby žalobkyni nahradil náklady probíhajícího řízení, jakož i řízení o opravném prostředku.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství:	Žalobkyně
Dotčená ochranná známka Společenství:	Obrazová ochranná známka v černé a žluté barvě v třídě 7 (ruční přenosné elektrické nářadí atd.)
Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení:	Atlas Copco Aktiebolag
Namítaná ochranná známka nebo označení:	Nezapsané ochranné známky a označení používané v obchodu ve všech členských státech pro elektrické nářadí
Rozhodnutí námitkového oddělení:	Zamítnutí námitek z důvodu jejich nepřípustnosti
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci námitkovému oddělení k novému projednání
Žalobní důvody:	Žalobkyně tvrdí, že námitky měly být prohlášeny za nepřípustné, jelikož neurčovaly dostatečně jasně dovolávané starší ochranné známky v rozporu s pravidlem 18 odst. 1 nařízení č. 2868/1995 (1).

(1) Nařízení Rady (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 303 ze dne 15.12.1995, s. 1).

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/58

Žaloba podaná dne 20. července 2005 The Black & Decker Corporation proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)(OHIM)

(Věc T-277/05)

(2005/C 217/117)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 20. července 2005 žaloba podaná proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) The Black & Decker Corporation, se sídlem v Towson, Maryland (Spojené státy americké), zastoupenou P. Harrisem, advokátem.

Atlas Copco Aktiebolag, se sídlem ve Stockholmu (Švédsko), byla rovněž účastníkem řízení před odvolacím senátem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil napadené rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 3. května 2005 (věc R 791/2004-1);

—	prohlásil námitkové řízení B623 555 za nepřípustné;

—	uložil OHIM náhradu nákladů vynaložených žalobkyní v průběhu tohoto řízení, jakož i řízení o odvolání.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství:	Žalobkyně
Dotčená ochranná známka Společenství:	Obrazová barevná ochranná známka v černé a žluté barvě ve třídě 7 (ruční přenosné elektrické nářadí atd.)
Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení:	Atlas Copco Aktiebolag
Namítaná ochranná známka nebo označení:	Nezapsané ochranné známky nebo označení, používané v obchodním styku ve všech členských státech pro elektrické nářadí
Rozhodnutí námitkového oddělení:	Zamítnutí námitek z důvodu jejich nepřípustnosti
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci námitkovému oddělení k novému projednání
Žalobní důvody:	Žalobkyně tvrdí, že námitky měly být prohlášeny za nepřípustné, jelikož neurčovaly dostatečně jasně dovolávané starší ochranné známky a označení v rozporu s pravidlem 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 2868/1995 (1)

(1) 2Nařízení Rady (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, Úř. věst. L 303, 15.12.1995, s. 1.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/59

Žaloba podaná dne 20. července 2005 The Black & Decker Corporation proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

(Věc T-278/05)

(2005/C 217/118)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Atlas Copco Aktiebolag, se sídlem ve Stockholmu (Švédsko), byla rovněž účastníkem řízení před odvolacím senátem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil napadené rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 3. května 2005 (Věc R 792/2004-1);

—	prohlásil námitkové řízení B623 688 za nepřípustné;

—	uložil OHIM náhradu nákladů vynaložených žalobkyní v průběhu tohoto řízení a řízení o odvolání.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství:	Žalobkyně
Dotčená ochranná známka Společenství:	Obrazová barevná ochranná známka v černé a žluté barvě ve třídě 7 (ruční přenosné elektrické nářadí atd.)
Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení:	Atlas Copco Aktiebolag
Namítaná ochranná známka nebo označení:	Nezapsané ochranné známky nebo označení, používané v obchodním styku ve všech členských státech pro elektrické nářadí
Rozhodnutí námitkového oddělení:	Zamítnutí námitek z důvodu jejich nepřípustnosti
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci námitkovému oddělení k novému projednání
Žalobní důvody:	Žalobkyně tvrdí, že námitky měly být prohlášeny za nepřípustné, jelikož neurčovaly dostatečně jasně dovolávané starší ochranné známky a označení v rozporu s pravidlem 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 2868/1995 (1)

(1) Nařízení Rady (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, Úř. věst. L 303, 15.12.1995, s. 1.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/60

Žaloba podaná dne 20. července 2005 The Black & Decker Corporation proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

(Věc T-279/05)

(2005/C 217/119)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Atlas Copco Aktiebolag, se sídlem ve Stockholmu (Švédsko), byla rovněž účastníkem řízení před odvolacím senátem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil napadené rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 3. května 2005 (věc R 793/2004-1);

—	prohlásil námitkové řízení B622 300 za nepřípustné;

—	uložil OHIM náhradu nákladů vynaložených žalobkyní v průběhu tohoto řízení a řízení o odvolání.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství:	Žalobkyně
Dotčená ochranná známka Společenství:	Obrazová barevná ochranná známka v černé a žluté barvě ve třídě 7 (ruční přenosné elektrické nářadí atd.)
Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení:	Atlas Copco Aktiebolag
Namítaná ochranná známka nebo označení:	Nezapsané ochranné známky nebo označení, používané v obchodním styku ve všech členských státech pro elektrické nářadí
Rozhodnutí námitkového oddělení:	Zamítnutí námitek z důvodu jejich nepřípustnosti
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci námitkovému oddělení k novému projednání
Žalobní důvody:	Žalobkyně tvrdí, že námitky měly být prohlášeny za nepřípustné, jelikož neurčovaly dostatečně jasně dovolávané starší ochranné známky a označení v rozporu s pravidlem 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 2868/1995 (1)

(1) Nařízení Rady (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, Úř. věst. L 303, 15.12.1995, s. 1.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/61

Žaloba podaná dne 20. července 2005 The Black & Decker Corporation proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

(Věc T-280/05)

(2005/C 217/120)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Atlas Copco Aktiebolag, se sídlem ve Stockholmu (Švédsko), byla rovněž účastníkem řízení před odvolacím senátem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil napadené rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 3. května 2005 (věc R 794/2004-1);

—	prohlásil námitkové řízení B622 250 za nepřípustné;

—	uložil OHIM náhradu nákladů vynaložených žalobkyní v průběhu tohoto řízení a řízení o odvolání.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství:	Žalobkyně
Dotčená ochranná známka Společenství:	Obrazová barevná ochranná známka v černé a žluté barvě ve třídě 7 (ruční přenosné elektrické nářadí atd.)
Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení:	Atlas Copco Aktiebolag
Namítaná ochranná známka nebo označení:	Nezapsané ochranné známky nebo označení, používané v obchodním styku ve všech členských státech pro elektrické nářadí
Rozhodnutí námitkového oddělení:	Zamítnutí námitek z důvodu jejich nepřípustnosti
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci námitkovému oddělení k novému projednání
Žalobní důvody:	Žalobkyně tvrdí, že námitky měly být prohlášeny za nepřípustné, jelikož neurčovaly dostatečně jasně dovolávané starší ochranné známky a označení v rozporu s pravidlem 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 2868/1995 (1)

(1) Nařízení Rady (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, Úř. věst. L 303, 15.12.1995, s. 1.

3.9.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 217/65

(2005/C 217/138)

Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unie

Úř. věst. C 205, 20.8.2005

Dřívější publikace

Úř. věst. C 193, 6.8.2005

Úř. věst. C 182, 23.7.2005

Úř. věst. C 171, 9.7.2005

Úř. věst. C 155, 25.6.2005

Úř. věst. C 143, 11.6.2005

Úř. věst. C 132, 28.5.2005

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://europa.eu.int/eur-lex

CELEX: http://europa.eu.int/celex

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 217

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 48 3. září2005

	III Oznámení
2005/C 217/8	Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 205, 20.8.2005	65