14.6.2005

Úřední věstník Evropské unie

CE 144/1

SPOLEČNY POSTOJ (ES) č. 19/2005

přijatý Radou dne 17. února 2005

s ohledem na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2005 ze dne … o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo z něj vystupující

(2005/C 144 E/01)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 95 a 135 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Jedním z úkolů Společenství je podporovat harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj hospodářských činností v celém Společenství zřízením společného trhu a hospodářské a měnové unie. Za tímto účelem zahrnuje vnitřní trh prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu.

(2)

Zavádění výnosů z nedovolené činnosti do finančního systému a jejich investování v návaznosti na praní peněz poškozuje zdravý a udržitelný hospodářský rozvoj. Směrnicí Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz (3) byl proto za účelem předcházení praní peněz zaveden na úrovni Společenství mechanismus pro sledování transakcí prováděných prostřednictvím úvěrových a finančních institucí, jakož i prostřednictvím některých profesí. Protože existuje riziko, že používání tohoto mechanismu povede ke zvýšenému pohybu peněžní hotovosti pro nedovolené účely, měla by být směrnice 91/308/EHS doplněna o kontrolní systém pro peněžní hotovost vstupující do Společenství nebo z něj vystupující.

(3)

V současné době používá takových kontrolních systémů pouze několik členských států, a to na základě svých vnitrostátních právních předpisů. Rozdíly mezi právními předpisy poškozují řádné fungování vnitřního trhu. Proto by se na úrovni Společenství měly harmonizovat základní prvky tak, aby byla zajištěna rovnocenná úroveň kontroly pohybu peněžní hotovosti překračující hranice Společenství. Taková harmonizace by se však neměla dotknout možnosti členských států používat v souladu se stávajícími ustanoveními Smlouvy vnitrostátní kontrolu pohybu peněžní hotovosti v rámci Společenství.

(4)

Měly by se rovněž vzít v úvahu doplňující činnosti na jiných mezinárodních fórech, zejména činnost Finančního akčního výboru proti praní peněz (FATF), vytvořeného v roce 1989 vrcholnou schůzkou sedmi nejvyspělejších zemí (G7) v Paříži. Ve zvláštním doporučení IX ze dne 22. října 2004 vyzývá FATF vlády, aby přijaly opatření k odhalování fyzického pohybu peněžní hotovosti, včetně ohlašovacího systému nebo jiné oznamovací povinnosti.

(5)

Peněžní hotovost, kterou má u sebe fyzická osoba vstupující do Společenství nebo je opouštějící, by proto měla podléhat zásadě povinného ohlašování. Tato zásada by umožnila celním orgánům shromažďovat informace o takových pohybech peněžní hotovosti a případně tyto informace předávat jiným orgánům. Celní orgány jsou přítomny na hranicích Společenství, kde jsou kontroly nejúčinnější, a některé již v této oblasti získaly praktické zkušenosti. Mělo by být využito nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (4). Tato vzájemná pomoc by měla zajistit správné provádění kontrol peněžní hotovosti i předávání informací, a tím napomoci dosažení cílů směrnice 91/308/EHS.

(6)

S ohledem na svůj preventivní účel a odstrašující povahu by ohlašovací povinnost měla být plněna při vstupu do Společenství nebo při jeho opuštění. Aby se však akce orgánů mohly zaměřovat na větší pohyby peněžní hotovosti, měly by této povinnosti podléhat jen pohyby ve výši 10 000 EUR nebo více. Je třeba rovněž upřesnit, že ohlašovací povinnost se vztahuje na fyzické osoby, které peněžní hotovost převážejí, a to bez ohledu na to, zda je daná osoba jejím vlastníkem.

(7)	Měl by se používat společný standard pro poskytované informace. Tím se usnadní výměna informací mezi příslušnými orgány.

(8)	Je žádoucí stanovit definice, jichž je zapotřebí k jednotnému výkladu tohoto nařízení.

(9)	Informace shromážděné příslušnými orgány na základě tohoto nařízení by se měly předávat orgánům uvedeným v čl. 6 odst. 1 směrnice 91/308/EHS.

(10)

Existují-li náznaky, že částky peněžní hotovosti souvisejí s nedovolenou činností spojenou s pohybem peněžní hotovosti podle směrnice 91/308/EHS, mohou být informace získané příslušnými orgány na základě tohoto nařízení předány příslušným orgánům jiných členských států nebo Komisi. Podobně je vhodné stanovit, že některé informace mohou být předávány, pokud existují náznaky o pohybu peněžní hotovosti v částkách nižších, než je hranice stanovená v tomto nařízení.

(11)	Příslušným orgánům by měly být svěřeny pravomoci nezbytné k provádění účinné kontroly pohybů peněžní hotovosti.

(12)	Pravomoci příslušných orgánů by měly být doplněny povinností členských států stanovit sankce. Sankce by však měly být ukládány pouze za neprovedení ohlášení podle tohoto nařízení.

(13)

Protože cíle tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni jednotlivých členských států a může ho být z důvodu nadnárodního rozsahu praní peněz na vnitřním trhu lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

(14)	Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Cíl

1. Toto nařízení doplňuje ustanovení směrnice 91/308/EHS o transakcích prováděných prostřednictvím úvěrových a finančních institucí, jakož i prostřednictvím některých profesí, stanovením harmonizovaných pravidel pro kontrolu peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo z něj vystupující, prováděnou příslušnými orgány.

2. Tímto nařízením nejsou dotčena vnitrostátní opatření pro kontrolu pohybu peněžní hotovosti v rámci Společenství, pokud jsou taková opatření přijata v souladu s článkem 58 Smlouvy.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.	„příslušnými orgány“ celní orgány členských států nebo jakékoli jiné orgány zmocněné členskými státy k uplatňování tohoto nařízení;

„peněžní hotovostí“

převoditelné nástroje na doručitele, včetně peněžních nástrojů ve formě na doručitele, jako jsou cestovní šeky, převoditelné nástroje (včetně šeků, vlastních směnek a peněžních poukázek), jež jsou buď ve formě na doručitele, indosované bez omezení, vystavené na fiktivního příjemce, nebo v takové jiné formě, že právní nárok na ně přechází po doručení, jakož i neúplné nástroje (včetně šeků, vlastních směnek a peněžních poukázek), které jsou podepsané, ale je u nich vynecháno jméno příjemce.

b)	oběživo (bankovky a mince, jež jsou v oběhu jako prostředek směny).

Článek 3

Ohlašovací povinnost

1. Každá fyzická osoba, která vstupuje do Společenství nebo je opouští a má u sebe peněžní hotovost v hodnotě 10 000 EUR nebo více, ohlásí tuto částku v souladu s tímto nařízením příslušným orgánům členského státu, přes který do Společenství vstupuje nebo je opouští. Ohlašovací povinnost není splněna, pokud jsou poskytnuté informace nesprávné nebo neúplné.

2. Ohlášení uvedené v odstavci 1 obsahuje informace o:

a)	ohlašovateli, včetně jména a příjmení, data a místa narození a státní příslušnosti;

b)	vlastníkovi peněžní hotovosti;

c)	zamýšleném příjemci peněžní hotovosti;

d)	částce a povaze peněžní hotovosti;

e)	původu a zamýšleném použití peněžní hotovosti;

f)	trase přepravy;

g)	dopravním prostředku.

3. Informace se podávají písemně, ústně nebo elektronicky, jak určí členský stát uvedený v odstavci 1. Pokud o to však ohlašovatel požádá, je oprávněn podat informace písemně. Bylo-li podáno písemné ohlášení, vydá se ohlašovateli na jeho žádost potvrzená kopie.

Článek 4

Pravomoci příslušných orgánů

1. Za účelem kontroly plnění ohlašovací povinnosti stanovené v článku 3 jsou úředníci příslušných orgánů za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy zmocněni provádět kontroly fyzických osob, jejich zavazadel a dopravních prostředků.

2. V případě nesplnění ohlašovací povinnosti stanovené v článku 3 lze peněžní hotovost zadržet na základě správního rozhodnutí za podmínek stavených ve vnitrostátních právních předpisech.

Článek 5

Zaznamenávání a zpracování informací

1. Informace získané podle článku 3 a/nebo 4 zaznamenávají a zpracovávají příslušné orgány členského státu uvedeného v čl. 3 odst. 1 a dávají se k dispozici orgánům tohoto členského státu uvedeným v čl. 6 odst. 1 směrnice 91/308/EHS.

2. Pokud z kontroly podle článku 4 vyplyne, že fyzická osoba vstupuje do Společenství nebo je opouští s částkou peněžní hotovosti, která je nižší než hranice stanovená v článku 3, a existují náznaky, že s tímto pohybem peněžní hotovosti je spojena nedovolená činnost podle směrnice 91/308/EHS, mohou příslušné orgány členského státu uvedeného v čl. 3 odst. 1 tuto informaci, jméno a příjmení, datum a místo narození a státní příslušnost dané osoby a údaje o použitém dopravním prostředku rovněž zaznamenat a zpracovat a mohou být dány k dispozici orgánům tohoto členského státu uvedeným v čl. 6 odst. 1 směrnice 91/308/EHS.

Článek 6

Výměna informací

1. Existují-li náznaky, že částky peněžní hotovosti souvisejí s nezákonnou činností spojenou s pohybem peněžní hotovosti podle směrnice 91/308/EHS, lze informace získané na základě ohlášení podle článku 3 nebo kontroly podle článku 4 předat příslušným orgánům jiných členských států.

Nařízení (ES) č. 515/97 se použije obdobně.

2. Existují-li náznaky, že částky peněžní hotovosti se týkají výnosů z podvodu nebo jiné nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy Společenství, předají se tyto informace rovněž Komisi.

Článek 7

Výměna informací se třetími zeměmi

V rámci vzájemné správní pomoci mohou členské státy nebo Komise sdělovat informace získané podle tohoto nařízení třetí zemi, a to s výhradou souhlasu příslušných orgánů, které informace získaly podle článku 3 a/nebo 4, a souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy a předpisy Společenství o předávání osobních údajů třetím zemím. Členské státy informují Komisi o takové výměně informací, pokud je to obzvláště důležité pro provádění tohoto nařízení.

Článek 8

Sankce

1. Členské státy stanoví sankce za nesplnění ohlašovací povinnosti stanovené v článku 3. Takové sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující.

2. Členské státy oznámí Komisi sankce za nesplnění ohlašovací povinnosti stanovené v článku 3 nejpozději do ... (5).

Článek 9

Hodnocení

Čtyři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jeho provádění.

Článek 10

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne ... (6).

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne ...

Za Evropský parlament

předseda

...

Za Radu

předseda

...

(1) Úř. věst. C 227 E, 24.9.2002, s. 574.

(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 15. května 2003 (Úř. věst. C 67 E, 17.3.2004, s. 259), společný postoj Rady ze dne 17. února 2005 a postoj Evropského parlamentu ze dne ... (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3) Úř. věst. L 166, 28.6.1991, s. 77. Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/97/ES (Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 76).

(4) Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).

(5) 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

(6) 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

ODŮVODNĚNÍ RADY

I. ÚVOD

Dne 25. června 2002 Komise předložila Radě zprávu o kontrolách přeshraničních pohybů hotovosti spolu s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o předcházení praní peněz prostřednictvím celní spolupráce, založeného na článku 135 Smlouvy (1) (2).

Evropský parlament zaujal své stanovisko při prvním čtení dne 15. května 2003 (3) a přijal 23 změn daného návrhu.

Dne 3. července 2003 předložila Komise Radě pozměněný návrh k výše uvedené problematice (4).

V souladu s čl. 251 odst. 2 Smlouvy přijala Rada dne 17. února 2005 společný postoj.

II. CÍL

Cílem návrhu je zavést povinnost fyzických osob ohlásit na vnějších hranicích EU pohyb hotovosti převyšující stanovenou hranici. Kromě toho má návrh za cíl zvýšit hraniční kontroly pohybu hotovosti a zlepšit výměnu informací mezi příslušnými orgány.

III. ROZBOR SPOLEČNÉHO POSTOJE

1. Obecně

V souladu s návrhem Komise je cílem společného postoje Rady zavést harmonizované hraniční kontroly pohybu hotovosti, čímž se doplní směrnice 91/308/EHS (5) a zajistí se správné fungování vnitřního trhu odstraněním současných rozdílů mezi vnitrostátními právními předpisy.

2. Podrobný popis postoje Rady

Ke změnám přijatým Evropským parlamentem zaujala Rada tento postoj:

a) Právní základ

V souladu se stanoviskem Evropského parlamentu (změna 2) Rada doplnila článek 95 jako právní základ návrhu. Rada byla toho názoru, že hlavním rysem návrhu nařízení by nemělo být předcházení praní peněz (k němuž by bylo zapotřebí jiného právního základu), nýbrž zavedení harmonizovaných hraničních kontrol pohybu hotovosti, pro kterou je odpovídajícím právním základem článek 95 Smlouvy, jímž se řídí sbližování právních a správních předpisů členských států v souvislosti s fungováním vnitřního trhu.

b) Přeměna na směrnici

Rada nemohla přijmout změny Evropského parlamentu spojené s přeměnou návrhu na směrnici (změny 1, 8, 9, 18, 20, 21, 22 a 23), protože je toho názoru, že dostatečné harmonizace lze dosáhnout v poměrně krátké době pouze prostřednictvím nařízení, které je obecně použitelné, závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

c) Povinné ohlášení

Rada ve svém společném postoji podpořila návrh Komise na zavedení systému povinného ohlašování. Rada nebyla pro to, aby se členským státům umožnilo vybrat si buď systém ohlašování nebo systém oznámení, jak to navrhoval Evropský parlament (změny 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 12, 14, 18 a 19). Taková volba mezi dvěma systémy by odporovala jednotnému provádění navrhovaných opatření na úrovni celého Společenství. Rada však zavedla určitý stupeň pružnosti, protože nechala na volbě členských států, zda zavedou povinnost učinit ohlášení v písemné, ústní nebo elektronické podobě. V důsledku toho Rada souhlasila s vypuštěním tiskopisu ohlášení obsaženého v příloze návrhu a se zařazením ustanovení o poskytování informací prostřednictvím písemného, ústního nebo elektronického ohlášení (viz rovněž níže uvedený odst. 3 písm. b)).

d) Hranice k podání ohlášení

Rada se rozhodla pro hranici 10 000 EUR, jež je nižší než hranice předpokládané v návrhu Komise a ve stanovisku Evropského parlamentu (změny 3 a 7). Tato nižší hranice vychází ze skutečnosti, že v právních předpisech mnoha členských států se v současné době stanovují mnohem nižší hranice a původně navrhovaná hranice (15 000 EUR) by tudíž měla za následek výrazné snížení hloubky kontroly v těchto členských státech.

Nižší hranice rovněž vysílá jasný signál na mezinárodní úrovni, že Rada je odhodlána přijmout opatření ke sledování pohybu hotovosti tím, že zavede přísnou a jednotnou hranici v rámci Společenství, která bude snadno kontrolovatelná a bude jasně rozeznatelná pro cestující, kteří vstupují do Společenství nebo jej opouštějí.

e) Pravomoci příslušných orgánů

Ohledně pravomocí příslušných orgánů se Rada s Evropským parlamentem dohodla (změny 10 a 17), že toto ustanovení by se mělo zařadit do jiných souvislostí a tudíž by se mělo přesunout do článku bezprostředně následujícího ustanovení o ohlašovací povinnosti. Co se týče obsahu tohoto ustanovení, byla Rada toho názoru, že vnitrostátním orgánům by měly být uděleny pravomoci v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech. Vnitrostátní orgány by kromě toho měly mít pravomoc kontrolovat dopravní prostředky, aby mohly zjišťovat dodržování ohlašovací povinnosti. Rada však nezachovala lhůtu nejvýše tří dnů pro zadržení hotovosti, která se předpokládá v návrhu a potvrzuje ve změně 11, protože je toho názoru, že toto časové omezení by orgánům neumožňovalo potřebnou pružnost při provádění kontroly a při následném vyšetřování s cílem určit, zda je v konkrétním případě nutno zahájit sankční řízení.

f) Definice „hotovosti“

Finanční akční výbor proti praní peněz (FATF) přijal dne 22. října 2004 zvláštní doporučení IX o kurýrech převážejících hotovost. Toto doporučení dohodnuté na mezinárodní úrovni obsahuje definici „hotovosti“, kterou Rada vložila do tohoto návrhu nařízení s cílem zajistit co největší soudržnost pravidel ve Společenství a na mezinárodní úrovni. Jak je požadováno ve změně 13, v textu se rozšiřuje definice hotovosti tak, aby pokrývala širší řadu šeků, než se původně navrhovalo.

g) Výměna informací

Rada objasnila a změnila strukturu ustanovení o výměně informací mezi orgány (změna 15) takto:

—

Za prvé se objasnilo, že informace získané z ohlášení nebo kontrol zaznamená a zpracuje příslušný orgán členského státu a v témže členském státě se tyto informace dají k dispozici finanční zpravodajské jednotce (FIU), přičemž tento druhý bod je rovněž výslovně uveden ve zvláštním doporučení FATF IX. V případě osob, které vstupují do Společenství a opouštějí je s částkou menší než 10 000 EUR, ale u nichž existují náznaky nedovolené činnosti, mohou určité informace o takové osobě rovněž zaznamenávat a zpracovávat příslušné orgány v jednom členském státě a dávat je k dispozici FIU tohoto členského státu.

—

Za druhé si informace získané z ohlášení nebo kontrol mohou členské státy navzájem vyměňovat. Na tuto výměnu informací mezi členskými státy se obdobně použije nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů.

—

A konečně lze informace vyměňovat se třetími zeměmi v rámci dohody o vzájemné správní pomoci. Sdělování informací však podléhá souhlasu orgánu, který informace jako první získal, a ustanovením o ochraně osobních údajů. Pokud je to zejména důležité pro provádění tohoto nařízení, měla by být Komise o takové výměně informací informována.

h) Společná databáze

Rada nepřijala myšlenku vkládání získaných informací do databáze, kterou by společně spravovaly členské státy a která by byla v držení Evropského policejního úřadu (Europolu) (změna 16). Rada je toho názoru, že právní základ návrhu nařízení by se na toto ustanovení nevztahoval.

i) Zpráva Komise

Ve společném postoji přijala Rada myšlenku vyjádřenou ve změně 22 a zavedla ustanovení o povinnosti Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu ve lhůtě čtyř let od vstupu tohoto nařízení v platnost.

3. Nové prvky zavedené Radou

Kromě bodů, k nimž zaujal Evropský parlament stanovisko a o nichž se hovoří výše ve společném postoji Rady, zařadila Rada do návrhu tyto nové prvky:

a) Oblast působnosti nařízení

Kontroly hotovosti uvnitř Společenství lze nadále zachovat, pokud jsou tato opatření v souladu se Smlouvou.

Kromě toho Rada upravila zeměpisnou působnost nařízení, přičemž vzala v úvahu, že v zájmu průhlednosti pro cestující a s cílem usnadnit používání nařízení příslušnými orgány by se kontrola pohybu hotovosti měla provádět v okamžiku, kdy fyzická osoba vstupuje na území Společenství nebo je opouští. Toto řešení by rovněž zajistilo souběžné zeměpisné uplatňování směrnice 91/308/EHS a tohoto návrhu nařízení.

b) Tiskopis ohlášení

Rada nepřijala jednotný tiskopis ohlášení navržený Komisí. Namísto toho dala Rada přednost vyjmenování údajů, které musí ohlášení obsahovat. Tím chce Rada omezit na nejnižší možnou úroveň administrativní zátěž příslušných orgánů při získávání informací od cestujících a zároveň chce zajistit, že o pohybech hotovosti se získá určité minimum informací, které bude následně k dispozici k výměně s jinými orgány.

c) Kopie písemného ohlášení

Pro případ, že ohlašovatel podá ohlášení písemně, zařadila Rada ustanovení, že ohlašovatel má na svou žádost právo na vydání potvrzené kopie prohlášení.

d) Sankce

Rada zjednodušila ustanovení o sankcích tím, že je přizpůsobila obdobným ustanovením ve srovnatelných právních aktech (6). Za porušení ohlašovací povinnosti o pohybu hotovosti při překročení vnějších hranic Společenství by tedy členské státy měly zavést účinné, přiměřené a odrazující sankce. Rada přijala změnu 19 o prodloužení lhůty k oznámení použitelných sankcí Komisi. Stanovila lhůtu 18 měsíců od vstupu nařízení v platnost.

IV. ZÁVĚR

Ve společném postoji Rada podporuje cíl navrhovaného nařízení, kterým je zavedení harmonizovaných hraničních kontrol pohybu hotovosti a posílení spolupráce mezi příslušnými orgány. S ohledem na riziko, že používání zpřísněné kontroly ve finančním sektoru po přijetí směrnice 91/308/EHS povede ke zvýšenému pohybu hotovosti pro nedovolené účely, zdůrazňuje Společenství svůj závazek bojovat s problémem nedovoleného pohybu hotovosti tím, že zavede povinnost fyzických osob učinit na hranicích Společenství ohlášení o pohybu hotovosti přesahující hranici 10 000 EUR, přičemž případným negativním dopadům na fungování vnitřního trhu je zabráněno tím, že prostřednictvím nařízení se tato opatření použijí harmonizovaným způsobem v rámci celého Společenství.

(1) Úř. věst. C 227 E, 24.9.2002, s. 574.

(2) COM(2002) 328 final.

(3) Úř. věst. C 67 E, 17.3.2004, s. 259.

(4) Dok. 11151/03 UD 67 EF 35 ECOFIN 203 CRIMORG 51 CODEC 948.

(5) Směrnice Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz (Úř. věst. L 166, 28.6.1991, s. 77).

(6) Viz například článek 18 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo (Úř. věst. L 196, 2.8.2003, s. 7).

14.6.2005

Úřední věstník Evropské unie

CE 144/9

SPOLEČNÝ POSTOJ (ES) č. 20/2005

přijatý Radou dne 7. března 2005

s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/…/ES ze dne … o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem

(2005/C 144 E/02)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Uskutečnění vnitřního trhu předpokládá odstranění překážek volného pohybu a narušování hospodářské soutěže a vytvoření prostředí příznivého pro inovace a investice. V této souvislosti je ochrana vynálezů patenty významným prvkem pro úspěch vnitřního trhu. Účinná, transparentní a harmonizovaná ochrana vynálezů realizovaných počítačem ve všech členských státech je nezbytná pro udržení a podporu investic v této oblasti.

(2)	V ochraně vynálezů realizovaných počítačem, kterou poskytují správní postupy a judikatura jednotlivých členských států, existují rozdíly. Tyto rozdíly by mohly vytvořit překážky obchodu, a tudíž bránit řádnému fungování vnitřního trhu.

(3)	Tyto rozdíly by se mohly zvětšit s přijímáním nových a odlišných správních postupů jednotlivými členskými státy nebo s odlišným vývojem vnitrostátní judikatury vykládající stávající právní předpisy.

(4)	Zvyšující se šíření a užívání počítačových programů ve všech oblastech techniky a jejich celosvětové šíření prostřednictvím internetu jsou rozhodujícím faktorem technické inovace. Proto je ve Společenství nutné zajistit optimální prostředí pro ty, kdo vyvíjejí a užívají počítačové programy.

(5)

V důsledku toho by měly být právní předpisy, jimiž se řídí patentovatelnost vynálezů realizovaných počítačem, harmonizovány tak, aby výsledná právní jistota a úroveň požadavků na patentovatelnost umožňovaly inovačním podnikům co nejlepší využití jejich tvůrčího procesu a podněcovaly investice a inovace. Právní jistota bude rovněž zajištěna tím, že v případě pochybností ohledně výkladu této směrnice mají vnitrostátní soudy možnost a vnitrostátní soudy posledního stupně povinnost požádat o rozhodnutí Soudní dvůr.

(6)

Společenství a jeho členské státy jsou vázány dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „dohoda TRIPS“), schválenou rozhodnutím Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (3). Ustanovení čl. 27 odst. 1 dohody TRIPS stanoví, že patenty mohou být uděleny na jakékoli vynálezy bez ohledu na to, zda jde o výrobky nebo o postupy, ve všech oblastech techniky, za předpokladu, že jsou nové, zahrnují vynálezeckou činnost a jsou průmyslově využitelné. Kromě toho by podle uvedeného článku měly být patenty dostupné a patentová práva využitelná bez diskriminace, pokud jde o oblast techniky. Tyto zásady by se tedy měly vztahovat na vynálezy realizované počítačem.

(7)

Podle Úmluvy o udělování evropských patentů podepsané v Mnichově dne 5. října 1973 (dále jen „Evropská patentová úmluva“) a patentových zákonů členských států výslovně nejsou považovány za vynálezy, a tudíž jsou vyloučeny z patentovatelnosti, počítačové programy, jakož i objevy, vědecké teorie, matematické metody, estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti a podávání informací. Tato výjimka však platí a je odůvodněná jen v rozsahu, v němž se patentová přihláška nebo patent týká uvedeného předmětu nebo činností jako takových, protože tento předmět a činnosti jako takové nepatří do žádné oblasti techniky.

(8)	Cílem této směrnice je zabránit různým výkladům ustanovení Evropské patentové úmluvy o omezení patentovatelnosti. Výsledná právní jistota by měla přispět k vytvoření vhodných podmínek pro investice a inovace v oblasti programového vybavení počítačů.

(9)	Patentová ochrana umožňuje novátorům využít jejich tvůrčích schopností. Patentová práva chrání inovace v zájmu společnosti jako celku a neměla by být užívána způsobem, který je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže.

(10)

Podle směrnice Rady 91/250/EHS ze dne 14. května 1991 o právní ochraně počítačových programů (4) je jakékoli vyjádření původního počítačového programu chráněno autorským právem jako literární dílo. Avšak myšlenky a zásady, na kterých je založen jakýkoli prvek počítačového programu, autorským právem chráněny nejsou.

(11)	Má-li být vynález považován za patentovatelný, měl by mít technickou povahu, a tudíž by měl patřit do oblasti techniky.

(12)	Obecně platí, že mají-li vynálezy zahrnovat vynálezeckou činnost, měly by vytvářet technický přínos ke stavu techniky.

(13)	Proto i když vynález realizovaný počítačem patří do oblasti techniky, pokud nepředstavuje technický přínos ke stavu techniky, protože například jeho konkrétní přínos postrádá technickou povahu, nezahrnuje vynálezeckou činnost a nebude proto patentovatelný.

(14)

Pouhé provedení jinak nepatentovatelné metody na zařízení, jakým je počítač, samo o sobě nepostačuje k potvrzení toho, že jde o technický přínos. Proto patentovatelným vynálezem nemůže být počítačem realizovaná obchodní metoda, metoda zpracování údajů nebo jiná metoda, jejíž jediný přínos ke stavu techniky nemá technickou povahu.

(15)

Pokud se přínos ke stavu techniky týká pouze nepatentovatelného předmětu, nemůže jít o patentovatelný vynález bez ohledu na způsob, kterým je věc prezentována v patentových nárocích. Požadavek ohledně technického přínosu nelze například obejít pouhým uvedením technických prostředků v patentových nárocích.

(16)

Kromě toho algoritmus nemá ve své podstatě technickou povahu, a proto nemůže být technickým vynálezem. Nicméně metoda, která zahrnuje použití algoritmu, by mohla být patentovatelná, je-li použita pro řešení technického problému. Jakýkoli patent udělený na takovou metodu by však neměl vytvářet monopol na samotný algoritmus nebo na jeho užití v souvislostech, které patent nepředpokládá.

(17)

Rozsah výlučných práv vyplývajících z patentu je vymezen patentovými nároky, jak jsou vykládány s odkazem na popis a případné výkresy. Patentové nároky na vynálezy realizované počítačem by měly být uplatněny alespoň s odkazem na výrobek, jako například programově řízené zařízení, nebo na postup prováděný v tomto zařízení. Budou-li proto jednotlivé prvky programového vybavení použity v souvislostech, které nezahrnují vytvoření výrobku nebo postupu, na který byl platně uplatněn patentový nárok, nebude toto použití znamenat porušení patentové ochrany.

(18)

Právní ochrana vynálezů realizovaných počítačem nevyžaduje zavedení samostatného souboru právních norem namísto pravidel vnitrostátního patentového práva. Pravidla vnitrostátního patentového práva nadále představují nezbytný základ právní ochrany vynálezů realizovaných počítačem. Tato směrnice pouze vyjasňuje současný právní stav za účelem zajištění právní jistoty, transparentnosti a jasnosti práva a zamezení jakéhokoli posunu k patentovatelnosti nepatentovatelných metod, jako jsou například zřejmé či netechnické postupy a obchodní metody.

(19)

Tato směrnice by se měla omezit na stanovení některých zásad v oblasti patentovatelnosti tohoto druhu vynálezů, přičemž cílem těchto zásad je zejména zajistit, aby vynálezy, které patří do oblasti techniky a vytvářejí technický přínos, mohly být předmětem ochrany, a naopak zajistit, aby ty vynálezy, které nevytvářejí technický přínos, neměly na tuto ochranu právo.

(20)

Konkurenční postavení průmyslu Společenství vůči jeho hlavním obchodním partnerům se zlepší, pokud budou odstraněny současné rozdíly v oblasti právní ochrany vynálezů realizovaných počítačem a pokud bude právní stav transparentní. Vzhledem k současnému trendu, kdy tradiční zpracovatelský průmysl přesouvá své provozní činnosti do zemí s nižšími náklady mimo Společenství, je důležitost ochrany duševního vlastnictví, a zejména patentové ochrany, zcela zřejmá.

(21)

Tato směrnice by se neměla dotýkat použití článků 81 a 82 Smlouvy, zejména pokud dodavatel mající dominantní postavení odmítne umožnit použití patentované techniky, která je nutná výlučně pro zajištění konverze konvencí používaných ve dvou různých počítačových systémech nebo sítích k umožnění komunikace a výměny obsahu údajů mezi nimi.

(22)

Práva vyplývající z patentů udělených na vynálezy v oblasti působnosti této směrnice by se neměla dotýkat úkonů povolených podle článků 5 a 6 směrnice 91/250/EHS, zejména podle ustanovení uvedené směrnice o rozkladu a interoperabilitě. Zejména by úkony, které podle článků 5 a 6 směrnice 91/250/EHS nevyžadují svolení nositele práv ohledně jeho autorských práv k počítačovému programu a které by, nebýt uvedených článků, vyžadovaly takové svolení, neměly vyžadovat svolení nositele práv ohledně jeho patentových práv k počítačovému programu.

(23)

Protože cílů této směrnice, tedy harmonizace vnitrostátních pravidel týkajících se patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Oblast působnosti

Tato směrnice stanoví pravidla patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

„vynálezem realizovaným počítačem“ každý vynález, jehož provedení vyžaduje použití počítače, počítačové sítě nebo jiného programovatelného zařízení, přičemž tento vynález má jeden nebo více znaků, které jsou zcela nebo zčásti uskutečňovány prostřednictvím jednoho nebo několika počítačových programů;

„technickým přínosem“ přínos ke stavu techniky v technické oblasti, který je nový a pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Technický přínos je hodnocen podle rozdílu mezi stavem techniky a rozsahem patentového nároku posuzovaného jako celek, který musí zahrnovat technické znaky, bez ohledu na to, zda jsou tyto znaky doprovázeny netechnickými znaky či nikoli.

Článek 3

Podmínky patentovatelnosti

Aby vynález realizovaný počítačem byl patentovatelný, musí být průmyslově využitelný, nový a zahrnovat vynálezeckou činnost. Aby vynález realizovaný počítačem zahrnoval vynálezeckou činnost, musí vytvářet technický přínos.

Článek 4

Vyloučení z patentovatelnosti

1. Počítačový program jako takový nemůže být patentovatelným vynálezem.

2. Vynález realizovaný počítačem není považován za vytvářející technický přínos pouze proto, že zahrnuje použití počítače, sítě nebo jiného programovatelného zařízení. Proto nejsou patentovatelné vynálezy zahrnující počítačové programy, ať již jsou vyjádřené jako zdrojový kód, strojový kód nebo mají jakoukoli jinou podobu, které provádějí obchodní, matematické nebo jiné metody a nevytvářejí žádné technické účinky nad rámec běžných fyzických interakcí mezi programem a počítačem, sítí nebo jiným programovatelným zařízením, v němž je tento program aplikován.

Článek 5

Forma patentových nároků

1. Členské státy zajistí, aby na vynález realizovaný počítačem mohl být uplatněn patentový nárok jako na výrobek, tj. jako na programově řízený počítač, programově řízenou počítačovou síť nebo jiné programově řízené zařízení, nebo jako na postup uskutečňovaný tímto počítačem, počítačovou sítí nebo zařízením prostřednictvím spuštění programového vybavení.

2. Není dovoleno uplatnit patentový nárok na počítačový program, buď sám o sobě nebo na nosiči, pokud tento program po zavedení do programovatelného počítače, programovatelné počítačové sítě nebo jiného programovatelného zařízení a po svém spuštění netvoří výrobek nebo postup, na který je uplatněn patentový nárok ve stejné patentové přihlášce v souladu s odstavcem 1.

Článek 6

Vztah k směrnici 91/250/EHS

Práva vyplývající z patentů udělených na vynálezy spadající do oblasti působnosti této směrnice se nedotýkají úkonů povolených podle článků 5 a 6 směrnice 91/250/EHS, zejména podle ustanovení uvedené směrnice o rozkladu a interoperabilitě.

Článek 7

Sledování

Komise sleduje dopad vynálezů realizovaných počítačem na inovace a hospodářskou soutěž v evropském i mezinárodním měřítku na podniky Společenství, zejména malé a střední podniky, na uživatele softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a na elektronický obchod.

Článek 8

Zpráva o účincích směrnice

Komise podá Evropskému parlamentu a Radě do ... (5) zprávu

a)	o dopadu patentů na vynálezy realizované počítačem na faktory uvedené v článku 7;

o tom, zda jsou pravidla, kterými se řídí doba platnosti patentu a stanovení požadavků na patentovatelnost, a konkrétněji novost, vynálezecká činnost a vlastní rozsah patentových nároků, přiměřená a zda by s ohledem na mezinárodní závazky Společenství bylo žádoucí a právně možné tato pravidla změnit;

c)	o tom, zda byly zaznamenány problémy s ohledem na členské státy, v nichž požadavky na novost a vynálezeckou činnost nejsou před vydáním patentu zkoumány, a pokud takové problémy zaznamenány byly, zda je žádoucí přijmout opatření k jejich vyřešení;

d)	o tom, zda byly zaznamenány problémy s ohledem na vztah mezi patentovou ochranou vynálezů realizovaných počítačem a ochranou počítačových programů autorským právem podle směrnice 91/250/EHS a zda v souvislosti s vynálezy realizovanými počítačem došlo k jakémukoli zneužití patentového systému;

e)	o způsobu, jakým byly zohledněny požadavky této směrnice v praxi Evropského patentového úřadu a v jeho instrukcích pro provádění průzkumu;

f)	o aspektech, v souvislosti s nimiž může být nezbytné připravit diplomatickou konferenci, která by revidovala Evropskou patentovou úmluvu;

g)	o dopadu patentů na vynálezy realizované počítačem na vývoj a obchodní využití interoperabilních počítačových programů a systémů.

Článek 9

Přezkum dopadu

Komise na základě sledování podle článku 7 a na základě zprávy vypracované podle článku 8 přezkoumá dopad této směrnice a v případě potřeby předloží Evropskému parlamentu a Radě pozměňující návrhy.

Článek 10

Provádění

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do ... (6). Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 11

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 12

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne ...

Za Evropský parlament

předseda

...

Za Radu

předseda

...

(1) Úř. věst. C 61, 14.3.2003, s. 154.

(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 24. září 2003 (Úř. věst. C 77 E, 26.3.2004, s. 230), společný postoj Rady ze dne 7. března 2005 a postoj Evropského parlamentu ze dne ... (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3) Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1.

(4) Úř. věst. L 122, 17.5.1991, s. 42. Směrnice ve znění směrnice 93/98/EHS (Úř. věst. L 290, 24.11.1993, s. 9).

(5) Pět let ode dne vstupu této směrnice v platnost.

(6) Dva roky ode dne vstupu této směrnice v platnost.

ODŮVODNĚNÍ RADY

I. ÚVOD

1.	Dne 20. února 2002 předložila Komise návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o patentovatelnosti vynálezů realizovaných na počítači (1), který vychází z článku 95 Smlouvy o ES.

2.	Hospodářský a sociální výbor zaujal stanovisko dne 19. září 2002 (2).

3.	Evropský parlament zaujal stanovisko v rámci prvního čtení dne 24. září 2003 (3).

4.	Komise nepředložila pozměňovací návrh.

5.	Rada přijala společný postoj v souladu s článkem 251 Smlouvy o ES dne 7. března 2004.

II. ÚČEL

6.	Účelem navržené směrnice je harmonizace vnitrostátních právních předpisů o patentech, pokud jde o patentovatelnost vynálezů realizovaných na počítači, a zajištění větší transparentnosti podmínek této patentovatelnosti.

III. SPOLEČNÝ POSTOJ

Odůvodnění

Rada změnila nebo sloučila určitý počet bodů odůvodnění, které jsou uvedeny v návrhu Komise, a přijala několik dalších bodů odůvodnění. V této souvislosti Rada zcela nebo zčásti, případně po přeformulování, převzala pozměňovací návrhy 1, 2, 88, 3, 34, 115, 85, 7, 8, 9, 86, 11, 12 a 13 Evropského parlamentu. Hlavní změny bodů odůvodnění jsou uvedeny v příslušných článcích níže.

Články

Článek 1 (Oblast působnosti)

8.	Článek 1 byl přijat v podobě, kterou měl v návrhu Komise. Ani Evropský parlament nepředložil žádné pozměňovací návrhy týkající se tohoto článku.

Článek 2 (Definice)

Pokud jde o bod a), Rada zčásti respektovala pozměňovací návrhy 36, 42 a 117 Evropského parlamentu a z definice pojmu „vynález realizovaný na počítači“ vypustila slova „jeden nebo více …, které jsou na první pohled nové“, jelikož tato slova jsou nadbytečná a existuje riziko, že jejich vztah ke kritériím novosti, která jsou zkoumána ve stadiu ověřování patentovatelnosti každého vynálezu, nebude jasný.

10.

Pokud jde o bod b), Rada:

—	nahradila slova „technical field“ slovem „field of technology“ (v češtině nepodstatná změna), což je pojem běžně používaný v mezinárodních dohodách v oblasti patentového práva, jako např. dohoda TRIPS,

—	vložila slova „nový a“, aby upřesnila kritéria „technického přínosu“,

—

přidala druhou větu, která představuje v podstatě ustanovení čl. 4 odst. 3 návrhu Komise v nepatrně pozměněné podobě, jejímž cílem je upřesnit, že i když lze při posuzování technického přínosu daného vynálezu realizovaného na počítači brát v úvahu netechnické znaky, je nutné, aby každý patentový nárok zahrnoval i technické znaky. Tato myšlenka odpovídá zčásti pozměňovacím návrhům 16, 100, 57, 99, 110 a 70 Evropského parlamentu.

Článek 3 návrhu Komise (Vynálezy realizované na počítači jako oblast techniky)

11.

Tento článek ukládal členským státům povinnost zajistit, aby vynálezy realizované na počítači byly v jejich vnitrostátních právních předpisech považovány za vynálezy náležející do oblasti techniky. V souladu s pozměňovacím návrhem 15 Evropského parlamentu Rada rozhodla, že vypustí článek 3, protože se domnívá, že by bylo obtížné transponovat obecný závazek takové povahy do vnitrostátních právních předpisů. Na druhou stranu Rada rozhodla, že v bodu odůvodnění 13 posílí příslušné prohlášení obsažené v bodu odůvodnění 11 návrhu Komise.

Článek 3 (článek 4 návrhu Komise) (Podmínky patentovatelnosti)

12.	Rada sloučila první dva odstavce článku 4 návrhu Komise do jediného odstavce a provedla menší redakční změny s cílem zajistit jasnější znění textu. Nový text je doslovným zněním čl. 4 odst. 1 pozměňovacího návrhu 16 Evropského parlamentu.

13.	Jak již bylo uvedeno výše, čl. 4 odst. 3 návrhu Komise byl včleněn do definice pojmu „technický přínos“ v čl. 2 písm. b), jelikož se Rada domnívala, že tento odstavec patří spíše mezi definice než do článku nazvaného „Podmínky patentovatelnosti“.

Článek 4 (Vyloučení z patentovatelnosti)

14.	Aby nedošlo k nedorozumění, Rada vložila do odstavce 1 tohoto článku jednoznačné prohlášení, že počítačový program jako takový nemůže být patentovatelným vynálezem.

15.

Odstavec 2, který odpovídá pozměňovacímu návrhu 17 Evropského parlamentu, má za cíl upřesnit meze toho, co lze patentovat podle této směrnice, a je nutné jej interpretovat ve spojení s body odůvodnění 14 a 16, které odpovídají pozměňovacím návrhům 85, 7 a 8 Evropského parlamentu. Rada však do něho vložila slova „ať již jsou vyjádřené jako zdrojový kód, cílový kód nebo mají jakoukoli jinou podobu“, aby více upřesnila, co je míněno pojmem „vynálezy zahrnující počítačové programy“.

Článek 5 (Forma patentových nároků)

16.	Odstavec 1 byl přijat v podobě, kterou měl v návrhu Komise.

17.

Byl přidán odstavec 2, aby se upřesnilo, že za určitých okolností a za přísných podmínek může patent odpovídat nároku na počítačový program, a to buď samostatný nebo na nosiči. Rada se domnívá, že tím bude tato směrnice uvedena do souladu se současnou běžnou praxí jak v Evropském patentovém úřadu, tak v členských státech.

Článek 6 (Vztah k směrnici 91/250/EHS)

18.	Rada převzala pozměňovací návrh 19 Evropského parlamentu, protože se domnívá, že jeho znění je jasnější než znění návrhu Komise. Vypustila odkazy na ustanovení o polovodičových topografiích nebo ochranných známkách, protože byly v tomto kontextu považovány za nepodstatné.

19.

Rada nepřevzala pozměňovací návrh 76 Evropského parlamentu, protože se domnívá, že ve značné míře umožňuje různou interpretaci a byl by v rozporu s dohodou TRIPS. Rada se domnívala, že otázka interoperability je již dostatečně upravena článkem 6, jakož i použitím obecných pravidel hospodářské soutěže. Je to jasně vysvětleno v bodech odůvodnění 21 a 22 společného postoje Rady.

Článek 7 (Sledování)

20.	Rada převzala pozměňovací návrh 71 Evropského parlamentu.

Článek 8 (Zpráva o účincích směrnice)

21.

Rada zachovala znění návrhu Komise a včlenila do něj tyto dodatečné prvky:

—	písm. b): byla přidána slova „doba platnosti patentu a“, jak to navrhoval Evropský parlament v pozměňovacím návrhu 92; Rada dále vzhledem k pozměňovacímu návrhu 25 Evropského parlamentu vložila text týkající se mezinárodních závazků Společenství,

—	písm. d): Rada převzala pozměňovací návrh 23 Evropského parlamentu,

—	písm. e): Rada převzala pozměňovací návrh 26 Evropského parlamentu,

—	písm. f): Rada převzala pozměňovací návrh 25 Evropského parlamentu, ale vypustila odkaz na patent Společenství, protože takový odkaz by byl v tomto kontextu nepodstatný,

—	písm. g): Rada převzala v podstatě pozměňovací návrh 89 Evropského parlamentu, avšak zvolila jasnější znění.

Článek 9 společného postoje Rady (Posouzení dopadu)

22.	Rada převzala pozměňovací návrh 27 Evropského parlamentu.

Článek 10 (článek 9 návrhu Komise) (Provádění)

23.	Na rozdíl od Evropského parlamentu, který zvolil dobu provádění v délce osmnácti měsíců (pozměňovací návrh 28), Rada zvolila dobu provádění v délce dvaceti čtyř měsíců.

Článek 11 (Vstup v platnost) a článek 12 (Určení) (články 10 a 11 návrhu Komise)

24.	Rada převzala znění návrhu Komise.

IV. POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU, KTERÉ NEBYLY PŘEVZATY

25.	Rada se po důkladném zvážení rozhodla nepřevzít pozměňovací návrhy 88 (první věta), 31, 32, 112, 95, 84, 114, 125, 75, 36, 42, 117, 107, 69, 55/rev, 97, 108, 38, 44, 118, 45, 16, 100, 57, 99, 110, 70 (zčásti), 60, 102, 111, 72, 103, 119, 104, 120, 76, 24, 81, 93, 94 a 28 Evropského parlamentu.

26.

Rada se domnívala, že některé z těchto pozměňovacích návrhů jsou zbytečné (pozměňovací návrhy 88 (první věta), 31, 75, 94), nejasné a mohou být zavádějící (pozměňovací návrhy 36, 42, 117, 72, 104, 120), že nemají přímý vztah k daným otázkám (pozměňovací návrhy 95, 24, 81), že neodrážejí zavedenou praxi (pozměňovací návrhy 32, 112, 16, 100, 57, 99, 110, 70, 102, 111) nebo že by byly v rozporu s mezinárodními závazky Evropského společenství a jeho členských států, které vyplývají z dohody TRIPS, jakož i s obecnými zásadami patentového práva (84, 114, 125, 107, 69, 55/rev, 97, 108, 38, 44, 118, 45, 60, 103, 119, 76, 93).

V. ZÁVĚRY

27.

Rada ve svém společném postoji převzala velký počet pozměňovacích návrhů Evropského parlamentu. Rada se v rámci celého společného postoje snažila o přiměřenou a proveditelnou rovnováhu mezi zájmy nositelů práv a zájmy dalších zúčastněných stran. Celková vyváženost společného postoje Rady byla potvrzena Komisí, která tento postoj přijala jako uspokojivý kompromis.

(1) Úř. věst. C 151 E, 25.6.2002, s. 129.

(2) Úř. věst. C 61, 14.3.2003, s. 154.

(3) Úř. věst. C 77 E, 26.3.2004, s. 230.

14.6.2005

Úřední věstník Evropské unie

CE 144/16

SPOLEČNÝ POSTOJ (ES) č. 21/2005

přijatý Radou dne 8. března 2005

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2005 ze dne … o sestavování čtvrtletních nefinančních účtů podle institucionálních sektorů

(2005/C 144 E/03)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Akční plán pro statistické požadavky hospodářské a měnové unie, potvrzený Radou ve složení pro hospodářské a finanční záležitosti v září roku 2000, uvádí, že existuje naléhavá potřeba omezeného souboru čtvrtletních účtů podle sektorů a že by tyto účty měly být k dispozici do 90 dnů od skončení daného čtvrtletí.

(2)

Společná zpráva Rady ve složení pro hospodářské a finanční záležitosti a Komise pro Evropskou radu o statistice a ukazatelích eurozóny, přijatá Radou ve složení pro hospodářské a finanční záležitosti dne 18. února 2003, zdůrazňuje, že by hlavní prioritní činnosti v několika oblastech, včetně čtvrtletních národních účtů podle institucionálních sektorů, měly být plně uskutečněny do roku 2005.

(3)

Analýza cyklických pohybů hospodářství Evropské unie a provádění měnové politiky v rámci hospodářské a měnové unie vyžadují makroekonomické statistické údaje o hospodářském chování a vzájemných vztazích mezi jednotlivými institucionálními sektory, jež nelze určit z údajů sestavených na úrovni hospodářství jako celku. Proto je zapotřebí předkládat čtvrtletní účty podle institucionálních sektorů pro Evropskou unii jako celek a pro eurozónu.

(4)

Předkládání těchto účtů je součástí celkového cíle vytvořit soustavu ročních a čtvrtletních účtů pro Evropskou unii a pro eurozónu. Tato soustava zahrnuje hlavní makroekonomické souhrnné ukazatele a finanční i nefinanční účty podle institucionálních sektorů. Cílem je dosažení shody u všech těchto účtů a s ohledem na účty zbytku světa shody mezi platební bilancí a údaji národních účtů.

(5)

Sestavování evropských účtů podle institucionálních sektorů v souladu se zásadami Evropského systému národních a regionálních účtů ve Společenství, jak je stanoven v nařízení Rady (ES) č. 2223/96 (3), vyžaduje, aby členské státy předávaly čtvrtletní národní účty podle institucionálních sektorů. Evropské účty však musí odrážet hospodářství evropského prostoru jako celku a mohou se lišit od prostého souhrnu účtů členských států. Cílem je zejména zohlednit operace orgánů a institucí Evropské unie na účtech předmětné oblasti (Evropské unie, popřípadě eurozóny).

(6)	Sestavování specifických statistických údajů Společenství se řídí pravidly stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství (4).

(7)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž sestavování čtvrtletních nefinančních účtů podle institucionálních sektorů pro Evropskou unii a pro eurozónu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto, z důvodu rozsahu a účinků, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. Zejména by po členských státech, pokud přispívají k evropským součtům pouze zanedbatelně, nemělo být požadováno, aby hlásily své údaje ve všech podrobnostech.

(8)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5).

(9)	Proběhly konzultace s Výborem pro statistické programy, zřízeným rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom (6) a s Výborem pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební bilance, zřízeným rozhodnutím Rady 91/115/EHS ze dne 25. února 1991 (7),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Účel

Toto nařízení stanoví společný rámec pro příspěvky členských států k sestavování čtvrtletních evropských nefinančních účtů podle institucionálních sektorů.

Článek 2

Předávání čtvrtletních nefinančních účtů podle institucionálních sektorů

1. Členské státy předávají Komisi čtvrtletní nefinanční účty podle institucionálních sektorů, jak je uvedeno v příloze, zpočátku kromě položek P.1, P.2, D.42, D.43, D.44, D.45 a B.4G.

2. Časový plán pro předávání každé z položek P.1, P.2, D.42, D.43, D.44, D.45 a B.4G a případné rozhodnutí požadovat rozpis operací uvedených v příloze podle odpovídajícího sektoru budou přijaty postupem podle čl. 8 odst. 2. Toto rozhodnutí bude přijato až poté, co Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení v souladu s článkem 9.

3. Čtvrtletní údaje uvedené v odstavci 1 se předávají Komisi nejpozději 90 kalendářních dnů od skončení čtvrtletí, ke kterému se vztahují. Během přechodného období tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost jsou čtvrtletní údaje uvedené v odstavci 1 poskytovány Komisi nejpozději 95 kalendářních dnů od skončení čtvrtletí, ke kterému se vztahují. Současně se předávají veškeré revize údajů za předchozí čtvrtletí.

4. Doba předání uvedená v odstavci 3 může být upravena nejvýše o pět dnů postupem podle čl. 8 odst. 2.

5. První předání čtvrtletních údajů se týká údajů za třetí čtvrtletí roku 2005. Členské státy tyto údaje poskytnou nejpozději 3. ledna 2006. Toto první předání zahrnuje zpětné údaje za období od prvního čtvrtletí roku 1999.

Článek 3

Oznamovací povinnosti

1. Všechny členské státy předávají údaje popsané v příloze, pokud jde o sektor zbytku světa (S.2) a sektor vládních institucí (S.13). Členský stát, jehož hrubý domácí produkt v běžných cenách zpravidla představuje více než 1 % daného souhrnu Společenství, předá údaje popsané v příloze pro všechny institucionální sektory.

2. Komise určí procento celkového hrubého domácího produktu Společenství v běžných cenách, jež zpravidla představuje hrubý domácí produkt členského státu, jak je uvedeno v odstavci 1, na základě aritmetického průměru ročních údajů za poslední tři roky předaných členskými státy.

3. Podíl (1 %) souhrnu Společenství uvedený v odstavci 1 může být upraven postupem podle čl. 8 odst. 2.

4. Komise může přijmout odchylky od tohoto nařízení, pokud vnitrostátní statistické soustavy vyžadují rozsáhlé úpravy. Tyto odchylky nesmějí trvat déle než tři roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost nebo ode dne vstupu v platnost prováděcích opatření přijatých postupem podle čl. 8 odst. 2.

Článek 4

Definice a normy

Normy, definice, klasifikace a účetní pravidla pro údaje předávané pro účely tohoto nařízení stanoví nařízení (ES) č. 2223/96 (dále jen „nařízení o ESA“).

Článek 5

Zdroje údajů a požadavky na shodu

1. Členské státy sestaví informace požadované podle tohoto nařízení s použitím všech zdrojů, které pokládají za významné, přičemž dají přednost přímým informacím, jako jsou správní zdroje nebo šetření týkající se podniků a domácností.

Pokud takové přímé informace nelze shromáždit, zejména pokud jde o zpětné údaje požadované podle čl. 2 odst. 5, mohou být předány nejlepší odhady.

2. Údaje předávané členskými státy pro účely tohoto nařízení musí být slučitelné se čtvrtletními nefinančními účty vládních institucí a se čtvrtletními hlavními souhrnnými údaji za celé hospodářství, předávanými Komisi v rámci programu předávání údajů obsaženého v nařízení o ESA.

3. Čtvrtletní údaje předávané členskými státy pro účely tohoto nařízení se strukturálně přizpůsobí odpovídajícím ročním údajům předávaným v rámci programu předávání údajů obsaženého v nařízení o ESA.

Článek 6

Normy kvality a zprávy

1. Členské státy přijmou veškerá potřebná opatření k zajištění postupného zlepšování kvality předávaných údajů za účelem splnění společných norem kvality, které budou vymezeny postupem podle čl. 8 odst. 2.

2. Členské státy poskytnou Komisi aktualizovaný popis použitých zdrojů, metod a statistických zpracování do jednoho roku od prvního předání údajů.

3. Členské státy uvědomí Komisi o významných metodických či jiných změnách, které by mohly ovlivnit předávané údaje, nejpozději do tří měsíců poté, co daná změna nabude účinku.

Článek 7

Prováděcí opatření

Prováděcí opatření budou stanovena postupem podle čl. 8 odst. 2. Tato opatření zahrnují

a)	určení časového plánu pro předávání položek P.1, P.2, D.42, D.43, D.44, D.45 a B.4G podle čl. 2 odst. 2;

b)	požadavek, aby operace uvedené v příloze byly rozepsány podle odpovídajícího sektoru v souladu s čl. 2 odst. 2;

c)	úpravu časového plánu čtvrtletních předání podle čl. 2 odst. 4;

d)	uzpůsobení podílu (1 %) souhrnu Společenství za účelem určení povinnosti předávat údaje za všechny institucionální sektory podle čl. 3 odst. 3;

e)	vymezení norem kvality údajů v souladu s čl. 6 odst. 1.

Článek 8

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro statistické programy.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 9

Zpráva o provádění

Do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jeho provádění.

Tato zpráva zejména

a)	poskytne informace o kvalitě zpracovaných statistik;

b)	vyhodnotí přínos sestavených statistik pro Společenství, členské státy a poskytovatele a uživatele statistických informací ve vztahu k nákladům na ně;

c)	určí oblasti možného zlepšení a změn, které jsou z hlediska získaných výsledků považované za nutné.

Článek 10

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne ...

Za Evropský parlament

předseda

...

Za Radu

předseda

...

(1) Úř. věst. C 42, 18.2.2004, s. 23.

(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 30. března 2004 (Úř. věst. C 103 E, 29.4.2004, s. 141), společný postoj Rady ze dne 8. března 2005 a postoj Evropského parlamentu ze dne … (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3) Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1267/2003 (Úř. věst. L 180, 18.7.2003, s. 1).

(4) Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(5) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(6) Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.

(7) Úř. věst. L 59, 6.3.1991, s. 19.

PŘÍLOHA

Předávání údajů

Užití

Zdroje

S1N

S11

S12

S13

S14_S15

S1N

S11

S12

S13

S14_S15

Hospodářství celkem

Hospodářství celkem nerozlišeno

Nefinanční podniky

Finanční instituce

Vládní instituce

Domácnosti a nezisk. instituce sloužící domácnostem

Zbytek svět

Hospodářství celkem

Hospodářství celkem nerozlišeno

Nefinanční podniky

Finanční instituce

Vládní instituce

Domácnosti a nezisk. instituce sloužící domácnostem

Zbytek světa

Produkce

Mezispotřeba

P.3

Výdaje na konečnou spotřebu

P.31

Výdaje na individuální spotřebu

P.32

Výdaje na kolektivní spotřebu

P.5

Tvorba hrubého kapitálu

P.51

Tvorba hrubého fixního kapitálu

P.5N

Změna stavu zásob a čisté pořízení cenností

P.6

Vývoz zboží a služeb

P.7

Dovoz zboží a služeb

D.1

Náhrady zaměstnancům

D.2

Daně z výroby a z dovozu

D.21

Daně z produktů

D.29

Ostatní daně z výroby

D.3

Dotace

D.31

Dotace na produkty

D.39

Ostatní dotace na výrobu

D.21-D.31

Daně mínus dotace (na produkty)

D.4

Důchod z vlastnictví

D.41

Úroky

D.4N

Důchod z vlastnictví jiný než úroky

D.42

Rozdělované důchody společností

D.43

Reinvestované příjmy z přímých zahraničních investic

D.44

Důchod z vlastnictví přisuzovaný pojištěncům

D.45

Pachtovné

D.5

Běžné daně z důchodů, jmění a jiné

D.6

Sociální příspěvky a dávky

D.61

Sociální příspěvky

D.62

Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery

D.63

Naturální sociální transfery

D.7

Ostatní běžné transfery

D.71

Čisté pojistné na neživotní pojištění

D.72

Náhrady z neživotního pojištění

D.7N

Ostatní běžné transfery, jinde neuvedené

D.8

Úprava o změny čistého podílu domácností na rezervách penzijních fondů

D.9

Kapitálové transfery

D.91

Kapitálové daně

D.9N

Investiční dotace a ostatní kapitálové transfery

K.1

Spotřeba fixního kapitálu

K.2

Čisté pořízení nevyráb. nefin. aktiv

		Vyrovnávací položky
		S1	S1N	S11	S12	S13	S14_S15	S2
		Hospodářství celkem	Hospodářství celkem nerozlišeno	Nefinanční podniky	Finanční instituce	Vládní instituce	Domácnosti a nezisk. instituce sloužící domácnostem	Zbytek světa
B.1G	Hrubá přidaná hodnota	X	X	X	X	X	X
B.1N	Čistá přidaná hodnota	X	X	X	X	X	X
B.2G	Provozní přebytek (hrubý)	X		X	X	X	X
B.3G	Smíšený důchod (hrubý)	X					X
B.4G	Podnikatelský důchod (hrubý)	X		X	X		X
B.5G	Saldo prvotních důchodů (hrubé)	X		X	X	X	X
B.6G	Disponibilní důchod (hrubý)	X		X	X	X	X
B.7G	Upravený disponibilní důchod (hrubý)	X				X	X
B.8G	Úspory (hrubé)	X		X	X	X	X
B.9	Čisté půjčky/čisté výpůjčky	X		X	X	X	X	X
B.11	Saldo dovozu a vývozu zboží a služeb							X
B.12	Zahraniční saldo běžných transakcí							X

ODŮVODNĚNÍ RADY

I. ÚVOD

1.	Dne 17. prosince 2003 předložila Komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o sestavení čtvrtletních nefinančních účtů podle institucionálních sektorů (1), který vychází z článku 285 Smlouvy o ES.

2.	Evropská centrální banka zaujala stanovisko dne 4. února 2004 (2).

3.	Evropský parlament zaujal stanovisko v rámci prvního čtení dne 1. dubna 2004 (3).

4.	Komise nepředložila pozměněný návrh.

5.	Rada přijala společný postoj v souladu s článkem 251 Smlouvy o ES dne 8. března 2005.

II. ÚČEL

6.	Účelem tohoto návrhu nařízení je stanovit společný rámec pro příspěvky členských států k sestavování čtvrtletních evropských účtů podle institucionálních sektorů.

III. SPOLEČNÝ POSTOJ

Odůvodnění

Rada pozměnila bod odůvodnění 5 vypuštěním slov „pokud jsou rezidenty v Evropském prostoru“, a tím v celém rozsahu převzala jedinou změnu Evropského parlamentu. Tento bod odůvodnění byl změněn s cílem objasnit, že působnost tohoto nařízení zahrnuje „Evropskou unii popřípadě Eurozónu“ namísto „Evropského prostoru“.

Články

Článek 1 (Účel)

8.	Článek 1 byl přijat v podobě, kterou měl v návrhu Komise, a Evropský parlament nenavrhl žádné změny.

Článek 2 (Předávání čtvrtletních nefinančních účtů podle institucionálních sektorů)

9.	Odstavec 1 byl přijat v podobě, kterou měl v návrhu Komise.

10.

V odstavci 2 Rada doplnila novou větu, která zní: „Takové rozhodnutí se nepřijme, dokud Komise nepodá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení v souladu s článkem 9.“ Rada začleněním této změny stanovila, že k předání dalších údajů týkajících se dalšího rozpisu operací nedojde, dokud Evropská komise nepodá Evropskému parlamentu a Radě (ve lhůtě nejvýše 5 let) zprávu o provádění tohoto nařízení.

11.

Do odstavce 3 Rada vložila novou větu, která zní: „Během přechodného tříletého období počínajícího vstupem tohoto nařízení v platnost jsou čtvrtletní údaje uvedené v odstavci 1 poskytnuty Komisi nejpozději 95 kalendářních dnů od skončení čtvrtletí, ke kterému se tyto údaje váží.“, aby zavedla přechodné tříleté období, během něhož mají členské státy povinnost poskytovat Komisi čtvrtletní údaje uvedené v odstavci 1 ve lhůtě 95 dnů namísto 90 dnů, jak původně Komise navrhovala.

12.	Odstavec 4 byl přijat v podobě, kterou měl v návrhu Komise.

13.	V odstavci 5 Rada nahradila slova „první čtvrtletí“ slovy „třetí čtvrtletí“ a slova „30. června 2005“ slovy „3. ledna 2006“, čímž posunula o dvě čtvrtletí první období, jehož se první předání čtvrtletních údajů týká, a posunula o půl roku termín, do kdy mají členské státy tyto údaje poskytnout.

Článek 3 (Oznamovací povinnosti), článek 4 (Definice a normy), článek 5 (Zdroje dat a požadavky na shodu), článek 6 (Normy jakosti a zprávy), článek 7 (Prováděcí opatření), článek 8 (Výbor), článek 9 (Zpráva o provádění) a článek 10 (Vstup v platnost)

14.	Tyto články byly přijaty v podobě, kterou měly v návrhu Komise, a Evropský parlament v nich nenavrhl žádné změny.

IV. ZMĚNY EVROPSKÉHO PARLAMENTU, KTERÉ NEBYLY PŘEVZATY

15.	Jediná změna navržená Evropským parlamentem v rámci prvního čtení byla přijata.

V. ZÁVĚRY

16.	Rada ve svém společném postoji převzala změnu navrženou Evropským parlamentem. Rada je toho názoru, že změny ve společném postoji plně odpovídají cílům nařízení. Celková vyváženost společného postoje Rady byla potvrzena Komisí, která tento společný postoj přijala jako uspokojivý kompromis.

(1) KOM(2003) 0789 v konečném znění.

(2) Úř. věst. C 42, 18.2.2004, s. 23.

(3) Úř. věst. C 103 E, 29.4.2004, s. 141.

14.6.2005

Úřední věstník Evropské unie

CE 144/24

SPOLEČNÝ POSTOJ (ES) č. 22/2005

přijatý Radou dne 4. dubna 2005

s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/…/ES ze dne …, kterou se po dvacáté druhé mění směrnice Rady 76/769/ES o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků (ftaláty v hračkách a předmětech pro péči o děti)

(2005/C 144 E/04)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Článek 14 Smlouvy vytváří prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu.

(2)	Rozvoj vnitřního trhu by měl zlepšit kvalitu života, ochranu zdraví a bezpečnost spotřebitelů. Tato směrnice je v souladu s požadavky na zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví a ochrany spotřebitele při vymezování a provádění veškerých politik a činností Společenství.

(3)	Používání určitých ftalátů v hračkách a předmětech pro péči o děti vyrobených z měkčeného plastického materiálu nebo obsahujících části vyrobené z měkčeného plastického materiálu by mělo být zakázáno, protože přítomnost určitých ftalátů představuje nebo by mohla představovat rizika pro zdraví dětí.

(4)	Vědecký výbor pro toxicitu, ekotoxicitu a životní prostředí (SCTEE) poté, co jej konzultovala Komise, vydal stanoviska ke zdravotním rizikům, které tyto ftaláty představují.

(5)

Doporučení Komise 98/485/ES ze dne 1. července 1998 o hračkách a předmětech pro péči o děti určených pro vkládání do úst dětmi do tří let a vyrobených z měkčeného PVC obsahujícího určité ftaláty (4) vyzvalo členské státy, aby přijaly opatření k zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví dětí v souvislosti s těmito výrobky.

(6)

Od roku 1999 je používání šesti ftalátů v hračkách a předmětech pro péči o děti určených pro vkládání do úst dětmi do tří let dočasně zakázáno na úrovni Evropské unie v souladu s přijetím rozhodnutí Komise 1999/815/ES (5) v rámci směrnice Rady 92/59/EHS ze dne 29. června 1992 o obecné bezpečnosti výrobků (6). Uvedené rozhodnutí je pravidelně obnovováno.

(7)

Omezení uvádění na trh hraček a předmětů pro péči o děti již přijatá některými členskými státy z důvodu obsahu ftalátů přímo ovlivňují vytváření a fungování vnitřního trhu. Je proto nezbytné sblížit právní předpisy členských států v této oblasti a v důsledku toho změnit přílohu I směrnice Rady 76/769/EHS (7).

(8)	Pokud vědecké hodnocení neumožňuje určení rizika s dostatečnou přesností za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví, zejména zdraví dětí, měla by být uplatněna zásada předběžné opatrnosti.

(9)	Děti, u kterých je organismus ve vývoji, jsou obzvlášť zranitelné reprotoxickými látkami. Proto by se mělo co nejvíce omezit vystavování dětí všem prakticky odstranitelným zdrojům emisí těchto látek, zejména z předmětů, které jsou vkládány dětmi do úst.

(10)

Během hodnocení rizika nebo v rámci směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. července 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (8) byly DEHP, DBP a BBP označeny jako reprotoxické látky, a byly proto klasifikovány jako reprotoxické látky kategorie 2.

(11)	Vědecké informace o DINP, DIDP a DNOP jsou buď nedostatečné, nebo protichůdné, ale nemůže být vyloučeno, že tyto látky představují možné riziko, pokud jsou používány v hračkách a předmětech pro péči o děti, které jsou ze své povahy vyráběné pro děti.

(12)

Nejistoty v hodnocení expozice těmto ftalátům, jako například doba, po kterou jsou předměty vloženy do úst, a expozice emisím z jiných zdrojů, vyžadují, aby byla vzata v úvahu hlediska předběžné opatrnosti. Proto by mělo být zavedeno omezení používání těchto ftalátů pro hračky a předměty pro péči o děti a uvedení na trh těchto předmětů. Omezení pro DINP, DIDP a DNOP by však měla být z důvodu přiměřenosti méně přísná než omezení pro DEHP, DBP a BBP.

(13)	V souladu se sdělením Komise o zásadě předběžné opatrnosti by opatření založená na této zásadě měla podléhat přezkumu na základě nových vědeckých informací.

(14)

Komise by měla ve spolupráci s orgány členských států odpovědnými za dohled nad trhem hraček a předmětů pro péči o děti a za vymáhání souvisejících právních předpisů a po konzultaci s příslušnými organizacemi výrobců a dovozců sledovat používání ftalátů a jiných látek jako změkčovadel v hračkách a předmětech pro péči o děti.

(15)	Pro účely směrnice 76/769/EHS by měl být definován výraz „předmět pro péči o děti“.

(16)

V souladu s bodem 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (9) by měla Rada členské státy podpořit, aby pro sebe a v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(17)	Komise přezkoumá používaní ftalátů uvedených v příloze I směrnice 76/769/EHS v jiných výrobcích poté, co bude ukončeno hodnocení rizik podle nařízení Rady (EHS) č. 793/93 ze dne 23. března 1993 o hodnocení a kontrole rizik existujících látek (10).

(18)

Tato směrnice se použije, aniž jsou dotčeny právní předpisy Společenství stanovující minimální požadavky na ochranu pracovníků obsažené ve směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (11) a v samostatných směrnicích na ní založených, zejména ve směrnici Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci (12) a ve směrnici Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (13),

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 76/769/EHS se mění takto:

V čl. 1 odst. 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„c)	‚předmětem pro péči o děti‘ jakýkoli výrobek určený pro usnadnění usínání, zklidnění a krmení dětí nebo k cucání dětmi.“

2.	Příloha I se mění tak, jak stanovuje příloha této směrnice.

Článek 2

Nejpozději do … přehodnotí Komise na základě nových vědeckých informací o látkách popsaných v příloze této směrnice a jejich náhražkách opatření uvedená ve směrnici 76/769/EHS ve znění této směrnice, a bude-li k tomu důvod, budou tato opatření odpovídajícím způsobem změněna.

Článek 3

1. Do … členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Budou tyto předpisy používat od ….

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne ...

Za Evropský parlament

předseda

...

Za Radu

předseda

...

(1) Úř. věst. C 116 E, 26.4.2000, s. 14.

(2) Úř. věst. C 117, 26.4.2000, s. 59.

(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 6. července 2000 (Úř. věst. C 121, 24.4.2001, s. 410), společný postoj Rady ze dne 4. dubna 2005 a postoj Evropského parlamentu ze dne … (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4) Úř. věst. L 217, 5.8.1998, s. 35.

(5) Úř. věst. L 315, 9.12.1999, s. 46. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2004/781/ES (Úř. věst. L 344, 20.11.2004, s. 35).

(6) Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 24. Směrnice zrušená směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).

(7) Úř. věst. L 262, 27.9.1976, s. 201. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/98/ES (Úř. věst. L 305, 1.10.2004, s. 63).

(8) Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/73/ES (Úř. věst. L 152, 30.4.2004, s. 1).

(9) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(10) Úř. věst. L 84, 5.4.1993, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(11) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.

(12) Úř. věst. L 196, 26.7.1990, s. 1. Směrnice zrušená směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50).

(13) Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11.

PŘÍLOHA

V příloze I směrnice 76/769/EHS se doplňují nové body, které znějí:

„(XX.)

Následující ftaláty (nebo jiná čísla CAS a EINECS látek):

di(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP)

č. CAS 117-81-7

č. EINECS 204-211-0

dibutyl-ftalát (DBP)

č. CAS 84-74-2

č. EINECS 201-557-4

benzyl-butyl-ftalát (BBP)

č. CAS 85-68-7

č. EINECS 201-622-7

Nesmějí se používat jako látky nebo složky přípravků v koncentraci vyšší než 0,1 % hmot. měkčeného plastického materiálu v hračkách a předmětech pro péči o děti.

Hračky a předměty pro péči o děti, jež obsahují tyto ftaláty ve vyšší koncentraci, než je výše uvedená hodnota, se nesmějí uvádět na trh.

(XXa.)

Následující ftaláty (nebo jiná čísla CAS a EINECS látek):

diisononyl-ftalát (DINP)

č. CAS 28553-12-0 a 68515-48-0

č. EINECS 249-079-5 a 271-090-9

diisodecyl-ftalát (DIDP)

č. CAS 26761-40-0 a 68515-49-1

č. EINECS 247-977-1 a 271-091-4

di(n-oktyl)-ftalát (DNOP)

č. CAS 117-84-0

č. EINECS 204-214-7

Nesmějí se používat jako látky nebo složky přípravků v koncentraci vyšší než 0,1 % hmot. měkčeného plastického materiálu v hračkách a předmětech pro péči o děti, které jsou určeny pro děti ve věku do tří let a které děti mohou vkládat do úst.

Hračky a předměty pro péči o děti, jež obsahují tyto ftaláty ve vyšší koncentraci, než je výše uvedená hodnota, se nesmějí uvádět na trh. “

ODŮVODNĚNÍ RADY

I. ÚVOD

Komise předložila dne 24. listopadu 1999 Radě a Evropskému parlamentu návrh dvacáté druhé změny směrnice 76/769/EHS (1), která vychází z článku 95 Smlouvy o ES.

Evropský hospodářský a sociální výbor zaujal své stanovisko dne 15. února 2000 (2).

Evropský parlament dokončil první čtení a zaujal své stanovisko dne 6. července 2000 (3).

Dne 4. dubna 2005 Rada přijala společný postoj uvedený v dok. 5467/05.

II. CÍL

Návrh směrnice se týká uvádění na trh a používání hraček a předmětů pro péči o děti obsahujících ftaláty. Ve své původní podobě návrh předpokládal zákaz šesti různých ftalátů v hračkách a předmětech pro péči o děti obsahujících PVC a určených pro vkládání do úst dětmi do tří let.

Evropský parlament ve svém prvním čtení přijal usnesení o ftalátech a bezpečnosti hraček, v němž navrhuje některé změny návrhu Komise. Nejdůležitější jsou tyto změny:

—	V případě hraček obsahujících ftaláty, které jsou určeny pro děti ve věku od tří do šesti let, ale které by mladší děti mohly vkládat do úst, musí být na obalu i na samotné hračce umístěno varování.

—	Zákaz by se měl vztahovat na všechny ftaláty, nikoli pouze na šest ftalátů uvedených v návrhu Komise.

—	Zákaz by měl být rozšířen na všechny hračky, nejen na hračky pro děti do tří let a nejen na hračky určené pro vkládání do úst. U hraček, které děti mohou vkládat do úst, nesmí být koncentrace vyšší než 0,5 %, na rozdíl od 1 % uvedeného v návrhu Komise.

—	U hraček, které by dítě mohlo vložit do úst, se nesmějí používat vůně s obsahem ftalátů.

Dne 25. května 2000 Rada spis přezkoumala, ale nepodařilo se jí dosáhnout dohody o společném postoji.

Mezitím byla k dispozici nová hodnocení rizika a zdálo se, že je potřeba zpřísnit některé původní předpisy v souladu se závěry, ke kterým došel Evropský parlament. Dne 24. září 2004 Rada jednomyslně dosáhla politické dohody o návrhu směrnice uvedené v příloze I dokumentu 12469/04, kterou se po dvacáté druhé mění směrnice 76/769/EHS.

III. ANALÝZA SPOLEČNÉHO POSTOJE UVEDENÉHO V DOK. 5467/05

1. Obecně

Ačkoli do společného postoje nebyly zahrnuty všechny změny navržené Evropským parlamentem, přesto se v něm do značné míry rozšiřuje rozsah zákazu tím, že povinnost označování nahrazuje přímým zákazem, a zajišťuje právní jistotu tím, že jasně definuje předměty, na něž se rozsah zákazu vztahuje (byl doplněn o jasnou definici předmětu pro péči o děti shodnou s definicí ve směrnici o hračkách (4)).

Změny 1, 3, 4, 6 a 8 byly v zásadě přijaty, ale v upravené podobě.

Změny 18, 2, 5, 11, 24, 7, 17/rev., 16 a 9 byly zhodnoceny jako nepřijatelné.

2. Nové prvky obsažené ve společném postoji ve srovnání s návrhem Komise

Body odůvodnění 3, 4, a 7 byly podrobeny menším formulačním změnám právní povahy. Byly doplněny nové body odůvodnění 6 a 9 až 15, v nichž se poukazuje na to, že dočasný zákaz už vstoupil v platnost, a objasňuje vztah mezi ftaláty, které mají být zakázány, zásadou předběžné opatrnosti a postupy při hodnocení rizika.

V novém čl. 1 odst. 1 byla doplněna definice „předmětu pro péči o děti“.

Článek 2 byl upraven tak, že zavedl povinnost Komise přehodnotit tato opatření do čtyř let od jejich vstupu v platnost.

Článek 3 byl upraven tak, aby bylo dosaženo souladu s pokyny pro návrhy právních dokumentů, a byl doplněn o povinnost členských států uvědomit Komisi o těchto prováděcích opatřeních.

V příloze byl objasněn rozsah zákazu, který byl rozšířen i o diethylhexyl-ftaláty (DEHP), dibutyl-ftaláty (DBP) a benzyl-butyl-ftaláty (BBP) ve všech hračkách a předmětech pro péči o děti; v případě diisononyl-ftalátů (DINP), diisodecyl-ftalátů (DIDP) a din-oktyl-ftalátů (DNOP) se zákaz vztahuje na hračky a předměty pro péči o děti, které jsou určeny pro děti ve věku do tří let a které by děti mohly vkládat do úst. V obou případech bylo objasněno, že omezení koncentrace na 0,1 % hmotnosti se vztahuje na hmotnost měkčeného plastického materiálu, takže v případě předmětu obsahujícího jak měkčený plastický materiál, tak i další složky, je omezení v plné výši použitelné pouze na měkčenou plastickou část.

IV. ZÁVĚR

Rada ve svém společném postoji vyjadřuje přání postupovat stejným směrem jako Evropský parlament, a proto výrazně rozšířila rozsah zákazu a povinnost označování nahradila přímým zákazem. Rada věří, že to do značné míry přispěje k přijetí trvalého zákazu, který by se neustále přezkoumával a vedl k ještě širšímu zákazu v případě, že by se po jeho vstoupení v platnost objevily nové vědecké důkazy.

(1) Úř. věst. C 116 E, 26.4.2000, s. 14.

(2) Úř. věst. C 117, 26.4.2000, s. 17.

(3) Úř. věst. C 121, 24.4.2001, s. 410.

(4) Rozhodnutí Komise 1999/815/ES (Úř. věst. L 315, 9.12.1999, s. 46).

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 144E

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 48 14. června 2005

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Informace
	Rada
2005/C 144E/1	Společný postoj (ES) č. 19/2005 ze dne 17. února 2005 přijatý Radou v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy o založení Evropského společenství s ohledem na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo z něj vystupující	1

2005/C 144E/2	Společný postoj (ES) č. 20/2005 ze dne 7. března 2005 přijatý Radou v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy o založení Evropského společenství s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem	9

2005/C 144E/3	Společný postoj (ES) č. 21/2005 ze dne 8. března 2005 přijatý Radou v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy o založení Evropského společenství s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady o sestavování čtvrtletních nefinančních účtů podle institucionálních sektorů	16

2005/C 144E/4	Společný postoj (ES) č. 22/2005 ze dne 4. dubna 2005 přijatý Radou v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy o založení Evropského společenství s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se po dvacáté druhé mění směrnice Rady 76/769/ES o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků (ftaláty v hračkách a předmětech pro péči o děti)	24