23.7.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 181/2

Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům

(2005/C 181/02)

(Text s významem pro EHP)

Podpora č.: XS23/03

Členský stát: Itálie

Region: kraj Molise

Název režimu podpory: Opatření 4.1.3 operačního programu pro kraj Molise na období 2000/2006: Příspěvek na splátky na zakoupení budov potřebných k výrobní činnosti.

Právní základ:

Decisione C(2000) 2371 dell' 8/8/2000 della Commissione Europea;

Regolamento C.E. n. 70 de1 2.01.2001;

Decreto Legislativo n. 123 del 31.03.98;

Delibera di Giunta della Regione Molise del 5 giugno 2001, n. 653;

Delibera di Giunta della Regione Molise del 14 ottobre 2002 n. 1530;

Delibera di Giunta della Regione Molise del 14 ottobre 2002, n. 1571.

Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory: 14 269 204,00 EUR do 31. prosince 2006.

Maximální míra podpory: Maximální míra podpory pro oblasti regionu, na které se vztahuje čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, je stanovena na 20 % ČEP a 10 % HEP. Pro všechny ostatní oblasti regionu, na které se nevztahuje výjimka uvedená v čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, je míra podpory stanovena na 15 % HEP pro malé podniky a 7,5 % HEP pro střední podniky.

Datum uskutečnění: od 1. prosince 2002

Doba trvání režimu podpory: do 31. prosince 2006

Cíl podpory: Podpora spočívá v příspěvku na zakoupení na splátky budov potřebných k výrobní činnosti.

Nejvyšší přípustná částka na investici je 1 549 370,69 EUR.

Příspěvky se poskytují podle poplatků, které podniky, jež jsou příjemcem podpory, splácí leasingovým společnostem na základě splátkových kalendářů vypracovaných podle uzavřených leasingových smluv na stávající budovy nebo na budovy, které mají leasingové společnosti postavit.

Pro podporu jsou způsobilé tyto druhy výdajů

„Pozemek“, pouze v případě stavby budovy, která je předmětem leasingové smlouvy, na maximální rozlohu rovnající se metrům čtverečním, které zabírají příslušné budovy a navýšené o 30 %, a jejichž hodnota nebude přesahovat 10 % příslušných způsobilých výdajů na „zednické práce“ a „obecná zařízení“;

„Zednické práce“ odpovídající výdajům na stavbu nebo kupní hodnotě budov, jež jsou předmětem leasingové smlouvy;

„Obecná zařízení“ jsou zařízení vodoinstalační, elektroinstalační, termoregulační, bezpečnostní, protipožární, čisticí, klimatizační systémy a/nebo systémy stlačeného vzduchu místní jednotky, na kterou se vztahuje investice a která je předmětem leasingové smlouvy;

„Technické výdaje“ týkající se projektu, řízení prací, zákonné kolaudace a nákladů prodávajícího na budovy, jež jsou předmětem leasingové smlouvy v maximální výši 5 % ostatních položek způsobilých výdajů.

Dotčená hospodářská odvětví: Malé a střední podniky působící v odvětvích těžby a zpracovatelského průmyslu, jež jsou uvedeny v oddílech C a D klasifikace hospodářských činností ISTAT 1991 s výjimkami a omezeními stanovenými předpisy Společenství pro ocelářství, stavbu lodí, syntetická vlákna, automobilový průmysl a dopravu.

Pro podporu nejsou způsobilé podniky působící v odvětvích výroby, zpracování a uvádění na trh výrobků vyjmenovaných v příloze I Smlouvy o ES.

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Regione Molise

Assessorato alle Attività produttive

Settore Industria

Via Roma 84

86100 Campobasso

Tel. (0874) 42 98 40

Fax (0874) 42 98 54

Další informace: Leasingové smlouvy se uzavřou se smluvními leasingovými společnostmi kraje Molise.

Budovy, na které se poskytuje investice, musí být v souladu s urbanistickými pravidly.

Podpora č.: XS 32/03

Členský stát: Itálie

Region: Calabria

Název režimu podpory: Pobídky ve smyslu článku 31a regionálního zákona č. 7/2001 ve znění článku 10 regionálního zákona č. 36/2001

Právní základ:

—	Decreto Legislativo 31. 3. 98, n. 112, artt 15 e 19

—	Decreto Legislativo 31. 3. 98, n. 123

—	Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. 1. 2001

—	Legge Regione Calabria del 2. 5. 2001, n. 7, art. 31 bis, come sostituito dall'art. 10 della L.R. n. 36/2001 e Delibera Giunta regionale n. 633 del 17. 7. 2002

Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory: 4 131 655,20 eur

Maximální míra podpory: Úrokový grant s maximální mírou podpory až do výše 10 % hrubého grantového ekvivalentu

Datum uskutečnění:

Doba trvání režimu podpory:

Cíl podpory: Podpora se shoduje s podporami, které smí být poskytovány podle článků 3 a 4 nařízení (ES) č. 70/2001.

Dotčená hospodářská odvětví: Řemeslné podniky a malé a střední podniky s výjimkami a omezeními stanovenými v právních předpisech Společenství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Regione Calabria (sede legale)

Via Massara, n. 2

I-88100 Catanzaro

Podpora č.: XS47/03

Členský stát: Itálie

Region: kraj Veneto

Název režimu podpory: Podpora obchodu a revitalizaci městských center – Program B

Právní základ: Decreto legislativo 31 marzo 1998, n. 114 – Legge regionale 9 agosto 1999, n. 37 e successive modificazioni ed integrazioni – Legge 443/85 – Legge regionale n. 67/87 – DPR n. 288/2001.

Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: 2001 – 2002 – cíl č. 2: 857 800 EUR, přechodná podpora: 323 800 EUR

2003 – cíl č. 2: 407 437 EUR, přechodná podpora: 131 023 EUR

Stanovení částek uvolněných z rozpočtu na následující roky by bylo předčasné.

Pozn.: opatření 1.4 se skládá z programu A (infrastruktura) a z programu B (režim podpory). Výše uvedených částek uvolněných z rozpočtu jsou tedy oceněny na 10 % všech stanovených částek

Maximální míra podpory: Nejvýše 15 % na základě investičních nákladů a nejvýše 50 % na poradenské a jiné služby a činnosti.

Datum uskutečnění: Pro podporu jsou způsobilé výdaje uskutečněné po dni podání žádosti ve lhůtě stanovené oznámením.

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: Do 31. prosince 2006 pro cíl č. 2 a do 31. prosince 2005 pro přechodnou podporu.

Cíl podpory: Podpora je určena malým obchodním podnikům, vícefunkčním zařízením, pokud spadají do vymezení „malého obchodního podniku“, a řemeslným dílnám, které se věnují tradičním, typickým a uměleckým řemeslům a které poskytují služby jedincům.

Podpora se týká jak místností (modernizace, rekonstrukce, rozšíření), tak vybavení (koupě, obnova, rozšíření).

Dotčená hospodářská odvětví: Maloobchod a služby

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Regione Veneto

Palazzo Balbi

Dorsoduro 3901, VE

Řídicí orgán

Regione Veneto

Direzione Programmi comunitari

S. Croce 1187, VE

Zodpovědnost za řízení a uskutečnění má

Regione Veneto

Direzione commercio

Cannaregio 2268, VE

Podpora č.: XS 68/02

Členský stát: Španělsko

Region: Autonomní oblast regionu Murcia

Název režimu podpory: Podpory na zlepšení telekomunikačních služeb a zdokonalení stávajících či nových telekomunikačních infrastruktur a sítí s cílem vytvořit konkurenceschopnější podmínky pro rozvoj hospodářské činnosti podniků se sídlem v obchodních parcích („business parks“) nebo průmyslových zónách a v oblastech s vysokou koncentrací podniků.

Právní základ: Orden de 6 de junio de 2002, de la Consejería de Ciencia, Tecnología, Industria y Comercio, reguladora de las bases y convocatoria de las ayudas para la incorporación de redes y servicios avanzados de telecomunicación a espacios industriales y parques empresariales ubicados en la Región de Murcia.

Resolución por la que se publican los anexos a la Orden de 6 de junio de 2002, de la Consejería de Ciencia, Tecnología, Industria y Comercio, reguladora de las bases y la convocatoria de las ayudas para la incorporación de redes y servicios avanzados de telecomunicación a espacios industriales y parques empresariales ubicados en la región de Murcia.

Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory: plánovaná celková výše podpory je 600 000 EUR

Maximální míra podpory: Pro soukromé podniky nemůže hrubá výše podpory překročit 40 % způsobilých nákladů.

Datum uskutečnění: Nařízení vstoupilo v platnost 16. května 2002.

Doba trvání podpory: Může být poskytnuta až do 15. října 2002.

Cíl podpory: Stanovení regulačního základu a zabezpečení přidělování podpor na zlepšení telekomunikačních služeb a zdokonalení stávajících či nových telekomunikačních infrastruktur a sítí s cílem vytvořit konkurenceschopnější podmínky pro rozvoj hospodářské činnosti podniků se sídlem v obchodních parcích („business parks“) nebo průmyslových zónách a v oblastech s vysokou koncentrací podniků v regionu Murcia.

Dotčená hospodářská odvětví: Průmyslové odvětví

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

D. Patricio Valverde Megías

Consejero de Ciencia, Tecnología, Industria y Comercio

c/ San Cristóbal, 6

E-30071 Murcia

Podpora č.: XS85/03

Členský stát: Spojené království

Region: Wales

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Režim pro podniky vyrábějící energii ze dřeva

Právní základ: 1967 Forestry Act, Section 3.2 and, more specifically, the 1979 Forestry Act, Sections 1.1 and 1.2

Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: Celková hodnota režimu činí 13,239 mil. GBP, přičemž 6,04 mil. GBP je podpora, která bude k dispozici čtyři roky po dobu trvání projektu (až do konce března 2007).

Roční výdaje jsou odhadnuty na:

Maximální míra podpory: Hrubá míra podpory se musí pohybovat v rámci mezí pro malé a střední podniky podle článku 4 – 15 % pro malé podniky podle definice v příloze I nařízení (7,5 % platí pro střední podniky) v nepodporovaných oblastech. Maximální míra podpory bude 50 % (35 % + 15 %) v oblastech podle čl. 87 odst. 3 písm. a) a 30 % v oblastech podle čl. 87 odst. 3 písm. c) (regionální míra podpory + 10 %).

Datum uskutečnění: Konec srpna 2003

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: Čtyři roky do 31. března 2007

Cíl podpory: Diverzifikace a rozšíření malých a středních podniků ve Walesu v rámci nového průmyslu vyrábějícího obnovitelnou energii z palivového dřeva. Podpora se bude udělovat na pomoc při koupi kapitálového vybavení pro: montáž kotlů; montáž zpracovatelských zařízení (opracování a sušení dřeva); montáž vlhkotepelných systémů (maximální grant je omezen na 35 %) a montáž zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a energie.

Dotčená hospodářská odvětví: Výroba (nové a současné energetické společnosti a topná technika); lesnictví (prodejem dřeva s malým průměrem); zpracování (opracování a sušení dřeva, buď stromy nebo zbytky v podobě dřevěných pilin); nákladní přeprava a doprava.

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Paul Finch

Forestry Commission

Victoria Terrace

Aberystwyth

Ceredigion, SY23 2DQ

Tel.: (01970) 62 58 66

Podpora č.: XS 92/03

Členský stát: Německo

Region: Sasko-Anhaltsko

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Směrnice o poskytování příspěvků na využití poradenských služeb malými a středními podniky v Sasku-Anhaltsku – program pro poskytování podpory pro poradenství

Právní základ: Mittelstandsfördergesetz des Landes Sachsen-Anhalt, vom 27. Juni 2001 (GVBl. LSA Nr. 27/2001)

Verwaltungsvorschriften zu § 44 der Landeshaushaltsordnung (VV-LHO, RdErl. des MF vom 9. 8. 1991, MBl. LSA S. 721, zuletzt geändert durch RdErl. des MF vom 1. 2. 2001, MBl. LSA S. 241)

Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: 2,5 milionu eur

Maximální míra podpory: 50 % způsobilých výdajů

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: Do 31. prosince 2006

Cíl podpory: Podpora zahrnuje zvláštní poradenské služby, pomocí kterých jsou podnikům zprostředkovány podněty a stimuly k dalšímu rozvoji a zlepšení. Předpokládaná podpora se použije na výdaje za poradenské služby.

Dotčená hospodářská odvětví: Všechna hospodářská odvětví podle čl. 1 odst. 1 nařízení o výjimce

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Ministerium für Wirtschaft und Technologie des Landes Sachsen-Anhalt

Hasselbachstraße 4

D-39104 Magdeburg

Další informace: Podle rozpočtového práva spolkové země Sasko-Anhaltsko jsou příjemci příspěvku povinni předložit běžné doklady o použití finančních prostředků. Ve výroční zprávě musí být podána informace o úspěšnosti opatření a o dosažení cílů podpory.

Podpora č.: XS 94/03

Členský stát: Itálie

Region: Autonomní provincie Trento

Název režimu podpory: Služby podnikům (malým a středním podnikům) – předpisy pro jednotlivá odvětví (nákladní silniční přeprava)

Právní základ: Legge Provinciale 12 luglio 1993 n. 17 e s.m.; relativo regolamento di attuazione approvata con delibera di Giunta provinciale n. 1664 di data 30 giugno 2000 e s.m., punto 1.1.3 „Disciplina settoriale“

Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory: Maximálně 100 000 eur (vyhrazeno z ročního rozpočtu)

Maximální míra podpory: Režim podpory pro jednotlivá odvětví tvoří součást režimu podpory č. N 280/98 a je prodloužením podpory č. N 292/00. Byl oznámen dopisem ze dne 10. dubna 2000 (čj.: 580/2000-D304/ES/pc) a schválen dopisem Komise ze dne 25. dubna 2001 (čj.: SG(2001)D/288167). Režim předpokládá různé druhy režimu podpory.

Počáteční poradenské služby s cílem celkového hodnocení podniku: podpora do výše 50 %.

Základní služby, které poskytují podrobnou analýzu jedné nebo více provozních oblastí: podpora do výše 30 %.

Speciální služby s cílem podpořit přítomnost na trhu, organizační strukturu a technické vybavení podniků: podpora do výše 40 % nákladů.

Speciální služby v souvislosti se strategickými přístupy mohou být podpořeny za účelem splnění cílů stanovených v programu rozvoje provincie (kvalita podniku, nové podnikání, integrace) do výše 50 % u malých podniků a do výše 45 % u středních podniků.

Podpory investic (článek 4 nařízení (ES) č. 70/2001) uskutečněných konsorcii malých, popř. středních podniků: strop podpory činí 15 % u malých podniků, 7,5 % u středních podniků.

Datum uskutečnění: Od 1. ledna 2004

Doba trvání režimu podpory: Od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2006.

Cíl podpory: Podpory k posílení investic/poradenských služeb určených malým a středním podnikům, které vyvíjejí živnostenskou činnost v oblasti nákladní silniční přepravy, a konsorciím malých a středních podniků, které vyvíjejí živnostenskou činnost v oblasti nákladní silniční přepravy pro třetí osoby a pro konsorcia.

Dotčená hospodářská odvětví: Nákladní silniční přeprava pro třetí osoby.

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Provincia Autonoma di Trento

Piazza Dante 15

I-38100 Trento

Tel.: 040/3772422

Podpora č.: XS 95/03

Členský stát: Itálie

Region: Autonomní provincie Trento

Název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: C.T.A. Consorzio Trentino Autonoleggiatori (Via Brennero 182, Trento)

Právní základ: Determinazione del Dirigente del Servizio Artigianato n. 313 del 7 agosto 2003 ai sensi della Legge provinciale 13 dicembre 1999, n. 6 „Interventi della Provincia autonoma di Trento per il sostegno dell'economia e della nuova imprenditorialità. Disciplina dei patti territoriali in modifica della legge provinciale 8 luglio 1996, n. 4 e disposizioni in materia di commercio“

Celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: Poskytnutá podpora ve výši 112 500 eur bude vyplácena pět let v ročních tranších.

Maximální míra podpory:

7,5 % přípustných investičních nákladů

Plánovaná investice: 1 964 122,04 eur

Způsobilé investiční náklady 1 500 000,00 eur

Hodnota zvýhodnění: 112 500,00 eur

Datum uskutečnění: Podpora byla poskytnuta rozhodnutím č. 313 vedoucího Servizio Artigianato (oddělení řemesel) ze dne 7. srpna 2003.

Doba trvání režimu podpory: Plánované datum platby poslední splátky: 31. prosinec 2007

Cíl podpory: Podpora konsorcia firem se zaměřením na přepravu osob (pronájem vozidel) za účelem investice do nemovitosti.

Dotčená hospodářská odvětví: Dopravní služby

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Provincia Autonoma di Trento

Servizio Artigianato

via Trener, 3

I-38100 Trento

Podpora č.: XS97/03

Členský stát: Spojené království

Region: Severovýchodní Anglie

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Rozšíření obchodního makléřství v Tyne and Wear: obchodní vazby v Tyne and Wear

Právní základ: Single Programme- Regional Development Agencies Act 1998

Business Link – Section 11(1) of the Industrial Development Act 1982

Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: Veřejná podpora předpokládaná podle režimu je

Evropský fond pro regionální rozvoj: 2003 – 1 097 350 GBP; 2004 – 4 965 511 GBP; 2005 – 4 873 364 GBP

Obchodní vazby: 2003 – 35 742 GBP; 2004 – 584 772 GBP; 2005 – 602 328 GBP

Jednotný program: 2003 – 269 301 GBP; 2004 – 543 186 GBP; 2005 – 662 857 GBP

Tento projekt odpovídá pravidlu de minimis. Výše uvedené financování odkazuje na celkové financování pro obě výjimky. Podpora de minimis nepřekročí 100 000 EUR během tří let.

Maximální míra podpory: Konkrétní malé a střední podniky obdrží grant do výše 50 % nákladů na využití makléřských poradenských služeb.

Datum uskutečnění:

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: 4. srpen 2003 – 31. prosinec 2005

Cíl podpory: Prostřednictvím projektu se získají granty pro nové a existující podniky s cílem zakoupit zjištěné poradenské služby. Počáteční fáze projektu spočívá ve zjištění potřeb (tato fáze bude fungovat v souladu s pravidlem de minimis) zatímco druhá fáze spočívá v poskytnutí poradenských služeb malým a středním podnikům prostřednictvím makléřského partnerství v Tyne and Wear. Poskytnutí služeb v rámci druhé etapy splňuje požadavky pro podporu malých a středních podniků, protože se jedná o službu poskytnutou externími poradci, a proto je povolena pomoc při poradenských službách do maximální výše 50 % nákladů.

Dotčená hospodářská odvětví: Všechna způsobilá průmyslová odvětví, aniž jsou dotčena zvláštní pravidla týkající se státní podpory v určitých odvětvích – článek 1 odst. 2 nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky.

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Kontaktní osoba (Evropský fond pro regionální rozvoj) – Neil McGuinness

European Programmes

Government Office for the North East

Wellbar House

Gallowgate

Newcastle Upon Tyne

Tyne and Wear – NE1 4TD

Kontaktní osoba (gestor) – John Scott

Business Link Tyne and Wear

Business and Innovation Centre

Wearfield

Sunderland Enterprise Park (east)

Sunderland

Tyne and Wear

SR5 2TA

Podpora č.: XS 101/03

Členský stát: Itálie

Region: Umbria

Název režimu podpory: Podpora při koupi podpůrných služeb – typ A – opatření ohledně certifikace systémů řízení z hlediska jakosti, ochrany životního prostředí, bezpečnosti a etiky

Právní základ: Legge regionale 12 novembre 2002, n. 21; DGR 11 giugno 2003, n. 778

Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory: Průměrně 900 000 eur ročně

Maximální míra podpory: 50 % ročních výdajů

Datum uskutečnění: Datum zveřejnění nabídkového řízení – 9. červenec 2003. Poté, co malé a střední podniky z oblastí průmyslu, řemesel, obchodu, cestovního ruchu, služeb a sociálního hospodářství podají přípustné žádosti, se budou udělovat podpory výlučně pro výdaje, které byly vynaloženy po podání žádosti.

Doba trvání režimu podpory: Zákon č. 12/2002 nestanoví žádná časová omezení pro poskytování pomoci. V případech oblastí cíl 2 a oblastí phasing-out v regionu Umbria se vzhledem k platnosti jednotného programového dokumentu cíle 2 (2000 – 2006) vychází z časových omezení nařízení (ES) č. 1260/99.

Cíl podpory: Podpora při koupi podpůrných služeb pro malé a střední podniky v oblasti regionu Umbria, zejména při koupi služeb k zavedení/zlepšení certifikovaných a částečně také mezi sebou propojených systémů řízení v oblastech jakosti, ochrany životního prostředí, bezpečnosti na pracovišti a sociální odpovědnosti.

Dotčená hospodářská odvětví: Všechna hospodářská odvětví včetně sociálního hospodářství s částečnými omezeními v oblasti služeb; nicméně výslovně jsou vyloučena tato hospodářská odvětví

těžba minerálů s obsahem kovu (část 13 klasifikace Italského statistického úřadu ISTAT z roku 1991) a výroby železa a oceli podle přílohy 1 Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli;

stavba a oprava lodí;

výroba syntetických vláken;

tyto podniky činné v potravinářství, uvedené v odstavci D pododstavci DA části 15 a 16 klasifikace ISTAT z roku 1991

—	15.1, 15.2, 15.3, 15.4 všechny třídy a kategorie;

—	15.5 celá třída 15.51;

—	15.6 a 15.7 všechny třídy a kategorie;

—	15.8 třída 15.83 a kategorie 15.89.3;

—	15.9 třídy 15.91, 15.92, 15.93, 15.94, 15.95, 15.97;

—	16.0 všechny třídy.

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Regione dell'Umbria – Giunta Regionale

Servizio X Politiche per l'offerta pubblica dei servizi alle imprese e diffusione dell'innovazione e della ricerca

Via Mario Angeloni, 61

I-06184 Perugia

Tel.: (39) 07 55 04 57 65

Telefax: (39) 07 55 04 55 68

E-mail: innovazione@regione.umbria.it

Podpora č: XS105/03

Členský stát: Itálie

Region: Friuli-Venezia Giulia

Název režimu podpory: Financování poradenských služeb pro malé a střední podniky u projektů na rozvoj a podporu živnostenských zón pro řemeslnické provozovny

Právní základ: Decreto del Presidente della Regione n. 0198/Pres di data 17 giugno 2003

Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory:

2003: 50 000 eur;

2004: 100 000 eur

Maximální míra podpory: Podpora malým a středním podnikům činí 50 % hrubého grantového ekvivalentu na výdaje za poradenské služby.

Datum uskutečnění: Od data zveřejnění v úředním věstníku regionu. První opatření budou přijata po 30. října 2003.

Doba trvání režimu podpory:

Cíl podpory: Rozšíření živnostenských zón pro řemeslnické provozovny na střediska hospodářské činnosti a zaměstnanosti, podpory a koordinace místních iniciativ týkajících se řemesla a vytváření rámcových podmínek pro optimální využití existujících nebo potenciálně disponibilních lidských a technických výrobních zdrojů v živnostenské oblasti

Příjemci podpory: konsorcia („consorzi e società consortili“), i v podobě družstev, ve smyslu doporučení Komise 96/280/ES ze dne 3. dubna 1996

Dotčená hospodářská odvětví: Všechna odvětví s výjimkou výroby, zpracování nebo uvádění na trh výrobků uvedených v příloze I Smlouvy o ES

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Direzione regionale dell'Artigianato e della Cooperazione

Servizio per lo sviluppo dell'artigianato

Via Giulia 75/1

I-34100 Trieste

Tel.: (40) 377 48 22

Fax: (40) 377 48 10

E-mail: dir.art.coop@regione.fvg.it

Další informace: Platný režim se použije podle nařízení (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001

Regionální úřady se zavazují, že k 1. lednu 2005 změní definici malých a středních podniků ve smyslu doporučení Evropské komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003).

Podpora č.: XS120/03

Členský stát: Itálie

Region: Piemonte

Název režimu podpory: Automatické daňové pobídky na podporu výrobní základny

Právní základ:

—	Legge n. 341/95 e s.m. e i. di cui alla legge n. 266/97;

—	Decreto legislativo n. 112/98, art. 19;

—	Decreto legislativo n. 123/98;

—	Nařízení (ES) č. 70 ze dne 12. ledna 2001;

—	Delibera di Giunta Regionale n. 109 – 10275 dell'1. 8. 2003.

Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory

2003: 34,5 milionu eur

2004: 45 milionů eur

2005: 45 milionů eur

2006: 45 milionů eur

Maximální míra podpory: Pro investice do hmotných a nehmotných aktiv, jakož i pro poradenské služby platí tyto maximální sazby podpory: 8 % čistého grantového ekvivalentu + 10 % hrubého grantového ekvivalentu pro malé podniky a 8 % čistého grantového ekvivalentu + 6 % hrubého grantového ekvivalentu pro střední podniky v podporovaných oblastech ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm c) Smlouvy o ES; pro malé a střední podniky v ostatních oblastech činí míra podpory 15 % hrubého grantového ekvivalentu, popř. 7,5 % čistého grantového ekvivalentu.

Neposkytují se žádné jednotlivé podpory velké výše ve smyslu článku 6 nařízení (ES) č. 70/2001.

Datum uskutečnění: 27. října 2003 (Nepovolují se žádné podpory před doručením tohoto formuláře Komisi.)

Doba trvání režimu podpory:

Cíl podpory: Daňové zvýhodnění investic do hmotných a nehmotných aktiv v souvislosti s vytvářením nových výrobních zařízení, popř. s rozšířením, modernizací, restrukturalizací, přestavbou, znovuzprovozněním nebo přemístěním stávajících výrobních jednotek.

Dotčená hospodářská odvětví: Malé a střední podniky s výrobní provozovnou v Piemonte, které jsou činné v těchto odvětvích

těžba uhlí, zpracovatelský průmysl, výroba/získávání a distribuce elektřiny, plynu a vody, stavební činnosti podle odstavců C, D, E, F „Klasifikace ISTAT z roku 1991 týkající se ekonomických činností“. Podpořeny mohou být tyto obory uvedené v pododstavci DA: 15.52; 15.81.1; 15.81.2; 15.82; 15.85; 15.88; 15.89.1; 15.89.2; 15.96; 15.98; 15.99. Výhody mohou vyžívat i podniky těchto odvětví

telekomunikace;

služby, které mohou kladně ovlivnit rozvoj výše uvedených výrobních činností.

Platí výjimky a omezení právních předpisů Společenství stanovené pro stavbu lodí, průmysl syntetických vláken, průmysl motorových vozidel a dopravu.

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Regione Piemonte

Direzione Industria

Via Pisano, n. 6

I-10152 Turin

Další informace: Režim podpory neplatí pro činnosti související s vývozem, tj. nestanoví žádné podpory, které přímo souvisí s vyváženým množstvím, s vytvořením a provozováním distribuční sítě nebo s jinými běžnými náklady souvisejícími s vývozní činností; stejně tak nestanoví žádné podpory podmíněné používáním domácích výrobků na úkor dovezených.

Výroba, zpracování a uvádění na trh výrobků ve smyslu přílohy I Smlouvy o ES jsou vyloučeny z poskytování podpory.

Způsobilé jsou výlučně náklady, které vzniknou po podání žádosti o podporu.

V případě poradenské služby smí být podporovány pouze takové služby, které nemají charakter stálé nebo pravidelné činnosti a ani nesouvisí s obvyklými provozními náklady podniku.

Číslo podpory: XS131/03

Členský stát: Itálie

Region: Kalábrie

Název režimu podpory: Podpora stávajících integrovaných projektů malých a středních podniků na zlepšení kapacit cestovního ruchu

Opatření 4.4 akce a) Regionální operační program Kalábrie 2000 – 2006

Právní základ:

—	Legge regionale n. 7/2001 art. 31 quater

—	Decisione C.E. dell'8 agosto 2000 n. 2345

—	Deliberazione di Giunta regionale n. 398 del 14.05.2002

Plánované roční výdaje v rámci režimu podpory:

Celkový rozpočet 48 milionů eur se rozdělí následovně

—	typ 4.4.a.1 (modernizace struktur v oblasti hotelierství a jiných struktur): 45 milionů eur;

—	typ 4.4.a.2 (modernizace struktur sociálního charakteru): 3 miliony eur.

Odhadované výdaje 2003: 9 600 000 eur

Odhadované výdaje 2004: 12 800 000 eur

Odhadované výdaje 2005: 12 800 000 eur

Odhadované výdaje 2006: 12 800 000 eur

Maximální míra podpory: Finanční příspěvky odpovídající 50 % způsobilých nákladů, maximální výše podpory nesmí překročit 75 % čisté hodnoty investic.

Datum uskutečnění: od 1. října 2003

Trvání režimu: do 31. prosince 2006

Účel podpory: Podpora je určena na zlepšení již stávající turistické infrastruktury v regionu Kalábrie (včetně vybudování dalších struktur a doplňkových služeb).

Financovány budou projekty na výstavbu, zlepšení a modernizaci struktur.

Podpora smí být poskytnuta pouze na ucelené a funkční nezávislé investiční programy, které jsou v současné době schopny dosáhnout uvedené cíle v oblasti produktivity, ekonomiky a zaměstnanosti.

Dotčená hospodářská odvětví: Cestovní ruch s výjimkou opatření v oblasti agroturismu a venkovského cestovního ruchu, jež jsou financovány z EAGGF.

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Regione Calabria (sede legale)

Via Massara, n. 2

I-88100 Catanzaro

23.7.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 181/13

Stanovisko Evropského inspektora ochrany údajů k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o vízovém informačním systému (VIS) a výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (KOM(2004)835 v konečném znění)

(2005/C 181/06)

EVROPSKÝ INSPEKTOR OCHRANY ÚDAJŮ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 286 této smlouvy,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na článek 8 této listiny,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů, a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

s ohledem na žádost o stanovisko v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 obdržené od Komise dne 25. ledna 2005,

ZAUJAL TOTO STANOVISKO:

1. ÚVOD

1.1 Předběžné poznámky

Zavedení vízového informačního systému (VIS) představuje významnou součást společné vízové politiky EU a je předmětem několika nástrojů, které jsou vzájemně propojené.

—	V dubnu roku 2003 byla předložena studie proveditelnosti (1) o VIS zadaná Komisí.

—	V září roku 2003 Komise navrhla změnu (2) dosud platného nařízení, kterým se stanoví jednotný formát víz. Hlavním cílem bylo zavést v novém vízovém formátu biometrické údaje (zobrazení obličeje a dva otisky prstů). Tyto biometrické údaje by byly uloženy na mikročipu.

—

V červnu roku 2004 začal rozhodnutím Rady (3) proces budování vízového informačního systému poskytující právní základnu pro jeho zahrnutí do rozpočtu EU. Toto rozhodnutí navrhuje centrální databázi obsahující informace související se žádostí o vízum a předpokládá postup „projednávání ve výborech“ v zájmu zvládnutí technického vývoje VIS.

V prosinci roku 2004 Komise přijala návrh nařízení o VIS a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (4) (dále jen „návrh“), který je předmětem tohoto stanoviska. K návrhu je připojena studie rozšířeného posouzení dopadů (5) (dále jen „RPD“).

Jak je však uvedeno v odůvodnění této studie, budou pro doplnění tohoto nařízení potřebné další právní nástroje, zejména v zájmu:

—	změny společných konsulárních pokynů k vízům pro diplomatické mise a konzulární místa ve smluvních stranách k Schengenské úmluvě (dále jen „společné konsulární pokyny“), související se zavedením biometrických údajů do příslušných postupů;

—	vypracování nového mechanismu pro výměnu údajů s Irskem a Spojeným královstvím;

—	výměnu údajů o dlouhodobých vízech.

Jak rozhodla Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci na zasedání ve dnech 5. – 6. června 2003 a jak bylo uvedeno v čl. 1 odst. 2 výše uvedeného rozhodnutí Rady z června 2004, VIS bude založen na centralizované struktuře obsahující databázi, ve které budou uloženy složky s žádostmi o víza: na centrálním vízovém informačním systému (CS-VIS) a národním rozhraní (NI-VIS) umístěném v jednotlivých členských státech. Členské státy určí (6) centrální národní orgán spojený s národním rozhraním, jehož prostřednictvím budou mít jejich příslušné orgány přístup k CS-VIS.

1.2 Hlavní prvky návrhu z hlediska ochrany údajů

Cílem návrhu je zlepšit správu společné vízové politiky tím, že zřízením centrální databáze usnadní výměnu údajů mezi členskými státy. Nařízení předpokládá zavedení biometrických údajů (fotografie a otisky prstů) v rámci postupu podávání žádosti a jejich uložení v centrální databázi.

Biometrické údaje by mohly být využity ve vízové samolepce, jak to již bylo zamýšleno v pozměňujícím nařízení navrženém Komisí o jednotném formátu víza se zavedením fotografie a otisků prstů, uložených na mikročipu (dosud se čeká na rozhodnutí Rady založené na výsledcích probíhajících analýz).

Návrh podrobně popisuje různé operace prováděné s údaji (zanášení, pozměňování, výmaz a nahlížení) a různé údaje doplňované do VIS v závislosti na stavu žádosti (přijetí, odmítnutí atd.).

Návrh umožňuje dobu uchovávání v délce pěti let pro údaje týkající se jednotlivých žádostí.

Návrh uvádí restriktivním způsobem příslušné orgány jiné než vízové, které budou mít přístup k VIS, a definuje jim udělená práva přístupu.

—	příslušné orgány pro provádění vízových kontrol na vnějších hranicích a uvnitř území členských států

—	příslušné imigrační orgány

—	příslušné azylové orgány

Při popisu fungování VIS a souvisejících odpovědností návrh zdůrazňuje, že Komise zpracovává údaje z VIS jménem členských států. Popisuje potřebu využívání záznamů ze zpracování dat v zájmu zabezpečení bezpečnosti údajů, jakož i podrobnosti konkrétních odpovědností v zájmu dosažení takové úrovně bezpečnosti.

Návrh obsahuje kapitolu o ochraně údajů, v níž jsou podrobně popsány úlohy národních orgánů i evropského inspektora ochrany údajů (dále jen „EIOÚ“).

Návrh svěřuje technické provádění VIS a výběr nezbytných technologií výboru zřízenému podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 2424/2001 o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II).

Rozšířené posouzení dopadů VIS zadané Komisí a prováděné EPEC je přiloženo k návrhu. Došlo se v něm k závěru, že varianta VIS podporovaného využíváním biometrie je pro zlepšení společné vízové politiky nejlepším dostupným řešením.

2. PODSTATNÝ RÁMEC

Návrh bude mít závažný dopad na soukromí a jiná základní práva jednotlivců; z tohoto důvodu je předmětem kontroly z hlediska dodržování zásad ochrany údajů. Hlavní body našeho zkoumání jsou tyto:

—

respektování soukromého života je v Evropě zabezpečeno od přijetí Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Evropská úmluva“) Radou Evropy. Článek 8 Evropské úmluvy stanoví „právo na respektování soukromého a rodinného života“.

Podle čl. 8 odst. 2 je jakékoli porušení výkonu tohoto práva veřejným orgánem povoleno pouze v případě, že je „v souladu se zákonem“ a je „v demokratické společnosti nezbytné“ pro ochranu důležitých zájmů. V judikatuře Evropského soudu pro lidská práva vedly tyto podmínky k dodatečným požadavkům týkajícím se kvality právního základu pro porušení, přiměřenosti jakéhokoli opatření a potřeby vhodných ochranných opatření proti zneužití.

Základní zásady pro ochranu fyzických osob s ohledem na zpracování osobních údajů byly uvedeny v úmluvě o ochraně údajů vypracované Radou Evropy a přijaté v roce 1981.

—

Právo na respektování soukromého života a ochranu osobních údajů bylo stanoveno nedávno v článcích 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie, která byla začleněna do části II nové Ústavy EU.

Podle článku 52 Listiny se uznává, že tato práva mohou být předmětem omezení za předpokladu, že jsou splněny podobné podmínky, jako podle článku 8 Evropské úmluvy. Tyto podmínky je nutno zvážit vždy, když je vyhodnocován nějaký návrh na případný zásah do těchto práv.

V rámci současných právních předpisech EU jsou základní pravidla o ochraně údajů vymezena těmito předpisy:

—

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, s. 31). Tato směrnice bude dále uváděna jako „směrnice 95/46/ES“. Směrnice stanovuje podrobné zásady, podle kterých se návrh kontroluje v takovém rozsahu, v jakém je uplatňován na členské státy. Toto je tím podstatnější, že návrh bude platit současně s vnitrostátními právními předpisy, které směrnici budou provádět. Účinnost navrhovaných ustanovení a ochranných opatření bude tedy v každém jednotlivém případě záležet na účinnosti uvedené kombinace.

—

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, s. 1). Toto nařízení bude dále uváděno jako „nařízení 45/2001“. Uvádí podobné zásady jako směrnice 95/46/ES a je v tomto ohledu podstatná do té míry, do jaké se návrh uplatní na činnost Komise, spolu s ustanoveními tohoto nařízení. I tato kombinace proto zasluhuje určitou pozornost.

Směrnice 95/46/ES a nařízení 45/2001 musí být vykládány společně s jinými nástroji. Jinými slovy musí být uvedená směrnice a uvedené nařízení – do té míry, do jaké se týkají zpracování osobních údajů, jež by mohly porušit základní svobody, zejména práva na soukromí – vykládány s ohledem na základní práva. Toto rovněž vyplývá z judikatury Evropského soudního dvora (7).

—

EIOÚ nakonec zahrne rovněž svou analýzu stanoviska č. 7/2004 ze dne 11. srpna 2004 pracovní skupiny pro ochranu údajů zřízené podle článku 29 (8)„o zahrnutí biometrických prvků v povoleních k pobytu a vízech, zohledňujícím zavedení Evropského informačního vízového systému (VIS)“. Ve svém stanovisku vyjádřila pracovní skupina obavy ohledně několika prvků návrhu. EIOÚ má v úmyslu ověřit, zda a jakým způsobem návrh tyto obavy zohlednil.

3. ANALÝZA NÁVRHU

3.1 Obecně

EIOÚ uznává, že další vývoj společné vízové politiky vyžaduje efektivní výměnu podstatných údajů. Jedním z mechanismů, který by mohl zajistit plynulý tok informací, je VIS. Takový nový nástroj by však měl být omezen na shromažďování a výměnu údajů, pokud jsou takové shromažďování nebo výměna nutné pro rozvoj společné vízové politiky a přiměřené tomuto cíli.

Zřízení VIS může mít pozitivní důsledky pro jiné oprávněné veřejné zájmy, avšak to nic nemění na smyslu VIS. Omezený účel systému hraje důležitou úlohu při určování oprávněné náplně obsahu a využití systému, a tedy i hlavní úlohu při udělování práva přístupu k VIS (nebo k některým z informací v něm obsažených) orgánům členských států v případech oprávněných veřejných zájmů.

Návrh navíc zavádí používání biometrických údajů ve VIS. EIOÚ uznává výhody používání biometrie, avšak zdůrazňuje velmi významný dopad používání takových údajů a navrhuje vložení přísných ochranných opatření pro využití biometrických údajů.

Toto stanovisko je třeba vykládat s ohledem na uvedené hlavní důvody. Je zřejmé, že toto stanovisko by mělo být zmíněno v preambuli nařízení před body odůvodnění („s ohledem na stanovisko…“).

3.2 Účel

Účel VIS je nanejvýš důležitý, jak ve světle článku 8 Evropské úmluvy, tak obecného rámce ochrany údajů. Podle článku 6 směrnice 95/46/ES musí být osobní údaje „shromažďovány pro stanovené účely, výslovně vyjádřené a legitimní, a nesmějí být dále zpracovávány způsobem neslučitelným s těmito účely.“ Pouze jasná definice účelů umožní správné vyhodnocení přiměřenosti a dostatečnosti zpracování osobních údajů, což je kritické vzhledem k povaze údajů (včetně biometrie) a rozsahu zamýšleného zpracovávání.

Účel VIS je jasně uveden v čl. 1 odst. 2 návrhu:

„VIS zlepší správu společné vízové politiky, konzulární spolupráci a konzultaci mezi ústředními konzulárními úřady tím, že usnadní výměnu údajů mezi členskými státy o žádostech a o rozhodnutích o těchto žádostech“.

Všechny složky VIS musí být proto nezbytně nutnými a přiměřenými nástroji pro dosažení tohoto politického cíle v zájmu společné vízové politiky.

Článek 1 odst. 2 návrhu rovněž uvádí další přínosy zlepšení vízové politiky, jako jsou:

a)	předcházení ohrožení pro vnitřní bezpečnost,

b)	usnadnění boje proti podvodům,

c)	usnadnění kontrol na kontrolních stanovištích na vnějších hranicích.

EIOÚ považuje tyto prvky za příklady pozitivních dopadů zřízení VIS a zlepšení společné vízové politiky, avšak nepovažuje je za samúčelné.

V této fázi to přináší dva důležité dopady:

—

EIOÚ si je vědom že donucovací orgány mají zájem na tom, aby jim byl udělen přístup k VIS; v tomto smyslu byly přijaty závěry Rady dne 7. března 2005. Jelikož účelem VIS je zlepšení společné vízové politiky, je třeba poznamenat, že běžný přístup ze strany donucovacích orgánů by nebyl v souladu s tímto účelem. I když podle článku 13 směrnice 95/46/ES by mohl být takový přístup umožněn ad hoc za zvláštních okolností a při použití vhodných ochranných opatření, systematický přístup není možné povolit.

V obecnější rovině je nezbytně nutné provést hodnocení přiměřenosti a nutnosti, mají-li se v budoucnosti přijmout rozhodnutí o tom, zda umožnit některým jiným orgánům přístup k VIS. Účely, pro které se přístup povolí, musí být v souladu s účely VIS.

—

Výslovná zmínka o „předcházení ohrožení vnitřní bezpečnosti členských států“ v písmenu a) není formulována šťastně. Hlavními přínosy VIS budou zabraňování podvodů a současného podávání žádostí o víza do více členských států (boj proti podvodům je rovněž hlavním důvodem pro zahrnutí biometrie do systému) (9). Předcházení ohrožení bezpečnosti by proto mělo být bráno v úvahu jako „druhotný“, i když velmi vítaný, přínos.

EIOÚ doporučuje, aby rozlišení mezi účelem a přínosem bylo v textu čl. 1 odst. 2 uvedeno výslovněji, např. takto:

„Účelem VIS je zlepšení správy společné vízové politiky, konzulární spolupráce a konzultací mezi ústředními konzulárními úřady prostřednictvím usnadnění výměny údajů o žádostech a o rozhodnutích o těchto žádostech mezi členskými státy. To rovněž přispěje…“

Je rovněž namístě v tomto ohledu zmínit, že předcházení ohrožení vnitřní bezpečnosti bylo uvedeno na posledním místě „Hlavních zásad pro zavedení společného systému pro výměnu vízových údajů“ přijatých Radou ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci dne 13. června 2002. (10) Bylo by to rovněž možné a mnohem více v souladu s účelem VIS.

3.3 Kvalita údajů

Podle článku 6 směrnice 95/46/ES musí být osobní údaje „dostatečné, podstatné a nepřesahující míru ve vztahu k účelům, pro které jsou shromažďovány a/nebo dále zpracovávány.“ Toto se týká přiměřenosti VIS jako takového, avšak i údajů, které mají být shromažďovány a uchovávány ve VIS, a jejich dalšího využívání, jakož i dodatečných ochranných opatření, které se v tomto směru použijí. Tyto prvky jsou stejně důležité pro vyhodnocení návrhu ve světle článku 8 Evropské úmluvy.

Zřízení VIS představuje nepochybně významné narušení výkonu práva na soukromí, už jen s ohledem na rozsah tohoto systému a na kategorie zpracovávaných osobních údajů. Pracovní skupina zřízená podle článku 29 se ve svém stanovisku č. 7/2004 dotázala, zda „existují studie rozsahu a závažnosti těchto faktorů uvádějící přesvědčivé důvody veřejné bezpečnosti nebo veřejného pořádku, které by odůvodňovaly takový přístup“.

EIOÚpečlivě zaznamenal podkladový materiál předložený v RPD. I když podkladové materiály nedovolují učinit zcela jednoznačné závěry, zřejmě existují dostatečné důvody pro zřízení VIS za účelem zlepšení společné vízové politiky.

V tomto směru by se mohlo zdát, že je na legislativních orgánech, aby se rozhodly o zřízení VIS jako nástroje pro zlepšení podmínek při vydávání víz členskými státy. Takový systém by sám o sobě příznivě doplňoval a podporoval postupné vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva předpokládané Smlouvou o ES.

Avšak výsledkem zřízení a používání VIS by nikdy nemělo být to, že by v této oblasti již nebylo možné zajišťovat vysokou úroveň ochrany osobních údajů. Patří k poradním úkolům EIOÚS vyhodnotit, do jaké míry VIS ovlivní současnou úroveň ochrany údajů dotyčných osob.

Berouce toto v úvahu, EIOÚse ve svém stanovisku zaměří na tyto otázky:

—	přiměřenost a vhodnost údajů a jejich použití (např. kategorie údajů, přístup k údajům jednotlivými příslušnými orgány a období uchovávání údajů);

—	fungování systému (např. povinnosti a bezpečnost);

—	práva dotyčných osob (např. informování, možnost opravy nebo výmazu nepřesných nebo nepodstatných údajů);

—	monitorování systému a dohled nad ním.

Kromě dále uvedených odstavců z návrhu nevyplývá nutnost důležitých poznámek, pokud jde o kategorie údajů, které mají být zahrnuty do VIS, a jejich používání. Podstatná ustanovení byla vypracována s náležitou péčí a jako celek se zdají být důsledná a přiměřená.

3.4 Biometrie

3.4.1 Dopad použití biometrie

Použití biometrie v informačních systémech nepředstavuje v žádném případě bezvýznamnou volbu, zejména pokud se daný systém týká tak obrovského množství osob. Biometrie nepředstavuje jen další informační technologii. Biometrické údaje nezvratně mění vztah mezi tělem jedince a jeho totožností tím, že některé vlastnosti lidského těla se díky nim stávají „strojově čitelnými“ a předmětem dalšího využití. I když biometrické charakteristiky nebudou čitelné lidským okem, je možné je číst a využívat vhodnými nástroji, a to navždy, kdekoli se daná osoba octne.

Bez ohledu na to, jak může být biometrie pro určité účely užitečná, její široké využívání bude mít velmi významný dopad na společnost a mělo by být předmětem široké a otevřené diskuse. EIOÚ je nucen konstatovat, že se taková diskuse do vypracování návrhu fakticky nekonala. Toto ještě více podtrhuje nutnost přísných ochranných opatření pro používání biometrických údajů a pro pečlivé zvažování a diskusi v rámci legislativního procesu.

3.4.2 Zvláštní povaha biometrie

Jak již bylo zdůrazněno v několika stanoviscích pracovní skupiny zřízené podle článku 29 (11), zavedení a zpracovávání biometrických údajů pro dokumenty související se zjišťováním totožnosti je nutno zabezpečit zvláště důslednými a vážnými ochrannými opatřeními. Biometrické údaje jsou skutečně vysoce citlivé s ohledem na několik zvláštních vlastností.

Je skutečností, že u dané osoby je ztráta biometrických údajů téměř nemožná, na rozdíl od hesla nebo klíče. Biometrické údaje umožňují téměř absolutní rozlišitelnost, tj. každá osoba má ojedinělou biometrii. Ty se v průběhu života osoby téměř nikdy nezmění, což poskytuje těmto charakteristikám stálost. Každý má stejné fyzické „prvky“, což rovněž dává biometrii rozměr univerzálnosti.

Změna biometrického údaje je přitom téměř nemožná: prst nebo tvář je obtížné změnit. Tato z mnoha ohledů pozitivní charakteristika vede k významnému problému v případě krádeže totožnosti: uchovávání otisků prstů a fotografií v databázi odkazujících na odcizený průkaz totožnosti by mohlo vést k závažným a trvalým problémům pro skutečného nositele takové totožnosti. Biometrické údaje navíc ve své podstatě nejsou tajné a mohou dokonce zanechávat stopy (otisky prstů, DNA), což umožňuje shromažďování takových údajů, aniž by si toho jejich nositel byl vědom.

S ohledem na uvedená rizika, jež vyplývají z povahy biometrie, bude nutno zavést důležitá ochranná opatření (zejména pokud jde o respektování zásady omezeného účelu, o omezení přístupu a o bezpečnostní opatření).

3.4.3. Technická nedokonalost otisků prstů

Hlavní výhody biometrie popsané výše (univerzálnost údajů a jejich rozlišitelnost, stálost a použitelnost atd.) nejsou nikdy absolutní. To má přímý dopad na efektivitu postupů plánovaných v nařízení, týkajících se zanášení biometrických údajů a jejich ověřování.

Odhaduje se (12), že až 5 % lidí se nebude moci zúčastnit (protože nemají čitelné otisky prstů nebo je nemají vůbec). V RDP v příloze k návrhu počítá s okolo 20 milióny žadatelů o vízum v r. 2007, což znamená, že až 1 milión osob se nebude moci zúčastnit „normálního“ postupu zanášení údajů se zřejmými následky pro žádost o vízum a při hraničních kontrolách.

Biometrické zjišťování totožnosti je rovněž svou podstatou statistický proces. Běžně se vyskytuje chybovost 0,5 až 1 % (13), což znamená, že kontrolní systém na vnějších hranicích bude mít míru chybného odmítnutí (False Rejection Rate, FRR) ve výši 0,5 až 1 %. Tato míra závisí na prahu založeném na politice rizik prováděné příslušnými orgány (odpovídající vyváženosti dosažené mezi počtem osob neprávem odmítnutých a osob neprávem přijatých). Prohlášení uvedené v 9. bodu odůvodnění navrhovaného nařízení o tom, že tyto technologie nabízejí „přesné zjištění totožnosti“ dotyčné osoby je proto přehnané.

Podle nedávné výhledové studie (14) zadané Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) Evropského parlamentu by měly být k dispozici záložní postupy představující významná ochranná opatření pro zavádění biometrie, která není ani přístupná pro všechny, ani úplně přesná. Takové postupy by měly být zavedeny a používány v zájmu respektování důstojnosti osob, která nejsou schopny účastnit se úspěšně procesu zanášení údajů, a taktéž aby se na ně nepřenášela odpovědnost za nedokonalost systému. (15).

EIOÚ proto doporučuje, aby byly vypracovány a do návrhu zahrnuty záložní postupy. Tyto postupy by neměly snižovat úroveň bezpečnosti vízové politiky, ani stigmatizovat osobu s nečitelnými otisky prstů.

3.5 Zvláštní kategorie údajů

Některé kategorie údajů (mimo biometrické údaje) je třeba zvlášť zohlednit: údaje týkající se důvodů odmítnutí víza (3.5.1) a údaje související s ostatními členy skupiny žadatelů (3.5.2).

3.5.1 Důvody odmítnutí víza

Článek 10 odst. 2 obsahuje ustanovení pro zpracování údajů týkajících se důvodů odmítnutí, pokud bylo přijato rozhodnutí o odmítnutí víza. Důvody odmítnutí jsou plně standardizované.

—	První dva důvody uvedené v písmenech a) a b) jsou spíše administrativní povahy: nepředložení platného cestovního dokumentu nebo platných dokumentů uvádějících účel a podmínky zamýšleného pobytu.

—	písmeno c) uvádí „žadatel je veden jako osoba, které má být odepřen vstup“, z čehož vyplývá, že bylo nahlédnuto do databáze SIS.

—	písmeno d) pak uvádí jako důvod pro odmítnutí víza skutečnost, že žadatel „představuje hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví nebo mezinárodní vztahy kteréhokoli z členských států“.

Všechny důvody pro odmítnutí musí být použity s velkou obezřetností s ohledem na následky, jaké to může pro osobu mít. Některé z nich, konkrétně důvody uvedené v písmenech c) a d), navíc povedou ke zpracování „citlivých údajů“ ve smyslu článku 8 směrnice 95/46/ES.

EIOÚ by rád upozornil konkrétněji na podmínku související s veřejným zdravím, která se zdá být neurčitá a zahrnuje zpracování velmi citlivých údajů. Podle komentáře k článkům připojeným k návrhu se odkaz na ohrožení veřejného zdraví zakládá na „návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje zákoník Společenství o pravidlech pro řízení pohybu osob přes hranice“ (KOM (2004)391 v konečném znění).

EIOÚ si je vědom, že „veřejné zdraví“ je kritérium široce používané v právu Společenství týkajícím se volného pohybu osob a je uplatňováno velmi přísně, jak ukazuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat uvnitř území členských států. Článek 29 uvedené směrnice stanoví podmínky pro zohlednění ohrožení veřejného zdraví: „Jedinými nemocemi, které odůvodňují opatření omezující svobodu pohybu, jsou výhradně nemoci s epidemickým potenciálem definované příslušnými předpisy Světové zdravotnické organizace a ostatní nakažlivé nemoci a nakažlivé parazitické nemoci, pokud se na ně vztahují ochranná opatření používaná na státní příslušníky hostitelského členského státu.“

—	Je však třeba poznamenat, že výše uvedený návrh dosud zústává pouhým návrhem a zahrnutí podmínky nepředstavovat ohrožení veřejného zdraví do nařízení o VIS je podmíněno přijetím zákoníku Společenství.

—	Pokud bude tento důvod pro odmítnutí vstupu přijat, měl by však být vykládán restriktivně. Návrh zákoníku Společenství je samotný založen na právě zmíněné směrnici 2004/38/ES.

EIOÚ proto doporučuje, aby znění návrhu obsahovalo odkaz na článek 29 směrnice 2004/38/ES v zájmu jistoty, že pojem „ohrožení veřejného zdraví“ je chápán s ohledem na toto ustanovení. V každém případě, vezmeme-li v úvahu citlivost údajů, tyto by měly být zpracovány pouze je-li ohrožení veřejného zdraví opravdové, aktuální a dostatečně závažné.

3.5.2 Údaje o jiných členech skupiny

V článku 2 odst. 7 jsou „členové skupiny“ definováni jako „ostatní žadatelé, se kterými žadatel cestuje společně, včetně manžela (manželky) a dětí doprovázejících žadatele“. Komentář k článkům uvádí, že definice v článku 2 návrhu odkazují na Smlouvu nebo Schengenské acquis o vízové politice, kromě některých výrazů, jako „členové skupiny“ – definovaných konkrétně pro účely tohoto nařízení. Proto je možné předpokládat, že tato definice neodkazuje na definici „skupinového víza“ uvedenou v článku 2.1.4 Společných konzulárních instrukcí. Komentář k článkům odkazuje na „žadatele cestující ve skupině s ostatními žadateli, např. v rámci dohody o statusu schváleného místa určení, nebo spolu s členy rodiny“.

EIOÚ zdůrazňuje, že v nařízení by mělo být uvedeno přesné a úplné vymezení pojmu „členové skupiny“. Pokud jde o současný návrh, EIOÚ je nucen s ohledem na chybějící přesný odkaz na Smlouvu nebo schengenské acquis konstatovat, že definice je příliš neurčitá. Podle uvedeného znění by výraz „členové skupiny“ mohl zahrnovat spolupracovníky, jiné zákazníky stejné cestovní kanceláře účastnící se organizovaného výletu atd. Důsledky jsou opravdu velmi závažné:

podle článku 5 návrhu nařízení bude dokumentace k žádosti žadatele spojena s dokumentací žádostí ostatních členů skupiny.

3.6 Uchovávání údajů

Článek 20 návrhu nařízení stanovuje, že dokumentace ke každé žádosti má být uchovávána pro dobu pěti let. Stanovení rozumné časové lhůty je věcí politického rozhodnutí zákonodárných orgánů Společenství.

Nic nenasvědčuje tomu – zejména s ohledem na důvody uvedené v komentáři k článkům – že by politické rozhodnutí přijaté v tomto návrhu bylo nepřiměřené nebo by mělo nepřijatelné následky, pokud budou uplatněny veškeré vhodné opravné mechanismy. To znamená, že bude muset být zajištěna oprava nebo výmaz údajů, pokud již údaje nejsou přesné a zejména pokud osoba získala státní příslušnost členského státu nebo získala postavení, které nevyžaduje její zahrnutí do systému.

Pokud jsou navíc údaje stále obsaženy v systému, nemohou žádným způsobem ovlivnit nové rozhodnutí. Některé důvody odmítnutí (žadatel je osoba, které má být odepřen vstup a zejména ohrožení veřejného zdraví) mají omezenou časovou platnost. Skutečnost, že v jednom časovém bodu představovaly závažné důvody odmítnutí vstupu, by neměla ovlivnit nové rozhodnutí. Je třeba znovu důkladně posoudit situaci každé nové žádosti o vízum, což by případně mělo být v nařízení výslovně uvedeno.

3.7 Přístup k údajům a jejich využití

3.7.1 Předběžné poznámky

Jako předběžnou poznámku EIOÚ uznává péči, která byla očividně věnována regulačnímu systému přístupu k údajům VIS a jejich používání. Každý orgán má přístup k odlišným údajům pro různé účely. Jde o vhodný přístup, který EIOÚ může pouze podpořit. Následující poznámky mají za cíl uplatnit tento přístup v co největší míře.

3.7.2 Kontroly víz v kontrolních stanovištích na vnějších hranicích a uvnitř území členských států

V případě kontrol víz na vnějších hranicích článek 16 navrhovaného nařízení jasně uvádí dva přesné účely:

—	„ověření totožnosti osoby“, kterým se rozumí v souladu s příslušnou definicí porovnání dvou údajů („one to one comparison“);

—	„ověření pravosti víza“. Jak je navrhováno v normách Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), vízový mikročip by mohl za účelem provedení uvedeného procesu ověření pravosti použít veřejno-soukromý systém Public Key Infrastructure.

Těchto dvou účelů lze náležitě dosáhnout pouhým zpřístupněním chráněného mikročipu příslušným orgánům za účelem provádění vízových kontrol. Přístup k centrální databázi VIS by proto byl v tomto konkrétním případě nepřiměřený. Tato možnost by znamenala spojení více orgánů s VIS, což by mohlo zvýšit riziko zneužití. Tato varianta by rovněž mohla být nákladnější, protože počet zabezpečených a kontrolovaných přístupů k VIS a potřeba zvláštního výcviku souvisejícího s tímto přístupem se také podstatně zvýši.

Navíc existují pochybnosti ohledně přiměřenosti přístupu k údajům, který se předpokládá v druhém bodu článku 16. Odstavec 2 písm. a) skutečně uvádí, že pokud se po prvním dotazu bude zdát, že VIS obsahuje údaje o žadateli (což by mělo být zásadní), příslušný orgán může nahlédnout do jiných údajů, stále za účelem ověření totožnosti. Tyto údaje se týkají všech informací souvisejících se žádostí, fotografií, otisků prstů, jakož i všech v minulosti vydaných víz a víz, jejichž platnost byla zrušena, pozastavena či prodloužena.

Pokud je ověření totožnosti úspěšné, není vůbec jasné, z jakých důvodů jsou ještě potřebné zbývající údaje. Tyto by ve skutečnosti měly být zpřístupněny za omezujících podmínek, pouze pokud ověřovací postup nevedl k úspěchu. V tomto případě by údaje uvedené v čl. 16 odst. 2 vhodně přispěly k záložnímu postupu napomáhajícímu zjistit totožnost osoby. Neměly by tedy být přístupné veškerému personálu pohraničních kontrolních stanovišť, avšak přístup k nim by měl být omezen pouze na úředníky pověřené obtížnými případy.

Konečně, vymezení orgánů majících přístup by mělo být přesnější. Zejména není zřejmé, co to jsou „příslušné orgány pro provádění kontrol uvnitř území členského státu“. EIOÚ předpokládá, že jde o orgány příslušné pro provádění kontrol víz, a článek 16 by mel být v tomto smyslu pozměněn.

3.7.3 Použití údajů pro zjišťování totožnosti a vracení nelegálních přistěhovalců a pro azylové řízení

V případech popsaných v článcích 17, 18 a 19 (vracení nelegálních přistěhovalců a azylové řízení) je VIS využíván pro účely zjišťování totožnosti. Mezi údaji, které je možné využít pro účely zjišťování totožnosti, jsou fotografie. Za současného stavu technologie související s automatickým rozpoznáváním tváří pro tak rozsáhlé systémy IT však fotografie ke zjištění totožnosti nelze použít (porovnávat jeden údaj s mnoha – „one-to-many“); nemohou zabezpečit spolehlivý výsledek. Proto je není možné považovat za údaje vhodné pro účely zjišťování totožnosti.

V důsledku výše uvedeného EIOÚ důrazně navrhuje, aby „fotografie“ byly z první části uvedených článků vypuštěny a ponechány ve druhé části (fotografie je možné používat jako nástroj pro ověřování něčí totožnosti, avšak ne pro zjišťování totožnosti v rozsáhlé databázi).

Jinou možností by bylo pozměnit článek 36 v tom smyslu, že funkce zpracování fotografií pro účely zjišťování totožnosti budou zavedeny pouze až poté, co bude tato technologie shledána věrohodnou (případně po poradě s technickým výborem).

3.7.4 Zveřejnění orgánů majících přístup

Článek 4 navrhovaného nařízení stanoví, že příslušné orgány, pro něž členské státy určí, že mají přístup k VIS, mají být zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie. Takové zveřejnění by mělo být prováděno pravidelně (každoročně) s cílem informovat o změnách v situaci v jednotlivých členských státech. EIOÚ zdůrazňuje důležitost takového zveřejnění jako nepostradatelného nástroje kontroly na evropské, celostátní i místní úrovni.

3.8 Odpovědnost

Připomíná se zde, že VIS bude založen na centralizované architektuře s centrální databází, kam budou ukládány všechny informace o vízech, a národních rozhraních umístěných v členských státech, která příslušných orgánům umožní přístup k centrálnímu systému. Podle 14. a 15. bodu odůvodnění navrhovaného nařízení se na zpracování osobních údajů členskými státy v rámci provádění tohoto nařízení bude vztahovat směrnice 95/46/ES, a na činnosti Komise v souvislosti s ochranou osobních údajů se použije nařízení 45/2001. Jak je v této souvislosti zmiňují uvedené body odůvodnění, cílem návrhu je objasnit určité body, které se mj. týkají odpovědnosti za využívání údajů a dohledu nad ochranou údajů.

Dokonce by se zdálo, že tyto body souvisí s některými důležitými podrobnostmi, bez nichž by systém ochranných opatření uvedený ve směrnici 95/46/ES a nařízení 45/2001 neplatil nebo by nebyl plně v souladu s návrhem. Použitelnost vnitrostátních právních předpisů podle dané směrnice běžně předpokládá správce ustaveného v daném členském státě (článek 4), přičemž použitelnost nařízení závisí na zpracování osobních údajů orgánem nebo útvarem Společenství v rámci výkonu činností, jež cele nebo zčásti spadají do oblasti působnosti právních předpisů Společenství (článek 3).

Podle čl. 23 odst. 2 navrhovaného nařízení se údaje „zpracovávají v systému VIS jménem členských států“. Podle čl. 23 odst. 3 každý členský stát určí orgán považovaný za správce v souladu s čl. 2 písm. d) směrnice 95/46/ES. Na základě toho by se mohlo zdát, že v souladu se systémem dané směrnice by Komise měla být považována za zpracovatele. Toto je potvrzeno ve vysvětlení článků (16).

Taková formulace poněkud nedoceňuje velmi důležitou a dokonce rozhodující úlohu Komise, a sice ve fázi vývoje systému, i během jeho normálního fungování. Právě úlohu Komise lze obtížně spojit s pojmem správce nebo zpracovatele; buď jde o zpracovatele s neobvyklými pravomocemi (mj. v oblasti navržení systému), nebo o správce s určitými omezeními (jelikož údaje vkládají a používají členské státy). Je třeba uznat, že Komisi v rámci systému VIS skutečně náleží úloha sui generis (17).

Tato významná úloha by měla být uznána úplným popisem úkolů Komise, a ne formulací, která zcela neodpovídá skutečnosti, protože je příliš omezující, nemění nic na fungování VIS a pouze vede k nejasnostem. To je rovněž důležité s ohledem na důsledný a účinný dohled nad VIS (viz rovněž odstavec 3.11). Z tohoto důvodu EIOÚ doporučuje vypustit čl. 23 odst. 2.

EIOÚ by chtěl zdůraznit, že pokud Komise zamýšlí svěřit řídící úkoly jinému subjektu, bude úplný popis úkolů Komise ohledně VIS o to důležitější. V části „Fiche Financičre“ připojené k návrhu je uvedena možnost převodu těchto úkolů na Agenturu pro vnější hranice. V této souvislosti je klíčové zamezit veškerým nejistotám ohledně rozsahu pravomocí Komise, tak aby její nástupce znal hranice, v jejichž rámci může jednat.

3.9 Bezpečnost

Řízení a zachování optimální úrovně bezpečnosti VIS představuje nutnou podmínku pro zajištění požadované ochrany osobních údajů uložených v databázi. V zájmu dosažení této uspokojivé úrovně ochrany bude třeba provést vhodná ochranná opatření pro zvládnutí možných rizik souvisejících s infrastrukturou systému a se zúčastněnými osobami. Tímto problémem se nyní zabývají různé části návrhu a je třeba provést jistá zlepšení.

Články 25 a 26 návrhu obsahují různá opatření pro bezpečnost údajů a upřesňují možné způsoby zneužití, jimž je třeba předcházet. Tato ustanovení by však mohla být užitečně doplněna opatřeními pro systematické monitorování a podávání zpráv o účinnosti již zmíněných bezpečnostních opatření. EIOÚ konkrétněji doporučuje, aby k těmto článkům byla doplněna ustanovení o systematické (interních) kontrolách bezpečnostních opatření.

To souvisí s článkem 40 návrhu, který obsahuje ustanovení o monitorování a vyhodnocování. To by se mělo týkat nejen aspektů výstupů, efektivnosti nákladů a kvality služeb, ale i souladu se zákonnými požadavky, zejména v oblasti ochrany údajů. EIOÚ proto doporučuje, aby oblast působnosti článku 40 byla rozšířena o monitorování zákonnosti zpracování a předkládání zpráv o tomto problému.

V souladu s čl. 24 odst. 4 písm. c) nebo čl. 26 odst. 2 písm. e) týkajících se řádně pověřených zaměstnanců majících přístup k údajům by se mělo dále doplnit, že členské státy by měly zabezpečit dostupnost přesných uživatelských profilů (které by měly být za účelem kontroly k dispozici dohlížecím orgánům členských států). Vedle těchto uživatelských profilů musí být navíc vypracován úplný seznam totožností uživatelů, který musí členské státy neustále aktualizovat. Totéž platí pro Komisi. Článek 25 odst. 2 písm. b) by proto měl být doplněn v témže smyslu.

Výčet těchto bezpečnostních opatření doplňují ochranná opatření monitorovacího a organizačního rázu. Článek 28 návrhu popisuje podmínky a účely vedení záznamů o veškerém zpracování dat. Tyto záznamy nebudou uchovávány pouze za účelem monitorování ochrany údajů a zajištění bezpečnosti údajů, ale i za účelem provádění pravidelných interních kontrol systému VIS. Zprávy na základě interních kontrol přispějí k účinnému plnění úkolů dohlížecích orgánů, které budou schopny určit největší slabiny a soustředit se na ně během provádění jejich vlastních kontrolních postupů.

3.10 Práva dotyčné osoby

3.10.1 Informování dotyčné osoby

Informování dotyčné osoby, aby bylo zajištěno nediskriminační zpracování, má zásadní význam. Představuje nezbytnou ochranu práv jedince. Článek 30 návrhu z tohoto důvodu nyní v podstatě čerpá z článku 10 směrnice 95/46/ES.

Tomuto ustanovení by však z hlediska jeho lepšího přizpůsobení rámci VIS prospěly některé změny. Směrnice skutečně stanoví, že mají být poskytovány některé informace, avšak umožňuje případné poskytování dalších informací (18). V důsledku toho by se článek 30 měl změnit tak, aby obsahoval tyto body:

—	Dotyčné osoby by rovněž měly být informovány o době, po kterou jsou jejich údaje uchovávány.

—	Článek 30 odst. 1 písm. e) se týká „práva přístupu a práva na opravu údajů“. Přesnější by bylo uvádět „právo přístupu a právo požádat o opravu nebo vypuštění údajů“. V tomto směru by dotyčné osoby měly být informovány o možnosti požádat o radu nebo pomoc příslušné dohlížecí orgány.

—	Konečně, článek 30 odst. 1 písm. a) uvádí informaci o totožnosti správce a jeho případného zástupce. Správce je vždy jmenován pro území Evropské unie, a proto není nutné předpokládat uvedenou možnost případného zástupce.

3.10.2 Práva přístupu, práva na opravy a vymazání

Poslední věta čl. 31 odst. 1 stanoví, že „takový přístup k údajům může povolit pouze členský stát“. Lze předpokládat, že se tím rozumí, že přístup k údajům (nebo jejich poskytnutí) nemůže povolit centrální jednotka, ale kterýkoli členský stát. EIOÚ doporučuje výslovně stanovit, že o takové poskytnutí informací je možné požádat v kterémkoli členském státě.

Navíc se rovněž zdá, že z návrhu tohoto ustanovení vyplývá, že není možné odmítnout přístup a že tento přístup bude umožněn bez schválení odpovědného členského státu. To by vysvětlovalo nutnost spolupráce mezi orgány členských států při prosazování práv stanovených v čl. 31 odst. 2, 3 a 4, avšak ne v čl. 31 odst. 1 (19).

3.10.3 Pomoc ze strany dohlížecích orgánů

Článek 33.2 stanoví, že povinnost dohlížecích orgánů členských států pomáhat a poskytnout poradenství dotčené osobě trvá během celého řízení (před soudem). Smysl tohoto odstavce je nejasný. Dohlížecí orgány členských států zastávají různá stanoviska, pokud jde o jejich úlohu během soudního řízení. Vypadá to, jako by členské státy musely u soudu zastávat roli obhájce stěžovatele, což v mnoha zemích není možné.

3.11 Dohled

Návrh rozděluje úlohu dohledu mezi dohlížecí orgány členských států a EIOÚ. Toto je v souladu s přístupem návrhu k platným právním předpisům a odpovědnosti za fungování a využívání VIS i s potřebou účinného dohledu. Z tohoto důvodu EIOÚ vítá tento přístup obsažený v článcích 34 a 35.

Dohlížecí orgány členských států monitorují zákonnost zpracování osobních údajů členskými státy, včetně jejich přenosu do VIS a z něj. EIOÚ monitoruje činnosti Komise (…) včetně toho, že osobní údaje jsou předávány v zákonným způsobem mezi národními rozhraními a centrálním vízovým informačním systémem. To by mohlo vést ke zdvojování činnosti, protože jak dohlížecí orgány členských států, tak EIOÚ jsou současně odpovědné za monitorování zákonnosti přenosu údajů mezi národními rozhraními a centrálním vízovým informačním systémem.

EIOÚ proto navrhuje změnu článku 34, aby se vyjasnilo, že dohlížecí orgány členských států monitorují zákonnost zpracování osobních údajů členskými státy, včetně jejich přenosu do národního rozhraní VIS a z něj.

Pokud jde o dohled VIS, je rovněž důležité zdůraznit, že dohlížecí činnosti dohlížecích orgánů členských států a EIOÚ by měly být do jisté míry koordinovány, a to v zájmu zabezpečení dostatečné úrovně součinnosti a celkové účinnosti. Je skutečně zapotřebí, aby při provádění nařízení panoval soulad a aby se pracovalo na společném přístupu ke společným problémům. Navíc, pokud jde o bezpečnost, je možné doplnit, že bezpečnostní úroveň VIS bude – nakonec – určena bezpečnostní úrovní jeho nejslabšího článku. V tomto směru je rovněž třeba uspořádat a posílit spolupráci mezi EIOÚ a orgány členských států. Článek 35 by tedy měl obsahovat ustanovení v tom smyslu, že EIOÚ pořádá alespoň jednou ročně jednání se všemi dohlížecími orgány členských států.

3.12 Provádění

Článek 36 odst. 2 návrhu stanoví: „Opatření nezbytná pro technické zavedení funkcí uvedených v odstavci 1 se přijmou postupem podle čl. 39 odst. 2“. Článek 39 odkazuje na výbor, který je nápomocný Komisi a který byl zřízen v prosinci roku 2001 (20) a který byl využit v několika nástrojích.

Technické zavádění funkcí systému VIS (interakce s příslušnými orgány a jednotný formát víz) představuje celou řadu možných závažných dopadů na ochranu údajů. Například rozhodnutí, za do víz vkládat mikročip či nikoli,, které bude mít dopad na způsob využívání centrální databáze, podobně jako standard formátu použitého pro výměnu biometrických údajů bude určovat směr nebo obsah politiky související s ochranou údajů (21).

Volba technologií bude mít rozhodující vliv na náležité provádění zásad účelu a proporcionality a měla by v důsledku toho být předmětem dohledu. Volby ohledně technologií, které mají významný dopad na ochranu údajů by proto měly přednostně probíhat formou nařízení, v souladu se spolurozhodovacím postupem. Pouze v takovém případě může být vykonávána nezbytná politická kontrola. Ve všech ostatních případech dopadu na ochranu údajů by EIOÚ měl dostat možnost vyjádřit se k volbám provedeným tímto výborem.

3.13 Interoperabilita

Interoperabilita představuje rozhodující a zásadní podmínku efektivity rozsáhlých systémů informačních technologií, jako je VIS. Nabízí možnost soustavně snižovat celkové náklady a vyhýbat se překrývání různorodých opatření, k němuž přirozeně dochází. Interoperabilita může rovněž přispět k cíli společné vízové politiky tím, že do všech prvků, které tvoří tuto politiku, zavede stejné procedurální standardy. Je však zásadní rozlišovat mezi dvěma úrovněmi interoperability.

—	Interoperabilita mezi členskými státy EU je vysoce žádoucí; žádosti o víza zaslané orgány jednoho členského státu musejí být interoperabilní s těmi, které zašlou orgány jiného členského státu.

—	Interoperabilita mezi systémy zavedená z jiných důvodů nebo interoperabilita se systémy třetích zemí je daleko problematičtější.

Mezi dostupnými ochrannými opatřeními používanými k omezení účelu systému a k zamezení neplánované funkce („function creep“) může k tomuto omezení přispět použití odlišných technologických norem. Dále by měla být pečlivě dokumentována jakákoli forma interakce mezi dvěma odlišnými systémy. Interoperabilita by nikdy neměla vést k tomu, že by orgán, kterému není povolen přístup k určitým údajům nebo jejich použití, mohl získat přístup prostřednictvím jiného informačního systému.

V tomto směru by EIOÚ rád odkázal na usnesení Rady ze dne 25. března 2004 o boji proti terorismu, ve kterém se Komise vybízí, aby předložila návrhy pro zvýšení interoperability a synergického působení mezi informačními systémy (SIS, VIS a Eurodac).

EIOÚ by rovněž rád odkázal na probíhající diskusi o tom, kterému subjektu by v budoucnu bylo možné svěřit řízení rozdílných rozsáhlých systémů (viz rovněž odstavec 3.8 tohoto stanoviska).

EIOÚ by chtěl znovu zdůraznit, že interoperabilita systémů nemůže být zavedena v rozporu se zásadou omezení účelu, a že jakýkoli návrh v této věci by měl být předložen jemu.

4. ZÁVĚRY

4.1 Obecné body

EIOÚ uznává, že další vývoj společné vízové politiky vyžaduje efektivní výměnu příslušných údajů. Jedním z mechanismů, který může zajistit hladký tok informací, je VIS. EIOÚ důkladně prověřil podkladový materiál předložený v EIA. Ačkoli podkladové materiály nejsou zcela přesvědčivé, zdá se, že existují dostatečné důvody pro zřízení VIS za účelem zlepšení společné vízové politiky.

Tento nový nástroj by však měl být omezen na shromažďování a výměnu údajů, pokud jsou takové shromažďování nebo výměna nutné pro rozvoj společné vízové politiky a přiměřené tomuto cíli.

Zavedení VIS může mít pozitivní dopady na jiné oprávněné veřejné zájmy, avšak to nic nemění na účelu VIS. Všechny prvky VIS proto musí být nezbytnými a přiměřenými nástroji pro dosažení výše uvedeného cíle dané politiky. Kromě toho:

—	běžný přístup donucovacích orgánů by nebyl v souladu s tímto účelem.

—	EIOÚ doporučuje, aby uvedené rozlišení mezi „účelem“ a „přínosem“ bylo v textu čl. 1 odst. 2 uvedeno výslovněji.

—	Interoperabilita s jinými systémy nesmí být zaváděna v rozporu se zásadou omezení účelu.

3.	EIOÚ uznává výhody používání biometrie, avšak zdůrazňuje významný dopad používání takových údajů a navrhuje zařadit při využití biometrických údajů nejpřísnějších ochranná opatření. Technická nedokonalost otisků prstů navíc vyžaduje, aby byly vypracovány a do návrhu zahrnuty záložní postupy.

4.	Současné stanovisko by mělo být zmíněno v preambuli nařízení před body odůvodnění („s ohledem na stanovisko…“).

4.2 Jiné body

5.	Pokud jde o důvody odmítnutí víza: znění návrhu by mělo obsahovat odkaz na článek 29 směrnice 2004/58/ES, aby se zaručilo, že pojem „ohrožení veřejného zdraví“ je chápán s ohledem na toto ustanovení.

6.	Údaje o členech skupiny mají v návrhu zvláštní význam: proto by mělo být uvedeno přesné a úplné vymezení pojmu „členové skupiny“.

Nic nenasvědčuje tomu, že by politické rozhodnutí přijaté v tomto návrhu ohledně zdržení v otázce doby uchovávání údajů bylo nepřiměřené nebo by mělo nepřijatelné následky, pokud budou uplatněny veškeré vhodné opravné mechanismy.

V návrhu by dále mělo být výslovně uvedeno, že osobní údaje musí být opětovně posouzeny při každé nové žádosti o vízum.

Pokud jde o vízové kontroly na vnějších hranicích: Článek 16 návrhu by měl být změněn, protože přístup k centrální databázi VIS by byl v těchto případech nepřiměřený. Je dostačující, aby příslušné orgány měly za účelem provádění vízových kontrol přístup pouze k chráněnému mikročipu.

Pokud bylo navíc ověření totožnosti úspěšné, není vůbec jasné, z jakých důvodů jsou ještě potřebné zbývající údaje.

9.	Pokud jde o použití údajů pro zjištění totožnosti a vracení nelegálních přistěhovalců a pro azylové řízení: „fotografie“ by měly být vypuštěny z první části článků 17, 18 a 19 a ponechány v druhé části.

10.	Pokud jde o odpovědnost Komise a členských států: V článku 23 by se měl vypustit odstavec 2.

11.

Do návrhu by se měla doplnit ustanovení o systematické (interní) kontrole bezpečnostních opatření. Rozsah působnosti článku 40 musí být rozšířen o monitorování zákonnosti zpracování a předkládání zpráv o tomto problému. Kromě toho:

—	musí členské státy vypracovat úplný seznam totožností uživatelů a tento seznam musí neustále aktualizovát. Totéž platí pro Komisi: Článek 25 odst. 2 písm. b) by proto měl být doplněn ve stejném duchu.

—	Článek 28 návrhu popisuje podmínky a účely, pro které musí být vedeny záznamy všech operací zpracování údajů. Tyto záznamy nejsou uchovávány pouze za účelem monitorování ochrany údajů a zajištění bezpečnosti údajů, ale i za účelem provádění pravidelných interních kontrol systému VIS.

12.

Pokud jde o práva dotyčných osob:

—	článek 30 by měl být změněn, aby zajistil, že dotyčné osoby budou rovněž informovány o době, po kterou jsou jejich údaje uchovávány.

—	Článek 30 odst. 1 písm. e) by měl zmínit „právo přístupu a právo na opravu nebo vymazání údajů“.

—	Článek 31 odst. 1 musí výslovně stanovit, že o poskytnutí určitých informací je možné požádat v kterémkoli členském státě.

13.

Pokud jde o dohled:

—	Článek 34 by měl být pozměněn v zájmu vyjasnění, že dohlížecí orgány členských států monitorují zákonnost zpracování osobních údajů členskými státy, včetně jejich přenosu do národního rozhraní VIS a z něj.

—	Článek 35 by tedy měl obsahovat ustanovení v tom smyslu, že EIOÚ pořádá alespoň jednou ročně jednání se všemi dohlížecími orgány členských států.

14.

Pokud jde o provádění:

—	Volby ohledně technologií, které mají významný dopad na ochranu údajů, by proto měly přednostně probíhat formou nařízení, v souladu se spolurozhodovacím postupem.

—	V jiných případech by EIOÚ měl dostat možnost sdělit svá doporučení výboru, který tento návrh předpokládá, ohledně jím prováděných voleb.

V Bruselu dne 23. března 2005.

Peter HUSTINX

Evropský inspektor ochrany údajů

(1) Vízový informační systém, konečná zpráva zadaná EK a provedená firmou Trasys v dubnu 2003.

(2) KOM(2003)558 v konečném znění spolu s 2003/0217 (CNS) a 2003/0218 (CNS).

(3) 2004/512/ES, Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5.

(4) KOM(2004) 835 v konečném znění 2004/0287 (COD)

(5) Studie rozšířeného posouzení dopadů vízového informačního systému, konečná zpráva Evropského konsorcia pro vyhodnocování politik z prosince 2004.

(6) Článek 24 odst. 2 návrhu.

(7) V této souvislosti je užitečné odkázat na rozhodnutí Soudního dvora v případě Österreichischer Rundfunk a ostatní (Společné případy C-465/00, C-138/01 a C-139/01, rozsudek ze dne 20. května 2003 soudu zasedajícího v plénu, (2003) Sb. rozh. I-4989). Dvůr rozhodoval o rakouském zákonu umožňujícím předávání podrobných informací o mzdách zaměstnanců ve veřejném sektoru rakouskému účetnímu dvoru a jejich následné zveřejnění. Ve svém rozhodnutí Dvůr stanovuje řadu kritérií čerpaných z článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech, která by měla být používána při provádění směrnice 95/46/ES, pokud tato směrnice umožňuje určitá omezení práva na soukromí.

(8) Jde o nezávislou poradní skupinu složenou ze zástupců orgánů členských států v oblasti ochrany údajů, EIOÚ a Komise, která byla zřízena směrnicí 95/46/ES.

(9) Ve studii EIA je toto uvedeno velmi jasně (s. 6 § 2.7): „výsledkem nedostatků v boji proti současnému podávání žádostí o vízum do více členských států a podvodům a při provádění kontrol rovněž vedou k nedostatkům pokud jde o vnitřní bezpečnost členských států“. Z toho plyne, že ohrožení bezpečnosti je zčásti způsobováno neefektivní vízovou politikou. První věcí, kterou je v tomto ohledu třeba udělat, je zlepšit vízovou politiku, především bojem proti podvodům a prováděním lepších kontrol. Zlepšení v oblasti bezpečnosti bude výsledkem zlepšení vízové politiky.

(10) Rámcové rozhodnutí rady ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (2002/475/SVV), Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3.

(11) Stanovisko 7/2004 o zahrnutí biometrických prvků v povoleních k pobytu a vízech zohledňující zavedení Evropského informačního vízového systému (VIS) (Markt/11487/04/EN - WP 96) a pracovní dokument o biometrických údajích (MARKT/10595/03/EN - WP 80).

(12) A. Sasse, Cybertrust and CrimePrevention:Usability and Trust in Information Systems, v „Foresight cybertrust and crime prevention project“) 04/1151, 10. června 2004, s. 7, a Technology Assessment, „Using Biometrics for Border Security“, United States General Accounting Office, GAO-03-174, listopad 2002.

(13) A. K. Jain a jiní, Biometrie: Velká výzva, Rozpravy mezinárodní konference o rozpoznávání obrazců, Cambridge, UK., srpen 2004

Biometrie	tvář	prst	duhovka
FTE % neúspěch při zanášení údajů	údaje nedostupné	4	7
FNMR % míra odmítnutí	4	2,5	6
FMR1 % chybovost ověřování shody	10	< 0,01	< 0,001
FMR2 % chybovost v stanovení totožnostipro dB o velikosti > 1 m	40	0,1	údaje nedostupné
FMR3 % chybovost shody při hromadných kontrolách pro dB o velikosti = 500	12	< 1	údaje nedostupné

Biometrie: Velká výzva

(14) Biometrie na hranicích: hodnocení dopadu na společnost, únor 2005, Institute for Prospective Technological Studies, DG Společné výzkumné středisko, ES.

(15) Zpráva o pokroku v používání zásad Úmluvy 108 o shromažďování a zpracovávání biometrických údajů, Rada Evropy, 2005, s. 11.

(16) Viz stranu 37 návrhu.

(17) Ačkoli vymezení pojmu správce ve směrnici 95/46/ES a nařízení 45/2001 uvádí rovněž možnost více správců s odlišnými odpovědnostmi.

(18) Zmiňuje „jakékoli další informace (…), pokud jsou takové falší informace nutné s ohledem na zvláštní okolnosti shromažďování údajů, aby bylo zaručeno nediskriminační zpracování s ohledem na osobu, jíž se údaje týkají“.

(19) V zájmu větší jasnosti v tomto smyslu mohl být rovněž pozměněn čl. 31 odst. 3 týkající se spolupráce mezi orgány členských států při výkonu práv na opravu nebo vymazání údajů: „v případě žádosti uvedené v čl. 31 odst. 2“. Žádosti uvedené v čl. 31 odst. 1 (přístup) nezahrnují spolupráci mezi orgány.

(20) Nařízení Rady č. 2424/2001 ze dne 6. prosince 2001 o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II).

(21) Návrh nařízení Rady, kterým se mění (ES)1683/95 (jednotný formát pro VISA), zahrnoval v září roku 2003 rovněž podobný článek.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 181

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 48 23. července 2005

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Informace
	Komise
2005/C 181/1	Směnné kurzy vůči euro	1

2005/C 181/2	Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům ( 1 )	2

2005/C 181/3	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.3762 – Apax/Travelex) ( 1 )	10

2005/C 181/4	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.3764 – Belgacom/Swisscom/JV) ( 1 )	11

2005/C 181/5	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.3783 – TPG/British Vita) ( 1 )	12

	Evropský inspektor ochrany údajů
2005/C 181/6	Stanovisko Evropského inspektora ochrany údajů k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o vízovém informačním systému (VIS) a výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (KOM(2004)835 v konečném znění)	13

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2143
JPY	japonský jen	134,98
DKK	dánská koruna	7,4615
GBP	britská libra	0,69510
SEK	švédská koruna	9,4528
CHF	švýcarský frank	1,5635
ISK	islandská koruna	78,50
NOK	norská koruna	7,9740
BGN	bulharský lev	1,9560
CYP	kyperská libra	0,5738
CZK	česká koruna	30,208
EEK	estonská koruna	15,6466
HUF	maďarský forint	245,73
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6960
MTL	maltská lira	0,4293
PLN	polský zlotý	4,1145
RON	rumunský lei	3,5515
SIT	slovinský tolar	239,49
SKK	slovenská koruna	38,900
TRY	turecká lira	1,6286
AUD	australský dolar	1,5859
CAD	kanadský dolar	1,4779
HKD	hongkongský dolar	9,4385
NZD	novozélandský dolar	1,7697
SGD	singapurský dolar	2,0172
KRW	jihokorejský won	1 236,64
ZAR	jihoafrický rand	8,0117
CNY	čínský juan	9,8493
HRK	chorvatská kuna	7,3000
IDR	indonéská rupie	11 882,53
MYR	malajsijský ringgit	4,590
PHP	filipínské peso	67,788
RUB	ruský rubl	34,7400
THB	thajský baht	50,238