14.6.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/1

---

Směnné kurzy vůči euro (1)

13. června 2005

(2005/C 144/01)

1 euro=

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2062
JPY	japonský jen	131,74
DKK	dánská koruna	7,4412
GBP	britská libra	0,6683
SEK	švédská koruna	9,2665
CHF	švýcarský frank	1,5379
ISK	islandská koruna	79,14
NOK	norská koruna	7,8485
BGN	bulharský lev	1,9558
CYP	kyperská libra	0,574
CZK	česká koruna	29,998
EEK	estonská koruna	15,6466
HUF	maďarský forint	249,58
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6958
MTL	maltská lira	0,4293
PLN	polský zlotý	4,0372
ROL	rumunský lei	36 160
SIT	slovinský tolar	239,43
SKK	slovenská koruna	38,645
TRY	turecká lira	1,6631
AUD	australský dolar	1,586
CAD	kanadský dolar	1,5165
HKD	hongkongský dolar	9,381
NZD	novozélandský dolar	1,7132
SGD	singapurský dolar	2,0247
KRW	jihokorejský won	1 220,8
ZAR	jihoafrický rand	8,2891
CNY	čínský juan	9,9831
HRK	chorvatská kuna	7,315
IDR	indonéská rupie	11 615,71
MYR	malajsijský ringgit	4,5846
PHP	filipínské peso	66,552
RUB	ruský rubl	34,339
THB	thajský baht	49,345

---

(1)  

Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

---

14.6.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/2

---

Výzva k předložení připomínek k předloze nařízení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory de minimis

(změna týkající se dopravy a uhelného průmyslu)

(2005/C 144/02)

Zúčastněné strany mohou předložit své připomínky ve lhůtě jednoho měsíce ode dne zveřejnění této předlohy nařízení na adrese:

Commission européenne

Direction de l'énergie et des transports

Unité A4

Bureau DM 28 07/109

B-1049 Bruxelles

Fax (32-2) 296 41 04

E-mail: TREN STATE-AID@cec.eu.int

Předloha nařízení, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis

(úprava „dopravy a uhelného průmyslu“)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.   ÚVOD

1.1   Obecný právní rámec de minimis

Nařízení (ES) č. 994/98 zmocňuje Komisi stanovit nařízením strop, pod kterým je podpora považována za nesplňující všechna kritéria čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Mezi 4 kritérii, uvedenými v tomto odstavci, se zejména kritérium narušení hospodářské soutěže a ovlivňování obchodu považuje za nesplněná. Tato veřejná financování nesmí tedy podléhat oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3.

Na základě tohoto zmocnění Komise přijala nařízení (ES) č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis. Tímto nařízením se stanovuje strop podpory 100 000 eur na společnost za období tří let, pod kterým může být čl. 87 odst. 1 považován za nepoužitelný. Je zde rovněž uvedeno, že podporou de minimis není dotčena možnost podniků získat státní podporu i na stejný projekt, pokud ji Komise schválí nebo pokud spadá do nařízení o skupinových výjimkách, což má za následek případnou dost silnou kumulaci podpor.

1.2   Situace v odvětví dopravy

Během svého vypracování bylo dohodnuto pokračovat ve vylučování odvětví dopravy z oblasti působnosti nařízení (ES) č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis, protože to byl případ předcházejícího právního rámce (1) – společně s odvětvím rybolovu a zemědělství. Hlavním důvodem tohoto zvláštního statutu bylo, že s ohledem na používaná zvláštní pravidla a z důvodu ekonomických zvláštností tohoto odvětví by podpory zvýšené i o malou částku mohly narušovat hospodářskou soutěž mezi přepravními společnostmi a mohly tedy splňovat kritéria čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

1.3   Situace v uhelném odvětví

Teprve od 24. července 2002 uhelné odvětví po skončení smlouvy ESUO spadá do oblasti působnosti smlouvy o ES. Od tohoto data toto odvětví podléhá zvláštním pravidlům (2), která zabraňují použití dalších režimů zproštění (3).

2.   DŮVODY

2.1   Situace v odvětví dopravy

Přístup stanovený v roce 2001 je dnes z následujících důvodů považován za zastaralý:

2.1.1   Ekonomická souvislost

Za prvé, postupná liberalizace odvětví dopravy a pozdní porovnání s ostatními hospodářskými odvětvími a strukturální problémy v určitých segmentech připouštějí uplatňování zvláštních pravidel pouze na počátku. Komise však přesto zjišťuje, že ekonomická souvislost se vyvinula směrem, kde hrozba státní podpory, které by mohly vyvolat silné narušení hospodářské soutěže, není tak vážná. Proces otevření trhu s dopravou je dnes skutečně ukončen a struktura trhů se stabilizovala, což umožňuje jasné zlepšení finančního zdraví podniků. Proto orgány veřejné moci již dnes též nepodléhají velkému tlaku při záchraně podniku, který se nachází v obtížné situaci nebo při poskytování nepatřičných výhod.

Vyloučení odvětví dopravy však nedovoluje zproštění od oznamovací povinnosti a ukládá tedy řízení státní podpory u všech poskytnutých částek. Členské státy se mimo jiné stále více uchylují k opatřením horizontální státní podpory včetně nařízení de minimis, což jasně odpovídá požadavku politiky hospodářské soutěže upustit od poskytování podpory ad hoc nebo úsekové podpory. Žádný z horizontálních rámců, použitelných v oblasti státních podpor, ať jsou to sdělení (4) nebo nařízení o výjimkách, jiná než de minimis  (5) , neobsahují opětovně doložky o zproštění pro dopravu. Aby byla tato situace zlepšena a také aby se zvýšila právní bezpečnost ve prospěch členských států, které se snaží uplatňovat horizontální režimy, by bylo vhodné uvažovat o způsobech usměrnění uplatňování pravidel státní podpory v odvětví dopravy se zproštěním, které využívají další odvětví hospodářství.

Mimo jiné je nutno poznamenat, že podpory malou částkou, oznamované Komisi v průběhu posledních let – včetně schválení listů „doprava“ horizontálních režimů de minimis  (6) – byly většinou bez větších obtíží posuzovány jako slučitelné s ustanoveními Smlouvy. Jejich cíle naopak vedly ve směru politiky Společenství: uplatňování plánů modernizace vybavení více než podle norem Společenství (7), pokyn k využívání kombinovaných druhů dopravy a provádění ustanovení, týkajících se životního prostředí (8) nebo pořizování čistých vozidel (9). Další podobné případy se přezkoumávají (10). Komise vždy naopak posuzovala jako neslučitelné se Smlouvou pořizování vozového parku společnostmi, zabývajícími se silniční přepravou (11), bez účelnosti k životnímu prostředí nebo bezpečnosti, pokud u takové podpory přetrvává vliv ohrožující situaci hospodářské soutěže mezi společnostmi.

2.1.2   Účinky současného režimu

Až do rozsudku „RENOVE“ Komise soudila, že by se zproštění týkalo celého odvětví dopravy. Ve svých rozhodnutích „RENOVE“ ze dne 26. září 2002 (C-351/98) (12) a ze dne 13. února 2003 (C-409/00) o silniční přepravě (13), Soudní dvůr stanovil, že zproštění pravidla de minimis nemohlo být použito na neživnostníky v dopravě, a to proti přístupu Komise, která prohlásila podporu, poskytnutou k pořízení nákladního automobilu bez rozlišování jednotlivých rozdílů forem organizace činnosti v dopravě za neslučitelnou. Existuje tedy rozdíl v jednání mezi dvěma skupinami podniků. Na jedné straně podniky, jejichž hlavní činností je doprava, mohou využívat pouze režimy podpory s řádně definovanými cíli (regionální, týkající se životního prostředí, malé a střední podniky, atd.) a které musí být schváleny Komisí i v případě částek nižších než strop. Naopak jiné podniky, které nenáleží do tohoto odvětví v užším slova smyslu, avšak na vlastní účet provádějí přepravní činnost (14), využívají nařízení de minimis bez výhrad a bez předchozího schválení Komisí.

2.1.3   Úprava pohyblivých aktiv

Pokud se jedná o úpravu pohyblivých aktiv společností v odvětví dopravy (nákup vozidel, lodí a letadel), je příhodné posoudit potenciální vliv na hospodářskou soutěž podpory ve výši 100 000 eur na podnik za období každých tří let. Vzhledem k ceně letadel a lodí pro námořní a říční dopravu může být vliv na strukturu těchto odvětví považován za zanedbatelný. Naopak v silniční přepravě může být částka podpory 100 000 eur za období tří let považována za významnou. Vzhledem k výjimečné struktuře tohoto odvětví, vysokému počtu malých dopravců (hlavně v některých členských státech) (15) a ceně vozového parku (16) je třeba uznat, že takové částky jsou schopny ovlivňovat obchod a narušit hospodářskou soutěž mezi členskými státy. Pokud je důvodem podporovaných investic významné snížení nákladů na výměnu vozidel, může taková podpora vytvářet podporu provozu. Mohly by rovněž zvyšovat park silničních vozidel, což by na trhu, kde je hospodářská soutěž již velmi silná, znamenalo nebezpečí dalšího snížení ziskového rozpětí. Proto se při pořizování vozového parku (koupě nákladního automobilu) považuje za žádoucí zachovat v odvětví silniční přepravy výjimku.

Přesto však zůstává nebezpečí, že takové zproštění při rozdílné úpravě mezi dopravou na účet třetích osob a dopravou na vlastní účet (17), by mohlo více narušovat hospodářskou soutěž mezi těmito dvěma segmenty při provozování dopravy. Komise se zavazuje prověřit tento rozvoj a jeho vliv na trh se silniční přepravou.

2.1.4   Použití zdrojů Komise

Nakonec je nutno připomenout, že s přihlédnutím k nezbytně omezeným lidským zdrojům, které má Komise ke svému jednání o státní podpoře k dispozici, by bylo vhodné soustředit jednání Společenství na podporu, jejíž částka a oblast působnosti by nejvíce vedly k vážnému narušení hospodářské soutěže. Je jich čím dál tím více a Komise, postavená před nárůst oznamování případů státní podpory a rozšíření Evropské unie na 25 členských států, se musí zaměřit na případy, které nejvíce poškozují hospodářskou soutěž.

2.1.5   Závěr

S ohledem na zkušenost, kterou Komise získala v mnoha případech státní podpory v odvětví dopravy v průběhu let nepoužívání pravidla de minimis, lze stanovit, že s výjimkou pořizování vozového parku silničními přepravci, podpora přepravním společnostem, nepřesahující strop ve výši 100 000 eur na období tří let neovlivňuje obchod mezi členskými státy a nenarušuje nebo nehrozí narušením hospodářské soutěže. Komise tedy navrhuje usměrnit situaci zrušením vyloučení dopravy z nařízení de minimis s výjimkou některých přesně stanovených případů (viz bod 2.1.3).

2.2   Situace v uhelném odvětví

Teprve od 24. července 2002 uhelné odvětví po skončení smlouvy ESUO podléhá oblasti působnosti smlouvy o ES. Od této doby toto odvětví podléhá zvláštním pravidlům (18), která zabraňují použití dalších režimů zproštění (19). Stanovují, jak dalece se musí pravomoc schválení Komise vykonávat na základě přesné a celkové znalosti opatření, která mají vlády v úmyslu přijmout a jak členské státy hromadným způsobem oznamují Komisi veškeré údaje, týkající se zásahů, které hodlají přímo nebo nepřímo provést ve prospěch uhelného průmyslu…. S ohledem na tato specifika, mohou veškeré částky podpory potenciálně splňovat kritéria čl. 87 odst. 1. Provádění nařízení de minimis se však nejeví jako přípustné.

---

(1)  Sdělení, které se týká podpor de minimis (Úř. věst. C 68/9, 6.3.1996) a rámec Společenství pro státní podporu malým a středním podnikům (Úř. věst. C 213/4, 23.7.1996) rovněž vyloučily odvětví dopravy.

(2)  Nařízení (ES) č. 1407/2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu (Úř. věst. L 205/1, 2.8.2002).

(3)  Čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1407/2002.

(4)  ex. Hlavní směry týkající se státní podpory s regionální účelností (Úř. věst. C 74/9, 10.3.1998), rámec Společenství státních podpor na ochranu životního prostředí (Úř. věst. C 37/3, 3.2.2001).

(5)  Nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (Úř. věst. L 10/20, 13.1.2001), nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (Úř. věst. L 10/33, 13.1.2001), nařízení Komise (ES) č. 2204/2002 ze dne 12. prosince 2002 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti (Úř. věst. L 337/3, 13.12.2002) a nařízení Rady „o postupu“ (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. 83/1, 27.3.1999).

(6)  ex. Rozhodnutí ze dne 16. října 2002, týkající se případu N 600b/2001 – Španělsko „podpora zaměstnanosti v odvětví dopravy“, atd.

(7)  ex. Rozhodnutí „Lorenz“ ze dne 9. června 2001, týkající se případu N 409/2001 – Španělsko „program ARTE/PYME“.

(8)  ex. Rozhodnutí ze dne 5. března 2003, týkající se případu N 353/2001 – Francie „Režim podpory ADEME v odvětví dopravy.“

(9)  ex. Rozhodnutí ze dne 22. května 2002, týkající se případu N 100/2001 – Dánsko „podpora silničním přepravcům“.

(10)  ex. Případ N 202/2003 – Švédsko „snížení zaměstnavatelských sociálních příspěvků malých a středních podniků“.

(11)  Rozhodnutí Komise nazvaná „RENOVE“: rozhodnutí o státní podpoře C 20/1996 č. 98/693/ES ze dne 1. července 1998 (režim 1994 – 1996) a rozhodnutí o státní podpoře C 65/1998 č. 2001/605/ES (prodloužení režimu v roce 1997); rozhodnutí Komise nazvaná „daňové úvěry“: rozhodnutí o státní podpoře C 32/92 č. 93/496/EHS ze dne 9.6.1993 (režim v roce 1992) a rozhodnutí o státní podpoře C 45/95 č. 96/3078 ze dne 22.10.1996 (režim v letech 1993 – 1994).

(12)  Věc C-351/98, Španělsko vůči Komisi, rozsudek ze dne 26. září 2002, Renove I, Sbírka I -8031.

(13)  Věc C-409/00, Španělsko vůči Komisi, rozsudek ze dne 13. února 2003, Renove II , Sbírka I-1487.

(14)  Dvůr v těchto věcech potvrdil, že i když odvětví dopravy pracující na vlastní účet netvoří součást odvětví dopravy, uvažovaného v platných nařízeních, která se týkají podpor de minimis, je toto z důvodu podpory, která přesahuje práh de minimis odvětví nadále v přímé konkurenci s odvětvím živnostenské dopravy. Nicméně Dvůr konstatoval, že „Komise nemůže zamítat uplatňování pravidla de minimis u podpor poskytovaných podnikům vztahujícím se k odvětvím, která nejsou vyloučena z uplatňování pravidla jednotlivými použitými zněními“.

(15)  Významné segmenty zvláště silniční přepravy jsou tvořeny četnými malými společnostmi. Pro tyto mikropodniky mohla podpora částkou nižší než stanovený strop představovat poměrně významný příspěvek na jejich provoz. V roce 2000 se počet podniků přepravujících zboží ve Španělsku zvýšil na 130 141, v Itálii na 112 173, v Německu na 32 885, ve Spojeném Království na 36 819 a v Nizozemsku na 10 290 (zdroj: Eurostat). Analýza průměrného obratu na podnik v roce 2000 opravdu ukazuje velmi nízký průměr ve Španělsku a v Itálii, což značí velký počet malých podniků: 160 000 EUR ve Španělsku, 280 000 EUR v Itálii, 1 350 000 EUR v Nizozemsku, 710 000 EUR v Německu. Je nutno poznamenat, že se jedná o průměrná čísla (jsou smíšeny velké podniky a malé s střední podniky). Podrobnější analýza odvětví by jistě ukázala obrat u rodinných (velmi četných) podniků výrazně nižší než průměry v jednotlivých státech. Počet osob zaměstnaných společností rovněž vypovídá o velikosti přepravních podniků. Na úrovni EU čítají podniky v průměru 5 – 6 osob. Ve Španělsku a v Itálii klesá na méně než tři osoby. Protože se zde také jedná o průměrné hodnoty, dochází se tímto výsledkem k závěru, že existuje velký počet podniků s jednou placenou sílou.

(16)  Mezi 90 000 a 120 000 EUR za nákladní automobil 40 tun.

(17)  Jelikož jsou vztahy mezi podniky v tomto odvětví velmi řídké, zdálo se pravděpodobné, že struktura trhu pohotově reagovala na takové finanční vklady ve smyslu opačném, než je obecný zájem.

(18)  Nařízení (ES) č. 1407/2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu (Úř. věst. L 205/1, 2.8.2002).

(19)  Čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1407/2002.

---

---

14.6.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/8

---

Nové složení odborné skupiny pro otázky obchodování s lidmi

(2005/C 144/03)

(Rozhodnutím Komise č. 2003/2009/EC z 25. března 2003 (1) byla zřízena odborná skupina pro otázky obchodování s lidmi)

Komise svým rozhodnutím ze den 7. června 2005 opětovně jmenovala za členy odborné skupiny pro otázky obchodování s lidmi následující osoby na další rok, a to od 1. března 2005:

p. Jean-Michel Colombani

p. Pippo Costella

pí Mary Cunneen

p. Brice de Ruyver

p. José Garcia Magariños

p. Marco Gramegna

p. Krzysztof Karsznicki

p. Plamen Kolarski

pí Martina Liebsch

p. Michel Marcus

pí Isabella Orfano

pí Nell Rasmussen

pí Elisabetta Rosi

pí Éva Rózsa

p. Henrik Sjölinder

pí Hana Snajdrova

pí Gerda Theuermann

pí Marina Tzvetkova

pí Bärbel Uhl

pí Marjan Wijers

---

(1)  Úř. věst. L 79, 26.3.2003, s. 25.

---

14.6.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/9

---

Sdělení francouzské vlády týkající se směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíku (1)

(Oznámení týkající se žádosti o zvláštní povolení k vyhledávání kapalných nebo plynných uhlovodíků, tzv. „Permis d'Aquila“ a „Permis d'Arcachon Maritime“)

(2005/C 144/04)

(Text s významem pro EHP)

Žádostí ze dne 18. prosince 2004 společnosti Vermilion Rep SAS a Vermilion Exploration SAS se sídlem Route de Pontenx, PARENTIS-EN-BORN, 40161 (Francie) požádaly na období pěti let o zvláštní povolení k vyhledávání kapalných nebo plynných uhlovodíků, tzv. „Permis d'Aquila“ na území o rozloze 709 čtverečních kilometrů, které se nacházejí zčásti v departementu Gironde, zčásti v mořském podzemí a zčásti při pobřeží tohoto departementu.

Žádostí ze dne 4. března 2005 požádala společnost Island Oil and Gas plc se sídlem „Curdarragh“ Annamult, Bennettsbridge, County Kilkenny (Irsko) na období pěti let o zvláštní povolení k vyhledávání kapalných nebo plynných uhlovodíků, tzv. „Permis d'Arcachon Maritime“, jež je částečně konkurenční vůči žádosti o „permis d'Aquila“, na území o rozloze přibližně 638 čtverečních kilometrů, které se nacházejí zčásti v mořském podzemí při pobřeží departementu Gironde.

Tyto žádosti jsou zahrnuty do oblasti vymezené oblouky poledníků a rovnoběžek, které se protínají postupně v níže uvedených bodech definovaných pomocí zeměpisných souřadnic; za výchozí poledník se považuje poledník procházející Paříží (souřadnice jsou uvedeny ve stupních podle Greenwichského poledníku):

BODY	ZEMĚPISNÁ DÉLKA	ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA
A	4,30° Z (1° 31′ 56″ Z)	49,90° S (44° 54′ 40″ S)
B	3,90° Z (1° 10′ 20″ Z)	49,90° S (44° 54′ 40″ S)
C	3,90° Z (1° 10′ 20″ Z)	49,80° S (44° 49′ 16″ S)
D	4,00° Z (1° 15′ 44″ Z)	49,80° S (44° 49′ 16″ S)
E	4,00° Z (1° 15′ 44″ Z)	49,59° S (44° 37′ 55″ S)
F	4,01° Z (1° 16′ 17″ Z)	49,59° S (44° 37′ 55″ S)
G	4,01° Z (1° 16′ 17″ Z)	49,56° S (44° 36′ 18″ S)
H	4,00° Z (1° 15′ 44″ Z)	49,56° S (44° 36′ 18″ S)
I	4,00° Z (1° 15′ 44″ Z)	49,50° S (44° 33′ 04″ S)
J	4,10° Z (1° 21′ 08″ Z)	49,50° S (44° 33′ 04″ S)
K	4,10° Z (1° 21′ 08″ Z)	49,60° S (44° 38′ 28″ S)
L	4,20° Z (1° 26′ 32″ Z)	49,60° S (44° 38′ 28″ S)
M	4,20° Z (1° 26′ 32″ Z)	49,70° S (44° 43′ 52″ S)
N	4,30° Z (1° 31′ 56″ Z)	49,70° S (44° 43′ 52″ S)

Společnosti, které mají zájem, mohou do devadesáti dnů od zveřejnění tohoto oznámení předložit žádost v souladu s postupem popsaným v „Oznámení o poskytování těžebního práva na těžbu uhlovodíků ve Francii“ uveřejněném v Úředním věstníku Evropských společenství C 374 ze dne 30. prosince 1994 na straně 11 a stanoveném výnosem 95-427 ze dne 19. dubna 1995 o těžebních oprávněních (Úřední věstník Francouzské republiky ze dne 22. dubna 1995).

Jakékoli další informace můžete získat na ministerstvu hospodářství, financí a průmyslu na adrese: Ministère de l'économie, des finances et de l'industrie (direction générale de l'énergie et des matières premières, direction des ressources énergétiques et minérales, bureau de la législation minière) 61, boulevard Vincent-Auriol, Télédoc 133, F-75703 Paris Cedex 13 [telefon: (33) 144 97 23 02, fax: (33) 144 97 05 70].

---

(1)  Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3.

---

14.6.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/11

---

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Případ č. j. COMP/M.3832 – MatlinPatterson L.P./Matussière & Forest)

Případ, který může být posouzen ve zjednodušeném řízení

(2005/C 144/05)

(Text s významem pro EHP)

1.

Komise obdržela dne 6. června 2005 oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým investiční fondy kontrolované MatlinPatterson L.P. („MatlinPatterson“, USA) ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady získávají kontrolu nad částmi podniku Matussière & Forest S.A. (společně „Matussière Assets“, Francie) na základě nákupu akcií.

2.	Předmět podnikání příslušných podniků je: — MatlinPatterson: investiční skupina investující do společností ve finančních obtížích se záměrem řídit proces reorganizace; — Matussière Assets: výroba a prodej papíru pro publikace.

3.

Komise po předběžném přezkoumání zjistila, že se na oznamovanou transakci vztahuje nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. Podle oznámení Komise o zjednodušeném řízení pro posuzování některých spojení podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tento případ může být posouzen v řízení dle tohoto oznámení.

4.

Komise vyzývá dotčené třetí strany, aby Komisi předložily své případné připomínky k navrhované transakci. Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů od zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou, s uvedením čísla jednacího COMP/M.3832 – MatlinPatterson L.P./Matussière & Forest, na následující adresu: Evropská komise Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž Evidence fúzí J-70 B-1049 Bruxelles/Brussel

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 56, 5.3.2005, s. 32.

---

14.6.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/12

---

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Případ č. j. COMP/M.3763 – Carlsberg/DLG/Sejet JV)

Případ, který může být posouzen ve zjednodušeném řízení

(2005/C 144/06)

(Text s významem pro EHP)

1.

Komise obdržela dne 6. června 2005 oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky Carlsberg A/S („Carlsberg“, Dánsko) a Dansk Landbrugs Grovvareselskab a.m.b.a. („DLG“, Dánsko) ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady získávají společnou kontrolu nad podnikem Sejet Planteforaedling I/S („Sejet“, Dánsko), v současnosti kontrolovaným podnikem DLG, na základě nákupu akcií.

2.

Předmět podnikání příslušných podniků je: — podniku Carlsberg: produkce, prodej, marketing a distribuce piva a nealkoholických nápojů; — podniku DLG: krmivářská společnost dodávající dánským zemědělcům zejména krmiva, semena obilnin, hnojiva a produkty pro ochranu rostlin; — podniku Sejet: komerční šlechtění rostlin, výzkum a vývoj odrůd pšenice, ječmene, ovsa, žita tritical, řepky a kukuřice pro zemědělské využití.

3.

Komise po předběžném přezkoumání zjistila, že se na oznamovanou transakci vztahuje nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. Podle oznámení Komise o zjednodušeném řízení pro posuzování některých spojení podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tento případ může být posouzen v řízení dle tohoto oznámení.

4.

Komise vyzývá dotčené třetí strany, aby Komisi předložily své případné připomínky k navrhované transakci. Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů od zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou, s uvedením čísla jednacího COMP/M.3763 – Carlsberg/DLG/Sejet JV, na následující adresu: Evropská komise Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž Evidence fúzí J-70 B-1049 Bruxelles/Brussel

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 56, 5.3.2005, s. 32.

---

14.6.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/13

---

Šetření Komise v odvětví zemního plynu a elektřiny

(2005/C 144/07)

Dne 13. června 2005 Komise rozhodla zahájit šetření podle článku 17 nařízení (ES) č. 1/2003 (případy COMP/39172 a COMP/39173) v následujících odvětvích hospodářství: elektřina a zemní plyn. Poradní výbor dal příznivé stanovisko. Text rozhodnutí je pro informaci zpřístupněn na oficiálních internetových stránkách generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž.

---

14.6.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/13

---

Šetření Komise v odvětví malobankovnictví a podnikatelského pojištění

(2005/C 144/08)

Dne 13. června 2005 Komise rozhodla zahájit šetření podle článku 17 nařízení (ES) č. 1/2003 (případy COMP/39190 a COMP/39191) v následujících odvětvích hospodářství: malobankovnictví a podnikatelské pojištění. Poradní výbor dal příznivé stanovisko. Text rozhodnutí je pro informaci zpřístupněn na oficiálních internetových stránkách generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž.

---

14.6.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/14

---

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 31. května 2005

na žádost Rady Evropské unie k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistice Společenství o struktuře a činnosti zahraničních přidružených společností (KOM(2005) 88 v konečném znění)

(CON/2005/16)

(2005/C 144/09)

1.	Dne 6. dubna 2005 obdržela Evropská centrální banka (ECB) žádost Rady Evropské unie o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistice Společenství o struktuře a činnosti zahraničních přidružených společností (dále jen „navrhované nařízení“).

2.	Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 105 odst. 4 první odrážce Smlouvy o založení Evropského společenství. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

3.

Cílem navrhovaného nařízení je stanovit společný rámec pro systematické vypracovávání statistik Společenství o struktuře a činnosti zahraničních přidružených společností. Na straně jedné budou podle tohoto rámce členské státy vykazovat údaje o zahraničních přidružených společnostech, které mají sídlo ve vykazující zemi, ale nad kterými má kontrolu zahraniční institucionální jednotka. Příloha I navrhovaného nařízení stanoví společný modul pro tuto vnitřní statistiku o zahraničních přidružených společnostech (dále jen „vnitřní FATS“). Na straně druhé je vykazování údajů o zahraničních přidružených společnostech, které nemají sídlo ve vykazující zemi, ale nad kterými má kontrolu institucionální jednotka se sídlem ve vykazující zemi, v současnosti dobrovolné a bude předmětem pilotních studií, jež mají členské státy provést nejpozději do tří let po vstupu navrhovaného nařízení v platnost. Příloha II navrhovaného nařízení stanoví společný modul pro tuto vnější statistiku o zahraničních přidružených společnostech (dále jen „vnější FATS“).

4.

ECB navrhované nařízení vítá. Vymezením společného rámce by navrhované nařízení mělo zlepšit srovnatelnost údajů o zahraničních přidružených společnostech v rámci EU, a zajistit tak, že budou vhodnější pro účely agregace na úrovni EU či eurozóny a spolehlivější pro všechny uživatele. Údaje o zahraničních přidružených společnostech v současné době sestavují národní statistické úřady (obvykle vnitřní FATS) a centrální banky (obvykle vnější FATS) členských států. Používané metody sestavování údajů jsou v souladu s navrhovaným nařízením a tyto údaje by rovněž měly ECB pomoci při hodnocení hospodářského vývoje v oblasti činnosti velkých podniků a jejich zahraničních přidružených společností uvnitř eurozóny i mimo ni. Tyto údaje se považují za cenné pro potřeby zkoumání vývoje obchodu eurozóny a tvorby cen, jakož i pro pochopení hospodářského dopadu přímých zahraničních investic, například na konkurenceschopnost nebo zaměstnanost.

5.

V této souvislosti by ECB chtěla vyjádřit připomínky k určitým konkrétním ustanovením navrhovaného nařízení. ECB poznamenává, že na základě navrhovaného nařízení není poskytování vnějších FATS okamžitě povinné. Výsledky pilotních studií, které se mají provádět v některých členských státech, bude možné vyhodnotit až po uplynutí období tří let. ECB s politováním konstatuje, že ačkoliv datové toky stanovené pro účely statistiky platební bilance v oddíle 2 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 ze dne 12. ledna 2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic (1) rozlišují samostatné kategorie zboží a služeb, navrhované nařízení zboží a služby tímto způsobem samostatně nečlení. Nebudou-li tyto údaje členěny samostatně, sníží to jejich hodnotu pro účely analýzy a ztíží se tím jejich srovnávání s údaji, které se zveřejňují v zemích, jež jsou hlavními protistranami eurozóny.

6.

Další otázkou je lhůta 20 měsíců od skončení sledovaného roku, ve které mají členské státy předat vnitřní FATS a která je v současné době stanovena v oddíle 5 přílohy I navrhovaného nařízení. Tato lhůta se zdá být maximální možnou lhůtou pro zajištění pravidelného hodnocení hospodářského vývoje, v jehož rámci dochází k (častým) změnám struktury velkých podniků a počtu, velikosti a oblasti hospodářské činnosti jejich přidružených společností. ECB proto vyzývá Evropský parlament a Radu, aby po vyhodnocení pilotních studií zvážily možnost zkrátit navrhovanou lhůtu ve střednědobém horizontu alespoň pro agregované údaje (např. „Úroveň 1“, jak je uvedena v navrhovaném nařízení). Tím by se tato lhůta přiblížila devítiměsíční lhůtě pro vykazování agregovaných údajů o přímých zahraničních investicích, kterou stanoví nařízení (ES) č. 184/2005.

7.

Po podrobnějším posouzení příloh I až III navrhovaného nařízení ECB poznamenává, že oddíl 6 přílohy I nařízení (ES) č. 184/2005 nazvaný „Úrovně geografického členění“ zahrnuje vedle ostatních položek v rámci EU dodatečnou položku nazvanou „U4 Mimo eurozónu“. ECB se domnívá, že pro účely sestavování agregátu eurozóny by bylo vhodné zahrnout podobný odkaz na položku „Mimo eurozónu“ v příloze III navrhovaného nařízení jako dodatečnou úroveň geografického členění pod záhlaví „Úroveň 1“. V neposlední řadě se v důvodové zprávě odkazuje na „EU 15“ (případně na „členské státy EU 15“); ECB navrhuje, že namísto toho by se mělo odkazovat na stávající „EU 25“ nebo „členské státy EU 25“.

---

(1)  Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 23.

---

14.6.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/16

---

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 3. června 2005

na žádost Rady Evropské unie k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (KOM(2005) 155 v konečném znění)

(CON/2005/17)

(2005/C 144/10)

1.	Dne 3. května 2005 obdržela Evropská centrální banka (ECB) žádost Rady Evropské unie o stanovisko k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (dále jen „navrhované nařízení“).

2.	Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 104 odst. 14 druhém pododstavci Smlouvy o založení Evropského společenství. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

3.

Zdravá fiskální politika má zásadní význam pro úspěšnost hospodářské a měnové unie (HMU). Vytváří předpoklady pro makroekonomickou stabilitu, růst a soudržnost v eurozóně. Rozpočtový rámec zakotvený ve Smlouvě a v Paktu o stabilitě a růstu je základním prvkem HMU, a má tak klíčový význam pro ukotvení očekávání fiskální disciplíny. Je zapotřebí, aby tento rámec, který je založen na pravidlech a jehož cílem je zajistit udržitelnost veřejných financí při současném umožnění zmírnění výkyvů ekonomického výkonu prostřednictvím působení automatických stabilizátorů, zůstal jasný, jednoduchý a vynutitelný. Dodržování těchto zásad rovněž přispěje k průhlednosti a rovnému zacházení při uplatňování tohoto rámce.

4.

Cílem navrhovaného nařízení je zohlednit změny v provádění Paktu o stabilitě a růstu, které schválila Rada ve složení pro hospodářství a finance dne 20. března 2005. Navrhované nařízení se týká uplatňování postupu při nadměrném schodku. Cílem navrhovaného nařízení je zajistit zdravou fiskální politiku tím, že motivuje k fiskální disciplíně. I když ECB nepovažuje za nutné vyjádřit stanovisko ke konkrétním ustanovením navrhovaného nařízení, chtěla by zdůraznit, že je zapotřebí, aby postup při nadměrném schodku byl při dodržení přísného časového rámec důvěryhodný a účinný jako ochrana před neudržitelností veřejných financí. V této souvislosti by ECB uvítala, kdyby nařízení Rady (ES) č. 1467 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (1) bylo změněno co možná nejméně. Důsledné a konzistentní uplatňování postupu při nadměrném schodku by přispělo k provádění obezřetné fiskální politiky.

---

(1)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

---

14.6.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/17

---

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 3. června 2005

na žádost Rady Evropské unie k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (KOM(2005) 154 v konečném znění)

(CON/2005/18)

(2005/C 144/11)

1.

Dne 3. května 2005 obdržela Evropská centrální banka (ECB) žádost Rady Evropské unie o stanovisko k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (dále jen „navrhované nařízení“).

2.

Navrhované nařízení je založeno na čl. 99 odst. 5 Smlouvy o založení Evropského společenství. I když toto ustanovení výslovně nepředpokládá konzultaci s ECB, dohled nad stavy rozpočtů a dohled nad hospodářskými politikami a jejich koordinace se týkají prvořadého cíle Evropského systému centrálních bank, kterým je udržování cenové stability. Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je proto založena na čl. 105 odst. 4 první odrážce Smlouvy. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

3.

Zdravá fiskální politika má zásadní význam pro úspěšnost hospodářské a měnové unie (HMU). Vytváří předpoklady pro makroekonomickou stabilitu, růst a soudržnost v eurozóně. Rozpočtový rámec zakotvený ve Smlouvě a v Paktu o stabilitě a růstu je základním prvkem HMU, a má tak klíčový význam pro ukotvení očekávání fiskální disciplíny. Je zapotřebí, aby tento rámec, který je založen na pravidlech a jehož cílem je zajistit udržitelnost veřejných financí při současném umožnění zmírnění výkyvů ekonomického výkonu prostřednictvím působení automatických stabilizátorů, zůstal jasný, jednoduchý a vynutitelný. Dodržování těchto zásad rovněž přispěje k průhlednosti a rovnému zacházení při uplatňování tohoto rámce.

4.

Cílem navrhovaného nařízení je zohlednit změny v provádění Paktu o stabilitě a růstu, které schválila Rada ve složení pro hospodářství a finance dne 20. března 2005. Navrhované nařízení se týká procesu dohledu a stanovení střednědobých cílů fiskální politiky členských států. I když ECB nepovažuje za nutné vyjádřit stanovisko ke konkrétním ustanovením navrhovaného nařízení, podporuje záměr zlepšit dohled nad hospodářskými politikami a jejich koordinaci tak, aby byly dosaženy a udrženy střednědobé cíle, které zajišťují udržitelnost veřejných financí. Důsledné a konzistentní uplatňování postupů dohledu by přispělo k provádění obezřetné fiskální politiky.

---