ISSN 1725-5163

Úřední věstník

Evropské unie

C 85

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 48
7. dubna 2005


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

I   Informace

 

Rada

2005/C 085/1

Závěry Rady ze dne 21. února 2005 týkající se vzdělávání a odborné přípravy v rámci hodnocení Lisabonské strategie v polovině období

1

2005/C 085/2

Závěry Rady ze dne 21. února 2005 týkající se mládeže v rámci hodnocení Lisabonské strategie v polovině období

5

 

Komise

2005/C 085/3

Směnné kurzy vůči euro

7

2005/C 085/4

Seznam náležitých osvědčení uznaných postupem podle čl. 18 odst. 3 směrnice 2001/25/ES o minimální úrovni výcviku námořníků (situace ze dne 31. prosince 2004) ( 1 )

8

2005/C 085/5

Předběžné oznámení o spojení podniků (Případ č. j. COMP/M.3773 – Lehman Brothers/Europe Realty/IHG Portfolio) — Případ, který může být posouzen ve zjednodušeném řízení ( 1 )

19

 

Oprava

2005/C 085/6

Oprava výzvy k předkládání návrhů na nepřímé akce v oblasti výzkumu a technologického rozvoje v rámci specifického programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace s názvem Strukturování Evropského výzkumného prostoru (Úř. věst. C 63, 15.3.2005)

20

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

 


I Informace

Rada

7.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 85/1


ZÁVĚRY RADY

ze dne 21. února 2005

týkající se vzdělávání a odborné přípravy v rámci hodnocení Lisabonské strategie v polovině období

(2005/C 85/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na

1.

Nový strategický cíl, který pro Evropskou unii stanovila Evropská rada na zasedání v Lisabonu ve dnech 23. – 24. března 2000 a který Evropská rada potvrdila na zasedání ve Stockholmu ve dnech 23. – 24. března 2001, stát se „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě, schopnou udržitelného hospodářského růstu, s více a lepšími pracovními místy a větší sociální soudržností“.

2.

Významný příspěvek celoživotního učení, které zahrnuje všechny způsoby získávání znalostí a všechny úrovně a rozměry vzdělávání a odborné přípravy, ke všem těmto cílům a k dosažení udržitelného rozvoje, jak na svém lisabonském zasedání uznala sama Evropská rada.

3.

Skutečnost, že přibližně 33 milionů lidí v Evropské unii není výdělečně činných, evropská pracovní síla stárne a 32 % populace v aktivním věku (78 milionů) má nízkou kvalifikaci. Avšak v příštích pěti letech bude pouze 15 % nově vytvořených pracovních míst určeno pro osoby se základním vzděláním, zatímco 50 % nově vytvořených pracovních míst bude vyžadovat vysoce kvalifikované pracovníky.

4.

Pokrok dosažený zejména v rámci pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ na vnitrostátní a evropské úrovni.

5.

Sdělení Komise pro jarní zasedání Evropské rady v roce 2005 („Společně k růstu a zaměstnanosti – nový začátek Lisabonské strategie“) a potřebu určit oblasti, v nichž by Evropská rada mohla podpořit další pokrok.

ZDŮRAZŇUJE, ŽE

6.

Znalostní společnost má pro Lisabonskou strategii klíčový význam. Z tohoto důvodu je nesmírně důležitý přínos vzdělávání a odborné přípravy, neboť vytvářejí nezbytnou kvalifikační základnu a tvůrčí potenciál.

Lisabonských cílů týkajících se konkurenceschopnosti a hospodářského růstu lze dosáhnout pouze tehdy, pokud mladí lidé přicházející na trh práce budou dostatečně připraveni díky kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě, které odpovídají stupni rozvoje společnosti.

Účinnější investice do vzdělávání a odborné přípravy obecně vedou k významnému růstu národního produktu země a přispívají k budoucímu příjmu účastníků vzdělávání.

Lepší kvalita vzdělávání a odborné přípravy, jakož i lepší přístup a vyšší účast nejen umožňují většímu počtu lidí dosáhnout osobního rozvoje, avšak přispívají také k udržitelnému hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a k vytváření většího počtu a lepších pracovních míst.

Rostoucí účast na základním vzdělání a odborné přípravě, jakož i rostoucí počet osob dokončujících toto vzdělání a přípravu budou mít kladný vliv na kvalitu pracovní síly, zlepší zaměstnatelnost lidí a v důsledku toho sníží veřejné výdaje.

Oblast vysokoškolského vzdělávání je průsečíkem výzkumu, vzdělávání a inovace a z tohoto důvodu je klíčem ke konkurenceschopnosti Evropské unie.

Žádná vyspělá ekonomika nemůže přežít bez trvalého zvyšování kvalifikace lidí, a to bez ohledu na jejich věk. Celoživotní učení je tedy nezbytné a musí mít podporu ve všech členských státech. Zvyšuje celkovou úroveň kvalifikace pracovních sil, umožňuje lidem přizpůsobit se rychle se měnícím potřebám trhu práce a novým technologiím a zlepšuje podmínky pro profesní a geografickou mobilitu. V tomto ohledu je nesmírně důležité, aby se všem lidem dostalo základního vzdělání v oblasti informačních a komunikačních technologií (digitální gramotnost).

7.

Pokud jde o otázku udržitelného růstu a „většího počtu a lepších pracovních míst“, vzdělávání a odborná příprava jsou předpokladem pro vytváření kvalitnějších pracovních míst a udržitelný růst. To platí dvojnásobně pro znalostní společnosti a ekonomiky.

Více pracovních míst může být vytvořeno pouze v důsledku lepšího hospodářského růstu vyžadujícího větší zaměstnanost; to však znamená, že pracovní síly musí mít takovou kvalifikaci a schopnosti, které potřebují podnikatelé a společnosti.

Kvalitnější pracovní místa předpokládají vyšší úroveň schopností pracovníka, již lze získat prostřednictvím většího osobního rozvoje na všech úrovních celoživotního vzdělávání a odborné přípravy, s přihlédnutím k demografickým změnám. Prostředky, kterými toho lze dosáhnout, jsou vzdělávání a odborná příprava, neformální a informální učení.

Vzdělávání a odborná příprava zvyšují povědomí mladých lidí o environmentálním rozměru a pomáhají jim pochopit, že udržitelný hospodářský růst nesmí při řešení potřeb současných generací ohrozit potřeby generací budoucích.

8.

Pokud jde o otázku „větší sociální soudržnosti“, vzdělávání a odborná příprava podporují porozumění a toleranci. Kromě toho umožňují všem lidem spravedlivější start do života.

Vzdělávání od raného věku představuje nejlepší možnost, jak rozvinout sociální dovednosti u dětí, jak je připravit na stále více multikulturní svět, v němž žijeme, a zejména jak lépe připravit na školu děti, které mají méně příležitostí.

Výchova k občanství v nejširším slova smyslu, včetně možností účastnit se života občanské společnosti, je doplňkovým způsobem, jak bojovat proti kulturnímu a sociálnímu vyloučení a jak usnadnit mladým lidem a lidem se zvláštními potřebami, aby se začlenili do společnosti.

PŘIPOMÍNÁ, ŽE:

9.

V souladu se závěry z Lisabonu Rada schválila ucelený a jednotný pracovní program, nyní nazývaný „Vzdělávání a odborná příprava 2010“. Rada a Komise ve své společné průběžné zprávě určené pro Evropskou radu a přijaté v únoru roku 2004 zdůraznily tři prioritní oblasti, v nichž je třeba neprodleně přijmout další opatření:

zaměřit reformy a investice na oblasti klíčové pro znalostní společnost;

vytvořit podmínky pro to, aby se celoživotní učení stalo realitou;

vytvořit evropský prostor vzdělávání a odborné přípravy.

10.

Bylo dosaženo dohody ohledně Europassu, jakož i dalších klíčových otázek jako je identifikace a validace neformálního a informálního učení, zajištění kvality v odborném vzdělávání a přípravě a celoživotní poradenství. Nyní je nutné se přednostně věnovat provádění těchto dohod na vnitrostátní úrovni. Budoucí priority v oblasti reforem a investic do odborného vzdělávání a přípravy jsou definovány v závěrech Rady, které byly přijaty dne 15. listopadu 2004 a které se staly základem pro Maastrichtské komuniké přijaté dne 14. prosince 2004.

11.

Díky impulsu Boloňského procesu bylo dosaženo pokroku, pokud jde o podporu kurikulární reformy vysokoškolského vzdělávání v celé Evropě. Kromě toho byl v prosinci roku 2003 přijat program Erasmus Mundus s cílem propagovat na celém světě Evropskou unii jako centrum s vynikající úrovní vzdělávání. Avšak více opatření a podpory ze strany EU by institucím vysokoškolského vzdělávání umožnilo, aby při plnění Lisabonských cílů hrály klíčovou úlohu, která jim přísluší.

12.

Za účelem sledování výsledků dosahovaných v rámci uvedeného pracovního programu přijala Rada v květnu roku 2003 řadu kritérií pro EU jako celek. Všechna kritéria jsou pro Lisabonskou strategii velmi důležitá a měla by být proto splněna do roku 2010.

13.

Na vnitrostátní úrovni probíhá modernizace systémů vzdělávání a odborné přípravy, avšak stále ještě zbývá mnoho práce, aby byly provedeny nezbytné reformy.

DOPORUČUJE, ABY:

14.

V rámci přípravy příští společné zprávy Rady a Komise, která bude předložena Evropské radě v roce 2006, byla přijata další opatření na evropské a vnitrostátní úrovni, s ohledem na hodnocení Lisabonské strategie v polovině období v souladu s prioritami pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“, které byly stanoveny ve společné průběžné zprávě z roku 2004, zejména pokud jde o opatření zaměřená na rozvoj lidského kapitálu:

Zaměřit reformy a investice na oblasti klíčové pro znalostní společnost:

splnit Lisabonský cíl týkající se podstatného nárůstu a účinného využívání veřejných a soukromých investic do vzdělávání a odborné přípravy;

vytvořit kulturu vynikající úrovně, jakož i systémy hodnocení, které zajistí, že systémy vzdělávání a odborné přípravy v EU se stanou celosvětovým měřítkem kvality;

zlepšit řízení na vnitrostátní úrovni tím, že se do něj zapojí všechny dotyčné subjekty, včetně sociálních partnerů, a že se zlepší koordinace mezi dotyčnými veřejnými orgány;

posílit synergii a komplementaritu mezi opatřeními v oblasti vzdělávání a opatřeními v jiných oblastech, jako je zaměstnanost, výzkum a inovace a makroekonomická politika.

Vytvořit podmínky pro to, aby se celoživotní učení stalo realitou:

Cílem vnitrostátních strategií v oblasti celoživotního učení by mělo být zajistit, aby všichni občané získali nezbytné schopnosti, které potřebují ve znalostní společnosti, a aby byly vytvořeny otevřené, atraktivní a přístupné vzdělávací možnosti. K dosažení těchto cílů mohou přispět kromě jiného tato opatření:

zvýšit počet možností celoživotního učení, například prostřednictvím distančního studia, zejména s využitím informačních a telekomunikačních technologií;

podpořit zájem o celoživotní učení pomocí opatření, jež umožní soulad mezi rodinným a pracovním životem;

stanovit modely dalšího vzdělávání založené na sdílení nákladů (zaměstnavatelé, zaměstnanci a veřejná služba);

vypracovat vnitrostátní strategie, jejichž cílem by kromě jiného bylo odstranit rozdíly, které v současné době existují mezi velkými a malými společnostmi a mezi vysoce kvalifikovanými a málo kvalifikovanými lidmi, pokud jde o přístup k možnostem celoživotního učení;

přijmout budoucí integrovaný akční program v oblasti celoživotního učení.

Vytvořit evropský prostor vzdělávání a odborné přípravy:

Posílit otevřenou metodu koordinace, například:

formou společného vzájemného učení ve skupinách (tzv. „peer learning“), které členským státům umožní zaměřit se na své prioritní oblasti;

zlepšením obsahu, přesnosti a spolehlivosti statistiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

určením ukazatelů v nových oblastech a jejich zavedením do praxe, jak předpokládá společná průběžná zpráva, včetně ukazatele znalostí cizích jazyků, který požadovala Evropská rada na zasedání v Barceloně v březnu roku 2002.

Přijmout společná kritéria na evropské úrovni v oblastech jako jsou klíčové schopnosti a vzdělávání učitelů a školitelů.

V rámci Lisabonské strategie posílit roli institucí vysokoškolského vzdělávání a zlepšit kvalitu vysokoškolského vzdělávání s cílem zvýšit jeho přitažlivost na mezinárodní úrovni, jakož i mobilitu studentů a zaměstnanců.

Zlepšit synergii a komplementaritu mezi vysokoškolským vzděláváním a výzkumem s cílem podpořit inovaci a zaměstnanost prostřednictvím mobility mladých výzkumných pracovníků a vytvářením vazeb mezi centry vynikající úrovně.

Do konce roku 2006 vytvořit evropský rámec kvalifikací, který bude sloužit jako společné základní kritérium pro odborné vzdělávání a přípravu, jakož i pro všeobecné vzdělávání (středoškolské a vysokoškolské), a který bude vycházet ze schopností a pedagogických výsledků.

VYZÝVÁ EVROPSKOU RADU, ABY:

15.

Znovu potvrdila, že celoživotní učení je a nadále bude podmínkou sine qua non pro splnění Lisabonských cílů. V této souvislosti je nezbytné úspěšně provádět pracovní program „Vzdělávání a odborná příprava 2010“, aby docházelo k rozvoji znalostí a inovace a k vytváření většího počtu a lepších pracovních míst.

16.

Využila impulsu, který přináší hodnocení v polovině období a prioritně se zaměřila na:

vytvoření ucelených a komplexních strategií v oblasti celoživotního učení v členských státech do roku 2006, které se budou týkat všech úrovní a rozměrů vzdělávání a odborné přípravy za účelem rozvoje potřebných dovedností a schopností, za účasti všech dotyčných stran;

prosazování vynikající kvality na všech úrovních systémů vzdělávání a odborné přípravy za účelem podpory zaměstnanosti a růstu, jakož i sociální soudržnosti;

provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ v členských státech, včetně nezbytného zvýšení a účinnějšího využívání investic do vzdělávání a odborné přípravy;

zvýšenou evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem povzbudit a podpořit zavádění reforem, zejména prostřednictvím

společného vzájemného učení ve skupinách (tzv. peer learning), které více odpovídá potřebám členských států;

zlepšování kvality sledování dosahovaných výsledků;

zvýšení přínosu odborného vzdělávání a přípravy, vysokoškolského vzdělávání a výzkumu pro Lisabonskou strategii;

rozvoje a provádění Evropského rámce kvalifikací.

17.

Vyzvala Radu ve složení pro vzdělávání, mládež a kulturu, aby v rámci mechanismů podávání zpráv stanovených v Lisabonské strategii přispěla ke sledování těch oblastí, které jsou v její kompetenci, tj. vzdělávání a odborná příprava.

18.

Zahrnula iniciativu Evropského paktu pro mládež do rámce hodnocení Lisabonské strategie v polovině období za účelem podpory generace mladých Evropanů, kteří by měli kvalitní pracovní místa, vyšší úroveň vzdělání a kteří by se účastnili odborné přípravy ke zlepšení své adaptability, a aby za tímto účelem stanovila obecné zásady konkrétních opatření v rámci pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ a stávajících programů.


7.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 85/5


ZÁVĚRY RADY

ze dne 21. února 2005

týkající se mládeže v rámci hodnocení Lisabonské strategie v polovině období

(2005/C 85/02)

RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na:

1.

cíl, který Evropská rada stanovila na zasedání v Lisabonu ve dnech 23. – 24. března 2000 a který potvrdila na zasedání ve Stockholmu ve dnech 23. – 24. března 2001, aby se Evropská unie stala „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě, schopnou udržitelného hospodářského růstu, s větším počtem pracovních míst, s lepšími pracovními místy a větší sociální soudržností“;

2.

Bílou knihu nazvanou „Nový impuls pro evropskou mládež“, kterou přijala Komise dne 21. listopadu 2001 a která uvádí, že „tato strategie stanoví nové cíle pro různé oblasti politiky úzce související s mládeží jako je vzdělávání, zaměstnanost, sociální začlenění, informační a občanská společnost“;

3.

usnesení Rady ze dne 27. června 2002, kterým byla na základě uvedené Bílé knihy přijata otevřená metoda koordinace jako nový rámec pro spolupráci v oblasti mládeže a které navrhuje, aby otázky týkající se mládeže byly zahrnuty do dalších politik a programů;

4.

závěry ze zasedání Evropské rady ve dnech 4. – 5. listopadu 2004, které berou na vědomí dopis hlav států nebo předsedů vlád Francie, Německa, Španělska a Švédska, v němž se poukazuje na význam demografických faktorů při formování budoucího hospodářského a sociálního rozvoje Evropy a vyzývá k vypracování „Evropského paktu pro mládež“;

5.

sdělení Komise pro jarní zasedání Evropské rady v roce 2005 („Společně k růstu a zaměstnanosti – nový začátek Lisabonské strategie“) týkající se hodnocení Lisabonské strategie v polovině období, které uvádí, že „stále potřebujeme vizi společnosti, jež dokáže začleňovat staré i mladé“ a zdůrazňuje „potřebu rychle jednat“.

ZDŮRAZŇUJE

6.

význam mládežnické perspektivy v Lisabonské strategii s ohledem na demografický, hospodářský, sociální a politický vývoj Evropské unie, a zejména na její stárnoucí obyvatele;

7.

přínos, který z hlediska konkurenceschopnosti, udržitelného růstu a sociální soudržnosti představuje inovační schopnost mládeže, její iniciativnost a podnikavost, mobilita a schopnost multikulturní integrace;

8.

význam společné, ucelené a průřezové politiky zaměřené na mladé lidi;

9.

význam, který v tomto ohledu má Bílá kniha o mládeži, zejména otevřená metoda koordinace a začlenění otázek mládeže do jiných politik, jakož i potřebu posílit synergii a komplementaritu mezi jednotlivými politikami a programy, jež se dotýkají mládeže;

10.

že lepší pochopení mladých lidí a jejich životních podmínek je předpokladem pro stanovení účinných opatření vedoucích mladé lidi k tomu, aby v co největší míře využívali svého potenciálu;

11.

že má-li být Lisabonská strategie úspěšná, potřebuje podporu mladých lidí.

SDÍLÍ

12.

v tomto ohledu přesvědčení vyjádřené Komisí, že Lisabonská strategie musí „zajistit, aby navrhované reformy přispěly k tomu, že mladí lidé dostanou svou první šanci v životě a získají schopnosti, jež budou potřebovat po celý život“;

13.

názor vyjádřený Komisí v jejím Sdělení pro jarní zasedání Evropské rady v roce 2005, že otázka mladých lidí by měla být řešena v rámci některých klíčových oblastí jako je zaměstnanost, soulad mezi rodinným a profesním životem, investice do lidského kapitálu a výzkum a rozvoj.

DOMNÍVÁ SE, ŽE

14.

na základě stávajících nástrojů a mechanismů by taková koncepce zaměřená na mladé lidi měla být účinně začleněna do politik stanovených v Lisabonské strategii;

15.

zvláštní úsilí ve prospěch mladých lidí musí brát v úvahu rovnost žen a mužů a musí být bez rozdílu zaměřeno na mladé lidi, kteří mají méně příležitostí, zejména v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, začlenění do společnosti a mobility;

16.

aktivní účast mladých lidí na životě společnosti je současně cílem i metodou, jež zajistí účast evropských občanů na plnění lisabonských cílů a přispěje k osobnímu rozvoji mladých lidí, jejich začlenění do společnosti a sociální soudržnosti obecně. Z tohoto důvodu představuje další faktor důležitý pro úspěch Lisabonské strategie.

VYZÝVÁ EVROPSKOU RADU, ABY

17.

do rámce hodnocení Lisabonské strategie v polovině období a diskusí o sdělení Komise pro jarní zasedání Evropské rady v roce 2005 začlenila iniciativu Evropského paktu pro mládež, zahrnujícího zejména oblast zaměstnanosti, sociální soudržnosti, vzdělávání, odborné přípravy, mobility, jakož i soulad mezi rodinným a profesním životem;

18.

vypracovala obecné zásady pro konkrétní opatření nezbytná pro provádění této iniciativy ve všech dotyčných odvětvích;

19.

vzala na vědomí záměr Komise přijmout sdělení o této iniciativě;

20.

pověřila Komisi a členské státy úkolem zajistit plnou účast mladých lidí a mládežnických organizací na této koncepci, kromě jiného prostřednictvím „Evropského fóra mládeže“;

21.

aby prostřednictvím mechanismů podávání zpráv stanovených v Lisabonské strategii sledovala provádění Evropského paktu pro mládež a aby vyzvala Radu ve složení pro vzdělávání, mládež a kulturu, aby přispěla ke sledování těch oblastí, které jsou v její kompetenci.


Komise

7.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 85/7


Směnné kurzy vůči euro (1)

6. dubna 2005

(2005/C 85/03)

1 euro=

 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,2860

JPY

japonský jen

139,75

DKK

dánská koruna

7,4500

GBP

britská libra

0,68505

SEK

švédská koruna

9,1612

CHF

švýcarský frank

1,5508

ISK

islandská koruna

78,76

NOK

norská koruna

8,1670

BGN

bulharský lev

1,9558

CYP

kyperská libra

0,5842

CZK

česká koruna

29,956

EEK

estonská koruna

15,6466

HUF

maďarský forint

247,23

LTL

litevský litas

3,4528

LVL

lotyšský latas

0,6961

MTL

maltská lira

0,4298

PLN

polský zlotý

4,1273

ROL

rumunský lei

36 492

SIT

slovinský tolar

239,68

SKK

slovenská koruna

38,915

TRY

turecká lira

1,7462

AUD

australský dolar

1,6804

CAD

kanadský dolar

1,5708

HKD

hongkongský dolar

10,0302

NZD

novozélandský dolar

1,8092

SGD

singapurský dolar

2,1378

KRW

jihokorejský won

1 303,23

ZAR

jihoafrický rand

7,8774

CNY

čínský juan

10,6436

HRK

chorvatská kuna

7,4150

IDR

indonéská rupie

12 191,28

MYR

malajsijský ringgit

4,887

PHP

filipínské peso

70,376

RUB

ruský rubl

35,8450

THB

thajský baht

50,872


(1)  

Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


7.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 85/8


Seznam náležitých osvědčení uznaných postupem podle čl. 18 odst. 3 směrnice 2001/25/ES o minimální úrovni výcviku námořníků (1)

(situace ze dne 31. prosince 2004)

(2005/C 85/04)

(Text s významem pro EHP)

Čl. stát

Příslušná třetí země

Náležitá osvědčení

EL

Indonésie

Velitel plavidla o hrubé prostornosti alespoň 500 t (Reg. II/2)

První palubní důstojník na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t (Reg. II/2)

Důstojník na strážní službě na plavidle o hrubé prostornosti vyšší než 500 t (Reg. II/2)

První strojní důstojník na plavidle o síle pohonu alespoň 3 000 kW (Reg. III/3)

Druhý strojní důstojník na plavidle o síle pohonu alespoň 3 000 kW (Reg. III/2)

Důstojník na strážní službě na plavidle o síle pohonu alespoň 750 kW (Reg.III/1)

Radiotelekomunikační důstojník (Reg. IV/2)

UK

Korea

Palubní důstojník třídy 1 (Velitel na zámořských plavbách)

Palubní důstojník třídy 2

Palubní důstojník třídy 3

Palubní důstojník třídy 4 (Velitel na příbřežních plavbách)

Palubní důstojník třídy 5

Palubní důstojník třídy 6

IT

Austrálie

Palubní oddíl

Velitel třídy I Reg. II/2

První palubní důstojník třídy I Reg. II/2

Velitel třídy II Reg. II/2

První palubní důstojník třídy II Reg. II/2

Druhý palubní důstojník třídy I Reg. II/1

Druhý palubní důstojník třídy II Reg. II/3

Strojní oddíl

Strojní důstojník třídy I Reg. III/2

Strojní důstojník třídy II Reg. III/3

Strojní důstojník na strážní službě Reg. III/1

BE

Austrálie

Druhý palubní důstojník třídy 1 (Reg. II/1)

Druhý palubní důstojník třídy 2 (Reg. II/1)

První palubní důstojník třídy 1 (Reg. II/2)

První palubní důstojník třídy 2, V/ls <3 000 t u/l (Reg. II/2)

Velitel třídy 1 (Reg. II/2)

Velitel třídy 2, omezení V/ls <3 000 t u/l (Reg. II/2)

Strojní důstojník na strážní službě – parní/motorový nebo kombinováno (bez omezení) Reg. III/1

Druhý strojní důstojník – parní/motorový důstojník nebo kombinováno (bez omezení) Reg. III/2

První strojní důstojník – parní/motorový důstojník nebo kombinováno (bez omezení) Reg. III/2

BE

Chorvatská republika

Důstojník na strážní službě u navigace na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t

První palubní důstojník na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 3 000 t

První palubní důstojník na plavidle o hrubé prostornosti do 3 000 t

Velitel plavidla o hrubé prostornosti alespoň 3 000 t

Velitel plavidla o hrubé prostornosti do 3 000 t

Důstojník na strážní službě u navigace na plavidle o hrubé prostornosti nižší než 500 t operujícím v navigační oblasti 3

Velitel na strážní službě u navigace na plavidle o hrubé prostornosti nižší než 500 t operujícím v navigační oblasti 3

Důstojník na strážní službě ve strojovně na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o výkonu alespoň 750 kW

Druhý strojní důstojník na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o výkonu alespoň 750 kW

První strojní důstojník na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o výkonu alespoň 750 kW

První strojní důstojník na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o výkonu od 750 kW do 3 000 kW

BE

Filipíny

Třetí palubní důstojník

Druhý palubní důstojník

První palubní důstojník

Velitel

Čtvrtý strojní důstojník

Třetí strojní důstojník

Druhý strojní důstojník

První strojní důstojník

BE

Indonésie

Palubní důstojník třídy I

Palubní důstojník třídy II

Palubní důstojník třídy III

Palubní důstojník třídy IV

Strojní důstojník třídy I

Strojní důstojník třídy II

Strojní důstojník třídy III

BE

Ruská federace

Velitel

První palubní důstojník

Důstojník na strážní službě u navigace

Velitel plavidla o hrubé prostorností nižší než 500 t provádějící příbřežní plavby

Důstojník na strážní službě u navigace na plavidle o hrubé prostorností nižší než 500 t provádějícím příbřežní plavby

Strojní důstojník první třídy

Strojní důstojník druhé třídy/B

Strojní důstojník druhé třídy/A

Strojní důstojník třetí třídy/B

Strojní důstojník třetí třídy/A

L

Argentina

Osvědčení palubního důstojníka

Piloto de Ultramar Reg. II/1

Piloto de Ultramar de Primera Reg. II/2

Capitan de Ultramar Reg. II/2

Osvědčení strojního důstojníka

Maquinista Naval Reg. 111/1

Maquinista Naval de Primera Reg. III/2

Maquinista Naval superior Reg. III/2

L

Austrálie

Osvědčení palubního důstojníka

Druhý palubní důstojník třídy 1 Reg. II/1

První palubní důstojník třídy 1 Reg. II/2

Velitel třídy 1 (Velitel na zámořských plavbách) Reg. II/2

Osvědčení strojního důstojníka

Strojní důstojník na strážní službě Reg. III/1

Strojní důstojník třídy 2 Reg. III/2

Strojní důstojník třídy 1 Reg. III/2

L

Bulharsko

Osvědčení palubního důstojníka

Třetí palubní důstojník, Reg. II/1

Druhý palubní důstojník, Reg. II/1

První palubní důstojník, Reg. II/2

Velitel, Reg. II/2

Osvědčení strojního důstojníka

Čtvrtý strojní důstojník, Reg. III/1

Třetí strojní důstojník, Reg. III/1

Druhý strojní důstojník, Reg. III/2

První strojní důstojník, Reg. III/2

L

Kanada

Osvědčení palubního důstojníka

Palubní důstojník na strážní službě bez omezení, Reg. II/1

První palubní důstojník; místní plavby, Reg. II/1

První palubní důstojník; středně dlouhé plavby, Reg. II/1

Velitel na místních plavbách, Reg. II/1

Velitel na středně dlouhých plavbách, Reg. II/2

Velitel na mezinárodních plavbách, Reg. II/2

Velitel na zámořských plavbách, Reg. II/2

Osvědčení strojního důstojníka

Strojní důstojník čtvrté třídy, Reg. III/1

Strojní důstojník třetí třídy, Reg. III/1

Strojní důstojník druhé třídy, Reg. III/2

Strojní důstojník první třídy, Reg. III/2

L

Chorvatsko

Osvědčení palubního důstojníka

Důstojník na strážní službě u navigace na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t, Reg. II/1

První palubní důstojník na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 3 000, Reg. II/2

První palubní důstojník na plavidle o hrubé prostornosti do 3 000 t, Reg. II/2

Velitel na plavidle o hrubé prostornosti do 3 000 t, Reg. II/2

Velitel na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 3 000, Reg. II/2

Osvědčení strojního důstojníka

Důstojník na službě ve strojovně na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o výkonu alespoň 750 kW, Reg. III/1

Druhý strojní důstojník na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o výkonu alespoň 3 000 kW, Reg. III/2

První strojní důstojník na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o výkonu alespoň 3 000 kW, Reg. III/2

První strojní důstojník na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o výkonu od 750 kW do 3 000 kW, Reg. III/3

L

Estonsko

Osvědčení palubního důstojníka

Důstojník na strážní službě u navigace na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t, Reg. II/1

První palubní důstojník na plavidle o hrubé prostornosti nižší než 3 000 t, Reg. II/2

První palubní důstojník na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 3 000 t, Reg. II/2

Velitel na plavidle o hrubé prostornosti nižší než 3 000 t, Reg. II/2

Velitel na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 3 000 t, Reg. II/2

Osvědčení strojního důstojníka

Důstojník na strážní službě u navigace na plavidle poháněném dieselovými motory s hlavním strojním zařízením o výkonu alespoň 750 kW, Reg. III/1

Druhý strojní důstojník na plavidle poháněném dieselovými motory s hlavním strojním zařízením o výkonu nižším než 3 000 kW, Reg. III/3

První strojní důstojník na plavidle poháněném dieselovými motory s hlavním strojním zařízením o výkonu nižším než 3 000 kW, Reg. III/3

Druhý strojní důstojník na plavidle poháněném dieselovými motory s a hlavním strojním zařízením o výkonu alespoň 3 000 kW, Reg. III/2

První strojní důstojník na plavidle poháněném dieselovými motory s a hlavním strojním zařízením o výkonu alespoň 3 000 kW, Reg. III/2

L

Indie

Osvědčení palubního důstojníka

Velitel plavidla jedoucího do zahraničí, Osvědčení o kompetenci (paluba) třídy 1, Reg. II/2 (Velitel)

První palubní důstojník na plavidle jedoucím do zahraničí, Osvědčení o kompetenci (paluba) třídy 2, Reg. II/2 (První palubní důstojník)

Druhý palubní důstojník na plavidle jedoucím do zahraničí, Osvědčení o kompetenci (paluba) třídy 3, Reg. II/1 (Palubní důstojník na strážní službě)

Osvědčení strojního důstojníka

Strojní důstojník, Osvědčení o kompetenci (MEO-1) třídy 1 (Hlavní strojní důstojník), Reg. III/2

Strojní důstojník, Osvědčení o kompetenci (MEO-2) třídy 2 (Druhý strojní důstojník), Reg. III/2

Strojní důstojník, Osvědčení o kompetenci (EOOW-IV) třídy 4 (Strojní důstojník na strážní službě), Reg. III/1

L

Indonésie

Osvědčení palubního důstojníka

Palubní důstojník třídy I (Velitel na zámořských plavbách), Reg. II/2

Palubní důstojník třídy I, Reg. II/2

Palubní důstojník třídy III, Reg. II/1,II/2.4.1,II/3.5

Palubní důstojník třídy IV, Reg. II/1, II/3

Osvědčení strojního důstojníka

Strojní důstojník třídy I, Reg. III/2

Strojní důstojník třídy II, Reg. III/2

Strojní důstojník třídy III, Reg. III/1, III/3

Strojní důstojník třídy IV, Reg. III/1, III/3

L

Lotyšsko

Osvědčení palubního důstojníka

Důstojník na strážní službě u navigace na plavidle o hrubé prostornosti vyšší než 500 t, Reg. II/1

První palubní důstojník na plavidle o hrubé prostornosti do 3 000 t, Reg. II/2

Velitel na plavidle o hrubé prostornosti do 3 000 t, Reg. II/2

První palubní důstojník na plavidle o hrubé prostornosti vyšší než 3 000 t „Navigátor na hlubokém moři“, Reg. II/2

Velitel na plavidle o hrubé prostornosti do 3 000 t „Velitel na hlubokém moři“, Reg. II/2

Osvědčení strojního důstojníka

Strojní důstojník na strážní službě ve strojovně na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o výkonu přes 750 kW, Reg. III/1

První strojní důstojník na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o výkonu do 750 kW, Reg. III/2

Druhý strojní důstojník na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o výkonu přes 3 000 kW, Reg. III/2

První strojní důstojník na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o výkonu přes 3 000 kW, Reg. III/2

L

Litva

Velitel na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 3 000 t, reg. II/2

První palubní důstojník na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 3 000 t, reg. II/2

Velitel na plavidle o hrubé prostornosti od 500 do 3 000 t, reg. II/2

První palubní důstojník na plavidle o hrubé prostornosti od 500 do 3 000 t, reg. II/2

Důstojník na strážní službě u navigace na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t, reg. II/1

Velitel na plavidle o hrubé prostornosti nižší než 500 t, reg. II/3

Důstojník na strážní službě u navigace na plavidle o hrubé prostornosti nižší než 500 t, reg. II/3

První strojní důstojník na plavidle o síle pohonu alespoň 3 000 kW, reg. III/2

Druhý strojní důstojník na plavidle o síle pohonu alespoň 3 000 kW, reg. III/2

První strojní důstojník na plavidle o síle pohonu od 750 do 3 000 kW, reg. III/2

Druhý strojní důstojník na plavidle o síle pohonu od 750 do 3 000 kW, reg. III/2

Důstojník na strážní službě ve strojovně na plavidle o síle pohonu alespoň 750 kW, reg. III/1

První strojní důstojník na plavidle o síle pohonu nižší než 750 kW, reg. III/3

Důstojník na strážní službě ve strojovně na plavidle o síle pohonu nižší než 750 kW, reg. III/3

L

Madagaskar

Palubní oddíl

Druhý velitel první třídy (bez omezení), reg. II/2

Druhý velitel druhé třídy (o hrubé prostornosti nižší než 3 000 t), reg. II/2

Velitel na příbřežních plavbách (o hrubé prostornosti nižší než 500 t, méně než 200 nm od pobřeží), reg. II/3

Důstojník na strážní službě na velitelském můstku (bez omezení), reg. II/1

Strojní oddíl

Druhý strojní důstojník první třídy (bez omezení), reg. III/2

Druhý strojní důstojník druhé třídy (o síle pohonu nižší než 3 000 kW), reg. III/3

Důstojník na strážní službě ve strojovně (bez omezení), reg. III/4L

L

Filipíny

Osvědčení palubního důstojníka

D1 – Osvědčení velitele, reg. II/2

D2 – Osvědčení hlavního palubního důstojníka, reg. II/2

D3 – Osvědčení druhého palubního důstojníka, reg. II/1

D4 – Osvědčení třetího palubního důstojníka, reg. II/1

Osvědčení strojního důstojníka

E1 – Osvědčení hlavního strojního důstojníka, reg. III/2

E2 – Osvědčení druhého strojního důstojníka, reg. III/2

E3 – Osvědčení třetího strojního důstojníka, reg. III/1

E4 – Osvědčení čtvrtého strojního důstojníka, reg. III/1

L

Polsko

Osvědčení palubního důstojníka

Důstojník na strážní službě u navigace na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t, Reg. II/1

První palubní důstojník na plavidle o hrubé prostornosti od 500 do 3 000 t, Reg. II/2

První palubní důstojník na plavidle o hrubé prostornosti 3 000 t, Reg. II/2

Osvědčení velitele plavidla o hrubé prostornosti od 500 do 3 000 t, Reg. II/2

Osvědčení velitele plavidla o hrubé prostornosti alespoň 3 000 t, Reg. II/2

Osvědčení důstojníka na strážní službě u navigace na příbřežních plavbách, Reg. II/3

Osvědčení velitele na příbřežních plavbách, Reg. II/3

Osvědčení strojního důstojníka

Osvědčení strojního důstojníka na strážní službě na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o výkonu nižším než 750 kW, Reg. III/1

Osvědčení strojního důstojníka na tážní službě na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o výkonu alespoň 750 kW, Reg. III/1

Druhý strojní důstojník na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o výkonu od 750 do 3 000 kW, Reg. III/3

Druhý strojní důstojník na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o výkonu alespoň 3 000 kW, Reg. III/2

První strojní důstojník na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o výkonu od 750 kW do 3 000 kW, Reg. III/3

První strojní důstojník na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o výkonu alespoň 3 000 kW, Reg. III/2

L

Rumunsko

Osvědčení palubního důstojníka

Velitel plavidla o hrubé prostornosti alespoň 3 000 t, reg. II/2

První palubní důstojník na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 3 000 t, reg II/2

Důstojník na strážní službě u navigace na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t, reg. II/1

Velitel na plavidle o hrubé prostornosti nižší než 200 t provádějícím příbřežní plavby, reg. II/3

Osvědčení strojního důstojníka

První strojní důstojník na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o síle pohonu alespoň 3 000 kW, reg. III/2

Druhý strojní důstojník na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o síle pohonu alespoň 3 000 kW, reg. III/2

Strojní důstojník na strážní službě na plavidle poháněném hlavním strojním zařízením o síle pohonu alespoň 750 kW, reg. III/1

L

Ruská federace

Osvědčení palubního důstojníka

Velitel, reg. II/2

První palubní důstojník, reg II/2

Důstojník na strážní službě u navigace, reg. II/1

Velitel na plavidle o hrubé prostornosti nižší než 500 t provádějícím příbřežní plavby, reg. II/3

Důstojník na strážní službě u navigace na plavidle o hrubé prostornosti nižší než 500 t provádějícím příbřežní plavby, reg. II/3

Osvědčení strojního důstojníka

Strojní důstojník první třídy, Reg. III/2

Strojní důstojník druhé třídy/B, Reg. III/3

Strojní důstojník druhé třídy/A, Reg. III/2

Strojní důstojník třetí třídy/B, Reg. III/3

L

Senegal

Palubní oddíl

Osvědčení velitele plavidla o hrubé prostornosti vyšší než 3 000 t, reg. II/2

Osvědčení druhého velitele plavidla o hrubé prostornosti vyšší než 3 000 t, reg. II/2

Osvědčení velitele plavidla o hrubé prostornosti od 500 do 3 000 t, reg. II/2

Osvědčení druhého velitele plavidla o hrubé prostornosti od 500 do3 000 t, reg. II/2

Osvědčení důstojníka na strážní službě na velitelském můstku na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t, reg. II/1

Strojní oddíl

Osvědčení hlavního strojního důstojníka na plavidle o síle pohonu alespoň 3 000 kW, reg. III/2

Osvědčení druhého strojního důstojníka na plavidle o síle pohonu alespoň 3 000 kW, reg. III/2

Osvědčení hlavního strojního důstojníka na plavidle o síle pohonu od 750 do 3 000 kW, reg. III/2

Osvědčení druhého strojního důstojníka na plavidle o síle pohonu od 750 do 3 000 kW, reg. III/2

Důstojník na strážní službě ve strojovně na plavidle o síle pohonu alespoň 750 kW, reg. III/1

L

Ukrajina

Osvědčení palubního důstojníka

Navigátor na krátkých námořních plavbách, reg. II/1

Navigátor na hlubokém moři, reg. II/2.2.1.1

Velitel na krátkých plavbách, reg. II/3.5

Velitel na zámořských plavbách, reg. II/2.2.1.2

Osvědčení strojního důstojníka

Strojní důstojník třetí třídy, reg. III/1

Strojní důstojník druhé třídy, reg. III/2.2.1.1

Strojní důstojník první třídy, reg. III/2.2.1.2

IT

Česká republika

Palubní oddíl

Velitel, Reg. II/2

První palubní důstojník, Reg. II/2

Důstojník na strážní službě u navigace, Reg. II/1

Strojní oddíl

První strojní důstojník, reg. III/2

Druhý strojní důstojník, reg. III/2

Důstojník na strážní službě ve strojovně, reg. III/1

UK

Malajsie

Důstojník na strážní službě u navigace (bez omezení)

První palubní důstojník (bez omezení)

Velitel (bez omezení)

První palubní důstojník (méně než 3 000 t, příbřežní)

Velitel (méně než 3 000 t, příbřežní)

První palubní důstojník (více než 3 000 t, příbřežní)

Velitel (více než 3 000 t, příbřežní)

Důstojník na strážní službě u navigace (méně než 500 t, příbřežní)

Velitel (méně než 500 t, příbřežní)

EL

Čína

Velitel na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t, reg. II/2

První palubní důstojník na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t, reg. II/2

Důstojník na strážní službě na plavidle o hrubé prostornosti vyšší než 500 t, reg. II/1

Hlavní strojní důstojník na plavidle o síle pohonu alespoň 3 000 kW, reg. III/2

Druhý strojní důstojník na plavidle o síle pohonu alespoň 3 000 kW, reg. III/2

Strojní důstojník na strážní službě na plavidle o síle pohonu alespoň 750 kW, reg. III/1

Radiotelekomunikační důstojník, reg. IV/2

EL

Austrálie

Velitel na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t, reg. II/2

První palubní důstojník na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t, reg. II/2

Důstojník na strážní službě na plavidle o hrubé prostornosti vyšší než 500 t, reg. II/1

Hlavní strojní důstojník na plavidle o síle pohonu alespoň 3 000 kW, reg. III/2

Druhý strojní důstojník na plavidle o síle pohonu alespoň 3 000 kW, reg. III/2

Strojní důstojník na strážní službě na plavidle o síle pohonu alespoň 750 kW, reg. III/1

Radiotelekomunikační důstojník, reg. IV/2

EL

Kanada

Velitel na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t, reg. II/2

První palubní důstojník na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t, reg. II/2

Důstojník na strážní službě na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t, reg. II/1

Hlavní strojní důstojník na plavidle o síle pohonu alespoň 3 000 kW, reg. III/2

Druhý strojní důstojník na plavidle o síle pohonu alespoň 3 000 kW, reg. III/2

Důstojník na strážní službě ve strojovně na plavidle o síle pohonu alespoň 750 kW, reg. III/1

Radiotelekomunikační důstojník, reg. IV/2

EL

Gruzie

Velitel na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t, reg. II/2

První palubní důstojník na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t, reg. II/2

Důstojník na strážní službě na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t, reg. II/1

Hlavní strojní důstojník na plavidle o síle pohonu alespoň 3 000 kW, reg. III/2

Druhý strojní důstojník na plavidle o síle pohonu alespoň 3 000 kW, reg. III/2

Strojní důstojník na strážní službě na plavidle o síle pohonu alespoň 750 kW, reg. III/1

Radiotelekomunikační důstojník, reg. IV/2

UK

Irán

Druhý palubní důstojník (OOW bez omezení), reg. II/1

První palubní důstojník (bez omezení), reg. II/2

Velitel na zámořských plavbách, reg. II/2

třetí strojní důstojník (OOW- Nil), reg. III/1

Druhý strojní důstojník (Hl. str. důst. – méně než 3 000 kW, 2. str. důst. Nil), reg. III/2 & 3

Hlavní strojní důstojník (Hl. str. Nil), reg. III/2

L

Turecko

Palubní oddíl:

Důstojník na strážní službě s omezením (reg. II/3)

Velitel s omezením (reg. II/3)

Důstojník na strážní službě (500 – 3 000 t), reg. II/1

Hlavní palubní důstojník (500 – 3 000 t), reg. II/2

Velitel (500 – 3 000 t), reg. II/2

Důstojník na strážní službě bez omezení, reg. II/1

Hlavní palubní důstojník bez omezení, reg. II/2

Velitel bez omezení, reg. II/2

Strojní oddíl:

Strojní důstojník (750 – 3 000 kW), reg. III/1

Druhý důstojník (750 – 3 000 kW), reg. III/3

Hlavní strojní důstojník (750 – 3 000 kW), reg. III/3

Strojní důstojník bez omezení, reg. III/1

Druhý důstojník bez omezení, reg. III/2

Hlavní strojní důstojník bez omezení, reg. III/2

Radiotelekomunikační důstojník obecně, reg. IV/2

Radiotelekomunikační důstojník s omezením, reg. IV/2

L

Slovinsko

Námořní – všechna plavidla o hrubé prostornosti alespoň 3 000 t

Velitel, reg. II/2

První palubní důstojník, reg. II/2

Námořní – všechna plavidla o hrubé prostornosti od 500 do 3 000 t

Velitel, reg. II/2

První palubní důstojník, reg. II/2

Důstojník na strážní službě na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t, reg. II/1

Námořní – všechna plavidla o hrubé prostornosti do 500 t

Velitel, reg. II/3

Důstojník na strážní službě u navigace, reg. II/3

Radiotelekomunikační důstojník první třídy, reg. IV/2

Radiotelekomunikační důstojník druhé třídy, reg. IV/2

Radiotelekomunikační důstojník obecně, reg. IV/2

Radiotelekomunikační důstojník s omezením, reg. IV/2

Všechna plavidla o síle pohonu 3 000kW

První strojní důstojník, reg. III/2

Druhý strojní důstojník, reg. III/2

Všechna plavidla o síle pohonu od 750 do 3 000 kW

První strojní důstojník, reg. III/3

Druhý strojní důstojník, reg. III/3

Všechna plavidla o síle pohonu alespoň 750 kW

Důstojník na strážní službě ve strojovně, reg. III/1

EL

Pákistán

Velitel plavidla o hrubé prostornosti alespoň 500 t (Reg. II/2)

První palubní důstojník na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t (Reg. II/2)

Důstojník na strážní službě u navigace na plavidle o hrubé prostornosti alespoň 500 t (Reg. II/1)

Velitel a důstojník na strážní službě u navigace na plavidle o hrubé prostornosti nižší než 500 t (Reg. II/3)

První strojní důstojník na plavidle o síle pohonu alespoň 3 000 kW (Reg. III/2)

Důstojník na strážní službě ve strojovně na plavidle o síle pohonu alespoň 750 kW (Reg. III/1)

První strojní důstojník a druhý strojní důstojník na plavidle o síle pohonu od 750 do 3 000 kW (Reg. III/3)

GMDSS radiotelekomunikační zaměstnanci (Reg. IV/2)

Zvláštní školení pro velitele a důstojníky ropných tankerů (Reg. V/1)

UK

Srbsko & Černá hora

OOW (bez omezení) důstojník na strážní službě u navigace

Plavidla o hrubé vyšší než 3 000 t

První palubní důstojník (bez omezení) první palubní důstojník – Plavidla o hrubé vyšší než 3 000 t

Velitel (bez omezení), plavidla o hrubé vyšší než 3 000 t

První palubní důstojník (méně než 3 000 t)

Velitel (méně než 3 000 t)

OOW (méně než 500 t příbřežní) první palubní důstojník

Velitel (méně než 500 t příbřežní)

Strojní důstojník na strážní službě (bez omezení)

Druhý strojní důstojník (bez omezení)

První strojní důstojník (bez omezení)

Druhý strojní důstojník (příbřežní 750 – 3 000 kW)

První strojní důstojník (příbřežní 750 – 3 000 kw)

PO

Turecko

Velitel > 3 000 t

První palubní důstojník >3 000 t

První palubní důstojník < 500; <3 000 t

Palubní důstojník > 500 t

Hlavní strojní důstojník > 3 000 kW

Hlavní strojní důstojník > 750; < 3 000 kW

Druhý strojní důstojník > 3 000 kW

Druhý důstojník > 750; < 3 000 kW

Strojní důstojník > 750 kW

Radiotelekomunikační důstojník obecně

Radiotelekomunikační důstojník s omezením


(1)  Nizozemsko a Spojené království se nepřipojily k uznávání individuálního námořního vzdělávání a výcvikových zařízení a rozhodly se uznávat veškeré individuální námořní vzdělávání a výcviková zařízení schválené příslušnými třetími zeměmi.


7.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 85/19


Předběžné oznámení o spojení podniků

(Případ č. j. COMP/M.3773 – Lehman Brothers/Europe Realty/IHG Portfolio)

Případ, který může být posouzen ve zjednodušeném řízení

(2005/C 85/05)

(Text s významem pro EHP)

1.

Komise obdržela dne 1. dubna 2005 oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky Lehman Brothers Real Estate Partners („LBREP II“, USA) patřící do skupiny Lehman Brothers Group („Lehman Brothers“, USA) a Europe Realty Holdings Pte. Ltd. („Europe Realty“, Singapur) ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady získávají společnou kontrolu nad IHG Portfolio („IHG Portfolio“, Spojené království) na základě nákupu akcií v nově založené společnosti vytvářející společný podnik.

2.

Předmět podnikání příslušných podniků je:

LBREP II: investiční fond.

Europe Realty: holdingová společnost působící v oblasti investic do nemovitostí v Evropě na účet vlády Singapuru.

IHG Portfolio: čtyři společnosti vlastnící jako svá aktiva skupinu 73 hotelů umístěných ve Spojeném království.

3.

Komise po předběžném přezkoumání zjistila, že se na oznamovanou transakci vztahuje nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. Podle oznámení Komise o zjednodušeném řízení pro posuzování některých spojení podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tento případ může být posouzen v řízení dle tohoto oznámení.

4.

Komise vyzývá dotčené třetí strany, aby Komisi předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů od zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou, s uvedením čísla jednacího COMP/M.3773 – Lehman Brothers/Europe Realty/IHG Portfolio, na následující adresu:

Evropská komise

Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž

Evidence fúzí

J-70

B-1049 Bruxelles/Brussel


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(2)  Přístupné na webových stránkách GŘ pro hospodářskou soutěž:

http://europa.eu.int/comm/competition/mergers/legislation/consultation/simplified_tru.pdf.


Oprava

7.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 85/20


Oprava výzvy k předkládání návrhů na nepřímé akce v oblasti výzkumu a technologického rozvoje v rámci specifického programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace s názvem Strukturování Evropského výzkumného prostoru

( Úřední věstník Evropské unie C 63 ze dne 15. března 2005 )

(2005/C 85/06)

Strana 15, příloha, bod 8, první sloupec tabulky:

místo:

„1.2.4.2.2“,

má být:

„1.2.3.3“.

Strana 16, příloha, bod 13, poslední sloupec prvního řádku tabulky:

místo:

„1.2.4.2.1“,

má být:

„1.2.3.3“.