19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/1

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(velkého senátu)

ze dne 14. prosince 2004

ve věci C-463/01: Komise Evropských společenství proti Spolkové republice Německo (1)

(Životní prostředí - Volný pohyb zboží - Obaly a obalové odpady - Směrnice 94/62/ES - Využívání a prodej přírodních minerálních vod - Směrnice 80/777/EHS - Povinnosti zálohování a zpětného odběru obalů na jedno použití v závislosti na celkovém procentu opakovaně použitelných obalů)

(2005/C 45/01)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-463/01, Komise Evropských společenství (zmocněnec: G. zur Hausen), podporovaná Francouzskou republikou (zmocněnci: G. De Bergues, E. Puisais a D. Petrausch) a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (zmocněnkyně: P. Ormond, poté C. Jackson), proti Spolkové republice Německo (zmocněnci: W.-D. Plessing a T. Rummler, ve spolupráci s D. Sellnerem), jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 3. prosince 2001, Soudní dvůr (velký senát), ve složení V. Skouris, předseda, P. Jann a K. Lenaerts (zpravodaj), předsedové senátu, C. Gulmann, J.-P. Puissochet, R. Schintgen, N. Colneric, S. von Bahr a J. N. Cunha Rodrigues, soudci, generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer, vedoucí soudní kanceláře: M.-F. Contet, vrchní rada, vydal dne 14. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

Spolková republika Německo tím, že prostřednictvím čl. 8 odst. 1 a čl. 9 odst. 2 Verordnung über die Vermeidung und Verwertung von Verpackungsabfällen (nařízení o prevenci vzniku obalových odpadů a o jejich využití) zavedla systém směřující k opakovanému použití obalů pro výrobky, které musí být podle směrnice Rady 80/777/EHS ze dne 15. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod baleny u zdroje, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z ustanovení článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech, ve spojení s článkem 28 ES.

2)	Spolkové republice Německo se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Francouzská republika a Spojené království Velké Británie a Severního Irska ponesou své náklady.

(1) Úř. věst. C 56, 2.3.2002.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/1

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(prvního senátu)

ze dne 9. prosince 2004

ve věci C-19/02 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof): Viktor Hlozek proti Roche Austria Gesellschaft mbH (1)

(Sociální politika - Pracovníci a pracovnice - Stejná odměna - Odměna - Pojem - Přechodný důchod („Überbrückungsgeld“) stanovený v podnikové dohodě - Sociální plán vypracovaný v souvislosti s restrukturalizací podniku - Dávky přiznané pracovníkům, kteří dosáhli v době svého propuštění určitého věku - Přiznání dávek od rozdílného věku propuštěných pracovníků v závislosti na jejich pohlaví - Zohlednění zákonného důchodového věku, rozdílného pro obě pohlaví a stanoveného vnitrostátním právem)

(2005/C 45/02)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-19/02, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Oberster Gerichtshof (Rakousko) ze dne 20. prosince 2001, došlým Soudnímu dvoru dne 29. ledna 2002, v řízení Viktor Hlozek proti Roche Austria Gesellschaft mbH, Soudní dvůr (první senát), ve složení P. Jann, předseda senátu, A. Rosas (zpravodaj), R. Silva de Lapuerta, K. Lenaerts a S. von Bahr, soudci, generální advokátka: J. Kokott, vedoucí soudní kanceláře: M.-F. Contet, vrchní rada, vydal dne 9. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

Pojem „odměna“ ve smyslu článku 141 ES a článku 1 směrnice 75/117/EHS ze dne 10. února 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy se vztahuje na takový přechodný důchod, jako je důchod dotčený v původním řízení. Za takových okolností, jako jsou okolnosti v původním řízení, tato ustanovení nebrání použití sociálního plánu, který stanoví rozdílné zacházení s pracovníky a pracovnicemi, pokud jde o věk, v němž vzniká nárok na přechodný důchod, pokud se tito pracovníci a pracovnice nacházejí podle vnitrostátní právní úpravy předčasných důchodů v rozdílných situacích vzhledem ke skutečnostem relevantním pro přiznání uvedeného důchodu.

(1) Úř. věst. C 109, 4.5.2002.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/2

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(třetího senátu)

ze dne 16. prosince 2004

ve věci C-271/02: Komise Evropských společenství proti Švédskému království (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Rybolov - Zachování a řízení zdrojů - Kontrolní opatření pro rybolovné činnosti)

(2005/C 45/03)

Jednací jazyk: švédština

Ve věci C-271/02, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 24. července 2002, Komise Evropských společenství (zmocněnci: T. van Rijn a C. Tufvesson) proti Švédskému království (zmocněnci: A. Kruse a A. Falk), Soudní dvůr (třetí senát), ve složení A. Rosas, předseda senátu, J.-P. Puissochet, S. von Bahr, U. Lõhmus a A. Ó. Caoimh, soudci, generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 16. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

Švédské království tím, že pro roky 1995 a 1996:

—	nestanovilo vhodné postupy pro použití kvót, které mu byly přiděleny, a nepřistoupilo k inspekcím, jakož i k dalším kontrolám, které vyžadují použitelná nařízení Společenství,

—	nepřijalo všechna účinná opatření, aby zabránilo překročení kvót,

—	nepřijalo všechna opatření správněprávní a trestněprávní povahy, která bylo povinno uplatnit vůči kapitánům lodí, kteří porušili tato nařízení, nebo vůči jakékoliv jiné osobě odpovědné za toto protiprávní jednání,

nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 9 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 3760/92 ze dne 20. prosince 1992, kterým se určuje režim Společenství pro rybolov a akvakulturu, a z článku 2 a čl. 21 odst. 1 a 2, jakož i článku 31 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku.

2)	Švédskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 289, 23.11.2002.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/2

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(prvního senátu)

ze dne 16. prosince 2004

ve věci C-277/02 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Obervewaltungsgericht.): EU-Wood-Trading GmbH proti Sonderbfall-Management-Gesellschaft Rheinland-Pfalz mbH (1)

(Životní prostředí - Odpady - Nařízení (EHS) č. 259/93 o přepravě odpadů - Odpady určené k využití - Námitky - Příslušnost orgánu pro odesílání - Využití nesplňující požadavky článku 4 směrnice 75/442/EHS nebo vnitrostátních předpisů - Příslušnost orgánu pro odesílání ke vznesení takových námitek)

(2005/C 45/04)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-277/02, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázcena základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Oberverwaltungsgericht Rheinland-Pfalz (Německo) ze dne 3. července 2002, došlým dne 29. července 2002, v řízení: EU-Wood-Trading GmbH proti Sonderabfall-Management-Gesellschaft Rheinland-Pfalz mbH, Soudní dvůr (první senát), ve složení P. Jann, předseda senátu, A. Rosas, R. Silva de Lapuerta, K. Lenaerts a K. Schiemann (zpravodaj), soudci, generální advokát: P. Léger, vedoucí soudní kanceláře: L. Hewlett, rada, vydal dne 16. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

Článek 7 odst. 4 písm. a) první odrážka nařízení Rady (EHS) č. 259/93 ze dne 1. února 1993 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o její kontrole, ve znění rozhodnutí Komise 98/368/ES ze dne 18. května 1998 a 1999/816/ES ze dne 24. listopadu 1999, musí být vykládán tak, že námitky vůči přepravě odpadů určených k využití, které jsou oprávněny vznést příslušné orgány pro odesílání a pro příjem, se mohou zakládat na důvodech souvisejících nejen se samotným dopravováním odpadů po území v působnosti jednotlivých příslušných orgánů, ale rovněž s operací využití pro tuto přepravu uvedenou.

Článek 7 odst. 4 písm. a) první odrážka nařízení č. 259/93, ve znění rozhodnutí 98/368 a 1999/816, musí být vykládán tak, že příslušný orgán pro odesílání, vznáší-li námitky proti přepravě odpadů, smí používat při posuzování dopadů, jaké bude mít plánované využití na zdraví a životní prostředí v místě určení, kritéria, kterým za účelem vyloučení takovýchto dopadů podléhá využívání odpadů v odesílajícím státě, a to při dodržování zásady proporcionality, třebaže tato kritéria jsou přísnější než ta, která se používají v přijímajícím státě.

Článek 7 odst. 4 písm. a) druhé odrážky nařízení č. 259/93, ve znění rozhodnutí 98/368 a 1999/816, musí být vykládán tak, že příslušný orgán pro odesílání nemůže na základě tohoto ustanovení vznést námitku vůči přepravě odpadů odůvodněnou tím, že plánované využití je v rozporu s vnitrostátními právními a správními předpisy na ochranu životního prostředí, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo ochrany zdraví.

(1) Úř. věst. C 200, 23.8.2003.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/3

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(velkého senátu)

ze dne 14. prosince 2004

ve věci C-309/02 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Stuttgart): Radlberger Getränkegesellschaft mbH & Co. a S. Spitz KG proti Spolkové zemi Bádensko-Württembersko (1)

(Životní prostředí - Volný pohyb zboží - Obaly a obalové odpady - Směrnice 94/62/ES - Povinnosti zálohování a zpětného odběru obalů na jedno použití v závislosti na celkovém procentu opakovaně použitelných obalů)

(2005/C 45/05)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-309/02, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Verwaltungsgericht Stuttgart (Německo) ze dne 21. srpna 2002, došlým Soudnímu dvoru dne 29. srpna 2002, v řízení Radlberger Getränkegesellschaft mbH & Co., S. Spitz KG proti Spolkové zemi Bádensko-Württembersko, Soudní dvůr (velký senát), ve složení V. Skouris, předseda, P. Jann a K. Lenaerts (zpravodaj), předsedové senátu, C. Gulmann, J.-P. Puissochet a R. Schintgen, N. Colneric, S. von Bahr a J. N. Cunha Rodrigues, soudci, generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer, vedoucí soudní kanceláře: M.-F. Contet, vrchní rada, vydal dne 14. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Článek 1 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech nebrání tomu, aby členské státy zavedly opatření směřující k podpoře systémů opakovaného použití obalů.

Článek 7 směrnice 94/62, i když nepřiznává dotyčným výrobcům a distributorům právo pokračovat v účasti v zavedeném systému nakládání s obalovými odpady, brání nahrazení hromadného systému sběru takových odpadů systémem zálohování a individuálního zpětného odběru, pokud nový systém není způsobilý dosáhnout cílů uvedené směrnice nebo pokud se přechod na tento nový systém neuskuteční bez přerušení a je ohrožena možnost hospodářských subjektů dotyčných odvětví skutečně se účastnit nového systému od jeho vstupu v platnost.

Článek 28 ES brání takové vnitrostátní právní úpravě, jaká je obsažena v čl. 8 odst. 1 a čl. 9 odst. 2 Verordnung über die Vermeidung und Verwertung von Verpackungsabfällen (nařízení o prevenci vzniku obalových odpadů a o jejich využití), která zavádí nahrazení hromadného systému sběru obalů systémem zálohování a individuálního zpětného odběru, aniž by dotyčným výrobcům a distributorům byla poskytnuta přiměřená přechodná lhůta k přizpůsobení a aniž by bylo zajištěno, že se v okamžiku změny systému nakládání s obalovými odpady budou moci skutečně účastnit fungujícího systému.

(1) Úř. věst. C 274, 9.11.2002.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/4

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(velkého senátu)

ze dne 14. prosince 2004

ve věci C-434/02 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Minden): Arnold André GmbH & Co.KG proti Landrat des Kreises Herford (1)

(Směrnice 2001/37/ES - Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků - Článek 8 - Zákaz uvádění tabákových výrobků pro orální užití na trh - Platnost)

(2005/C 45/06)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-434/02, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Verwaltungsgericht Minden (Německo) ze dne 14. listopadu 2002, došlým Soudnímu dvoru dne 29. listopadu 2002, v řízení: Arnold André GmbH & Co. KG proti Landrat des Kreises Herford, Soudní dvůr (velký senát), ve složení V. Skouris, předseda, P. Jann, C. W. A. Timmermans, K. Lenaerts, C. Gulmann, J.-P. Puissochet, N. Colneric, S. von Bahr a J. N. Cunha Rodrigues (zpravodaj), soudci, generální advokát: L. A. Geelhoed, vedoucí soudní kanceláře: H. von Holstein, zástupce vedoucího soudní kanceláře, poté M.-F. Contet, vrchní rada, vydal dne 14. prosince rozsudek, jehož výrok je následující:

Zkoumání položené otázky neukázalo žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES ze dne 5. června 2001 o sbližování předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků.

(1) Úř. věst. C 44, 22.2.2003.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/4

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(prvního senátu)

ze dne 9. prosince 2004

ve věci C-460/02: Komise Evropských společenství proti Italské republice (1)

(Letecká doprava - Pozemní odbavování - Směrnice 96/67/ES)

(2005/C 45/07)

Jednací jazyk: italština

Ve věci C-460/02, Komise Evropských společenství (zmocněnci: A. Aresu a M. Huttunen) proti Italské republice (zmocněnci: I. M. Braguglia, ve spolupráci s O. Fiumarou), jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 19. prosince 2002, Soudní dvůr (první senát), ve složení P. Jann, předseda senátu, R. Silva de Lapuerta (zpravodaj), K. Lenaerts, S. von Bahr a K. Schiemann, soudci, generální advokát: P. Léger, vedoucí soudní kanceláře: M. Múgica Arzamendi, vrchní rada, vydal dne 9. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

V rozsahu, v němž legislativní nařízení č. 18 ze dne 13. ledna 1999, jímž se provádí směrnice 96/67/ES o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství, zavedlo ve svém článku 14 sociální opatření neslučitelné s článkem 18 směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 a stanovilo ve svém článku 20 přechodný režim, který tato směrnice nepřipouští, Italská republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z uvedené směrnice.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 55, ze dne 8.3.2003.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/5

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(čtvrtého senátu)

ze dne 16. prosince 2004

ve věci C-24/03: Italská republika proti Komisi Evropských společenství (1)

(EZOZF - Částečné zrušení rozhodnutí Komise 2002/881/ES - Finanční opravy - Odvětví ovoce a zeleniny a veřejného skladování obilovin)

(2005/C 45/08)

Jednací jazyk: italština

Ve věci C-24/03, jejímž předmětem je žaloba na zrušení podle článku 230 ES, podaná dne 15. ledna 2003, Italská republika, (zmocněnec: M. Fiorilli) proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: C. Cattabriga a L. Visaggio), Soudní dvůr (čtvrtý senát), ve složení K. Lenaerts, předseda senátu, J. N. Cunha Rodrigues a K. Schiemann (zpravodaj), soudci, generální advokát: L. A. Geelhoed, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 16. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 70, 22.03.2003.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/5

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 9. prosince 2004

ve věci C-36/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court)): The Queen, k žalobě: Approved Prescription Services Ltd proti Licensing Authority (1)

(Léčivé přípravky - Registrace - Postupy týkající se v zásadě podobných produktů)

(2005/C 45/09)

Jednací jazyk: angličtina

Ve věci C-36/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court) (Spojené království) ze dne 23. prosince 2002, došlým Soudnímu dvoru dne 3. února 2003, v řízení The Queen, k žalobě: Approved Prescription Services Ltd proti Licensing Authority, zastoupené Medicines and Healthcare Products Regulatory Agency, za přítomnosti: Eli Lilly & Co. Ltd, Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, C. Gulmann (zpravodaj), J.-P. Puissochet, N. Colneric a J. N. Cunha Rodrigues, soudci, generální advokát: F. G. Jacobs, vedoucí soudní kanceláře: M. Múgica Arzamendi, vrchní rada, vydal dne 9. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

Žádost o registraci produktu C může být podána na základě čl. 10 odst. 1 písm. a) bodu iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, pokud tato žádost směřuje k prokázání, že produkt C je v zásadě podobný produktu B, v případě, že

—	produkt B představuje novou lékovou formu produktu A a

—	produkt A byl na rozdíl od produktu B zaregistrován v rámci Společenství nejméně po dobu šesti nebo deseti let upravenou v uvedeném ustanovení.

(1) Úř. věst. C 83, 5.4.2003.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/5

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(třetího senátu)

ze dne 16. prosince 2004

ve věci C-62/03: Komise Evropských společenství proti Spojenému království Velké Británie a Severního Irska (1)

(Odpady - Směrnice 75/442/ES a 91/156/ES - Provedení)

(2005/C 45/10)

Jednací jazyk: angličtina

Ve věci C-62/03, jejímž předmětem je žaloba pro neplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 14. února 2003, Komise Evropských společenství (zmocněnci: X. Lewis a M. Konstantinidis) proti Spojenému království Velké Británie a Severního Irska (zmocněnec: K. Manji, ve spolupráci s D. Wyattem) Soudní dvůr (třetí senát), ve složení A. Rosas, předseda senátu, A. Borg Barthet, J.-P. Puissochet (zpravodaj), J. Malenovský a U. Lõhmus, soudci, generální advokátka: C. Stix-Hackl, vedoucí soudní kanceláře: L. Hewlett, vrchní rada, vydal dne 16. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

Spojené království Velké Británie a Severního Irska tím, že nepřijalo všechna opatření nezbytná k dosažení souladu s povinnostmi, které pro něj vyplývají z čl. 1 písm. a) e) a f), čl. 2 odst. 1 písm. b), článků 3, 4, 5, čl. 7 odst. 1, článků 8, 12, 13 a 14 směrnice Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech, ve znění směrnice Rady 91/156/EHS ze dne 18. března 1991 a naposledy rozhodnutí Komise 96/350/ES ze dne 24. května 1996, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice.

2)	Spojenému království Velké Británie a Severního Irska se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 101, 26.4.2003.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/6

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 9. prosince 2004

ve věci C-79/03: Komise Evropských společenství proti Španělskému království (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 79/409/EHS - Ochrana volně žijících ptáků - Lov na lepidla)

(2005/C 45/11)

Jednací jazyk: španělština

Ve věci C-79/03, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti podle článku 226 ES, podaná dne 21. února 2003, Komise Evropských společenství (zmocněnec: G. Valero Jordana) proti Španělskému království (zmocněnkyně: N. Díaz Abad), Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, C. Gulmann (zpravodaj), J. Makarczyk, P. Kūris a J. Klučka, soudci, generální advokát: L. A. Geelhoed, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 9. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Španělské království tím, že trpělo lov na lepidla na území Valencijského regionu metodou známou jako „parany“, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 8 odst. 1 a čl. 9 odst. 1 směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků.

2)	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 101, 26.4.2003.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/6

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 9. prosince 2004

ve věci C-123/03 P: Komise Evropských společenství proti Greencore Group plc (1)

(Návrh na zrušení dopisu Komise - Odmítnutí platit úroky z vrácené částky - Pojem aktu potvrzujícího předcházející akt - Platba jistiny bez úroků - Nedostatek povahy předcházejícího odmítavého rozhodnutí)

(2005/C 45/12)

Jednací jazyk: angličtina

Ve věci C-123/03 P, jejímž předmětem je opravný prostředek na základě článku 56 Statutu Soudního dvora, podaný dne 19. března 2003, Komise Evropských společenství, (zmocněnec: K. Wiedner), přičemž druhým účastníkem řízení je Greencore Group plc, se sídlem v Dublinu (Irsko), (zmocněnec: A. Böhlke), Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, C. Gulmann (zpravodaj), J.-P. Puissochet, N. Colneric a J. N. Cunha Rodrigues, soudci, generální advokát: F. G. Jacobs, vedoucí soudní kanceláře: L. Hewlett, vrchní rada, vydal dne 9. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Usnesení Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 7. ledna 2003, Greencore Group v. Komise (T-135/02) se zrušuje.

2)	Námitka nepřípustnosti vznesená Komisí Evropských společenství se zamítá.

3)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 112, 10.5.2003.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/7

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(prvního senátu)

ze dne 9. prosince 2004

ve věci C-177/03: Komise Evropských společenství proti Francouzské republice (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice Rady 89/618/Euratom - Informování obyvatelstva v případě radiační mimořádné situace - Neprovedení směrnice)

(2005/C 45/13)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci C-177/03, Komise Evropských společenství (zmocněnci: J. Grunwald a B. Stromsky) proti Francouzské republice (zmocněnci: G. de Bergues a E. Puisais), jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 141 ESAE, podaná dne 16. dubna 2003, Soudní dvůr (první senát), ve složení P. Jann, předseda, K. Lenaerts, J. N. Cunha Rodrigues (zpravodaj), M. Ilešič a E. Levits, soudci, generální advokát: L. A. Geelhoed, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 9. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

Francouzská republika tím, že do 27. října 2000 nepřijala všechna opatření nezbytná k dosažení souladu s články 2, 3, 6 a 7 směrnice Rady 89/618/Euratom ze dne 27. listopadu 1989 o informování obyvatelstva o opatřeních na ochranu zdraví, která se mají použít, a o krocích, které je třeba učinit v případě radiační mimořádné situace, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Každý z účastníků řízení ponese své náklady.

(1) Úř. věst. C 146, 21.6.2003.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/7

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(velkého senátu)

ze dne 14. prosince 2004

ve věci C-210/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court)): The Queen, na žádost: Swedish Match AB, Swedish Match UK Ltd proti Secretary of State for Health (1)

(Směrnice 2001/37/ES - Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků - Článek 8 - Zákaz uvádění tabákových výrobků pro orální užití na trh - Platnost - Výklad článků 28 ES až 30 ES - Slučitelnost vnitrostátní právní úpravy obsahující stejný zákaz)

(2005/C 45/14)

Jednací jazyk: angličtina

Ve věci C-210/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozhodnutím High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court) (Spojené království) ze dne 17. dubna 2003, které Soudnímu dvoru došlo dne 15. května 2003, v řízení The Queen, na žádost: Swedish Match AB, Swedish Match UK Ltd proti Secretary of State for Health, Soudní dvůr (velký senát), ve složení V. Skouris, předseda, P. Jann, C. W. A. Timmermans a K. Lenaerts, předsedové senátů, C. Gulmann a J.-P. Puissochet, N. Colneric, S. von Bahr a J. N. Cunha Rodrigues (zpravodaj), soudci, generální advokát: L. A. Geelhoed, vedoucí soudní kanceláře: H. von Holstein, zástupce vedoucího soudní kanceláře, poté M.-F. Contet, vrchní rada, vydal dne 14. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Zkoumání druhé otázky neukázalo žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES ze dne 5. června 2001 o sbližování předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků.

2)	Pokud vnitrostátní opatření zakazuje uvádění tabákových výrobků pro orální užití na trh v souladu s článkem 8 směrnice 2001/37, není již namístě odděleně ověřovat, zda je toto vnitrostátní opatření v souladu s články 28 ES a 29 ES.

(1) Úř. věst. C 171, 19.7.2003.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/8

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(pátého senátu)

ze dne 15. prosince 2004

ve věci C-272/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof): Hauptzollamt Neubrandenburg proti Jensi Christianu Siigovi (1)

(Celní kodex Společenství - Vznik celního dluhu - Režim dočasného použití - Výměna tahače návěsu)

(2005/C 45/15)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-272/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES podaná rozhodnutím Bundesfinanzhof (Německo) ze dne 13. května 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 24. června 2003, v řízení Hauptzollamt Neubrandenburg proti Jensi Christianu Siigovi, jednajícímu pod obchodním jménem „Internationale Transport“ Export-Import, Soudní dvůr (pátý senát), ve složení R. Silva de Lapuerta, předsedkyně senátu, C. Gulman a R. Schintgen (zpravodaj), soudci, generální advokát: A. Tizzano, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 15. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

Článek 718 odst. 3 písm. d) a čl. 670 písm. p) nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, musí být vykládány v tom smyslu, že zakazují použití tahače registrovaného mimo celní území Společenství za účelem přepravy návěsu z místa nacházejícího se na celním území Společenství, kde je naložen zbožím, na jiné místo nacházející se na celním území Společenství, kde je odstaven pouze za tím účelem, aby byl později přepraven jiným tahačem k příjemci zboží usazenému mimo celní území Společenství.

(1) Úř. věst. C 213, 6.9.2003.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/8

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 16. prosince 2004

ve věci C-293/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal du travail de Bruxelles): Gregorio My proti Office national des pensions (ONP) (1)

(Úředníci - Převod nároků na důchod - Článek 11 přílohy VIII služebního řádu - Předčasný starobní důchod - Započtení období služby v Evropských společenstvích - Článek 10 ES)

(2005/C 45/16)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci C-293/03, jejímž předmětem je žádost Tribunal du travail de Bruxelles (Belgie) zaslaná Soudnímu dvoru na základě článku 234 ES směřující k získání ve sporu probíhajícím před tímto soudem mezi Gregoriem Myem a Office national des pensions (ONP), rozhodnutí o předběžné otázce, Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, C. Gulmann, R. Schingten (zpravodaj), G. Arestis a J. Klučka, soudci, generální advokát: A. Tizzano, vedoucí soudní kanceláře: M. Múgica Arzamendi, vrchní rada, vydal dne 16. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

Článek 10 ES ve spojení se služebním řádem úředníků Evropských společenství musí být vykládán tak, že brání vnitrostátní právní úpravě, která neumožňuje zohlednit odpracovaná léta, která státní příslušník Společenství dosáhl ve službě orgánu Společenství, za účelem vzniku nároku na předčasný starobní důchod v rámci vnitrostátního systému.

(1) Úř. věst. C 251 ze dne 18.10.2003.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/9

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(pátého senátu)

ze dne 16. prosince 2004

ve věci C-516/03: Komise Evropských společenství proti Italské republice (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Životní prostředí - Nakládání s odpady - Skládka v Campolungo (Ascoli Piceno) - Směrnice 75/442/EHS ve znění směrnice 91/156/EHS - Články 4 a 8)

(2005/C 45/17)

Jednací jazyk: italština

Ve věci C-516/03, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 9. prosince 2003, Komise Evropských společenství (zmocněnci: R. Amorosi a M. Konstantinidis) proti Italské republice (zmocněnec: I. M. Braguglia, ve spolupráci s M. Fiorillim), Soudní dvůr (pátý senát), ve složení C. Gulmann, zastupující předseda pátého senátu, R. Schintgen a J. Klučka (zpravodaj), soudci, generální advokátka: C. Stix-Hackl, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 16. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

Italská republika tím, že nepřijala nezbytná opatření pro zajištění, aby odpady uložené na skládce v Campolungo nacházející se na území obce Ascoli Piceno (Itálie) byly zpracovány nebo odstraněny, aniž by ohrozily lidské zdraví a aniž by byly použity postupy nebo způsoby, které by mohly poškodit životní prostředí, a tím, že nepřijala nezbytná ustanovení, aby držitel odpadů uložených na této skládce je předal soukromému nebo veřejnému zařízení, které odpad sbírá, které vykonává činnosti upravené v přílohách II A nebo II B směrnice Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech, ve znění směrnice Rady 91/156/EHS ze dne 18. března 1991 nebo je sama nezpracovala nebo neodstranila, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 4 a 8 této směrnice.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 59, 6.3.2004.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/9

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(prvního senátu)

16. prosince 2004

ve věci C-520/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Superior de Justicia de la Comunidad Valenciana): José Vicente Olaso Valero proti Fondo de Garantía Salarial (Fogasa) (1)

(Sociální politika - Ochrana zaměstnanců v případě platové neschopnosti zaměstnavatele - Směrnice 80/987/EHS - Rozsah působnosti - Pojem „pohledávky“ - Pojem „odměna“ - Příslušná náhrada škody v případě neplatné výpovědi)

(2005/C 45/18)

Jednací jazyk: španělština

Ve věci C-520/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Tribunal Superior de Justicia de la Comunidad Valenciana (Španělsko) ze dne 27. listopadu 2003, které došlo Soudnímu dvoru dne 15. prosince 2003, v řízení mezi Josém Vicentem Olasem Valerem proti Fondo de Garantía Salarial (Fogasa), Soudní dvůr (první senát), ve složení: P. Jann, předseda senátu, K. Lenaerts, N. Colneric, K. Schiemann a E. Juhász, soudci, generální advokát: A. Tizzano, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 16. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

Vnitrostátnímu soudci přísluší, aby určil, zda pojem „odměna“, tak jak ho vymezuje vnitrostátní právo, zahrnuje náhradu škody za neplatnou výpověď. Pokud tomu tak je, pak se na tuto náhradu škody vztahuje směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění platném před vydáním směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/74/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice 80/987.

Když podle dotyčné vnitrostátní právní úpravy pohledávky, které odpovídají náhradám škody za neplatnou výpověď, uznané rozsudkem nebo správním rozhodnutím, spadají pod pojem „odměna“, stejné pohledávky uznané v řízení o smíru takovém, jaké je předmětem projednávaného případu, musejí být považovány za pohledávky zaměstnanců vyplývající z pracovních smluv nebo pracovních poměrů a týkající se odměny ve smyslu směrnice 80/987. Vnitrostátní soudce nesmí přihlédnout k vnitrostátní právní úpravě, která při porušení zásady rovnosti vylučuje posledně jmenované pohledávky z pojmu „odměna“ ve smyslu uvedené právní úpravy.

(1) Úř. věst. C 59, ze dne 6.3.2004.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/10

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(čtvrtého senátu)

ze dne 9. prosince 2004

ve věci C-523/03: Komise Evropských společenství proti Biotrast SA (1)

(Rozhodčí doložka - Navrácení částek vyplacených na zálohách - Úroky - Řízení o rozsudku pro zmeškání)

(2005/C 45/19)

Jednací jazyk: řečtina

Ve věci C-523/03, jejíž předmětem je žaloba na základě článku 238 ES, podaná dne 15. prosince 2003, Komise Evropských společenství (zmocněnci: D. Triantafyllou, ve spolupráci s N. Korogiannakisem) proti Biotrast SA, se sídlem v Tesalonice (Řecko), Soudní dvůr (čtvrtý senát), ve složení K. Lenaerts (zpravodaj), předseda senátu, J. N. Cunha Rodrigues a K. Schiemann, soudci, generální advokát: P. Léger, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 9. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

Společnosti Biotrast SA se ukládá zaplatit Komisi Evropských společenství částku 661 383,38 eur dlužnou jako jistinu, navýšenou o úroky s roční úrokovou sazbou ve výši 4,77 % od 31. prosince 2001 do 31. prosince 2002, s roční úrokovou sazbou ve výši 6,77 % od 1. ledna 2003 do data stávajícího rozsudku a s roční úrokovou sazbou použitelnou na základě řeckého práva, tedy v současné době čl. 3 odst. 2 zákona 2842/2000 o nahrazení drachmy eurem, v mezích roční úrokové sazby ve výši 6,77 %, od data stávajícího rozsudku až do úplného uhrazení dluhu.

2)	Společnosti Biotrast SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 59, 6.3.2004.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/10

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(pátého senátu)

ze dne 16. prosince 2004

ve věci C-528/03: Komise Evropských společenství proti Nizozemskému království (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2002/35/ES - Námořní přeprava - Bezpečnost rybářských plavidel)

(2005/C 45/20)

Jednací jazyk: nizozemština

Ve věci C-528/03, Komise Evropských společenství (zmocněnci: W. Wils a K. Simonsson) proti Nizozemskému království (zmocněnci: H. G. Sevenster a C. A. H. M. ten Dam), jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti, Soudní dvůr (pátý senát), ve složení R. Silva de Lapuerta, předsedkyně senátu, J. Makarczyk a P. Kūris (zpravodaj), soudci, generální advokát: M. Poiares Maduro, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 16. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

Nizozemské království tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné k dosažení úplného souladu se směrnicí Komise 2002/35/ES ze dne 25. dubna 2002, kterou se mění směrnice Rady 97/70/ES, kterou se stanoví harmonizovaný bezpečnostní režim pro rybářská plavidla o délce nejméně 24 metrů, nesplnilo své povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice.

2)	Nizozemskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 59, 6.3.2004.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/11

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(šestého senátu)

ze dne 9. prosince 2004

ve věci C-88/04: Komise Evropských společenství proti Spojenému království Velké Británie a Severního Irska (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2001/29/ES - Harmonizace určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti - Neprovedení směrnice ve stanovené lhůtě)

(2005/C 45/21)

Jednací jazyk: angličtina

Ve věci C-88/04, Komise Evropských společenství (zmocněnkyně: K. Banks) proti Spojenému království Velké Británie a Severního Irska (zmocněnci: R. Caudwell a K. Manji), jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES podaná dne 23. února 2004, Soudní dvůr (šestý senát), ve složení A. Borg Barthet, předseda senátu, J.-P. Puissochet a J. Malenovský (zpravodaj), soudci, generální advokát: A. Tizzano, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 9. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

Spojené království Velké Británie a Severního Irska tím, že nepřijalo všechny správní a právní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice.

2)	Spojenému království Velké Británie a Severního Irska se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 106, 30.4.2004.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/11

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(pátého senátu)

ze dne 16. prosince 2004

ve věci C-172/04: Komise Evropských společenství proti Francouzské republice (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Neprovedení - Směrnice 1999/31/ES - Nakládání s odpady - Ukládání odpadů na skládku - Inertní stavební odpady a inertní odpady z veřejných stavebních prací)

(2005/C 45/22)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci C-172/04, jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 7. dubna 2004, Komise Evropských společenství (zmocněnci: C.-F. Durand a M. Konstantinidis) proti Francouzské republice (zmocněnci: G. de Bergues a C. Mercier), Soudní dvůr (pátý senát), ve složení R. Silva de Lapuerta, předsedkyně senátu, C. Gulmann a J. Klučka (zpravodaj), soudci, generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 16. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Francouzská republika tím, že nepřijala všechny právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Francouzské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 106, 30.4.2004.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/12

USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA

(šestého senátu)

ze dne 14. října 2004

ve věci C-238/03 P: Maja Srl proti Komisi Evropských společenství (1)

(Opravný prostředek - Finanční podpora Společenství - Zrušení podpory poskytnuté na modernizaci jednotky zemědělské výroby)

(2005/C 45/23)

Jednací jazyk: italština

Ve věci C-238/03 P, Maja Srl, původně Ca' Pasta Srl (advokáti: P. Piva, R. Mastroianni, G. Arendt), přičemž dalším účastníkem řízení je Komise Evropských společenství (zmocněnci: C. Cattabriga a L. Visaggio, ve spolupráci s A. Dal Ferrem, avocat), jejímž předmětem je opravný prostředek na základě článku 56 Statutu Soudního dvora podaný dne 28. května 2003, Soudní dvůr (šestý senát), ve složení A. Borg Barthet (zpravodaj), předseda senátu, J. Malenovský a U. Lõhmus, soudci, generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 14. října 2004 usnesení, jehož výrok je následující:

1)	Opravný prostředek se zamítá.

2)	Maja Srl se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 213, 6.9.2003.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/12

Žaloba podaná dne 29. října 2004 Komisí Evropských společenství proti Švédskému království

(Věc C-459/04)

(2005/C 45/24)

Jednací jazyk: švédština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 29. října 2004 žaloba směřující proti Švédskému království podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou H. Kreppelem a J. Enegrenem, jako zmocněnci, s adresou pro doručování v Lucemburku.

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

určil, že Švédské království tím, že nedefinovalo nezbytné schopnosti a způsobilosti zaměstnanců určených k provádění činností týkajících se ochrany a prevence rizik vztahujících se k ochraně zdraví a bezpečnosti podle čl. 7 odst. 8 směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (1), nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z práva Společenství.

2.	uložil Švédskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Článek 7 odst. 8 směrnice nestanoví v členských státech úplnou harmonizaci definice schopností a způsobilostí zaměstnanců provádějících opatření vztahující se k službám pro ochranu a prevenci, ale dává členským státům právo rozhodnout se podle vlastního uvážení, jak definovat znalosti potřebné pro dosažení souladu s tímto ustanovením. Avšak definice ve vnitrostátním právu musí stanovit určitou minimální úroveň znalostí, aby směrnice byla provedena uspokojujícím způsobem.

Vnitrostátní právo musí minimálně zahrnovat objektivní metodu, kterou se zjistí, že taková osoba absolvovala předepsaná školení a skutečně má nezbytné zkušenosti a znalosti.

Jak nařízení, tak ani pokyny vydané Arbetsmiljöverket (Úřad pro pracovní prostředí) nezahrnují definici schopností nebo způsobilostí zaměstnanců provádějících opatření vztahující se k pracovnímu prostředí, která je nezbytná pro správné provedení čl. 7 odst. 8.

(1) Úř. věst. L 183, s. 1.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná usnesením Verwaltungsgericht Sigmaringen ze dne 28. září 2004 ve správní věci Alexander Jehle, Weinhaus Kiderlen, proti Bádensku-Württembersku

(Věc C-489/04)

(2005/C 45/25)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla usnesením Verwaltungsgericht Sigmaringen ze dne 28. září 2004 ve správní věci Alexander Jehle, Weinhaus Kiderlen, proti Bádensku-Württembersku, které došlo kanceláři Soudního dvora dne 29. listopadu 2004, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Verwaltungsgericht Sigmaringen žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následujících otázkách:

Mají se články 1 až 12 nařízení Komise (ES) č. 1019/2002 (1) ze dne 13. 6. 2002 o obchodních normách pro olivový olej, ve znění opravy ze dne 18. 1. 2003 (Úř. věst. L 013, s. 39) a ve znění změny provedené nařízením Komise (ES) č. 1176/2003 ze dne 1. 7. 2003 (Úř. věst. L 164, s. 12) vykládat tak, že se tato ustanovení týkají také pravidel pro nabídku nebalených olivových olejů a olivových olejů z pokrutin?

Má se čl. 2 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1019/2002 ze dne 13. 6. 2002 o obchodních normách pro olivový olej (Úř. věst. L 155, s. 27) ve znění opravy ze dne 18. 1. 2003 (Úř. věst. L 013, s. 39) a ve znění změny provedené nařízením Komise (ES) č. 1176/2003 ze dne 1. 7. 2003 (Úř. věst. L 164, s. 12) vykládat tak, že toto ustanovení obsahuje zákaz nabízet nebalené olivové oleje a olivové oleje z pokrutin konečnému spotřebiteli?

Má se čl. 2 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1019/2002 ze dne 13. 6. 2002 o obchodních normách pro olivový olej (Úř. věst. L 155, s. 27) ve znění opravy ze dne 18. 1. 2003 (Úř. věst. L 013, s. 39) a ve znění změny provedené nařízením Komise (ES) č. 1176/2003 ze dne 1. 7. 2003 (Úř. věst. L 164, s. 12) případně vykládat restriktivně tak, že toto ustanovení sice obsahuje zákaz nabízet nebalené olivové oleje a olivové oleje z pokrutin konečnému spotřebiteli, že se však tento zákaz nevztahuje na prodej nebalených olivových olejů a olivových olejů z pokrutin způsobem „Bag in the Box“?

(1) Úř. věst. L 155, s. 27.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/13

Žaloba podaná dne 29. listopadu 2004 Komisí Evropských společenství proti Spolkové republice Německo

(Věc C-490/04)

(2005/C 45/26)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 29. listopadu 2004 žaloba směřující proti Spolkové republice Německo podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou Enricem Traversou a Horstpeterem Kreppelem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

určil, že Spolková republika Německo nesplnila své povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 49 ES tím, že

zahraniční podniky jsou povinny odvádět na jejich vyslané pracovníky příspěvky do německého fondu pro dovolené (Urlaubskasse) i tehdy, když podle právních předpisů státu usazení jejich zaměstnavatele jim přísluší v zásadě srovnatelná ochrana (§ 1 odst. 3 Arbeitsnehmerentsendegesetz – zákon o vysílání pracovníků, dále jen „AentG“);

zahraniční podniky jsou povinny nechat do němčiny přeložit pracovní smlouvu (nebo dokumenty vyžadované podle práva státu bydliště pracovníka v rámci směrnice 91/533/EHS), výplatní listiny, evidenci pracovní doby, doklady o provedených výplatách, stejně jako všechny ostatní dokumenty, které jsou vyžadovány německými orgány (§ 2 AEntG);

c)	zahraniční podniky pro dočasnou práci jsou povinny provést ohlášení nejen před každým poskytnutím pracovníka zaměstnavateli, který využívá jeho služeb v Německu, ale rovněž před každým zaměstnáním na stavbě tímto zaměstnavatelem (§ 3 odst. 2 AEntG).

2.	uložil Spolkové republice Německo náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Komise tvrdí, že jednotlivé předpisy AEntG, které provádí do vnitrostátního práva směrnici 96/71/ES o vysílání pracovníků, nejsou stále v souladu s jednotlivými ustanoveními této směrnice.

Předpisy týkající se povinnosti platit příspěvky do německého fondu pro dovolené zaměstnavatelem se sídlem na území jiného členského státu, než je Německo

Povinnost platit příspěvky do německého fondu pro dovolené představuje podle názoru Komise nepřípustné omezení volného pohybu služeb ve smyslu článku 49 ES tehdy, když je zaručeno, že vysílající zaměstnavatelé poskytují svým pracovníkům stejný počet dní placené dovolené, jaký je stanoven v německých ustanoveních kolektivních smluv a vyslaní pracovníci požívají ohledně úhrady dovolené na základě právního systému ve státě vyslání stejné nebo srovnatelné ochrany, jaká je zajištěna v Německu.

Předpisy týkající se povinnosti překladu dokumentů zaměstnavatelem se sídlem na území jiného členského státu, než je Německo

Podle názoru Komise je požadavek překladu dokumentů sice vhodný k tomu, aby vyhověl potřebě kontroly ze strany Německa. Ale s ohledem na spolupráci v oblasti informací zavedenou článkem 4 směrnice o vysílání pracovníků přestala být povinnost překládat všechny dokumenty nezbytná, a zachází tedy příliš daleko.

Předpisy týkající se povinnosti podniků pro dočasnou práci se sídlem na území jiného členského státu, než je Německo, ohlásit příslušnému orgánu před každým přechodem vyslaného pracovníka z jedné stavby na druhou tuto změnu

I když byla povinnost informovat o změnách pro podniky pro dočasnou práci se sídlem mimo Německo nepodstatně změněna, stále existuje podle názoru Komise nerovné zacházení, když v případě podniků pro dočasnou práci se sídlem v Německu tato povinnost informovat o změně náleží zaměstnavateli, který využívá služeb, zatímco u podniků pro dočasnou práci se sídlem mimo Německo tato povinnost v zásadě spočívá na vysílajícím zaměstnavateli a může být přenesena na zaměstnavatele, který využívá služeb, jen na základě smluvní dohody. Toto nerovné zacházení představuje nepřípustné omezení volného pohybu služeb ve smyslu článku 49 ES.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná VAT and Duties Tribunals, Manchester Tribunal Centre, rozhodnutím tohoto soudu ze dne 24. listopadu ve věci Dollond a Aitchison Ltd proti Commissioners of Customs and Excise.

(Věc C-491/04)

(2005/C 45/27)

Jednací jazyk: angličtina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla rozhodnutím VAT and Duties Tribunals, Manchester Tribunal Centre ze dne 24. listopadu 2004 ve věci Dollond a Aitchison Ltd a Commissioners of Customs and Excise, které došlo kanceláři Soudního dvora dne 29. listopadu 2004, podána žádost o rozhodnutí o následujících předběžných otázkách:

Má být část platby zákazníka provedená ve prospěch D&A Lenses Direct Limited za poskytnutí specifikovaných služeb společností Dolland & Aitchison Ltd nebo jeho franchisovými příjemci zahrnuta do celkové platby za specifikované zboží tak, aby byla součástí ceny zaplacené nebo která má být zaplacena za specifikované zboží ve smyslu článku 29 nařízení Rady č. 92/2913 (1) za okolností, kdy je zákazník spotřebitelem a dovozcem, jehož jménem D&A Lenses Direct Ltd účtuje DPH při dovozu?

Specifikovaná zboží jsou:

i)	kontaktní čočky

ii)	čistící roztoky

iii)	pouzdra na kontaktní čočky

Specifikované služby jsou:

iv)	vyšetření v souvislosti s aplikací kontaktních čoček

v)	konzultace týkající se kontaktních čoček

vi)	jakákoliv následná péče požadovaná zákazníkem

2)	Pokud je odpověď na otázku 1 výše záporná, lze přesto částku platby za specifikované zboží vypočítat podle článku 29 nebo je nutné provést tento výpočet podle článku 30 uvedeného nařízení?

S ohledem na skutečnost, že Channel Islands jsou součástí zákaznického území Společenství, ale nejsou součástí území DPH pro účely šesté směrnice 77/388/EHS (2), použije se některé z doporučení uvedených ve věci C-349 Card Protection Plan Limited proti Commissioners of Customs and Excise k určení toho, která část nebo části transakce zahrnující poskytnutí specifikovaných služeb a specifikovaného zboží bude posouzena pro účely použití celního tarifu Evropských společenství?

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.

(2) Šestá směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, Úř. věst. L 145, 13.06.1977, s. 1.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/15

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozsudkem Hoge Raad der Nederlanden ze dne 26. listopadu 2004 ve věci Heintz van Landewyck SARL proti Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-494/04)

(2005/C 45/28)

Jednací jazyk: nizozemština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla rozsudkem Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) ze dne 26. listopadu 2004 ve věci Heintz van Landewyck SARL proti Staatssecretaris van Financiën, které došlo kanceláři Soudního dvora dne 1. prosince 2004, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce. Hoge Raad der Nederlanden žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následujících otázkách:

Je třeba Směrnici o spotřební dani (1) vykládat tak, že stanoví členským státům povinnost přijmout zákonné ustanovení, podle kterého musí vrátit nebo započítat částky spotřební daně dlužné nebo zaplacené v době žádosti o daňové kolky, pokud žadatel (držitel povolení provozovat sklad s daňovým dozorem) nepoužil a ani nebude schopen použít kolky, které zmizely, předtím než byly umístěny na výrobek podléhající spotřební dani, a třetí osoby nemohou a ani nebudou schopny zákonným způsobem použít tyto kolky, přestože není vyloučeno, že třetí osoby použily nebo použijí kolky jejich umístěním na tabákové výrobky uvedené na trh protiprávním způsobem?

Je třeba Šestou směrnici (2) a obzvláště čl. 27 odst. 1 a 5 této směrnice vykládat v tom smyslu, že skutečnost, že nizozemská vláda oznámila Komisi k datu pozdějšímu, než je stanoveno v čl. 27 odst. 5 Šesté směrnice, ve znění Deváté směrnice, že si přeje zachovat zvláštní postup pro vyměřování daně na tabákové výrobky, znamená, že pokud se jednotlivec dovolá překročení lhůty poté, co bylo následně provedeno oznámení, zvláštní postup pro vyměřování daně nesmí být používán také po uskutečnění tohoto oznámení?

Pokud je odpověď na otázku 2 a) záporná, je třeba Šestou směrnici a obzvláště čl. 27 odst. 1 a odst. 5 této směrnice vykládat v tom smyslu, že zvláštní postup pro vyměřování daně na tabákové výrobky stanovený v článku 28 Wet op de Omzetbelasting nesmí být používán na základě toho, že je neslučitelný s požadavky stanovenými výše uvedenými ustanoveními směrnice?

c)	Pokud je odpověď na otázku 2b) záporná, je třeba Šestou směrnici a obzvláště čl. 27 odst. 1 a odst. 5 této směrnice vykládat v tom smyslu, že nevrácení daně z obratu za okolností, jako jsou ty uvedené v otázce 1, je v rozporu s touto směrnicí?

(1) Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992, o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, (Úř. věst. L 76, s. 1).

(2) Šestá směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977, o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1).

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/15

Žaloba podaná dne 7. prosince 2004 Komisí Evropských společenství proti Spolkové republice Německo

(Věc C-503/04)

(2005/C 45/29)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 7. prosince 2004 žaloba směřující proti Spolkové republice Německo podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou Bernhardem Schimou, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr rozhodl takto:

Spolková republika Německo tím, že nepřijala opatření vyplývající z rozsudku Soudního dvora Evropských společenství ze dne 10. dubna 2003 ve spojených věcech C-20/01 a C-28/01, Komise v. Německo (1) týkajícího se zadání smlouvy o odvádění odpadních vod obcí Bockhorn a smlouvy o svozu odpadu městem Braunschweig, nesplnila své povinnosti vyplývající z čl. 228 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Spolková republika Německo se odsuzuje, aby Komisi zaplatila na účet vlastních zdrojů Evropského společenství denní penále

ve výši 31 680 EUR za den prodlení s přijetím opatření, která jsou nezbytná pro vyhovění výše uvedenému rozsudku ohledně zadání smlouvy o odvádění odpadních vod obcí Bockhorn, a

ve výši 126 720 EUR za den prodlení s přijetím opatření, která jsou nezbytná pro vyhovění výše uvedenému rozsudku ohledně zadání smlouvy o svozu odpadu městem Braunschweig,

a to ode dne vyhlášení tohoto rozsudku do přijetí opatření.

3)	Spolková republika Německo ponese náklady řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 10. dubna 2003 rozhodl:

—

Spolková republika Německo tím, že smlouva o odvádění odpadních vod obce Bockhorn (Německo) nebyla vypsána a výsledek zadávacího řízení nebyl oznámen v Doplňku k Úřednímu věstníku Evropských společenství, nesplnila při zadávání veřejné zakázky na služby své povinnosti vyplývající z článku 8 ve spojení s čl. 15 odst. 2 a čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby.

—

Spolková republika Německo tím, že město Braunschweig (Německo) zadalo smlouvu o svozu odpadu ve vyjednávacím řízení bez předchozího vyhlášení zakázky, ačkoli nebyly dány podmínky uvedeného čl. 11 odst. 3 pro přímé zadání zakázky bez jejího vyhlášení ve Společenství, nesplnila při zadávání veřejné zakázky na služby své povinnosti vyplývající z článku 8 a čl. 11 odst. 3 písm. b) směrnice 92/50.

Komise se domnívá, že splnění povinností, které z tohoto rozsudku a z článku 228 ES pro Spolkovou republiku Německo vyplývají, s sebou nese ukončení smluv, při jejichž uzavření bylo porušeno právo zadávání zakázek.

Opatření sdělená Spolkovou republikou Německo, jimiž má být odstraněno porušení Smlouvy zjištěné Soudním dvorem, se naproti tomu jeví jako nedostatečná.

V případě, že Spolková republika Německo nepřijme před vydáním navrhovaného rozsudku nezbytná opatření, jimiž má být odstraněno zjištěné porušení Smlouvy, navrhuje Komise uložení denního penále vypočteného v souladu se zásadami, jimiž se doposud řídila.

(1) Dosud nezveřejněn.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/16

Žaloba podaná dne 8. prosince 2004 Komisí Evropských společenství proti Rakouské republice

(Věc C-507/04)

(2005/C 45/30)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 8. prosince 2004 žaloba směřující proti Rakouské republice podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou Michaelem Van Beekem a Bernhardem Schimou, za podpory advokáta Matthiase Langa, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr rozhodl takto:

Rakouská republika tím, že úplně, respektive správně neprovedla do rakouského práva čl. 1 odst. 1 a 2, článek 5, čl. 6 odst. 1, čl. 7 odst. 1 a 4, článek 8, čl. 9 odst. 1 a 2 a článek 11 směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 (1) o ochraně volně žijících ptáků, nesplnila svou povinnost správně, respektive úplně provést tuto směrnici.

2.	Rakouská republika ponese náklady řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Komise se touto žalobou obrací proti nesprávnému provedení směrnice 79/409/EHS do rakouského práva příslušnými, Komisi oznámenými, respektive podle jejích vědomostí přijatými právními předpisy zemí Burgenlandsko, Korutany, Dolní Rakousko, Horní Rakousko, Salcbursko, Štýrsko, Tyrolsko, Vorarlbersko a Vídeň.

Podle názoru Komise nebyla úplně provedena, respektive byla nesprávně provedena pro oblast jednotlivých spolkových zemí ustanovení týkající se rozsahu působnosti směrnice (čl. 1 odst. 1 a 2 směrnice), obecné právní úpravy ochrany druhů ptáků (článek 5 směrnice), zákazu obchodování (čl. 6 odst. 1 směrnice), předpisů o lovu druhů uvedených v příloze II (čl. 7 odst. 1 směrnice), pravidel zachování populace (čl. 7 odst. 4 směrnice), předpisů týkajících se zakázaných metod a prostředků lovu a odchytu (článek 8 směrnice), kritérií pro odchýlení se od článků 5 až 8 (čl. 9 odst. 1 a 2 směrnice) a předpisů o vysazování volně žijících druhů ptáků (článek 11 směrnice).

(1) Úř. věst. L 103, s. 1.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/17

Žaloba podaná dne 8. prosince 2004 Komisí Evropských společenství proti Rakouské republice

(Věc C-508/04)

(2005/C 45/31)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 8. prosince 2004 žaloba směřující proti Rakouské republice podaná Komisí Evropských společenství zastoupenou Michaelem Van Beekem a Bernhardem Schimou za podpory advokáta Matthiase Langa s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr rozhodl takto:

Rakouská republika tím, že úplně respektive správně neprovedla do rakouského práva článek 1, čl. 6 odst. 1 až 4, článek 7, článek 11, článek 12, článek 13, článek 15, čl. 16 odst. 1 a čl. 22 písm. b) směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 (1) o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, nesplnila svou povinnost správně respektive úplně provést uvedenou směrnici.

2.	Rakouská republika ponese náklady řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Předloženou žalobou se Komise obrací proti nesprávnému provedení směrnice 92/43/EHS do rakouského práva příslušnými, Komisi oznámenými respektive podle jejích vědomostí přijatými právními předpisy zemí Korutany, Dolní Rakousy, Horní Rakousy, Salzburg, Štýrsko, Tyrolsko a Vorarlberg.

Podle názoru Komise nebyly plně provedeny respektive byly nesprávně provedeny pro oblast jednotlivých spolkových zemí předpisy o definicích (článek 1 směrnice), základních ochranných opatřeních (čl. 6 odst. 1 směrnice), ohledně zákazu poškozování (čl. 6 odst. 2 směrnice), o plánech nebo projektech, které by mohly mít na příslušnou lokalitu významný vliv (čl. 6 odst. 3), ohledně ochranného režimu pro směrnici o ochraně volně žijících ptáků (článek 7 směrnice), ohledně sledování stavu (článek 11 směrnice), o ochranném režimu pro živočišné druhy podle přílohy IV a) (článek 12 směrnice), o ochranném režimu pro rostlinné druhy podle přílohy IV b) (článek 13 směrnice), o zakázaných prostředcích odchytu a usmrcování (článek 15 směrnice), o kritériích pro odchýlení se od článků 12 až 15 (čl. 16 odst. 1) a předpisy o záměrném vysazení druhu do volné přírody, který není na území původní (čl. 22 písm. b) směrnice).

(1) Úř. věst. L 206, s. 7.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/17

Žaloba podaná dne 14. prosince 2004 Komisí Evropských společenství proti Portugalské republice

(Věc C-511/04)

(2005/C 45/32)

Jednací jazyk: portugalština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 14. prosince 2004 žaloba směřující proti Portugalské republice podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou R. Vidalem Puigem, jako zmocněncem, s adresou pro doručování v Lucemburku.

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

určil, že Portugalská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Komise 2000/56/ES (1) ze dne 14. září 2000, kterou se mění směrnice Rady 91/439/EHS o řidičských průkazech, a v každém případě tím, že neoznámila tyto předpisy Komisi, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice;

—	uložil Portugalské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta stanovená pro provedení směrnice 2000/56/ES uplynula dne 30. září 2003.

(1) Úř. věst. L 237, 21.9.2000, s. 45.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/18

Opravný prostředek podaný dne 15. prosince 2004 (faxem ze dne 14. prosince 2004) Vitakraft-Werke Wührmann & Sohn GmbH & Co. KG, proti rozsudku Soudu prvního stupně Evropských společenství (druhého senátu) ze dne 6. října 2004, ve věci T-356/02, Vitakraft-Werke Wührmann & Sohn GmbH & Co. KG v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) (ochranné známky a vzory), vedlejším účastníkem byla Krafft SA.

(Věc C-512/04 P)

(2005/C 45/33)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byl předložen dne 15. prosince 2004 (faxem ze dne 14. prosince 2004) opravný prostředek podaný Vitakraft-Werke Wührmann & Sohn GmbH & Co. KG, zastoupenou Dr. Ulrichem Sanderem, advokátem, Eisenführ, Speiser & Partner, Martinistraße 24, D-28195 Brémy, proti rozsudku Soudu prvního stupně Evropských společenství (druhého senátu) ze dne 6. října 2004, ve věci T-356/02, Vitakraft-Werke Wührmann & Sohn GmbH & Co. KG v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) (ochranné známky a vzory), vedlejším účastníkem byla Krafft SA.

Účastník řízení podávající opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

Zrušil rozsudek Soudu prvního stupně (druhého senátu) ze dne 6. října 2004 ve věci T-356/02 (1) v části, ve které bylo rozhodnuto v neprospěch žalobkyně.

Důvody opravného prostředku a hlavní argumenty

V projednávaném případě má být rozhodnuto o otázce nebezpečí záměny ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství. Soud měl za to, že proti sobě stojící ochranné známky „KRAFFT“ (španělské národní ochranné známky) jsou zaměnitelné s přihlášenou ochrannou známkou Společenství „VITAKRAFT“, a sice pro španělskou veřejnost. V odůvodnění vzal Soud výslovně na zřetel své dřívější rozhodnutí ve věci T-6/01(Matratzen Concord v. HABM-Hukla Germany [MATRATZEN] [matrace], potvrzené usnesením Soudního dvora ze dne 28. dubna 2004 ve věci C-3/03 P), ve které byla ale podle názoru žalobkyně zcela jiná situace a tato nemůže být srovnávána s projednávaným skutkovým stavem. V případě matrací se jednalo o (kolidující) ochrannou známku „Matratzen Markt Concord“ vytvořenou třemi jednotlivými slovy, která byla podle mínění Soudu zaměněna (také španělskou veřejností) s tamní národní ochrannou známkou „MATRATZEN“, přitom zvláštnost případu spočívala v tom, že starší španělská ochranná známka „MATRATZEN“ byla zapsána pro zboží „matrace“, německé slovo „Matratzen“ (matraze) bylo tedy monopolizováno ve Španělsku jako ochranná známka, protože toto německé slovo se španělským spotřebitelům očividně nezdá být popisné. Z pohledu žalobkyně je ale v harmonizované Evropě třeba takovýmto známkovým právům přiznat v rámci námitkového řízení proti přihlášené ochranné známce Společenství jen omezenou ochranu přinejmenším tak, aby bylo rozhodnutí „MATRATZEN“ ve své tendenci zásadně zpochybněno.

Za další ve srovnání s případem „MATRATZEN“ byly v projednávaném případě vytvořeny rozdíly proti sobě stojících znaků, neboť v případě přihlášené ochranné známky Společenství „VITAKRAFT“ musí španělský spotřebitel myšlenkově, obrazově nebo zvukově oddělit počáteční část „VITA“ od celkového označení „VITAKRAFT“ pro co není zřejmý žádný důvod. Konečně byly zmíněny i možné problémy pro volný pohyb zboží, když by tendence z rozhodnutí „MATRATZEN“ nebyla věcně upravena.

(1) Úř. věst. C 314, 18.12.2004.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/21

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 7. prosince 2004

ve věci T-240/02, Koninklijke Coöperatie Cosun UA proti Komisi Evropských společenství (1)

(Zemědělství - Společná organizace trhů - Cukr - Částka dlužná za prodej cukru C na vnitřním trhu - Celní právo - Žádost o prominutí - Ustanovení o spravedlnosti upravené článkem 13 nařízení (EHS) č. 1430/79 - Pojem dovozního nebo vývozního cla - Zásada rovnosti a právní jistoty - Spravedlnost)

(2005/C 45/47)

Jednací jazyk: nizozemština

Ve věci T-240/02, Koninklijke Coöperatie Cosun UA, se sídlem v Breda (Nizozemsko), zastoupeném M. Slotboomem, N. Helderem a J. Coumansem, advokáty, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnec: X. Lewis, za účasti F. Tuytschaever, advokátky, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise REM 19/01 ze dne 2. května 2002, kterým se prohlašuje žádost o prominutí dovozního cla podaná ve prospěch žalobce Nizozemským královstvím za nepřípustnou, Soud (pátý senát), ve složení P. Lindh, předseda, R. García-Valdecasas a K. Jürimaäe, soudci, vedoucí soudní kanceláře: J. Plingers, rada, vydal dne 7. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Žalobce ponese své náklady řízení a náklady řízení vzniklé Komisi.

(1) Úř. věst. C 247, 12.10.2002.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/21

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 13. prosince 2004

ve věci T-251/02: E proti Komisi Evropských společenství (1)

(Úředníci - Odměňování - Příspěvek za práci v zahraničí - Denní příspěvek - Příspěvek na zařízení - Náhrada cestovních výdajů při nástupu do zaměstnání a nákladů na stěhování - Místo náboru - Články 4, 5, 7, 9 a 10 přílohy VII řádu - Žaloba na neplatnost - Žaloba o náhradu škody)

(2005/C 45/48)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci T-251/02, E, úřednice Komise Evropských Společenství, s bydlištěm v Bruselu (Belgie), zastoupená G. Vandersanden a L. Levim, advokáty, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnec: J. Curall ve spolupráci s D. Waelbroeckem, advokátem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž předmětem je jednak návrh na zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 29. srpna 2001, jímž se za místo původu a místo náboru žalobkyně určuje Brusel a jímž se zamítá její nárok na příspěvek za práci v zahraničí, příspěvek na zařízení a denní příspěvek, jakož i náhrada cestovních výdajů a nákladů na stěhování spojených s jejím nástupem do zaměstnání, a jednak návrh na úhradu úroků z prodlení a na náhradu škody, Soud (druhý senát), ve složení J. Pirrung, předseda, a A. W. H. Meij a N. J. Forwood, soudci, vedoucí soudní kanceláře: I. Natsinas, vydal dne 13. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Každý účastník řízení ponese své náklady.

(1) Úř. věst. C 247, 12.10.2002.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/22

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 14. prosince 2004

ve věci T-317/02, Fédération des industries condimentaires de France (FICF), Confédération générale des producteurs de lait de brebis et des industriels de Roquefort, Comité économique agricole régional „fruits et légumes de la région Bretagne“ (Cerafel) a Comité national interprofessionnel des palmipèdes à foie gras (CIFOG) proti Komisi Evropských společenství (1)

(Společná obchodní politika - Světová obchodní organizace (WTO) - Nařízení (ES) č. 3286/94 - Překážky obchodu - Připravená hořčice - Uzavření vyšetřovacího řízení týkajícího se překážek obchodu - Zájem Společenství)

(2005/C 45/49)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci T-317/02, Fédération des industries condimentaires de France (FICF), se sídlem v Paříži (Francie), Confédération générale des producteurs de lait de brebis et des industriels de Roquefort, se sídlem v Millau (Francie), Comité économique agricole régional „fruits et légumes de la région Bretagne“ (Cerafel), se sídlem v Morlaix (Francie), Comité national interprofessionnel des palmipèdes à foie gras (CIFOG), se sídlem v Paříži (Francie), zastoupení O. Prostem a M.-J. Jacquotem, advokáty, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: P.-J. Kuijper a G. Boudot, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2002/604/ES ze dne 9. července 2002 uzavírajícího vyšetřovací řízení týkající se překážek obchodu ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 3286/94, spočívající v obchodních praktikách Spojených států amerických v rámci dovozu připravené hořčice (Úř. věst. L 195, s. 72), Soud (první rozšířený senát), ve složení B. Vesterdorf, předseda, P. Mengozzi, M. E. Martins Ribeiro, F. Dehousse a I. Labucka, soudci, vedoucí soudní kanceláře: H. Jung, vydal dne 14. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Žalobcům se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 323, 21.12.2002.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/22

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 14. prosince 2004

ve věci T-332/02, Nordspedizionieri di Danielis Livio & C. Snc, Livio Danielis a Domenico D'Alessandro proti Komisi Evropských společenství (1)

(Celní unie - Operace tranzitu Společenství - Podvod - Pašování cigaret - Prominutí dovozního cla - Nařízení (EHS) č. 1430/79 - Článek 13: ustanovení o spravedlnosti - Pojem „zvláštní případ“)

(2005/C 45/50)

Jednací jazyk: italština

Ve věci T-332/02, Nordspedizionieri di Danielis Livio & C. Snc, se sídlem v Terstu (Itálie), Livio Danielis, s bydlištěm v Terstu a Domenico D'Alessandro, s bydlištěm v Terstu, zastoupeni G. Leonem, advokátem, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnci: původně X. Lewis a R. Amorosi, dále X. Lewis ve spolupráci s G. Bambarou, advokátem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise REM 14/01 ze dne 28. června 2002, kterým bylo zamítnuto vyhovět ve prospěch žalobců žádosti o prominutí dovozního cla podané Italskou republikou, a podpůrně návrh směřující k určení částečného prominutí celního dluhu odpovídajícího uvedenému clu, Soud (pátý senát), ve složení P. Lindh, předsedkyně, R. García-Valdecasas a J. D.Cooke, soudci; vedoucí soudní kanceláře: J. Palacio González, vrchní rada, vydal dne 14. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobci ponesou své náklady řízení a náklady řízení vzniklé Komisi.

(1) Úř. věst. C 7, 11.1.2003.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/23

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 23. listopadu 2004

ve věci T-376/02, O proti Komisi Evropských společenství (1)

(Úředníci - Článek 87 Služebního řádu - Invalidní důchod - Posudková komise - Složení - Nemoc z povolání)

(2005/C 45/51)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci T-376/02, O, bývalý úředník Komise Evropských společenství, s bydlištěm v Bruselu (Belgie), zastoupený J. Van Rossumem a J.-N. Louisem, advokáty, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, proti Komisi Evropských společenství (zmocněnec: J. Currall, s adresou pro účely doručování v Lucemburku), jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 14. ledna 2002, jímž byl žalobci přiznán invalidní důchod v souladu s ustanoveními třetího pododstavce článku 78 Služebního řádu zaměstnanců Evropských společenství, Soud (pátý senát), ve složení P. Lindh, předsedkyně, a R. García-Valdecasas a J. D. Cooke, soudci, vedoucí soudní kanceláře: J. Palacio González, vydal dne 23. listopadu 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.	Rozhodnutí Komise ze dne 14. ledna 2002, jímž byl žalobci přiznán invalidní důchod, se zrušuje.

2.	Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 44, 22.2.2003.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/23

ROZSUDEK SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

ze dne 13. prosince 2004

ve věci T-8/03, El Corte Inglés, SA proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (1)

(Ochranná známka Společenství - Obrazová ochranná známka EMILIO PUCCI - Námitky majitele národních obrazových ochranných známek EMIDIO TUCCI - Částečné zamítnutí zápisu)

(2005/C 45/52)

Jednací jazyk: italština

Ve věci T-8/03, El Corte Inglés, SA, se sídlem v Madridu (Španělsko), zastoupená J. Rivasem Zurdem, advokátem, proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (zmocněnci: P. Bullock a O. Montalto), přičemž druhým účastníkem řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupujícím jako vedlejší účastník před Soudem, byla Emilio Pucci Srl, se sídlem ve Florencii (Itálie), zastoupená P. L. Roncagliou, G. Lazzerettim a M. Bolettem, advokáty, jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 3. října 2002 (spojené věci R 700/2000-4 a R 746/2000-4), které se týká námitek majitele národních obrazových ochranných známek EMIDIO TUCCI proti zápisu obrazové ochranné známky EMILIO PUCCI jako ochranné známky Společenství, Soud (druhý senát), ve složení J. Pirrung, předseda, A. W. H. Meij a N. J. Forwood, soudci, vedoucí soudní kanceláře: J. Palacio González, vrchní rada, vydal dne 13. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 70, 22.3.2003.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/23

Žaloba podaná dne 12. října 2004 Lucianem Lavagnolim proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-422/04)

(2005/C 45/53)

Jednací jazyk: francouzština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla dne 12. října 2004 předložena žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Lucianem Lavagnolim, s bydlištěm v Berchem (Lucembursko), zastoupeným Gillesem Bounéouem a Frédéricem Frabettim, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Žalobce navrhuje, aby Soud:

1.	zrušil seznam úředníků povýšených v rámci hodnotícího období 2003, neboť tento seznam nebsahuje jméno žalobce, jakož i přípravné akty pro toto rozhodnutí;

2.	podpůrně, zrušil přidělení bodů pro povýšení v průběhu hodnotícího období 2003, pokud jde o žalobce;

3.	rozhodl o výdajích, nákladech a odměnách a uložil Komisi Evropských společenství jejich náhradu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby žalobce namítá porušení článku 45 služebního řádu, porušení obecných ustanovení pro provádění článku 45, porušení správních pokynů „hodnocení a povyšování úředníků“ a porušení zásady nediskriminace. Žalobce navíc namítá zákaz svévolného postupu, porušení zásady odůvodnění a zneužití pravomoci. Namítá také porušení oprávněného očekávání a pravidla „patere legem quam ispe fecisti“ a porušení náležité péče.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/24

Žaloba podaná dne 5. listopadu 2004 Eurohypo AG proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc T-439/04)

(2005/C 45/54)

Jednací jazyk: němčina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 5. listopadu 2004 žaloba podaná proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) Eurohypo AG, Eschborn (Německo), zastoupenou M. Klothem, Hamburg (Německo) s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 6. srpna 2004, věc R-829/2002-4, o zamítnutí odvolání;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky:	Žalobkyně
Přihlašovaná ochranná známka:	Slovní ochranná známka EUROHYPO pro služby třídy 36 (finance; finanční operace; obchodování s nemovitostmi; finanční služby; financování; finanční analýzy; investiční operace; pojišťovnictví)
Rozhodnutí průzkumového referenta:	Zamítnutí přihlášky pro všechny přihlašované služby
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zrušení napadeného rozhodnutí ve vztahu ke službám třídy 36 „finanční analýzy, investiční operace, pojišťovnictví“. V ostatních bodech zamítnutí odvolání.
Žalobní důvody:	Nedodržení požadavků čl. 74 odst. 1 prvního pododstavce. Nesprávný výklad čl. 7 odst. 1 písm. b).

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/24

Žaloba podaná dne 8. listopadu 2004 Vydavatelstvím Editions Odile Jacob SAS proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-452/04)

(2005/C 45/55)

Jednací jazyk: francouzština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 8. listopadu 2004 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Vydavatelstvím Editions Odile Jacob SAS, se sídlem v Paříži, zastoupeným Wilko van Weertem a Olivier Frégetem, advokáty.

Žalobce navrhuje, aby Soud:

—	zrušil napadené rozhodnutí, neboť schválilo nesplnění podmínek a úkolů, které byly uloženy Lagardère rozhodnutím ze dne 7. ledna 2004;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce napadá rozhodnutí Komise ze dne 30. července 2004 o schválení Wendel Investissement jako nabyvatele majetku, který Lagardère převedla v souladu s rozhodnutím Komise ze dne 7. ledna 2004, které prohlašuje jisté spojení podniků za slučitelné se společným trhem a Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru (1) (dále jen rozhodnutí o slučitelnosti). Spojení bylo povoleno s výhradou, že Lagardère převede určitý majetek, totiž společnost Editis. Žalobce neúspěšně předložil nabídku převzetí Editis.

Na podporu své žaloby žalobce zaprvé tvrdí, že napadené rozhodnutí bylo přijato na základě zprávy zmocněnce, který nebyl ustanoven v souladu s podmínkami upravenými v odstavci 15 přílohy II rozhodnutí o slučitelnosti. Žalobce se domnívá, že dotčený zmocněnec nebyl, v rozporu s povinností, která pro Lagardère vyplývala z rozhodnutí o slučitelnosti, nezávislý, zejména ne nezávislý na Editis.

Zadruhé, žalobce tvrdí, že Komise nesplnila svoji úlohu dohlížet na převod Editis, když umožnila uskutečnění diskriminačního a protisoutěžního postupu při výběru na kupujícího. Podle žalobce měla Komise požadovat transparentní, objektivní a nediskriminační výběrové řízení mezi případnými kupujícími. Krom toho, Komise neměla schválit znění dohody o mlčenlivosti mezi Lagardère a případnými kupujícími, mimo jiné i žalobcem s tím, že těmto příjemcům zabránila, aby uplatnili své nároky soudní cestou. Žalobce taktéž tvrdí, že Komise měla zakročit k nápravě procesu, jakmile ji žalobce upozornil na nesplnění povinností vyplývajících z pravidel hospodářské soutěže stanovených ve Smlouvě o ES. Konečně Komise odmítla žalobci minimální ochranu, přičemž žalobce měl za to, že má jako dotčená třetí osoba na takovou ochranu nárok.

Zatřetí, žalobce se dovolává zjevného pochybení Komise v posuzování, zda byly dodrženy podmínky stanovené v rozhodnutí o slučitelnosti, které se týkaly kupujícího. Žalobce je toho názoru, že kupující není subjektem, který by byl schopen obnovit účinné soutěžní prostředí.

Nakonec se žalobce dovolává porušení povinnosti uvést odůvodnění.

(1) Věc COMP/M.2978 – Lagardère/Natexis/VUP (Úř. věst. L 125, s. 54)

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/25

Žaloba podaná dne 22. listopadu 2004 Au Lys de France proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-458/04)

(2005/C 45/56)

Jednací jazyk: francouzština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 22. listopadu 2004 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Au Lys de France, se sídlem v Le Raincy (Francie), zastoupenou Guy Lesourdem, advokátem.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 17. září 2004 a to se všemi právními důsledky.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně vykonávala maloobchodní činnost v odbavovacím středisku pařížského letiště Charles de Gaulle. U Komise podala stížnost ve smyslu článku 82 ES na zneužití dominantního postavení veřejnoprávní institucí Aéroports de Paris na trhu poskytování oprávnění k výkonu činností v oblasti veřejné letecké dopravy obchodního charakteru.

Komise sdělila žalobkyni napadeným rozhodnutím, že stížnost neuvádí dostatečný zájem Společenství k tomu, aby bylo zahájení formálního vyšetřování odůvodněné.

Na podporu své žaloby, se žalobkyně nejprve dovolává nesprávného právního posouzení, jakož i zjevně nesprávného posouzení existence dostatečného zájmu Společenství. Komise se podle žalobkyně dopustila pochybení, když uvedla, že zájem Společenství není dostatečný k tomu, aby přistoupila k přezkumu věci a když konstatovala, že ochrana práv žalobkyně je přiměřeně zajištěna před vnitrostátními soudy.

Žalobkyně se zadruhé dovolává nedostatečného odůvodnění a porušení článku 253 ES, neboť Komise neodpověděla na různé části její argumentace.

Zatřetí, se žalobkyně dovolává porušení článku 82 ES, neboť Komise odmítla přezkum stížnosti, přestože jde, podle žalobkyně, o zneužití dominantního postavení.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/25

Žaloba podaná dne 22. listopadu 2004 Jorgem Manuelem Pinheirem de Jesus Ferreirem proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-459/04)

(2005/C 45/57)

Jednací jazyk: francouzština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 22. listopadu 2004 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Jorgem Manuelem Pinheirem de Jesus Ferreirem, s bydlištěm v Bruselu, zastoupeným Georgesem Vandersandenem, advokátem.

Žalobce navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 18. března 2004, zařazující žalobce do platové třídy A5, stupně 3;

—	uložil Komisi náhradu rozdílu mezi odměnou odpovídající zařazení žalobce do platové třídy A5, stupně 3, a odměnou odpovídající zařazení do nejbližší vyšší platové třídy, včetně úroků z prodlení ve výši 5,75 % ročně od 1. prosince 2002;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce, úředník Komise, se ucházel o místo na úrovni A5/A4 v oblasti daní a cel. Byl přijat a zařazen do platové třídy A5, stupně 3. Žalobce napadá toto rozhodnutí s odůvodněním, že je zvláště kvalifikovaným uchazečem a má mimořádnou kvalifikaci, a že tedy měl být zařazen do platové třídy A4. Na tomto základě se žalobce dovolává zjevně nesprávného posouzení při použití článku 31 služebního řádu.

Žalobce se dále dovolává porušení práva obhajoby z důvodu, že mu žalovaná nedala příležitost vyjádřit své stanovisko před tím, než bylo přijato napadené rozhodnutí.

Závěrem se žalobce dovolává porušení článku 253 ES a uplatňuje, že napadené rozhodnutí nebylo odůvodněno, nebo podpůrně, nebylo dostatečně odůvodněno.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/26

Žaloba podaná dne 6. prosince 2004 Cristinou Asturias Cuerno proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-473/04)

(2005/C 45/58)

Jednací jazyk: španělština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 6. prosince 2004 žaloba proti Komisi Evropských společenství podaná Cristinou Asturias Cuerno, s bydlištěm v Bruselu, zastoupenou Ramonem García-Gallardem a Alicií Sayagués Torres, advokáty.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

1.	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 26. srpna 2004 zamítající stížnost ze dne 27. dubna 2004;

2.	uznal právo žalobkyně na pobírání příspěvku za práci v zahraničí, jakož i dalších souvisejících příspěvků;

3.	uložil žalované náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně v tomto řízení napadá rozhodnutí správního orgánu zamítající nárok na pobírání příspěvku za práci v zahraničí.

Na podporu svých požadavků žalobkyně uvádí následující právní důvody:

—

Nesprávné právní posouzení a nesprávné posouzení skutkových okolností v tom, že napadené rozhodnutí neuznalo, že práce, kterou žalobkyně vykonávala jako asistentka poslance Evropského parlamentu, má být považována za práci konanou pro mezinárodní organizaci v tom smyslu, v němž ji služební řád uvádí jako výjimku z referenčního období.

—	Zjevné nesprávné posouzení skutkových okolností, konkrétně osobní situace žalobkyně v tom, že bylo nesprávně posouzeno a vypočítáno její referenční období v Bruselu, neboť toto období bylo omezeno na čtyři roky a jedenáct měsíců.

—

Porušení zásady zákazu diskriminace. V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že skutečnost, že práce vykonávaná asistentkou poslance nebyla kvalifikována jako práce konaná pro mezinárodní organizaci, odporuje praxi dodržované ostatními orgány Společenství. Komise porušila rovněž zásadu rovnosti v rozsahu, v němž neuznala práci vykonanou žalobkyní pro Evropskou hypoteční federaci jako práci konanou pro mezinárodní organizaci, i když v minulosti sama Komise tutéž kvalifikaci připustila.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/27

Žaloba podaná dne 10. prosince 2004 Pergan GmbH proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-474/04)

(2005/C 45/59)

Jednací jazyk: němčina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 10. prosince 2004 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Pergan GmbH, se sídlem v Bocholt (Německo), zastoupenou M. Klusmannem a F. Wiemerem, advokáty.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

1.	zrušil rozhodnutí ze dne 1. října 2004 (SG-Greffe (2004) D/204343) v části, v níž zamítá návrh žalobkyně na odstranění všech odkazů na žalobkyni v konečném zveřejněném znění rozhodnutí žalované o uložení pokut ze dne 10. prosince 2003 ve věci COMP/E-2/37.857 – Organické peroxidy;

2.	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Napadeným rozhodnutím žalovaná částečně zamítla návrh žalobkyně ze dne 13. července 2004 na odstranění jakéhokoliv odkazu na údajně protisoutěžní jednání žalobkyně v konečném zveřejněném rozhodnutí žalované o uložení pokut ze dne 10. prosince 2003 ve věci COMP/E-2/37.857 – Organické peroxidy.

K odůvodnění žaloby žalobkyně nejprve uplatňuje, že podle článku 21 nařízení č. 17/62 smí zveřejnění rozhodnutí o uložení pokut uvádět pouze zúčastněné podniky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla adresátem rozhodnutí o uložení pokuty, nesmí žalovaná zveřejňovat zjištění učiněná vůči žalobkyni. Mimoto nesměla žalovaná přijmout žádné rozhodnutí o zjištěních v neprospěch žalobkyně. Podle názoru žalobkyně není žalovaná podle nařízení č. 17/62 oprávněna k vydání takového rozhodnutí a nemůže prokázat žádný oprávněný zájem. Konečně žalobkyně namítá porušení v čl. 47 odst. 1 Charty základních práv Evropské unie zakotvené zásady efektivní soudní ochrany. Žalobkyně k tomu uplatňuje, že ačkoliv jí žalovaná přičítá rozsáhlá porušení práva hospodářské soutěže, opomenula jí rozhodnutí o uložení pokuty adresovat a omezila tím možnost její právní ochrany.

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/27

Žaloba podaná dne 23. prosince 2004 Bodegas Franco-Españolas, S.A. proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc T-501/04)

(2005/C 45/60)

Jazyk, ve kterém byla sepsána žaloba: španělština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 23. prosince 2004 žaloba směřující proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) podaná Bodegas Franco-Españolas, S.A., se sídlem v Logroño (Španělsko), zastoupenou Maríou Emiliou López Camba, advokátkou advokátní komory v Madridu.

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM vydané dne 25. října 2004 ve věci R 513/2002-1;

—	uložil OHIM a dalším účastníkům řízení náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství:	Žalobkyně
Přihlašovaná ochranná známka Společenství:	Slovní ochranná známka „ROYAL“ pro výrobky třídy 33 (alkoholické nápoje s výjimkou piv)
Majitel ochranné známky nebo označení, namítaných v námitkovém řízení:	Compañía General da Agricultura das Vinhas do Alto Douro S.A.
Namítaná ochranná známka nebo označení:	Portugalská obrazová ochranná známka „ROYAL BRANDE“, č. 122 170, slovní ochranná známka Společenství „ROYAL FEITORIA“, č. 418 301, a mezinárodní slovní ochranná známka „ROYAL OPORTO WINE COMPANY (PORTUGAL)“, č. 174 788, pro výrobky třídy 33.
Rozhodnutí námitkového oddělení:	Vyhovění námitkám na základě ochranné známky Společenství č. 418 301 a zamítnutí přihlášky.
Rozhodnutí odvolacího senátu:	Zamítnutí odvolání.
Žalobní důvody:	Nesprávný výklad čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94

19.2.2005

Úřední věstník Evropské unie

C 45/28

(2005/C 45/61)

Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unie

Úř. věst. C 31, 5.2.2005

Dřívější publikace

Úř. věst. C 19, 22.1.2005

Úř. věst. C 6, 8.1.2005

Úř. věst. C 314, 18.12.2004

Úř. věst. C 300, 4.12.2004

Úř. věst. C 273, 6.11.2004

Úř. věst. C 262, 23.10.2004

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://europa.eu.int/eur-lex

CELEX: http://europa.eu.int/celex

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 45

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 48 19. února 2005

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Informace
	Soudní dvůr
	SOUDNÍ DVŮR
2005/C 045/1	Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. prosince 2004 ve věci C-463/01: Komise Evropských společenství proti Spolkové republice Německo (Životní prostředí — Volný pohyb zboží — Obaly a obalové odpady — Směrnice 94/62/ES — Využívání a prodej přírodních minerálních vod — Směrnice 80/777/EHS — Povinnosti zálohování a zpětného odběru obalů na jedno použití v závislosti na celkovém procentu opakovaně použitelných obalů)	1

2005/C 045/2	Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 9. prosince 2004 ve věci C-19/02 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof): Viktor Hlozek proti Roche Austria Gesellschaft mbH (Sociální politika — Pracovníci a pracovnice — Stejná odměna — Odměna — Pojem — Přechodný důchod (Überbrückungsgeld) stanovený v podnikové dohodě — Sociální plán vypracovaný v souvislosti s restrukturalizací podniku — Dávky přiznané pracovníkům, kteří dosáhli v době svého propuštění určitého věku — Přiznání dávek od rozdílného věku propuštěných pracovníků v závislosti na jejich pohlaví — Zohlednění zákonného důchodového věku, rozdílného pro obě pohlaví a stanoveného vnitrostátním právem)	1

2005/C 045/3	Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 16. prosince 2004 ve věci C-271/02: Komise Evropských společenství proti Švédskému království (Nesplnění povinnosti státem — Rybolov — Zachování a řízení zdrojů — Kontrolní opatření pro rybolovné činnosti)	2

2005/C 045/4	Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 16. prosince 2004 ve věci C-277/02 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Obervewaltungsgericht.): EU-Wood-Trading GmbH proti Sonderbfall-Management-Gesellschaft Rheinland-Pfalz mbH (Životní prostředí — Odpady — Nařízení (EHS) č. 259/93 o přepravě odpadů — Odpady určené k využití — Námitky — Příslušnost orgánu pro odesílání — Využití nesplňující požadavky článku 4 směrnice 75/442/EHS nebo vnitrostátních předpisů — Příslušnost orgánu pro odesílání ke vznesení takových námitek)	2

2005/C 045/5	Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. prosince 2004 ve věci C-309/02 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Stuttgart): Radlberger Getränkegesellschaft mbH & Co. a S. Spitz KG proti Spolkové zemi Bádensko-Württembersko (Životní prostředí — Volný pohyb zboží — Obaly a obalové odpady — Směrnice 94/62/ES — Povinnosti zálohování a zpětného odběru obalů na jedno použití v závislosti na celkovém procentu opakovaně použitelných obalů)	3

2005/C 045/6	Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. prosince 2004 ve věci C-434/02 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Minden): Arnold André GmbH & Co.KG proti Landrat des Kreises Herford (Směrnice 2001/37/ES — Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků — Článek 8 — Zákaz uvádění tabákových výrobků pro orální užití na trh — Platnost)	4

2005/C 045/7	Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 9. prosince 2004 ve věci C-460/02: Komise Evropských společenství proti Italské republice (Letecká doprava — Pozemní odbavování — Směrnice 96/67/ES)	4

2005/C 045/8	Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 16. prosince 2004 ve věci C-24/03: Italská republika proti Komisi Evropských společenství (EZOZF — Částečné zrušení rozhodnutí Komise 2002/881/ES — Finanční opravy — Odvětví ovoce a zeleniny a veřejného skladování obilovin)	5

2005/C 045/9	Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 9. prosince 2004 ve věci C-36/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court)): The Queen, k žalobě: Approved Prescription Services Ltd proti Licensing Authority (Léčivé přípravky — Registrace — Postupy týkající se v zásadě podobných produktů)	5

2005/C 045/0	Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 16. prosince 2004 ve věci C-62/03: Komise Evropských společenství proti Spojenému království Velké Británie a Severního Irska (Odpady — Směrnice 75/442/ES a 91/156/ES — Provedení)	5

2005/C 045/1	Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 9. prosince 2004 ve věci C-79/03: Komise Evropských společenství proti Španělskému království (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 79/409/EHS — Ochrana volně žijících ptáků — Lov na lepidla)	6

2005/C 045/2	Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 9. prosince 2004 ve věci C-123/03 P: Komise Evropských společenství proti Greencore Group plc (Návrh na zrušení dopisu Komise — Odmítnutí platit úroky z vrácené částky — Pojem aktu potvrzujícího předcházející akt — Platba jistiny bez úroků — Nedostatek povahy předcházejícího odmítavého rozhodnutí)	6

2005/C 045/3	Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 9. prosince 2004 ve věci C-177/03: Komise Evropských společenství proti Francouzské republice (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice Rady 89/618/Euratom — Informování obyvatelstva v případě radiační mimořádné situace — Neprovedení směrnice)	7

2005/C 045/4	Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. prosince 2004 ve věci C-210/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court)): The Queen, na žádost: Swedish Match AB, Swedish Match UK Ltd proti Secretary of State for Health (Směrnice 2001/37/ES — Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků — Článek 8 — Zákaz uvádění tabákových výrobků pro orální užití na trh — Platnost — Výklad článků 28 ES až 30 ES — Slučitelnost vnitrostátní právní úpravy obsahující stejný zákaz)	7

2005/C 045/5	Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 15. prosince 2004 ve věci C-272/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof): Hauptzollamt Neubrandenburg proti Jensi Christianu Siigovi (Celní kodex Společenství — Vznik celního dluhu — Režim dočasného použití — Výměna tahače návěsu)	8

2005/C 045/6	Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 16. prosince 2004 ve věci C-293/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal du travail de Bruxelles): Gregorio My proti Office national des pensions (ONP) (Úředníci — Převod nároků na důchod — Článek 11 přílohy VIII služebního řádu — Předčasný starobní důchod — Započtení období služby v Evropských společenstvích — Článek 10 ES)	8

2005/C 045/7	Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 16. prosince 2004 ve věci C-516/03: Komise Evropských společenství proti Italské republice (Nesplnění povinnosti státem — Životní prostředí — Nakládání s odpady — Skládka v Campolungo (Ascoli Piceno) — Směrnice 75/442/EHS ve znění směrnice 91/156/EHS — Články 4 a 8)	9

2005/C 045/8	Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) 16. prosince 2004 ve věci C-520/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Superior de Justicia de la Comunidad Valenciana): José Vicente Olaso Valero proti Fondo de Garantía Salarial (Fogasa) (Sociální politika — Ochrana zaměstnanců v případě platové neschopnosti zaměstnavatele — Směrnice 80/987/EHS — Rozsah působnosti — Pojem pohledávky — Pojem odměna — Příslušná náhrada škody v případě neplatné výpovědi)	9

2005/C 045/9	Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 9. prosince 2004 ve věci C-523/03: Komise Evropských společenství proti Biotrast SA (Rozhodčí doložka — Navrácení částek vyplacených na zálohách — Úroky — Řízení o rozsudku pro zmeškání)	10

2005/C 045/0	Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 16. prosince 2004 ve věci C-528/03: Komise Evropských společenství proti Nizozemskému království (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2002/35/ES — Námořní přeprava — Bezpečnost rybářských plavidel)	10

2005/C 045/1	Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 9. prosince 2004 ve věci C-88/04: Komise Evropských společenství proti Spojenému království Velké Británie a Severního Irska (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2001/29/ES — Harmonizace určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti — Neprovedení směrnice ve stanovené lhůtě)	11

2005/C 045/2	Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 16. prosince 2004 ve věci C-172/04: Komise Evropských společenství proti Francouzské republice (Nesplnění povinnosti státem — Neprovedení — Směrnice 1999/31/ES — Nakládání s odpady — Ukládání odpadů na skládku — Inertní stavební odpady a inertní odpady z veřejných stavebních prací)	11

2005/C 045/3	Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 14. října 2004 ve věci C-238/03 P: Maja Srl proti Komisi Evropských společenství (Opravný prostředek — Finanční podpora Společenství — Zrušení podpory poskytnuté na modernizaci jednotky zemědělské výroby)	12

2005/C 045/4	Věc C-459/04: Žaloba podaná dne 29. října 2004 Komisí Evropských společenství proti Švédskému království	12

2005/C 045/5	Věc C-489/04: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná usnesením Verwaltungsgericht Sigmaringen ze dne 28. září 2004 ve správní věci Alexander Jehle, Weinhaus Kiderlen, proti Bádensku-Württembersku	12

2005/C 045/6	Věc C-490/04: Žaloba podaná dne 29. listopadu 2004 Komisí Evropských společenství proti Spolkové republice Německo	13

2005/C 045/7	Věc C-491/04: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná VAT and Duties Tribunals, Manchester Tribunal Centre, rozhodnutím tohoto soudu ze dne 24. listopadu ve věci Dollond a Aitchison Ltd proti Commissioners of Customs and Excise.	14

2005/C 045/8	Věc C-494/04: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozsudkem Hoge Raad der Nederlanden ze dne 26. listopadu 2004 ve věci Heintz van Landewyck SARL proti Staatssecretaris van Financiën	15

2005/C 045/9	Věc C-503/04: Žaloba podaná dne 7. prosince 2004 Komisí Evropských společenství proti Spolkové republice Německo	15

2005/C 045/0	Věc C-507/04: Žaloba podaná dne 8. prosince 2004 Komisí Evropských společenství proti Rakouské republice	16

2005/C 045/1	Věc C-508/04: Žaloba podaná dne 8. prosince 2004 Komisí Evropských společenství proti Rakouské republice	17

2005/C 045/2	Věc C-511/04: Žaloba podaná dne 14. prosince 2004 Komisí Evropských společenství proti Portugalské republice	17

2005/C 045/3	Věc C-512/04 P: Opravný prostředek podaný dne 15. prosince 2004 (faxem ze dne 14. prosince 2004) Vitakraft-Werke Wührmann & Sohn GmbH & Co. KG, proti rozsudku Soudu prvního stupně Evropských společenství (druhého senátu) ze dne 6. října 2004, ve věci T-356/02, Vitakraft-Werke Wührmann & Sohn GmbH & Co. KG v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) (ochranné známky a vzory), vedlejším účastníkem byla Krafft SA.	18

2005/C 045/4	Výmaz věci C-410/02	18

2005/C 045/5	Výmaz věci C-50/03	19

2005/C 045/6	Výmaz věci C-95/03	19

2005/C 045/7	Výmaz věci C-146/03 P	19

2005/C 045/8	Výmaz věci C-194/03	19

2005/C 045/9	Výmaz věci C-345/03	19

2005/C 045/0	Výmaz věci C-35/04	19

2005/C 045/1	Výmaz věci C-50/04	20

2005/C 045/2	Výmaz věci C-106/04	20

2005/C 045/3	Výmaz věci C-163/04	20

2005/C 045/4	Výmaz věci C-238/04	20

2005/C 045/5	Výmaz věci C-263/04	20

2005/C 045/6	Výmaz věci C-382/04	20

	SOUD PRVNÍHO STUPNĚ
2005/C 045/7	Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 7. prosince 2004 ve věci T-240/02, Koninklijke Coöperatie Cosun UA proti Komisi Evropských společenství (Zemědělství — Společná organizace trhů — Cukr — Částka dlužná za prodej cukru C na vnitřním trhu — Celní právo — Žádost o prominutí — Ustanovení o spravedlnosti upravené článkem 13 nařízení (EHS) č. 1430/79 — Pojem dovozního nebo vývozního cla — Zásada rovnosti a právní jistoty — Spravedlnost)	21

2005/C 045/8	Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. prosince 2004 ve věci T-251/02: E proti Komisi Evropských společenství (Úředníci — Odměňování — Příspěvek za práci v zahraničí — Denní příspěvek — Příspěvek na zařízení — Náhrada cestovních výdajů při nástupu do zaměstnání a nákladů na stěhování — Místo náboru — Články 4, 5, 7, 9 a 10 přílohy VII řádu — Žaloba na neplatnost — Žaloba o náhradu škody)	21

2005/C 045/9	Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2004 ve věci T-317/02, Fédération des industries condimentaires de France (FICF), Confédération générale des producteurs de lait de brebis et des industriels de Roquefort, Comité économique agricole régional fruits et légumes de la région Bretagne (Cerafel) a Comité national interprofessionnel des palmipèdes à foie gras (CIFOG) proti Komisi Evropských společenství (Společná obchodní politika — Světová obchodní organizace (WTO) — Nařízení (ES) č. 3286/94 — Překážky obchodu — Připravená hořčice — Uzavření vyšetřovacího řízení týkajícího se překážek obchodu — Zájem Společenství)	22

2005/C 045/0	Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. prosince 2004 ve věci T-332/02, Nordspedizionieri di Danielis Livio & C. Snc, Livio Danielis a Domenico D'Alessandro proti Komisi Evropských společenství (Celní unie — Operace tranzitu Společenství — Podvod — Pašování cigaret — Prominutí dovozního cla — Nařízení (EHS) č. 1430/79 — Článek 13: ustanovení o spravedlnosti — Pojemzvláštní případ)	22

2005/C 045/1	Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 23. listopadu 2004 ve věci T-376/02, O proti Komisi Evropských společenství (Úředníci — Článek 87 Služebního řádu — Invalidní důchod — Posudková komise — Složení — Nemoc z povolání)	23

2005/C 045/2	Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. prosince 2004 ve věci T-8/03, El Corte Inglés, SA proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (Ochranná známka Společenství — Obrazová ochranná známka EMILIO PUCCI — Námitky majitele národních obrazových ochranných známek EMIDIO TUCCI — Částečné zamítnutí zápisu)	23

2005/C 045/3	Věc T-422/04: Žaloba podaná dne 12. října 2004 Lucianem Lavagnolim proti Komisi Evropských společenství	23

2005/C 045/4	Věc T-439/04: Žaloba podaná dne 5. listopadu 2004 Eurohypo AG proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)	24

2005/C 045/5	Věc T-452/04: Žaloba podaná dne 8. listopadu 2004 Vydavatelstvím Editions Odile Jacob SAS proti Komisi Evropských společenství	24

2005/C 045/6	Věc T-458/04: Žaloba podaná dne 22. listopadu 2004 Au Lys de France proti Komisi Evropských společenství	25

2005/C 045/7	Věc T-459/04: Žaloba podaná dne 22. listopadu 2004 Jorgem Manuelem Pinheirem de Jesus Ferreirem proti Komisi Evropských společenství	25

2005/C 045/8	Věc T-473/04: Žaloba podaná dne 6. prosince 2004 Cristinou Asturias Cuerno proti Komisi Evropských společenství	26

2005/C 045/9	Věc T-474/04: Žaloba podaná dne 10. prosince 2004 Pergan GmbH proti Komisi Evropských společenství	27

2005/C 045/0	Věc T-501/04: Žaloba podaná dne 23. prosince 2004 Bodegas Franco-Españolas, S.A. proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)	27

	III Oznámení
2005/C 045/1	Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 31, 5.2.2005	28