9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/1

---

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(velkého senátu)

ze dne 10. května 2005

ve věci C-400/99: Italská republika proti Komisi Evropských společenství (1)

(Žaloba na neplatnost - Státní podpory - Opatření ohledně podniků námořní dopravy - Zakázky na veřejné služby - Neexistence podpory, existující podpory nebo nové podpory - Zahájení řízení stanoveného v čl. 88 odst. 2 ES - Povinnost pozastavení)

(2005/C 171/01)

Jednací jazyk: italština

Ve věci C-400/99, jejímž předmětem je žaloba na neplatnost na základě článku 230 ES, podaná dne 18. října 1999, Italská republika (zmocněnci: U. Leanza, I. M. Braguglia, ve spolupráci s P. G. Ferrim a M. Fiorillim) proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: E. De Persio, jakož i D. Triantafyllou a V. Di Bucci), Soudní dvůr (velký senát), ve složení V. Skouris, předseda, P. Jann, C. W. A. Timmermans a A. Rosas, předsedové senátů, J.-P. Puissochet (zpravodaj) a R. Schintgen, N. Colneric, S. von Bahr a J. N. Cunha Rodrigues, soudci, generální advokátka: C. Stix-Hackl, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 10. května 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)

Rozhodnutí Komise, oznámené italským orgánům dopisem SG (99) D/6463 ze dne 6. srpna 1999 o zahájení řízení stanoveného v čl. 88 odst. 2 ES týkajícího se státní podpory C 64/99 (ex NN 68/99) (Úř. věst. 1999, C 306, s. 2), se zrušuje v rozsahu, ve kterém z něho vyplývá pozastavení daňového režimu uplatňovaného na zásobování plavidel grupo Tirrenia di Navigazione pohonnými hmotami a motorovým olejem až do okamžiku oznámení rozhodnutí o ukončení řízení týkajícího se dotyčného podniku (rozhodnutí Komise K(2001) 1684, ze dne 21. června 2001, nebo rozhodnutí Komise K(2004) 470 konečné, ze dne 16. března 2004), italským orgánům.

2)	Žaloba se ve zbývající části zamítá.

3)	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 20, 22.01.2000.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/1

---

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(velkého senátu)

ze dne 3. května 2005

ve spojených věcech C-387/02, C-391/02, C-403/02 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Milano a Corte d'appello di Lecce): trestní řízení proti Silviu Berlusconimu, Sergiu Adelchimu, Marcellu Dell'Utri a další (1)

(Právo společností - Článek 5 Smlouvy o EHS (později článek 5 Smlouvy o ES, nyní článek 10 ES) a článek 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o EHS [později čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o ES, nyní, po změně čl. 44 odst. 2 písm. g) ES] - První směrnice 68/151/EHS, čtvrtá směrnice 78/660/EHS a sedmá směrnice 83/349/EHS - Roční účetní závěrky - Zásada pravdivého a věrného obrazu - Sankce stanovené v případě nepravdivých informací o společnostech (nepravdivé údaje v účetních zápisech) - Článek 6 první směrnice 68/151 - Požadavek přiměřeného charakteru sankcí za porušení práva Společenství)

(2005/C 171/02)

Jednací jazyk: italština

Ve spojených věcech C-387/02, C-391/02 a C-403/02, jejichž předmětem jsou žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podané rozhodnutími Tribunale di Milano (C-387/02 a C-403/02) a Corte d'appello di Lecce (C-391/02) (Itálie), ze dne 26., 29. a 7. října 2002, která došla Soudu 28. října, respektive 12. a 8. listopadu 2000, v trestních řízeních proti Silviu Berlusconimu (C-387/02), Sergiu Adelchimu (C-391/02), Marcellu Dell'Utrimu a dalším (C-403/02) Soudní dvůr (velký senát), ve složení V. Skouris, předseda, P. Jann, C. W. A. Timmermans (zpravodaj), A. Rosas a A. Borg Barthet, předsedové senátu, J.-P. Puissochet, R. Schintgen, N. Colneric, S. von Bahr, M. Ilešič, J. Malenovský, U. Lõhmus a E. Levits, soudci, generální advokátka: J. Kokott, vedoucí soudní kanceláře: L. Hewlett, vrchní rada, vydal dne 3. května 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

V situaci, jako je ta dotčená v původním řízení, se orgány členského státu nemohou v rámci trestních řízení dovolávat vůči obžalovanému první směrnice Rady 68/151/EHS ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření, jako takové, protože směrnice nemůže sama o sobě a nezávisle na vnitrostátním zákonu členského státu přijatému k jejímu provedení stanovit nebo zpřísnit trestní odpovědnost obviněných.

---

(1)  Úř. věst. C 19, 25.01.2003

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/2

---

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(prvního senátu)

ze dne 28. dubna 2005

ve věci C-104/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Gerechtshof te Amsterdam ): St. Paul Dairy Industires NV proti Unibel Exser BVBA (1)

(Bruselská úmluva - Předběžná nebo zajišťovací opatření - Výslech svědků)

(2005/C 171/03)

Jednací jazyk: nizozemština

Ve věci C-104/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě protokolu ze dne 3. června 1971 o výkladu Úmluvy ze dne 27. září 1968 o soudní příslušnosti a o výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech Soudním dvorem, podaná rozhodnutím Gerechtshof te Amsterdam (Nizozemsko) ze dne 12. prosince 2002, došlým Soudnímu dvoru dne 6. března 2003, ve sporu probíhajícím před tímto soudem mezi St. Paul Dairy Industires NV a Unibel Exser BVBA, Soudní dvůr (první senát), ve složení P. Jann (zpravodaj), předseda senátu, N. Colneric, J. N. Cunha Rodrigues, M. Ilešič a E. Levits, soudci, generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer, vedoucí soudní kanceláře: M.-F. Contet, vydal dne 28. dubna 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Článek 24 Úmluvy ze dne 27. září 1968 o soudní příslušnosti a o výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve znění Úmluvy ze dne 9. října 1978 o přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Úmluvy ze dne 25. října 1982 o přistoupení Řecké republiky, Úmluvy o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky a Úmluvy ze dne 29. listopadu 1996 o přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království, musí být vykládán v tom smyslu, že pod pojem „předběžná nebo zajišťovací opatření“ nespadá opatření nařizující výslech svědka s cílem umožnit navrhovateli, aby vyhodnotil vhodnost případné žaloby, určil základ takové žaloby a posoudil relevanci žalobních důvodů, kterých by se v tomto rámci mohl dovolávat.

---

(1)  Úř. věst. C 101, 26.4.2003.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/2

---

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(čtvrtého senátu)

ze dne 28. dubna 2005

ve věci C-410/03: Komise Evropských společenství proti Italské republice (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 1999/95/ES - Pracovní doba námořníků na palubách plavidel - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2005/C 171/04)

Jednací jazyk: italština

Ve věci C-410/03, Komise Evropských společenství (zmocněnci: K. Banks a K. Simonsson) proti Italské republice (zmocněnec: I. M. Braguglia, ve spolupráci s A. Cingolem), jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES podaná dne 1. října 2003, Soudní dvůr (čtvrtý senát), ve složení K. Lenaerts, předseda senátu, N. Colneric (zpravodaj) a J. N. Cunha Rodrigues, soudci, generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 28. dubna 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)

Italská republika tím, že nepřijala správní a právní předpisy nezbytné k dosažení souladu s články 3 až 7, čl. 8 odst. 2 a článkem 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/95/ES ze dne 13. prosince 1999 o uplatňování ustanovení o pracovní době námořníků na palubách plavidel, která využívají přístavy Společenství, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 304, 13.12.2003.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/3

---

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(třetího senátu)

ze dne 28. dubna 2005

ve věci C-31/04: Komise Evropských společenství proti Španělskému království (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2001/29/ES - Harmonizace určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2005/C 171/05)

Jednací jazyk: španělština

Ve věci C-31/04, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 29. ledna 2004, Komise Evropských společenství (zmocněnci: K. Banks a F. Castillo de la Torre) proti Španělskému království (zmocněnec: M. Muñoz Pérez), Soudní dvůr (třetí senát), ve složení A. Rosas, předseda senátu, A. Borg Barthet, A. La Pergola, J. Malenovský (zpravodaj) a A. Ó Caoimh, soudci, generální advokát: A. Tizzano, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 28. dubna 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.

Španělské království tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice.

2.	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 71, 20.3.2004.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/3

---

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(čtvrtého senátu)

ze dne 12. května 2005

ve věci C-42/04 (žádost College van Beroep voor het bedrijfsleven o rozhodnutí o předběžné otázce): Maatschap J. B. en R. A. M. Elshof proti Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit (1)

(Kulhavka a slintavka - Nařízení ES č. 1046/2001 - Poskytnutí podpory na dodání zvířat k jejich veterinární asanaci - Maximální výše podpory stanovená v závislosti na průměrné váze zvířat na dodávku)

(2005/C 171/06)

Jednací jazyk: nizozemština

Ve věci C-42/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES podaná rozhodnutím College van Beroep voor het bedrijfsleven (Nizozemsko) ze dne 23. ledna 2004, došlým Soudnímu dvoru dne 3. února 2004, v řízení Maatschap J. B. en R. A. M. Elshof proti Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit, Soudní dvůr (čtvrtý senát), ve složení K. Lenaerts (zpravodaj), předseda senátu, N. Colneric a E. Levits, soudci, generální advokát: M. Poiares Maduro, vedoucí soudní kanceláře: M.-F. Contet, vrchní rada, vydal dne 12. května 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Pojem „dodávka“ ve smyslu čl. 4 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1046/2001 ze dne 30. května 2001, kterým se přijímají výjimečná opatření na podporu trhů s vepřovým a telecím masem v Nizozemsku, odkazuje na všechna telata, která jsou výrobcem dodána k jejich veterinární asanaci v průběhu jediného dne v rámci jediné prodejní operace.

---

(1)  Úř. věst. C 85, 3.4.2004.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/4

---

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(čtvrtého senátu)

ze dne 12. května 2005

ve věci C-99/04: Komise Evropských společenství proti Italské republice (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2001/80/ES - Neprovedení)

(2005/C 171/07)

Jednací jazyk: italština

Ve věci C-99/04, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 26. února 2004, Komise Evropských společenství (zmocněnci: G. Valero Jordana a R. Amorosi) proti Italské republice (zmocněnec: I. M. Braguglia ve spolupráci s G. Fiengem), Soudní dvůr (čtvrtý senát), ve složení K. Lenaerts, předseda senátu, K. Schiemann a E. Juhász (zpravodaj), soudci, generální advokát: M. Poiares Maduro, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 12. května 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.

Italská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2.	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 94, 17.4.2004.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/4

---

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(pátého senátu)

ze dne 28. dubna 2005

ve věci C-157/04: Komise Evropských společenství proti Španělskému království (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Nakládání s odpady - Směrnice 75/442/EHS, 91/689/EHS a 1999/31/ES - Skládky v Punta de Avalos a Olvera)

(2005/C 171/08)

Jednací jazyk: španělština

Ve věci C-157/04, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění smluvní povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 29. března 2004, Komise Evropských společenství (zmocněnci: G. Valero Jordana a M. Konstantinidis) proti Španělskému království (zmocněnkyně: L. Fraguas Gadea), Soudní dvůr (pátý senát), ve složení R. Silva de Lapuerta, předseda senátu, C. Gulmann a J. Klučka (zpravodaj), soudci, generální advokát: M. Poiares Maduro, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 28. dubna 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.

Španělské království tím, že nepřijalo opatření nezbytná k zajištění použití článků 4, 8, 9 a 13 směrnice Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech, ve znění směrnice Rady 91/156/EHS ze dne 18. března 1991, článku 2 směrnice Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991, o nebezpečných odpadech a článku 14 směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z uvedených směrnic, pokud jde o nekontrolovanou skládku v oblasti Punta de Avalos, na ostrově Gomera (Autonomní oblast Kanárských ostrovů).

2.	Španělské království tím, že nepřijalo opatření nezbytná k zajištění použití článků 4, 8, 9 a 13 směrnice 75/442, ve znění směrnice 91/156, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z uvedené směrnice, pokud jde o nekontrolovanou skládku v Olvera, v provincii Cadix (Autonomní oblast Andalusie).

3.	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 106, 30.04.2004.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/5

---

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 21. dubna 2005

ve věci C-186/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État): Pierre Housieaux proti Délégués du conseil de la Région de Bruxelles-Capitale (1)

(Směrnice 90/313/EHS - Svoboda přístupu k informacím o životním prostředí - Žádost o poskytnutí informací - Povinnost uvést odůvodnění v případě odmítnutí - Závazná lhůta - Nečinnost orgánu veřejné moci během lhůty pro odpověď - Implicitní zamítnutí - Základní právo na účinnou soudní ochranu)

(2005/C 171/09)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci C-186/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Conseil d'État (Belgie) ze dne 1. dubna 2004, došlým Soudnímu dvoru dne 22. dubna 2004, ve sporu probíhajícím před tímto soudem mezi Pierrem Housieaux a Délégués du conseil de la Région de Bruxelles-Capitale, za přítomnosti Société de développement régional de Bruxelles (SDRB), Batipont Immobilier SA (BPI), Immomills Louis de Waele Development SA (ILDWD), Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans předseda senátu, R. Silva de Lapuerta, P. Kūris, G. Arestis a J. Klučka (zpravodaj), soudci, generální advokátka: J. Kokott, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 21. dubna 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.	Lhůta dvou měsíců stanovená v čl. 3 odst. 4 směrnice Rady 90/313/EHS ze dne 7. června 1990 o svobodě přístupu k informacím o životním prostředí je lhůtou závaznou.

2.	Rozhodnutím uvedeným v článku 4 směrnice 90/313, ohledně kterého může žadatel o poskytnutí informací požádat o soudní či správní přezkoumání, je implicitní zamítavé rozhodnutí vyplývající z nečinnosti orgánu veřejné moci příslušného k rozhodnutí o žádosti během lhůty dvou měsíců.

3.

Článek 3 odst. 4 směrnice 90/313 ve spojení s jejím článkem 4 není překážkou v takové situaci, jako je situace ve věci v původním řízení, vnitrostátní právní úpravě, podle které se má za to, že pro účely poskytnutí účinné soudní ochrany nečinnost orgánu veřejné moci během lhůty dvou měsíců vede ke vzniku implicitního zamítavého rozhodnutí, které může být předmětem soudního či správního přezkoumání v souladu s vnitrostátním právním řádem. Článek 3 odst. 4 však brání tomu, aby takové rozhodnutí nebylo doplněno odůvodněním v okamžiku uplynutí lhůty dvou měsíců. Za těchto podmínek musí být implicitní zamítavé rozhodnutí považováno za stižené protiprávností.

---

(1)  Úř. věst. C 156, 12.6.2004.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/5

---

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(pátého senátu)

ze dne 4. května 2005

ve věci C-335/04: Komise Evropských společenství proti Rakouské republice (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2000/43/ES - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2005/C 171/10)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-335/04, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 30. července 2004, Komise Evropských společenství, (zmocněnci: D. Martin a H. Kreppel) proti Rakouské republice (zmocněnec: E. Riedl), Soudní dvůr (pátý senát), ve složení R. Silva de Lapuerta, předsedkyně senátu, P. Kūris a J. Klučka (zpravodaj), soudci, generální advokát: P. Léger, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 4. května 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.

Rakouská republika tím, že ve stanovené lhůtě nepřijala všechny právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2.	Rakouské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 239, 25.9.2004.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/6

---

Žaloba podaná dne 14. dubna 2005 Komisí Evropských společenství proti Švédskému království

(Věc C-167/05)

(2005/C 171/11)

Jednací jazyk: švédština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 14. dubna 2005 žaloba směřující proti Švédskému království podaná Komisí Evropských společenství zastoupenou L. Ström van Lierem a K. Grossem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.	určil, že Švédské království tím, že uplatňuje takové vnitřní zdanění, které nepřímo chrání pivo, jenž je hlavně vyráběno ve Švédsku, oproti vínu, jenž je hlavně dováženo z ostatních členských států, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 90 druhého pododstavce ES,

2.	uložil Švédskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Alkoholické nápoje jsou soukromým spotřebitelům ve Švédsku prodávány prostřednictvím státem vlastněného maloobchodního monopolu Systembolaget AB. Systembolaget AB prodává jak silné pivo, tedy pivo s obsahem alkoholu vyšším než 3,5 objemových procent alkoholu, tak víno. Lehčí vína ve střední cenové kategorii jsou považována za zaměnitelná za silné pivo.

Pivo je zdaněno spotřební daní na alkohol, která je v průměru a v procentním ohledu značně nižší než odpovídající daň na víno. Nebylo uvedeno žádné odůvodnění tohoto rozdílu v selektivní spotřební dani. Rozdíl ve zdanění ovlivňuje ceny příslušných výrobků. Cenový rozdíl je zvýšený tím, že na výrobky je uvalena daň z přidané hodnoty ve výši 25 %.

Účinek spotřební daně na cenu příslušných výrobků může vést k narušení soutěže mezi výrobky a vnitřní selektivní spotřební daně jsou takového charakteru, že posilují domácí charakter spotřeby, snižují možnou spotřebu vína, jejich důsledkem může proto být nepřímá ochrana piva na úkor vína.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/6

---

Žaloba podaná dne 22. dubna 2005 Komisí Evropských společenství proti Lucemburskému velkovévodství

(Věc C-180/05)

(2005/C 171/12)

Jednací jazyk: francouzština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 22. dubna 2005 žaloba směřující proti Lucemburskému velkovévodství podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou Wouterem Wilsem, jako zmocněncem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.

určil, že Lucemburské velkovévodství tím, že neuplatnilo ustanovení týkající se práva na veřejné půjčování stanovená směrnicí Rady 92/100/EHS ze dne 19. listopadu 1992 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem (1), nesplnilo povinnosti, které po něj vyplývají z článků 1 a 5 výše uvedené směrnice;

2.	uložil Lucemburskému velkovévodství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Po dobu, co nebylo přijato velkovévodské nařízení o provedení článku 65 zákona ze dne 18. dubna 2001 o autorských právech a nevstoupilo v platnost, není účinná odměna za veřejné půjčování, požadovaná čl. 5 odst. 1 směrnice 92/100 jako podmínka pro umožnění výjimky z výlučného práva stanoveného v článku 1 směrnice 92/100. Články 1 a 5 směrnice 92/100 tedy nejsou správně uplatněny.

---

(1)  Úř. věst. L 346, s. 61

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/7

---

Žaloba podaná dne 22. dubna 2005 Komisí Evropských společenství proti Spolkové republice Německo

(Věc C-181/05)

(2005/C 171/13)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 22. dubna 2005 žaloba směřující proti Spolkové republice Německo podaná Komisí Evropských společenství zastoupenou U. Wölkerem a M. Konstantinidisem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	konstatoval, že Spolková republika Německo porušila své povinnosti ze čl. 3 odst. 4, čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 5 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES (1) ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností tím, že nesprávně provedla tyto právní předpisy do německého práva

—	uložil Spolkové republice Německo náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Paragraf 1 odst. 3 první věta nařízení o vozidlech s ukončenou životností Spolkové republiky Německo je v rozporu s ustanoveními směrnice 2000/53/ES, protože čl. 3 odst. 1 uvedené směrnice – ve spojení s čl. 2 čís. 1 – platí pro jakékoliv vozidlo kategorie M1 nebo N1 a také pro vozidla pro zvláštní účely. Právní předpisy německého nařízení o vozidlech s ukončenou životností platí naproti tomu pro vozidla pro zvláštní účely jen do přípustné celkové hmotnosti 3, 5 tuny. Článek 3 odst. 4 směrnice vyjímá vozidla pro zvláštní účely z působnosti předpisů o opětovném použití a využití, ale nikoliv ze zákazů určitých látek. Je třeba uvést, že podle uvedených předpisů to jsou jednoznačně znaky konečného výrobku, které určují oblast působnosti: pokud tedy vozidlo pro zvláštní účely po úpravě splňuje znaky kategorie M1, spadá bezpodmínečně do oblasti působnosti směrnice 2000/53. Omezení působnosti podle celkové hmotnosti porušuje tedy směrnici.

Paragraf 1 odst. 3 věta 3 německého nařízení o vozidlech s ukončenou životností vyjímá „přístroje, součásti a ostatní předměty vybavení, které jsou nezbytné pro zvláštní účely“ ze zákazů určitých látek. Tato výjimka není pokrytá směrnicí, protože její příslušná ustanovení platí pro všechny materiály a součásti, jejímž hlavním účelem je využití ve vozidlech zahrnutých směrnicí, včetně materiálů a součástí, které jsou nezbytné pro zvláštní účely.

Podle § 3 odst. 4 nařízení o vozidlech s ukončenou životností neplatí zásada bezplatného sběru, pokud není vozidlo s ukončenou životností registrováno podle ustanovení německého registračního řízení a nebo pokud bylo vozidlo s ukončenou životností registrováno podle ustanovení německého registrační řízení pro celkové období méně než měsíc před jeho vyřazením, pokud nebyl předán technický průkaz nebo pokud je vozidlo s ukončenou životností vozidlem kategorie M nebo N1, které nebylo vyrobeno a schváleno sériově a v jednostupňovém řízení. Tyto výjimky nejsou pokryty směrnicí.

Paragraf 8 odst. 2 nařízení o vozidlech s ukončenou životností omezuje zákaz určitých látek podle čl. 4 odst. 2 písm. a) směrnice na vozidla uvedená na trh po dni 1. června 2003, jakož i na materiály a součásti těchto vozidel. Protože se ale zákaz určitých látek podle směrnice použije na všechny materiály a součásti, které byly uvedeny na trh po dni 1. června 2003, porušuje toto ustanovení německého nařízení o vozidlech s ukončenou životností směrnici. Skutečnost, že rozhodnutími 2002/525 a 5006/63 byly stanoveny další výjimky pro náhradní části než ty původně stanovené v příloze II směrnice, nemůže odůvodnit jiný výklad čl. 4 odst. 2 písm. a) směrnice, protože nezbytnost těchto výjimek se stala zjevnou až po vydání této směrnice. Výše uvedený rozpor německé právní úpravy se znovu objeví, až uplynou lhůty pro tyto časově omezené výjimky. Cíle směrnice – snížit zatížení životního prostředí vozidly s ukončenou životností a do nejvyšší možné míry se vyhnout odpadům – mohou být nejlépe dosaženy co nejrestriktivnějším výkladem čl. 4 odst. 2 písm. a) směrnice.

---

(1)  Úř. věst. L 269, s. 34.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/8

---

Žaloba podaná dne 25. dubna 2005 Komisí Evropských společenství proti Švédskému království

(Věc C-186/05)

(2005/C 171/14)

Jednací jazyk: švédština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 25. dubna 2005 žaloba směřující proti Švédskému království podaná Komisí Evropských společenství zastoupenou L. Ström van Lierem a S. Pardo Quintillánem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.	určil, že Švédské království tím, že omezuje soukromý dovoz alkoholických nápojů nezávislými prostředníky nebo profesionálními dopravci, což nelze považovat za odůvodněné na základě článku 30 ES, porušilo článek 28 Smlouvy o založení Evropských společenství

2.	uložil Švédskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Komise se domnívá, že článek 28 ES nepřipouští, aby Švédsko obecně omezovalo soukromý dovoz alkoholických nápojů prostřednictvím nezávislého prostředníka nebo profesionálního dopravce. Komise se dále domnívá, že překážku obchodu nelze odůvodnit na základě článku 30 ES z důvodu ochrany zdraví obyvatel s poukazem na odůvodnění 1) omezit soukromý prospěch, 2) omezit dostupnost alkoholických nápojů nebo 3) potřeba vykonávat kontrolu věku spotřebitele; v žádném z těchto případů není pro uvedený záměr toto opatření nutné nebo přiměřené. Skutečnost, že pouze maloobchodní monopol má právo na obstarání soukromého dovozu na žádost zákazníka považuje Komise za překážku obchodu, což je nutné posuzovat podle článků 28 ES a 30 ES. Švédská vláda se domnívá, že zákaz soukromého dovozu je součástí existence a způsobu fungování maloobchodního monopolu a musí být posuzováno podle článku 31 ES, a že jako takový nemůže být považován za diskriminační nebo narušující hospodářskou soutěž mezi členskými státy, jakož alternativně, že je vhodný a přiměřený.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/8

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná usnesením Areios Pagos (Řecko) ze dne 17. března 2005 ve věci Agorastoudis a další (C-187/05), Panou a další (C-188/05), Kotsambougioukis a další (C-189/05) a Akritopoulos a další (C-190/05) proti Goodyear ABEE

(Věc C-187/05, C-188/05, C-189/05 a C-190/05)

(2005/C 171/15)

Jednací jazyk: řečtina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla usnesením Areios Pagos (Řecko) ze dne 17. března 2005 ve věci Agorastoudis a další (C-187/05), Panou a další (C-188/05), Kotsambougioukis a další (C-189/05) a Akritopoulos a další (C-190/05) proti Goodyear ABEE, které došlo kanceláři Soudního dvora dne 27. března 2005, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Areios Pagos (Řecko) žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následující otázce:

S ohledem na to, že řecké právo nestanoví, že je třeba předem vydat soudní rozhodnutí při konečném uzavření podniku nebo firmy pouze z vůle zaměstnavatele v souladu s čl. 1 odst. 2 písm. d) směrnice Rady 75/129/EHS (1), vztahuje se uvedená směrnice na hromadné propouštění způsobené konečným uzavřením provozovny podniku nebo firmy, o kterém bylo rozhodnuto pouze z vůle zaměstnavatele bez předchozího soudního rozhodnutí?

---

(1)  Úř. věst. L 48, 22.2.1975, s. 29; Zvláštní řecké vydání: kapitola 5 svazek 2 s. 44.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/9

---

Žaloba podaná dne 10. května 2005 Komisí Evropských společenství proti Belgickému království

(Věc C-204/05)

(2005/C 171/16)

Jednací jazyk: francouzština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 10. května 2005 žaloba směřující proti Belgickému království podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou B. Stromskym a F. Simonetti, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.

určil, že Belgické království nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 28 a 30 Smlouvy o ES, když požadovalo v Belgii schválení distributorů zdravotnických prostředků třídy 1, usazených v jiném členském státě Společenství a uložilo lékařům, psychologům, pomocnému lékařskému personálu a sociálním pracovníkům povinnost odebírat sterilní materiál od lékárníků nebo distributorů, velkoobchodníků, dovozců a výrobců schválených Ministerstvem zdravotnictví, pokud tyto osoby vykonávají svou profesi v rámci specializovaného centra.

2.	uložil Belgickému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Komise zpochybňuje právní úpravu platnou v Belgii, která vyžaduje, aby distributoři získali schválení, chtějí-li prodávat sterilní materiál s označením shody CE lékařům, zdravotním sestrám, psychologům, pomocnému lékařskému personálu nebo sociálním pracovníkům. Tato povinnost je uložena bez rozdílu distributorům usazeným v Belgii nebo v jiném členském státě. Může však ztížit prodej těchto zdravotnických prostředků cílené veřejnosti distributory usazenými mimo Belgii.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/9

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná usnesením Sozialgericht Berlín ze dne 11. dubna 2005 ve věci ITC Innovative Technology Center GmbH proti Bundesagentur für Arbeit

(Věc C-208/05)

(2005/C 171/17)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla usnesením Sozialgericht Berlín (Německo) ze dne 11. dubna 2005 ve věci ITC Innovative Technology Center GmbH proti Bundesagentur für Arbeit, které došlo kanceláři Soudního dvora dne 12. května 2005, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Sozialgericht Berlín žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následujících otázkách:

1)

Do jaké míry zasahuje výklad § 421g odst. 1 druhé věty třetího oddílu Sozialgesetzbuch-Arbeitsförderung (SGB III) v tom smyslu, že zaměstnáním podléhajícím sociálnímu pojištění se rozumí pouze zaměstnání v oblasti působnosti Sozialgesetzbuch, do práva Společenství na ochranu volného pohybu osob, zejména článků 18 a 39 Smlouvy o ES a článků 3 a 7 nařízení EHS 1612/68 (1)?

2)	a) Do jaké míry je možný či žádoucí výklad předpisu k zabránění případnému porušení podle čísla 1 v souladu s evropským právem? b) Není-li výklad v souladu s evropským právem možný či žádoucí: do jaké míry porušuje § 421g odst. 1 druhá věta SGB III právo Společenství na ochranu volného pohybu osob?

3)

Do jaké míry zasahuje výklad § 421g odst. 1 druhé věty SGB III v tom smyslu, že zaměstnáním podléhajícím sociálnímu pojištění se rozumí pouze zaměstnání v oblasti působnosti Sozialgesetzbuch, do práva Společenství na ochranu volného pohybu služeb a volné hospodářské soutěže, zejména článků 49, 50 a 87 ve spojení s články 81, 85 a 86 Smlouvy o ES nebo ostatního práva Společenství?

4)

a) Do jaké míry je možný či žádoucí výklad předpisu k zabránění případnému porušení podle čísla 3 v souladu s evropským právem? b) Není-li výklad v souladu s evropským právem možný či žádoucí: do jaké míry porušuje § 421g odst. 1 druhá věta SGB III právo Společenství, pokud není chráněn volný pohyb pracovníků?

---

(1)  Úř. věst. L 257, s. 2.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/10

---

Žaloba podaná dne 13. května 2005 Komisí Evropských společenství proti Rakouské republice

(Věc C-209/05)

(2005/C 171/18)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 13. května 2005 žaloba směřující proti Rakouské republice podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou Marií Condou a Wolfgangem Bogensbergerem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

a)

určil, že Rakouská republika tím, že při odmítnutí víz státním příslušníkům třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů Unie, kteří vykonávají právo volného pohybu, — neudává přesně, dostatečně podrobně a úplně důvody, ačkoliv tomuto oznámení nebrání žádné důvody bezpečnosti státu; — neposkytuje zúčastněným osobám proti rozhodnutí, kterým je odmítnuto vízum, takové opravné prostředky, které jsou poskytovány vlastním státním příslušníkům proti správním aktům, neplní povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 6 a 8 směrnice 64/221/EHS (1).

b)	uložil žalované, Rakouské republice, náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Směrnice 64/221/EHS ukládá členským státům s ohledem na předpisy, vydané z důvodu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví pro osoby, které spadají do jejich osobní působnosti, různé povinnosti, zvláště ohledně odůvodnění rozhodnutí a opravných prostředků, které jsou k dispozici proti rozhodnutí. Podle článku 6 uvedené směrnice je třeba oznámit zúčastněné osobě důvody týkající se veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví, na nichž je v jejím případě založeno odmítnutí víza rodinnému příslušníku občana Unie. Podle článku 8 směrnice musí mít zúčastněná osoba, které bylo odmítnuto vízum, k dispozici přinejmenším stejné opravné prostředky, které jsou poskytovány státním příslušníkům dotyčného státu proti správním aktům.

Komise zastává názor, že některá ustanovení rakouského cizineckého zákona neodpovídají výše uvedeným požadavkům práva Společenství stanoveným směrnicí.

Podle § 93 odst. 2 zákona je třeba písemně vyhotovit jen rozhodnutí o písemné nebo zaprotokolované žádosti strany a v odůvodnění postačí uvést pouze směrodatná právní ustanovení. Podle článku 6 směrnice však existuje automatická povinnost členských států uvést odůvodnění: odůvodnění nesmí záviset na naléhavosti nebo na žádostech zúčastněné osoby. Pouhé označení uplatňovaného právního ustanovení dále nevyhovuje požadavkům na odůvodnění: u zamítavého rozhodnutí nepředstavuje pouhý odkaz na použitá právní ustanovení dostatečnou informaci o důvodech odmítnutí. Z judikatury Soudního dvora také vyplývá, že je třeba přesného, dostatečně podrobného a úplného odůvodnění, aby se zúčastněná osoba mohla bránit nepříznivému rozhodnutí a aby mohla přiměřeně hájit své zájmy.

Podle § 94 odst. 2 rakouského cizineckého zákona není přípustné odvolání proti odmítnutí víza nebo jeho prohlášení za neplatné. Toto ustanovení porušuje povinnost článku 8 směrnice, podle které může zúčastněná osoba použít opravné prostředky poskytované státním příslušníkům dotyčného státu proti správním aktům, bez ohledu na to, zda se jedná o opravné prostředky u správních orgánů nebo soudů. Argumentace Rakouské republiky, že odepření opravného prostředku je v této souvislosti oprávněné proto, že odmítnutí víza ani prohlášení víza za neplatné nemá účinek přesahující jednotlivý akt, a nové podání žádosti vede k cíli rychleji než opravný prostředek proti rozhodnutí, je nesprávný. Opětovné podání žádosti totiž skrývá riziko, že se bude pouze opakovat věcně nesprávné rozhodnutí.

---

(1)  Úř. věst. L 56, s. 850.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/11

---

Žaloba podaná dne 20. května 2005 Komisí Evropských společenství proti Rakouské republice

(Věc C-226/05)

(2005/C 171/19)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 20. května 2005 žaloba směřující proti Rakouské republice, podaná Komisí Evropských společenství zastoupenou Dr. Bernhardem Schimou, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.

určil, že Rakouská republika tím, že — v rozporu s čl. 24 odst. 1 směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (1) nepřijala pro oblast spolkového zákona o nerostných surovinách a spolkového zákona o střelivu a výbušninách, jakož i solnohradského zákona o hospodaření s elektřinou žádné právní a správní předpisy nezbytné k provedení této směrnice, — neprovedla vnější havarijní plány, které jsou předmětem článku 11 této směrnice pro oblast spolkových zemí Burgenlandsko, Solnohradsko, Štýrsko a Tyrolsko, — neprovedla článek 12 této směrnice pro oblast spolkové země Horní Rakousko a — neprovedla čl. 8 odst. 2 písm. b) této směrnice pro oblast spolkových zemí Burgenlandsko, Horní Rakousko, Solnohradsko, Tyrolsko a Vorarlbersko, respektive tím, že Komisi o těchto prováděcích opatřeních neuvědomila, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice;

2.	uložil Rakouské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Podle čl. 24 odst. 1 směrnice Rady 96/82/ES z prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek měla být tato směrnice provedena členskými státy do vnitrostátního práva nejpozději do 24 měsíců po svém vstupu v platnost, tedy do 3. února 1999. Provedení směrnice přísluší v Rakousku z části Spolku a z části spolkovým zemím.

Podle názoru Komise je provedení směrnice v Rakouské republice neúplné, respektive nedostatečné: v důležitých oblastech přetrvávají ještě mezery v provedení a prováděcí předpisy částečně zaostaly za požadavky směrnice.

Na úrovni spolkového práva není ještě směrnice provedena v oblastech zákona o nerostných surovinách a zákona o střelivu a výbušninách, na úrovni spolkových zemí není směrnice provedena v oblasti solnohradského zákona o hospodaření s elektřinou.

Článek 11 odst. 1 směrnice – vypracovávání vnějšího havarijního plánu opatření, která mají být provedena mimo závod – není proveden pro oblast spolkových zemí Burgenlandsko, Solnohradsko, Štýrsko a Tyrolsko.

Článek 12 směrnice ukládá členským státům povinnost, aby se v jejich politikách územního plánování nebo jiných souvisejících politikách braly v úvahu cíle prevence závažných havárií a omezení důsledků takových havárií. Členské státy jsou povinny kontrolovat umístění nových podniků a zavést vhodné konzultační postupy pro usnadnění provádění těchto politik. Žádné prováděcí opatření pro spolkovou zemi Horní Rakousko však Komisi sděleno nebylo.

Článek 8 odst. 2 písm. b) směrnice vyžaduje, aby členské státy stanovily, pokud jde o tzv. „dominový efekt“ podniků, spolupráci při informování veřejnosti a poskytování informací příslušnému orgánu pro přípravu vnějších havarijních plánů. Toto ustanovení nebylo dosud provedeno pro oblast spolkových zemí Burgenlandsko, Horní Rakousko, Solnohradsko, Tyrolsko a Voralbergsko.

---

(1)  Úř. věst. L 10, s. 13.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/12

---

Žaloba podaná dne 26. května 2005 Komisí Evropských společenství proti Francouzské republice

(Věc C-232/05)

(2005/C 171/20)

Jednací jazyk: francouzština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 26. května 2005 žaloba směřující proti Francouzské republice podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou Christophem Giolitem, jako zmocněncem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.

určil, že Francouzská republika tím, že ve stanovené lhůtě neprovedla rozhodnutí Komise ze dne 12. července 2000 týkající se státní podpory poskytnuté Francouzskou republikou ve prospěch Scott Paper SA/Kimberly – Clark (Státní podpora CR 38/1998, ex NN 52/1998 zveřejněná v Úř. věst. L 12, 15. ledna 2002, s. 1), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 249 čtvrtého pododstavce Smlouvy o ES a z článků 2 a 3 uvedeného rozhodnutí;

2.	uložil Francouzské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Francouzské orgány neučinily nezbytné kroky k zajištění správného, okamžitého a účinného provedení rozhodnutí v rámci jejich vnitrostátního řízení, což je v rozporu s čl. 14 odst. 1 a 3 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 88 Smlouvy o ES (1), který stanoví, že členský stát přijme všechna nezbytná opatření k vrácení podpory jejím příjemcem. Rozhodnutí vnitrostátního soudce je v rozporu s povinností, která mu přísluší a která spočívá v udělení užitečného účinku právu Společenství a francouzské právo neposkytuje možnost přijetí prozatímních opatření, což neumožňuje nahradit okamžitý účinek přerušení řízení.

Postoj francouzských orgánů je v rozporu s povinností loajální spolupráce, jak ji definuje článek 10 ES. Francie totiž neodpověděla na dopis Komise ze dne 21. listopadu 2003, i přes tři výzvy a shrnující jednání týkající se francouzských případů vrácení státních podpor mezi GŘ Soutěž Komise a francouzskými orgány. Zejména i přes skutečnost, že Komise od Francie několikrát vyžadovala kopii usnesení o přerušení řízení, tuto kopii nikdy neobdržela. V důsledku toho měla Komise pochybnosti o přesném průběhu řízení o vrácení podpory. Tyto pochybnosti jsou krom toho posíleny skutečností, že z informací oficiálně obdržených Komisí v červenci 2004 vyplývá, že usnesení o přerušení řízení nebylo nikdy přijato, což je v rozporu s ujištěními francouzských orgánů. Za těchto podmínek není možné, aby se Komise zabývala případem vrácení podpory v duchu loajální spolupráce, jak ji definuje judikatura Soudního dvora.

---

(1)  Úř. věst. L 83, s. 1

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/13

---

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 11. května 2005

ve spojených věcech T-111/01 a T-133/01, Saxonia Edelmetalle GmbH a Zeitzer Maschinen, Anlagen Geräte (ZEMAG) GmbH proti Komisi Evropských společenství (1)

(Státní podpory - Restrukturalizace - Zneužití státních podpor - Navrácení podpor - Článek 88 odst. 2 ES - Nařízení (ES) č. 659/1999)

(2005/C 171/21)

Jednací jazyk: němčina

Ve spojených věcech T-111/01 a T-133/01, Saxonia Edelmetalle GmbH se sídlem v Haslbrücke (Německo), zastoupená P. von Woedtkem, advokátem, a Zeitzer Maschinen, Anlagen Geräte (ZEMAG) GmbH, se sídlem v Zeitz (Německo), zastoupená U. Vahlhausem, advokátem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: V. Kreuschitz a V. Di Bucci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž předmětem je zrušení rozhodnutí Komise 2001/673/ES ze dne 28. března 2001 ohledně státní podpory poskytnuté Německem EFBE Verwaltungs GmbH & Co. Management KG, která se stala Lintra Beteiligungsholding GmbH, se společnostmi Zeitzer Maschinen, Anlagen Geräte GmbH, LandTechnik Schlüter GmbH, ILKA MAFA Kältetechnik GmbH, SKL Motoren- und Systembautechnik GmbH, SKL Spezialapparatebau GmbH, Magdeburger Eisengießerei GmbH, Saxonia Edelmetalle GmbH a Gothaer Fahrzeugwerk GmbH) (Úř. věst. L 236, s. 3), Soud (první rozšířený senát), ve složení B. Vesterdorf, předseda, a M. Jaeger, P. Mengozzi, E. Martins Ribeiro a F. Dehousse, soudci, vedoucí soudní kanceláře: D. Christensen, vrchní rada, vydal dne 11. května 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.

Článek 3 rozhodnutí Komise 2001/673/ES ze dne 28. března 2001 ohledně státní podpory poskytnuté Německem EFBE Verwaltungs GmbH & Co. Management KG (která se stala Lintra Beteiligungsholding GmbH, se společnostmi Zeitzer Maschinen, Anlagen Geräte GmbH, LandTechnik Schlüter GmbH, ILKA MAFA Kältetechnik GmbH, SKL Motoren- und Systembautechnik GmbH, SKL Spezialapparatebau GmbH, Magdeburger Eisengießerei GmbH, Saxonia Edelmetalle GmbH et Gothaer Fahrzeugwerk GmbH) se zrušuje v rozsahu, v němž je vyžadováno po Spolkové republice Německo požadovat navrácení částky 3 195 559 DEM, včetně příslušných úroků, od společnosti Saxonia Edelmetalle GmbH a celkové částky podpor ve výši 6 496 271 DEM, včetně příslušných úroků, od společnosti Zeitzer Maschinen, Anlagen Geräte (ZEMAG) GmbH.

2.	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3.	Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nákladů spojených s řízením o předběžném opatření ve věci T-111/01.

---

(1)  Úř. věst. C 227, 11.8.2001.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/13

---

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 11. května 2005

ve spojených věcech T-160/02 až T-162/02, Naipes Heraclio Fournier, SA proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (1)

(Ochranná známka Společenství - Řízení o neplatnosti - Článek 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 40/94 - Obrazová ochranná známka obsahující vyobrazení meče z karetní hry - Obrazová ochranná známka obsahující vyobrazení obuškového jezdce z karetní hry - Obrazová ochranná známka obsahující vyobrazení mečového krále z karetní hry - Absolutní důvody pro zamítnutí - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 40/94)

(2005/C 171/22)

Jednací jazyk: španělština

Ve spojených věcech T-160/02 až T-162/02, Naipes Heraclio Fournier, SA, se sídlem ve Vitoria (Španělsko), zastoupená E. Armijem Chávarrim, advokátem, proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (zmocněnci: J. Crespo Carrillo, dále O. Montalto a I. de Medrano Caballero), přičemž druhým účastníkem řízení u odvolacího senátu OHIM, vystupujícím jako vedlejší účastník řízení před Soudem, je France Cartes SAS, se sídlem v Saint Max (Francie), zastoupená C. de Haasem, advokátem, jejímž předmětem je žaloba podaná proti třem rozhodnutím druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 28. února 2002 (věci R 771/2000-2, R 770/2000-2 a R 766/2000-2), týkajícím se řízení o neplatnosti mezi Naipes Heraclio Fournier, SA a France Cartes SAS, Soud (třetí senát), ve složení M. Jaeger, předseda, V. Tiili a O. Czúcz, soudci, vedoucí soudní kanceláře: I. Natsinas, rada, vydal dne 11. května 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Žaloby se zamítají.

2)	Návrhy vedlejšího účastníka směřující k tomu, aby byla žalobkyni uložena náhrada nákladů řízení, jsou, pokud jde o náklady vynaložené u zrušovacího oddělení, jako nepřípustné odmítnuty.

3)	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení vynaložených Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) a zbývající části nákladů řízení vedlejšího účastníka.

4)	Ve zbývající části se návrhy vedlejšího účastníka zamítají.

---

(1)  Úř. věst. C 180, 27.7.2002.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/14

---

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 4. května 2005

ve věci T-359/02, Chum Ltd proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Slovní ochranná známka STAR TV - Námitky majitele mezinárodní obrazové ochranné známky STAR TV - Zamítnutí zápisu“)

(2005/C 171/23)

Jednací jazyk: angličtina

Ve věci T-359/02, Chum Ltd, se sídlem v Torontu (Kanada), zastoupená M. J. Gilbertem, proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (zmocněnci: P. Bullock a S. Laitinen), jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 17. září 2002 (věc R 1146/2000-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi Chum Ltd a Star TV AG, Soud (čtvrtý senát), ve složení H. Legal, předseda, P. Mengozzi a I. Wiszniewska-Białecka, soudci; vedoucí soudní kanceláře: H. Jung, vydal dne 4. května 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 19, 25.1.2003.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/14

---

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 11. května 2005

ve věci T-25/03, Marco de Stefano proti Komisi Evropských společenství (1)

(Úředníci - Všeobecné výběrové řízení - Nepřipuštění ke zkouškám - Požadované diplomy)

(2005/C 171/24)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci T-25/03, Marco de Stefano, úředník Komise Evropských společenství, s bydlištěm v Bruselu (Belgie), zastoupený G. Vandersandenem a G. Verbruggem, advokáty, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: H. Tserepa-Lacombe a L. Lozano Palacios, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí zkušební komise EUR/A/166/01 ze dne 8. dubna 2002 o vytvoření rezervy pro nábor administrátorů (A7/A6) v oblasti auditu, kterým se zamítá kandidatura žalobce, a podpůrně návrh na náhradu škody, Soud (čtvrtý senát), ve složení H. Legal, předseda, P. Mengozzi a I. Wiszniewska-Białecka, soudci, vedoucí soudní kanceláře: I. Natsinas, rada, vydal dne 11. května 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 83, 5.4.2003.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/15

---

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 11. května 2005

ve věci T-31/03, Grupo Sada, pa, SA proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství obsahující slovní prvek ‚GRUPO SADA‘ - Starší národní obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek ‚sadia‘ - Částečné zamítnutí zápisu - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94“)

(2005/C 171/25)

Jednací jazyk: španělština

Ve věci T-31/03, Grupo Sada, pa, SA, se sídlem v Madridu (Španělsko), zastoupená A. Aguilar De Armasem a J. Marrero Ortegou, advokáty, proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (zmocněnci: J. García Murillo a G. Schneider), přičemž druhým účastníkem řízení před odvolacím senátem OHIM vystupujícím jako vedlejší účastník řízení před Soudem je Sadia, SA, se sídlem v Concordia (Brazílie), zastoupená J. García del Santo a P. García Cabrerizem, advokáty, jejímž předmětem je žaloba na neplatnost podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 20. listopadu 2002 (věc R 567/2001-1), které se týká námitkového řízení mezi Sadia, SA a Grupo Sada, pa, SA, Soud (čtvrtý senát), ve složení H. Legal, předseda, P. Mengozzi a I. Wiszniewska-Białecka, soudci; vedoucí soudní kanceláře: B. Pastor, náměstkyně vedoucího soudní kanceláře, vydal dne 11. května 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 70, 22.3.2003

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/15

---

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 26. dubna 2005

ve spojených věcech T-110/03, T-150/03 a T-405/03, Jose Maria Sison proti Radě Evropské unie (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokumenty týkající se rozhodnutí Rady ohledně boje proti terorismu - Výjimky týkající se ochrany veřejného zájmu - Veřejná bezpečnost - Mezinárodní vztahy - Částečný přístup - Odůvodnění - Práva obhajoby“)

(2005/C 171/26)

Jednací jazyk: angličtina

Ve spojených věcech T-110/03, T-150/03 a T-405/03, Jose Maria Sison, s bydlištěm v Utrechtu (Nizozemsko), zastoupený J. Fermonem, A. Comtem, H. Schultzem a D. Gursesem, advokáty, proti Radě Evropské unie (zmocněnci: M. Vitsentzatos, M. Bauer a M. Bishop), jejichž předmětem je návrh na zrušení tří rozhodnutí Rady ze dne 21. ledna, ze dne 27. února a ze dne 2. října 2003, kterými se odpírá přístup k dokumentům týkajícím se rozhodnutí Rady 2002/848/ES, 2002/974/ES a 2003/480/ES ze dne 28. října 2002, 12. prosince 2002 a 27. června 2003 provádějících čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a zrušujících rozhodnutí 2002/460/ES, 2002/848/ES a 2002/974/ES, Soud (druhý senát), ve složení J. Pirrung, předseda, N. J. Forwood a S. Papasavvas, soudci; vedoucí soudní kanceláře: J. Plingers, rada, vydal dne 26. dubna 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.	Žaloby ve věcech T-110/03 a T-150/03 se zamítají jako neopodstatněné.

2.	Žaloba ve věci T-405/03 se zčásti odmítá jako nepřípustná a ve zbývající části se zamítá jako neopodstatněná.

3.	Žalobci se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 259, 15.9.2001.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/16

---

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 14. dubna 2005

ve věci T-141/03, Sniace, SA proti Komisi Evropských společenství (1)

(Státní podpora - Půjčka podmíněná podílem na zisku - Zájem na podání žaloby - Nepřípustnost)

(2005/C 171/27)

Jednací jazyk: španělština

Ve věci T-141/03, Sniace, SA, se sídlem v Madridu (Španělsko), zastoupená J. Baró Fuentesem, advokátem, podporovaná Španělským královstvím (zmocněnkyně: N. Díaz Abad, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: F. Santaolalla Gadea a J. Buendía Sierra, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž předmětem je částečné zrušení rozhodnutí Komise 2003/284/ES ze dne 11. prosince 2002 ohledně státní podpory poskytnuté Španělskem ve prospěch Sniace, SA (Úř. věst. L 108, s. 35), Soud prvního stupně (třetí rozšířený senát), ve složení J. Azizi, předseda, M. Jaeger, F. Dehousse, E. Cremona a O. Czúcz, soudci, vedoucí soudní kanceláře: J. Palacio González, vrchní rada, vydal dne 14. dubna 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.	Žaloba se odmítá jako nepřípustná;

2.	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.

3.	Španělské království ponese vlastní náklady.

---

(1)  Úř. věst. C 171, 19.07.2003

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/16

---

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 4. května 2005

ve věci T-144/03, Nadine Schmit proti Komisi Evropských společenství (1)

(Úředníci - Morální obtěžování - Povinnost poskytnout pomoc - Povinnost uvést odůvodnění - Nepřevedení dokumentů do osobní složky)

(2005/C 171/28)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci T-144/03, Nadine Schmit, úřednice Komise Evropských společenství, s bydlištěm v Ispra (Itálie), zastoupená P.-P. Van Gehuchtenem a P. Jadoulem, advokáty, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: J. Currall a L. Lozano Palacios, ve spolupráci s D. Waelbroeckem a U. Zinsmeisterem, advokáty, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž předmětem je jednak návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 11. července 2002, kterým bylo zamítnuto vynětí některých údajně nactiutrhačných dokumentů z osobní složky žalobkyně, popírající existenci pomlouvačných listin v tomto ohledu a odmítnuta existence jakékoli újmy ve vztahu k hodnotící zprávě a povyšování, a jednak, návrh na zrušení rozhodnutí Komise z téhož dne, kterým bylo zamítnuto zapsání „návrhu na zahájení postupu před zahájením soudního řízení“ předloženého žalobkyní dne 28. června 2002, Soud prvního stupně (třetí senát), ve složení M. Jaeger, předseda, a J. Azizi a E. Cremona, soudci, vedoucí soudní kanceláře: H. Jung, vydal dne 4. května 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady.

---

(1)  Úř. věst. C 171, 19.07. 2003

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/17

---

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 10. května 2005

ve věci T-193/03, Giuseppe Piro proti Komisi Evropských společenství (1)

(Úředníci - Žaloba na neplatnost - Posudek - Odůvodnění - Žaloba na náhradu škody - Nemajetková újma)

(2005/C 171/29)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci T-193/03, Giuseppe Piro, úředník Komise Evropských společenství, s bydlištěm v Wezembeek Oppem (Belgie), zastoupený S. Orlandim, A. Coolenem, J.-N. Louisem, E. Marchalem a X. Martinem Membielou, advokáty, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnkyně: C. Berardis-Kayser a H. Tserepa-Lacombe, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž předmětem je jednak návrh za zrušení rozhodnutí Komise, kterým se s konečnou platností přijímá posudek žalobce za období 1999/2001 a jednak žaloba na náhradu škody, Soud (pátý senát), ve složení M. Vilaras, předseda, E. Martins Ribeiro a K. Jürimäe, soudkyně, vedoucí soudní kanceláře: I. Natsinas, rada, vydal dne 10. května 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Komisi se ukládá zaplatit žalobci jedno euro jako náhradu utrpěné nemajetkové újmy.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Komise ponese vlastní náklady řízení a polovinu nákladů vynaložených žalobcem. Žalobce ponese polovinu vlastních nákladů.

---

(1)  Úř. věst. C 184, 2.8.2003

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/17

---

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 11. května 2005

ve věci T-390/03, CM Capital Markets Holding SA proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Starší obrazová ochranná známka obsahující výraz „capital markets CM“ - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství obsahující prvek „CM“ - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94)

(2005/C 171/30)

Jednací jazyk: španělština

Ve věci T-390/03, CM Capital Markets Holding SA, se sídlem v Madridu (Španělsko), původně zastoupená N. Moya Fernándezem a J. Calderón Chaverem, poté J. Calderón Chaverem a T. Villate Consonnim, advokáty, proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (zmocněnci: O. Montalto a I. de Medrano Caballero), přičemž druhým účastníkem řízení před odvolacím senátem OHIM byla Caja de Ahorros de Murcia, se sídlem v Murcie (Španělsko), jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 17. září 2003 (věc R 244/2003-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi CM Capital Markets Holding SA a Caja de Ahorros de Murcia, Soud (třetí senát), ve složení M. Jaeger, předseda, V. Tiili a O. Czúcz, soudci; vedoucí soudní kanceláře: B. Pastor, náměstkyně vedoucího soudní kanceláře, vydal dne 11. května 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 21, 24.1.2004.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/18

---

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 26. dubna 2005

ve věci T-395/03, Sophie Van Weyenbergh proti Komisi Evropských společenství (1)

(Úředníci - Znovuzahájení vnitřního výběrového řízení - Nezapsání na seznam vhodných kandidátů)

(2005/C 171/31)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci T-395/03, Sophie Van Weyenbergh, úřednice Komise Evropských společenství, s bydlištěm v Tervuren (Belgie), zastoupená C. Mouratem, advokátem, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: H. Tserepa-Lacombe a H. Kraemer, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž předmětem je jednak návrh na zrušení rozhodnutí výběrové komise vnitřního výběrového řízení COM/TB/99 o tom, že ji nezapíše na seznam vhodných kandidátů vyhotovený po uvedeném výběrovém řízení, a jednak návrh na náhradu škody, Soud (samosoudce: J. Pirrung), vedoucí soudní kanceláře: I. Natsinas, rada, vydal dne 26. dubna 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Komise ponese vlastní náklady řízení, jakož i polovinu nákladů vynaložených žalobkyní, žalobkyně ponese zbývající polovinu vlastních nákladů.

---

(1)  Úř. věst. C 59, 5.3.2004.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/18

---

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 4. května 2005

ve věci T-398/03, Jean-Pierre Castets proti Komisi Evropských společenství (1)

(Úředníci - Článek 78 služebního řádu - Invalidní důchod - Výpočet částky důchodu - Plat zohledněný pro výpočet)

(2005/C 171/32)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci T-398/03, Jean-Pierre Castets, bývalý úředník Komise Evropských společenství, s bydlištěm v Saint-Victor-des-Oules (Francie), zastoupený G. Crétinem, advokátem, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnec: J. Currall, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem), jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise, kterým se stanoví nárok žalobce na invalidní důchod, Soud (čtvrtý senát), ve složení H. Legal, předseda, P. Mengozzi a I. Wiszniewska-Białecka, soudci, vedoucí soudní kanceláře: C. Kristensen, rada, vydal dne 4. května 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobce nese vlastní náklady řízení a náklady řízení vynaložené Komisí na účast na jednání.

3)	Komise nese vlastní náklady řízení kromě nákladů řízení, které vynaložila na svou účast na jednání.

---

(1)  Úř. věst. C 35, 7.2.2004.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/19

---

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 26. dubna 2005

ve věci T-431/03, Liam O'Bradaigh proti Komisi Evropských společenství (1)

(Veřejná služba - Znovuotevření vnitřního výběrového řízení - Nezapsání do seznamu vhodných kandidátů)

(2005/C 171/33)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci T-431/03, Liam O'Bradaigh, dočasný zaměstnanec Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV), s bydlištěm v Mechelenu (Belgie), zastoupený J.-N. Louisem, S. Orlandim, A. Coolenem a E. Marchalem, advokáty, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: J. Currall a H. Kraemer, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí vnitřní zkušební komise COM/TB/99 udělující žalobci za jeho ústní zkoušku známku, která nepostačuje k zápisu jeho jména do seznamu vhodných kandidátů zpracovaného po uvedeném výběrovém řízení, Soud (jediný soudce: J. Pirrung); vedoucí soudní kanceláře: I. Natsinas, rada, vydal dne 26. dubna 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 47, 21.2.2004.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/19

---

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 4. května 2005

ve věci T-22/04, Reemark Gesellschaft für Markenkooperation mbH proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství Westlife - Starší národní ochranná známka West - Nebezpečí záměny - Podobnost označení)

(2005/C 171/34)

Jednací jazyk: angličtina

Ve věci T-22/04, Reemark Gesellschaft für Markenkooperation mbH, se sídlem v Hamburku (Německo), zastoupená P. Koch Morenem, advokátem, proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (zmocněnkyně: S. Laitinen), přičemž druhým účastníkem řízení před odvolacím senátem OHIM byla Bluenet Ltd, se sídlem v Limerick (Irsko), jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 17. listopadu 2003 (věc R 238/2002-2) týkajícímu se námitkového řízení majitele ochranné známky West proti přihlášce ochranné známky Westlife, Soud (druhý senát), ve složení J. Pirrung, předseda, N. J. Forwood a S. Papasavvas, soudci, vedoucí soudní kanceláře: B. Pastor, náměstkyně vedoucího soudní kanceláře, vydal dne 4. května 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 17. listopadu 2003 (věc R 238/2002-2) se zrušuje.

2)	OHIM ponese vlastní náklady, jakož i náklady řízení vynaložené žalobkyní.

---

(1)  Úř. věst. C 94, 17.4.2004.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/19

---

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 4. května 2005

ve věci T-30/04, João Andrade Sena proti Evropské agentuře pro leteckou bezpečnost (EASA) (1)

(Zaměstnanci EASA - Zamítnutí kandidatury na pracovní místo výkonného ředitele - Přijímací řízení - Odůvodnění - Zjevně nesprávné posouzení - Zásada řádného úředního postupu)

(2005/C 171/35)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci T-30/04, João Andrade Sena, s bydlištěm v Rhode-Saint-Genèse (Belgie), zastoupený G. Vandersandenem, L. Levim a A. Finchelsteinem, advokáty, proti Evropské agentuře pro leteckou bezpečnost (EASA) (zmocněnci: M. Junkkarri, ve spolupráci s D. Waelbroeckem a I. Antypasem), jejímž předmětem je jednak návrh na zrušení rozhodnutí EASA zamítnout kandidaturu žalobce na pracovní místo výkonného ředitele a jmenovat na uvedené pracovní místo jiného kandidáta a jednak návrh směřující k obdržení náhrady škody za majetkovou a nemajetkovou újmu, Soud (čtvrtý senát), ve složení H. Legal, předseda, P. Lindh a V. Vadapalas, soudci, vedoucí soudní kanceláře: I. Natsinas, rada, vydal dne 4. května 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá.

2)	EASA se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 94, 17.4.2004

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/20

---

USNESENÍ SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 10. března 2005

ve spojených věcech T-228/00, T-229/00, T-242/00, T-243/00, T-245/00 až T-248/00, T-250/00, T-252/00, T-256/00 až T-259/00, T-265/00, T-267/00, T-268/00, T-271/00, T-274/00 až T-276/00, T-281/00, T-287/00 a T-296/00, Gruppo ormeggiatori del porto di Venezia Soc. coop. rl, a další proti Komisi Evropských společenství (1)

(Státní podpory - Rozhodnutí Komise, které konstatuje neslučitelnost režimů protiprávních podpor se společným trhem a ukládá navrácení neslučitelných podpor - Vyloučení vnitrostátního řízení o navrácení - Žaloba na neplatnost - Chybějící právní zájem na podání žaloby - Nepřípustnost)

(2005/C 171/36)

Jednací jazyk: italština

Ve spojených věcech T-228/00, T-229/00, T-242/00, T-243/00, T-245/00 až T-248/00, T-250/00, T-252/00, T-256/00 až T-259/00, T-265/00, T-267/00, T-268/00, T-271/00, T-274/00 až T-276/00, T-281/00, T-287/00 a T-296/00, Gruppo ormeggiatori del porto di Venezia Soc. coop. rl, se sídlem v Benátkách (Itálie), zastoupená F. Munarim, avocat, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-228/00, Grupo ormeggiatori del porto di Chioggia Piccola Soc. coop. rl, se sídlem v Benátkách, zastoupená S. Carbonem, A. Taramassem a F. Munarim, avocats, s adresou pro doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-229/00, Compagnia lavoratori portuali Soc. coop. rl, Società cooperativa lavoratori portuali San Marco Venezia Soc. coop. rl, se sídlem v Benátkách, zastoupená A. Bortoluzzim a C. Montagnerem, avocats, s adresou pro doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-242/00, Portabagagli del porto di Venezia Soc. coop. rl, se sídlem v Benátkách, zastoupená A. Bortoluzzim a C. Montagnerem, avocats, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-243/00, Abibes SpA, se sídlem v Benátkách, zastoupená G. Orsonim, G. Simeonem a A. Schmittem, avocats, s adresou pro doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-245/00, Fluvio Padana Srl, se sídlem v Benátkách, zastoupená G. Orsonim, G. Simeonem a A. Schmittem, avocats, s adresou pro doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-246/00, Serenissima motoscafi Srl, se sídlem v Benátkách, zastoupená G. Orsonim, A. Pavaninim a A. Schmittem, avocats, s adresou pro doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-247/00, Integrated Shipping Co. Spa (ISCO), se sídlem v Benátkách, zastoupená G. Orsonim, G. Simeonem a A. Schmittem, avocats, s adresou pro doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-248/00, Società cooperativa veneziana motoscafi, Soc. coop. rl, Cooperativa „San Marco“ motoscafi in servizio pubblico Soc. coop. rl, Cooperativa serenissima taxi Soc. coop. rl, se sídlem v Benátkách, zastoupená G. Orsonim, A. Pavaninim a A. Schmittem, avocats, s adresou pro doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-250/00, Cooperativa ducale fra gondolieri di Venezia, Soc. coop. rl, Gondolieri Bauer Soc. coop. rl, se sídlem v Benátkách, zastoupená M. Giantinem, avocat, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-252/00, Sacra Srl, se sídlem v Benátkách, zastoupená M. Marinonim, G. M. Robertim a F. Sciaudonem, avocats, s adresou pro doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-256/00, Fondamente nuove servizio taxi e noleggio, Soc. coop. rl, Bucintoro motoscafi servizio taxi e noleggio Soc. coop. rl, se sídlem v Benátkách, zastoupená R. Vianellem, A. Bortoluzzim a C. Montagnerem, avocats, s adresou pro doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-257/00, Multiservice Srl, se sídlem v Benátkách, zastoupená A. Bortoluzzim a C. Montagnerem, avocats, s adresou pro doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-258/00, Veneziana di navigazione Spa, se sídlem v Benátkách, zastoupená A. Bortoluzzim a C. Montagnerem, avocats, s adresou pro doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-259/00, Cooperativa traghetto S. Lucia Soc. coop. rl, zastoupená A. Bortoluzzim, C. Montagnerem a F. Stivanellem Gussonim, avocats, s adresou pro doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-265/00, Comitato „Venezia vuole vivere“, se sídlem v Benátkách, zastoupená ve věcech T-265/00 a T-267/00, A. Bortoluzzim, C. Montagnerem a F. Stivanellem Gussonim a ve věcech T-274/00 až T-276/00, T-281/00, T-287/00 a T-296/00, A. Bianchinim, avocats, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-265/00, T-267/00, T-274/00 až T-276/00, T-281/00, T-287/00 a T-296/00, Cooperativa Daniele Manin fra gondolieri di Venezia Soc. coop. rl, se sídlem v Benátkách, zastoupená A. Bortoluzzim a C. Montagnerem a F. Stivanellem Gussonim, avocats, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-267/00, Conepo servizi Soc. coop. rl, se sídlem v Benátkách, zastoupená A. Biaginim, S. Scarpou a P. Pettinellim, avocats, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-268/00, Ligabue Catering SpA, se sídlem v Benátkách, zastoupená A. Vianellem, M. Merolou a A. Sodanem, avocats, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-271/00, Verde sport SpA, se sídlem v Benátkách, zastoupená A. Bianchinim, avocat, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-274/00, Cooperativa carico scarico e trasporti scalo fluviale Soc. coop. rl, se sídlem v Benátkách, zastoupená A. Bianchinim, avocat, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-275/00, Cipriani Spa, se sídlem v Benátkách, zastoupená A. Bianchinim, avocat, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-276/00, Cooperativa trasbagagli Soc. coop. rl, se sídlem v Benátkách, zastoupená A. Bianchinim, avocat, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-281/00, Cooperativa fra portabagagli della stazione di Venezia Srl, se sídlem v Benátkách, zastoupená A. Bianchinim, avocats, s adresou pro doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-287/00, Cooperativa braccianti mercato ittico „Tronchetto“ Soc. coop. rl, se sídlem v Benátkách, zastoupená A. Bianchinim, avocat s adresou pro účely doručování v Lucemburku, žalobkyně ve věci T-296/00, podporovaná ve věcech T-228/00, T-229/00, T-242/00, T-243/00, T-247/00, T-250/00, T-252/00, T-256/00 až T-259/00, T-265/00, T-267/00, T-268/00 a T-271/00 Italskou republikou, zastoupenou U. Leanzou, jako zmocněncem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, vedlejší účastník, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: V. Di Bucci, ve spolupráci s A. Dal Ferro, avocat, s adresou pro účely doručování v Lucemburku) jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2000/394/ES ze dne 25. listopadu 1999 o opatřeních podpor ve prospěch podniků v oblasti měst Benátky a Chioggia, stanovených zákony č. 30/1997 a č. 206/1995, které stanoví snížení sociálních příspěvků (Úř. věst. 2000, L 150, s. 50), Soud (druhý rozšířený senát), ve složení J. Pirrung, předseda, A. W. H. Meij, N. J. Forwood, I. Pelikánová a S. Papasavvas, soudci; vedoucí soudní kanceláře: H. Jung, vydal dne 10. března 2005 usnesení, jehož výrok je následující:

1.	Věci T-228/00, T-229/00, T-242/00, T-243/00, T-245/00 až T-248/00, T-250/00, T-252/00, T-256/00 až T-259/00, T-265/00, T-267/00, T-268/00, T-271/00, T-274/00 až T-276/00, T-281/00, T-287/00 a T-296/00 se spojují za účelem dalšího řízení.

2.	Žaloby ve věcech T-228/00, T-229/00, T-242/00, T-243/00, T-245/00 až T-248/00, T-250/00, T-252/00, T-256/00 až T-259/00, T-267/00, T-268/00, T-271/00, T-275/00, T-276/00, T-281/00, T-287/00 a T-296/00 se odmítají jako nepřípustné.

3.	Žaloby ve věcech T-265/00 a T-274/00 se částečně odmítají jako nepřípustné, v rozsahu, v němž byly podány Cooperativa traghetto S. Lucia Soc. coop. rl (věc T-265/00) a Verde sport SpA (věc T-247/00).

4.	Ve věcech T-228/00, T-229/00, T-242/00, T-243/00, T-245/00 až T-248/00, T-250/00, T-252/00, T-256/00 až T-259/00, T-268/00 a T-271/00 ponesou jednak žalobkyně a jednak Komise vlastní náklady řízení.

5.

Ve věcech T-267/00, T-275/00, T-276/00, T-281/00, T-287/00 a T-296/00, Cooperativa Daniele Manin fra gondolieri di Venezia Soc. coop. rl, Cooperativa carico scarico e trasporti scalo fluviale Soc. coop. rl, Cipriani SpA, Cooperativa trasbagagli Soc. coop. rl, Cooperativa fra portabagagli della stazione di Venezia Srl a Cooperativa braccianti mercato ittico „Tronchetto“ Soc. coop. rl ponesou vlastní náklady řízení. V těchto věcech Komise ponese náklady řízení, které vynaložila ve vztahu se žalobami, v rozsahu, v němž byly podány těmito společnostmi. Comitato „Venezia vuole Vivere“ ponese kromě vlastních nákladů řízení náklady vynaložené do dnešního dne Komisí ve vztahu k žalobám ve věcech T-267/00, T-275/00, T-276/00, T-281/00, T-287/00 a T-296/00, v rozsahu, v němž byly podány Comitato „Venezia vuole vivere“.

6.	Žalobkyně ve věci T-265/00, Cooperativa traghetto S. Lucia, a ve věci T-247/00, Verde sport, ponesou vlastní náklady řízení. V těchto dvou věcech ponese Komise náklady, které vynaložila do dnešního dne ve vztahu k žalobám podaným těmito dvěma společnostmi.

7.	Italská republika ponese vlastní náklady řízení ve věcech T-228/00, T-229/00, T-242/00, T-243/00, T-247/00, T-250/00, T-256/00 až T-259/00, T-267/00, T-268/00 a T-271/00, jakož i náklady, které vynaložila ve věci T-265/00 ve vztahu k žalobě podané Cooperativa traghetto S. Lucia.

8.	O ostatní části nákladů ve věcech T-265/00 a T-247/00 bude rozhodnuto později.

---

(1)  Úř. věst. C 302, 21.10.2000

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/22

---

USNESENÍ PŘEDSEDY SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 27. dubna 2005

ve věci T-34/05 R, Makhteshim-Agan Holding BV a další proti Komisi Evropských společenství

(Řízení o předběžných opatřeních - Předběžná opatření - Žaloba pro nečinnost - Přípustnost - Směrnice 91/414/EHS)

(2005/C 171/37)

Jednací jazyk: angličtina

Ve věci T- 34/05 R, Makhteshim-Agan Holding BV, se sídlem v Amsterdamu (Nizozemsko), a další, zastoupené C. Mereuem a K. Van Maldegenem, advokáty, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnec: B. Doherty, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž předmětem je návrh na určitá předběžná opatření ohledně přezkoumání endosulfanu s ohledem na jeho možné zařazení do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 230, s. 1), předseda Soudu prvního stupně vydal dne 27. dubna 2005 usnesení, jehož výrok je následující:

1.	Návrh na předběžná opatření se zamítá.

2.	O náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto později.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/22

---

Žaloba podaná dne 21. března 2005 Robertem Benkö a dalšími proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-122/05)

(2005/C 171/38)

Jednací jazyk: němčina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 21. března 2005 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Robertem Benkö, s bydlištěm v Kohfidish (Rakousko), Nikolausem Draskovichem, s bydlištěm v Güssing (Rakousko), Alexanderem Freiherrem von Kottwitz-Erdödym, s bydlištěm v Kohfidish (Rakousko), Peterem Masserem, s bydlištěm ve Schwanberg (Rakousko), Alfredem princem z Lichtenštejnska, s bydlištěm v Deutschlandsberg (Rakousko), Marenzi Privatstiftung, se sídlem v Ebergassing (Rakousko), obcí Götzendorf an der Leitha (Rakousko), obcí Ebergassing (Rakousko), Ernstem Harrachem, s bydlištěm v Bruck an der Leitha (Rakousko), Schlossgut Schönbühel-Aggstein AG, se sídlem ve Vaduz, Heinrich Rüdiger Fürst Starhemberg'sche Familienstiftung, se sídlem ve Vaduz, zastoupenými M. Schaffgotschem, advokátem.

Žalobci navrhují, aby Soud:

1.	zrušil napadené rozhodnutí Komise v celém rozsahu, v případě, že nebude tomuto návrhu vyhověno, aby podpůrně

2.	zrušil napadené rozhodnutí pokud jde o všechny rakouské lokality významné pro Společenství (kód AT přílohy I napadeného rozhodnutí), v případě, že nebude tomuto návrhu vyhověno, aby podpůrně

3.	zrušil zařazení lokalit AT 1114813, AT 2242000, AT 1220000, AT 1205A00, AT 3122000 a AT 3120000 do napadeného rozhodnutí Komise, v případě, že nebude tomuto návrhu vyhověno, aby podpůrně

4.

zrušil zařazení lokalit uvedených v příloze I napadeného rozhodnutí do lokalit významných pro Společenství pro stanoviště a druhy se stupněm zastoupení a celkovým hodnocením B, C a D (podpůrně C a D, dále podpůrně jen D) podle standardních formulářů údajů členských států pro a) veškeré lokality zařazené do napadeného rozhodnutí (podle přílohy I), podpůrně b) všechny rakouské lokality (kód AT v příloze I), podpůrně c) jen pro lokality AT 1114813, AT 2242000, AT 1220000, AT 1205A00, AT 3122000 a AT 3120000,

5.	v každém případě uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na základě rozhodnutí Komise K (2004) 4031 (1) ze dne 7. prosince 2004, kterým se přijímá seznam lokalit významných pro Společenství v kontinentální biogeografické oblasti podle směrnice Rady 92/43/EHS (2), spadají pozemky žalobců do ochranného režimu této směrnice.

Žalobci zejména uplatňují, že rozhodnutí není založeno na nezbytném vážení zájmů mezi vyšším veřejným zájmem a právy občanů a územně samosprávných celků, které mají být dotčeny.

Žalobci tvrdí, že napadené rozhodnutí je v rozporu se směrnicí 92/43/EHS vzhledem k tomu, že nebyly správně vytvořeny nezbytné podklady pro posouzení nutných finančních nákladů, a vzhledem k tomu, že akční program, který měl být podle článku 8 směrnice přijat, nebyl ani vypracován a ani toto by nebylo dostatečné.

Žalobci dále namítají, že směrnicí 92/43/EHS vyžadovaná soudržnost sítě oblastí ochrany není v důsledku rozdělení kompetencí v Rakousku zajištěna, přičemž oblasti ochrany prakticky ve všech případech končí na hranici jednotlivých spolkových zemí, což je podle názoru žalobců z hlediska práva Společenství a po odborné stránce ochrany přírody chybné.

Žalobci dále zastávají názor, že Komise v napadeném rozhodnutí opomněla výslovně a podrobně určit, pro které druhy a stanoviště mají lokality, které jsou nyní uvedeny jako lokality významné pro Společenství, skutečně význam pro Společenství.

Žalobci konečně uplatňují, že pro lokality týkající se žalobců byly obsahem rozhodnutí učiněny nesprávné odborné podklady a proto byly tyto lokality nesprávně prohlášeny pro určité druhy a stanoviště za lokality významné pro Společenství.

---

(1)  Úř. věst. L 382, s. 1.

(2)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, s. 7).

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/23

---

Žaloba podaná dne 18. března 2005 Société des Plantations de Mbanga „SPM“ proti Radě Evropské unie a Komisi Evropských společenství

(Věc T-128/05)

(2005/C 171/39)

Jednací jazyk: francouzština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 18. března 2005 žaloba podaná proti Radě Evropské unie a Komisi Evropských společenství Société des Plantations de Mbanga „SPM“, se sídlem v Douala (Kamerun), zastoupená Pierrem Soler-Couteauxem, advokátem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

1.	uložil společně Komisi a Radě, aby nahradily škodu utrpěnou žalobkyní ve výši 15 165 825 EUR společně s úroky v zákonné výši,

2.	uložil Radě Evropské unie a Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně produkuje, zpracovává a prodává v Kamerunské republice a v dalších zemích banány určené na vývoz. Za účelem prodeje banánů na území Společenství je žalobkyně nucena získat osvědčení k dovozu od dovozních subjektů z toho důvodu, že sama nemá statut dovozního subjektu ve smyslu právní úpravy Společenství a že není zapojena do evropské nebo mnohonárodní skupiny.

Žalobkyně uplatňuje, že dovozní subjekty překrucují ustanovení Společenství upravující režim Společenství pro dovoz banánů ve svůj prospěch tak, že prostřednictvím nadměrné a nepřiměřené fakturace osvědčení znovu zavádějí výběr dovozního cla z dovozu banánů pocházejících ze států AKT, které běžně podléhat clu nemají.

Žalobkyně tvrdí, že jednání Komise a Rady bylo takové povahy zakládající jejich mimosmluvní odpovědnost, protože nevzaly v úvahy dostatečně odlišnou kategorii hospodářských subjektů v odvětví banánů, a sice kategorii „nezávislých“ výrobců AKT, protože nejsou ani dovozními subjekty, ani nejsou zapojeny do velkých evropských nebo mnohonárodních skupin a protože nepřijaly opatření k nápravě důsledků, které z toho vyplývají, zatímco Komise se snaží vyhnout narušení běžných obchodních vztahů s osobami, které se nacházejí na různých místech obchodního řetězce.

Žalobkyně se rovněž dovolává zjevného porušení mezí posuzovací pravomoci Rady a Komise a opírá se o pět žalobních důvodů vycházejících z:

—	stanovení právních předpisů, které dávají přednost protisoutěžnímu jednání,

—	absence opatření určených ke zmírnění těchto protisoutěžních účinků,

—	porušení zásad legitimního očekávání a právní jistoty,

—	porušení zásady zákazu diskriminace a

—	porušení zásady svobodného výkonu profesních činností.

Žalobkyně se rovněž dovolává porušení článků 81 ES a 82 ES ze strany dovozních subjektů.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/24

---

Žaloba podaná dne 14. dubna 2005 Nederlandse Vakbond Varkenshouders a dalšími proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-151/05)

(2005/C 171/40)

Jednací jazyk: nizozemština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 14. dubna 2005 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Nederlandse Vakbond Varkenshouders, se sídlem v Lunteren (Nizozemsko); Mariem Schepem, s bydlištěm v Lopik (Nizozemsko) a Nederlandse Bond van Handelaren in Vee, se sídlem v 's-Gravenhage (Nizozemsko), zastoupenými Johannesem Kneppelhoutem a Monique Charlotte van der Kaden.

Žalobci navrhují, aby Soud:

—	prohlásil žalobu na neplatnost za přípustnou a opodstatněnou;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobci navrhují zrušení rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2004, kterým se prohlašuje spojení podniků slučitelné se společným trhem (věc IV/M.3605–SOVION/HMG).

Žalobci tvrdí, že Komise porušila články 2, 6 a 8 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (1) („Nařízení ES o spojování“). Tvrdí, že Komise nesprávně rozhodla, že navrhované spojení podniků nezpůsobí žádné problémy soutěžitelům na trhu týkajícím se nákupu živých prasat a prasnic určených na porážku a že nepovede k dominantnímu postavení na relevantním trhu. Dodávají, že Komise při stanovení základů pro napadené rozhodnutí použila chybnou definici relevantního trhu, jelikož usoudila, že prasnice tvoří součást trhu s prasaty. Dále tvrdí, že Komise definovala geografický trh nesprávným způsobem.

Žalobci rovněž tvrdí, že došlo k porušení povinnosti uvést odůvodnění a zásady postupovat s řádnou péčí. Podle nich jim Komise neposkytla příležitost k vysvětlení jejich stanoviska a nevzala v úvahu jimi předložené informace.

---

(1)  Úř. věst. L 24, s. 1.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/25

---

Žaloba podaná dne 25. dubna 2005 Deutsche Telekom AG proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc T-157/05)

(2005/C 171/41)

Jazyk, ve kterém byla sepsána žaloba: němčina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 25. dubna 2005 žaloba podaná proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) Deutsche Telekom AG, se sídlem v Bonnu (Německo), zastoupenou J.-C. Gaedertzem.

PCS Systemtechnik GmbH, se sídlem v Mnichově (Německo), byla rovněž účastníkem řízení před odvolacím senátem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 9. února 2005 v odvolacím řízení R 248/2004-2;

—	uložil OHIM úplnou náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství:	Žalobkyně
Dotčená ochranná známka Společenství:	Slovní ochranná známka „T-PCS“ pro výrobky a služby tříd 9, 16, 36, 38, 41 a 42 (přihláška č. 1077304).
Majitel ochranné známky nebo označení, namítaných v námitkovém řízení:	PCS Systemtechnik GmbH
Namítaná ochranná známka nebo označení:	Slovní ochranná známka „PCS“ pro výrobky a služby tříd 9, 37 a 42 (ochranná známka Společenství č. 628149).
Rozhodnutí námitkového oddělení:	Opodstatněnost námitek a zamítnutí přihlášky č. 1077304.
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zamítnutí odvolání.
Dovolávané žalobní důvody:	Rozhodnutí odvolacího senátu porušuje čl. 8 odst. 1 písm. b) in fine nařízení (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993o ochranné známce Společenství, neboť mezi srovnávanými ochrannými známkami neexistuje nebezpečí záměny.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/25

---

Žaloba podaná dne 22. dubna 2005 Trek Bicycle Corporation proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc T-158/05)

(2005/C 171/42)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 22. dubna 2005 žaloba podaná proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) Trek Bicycle Corporation, se sídlem ve Waterloo, Wisconsin (Spojené státy americké), zastoupenou J. Kroherem a A. Hettenkoferem, advokáty.

AUDI AG, se sídlem v Ingolstadt (Německo), byla rovněž účastníkem řízení před odvolacím senátem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí 4. odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (spisová značka R 587/2004-4);

—	zrušil rozhodnutí námitkového oddělení č. 1716/2004 ze dne 26. května 2004 o námitkách č. B 435828 v rozsahu, v němž byly zamítnuty námitky týkající se výrobků „osobní automobily a jejich části“;

—	zamítl přihlášku ochranné známky Společenství č. 1910256 „ALLTREK“ týkající se výrobků „osobní automobily a jejich části“;

—	uložil žalovanému úřadu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství:	AUDI AG
Dotčená ochranná známka Společenství:	Slovní ochranná známka „ALLTREK“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 12 a 42 (přihláška č. 1910256).
Majitel ochranné známky nebo označení, namítaných v námitkovém řízení:	Žalobkyně
Namítaná ochranná známka nebo označení:	Německá slovní ochranná známka „TREK“ pro výrobky zařazené do tříd 6, 9, 11, 12 a 21 (č. 2 092 896).
Rozhodnutí námitkového oddělení:	Částečné zamítnutí námitek (ohledně třídy 12).
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zamítnutí odvolání.
Dovolávané žalobní důvody:	Článek 8 odst. 1 písm. B) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství je použit nesprávně. Existuje nebezpečí záměny mezi oběma ochrannými známkami, neboť jsou si velmi podobné a starší ochranná známka má zvláštní rozlišovací způsobilost.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/26

---

Žaloba podaná dne 22. dubna 2005 proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) unipor-Ziegel Marketing GmbH

(Věc T-159/05)

(2005/C 171/43)

Jazyk, ve kterém byla sepsána žaloba: němčina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 22. dubna 2005 žaloba směřující proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) podaná unipor-Ziegel Marketing GmbH, se sídlem v Mnichově (Německo).

Žalobkyně je zastoupena A. Beschorner a B. Glaser, advokátkami.

Druhým účastníkem řízení před odvolacím senátem byla Ewald Dörken AG, se sídlem v Herdecke (Německo).

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 18. února 2005 – R 491/04-2-DELTA

—	uložil Úřadu pro harmonizaci náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti:	Slovní ochranná známka DELTA pro výrobky ve třídách 6 a 19 (ochranná známka Společenství č. 683458)
Majitelka ochranné známky Společenství	Ewald Dörken AG
Účastník řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství:	Žalobkyně
Rozhodnutí zrušovacího oddělení:	Zamítnutí návrhu na prohlášení neplatnosti
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zamítnutí odvolání
Žalobní důvody:	— Napadené rozhodnutí porušuje čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství, protože přihlašované ochranné známce chybí způsobilost být ochrannou známkou; — Napadené rozhodnutí porušuje čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94, protože přihlašovaná ochranná známka postrádá rozlišovací způsobilost; — Napadené rozhodnutí porušuje čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 40/94, protože pro přihlašovanou ochrannou známku existuje požadavek disponibility a její přihlášení by představovalo nepřípustnou monopolizaci.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/27

---

Žaloba podaná dne 14. dubna 2005 Dagem Johanssonem a dalšími proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-160/05)

(2005/C 171/44)

Jednací jazyk: francouzština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 14. dubna 2005 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Dagem Johanssonem, s bydlištěm v Bruselu (Belgie), a třemi dalšími úředníky, zastoupenými Sébastienem Orlandim, Xavierem Martinem, Albertem Coolenem, Jean-Noëlem Louisem a Etiennem Marchalem, advokáty, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Žalobci navrhují, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí o jmenování žalobců úředníky Evropských společenství v rozsahu, ve kterém určují jejich nástupní stupeň za použití článku 12 přílohy XIII služebního řádu;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dovolávané žalobní důvody a hlavní argumenty jsou totožné s žalobními důvody a hlavními argumenty ve věci T-130/05 a podobné žalobním důvodům a hlavním argumentům ve věci T-58/05.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/27

---

Žaloba podaná dne 18. dubna 2005 Dirkem Grijseelsem a Ana Lopez García proti Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru

(Věc T-162/05)

(2005/C 171/45)

Jednací jazyk: francouzština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 18. dubna 2005 žaloba podaná proti Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru Dirkem Grijseelsem, s bydlištěm v Ternat (Belgie), a Ana Lopez García, s bydlištěm v Bruselu, zastoupenými Sébastienem Orlandim, Xavierem Martinem, Albertem Coolenem, Jean-Noël Louisem a Etiennem Marchalem, advokáty, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Žalobci navrhují, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí jmenovat žalobce úředníky Evropských společenství v rozsahu, v němž stanoví třídu, do které byli přijati, podle článku 12 přílohy XIII služebního řádu;

—	uložil Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobní důvody a hlavní argumenty, jichž se žalobce dovolává, jsou totožné se žalobními důvody a hlavními argumenty ve věcech T-130/05 a T-160/05 a podobné žalobním důvodům a hlavním argumentům ve věci T-58/05.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/28

---

Žaloba podaná dne 13. dubna 2005 Johanem de Geestem proti Radě Evropské unie

(Věc T-164/05)

(2005/C 171/46)

Jednací jazyk: francouzština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 13. dubna 2005 žaloba podaná proti Radě Evropské unie Johanem de Geestem, s bydlištěm v Rhode-St-Genèse (Belgie), zastoupeným Sébastienem Orlandim, Xavierem Martinem, Albertem Coolenem, Jean-Noëlem Louisem a Etiennem Marchalem, advokáty, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Žalobce navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí, jímž je jmenován úředníkem Evropských společenství, v rozsahu, ve kterém určuje jeho nástupní platovou třídu na A*6 za použití článku 12 přílohy XIII služebního řádu;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce se přihlásil do vnitřního výběrového řízení RADA/A/273 týkajícího se obsazení místa lékaře platové třídy A6 nebo A7. Žalobce, uchazeč ve výběrovém řízení, byl jmenován do platové třídy A*6. Žalobce napadá toto rozhodnutí, přičemž uplatňuje, že měl být jmenován do platové třídy A*8, A*9 nebo A*10, které podle nového systému odpovídají dřívějším platovým třídám uvedeným v oznámení o výběrovém řízení.

Žalobce na podporu své žaloby uplatňuje, že Rada určila jeho nástupní platovou třídu, aniž by dbala oznámení o volném místě a porušila tak články 29 a 31 služebního řádu, jakož i zásadu legitimního očekávání. V této souvislosti žalobce rovněž uplatňuje, že článek 12 přílohy XIII služebního řádu, který použila Rada při určení jeho nástupní platové třídy, mění protiprávně rámec legality postupu při přijímání úředníků.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/28

---

Žaloba podaná dne 25. dubna 2005 společností Arkema proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-168/05)

(2005/C 171/47)

Jednací jazyk: francouzština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 25. dubna 2005 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství společností Arkema, se sídlem v Paříži, zastoupené Michelem Debrouxem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—

zrušil čl. 1 písm. d), čl. 2 písm. c) a čl. 4 odst. 9 rozhodnutí Komise K(2004)4876 konečné ze dne 19. ledna 2005 v rozsahu, ve kterém byly určeny Elf Aquitaine a ukládaly jí pokutu z důvodu nesprávného právního posouzení a porušení podstatných náležitostí, a aby v důsledku toho změnil čl. 2 písmena c) a d) rozhodnutí v tom, kde uložil společnosti Arkema nadměrnou pokutu, a aby určil nižší částku,

—	podpůrně změnil čl. 2 písmena c) a d) rozhodnutí v rozsahu, ve kterém uložil společnostem Arkema a Elf Equitaine nadměrnou pokutu a určil nižší částku,

—	v každém případě uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Napadeným rozhodnutím Komise uložila žalobkyni a její mateřské společnosti Elf Aquitaine SA „společně a nerozdílně“ pokutu ve výši 45 milionů EUR a žalobkyni samé pokutu ve výši 13,5 milionů EUR, protože se s deseti dalšími podniky účastnily dohody v odvětví kyseliny chloroctové.

Na podporu své žaloby žalobkyně zaprvé uplatňuje, že Komise se dopustila nesprávného právního posouzení při přičítání jednání žalobkyni, jejichž věcnost a kvalifikaci Elf Aquitaine nepopírá. Komise údajně také porušila pravidla upravující přičitatelnost jednání uskutečněných dceřinou společností její mateřské společnosti tím, že zavedla presumpci de facto nevyvratitelné přičitatelnosti vycházející z vlastnictví většiny kapitálu dceřiné společnosti, a tím, že následně neprokázala účinné zapojení mateřské společnosti do uvedeného jednání. Podle žalobkyně tato nevyvratitelná presumpce porušuje zásadu právní a obchodní autonomie dceřiné společnosti, zásadu osobní odpovědnosti ve věci porušení práva hospodářské soutěže a zásadu zákazu diskriminace mezi podniky z důvodu jejich právní organizace. Žalobkyně krom toho tvrdí, že Komise nedodržela podstatné náležitosti, jelikož zavedení nevyvratitelné presumpce nebylo vůbec odůvodněno.

Zadruhé žalobkyně uplatňuje, že pokuta, která jí byla uložena, je nadměrná, nepřiměřená a diskriminační. Na podporu tohoto tvrzení se dovolává porušení zásady proporcionality při stanovení základní částky pokuty, určení koeficientu stanoveného za účelem, aby byla pokuta dostatečně odstrašující a určení multiplikačního koeficientu souvisejícího s trváním porušení práva.

Podpůrně má žalobkyně za to, že žalobní důvody vycházející z porušení zásady proporcionality zůstanou relevantními pro případ, že by Elf Aquitaine nebyla zproštěna obvinění. Žalobkyně krom toho uplatňuje, že Komise údajně ve svém výpočtu dvakrát zohlednila obrat společnosti Arkema, a tudíž uložila dvojí sankci za stejný skutek.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/29

---

Žaloba podaná dne 20. dubna 2005 Jean-Louisem Giraudym proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-169/05)

(2005/C 171/48)

Jednací jazyk: francouzština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 20. dubna 2005 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Jean-Louisem Giraudym, s bydlištěm v Paříži (Francie), zastoupeným Dominiquem Voillemotem, avocat.

Žalobce navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 21. února 2005 v míře, v jaké neuznává pochybení Generálního ředitelství pro tisk a zamítá jeho stížnost;

—	konstatoval, že pochybení vedla ke škodě, která je určitá a je jí možno vyhodnotit, a že existuje příčinná souvislost mezi těmito pochybeními a škodou;

—	v důsledku toho prohlásil za legitimní finanční náhradu za škodu utrpěnou žalobcem a stanovil náhradu za morální újmu, kterou utrpěl, v částce 500 000 EUR;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V době údajných skutečností byl žalobce vedoucím zastoupení Komise ve Francii. V důsledku tvrzení, které se týkaly údajných nesrovnalostí poškozujících rozpočet Evropské unie a které byly proti němu vzneseny, zahájil OLAF vyšetřování v sídle zastoupení dne 18. listopadu 2002. Následující den byl žalobce přeložen do Bruselu se zákazem jakéhokoliv kontaktu uvnitř Komise, jakož i navenek.

Žalobce rovněž uplatňuje, že tiskové sdělení Komise vydané dne 21. listopadu a široce rozšířené vyprovokovalo značnou mediální propagaci k jeho újmě. Podle žalobce zpráva OLAF vydaná dne 6. května 2003 dospěla k názoru, že tvrzení proti němu byla nepodložená.

Touto žalobou má žalobce za cíl obdržet náhradu škody, kterou měl na základě těchto skutečností utrpět. Na podporu své žaloby uplatňuje, že jeho převedení bylo nepřiměřené, neodůvodněné a porušující presumpci neviny. Zároveň uplatňuje, že mluvčí Komise nerespektoval důvěrnost vyšetřování a učinil veřejná prohlášení způsobem poškozujícím jeho pověst. Konečně uplatňuje, že ředitel generálního ředitelství pro tisk proti němu vznesl určitá tvrzení, u nichž nemohl nerozpoznat jejich choulostivost.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/30

---

Žaloba podaná dne 21. dubna 2005 Renate AMM a čtrnácti dalšími proti Evropskému parlamentu

(Věc T-170/05)

(2005/C 171/49)

Jednací jazyk: francouzština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 21. dubna 2005 žaloba podaná proti Evropskému parlamentu Renate AMM, s bydlištěm v Bruselu (Belgie), a čtrnácti dalšími úředníky, zastoupenými Sébastienem Orlandim, Xavierem Martinem, Albertem Coolenem, Jean-Noëlem Louisem a Etiennem Marchalem, advokáty, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Žalobci navrhují, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí o jmenování žalobců úředníky Evropských společenství v rozsahu, ve kterém určují jejich nástupní platovou třídu za použití článku 12 nebo čl. 13 druhého pododstavce přílohy XIII služebního řádu;

—	uložil Parlamentu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dovolávané žalobní důvody a hlavní argumenty jsou totožné jako ve věcech T-130/05, T-160/05, T-162/05 a podobné jako ve věcech T-58/05 a T-164/05.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/30

---

Žaloba podaná dne 29. dubna 2005 proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) Armacell Enterprise GmbH

(Věc T-172/05)

(2005/C 171/50)

Jednací jazyk: bude určen v souladu s čl. 131 odst. 2 jednacího řádu – Jazyk, ve kterém byla sepsána žaloba: angličtina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla dne 29. dubna 2005 předložena žaloba směřující proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) podaná Armacell Enterprise GmbH, se sídlem v Münsteru (Německo).

Žalobkyně je zastoupena O. Spuhlerem, právníkem.

Druhým účastníkem řízení před odvolacím senátem byla NMC, Société Anonyme se sídlem v Raeren (Belgie).

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu žalovaného ze dne 23. února 2005 ve věci R 552/2004-1;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství:	Armacell Enterprises GmbH
Dotčená ochranná známka:	Slovní ochranná známka ARMAFOAM pro výrobky náležející do třídy 20 (pěnové výrobky z elastomerů, thermoplastů nebo thermosetů jako součásti systému nebo jako konečný výrobek) – přihláška č. 2 487 338
Majitel ochranné známky nebo označení, uvedených v námitkovém řízení:	NMC, Société Anonyme
Ochranná známka nebo označení uvedené v námitkovém řízení:	Slovní ochranná známka Společenství NOMAFOAM pro zboží nebo služby náležející do tříd 17, 19, 20, 27 a 28 (výrobky z umělých hmot jako polotovarů; polyethylenová pěna; nekovové stavební materiály; …) Ochranná známka Společenství č. 672 816
Rozhodnutí námitkového oddělení:	Zamítnutí námitek
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zrušení rozhodnutí, proti němuž bylo odvolání podáno, a zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství
Žalobní důvody:	Porušení čl. 43 odst. 5 věty druhé a čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94, jelikož neexistuje nebezpečí záměny dotčených ochranných známek a výrobků.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/31

---

Žaloba podaná dne 27. dubna 2005 Elf Aquitaine proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-174/05)

(2005/C 171/51)

Jednací jazyk: francouzština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 27. dubna 2005 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Elf Aquitaine, se sídlem v Courbevoie (Francie), zastoupená Ericem Morgan de Rivery a Evelyne Friedel, advokáty.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil článek 1 (d) rozhodnutí Komise č. C (2004) 4876 final ze dne 19. ledna 2005 v rozsahu, v němž rozhoduje o tom, že Elf Aquitaine v období mezi 1. lednem 1984 a 7. květnem 1999 porušil článek 81 ES a v období mezi 1. lednem 1994 a 7. květnem 1999 článek 53 EHP;

—

v důsledku toho zrušil (i) článek 2 (c) rozhodnutí Komise č. C (2004) 4876 final ze dne 19. ledna 2005 v rozsahu, v němž ukládá Elf Aquitaine a Atofina pokutu 45 milionů EUR z titulu společné a nerozdílné odpovědnosti, (ii) článek 3 téhož rozhodnutí v rozsahu, v němž ukládá Elf Aquitaine, aby ukončila sporné porušení článků 81 ES a 53 EHP, a (iii) článek 4 (9) uvedeného rozhodnutí v rozsahu, v němž je uvedené rozhodnutí určeno Elf Aquitaine;

—	podpůrně zrušil článek 2 (c) rozhodnutí Komise č. C (2004) 4876 final ze dne 19. ledna 2005 v rozsahu, v němž ukládá Elf Aquitaine a Atofina pokutu 45 milionů EUR z titulu společné a nerozdílné odpovědnosti;

—	podpůrně změnil článek 2 (c) rozhodnutí Komise č. C (2004) 4876 final ze dne 19. ledna 2005 v rozsahu, v němž ukládá Elf Aquitaine a Arkema pokutu 45 milionů EUR z titulu společné a nerozdílné odpovědnosti, a snížil výši dotčené pokuty na přiměřenou úroveň;

—	v každém případě uložil Komisi náhradu všech nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Napadeným rozhodnutím Komise došla k závěru, že se žalobkyně účastnila jednání mezi podniky ve vzájemné shodě, které si rozdělily výrobní kvóty a klienty, zvýšily ceny jednáním ve vzájemné shodě, zavedly mechanizmus vyrovnávání, vyměňovaly si informace o objemech prodejů a cenách a účastnily se pravidelných schůzek a jiných setkání za účelem dojednání a zavedení výše uvedených omezení. V důsledku tohoto protiprávního jednání Komise uložila žalobkyni pokutu.

Žalobkyně tvrdí, že jí napadené rozhodnutí přičítá protiprávní jednání uskutečněné její dceřinou společností, a navrhuje, aby bylo zrušeno, když uplatňuje následující žalobní důvody:

Svým první žalobním důvodem žalobkyně uplatňuje porušení práv obhajoby. Tvrdí, že Komise jasně nevysvětlila své argumenty v prohlášení o námitkách, neunesla důkazní břemeno, které jí příslušelo, a že nezohlednila skutečnosti vyplývající ze správního řízení.

Svým druhým žalobním důvodem žalobkyně namítá údajnou nedostatečnost odůvodnění napadeného rozhodnutí vzhledem k údajně novému přijatému stanovisku týkajícímu se přičitatelnosti žalobkyni jednání její dceřiné společnosti a k údajné neexistenci odpovědí na vyvrácení žalobkyně.

V rámci třetího žalobního důvodu žalobkyně mimoto uplatňuje údajnou rozpornost mezi tím, že jí je přičítáno protiprávní jednání, a uznáním, že byla účast její dceřiné společnosti ukončena na nízké úrovni.

Údajné porušení pravidel upravujících přičitatelnost mateřské společnosti protiprávního jednání svých dceřiných společností představuje čtvrtý žalobní důvod uplatňovaný žalobkyní.

Svým pátým žalobním důvodem žalobkyně dále tvrdí, že napadané rozhodnutí porušuje několik základních zásad uznaných všemi členskými státy, které tvoří nedílnou součást právního řádu Společenství, a to zásady osobní povahy trestů, zásady legality a obecné zásady presumpce neviny.

Šestý žalobní důvod vychází z několika údajných nesplnění povinností Komisí během řízení, které vedlo k přijetí napadeného rozhodnutí, která byla žalobkyní posouzena jako porušení zásady řádné správy.

Žalobkyně rovněž svým sedmým žalobním důvodem uvádí, že nové kritérium přičitatelnosti protiprávního jednání dceřiných společností jejich mateřským společnostem, jak je uplatněno napadeným rozhodnutím, porušuje zásadu právní jistoty.

V rámci dvou následujících žalobních důvodů žalobkyně tvrdí, že Komise zkreslila předložené listinné důkazy a že napadené rozhodnutí představuje zneužití pravomoci.

Žalobkyně podpůrně navrhuje, aby byla pokuta zrušena z důvodu, že úvahy Komise pro stanovení její výše postrádají jakoukoli soudržnost.

Žalobkyně podpůrně navrhuje, aby byla výše pokuty snížena.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/32

---

Žaloba podaná dne 27. dubna 2005 Akzo Nobel NV, Akzo Nobel Nederland BV, Akzo Nobel AB, Akzo Nobel Chemicals BV, Akzo Nobel Functional Chemicals BV, Akzo Nobel Base Chemicals AB a Eka Chemicals AB proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-175/05)

(2005/C 171/52)

Jednací jazyk: angličtina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 27. dubna 2005 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Akzo Nobel NV, se sídlem v Arnhemu (Nizozemsko), Akzo Nobel Nederland BV, se sídlem v Arnhemu (Nizozemsko), Akzo Nobel AB, se sídlem v Stockholmu (Švédsko), Akzo Nobel Chemicals BV, se sídlem v Amersfoort (Nizozemsko), Akzo Nobel Functional Chemicals BV, se sídlem v Amersfoort (Nizozemsko), Akzo Nobel Base Chemicals AB, se sídlem v Skoghall (Švédsko), a Eka Chemicals AB, se sídlem v Bohus (Švédsko), zastoupenými C. R. A. Swaakem a A. Kayhkem, advokáty.

Žalobkyně navrhují, aby Soud:

—	přezkoumal na základě článku 230 ES legalitu rozhodnutí Komise K(2004)4876 konečné,

—	napadené rozhodnutí na základě článku 231 ES zrušil,

—	nebo, podpůrně, snížil částku pokuty,

—	v obou případech uložil Komisi Evropských společenství náhradu vlastních nákladů řízení a nákladů řízení vzniklých v tomto řízení žalobkyním.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně zpochybňují rozhodnutí Komise ze dne 19. ledna 2005 v řízení k uplatnění článku 81 ES a článku 53 EHP (věc COMP/E-1/37.773 – MCAA), kterým bylo rozhodnuto, že žalobkyně byly zapojeny v souboru dohod a jednání ve vzájemné shodě zahrnujících stanovení cen, sdílení trhů a dohodnutých postupů proti soutěžitelům v odvětví kyseliny chloroctové v EHP, a žalobkyním byla uložena pokuta.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňují, že se Komise dopustila zjevně nesprávného právního posouzení a porušila čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 (1) v tom, že neprávem přičetla odpovědnost za porušení též Akzo Nobel NV, vrcholové holdingové společnosti skupiny Akzo Nobel, jakož i Akzo Nobel AB. Podle žalobkyň Akzo Nobel NV neměla rozhodující vliv na obchodní politiku svých dceřiných společností.

Žalobkyně krom toho tvrdí, že částka pokuty udělené společně a nerozdílně žalobkyním přesahuje, pokud jde o švédské společnosti činné na trhu MCAA, 10 % obratu stanoveného nařízením 1/2003.

Žalobkyně se též dovolávají porušení povinnosti uvést odůvodnění podle článku 253.

Podpůrně žalobkyně uplatňují, že se Komise dopustila různých chyb ve vztahu k výpočtu pokuty. Podle žalobkyň Komise pochybila v klasifikaci společností při zkoumání závažnosti porušení pro účely stanovení základní částky pokuty, porušila zásadu proporcionality tím, že použila chybný multiplikační koeficient, a zásadu rovného zacházení tím, že nesprávně použila sdělení o shovívavosti (2) z roku 1996.

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1).

(2)  Sdělení Komise o neuložení nebo snížení pokut v kartelových věcech (Úř. věst. C 207, 18.7.1996, s. 4)

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/33

---

Žaloba podaná dne 10. května 2005 Citicorp a Citibank, N. A. proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc T-181/05)

(2005/C 171/53)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 10. května 2005 žaloba směřující proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), podaná Citicorp, se sídlem v New Yorku (USA) a Citibank, N. A., se sídlem v New Yorku (USA), zastoupenými V. Bomhardem, A. Renckem a A. Polhmannem, advokáty.

Citi, S.L., se sídlem v Algete, Madrid (Španělsko), byla rovněž účastníkem řízení před odvolacím senátem.

Žalobkyně navrhují, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 1. března 2005 ve věci R 173/2004-1;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství:	Citi, S.L.
Dotčená ochranná známka Společenství:	Obrazová ochranná známka CITI pro služby ve třídě 36 (celní služby, odhady majetku, realitní kanceláře, ocenění a správa nemovitostí) – přihláška č. 1 430 750
Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení:	Citicorp a Citibank N.A:
Namítaná ochranná známka nebo označení:	Jejich odpovídající národní slovní a obrazové ochranné známky a slovní a obrazové ochranné známky Společenství pro služby ve třídě 36 (finanční služby a služby týkající se nemovitostí)
Rozhodnutí námitkového oddělení:	Zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zrušení rozhodnutí námitkového oddělení, vyhovění námitkám týkajícím se „odhadů majetku, realitních kanceláří, ocenění a správy nemovitostí“ a zamítnutí námitek týkajících se „celních služeb“
Dovolávané žalobní důvody:	Porušení článku 73 nařízení Rady č. 40/94 a práva být vyslechnut, porušení článku 73 a čl. 74 odst. 1 nařízení Rady č. 40/94 a porušení čl. 8 odst. 5 nařízení Rady č. 40/94.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/33

---

Žaloba podaná dne 4. května 2005 Julie Samnadda proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-183/05)

(2005/C 171/54)

Jednací jazyk: francouzština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 4. května 2005 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Julie Samnadda, s bydlištěm v Bruselu (Belgie), zastoupenou Sébastienem Orlandim, Xavierem Martinem, Albertem Coolenem, Jean-Noëlem Louisem a Etiennem Marchalem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí o jmenování žalobkyně úředníkem Evropských společenství v rozsahu, ve kterém určují její nástupní platovou třídu za použití článku 12 přílohy XIII služebního řádu;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dovolávané žalobní důvody a hlavní argumenty jsou totožné jako ve věcech T-130/05, T-160/05, T-162/05 a T-170/05 a podobné jako ve věcech T-58/05 a T-164/05.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/34

---

Žaloba podaná dne 9. května 2005 The Sherwin-Williams Company proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc T-190/05)

(2005/C 171/55)

Jazyk, ve kterém byla sepsána žaloba: španělština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 9. května 2005 žaloba směřující proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) podaná The Sherwin-Williams Company, zastoupenou Enriquem Armijem Chavarrim a Antoniem Castánem Pérez-Gómezem, advokáty.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 22. února 2005 ve věci R 755/2004-2;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovaná ochranná známka Společenství:	Slovní ochranná známka „TWIST & POUR“ – přihláška č. 3 071 041 pro výrobky třídy 21 (přenosné plastové nádoby prodávané jako nedílná součást tekuté barvy, se zařízením na její uchovávání a aplikaci)
Rozhodnutí průzkumového referenta:	Zamítnutí přihlášky
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zamítnutí odvolání
Dovolávané žalobní důvody:	Nesprávné použití čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/34

---

Žaloba podaná dne 9. května 2005 Teletech Holdings Inc, proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc T-194/05)

(2005/C 171/56)

Jednací jazyk: angličtina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 9. května 2005 žaloba podaná proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) Teletech Holdings Inc, se sídlem v Englewoodu, Colorado (USA), zastoupená A. M. Gouldem, advokátem.

Teletech International S.A. se sídlem v Paříži (Francie) byla rovněž účastníkem řízení před odvolacím senátem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 3. března 2005 ve věci R 497/2004-1,

—	vrátil věc námitkovému oddělení k posouzení a rozhodnutí o námitce TeleTech US proti ochranné známce Společenství 2 168 409 podané jménem Teletech International SA, založené na její ochranné známce Společenství č. 134 908 TELETECH GLOBAL VENTURES,

—	uložil Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu, aby TeleTech US uhradil náklady řízení jak před Soudem prvního stupně, tak před odvolacím senátem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství:	TELETECH INTERNATIONAL S.A.
Dotčená ochranná známka Společenství:	Celosvětová ochranná známka TELETECH INTERNATIONAL pro služby zařazené do tříd 35, 38 a 42
Majitel ochranné známky nebo označení, namítaných v námitkovém řízení:	Žalobkyně
Namítaná ochranná známka nebo označení:	Národní ochranná známka „TELETECH“ a ochranná známka Společenství „TELETECH GLOBAL VENTURES“
Rozhodnutí námitkového oddělení:	Zamítnutí zápisu
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Prohlášení odvolání za nepřípustné
Dovolávané žalobní důvody:	Žalobkyně tvrdí, že Soud prvního stupně v rozsudku ze dne 16. září 2004 ve věci T-342/02 Metro-Goldwyn-Mayer Lion v. OHIM rozhodl nesprávně, když odvolání podané za obdobných okolností prohlásil za nepřípustné; podpůrně tvrdí, že je třeba se od tohoto rozsudku odchýlit; konečně tvrdí, že její postavení ve Spojených státech bylo významně poškozeno rozhodnutím námitkového oddělení, a že by proto odvolání proti rozhodnutí námitkového oddělení mělo být prohlášeno za přípustné.

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/35

---

Výmaz věci T-398/02 (1)

(2005/C 171/57)

(Jednací jazyk: italština)

Usnesením ze dne 2. května 2005 rozhodl předseda čtvrtého senátu Soudu prvního stupně Evropských společenství o výmazu věci T-398/02, Linea GIG S.r.l. in liquidazione proti Komisi Evropských společenství.

---

(1)  Úř. věst. C 44, 22.2.2003

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/35

---

Výmaz věci T-441/03 (1)

(2005/C 171/58)

(Jednací jazyk: nizozemština)

Usnesením ze dne 28. dubna 2005 rozhodl předseda čtvrtého senátu Soudu prvního stupně Evropských společenství o výmazu věci T-441/03, N. V. Firma Léon Van Parys a další proti Komisi Evropských společenství.

---

(1)  Úř. věst. C 59, 6.3.2004

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/35

---

Výmaz věci T-244/04 (1)

(2005/C 171/59)

Jednací jazyk: nizozemština

Usnesením ze dne 4. května 2005 rozhodl předseda druhého senátu Soudu prvního stupně Evropských společenství o výmazu věci T-244/04, Elisabeth Saskia Smit proti Evropskému policejnímu úřadu (Europol).

---

(1)  Úř. věst. C 217, 28.8.2004

---

9.7.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 171/36

---

(2005/C 171/60)

Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unie

Úř. věst. C 155, 25.6.2005

Dřívější publikace

Úř. věst. C 143, 11.6.2005

Úř. věst. C 132, 28.5.2005

Úř. věst. C 115, 14.5.2005

Úř. věst. C 106, 30.4.2005

Úř. věst. C 93, 16.4.2005

Úř. věst. C 82, 2.4.2005

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://europa.eu.int/eur-lex

CELEX: http://europa.eu.int/celex

---