21.10.2004

Úřední věstník Evropské unie

C 259/3

Zveřejnění žádosti o zápis podle čl. 6 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2081/92 o ochraně zeměpisných označení a označení původu

(2004/C 259/03)

Toto zveřejnění zakládá právo podávat námitky podle článků 7 a 12d uvedeného nařízení. Jakákoli námitka proti této žádosti musí být podána do 6 měsíců ode dne tohoto zveřejnění prostřednictvím příslušného orgánu členského státu, členského státu Světové obchodní organizace (WTO) nebo třetí země uznané podle čl. 12 odst. 3. Zveřejnění je odůvodněno následujícími skutečnostmi, uvedenými zejména pod bodem 4.6, díky kterým se žádost považuje za odůvodněnou podle nařízení (EHS) č. 2081/92.

NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 2081/92

„BASILICO GENOVESE“

č. ES: IT/00194/17.04.2001

CHOP ( X ) CHZO ( )

Tento stručný výkaz je vytvořen za účelem podání informací. Podrobné informace určené především pro výrobce produktů chráněných CHOP A CHZO, získáte v úplné verzi specifikace, a to buď na národní úrovni nebo od úřadů Evropské komise (1).

1. Zodpovědný úřad v členském státu:

Název	:	Ministero delle Politiche Agricole e Forestali
Adresa	:	Via XX Settembre, 20 – 00187 Roma
Telefon	:	(+39 06) 4819968
Fax	:	(+39 06) 42013126
e-mail	:	qualita@politicheagricole.it

2. Skupina

2.1	:	Název	:	Comitato Promotore D.O.P. Basilico Genovese
2.2	:	Adresa	:	Via Gropallo n. 10/5 I-16122 Genova, tel. (+39 10) 876272
2.3	:	Zastoupení	:	výrobci/zpracovatelé (x) ostatní ( )

3.	Typ produktu: třída 1.6 – Ovoce a zelenina v přirozeném stavu.

4. Specifikace

(souhrn požadavků podle čl. 4 odst. 2)

4.1 Název:: „Basilico Genovese“

4.2 Popis:: Celá rostlina v čerstvém stavu patřící k druhu „Ocimum basilicum L.“, z autochtonních ekotypů nebo výběrů.

Hlavní znaky rostliny jsou:

střední až velmi vysoké rostliny širšího nebo válcovitého tvaru,

hustotou olistění se řadí do tříd se středně hustým olistěním (středně-řídké, střední, středně-husté),

elipsovitý tvar listů,

celokrajné/velmi řídce až řídce zubaté listy s puchýřkovitým okrajem,

zploštělá nebo vypouklá plocha listové čepele,

naprostá absence vůně máty,

intenzívní a charakteristická vůně.

4.3 Zeměpisná oblast:: Zeměpisná oblast pěstování odrůdy „Basilico Genovese“ je vymezena pouze tyrhénským úbočím správního území regionu Ligurie, přičemž vymezení je dané rozvodím. Úprava musí probíhat ve stejné oblasti, aby byla zajištěna sledovatelnost a kontrola označení a byly zachovány jakostní vlastnosti produktu, který snadno podléhá zkáze.

4.4 Důkaz o původu:: Bazalka se již od starověku pěstovala především jako okrasná rostlina a pro výtažek z esence z důvodu údajných léčebných kvalit. Jako takovou ji začali používat Římané, kteří jí přisuzovali léčivé vlastnosti.

Dnes je jistě spíše známa pro své kulinářské využití než léčebné přednosti, které jí přisoudilo bylinářství a lidová medicína.

Především při výrobě janovského pesta, typického italského produktu, který se zrodil v Ligurii a je znám po celém světě. Způsob přípravy janovského pesta vyžaduje, aby byly přísady rozmělněny v mramorovém hmoždíři za pomoci speciálního dřevěného, mramorového nebo skleněného tlouku.

Hlavní přísadou janovského pesta je bazalka, která tradičně pocházela z tyrhénského úbočí regionu Ligurie a která se vyznačuje organoleptickými charakteristikami požadovanými pro přípravu pesta, tedy naprostou absencí vůně máty a velmi intenzívní a příjemnou vůní.

Receptář italské kuchyně z roku 1864 používá bazalku janovskou pro přípravu některých receptů, což svědčí o každodenním používání této esence. Zemědělská anketa, kterou v roce 1883 provedl Jacini, ukazuje, jak rozšířené bylo rychlené pěstování bazalky na ligurské riviéře, kde se využívalo malých skleníků, aby byly uspokojena stále vyšší poptávka po tomto druhu. Historicky je původní jádro produkce vymezeno janovskou oblastí, která byla blíže trhu a následně napomohla postupnému zvyšování poptávky, a díky tomu i rozšíření oblasti produkce.

Zpětná vysledovatelnost produktu je zajištěna tím, že producenti odrůdy „Basilico Genovese“ musí být zapsáni v patřičném seznamu producentů, který zavedl, udržuje a aktualizuje příslušný kontrolní subjekt. Navíc musí producenti každoročně oznamovat, a to třicet dní před osevem, osevní plochu, použitý druh osiva, maximální rozměry svazku nebo buketu, kterého má být dosaženo.

Do 31. ledna následujícího roku pak musí producent oznámit skutečně vyprodukovaná a prodaná množství.

4.5 Způsob produkce:: Semena užívaná k produkci odrůdy „Basilico Genovese“ musí být druhu Ocinum Basilicum L. a musí mít charakteristiky uvedené v bodě 4.2 popisu. K pěstování jsou vhodné pouze lokálně vybrané typy. Odrůdu „Basilico Genovese“ je možné pěstovat buď v chráněném prostředí, pokud je zajištěna odpovídající výměna vzduchu, nebo na volném poli.

V chráněném prostředí může být tato bazalka pěstována ve volné zemi i v nádobě.

Je zakázána produkce odrůdy „Basilico Genovese“ na substrátech bez autochtonní zeminy.

Je zakázáno používat metylbromid pro dezinfekci půdy.

Celoročně je povolena produkce:

—	chráněné pěstování – 7 000rostlin/m2/rok

—	na volném vzduchu – 2 000 rostlin/m2/rok.

—	chráněné pěstování – 10 kg/m2/rok

—	na volném vzduchu – 8 kg/m2/rok.

4.6 Souvislost:: Půdně-klimatické podmínky ligurské oblasti jsou charakteristické mikroklimatem příznivým pro pěstování bazalky, které je výsledkem původní kombinace a vzájemného působení faktorů abiotických (půda, teplota, voda, světlo, vítr) a biotických (živočišné a rostlinné organismy). Zdá se, že tato kombinace vznikla pouze v této oblasti. Charakteristiky půdy představují faktor omezující volbu zemědělské kultury. Částečné změny fyzikální povahy půdy, které jsou přípustné pro pěstování bazalky, jsou výlučně vyvolány konkrétní technikou sběru rostlin, který musí být prováděn tak, aby nedocházelo k jejich poškození. Případná meliorace půdy je důležitým faktorem při řízení pěstování, protože může vyřešit omezené a jasně identifikované problémy odvodnění. Zdá se však, že nemá vliv na příznačnost hotového produktu. Výběr zemědělské kultury přímo ovlivňují denní průběh teploty (termoperiodismus) a zároveň dostupnost a kvalita vody, světla a větru. Pěstování tohoto druhu podporuje samotná dispozice území Ligurie. Jelikož jeho hlavní osa respektuje zemské rovnoběžky, jsou pěstované kultury vystaveny i v zimě dlouhým hodinám slunečního svitu z jihu. Díky jeho zvláštnímu obloukovitému tvaru jsou tedy zemědělské kultury nejen chráněny před studenými větry ze severu, východu a západu, ale jsou také pozitivně ovlivňovány termoregulačním efektem moře.

Bazalka, která se pěstuje v Ligurii, je výsledkem jedinečného spojení území, prostředí a kultury. Jsou to právě ligurské klimatické podmínky, charakteristické silnou světelností i v zimním období, teplotami, které zřídka klesnou pod 10 °C, a stálým přílivem mírného vzduchu od moře, které se jednoznačně slučují s chemicko-fyzikálními charakteristikami půdy, technickou kapacitou a tradicemi zemědělců a vytvářejí konečný produkt vyznačující se aróma, které v takovém poměru a dávkách v bazalce produkované v jiných oblastech nenajdete. Ačkoli patří Ligurie klimaticky do oblasti dolního Lazia a Kampánie a původ půdy, na které se bazalka pěstuje, je shodný s původem půdy v dolním Piemontu, vyznačuje se Piemont typicky kontinentálním klimatem, zatímco původ půd střední Itálie se od ligurských půd liší. Spojení klimatu a půdy s kulturou ligurských zemědělců je tedy neopakovatelné a originální. Bazalka, která se pěstuje v Piemontu nebo v dalších regionech sousedících s Ligurií, se vyznačuje aróma máty, a bazalka, která se pěstuje v jižnějších oblastech, zase není v žádném případě tak jemná. Porovnáme-li rostliny bazalky z Ligurie a z jiných míst, výtěžnost esenciálního oleje bazalky pocházející z Ligurie se rozhodně liší od výtěžnosti bazalky pocházející z jiných regionů, přičemž tato výtěžnost je u bazalky pěstované po celou dobu kultivačního cyklu v Ligurii statisticky významným způsobem vyšší než u bazalky pěstované v jiných oblastech Itálie. Stejně jako vztah mezi různými látkami je i samotné složení esenciálního oleje natolik jiné, že produkuje zcela odlišné aróma. Bazalku pěstovanou po celou dobu kultivačního cyklu v Ligurii lze jasně rozpoznat od bazalky, která byla vystavena jinému prostředí. Uvážíme-li látky přítomné ve větším množství nebo látky, jejichž přítomnost může ovlivnit konečné aróma bazalkových lístků i v malém množství, lze bazalku pěstovanou v Ligurii jasně rozlišit od bazalky jiného původu. Charakteristické aróma bazalky janovské i její kvalitativní vlastnosti jsou neodlučně spojeny s ligurskou oblastí produkce.

Bazalka je jednou z nejcharakterističtějších a nejtypičtějších zemědělských kultur Ligurie, symbolem kuchyně starodávných chutí.

Charakteristiky odrůdy „Basilico Genovese“, tedy naprostá absence vůně máty, velmi intenzívní a příjemná vůně a zbarvení obzvláště jemných lístků, jsou dány zvláštními půdně-klimatickými podmínkami ligurské oblasti. Pedologické charakteristiky a sluneční záření společně s obzvláště mírným klimatem, kde znamenitou roli hraje mořská bríza, určují charakteristický ráz této oblasti produkce. V této oblasti se rozvinuly specifické technické kapacity, které zajišťují vysokou a stabilní úroveň jakosti.

Ačkoli je bazalka na národní a mezinárodní úrovni „menšinovou“ zemědělskou kulturou, představuje na regionální úrovni důležitý zdroj příjmů pro mnoho zemědělských podniků, které ji pěstují celoročně ve sklenících a v letním období na volném poli. Již ve dvacátých a třicátých letech minulého století se ve městě Finale Ligure konaly mezinárodní veletrhy a výstavy ovocnářství a zelinářství, kde patřily rané ovoce a zelenina pěstované ve sklenících v celém regionu, a mezi nimi i bazalka, mezi ty nejvíce oceňované. Důležitost těchto kultur pro regionální ekonomiku dokazují až do dnešních dnů dochované Ročenky italského zemědělství a další dokumenty, které v těch letech přesně a živě popisovaly právě tuto skutečnost. Bazalka dodnes představuje důležitou součást zemědělské reality a kultury Ligurie. Bazalka janovská je výsledkem jedinečného a neopakovatelného spojení území, prostředí a kultury.

4.7 Kontrolní subjekt::

Název	:	Camere di Commercio Industria Artigianato ed Agricoltura di Genova, Savona, Imperia e La Spezia
Adresa	:	Via Garibaldi 4, I-16124 Genova

4.8 Označování:: Bazalka určená k prodeji v čerstvém stavu musí být zabalena ve svazcích minimálně se dvěma a maximálně se čtyřmi páry pravých lístků. Svazek tvoří 3 nebo 10 rostlin včetně kořene a je zabalen do potravinářského papíru, který je označen D.O.P. Jednotlivé svazky jsou převázány. Svazky větších rozměrů patří do typologie buket, který je tvořen ekvivalentem počtu rostlin obsažených v deseti svazcích.

Bazalka určená k řemeslnému popř. průmyslovému zpracování je tvořena celými rostlinami maximálně se čtyřmi páry pravých lístků.

Obaly musí být vyrobeny z materiálu, který odpovídá platným právním předpisům, a musí být označeny logem D.O.P. a úplnou obchodní značkou.

4.9 Národní požadavky:: –

(1) Evropská komise – Generální ředitelství – zemědělství – Oddělení pro politiku jakosti zemědělských produktů – B-1049 Brusel

21.10.2004

Úřední věstník Evropské unie

C 259/8

SDĚLENÍ KOMISE

týkající se revize oznámení z roku 1997 o vnitřním jednacím řádu pro zpracování žádostí o nahlédnutí do spisů Komise

(2004/C 259/05)

(Text s významem pro EHP)

Komise vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zaslaly připomínky k návrhu oznámení Komise o předpisech pro nahlédnutí do spisů Komise v případech podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES, článků 53, 54 a 57 Dohody o EHP a nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

Tyto připomínky musejí být Komisi zaslány nejpozději do šesti týdnů od data zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Komise zavedeným postupem zveřejňuje písemná podání, která obdržela v reakci na veřejné konzultace. Je však možné požádat, aby písemná podání nebo jejich části zůstaly důvěrné. V takovém případě na první straně daného písemného podání jasně uveďte požadavek, aby podání nebylo zveřejněno. Komisi je rovněž třeba zaslat ke zveřejnění verzi písemného podání, která není důvěrná. Připomínky zasílejte e-mailem na adresu:

COMP-ACCESS-TO-FILE@cec.eu.int

nebo písemně na adresu:

European Commission

Directorate-General for Competition

Unit A 3 – Enforcement priorities and decision scrutiny

Access to file notice

B-1049 Brussels

Návrh oznámení Komise

o předpisech pro nahlédnutí do spisů v případech podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES, článků 53, 54 a 57 Dohody o EHP a nařízení Rady (ES) č. 139/2004

I. ÚVOD A PŘEDMĚT OZNÁMENÍ

Nahlédnutí do spisů Komise je jednou z procesních záruk, jejímž cílem je uplatňování zásady rovných možností a ochrana práva na obhajobu. Nahlédnutí do spisů je upraveno v čl. 27 odst. 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (1), v čl. 15 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 773/2004 („prováděcí nařízení“) (2), čl. 18 odst. 1 a 3 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 („nařízení o fúzích“) (3) a čl. 17 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 802/2004 („prováděcí nařízení o fúzích“) (4). V souladu s těmito ustanoveními je Komise před přijetím rozhodnutí na základě ustanovení článků 7, 8, 23 a čl. 24 odst. 2 nařízení č. 1/2003 a čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 2 až 6, a článků 14 a 15 nařízení o fúzích povinna umožnit příslušným osobám, podnikům či sdružením podniků uplatnit jejich stanoviska k námitkám, které vůči nim byly vzneseny, a umožnit jim nahlédnout do spisů Komise, aby bylo plně dodrženo právo účastníků řízení na obhajobu. Toto sdělení upravuje rámec pro výkon práva stanoveného v těchto ustanoveních. Tímto oznámením není dotčen způsob, jakým soudy Společenství tato ustanovení interpretují. Zásady uvedené v tomto oznámení se rovněž použijí v případech, kdy Komise zajišťuje uplatňování zásad uvedených v článcích 53, 54 a 57 Dohody o EHP (5).

2.	Shora uvedené zvláštní právo je odlišné od obecného práva na přístup k dokumentům podle nařízení č. 1049/2001 (6), pro nějž jsou stanovena jiná kritéria a výjimky a které sleduje odlišný cíl.

Pojmem „přístup ke spisům“ se v tomto oznámení rozumí výhradně přístup umožněný stranám, jimž Komise své námitky určila. Ve shora citovaných nařízeních je stejný pojem nebo pojem „přístup k dokumentům“ používán též ve vztahu ke stěžovatelům a jiným zúčastněným stranám. Takové situace jsou však odlišné od situací podniků a sdružení podniků, jimž byly námitky určeny, a proto se na ně definice přístupu ke spisům pro účely tohoto oznámení nevztahuje. Tyto související situace jsou projednány v jiné části tohoto oznámení.

Toto oznámení objasňuje, kdo má ke spisům přístup. Vysvětluje též, k jakým informacím má být přístup umožněn a kdy, a stanoví příslušné postupy přístupu ke spisům. Toto oznámení však neřeší možnost poskytnout dokumenty dříve, než Komise oznámí podnikům námitky, jež je upravena v nařízení o fúzích (7).

Okamžikem zveřejnění nahrazuje toto oznámení předchozí oznámení Komise o přístupu ke spisům z roku 1997 (8). Nové předpisy zohledňují právní předpisy platné k 1. květnu 2004, tj. shora uvedené nařízení č. 1/2003, nařízení o fúzích, prováděcí nařízení a prováděcí nařízení o fúzích a rozhodnutí Komise ze dne 23. května 2001 o mandátu pro úředníky pro slyšení v některých řízeních v oblasti hospodářské soutěže (9). Bere též v potaz judikaturu Soudního dvora Evropských společenství a Soudu první instance Evropských společenství z poslední doby (10) a postupy, které Komise uplatňovala od přijetí oznámení v roce 1997.

II. ROZSAH PŘÍSTUPU KE SPISŮM

A. Kdo je oprávněn k přístupu ke spisům

Přístup ke spisům v případech hospodářské soutěže má umožnit účinný výkon práv na obhajobu proti námitkám vzneseným Komisí. V případech podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES a v případech podle nařízení o fúzích je přístup ke spisům na žádost umožněn podnikům a sdružením podniků, jimž Komise určila své námitky (11). Veškeré takové podniky a sdružení se dále nazývají „strany“.

B. K jakým dokumentů je poskytnut přístup

1. Obsah spisů Komise

7.	„Spisy Komise“ z vyšetřování případů v oblasti hospodářské soutěže (dále jen „spisy“) sestávají z veškerých dokumentů (12), jež byly získány, vypracovány a/nebo shromážděny Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž během šetření, na jehož základě vznesla Komise své námitky.

Během šetření podle článků 20, 21 a čl. 22 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 a článků 12 a 13 nařízení o fúzích může Komise shromáždit řadu dokumentů, přičemž u některých z nich může po podrobnějším hodnocení vyjít najevo, že s případem nesouvisejí. Takové dokumenty mohou být vráceny podnikům či sdružením podniků, od nichž byly získány. Po vrácení přestávají být součástí spisů.

2. Dostupné dokumenty

Strany musejí mít možnost seznámit se s informacemi obsaženými ve spisech Komise, aby na jejich základě mohly účinně vyjádřit své stanovisko k předběžným závěrům, k nimž Komise ve svých námitkách dospěla. Za tímto účelem jim bude umožněn přístup k veškerým dokumentům tvořícím spisy Komise, jak jsou definovány v odstavci 7, s výjimkou vnitřních dokumentů, obchodního tajemství jiných podniků či jiných důvěrných informací (13).

10.	Výsledky studie vypracované v souvislosti s příslušným řízením jsou dostupné spolu s mandátem a metodikou studie. Je však třeba učinit odpovídající opatření k ochraně práv duševního vlastnictví.

3. Nepřístupné dokumenty

3.1 Vnitřní dokumenty

11.

Vnitřní dokumenty nemohou mít usvědčující ani osvobozující účinky (14). Nejedná se o součást důkazů, z nichž Komise může vycházet při svých závěrech v daném případu. Stranám proto nebude k vnitřním dokumentům obsaženým ve spisech Komise (15) umožněn přístup. Vzhledem k tomu, že nemají důkazní hodnotu, není omezením přístupu k vnitřním dokumentům dotčen řádný výkon práv stran na obhajobu (16).

12.

Oddělení Komise nejsou povinna vypracovávat žádné zápisy z jednání (17) se stranami či jinými osobami či podniky (18). Pokud se Komise rozhodne vypracovat zápis z takových jednání, představují tyto dokumenty její vlastní výklad vyjádření uvedených na daném jednání, a jsou tudíž považovány za vnitřní dokumenty. Pokud však dotčená osoba či podnik zápis schválí, bude po vyloučení jakýchkoli obchodních tajemství a jiných důvěrných informací též zpřístupněn. Takovéto schválené zápisy představují součást důkazů, z nichž Komise může vycházet při svých závěrech v daném případu (19).

13.	V případě studie vypracované v souvislosti s daným řízením se korespondence mezi Komisí a její smluvní stranou, která obsahuje hodnocení práce smluvní strany nebo se týká finančních aspektů studie, považuje za vnitřní dokument, a není proto přístupná.

14.

Zvláštním případem vnitřních dokumentů Komise je korespondence s jinými veřejnými orgány a vnitřní dokumenty obdržené od takových orgánů (z členských států ES („členské státy“) i nečlenských států). Mezi tyto nepřístupné dokumenty náleží:

—	korespondence mezi Komisí a orgány pro ochranu hospodářské soutěže členských států nebo mezi těmito orgány, včetně dokumentů vypracovaných podle článků 11 a 14 nařízení (ES) č. 1/2003 (20),

—	korespondence mezi Komisí a jinými veřejnými orgány členských států (21),

—	korespondence mezi Komisí, Kontrolním úřadem ESVO a veřejnými orgány států ESVO (22),

—	korespondence mezi Komisí a veřejnými orgány nečlenských států, včetně tamních orgánů pro ochranu hospodářské soutěže, zejména pokud Komise a příslušný třetí stát uzavřely dohodu o důvěrném charakteru sdělovaných informací (23).

15.

V určitých výjimečných případech je možný přístup k dokumentům pocházejícím z členských států, z Kontrolního úřadu ESVO nebo z členských států ESVO po vynětí všech obchodních tajemství či jiných důvěrných informací.

Jedná se zaprvé o případy, kdy jsou v dokumentech členských států uvedena obvinění vůči stranám, která je Komise povinna přezkoumat, nebo pokud jsou tyto dokumenty součástí důkazního materiálu v postupu šetření obdobně jako dokumenty od soukromých stran. Zadruhé bude též umožněn přístup k dokumentům členských států, které souvisejí s výkonem pravomoci Komise v oblasti kontroly fúzí (24). Tyto úvahy se vztahují zejména na následující případy:

—	dokumenty a informace vyměňované podle článku 12 nařízení (ES) č. 1/2003 a informace sdělované Komisi podle čl. 18 odst. 6 nařízení (ES) č. 1/2003,

—	stížnosti předložené členským státem podle čl. 7 odst. 2 nařízení č. 1/2003,

—

ustanovení čl. 9 odst. 1 nařízení o fúzích stanoví, že „Komise může na základě rozhodnutí bezodkladně oznámeného dotčeným podnikům (...) informovat příslušné orgány daného členského státu o oznámené fúzi …“. V souvislosti s přístupem subjektů, jimž jsou určeny námitky Komise, ke spisům bude zúčastněným stranám umožněn přístup k žádosti o postoupení předložené příslušným vnitrostátním orgánem,

—

ustanovení čl. 22 odst. 1 nařízení o fúzích stanoví, že „jeden či více členských států může požádat Komisi, aby přešetřila jakoukoli fúzi (…), jež není pro Společenství (…) důležitá, avšak ovlivňuje trh mezi členskými státy a hrozí, že podstatně ovlivní hospodářskou soutěž na území členského státu či států, které žádost předložily“. Stranám bude umožněn přístup k dopisu, v němž členský stát či státy žádají Komisi o přešetření fúze (25),

—	Postoupení případů podle článku 11 odst. 2 protokolu 23 (26) (o spolupráci mezi kontrolními úřady) a článku 10 odst. 2 protokolu 24 (27) (o spolupráci v oblasti kontroly spojování) k Dohodě o EHP a žádostí o postoupení podle článku 6 Protokolu 24.

3.2 Důvěrné informace

16.

Spisy Komise mohou též zahrnovat dokumenty obsahující dvě kategorie informací, tj. obchodní tajemství a jiné důvěrné informace, k nimž může být přístup zcela či zčásti vyloučen (28). Je-li to možné, bude umožněn přístup k verzi originálních dokumentů, která neobsahuje důvěrné informace. Pokud lze důvěrné informace chránit pouze formou souhrnu daných informací, bude stranám umožněn přístup k takovému souhrnu. Veškeré ostatní dokumenty jsou přístupné v originální verzi.

3.2.1 Obchodní tajemství

17.

Pokud by zveřejnění informací o obchodní činnosti podniku mohlo daný podnik vážně poškodit, představují takové informace obchodní tajemství (29). Informace, jež mohou být kvalifikovány jako obchodní tajemství, zahrnují: technické a/nebo finanční informace týkající se know-how daného podniku, způsoby odhadování nákladů, výrobní tajemství a postupy, informace o zdrojích dodávek, objemu výroby a prodeje a podílu na trhu, seznamy zákazníků a distributorů, marketingové plány, nákladovou a cenovou strukturu a prodejní strategii.

3.2.2 Jiné důvěrné informace

18.

Kategorie „jiné důvěrné informace“ zahrnuje jiné informace než obchodní tajemství, jež mohou být považovány za důvěrné, pokud by jejich zveřejnění vážně poškodilo dotčenou osobu či podnik. V závislosti na zvláštních okolnostech každého případu se toto ustanovení může vztahovat na poskytnuté informace o podnicích, jež jsou schopny vyvinout velmi podstatný hospodářský či obchodní tlak na své konkurenty nebo obchodní partnery, zákazníky či dodavatele. Soud první instance a Soudní dvůr uznaly, že je možné takovým podnikům legitimně odmítnout sdělit obsah určitých dopisů obdržených od jejich zákazníků, neboť jejich zveřejněním by mohli být jejich autoři vystaveni riziku odvetných opatření (30). Pojem jiné důvěrné informace tudíž může zahrnovat informace, jejichž prostřednictvím by strany mohly identifikovat stěžovatele či jiné třetí strany, které mají oprávněný zájem na utajení totožnosti.

19.	Do kategorie jiných důvěrných informací spadají též vojenská tajemství.

3.2.3 Kritéria pro vyhovění žádosti o nakládání s informacemi jako důvěrnými.

20.	Informace bude klasifikována jako důvěrná, pokud o to dotčená osoba či strana požádají a pokud Komise takové žádosti vyhoví (31).

21.

Žádost o zachování důvěrnosti informací se musí vztahovat na informace v rámci obchodního tajemství či jiných důvěrných informací vymezených shora uvedenými definicemi. Důvody, proč má být daná informace považována za obchodní tajemství či jinou důvěrnou informaci, musejí být opodstatněné (32). Žádosti o zachování důvěrnosti informací se zásadně vztahují pouze na informace, jež Komise obdržela od dané osoby či podniku, nikoli na informace získané z jakéhokoli jiného zdroje.

22.

Informace týkající se podniku, jež je však známa i mimo něj (v případě skupiny mimo tuto skupinu) nebo mimo sdružení, jemuž ji dotčený podnik sdělil, není obvykle považována za důvěrné (33). Informace, jež pozbyla svůj obchodní význam, např. z důvodu uplynutí času, nemůže být nadále považována za důvěrnou. Komise obecně nepovažuje informace o obratu, tržbách a podílu jednotlivých stran na trhu a obdobné informace starší 5 let za informace důvěrné (34).

23.

V řízení podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES nebrání označení informace jako důvěrné jejímu zveřejnění, pokud je nezbytné pro prokázání údajného porušení předpisů („usvědčující dokument“), nebo pokud by na jejím základě mohla být daná strana zproštěna obvinění. V takovém případě může potřeba zajistit práva stran na obhajobu zpřístupněním spisů Komise v co největším rozsahu převážit zájem na ochranu důvěrných informací o jiných stranách (35). Komise posoudí, zda se takovéto okolnosti vztahují na jednotlivé konkrétní případy. U každé informace je v takovém případě nutné posoudit veškeré relevantní prvky, včetně:

—	náležitosti dané informace pro zjištění, zda došlo k porušení předpisů či nikoli, a její důkazní hodnotu,

—	zda je informace nezbytná,

—	stupeň citlivosti příslušné informace (v jakém rozsahu by byly jejím zveřejněním poškozeny zájmy dotčené osoby či podniku),

—	předběžné posouzení závažnosti údajného provinění.

Obdobné ustanovení platí pro řízení podle nařízení o fúzích, pokud považuje Komise zveřejnění dané informace pro účely daného řízení za nezbytné (36).

24.	Hodlá-li Komise takovou informaci zveřejnit, musí být dotčené osobě či podniku umožněno předložit verzi dokumentů, která obsahuje předmětnou informaci, není důvěrná a má stejnou důkazní hodnotu jako originální dokumenty (37).

C. Kdy je přístup ke spisu umožněn

25.	Než Komise oznámí námitky, nemají strany nárok na přístup ke spisům.

1. V antitrustovém řízení podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES.

26.

Přístup ke spisům bude umožněn na žádost, a to obvykle pouze jednou, poté, co Komise oznámí stranám své námitky, aby byla zaručena zásada rovných možností a ochrana práva stran na obhajobu. Obecně tedy platí, že nebude umožněn přístup k odpovědím stran na námitky Komise.

Straně však bude umožněn přístup k dokumentům obdrženým po oznámení námitek v pozdějším stádiu správního řízení před vydáním konečného rozhodnutí, pokud by takové dokumenty představovaly nový důkaz týkající se obvinění vznesených proti takové straně v námitkách Komise.

2. V řízení podle nařízení o fúzích

27.	V souladu s čl. 17 odst. 1 a 3 nařízení o fúzích a čl. 17 odst. 1 prováděcího nařízení o fúzích bude oznamujícím stranám na žádost umožněn přístup ke spisům Komise ve všech stádiích řízení po oznámení námitek Komise do zahájení konzultace s poradním výborem.

III. NĚKTERÉ OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE STĚŽOVATELŮ A JINÝCH ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

28.

Následující část se týká situací, kdy Komise může nebo musí umožnit přístup k určitým dokumentům obsaženým ve spisech stěžovatelům v antitrustovém řízení a jiným zúčastněným stranám v řízení o fúzi. Bez ohledu na znění příslušných ustanovení nařízení o antitrustovém řízení a o fúzích (38) jsou tyto dvě situace odlišné – co se týče rozsahu, lhůt a práv stran – od přístupu definovaného v předchozí části tohoto oznámení.

A. Poskytování dokumentů stěžovatelům v antitrustovém řízení

29.	Soud první instance rozhodl (39), že stěžovatelé nemají stejná práva a záruky jako strany, proti nimž je vedeno vyšetřování. Stěžovatelé proto nemohou uplatňovat právo na přístup ke spisům zaručené stranám (srov. odst. 0 a 0 výše).

30.

Stěžovatel, jenž byl podle čl. 7 odst. 1 prováděcího nařízení informován, že Komise hodlá jeho stížnost zamítnout (40), však může požádat o přístup k dokumentům, na jejichž základě Komise provedla předběžné posouzení případu (41). Stěžovateli bude umožněn přístup k takovým dokumentům jednou, a to po vyhotovení dopisu, v němž Komise informuje stěžovatele o zamýšleném zamítnutí jeho stížnosti.

31.	Stěžovatelé nemají právo na přístup k obchodním tajemstvím ani jiným důvěrným informacím, jež Komise získala během šetření (42).

B. Poskytování dokumentů jiným zúčastněným stranám v řízení o fúzi

32.	V souladu s čl. 17 odst. 2 prováděcího nařízení o fúzích musí být též na žádost umožněn přístup ke spisům v řízení o fúzi jiným zúčastněným stranám, jež byly informovány o námitkách, pokud to nezbytně potřebují pro vypracování svého stanoviska.

33.	Tyto jiné zúčastněné strany jsou strany navrhovaného sloučení jiné než oznamující strany, jako je prodávající a podnik, jenž je předmětem sloučení (43).

IV. POSTUP PRO PROVEDENÍ PŘÍSTUPU KE SPISŮM

A. Přípravný postup

34.

Jakákoli osoba, jež sděluje informace či předkládá stanoviska v jakékoli ze situací uvedených v tomto dokumentu nebo následně poskytuje Komisi další informace ve stejném řízení, je povinna jasně s uvedením důvodů označit veškeré materiály, jež považuje za důvěrné, a poskytnout Komisi ve stanovené lhůtě verzi dokumentů, jež není důvěrná, aby byla zřejmá její stanoviska: (44)

V antitrustovém řízení, články 81 a 82

—	subjekt, jemuž jsou určeny námitky Komise, vyjádří své stanovisko k námitkám (45),

—	stěžovatel vyjádří své stanovisko k námitkám Komise (46),

—	jakákoli jiná fyzická či právnická osoba, jež žádá o vyslechnutí a prokáže dostatečný zájem, nebo kterou Komise vyzve, aby se k případu vyjádřila, vyjádří své stanovisko písemně nebo při ústním slyšení (47),

—	stěžovatel vyjádří své stanovisko k dopisu, v němž jej Komise informuje o úmyslu zamítnou jeho stížnost (48).

V řízení o fúzi

—	oznamovatelé či jiné zúčastněné strany vyjádří svá stanoviska k námitkám Komise vzneseným s cílem rozhodnout o žádosti o odchylku z pozastavení fúze, jež negativně ovlivňuje jednu či více takových stran, či k předběžnému rozhodnutí vydanému v této věci (49),

—	oznamovatelé, jimž jsou určeny námitky Komise, jiné zúčastněné strany, jež byly o těchto námitkách informovány, či strany, jimž Komise zaslala námitky s cílem uložit pokutu či pravidelnou sankční platbu, vyjádří k oznámeným námitkám stanoviska (50),

—	třetí osoby, jež žádají o vyslechnutí, nebo jakákoli jiná fyzická či právnická osoba, kterou k tomu Komise vyzvala, vyjádří své stanovisko písemně nebo při ústním slyšení (51),

—	jakékoli osoba, jež sděluje informace podle článku 11 nařízení o fúzích.

35.

Komise může navíc vyzvat podniky (52) ve všech případech, kdy předkládají či předložily dokumenty, aby označily dokumenty či jejich části, jež podle jejich názoru obsahují jejich obchodní tajemství či jiné důvěrné informace, a označily podniky, ve vztahu k nimž mají být takové dokumenty považovány za důvěrné (53).

36.

Pro účely rychlého projednání žádostí o zachování důvěrnosti informací, jež jsou popsány v odstavci 35 výše, může Komise stanovit lhůtu, v níž jsou dotčené podniky povinny: i) odůvodnit svou žádost o zachování důvěrnosti informací ve vztahu ke každému jednotlivému dokumentu či jeho části; ii) předložit zvláštní verzi daného dokumentu, z níž jsou odstraněny pasáže obsahující důvěrné informace (54). V antitrustovém řízení jsou dotčené podniky též povinny předložit ve stanovené lhůtě stručný popis každé odstraněné informace. (55)

37.

Verze dokumentů, která neobsahuje důvěrné informace, a popis odstraněných informací musejí být vypracovány tak, aby každá strana, jež má ke spisům přístup, byla schopna určit, zda může být odstraněná informace relevantní pro její obhajobu a zda může být dostatečným důvodem pro předložení žádosti Komisi o umožnění přístupu k informaci, která je označena za důvěrnou.

B. Nakládání s důvěrnými informacemi

38.

Pokud dotčené podniky v antitrustovém řízení nesplní své povinnosti stanovené v odstavcích 0 až 0 výše, může Komise předpokládat, že příslušné dokumenty či stanoviska důvěrné informace neobsahují (56). Komise bude následně předpokládat, že podnik nemá proti zveřejnění předložených dokumentů či stanovisek v celém rozsahu námitky.

39.

Pokud v antitrustovém řízení i v řízení podle nařízení o fúzích dotčená osoba či podnik nesplní podmínky stanovené v odstavcích 0 až 0 výše, a to v rozsahu, v němž jsou použitelné, Komise buď:

—	předběžně vyhoví žádostem, jež se jeví jako opodstatněné. V každém případě si Komise vyhrazuje právo svůj původní souhlas znovu zvážit v pozdějším stádiu projednávání případu, nebo

—	sdělí dotčené osobě či podniku, že zamítá žádost o zachování důvěrnosti informací nebo její část, pokud je zřejmé, že není odůvodněná.

40.	Komise je oprávněna zcela či z části změnit své původně souhlasné stanovisko k žádosti o zachování důvěrnosti informací.

41.

Nesouhlasí-li Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž se žádostí o zachování důvěrnosti informací od samého počátku nebo domnívá-li se, že je třeba předběžný souhlas s takovou žádostí změnit, a rozhodne se proto předmětnou informaci zveřejnit, umožní dotčené osobě či podniku vyjádřit stanovisko. V takovém případě oznámí Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž písemně dotčené osobě či podniku, že hodlá předmětnou informaci zveřejnit, uvede důvody takového rozhodnutí a stanoví lhůtu, v níž může dotčená osoba či podnik vyjádřit své stanovisko. Pokud po oznámení takového stanoviska Komise nadále nesouhlasí s žádostí o zachování důvěrnosti informací, projedná tuto záležitost úředník pro slyšení podle platného mandátu Komise pro úředníky pro slyšení (57).

42.

Hrozí-li, že podnik, který je schopen vyvinout velmi podstatný hospodářský či obchodní tlak na své konkurenty nebo na své obchodní partnery, zákazníky či dodavatele, přijme proti nim odvetná opatření v důsledku jejich spolupráce při šetření vedeném Komisí (58), utají Komise totožnost autorů tím, že umožní přístup k verzi originálních dokumentů, která neobsahuje důvěrné informace, nebo k souhrnu příslušných odpovědí (59). Žádosti o utajení totožnosti v obdobných případech a žádosti o utajení totožnosti podle bodu 81 oznámení Komise o vyřizování stížností (60) budou projednány v souladu s odstavci 0 až 0 výše.

C. Zajištění přístupu ke spisům

43.

Komise může určit, že přístup ke spisům bude zajištěn jedním z níže uvedených způsobů, přičemž se náležitě zohlednění technické možnosti stran:

—	prostřednictvím CD-ROM či jakéhokoli jiného zařízení pro ukládání dat v elektronické podobě, která jsou nebo budou k dispozici,

—	zasláním kopií dokumentů z přístupných spisů v tištěné podobě,

—	vyzváním stran k prostudování přístupných spisů v prostorách Komise.

Komise může zvolit jakoukoli kombinaci uvedených způsobů.

44.	Z důvodu usnadnění přístupu ke spisům obdrží strany výčet dokumentů tvořících spisy Komise, jak jsou definovány v odstavci 7 výše.

45.	Přístup je zaručen k důkazům obsaženým ve spisech Komise v jejich originální verzi: Komise není povinna zajišťovat překlad dokumentů ve spisech (61).

46.

Pokud strana poté, co jí byl umožněn přístup ke spisům, usoudí, že pro svou obhajobu potřebuje znát určité nepřístupné informace, může v této věci předložit odůvodněnou žádost Komisi. Nevyhoví-li jí Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž, může dotčená strana předložit svou žádost úředníkovi pro slyšení, v souladu s platným mandátem pro úředníky pro slyšení (62).

47.

Přístup ke spisům podle tohoto oznámení je umožněn za podmínky, že takto získané informace budou využity výhradně pro účely soudního či správního řízení pro uplatnění příslušných pravidel Společenství týkajících se hospodářské soutěže v souvisejícím správním řízení (63). Pokud by byla taková informace použita k jinému účelu, Komise může za účasti externího právního poradce takový incident oznámit advokátní komoře, které je takový poradce členem, aby přijala příslušná disciplinární opatření.

48.	S výjimkou odstavců 0 a 0 se pravidla v této části C vztahují jak na umožnění přístupu k dokumentům stěžovatelům (v antitrustovém řízení), tak jiným zúčastněným stranám (v řízení o fúzi podniků).

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16 prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).

(2) Nařízení Komise (ES) č. 773/2004 ze dne 7. dubna 2004 o průběhu řízení Komise podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 18).

(3) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(4) Nařízení Komise (ES) č. 802/2004 ze dne 7. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 133, 30.4.2004, str. 1, opraveno v Úř. věst. L 172, 6.5.2004, s. 9).

(5) Odkazy v tomto oznámení na články 81 a 82 Smlouvy o ES se proto rovněž použijí na články 53 a 54 Dohody o EHP.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(7) Touto otázkou se zabývá dokument Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž nazvaný „Osvědčené postupy Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž pro vedení řízení ES při kontrole fúzí“(„DG COMP Best Practices on the conduct of EC merger control proceedings“), dostupný na webové stránce Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:

http://europa.eu.int/comm/competition/index_en.html.

(8) Oznámení Komise o vnitřním jednacím řádu pro zpracování žádostí o nahlédnutí do spisů v případech podle článků 85 a 86 (nyní 81 a 82) Smlouvy o ES, článků 65 a 66 Smlouvy o ESUO a nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 (Úř. věst. C 23, 23.1.1997, s. 3).

(9) Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21.

(10) Zejména rozhodnutí ve spojených případech T-25/95 a spol., Cimenteries CBR SA a kol. versus Komise, [2000] ECR II-0491.

(11) Srov. ustanovení čl. 15 odst. 1 prováděcího nařízení, čl. 18 odst. 3 nařízení o fúzích a čl. 17 odst. 1 prováděcího nařízení o fúzích.

(12) V tomto sdělení se pojem „dokument“ užívá pro veškeré formy podkladů bez ohledu na jejich formu. Patří sem též informace zaznamenané na zařízeních pro ukládání dat v elektronické podobě, která jsou nebo budou k dispozici.

(13) Srov. ustanovení čl. 27 odst. 2 nařízení č. 1/2003, čl. 15 odst. 2 a čl. 16 odst. 1 prováděcího nařízení a čl. 17 odst. 3 prováděcího nařízení o fůzích. Tyto výjimky jsou uvedeny též v případu T-7/89, Hercules Chemicals versus Komise, [1991] ECR II-1711, odstavec 54. Soudní dvůr rozhodl, že Komise nemůže sama rozhodnout, které dokumenty obsažené ve spisech mohou být vhodné pro účely obhajoby (srov. případ T-30/91 Solvay versus Komise, [1995] ECR II-1775, odstavce 81–86, a případ T-36/91 ICI versus Komise, [1995] ECR II-1847, odstavce 91–96).

(14) Mezi vnitřní dokumenty patří např. návrhy, stanoviska, memoranda či záznamy oddělení Komise či jiných příslušných veřejných orgánů.

(15) Srov. ustanovení čl. 27 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003, čl. 15 odst. 2 prováděcího nařízení a čl. 17 odst. 3 prováděcího nařízení o fůzích.

(16) Srov. odstavec 1 výše.

(17) Srov. rozhodnutí ze dne 30. září 2003 ve spojených případech T-191/98 a T-212/98 až T-214/98 Atlantic Container Line a ostatní versus Komise (TACA), ještě nezaznamenané, odst. 349–359.

(18) V tomto sdělení pojem „podnik“ zahrnuje podniky i sdružení podniků. Pojem „osoba“ zahrnuje fyzické i právnické osoby. Řada subjektů je zároveň právnickou osobou a podnikem; v tomto případě se na ně vztahují oba pojmy. Totéž platí v případě, že fyzická osoba je podnikem ve smyslu článků 81 a 82. V případech fůze podniků musejí být též zohledněny osoby uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o fúzích, i pokud se jedná o fyzické osoby. Pro účely odstavců 0 až 0 tohoto oznámení se na tyto osoby vztahuje pojem „podnik“. Pokud jsou určité subjekty bez právní subjektivity, které nejsou ani podnikem, dotčeny řízením Komise v záležitosti hospodářské soutěže, uplatňuje Komise, je-li to vhodné, obdobným způsobem zásady uvedené v tomto oznámení.

(19) Prohlášení zaznamenaná podle článku 19 nebo článku 20 odst. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 1/2003 nebo čl. 13 odst. 2 písm. e) nařízení o fúzích budou obyčejně patřit do dostupných dokumentů (viz článek 9 výše).

(20) Srov. čl. 27 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003.

(21) Srov. příkaz Soudu první instance v případech T-134/94 a souv. NMH Stahlwerke a ostatní versus Komise [1997] ECR II-2293, odstavec 36, a v případu T-65/89, BPB Industries a British Gypsum [1993] ECR II-389, odstavec 33.

(22) V tomto oznámení pojem „státy ESVO“ zahrnuje ty státy ESVO, které jsou smluvními stranami Dohody o EHP.

(23) Např. článek VIII.2 Smlouvy mezi Evropským společenstvím a vládou Spojených států týkající se použití jejich právních předpisů upravujících hospodářskou soutěž (Úř. věst. č. L 95, 27.4.1995, s. 45) stanoví, že důvěrné informace poskytnuté podle citované smlouvy musejí být chráněny „v co největším možném rozsahu“. Z uvedeného článku vyplývá povinnost stanovená mezinárodním právem, jež je pro Komisi závazná.

(24) Takové dokumenty mohou též obsahovat důkazy či obvinění, na jejichž základě by spadaly do první kategorie uvedené bezprostředně shora.

(25) Obdobná úvaha platí pro postoupení sdělovaná na žádost oznamujících stran před oznámením námitek podle čl. 4 odst. 4 a 5 nařízení o fúzích.

(26) Ve znění rozhodnutí Smíšeného výboru Dohody o EHP … ze dne ….

(27) Ve znění rozhodnutí Smíšeného výboru Dohody o EHP č. 78/2004 ze dne 8 června 2004.

(28) Srov. čl. 16 odst. 1 prováděcího nařízení a čl. 17 odst. 3 prováděcího nařízení o fúzích; případ T-7/89 Hercules Chemicals NV versus Komise, [1991] ECR II-1711, odstavec 54; případ T-23/99, LR AF 1998 A/S versus Komise, [2002] ECR II-1705, odstavec 170.

(29) Rozsudek ze dne 18.9.1996 v případu T-353/94, Postbank NV versus Komise, [1996] ECR II-921, odstavec 87.

(30) V této otázce vydaly rozhodnutí soudy Společenství v případech údajného zneužití dominantního postavení (článek 82 Smlouvy o ES) (případ T-65/89, BPB Industries a British Gypsum [1993] ECR II-389; a případ C-310/93P, BPB Industries a British Gypsum [1995] ECR I-865), a v případech fůze podniků (případ T-221/95 Endemol versus Komise [1999] ECR II-1299, odstavec 69, a případ T-5/02 Laval versus Komise [2002] ECR II-4381, odstavec 98 a násl.).

(31) Viz odstavec 0 níže.

(32) Viz odstavec 0 níže.

(33) Obchodní tajemství či jiné důvěrné informace, jež sdělí obchodnímu či profesnímu sdružení jeho členové, však nadále zůstávají důvěrné ve vztahu ke třetím stranám, a nesmějí být proto sděleny stěžovatelům. Srov. Spojené případy 209 až 215 a 218/78, Fedetab, [1980] ECR 3125, odstavec 46.

(34) Viz odstavce 0–0 níže o povinnosti podniků označit důvěrné informace.

(35) Srov. čl. 27 odst. 2 nařízení č. 1/2003 a čl. 15 odst. 3 prováděcího nařízení.

(36) Ustanovení čl. 18 odst. 1 prováděcího nařízení o fúzích.

(37) Srov. odstavec 41 níže.

(38) Srov. čl. 8. odst. 1 prováděcího nařízení, v němž se hovoří o „přístupu“ stěžovatelů „k dokumentům“ a čl. 17 odst. 2 prováděcího nařízení o fúzích, který upravuje „přístup ke spisům“ jiných zúčastněných stran, „pokud jej nezbytně potřebují pro vypracování svého stanoviska“.

(39) Viz případ T-17/93 Matra-Hachette SA versus Komise, [1994] ECR II-595, odstavec 34. Soud rozhodl, že práva třetích stran stanovená v článku 19 nařízení Komise ze dne 6. února 1962 (nyní nahrazeného článkem 27 nařízení č. 1/2003) jsou omezena na právo účasti ve správním řízení.

(40) Prostřednictvím dopisu vyhotoveného v souladu s čl. 7 odst. 1 prováděcího nařízení.

(41) Viz čl. 8 odst. 1 prováděcího nařízení.

(42) Viz čl. 8 odst. 1 prováděcího nařízení.

(43) Viz čl. 11 písm. b) prováděcího nařízení o fúzích.

(44) Srov. čl. 16 odst. 2 prováděcího nařízení a čl. 18 odst. 2 prováděcího nařízení o fúzích.

(45) Podle čl. 10 odst. 2 prováděcího nařízení.

(46) Podle čl. 6 odst. 1 prováděcího nařízení.

(47) Podle čl. 13 odst. 1 a 3 prováděcího nařízení.

(48) Podle čl. 7 odst. 1 prováděcího nařízení.

(49) Článek 12 prováděcího nařízení o fúzích.

(50) Článek 13 prováděcího nařízení o fúzích.

(51) Podle článku 16 prováděcího nařízení o fúzích.

(52) V řízení o fúzi platí zásady uvedené v tomto odstavci a v následujících odstavcích též pro osoby uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o fúzích, viz pozn. pod čarou 18 výše.

(53) Srov. čl. 16 odst. 3 prováděcího nařízení a čl. 18 odst. 3 prováděcího nařízení o fúzích.

(54) Srov. čl. 16 odst. 3 prováděcího nařízení a čl. 18 odst. 3 prováděcího nařízení o fúzích.

(55) Srov. čl. 16 odst. 3 prováděcího nařízení.

(56) Srov. článek 16 prováděcího nařízení.

(57) Srov. článek 9 rozhodnutí Komise ze dne 23.5.2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže, Úř. věst. L 162 19.6.2001, s. 21.

(58) Srov. odstavec 0 výše.

(59) Srov. případ T-5/02, Tetra Laval versus Komise, [2002] ECR II-4381, odst. 98, 104 a 105.

(60) Sdělení Komise o jejím vyřizování stížností podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES, Úř. věst. C 101, 27.4.2004, s. 65.

(61) Srov. případ T-25/95 et al. Cimenteries, odst. 635.

(62) Srov. článek 8 rozhodnutí Komise 2001/462/ES, ESUO.

(63) Srov. čl. 15 odst. 4, resp. čl. 8 odst. 2 prováděcích nařízení a čl. 17 odst. 4 prováděcího nařízení o fúzích.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 259

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 47 21. října 2004

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Informace
	Komise
2004/C 259/1	Směnné kurzy vůči euro	1

2004/C 259/2	Předběžné oznámení o spojení podniků (Případ č. j. COMP/M.3536 – Outokumpu Wasacopper/Aurajoki/Cupru JV) — Případ, který může být posouzen ve zjednodušeném řízení ( 1 )	2

2004/C 259/3	Zveřejnění žádosti o zápis podle čl. 6 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2081/92 o ochraně zeměpisných označení a označení původu	3

2004/C 259/4	Předběžné oznámení o spojení podniků — Případ č. j. COMP/M.3599 – APAX/VISTA DESARROLLO/ITEVELESA — Případ, který může být posouzen ve zjednodušeném řízení ( 1 )	7

2004/C 259/5	Sdělení Komise týkající se revize oznámení z roku 1997 o vnitřním jednacím řádu pro zpracování žádostí o nahlédnutí do spisů Komise ( 1 )	8

	III Oznámení
	Komise
2004/C 259/6	Výzva k předkládání návrhů — GŘ pro výchovu a kulturu č. 70/04 — Podpora akcí městských twinningů posilující aktivní evropské občanství (účast občanů) – 2005	19

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,259
JPY	japonský jen	136,43
DKK	dánská koruna	7,4372
GBP	britská libra	0,6963
SEK	švédská koruna	9,0734
CHF	švýcarský frank	1,5374
ISK	islandská koruna	87,62
NOK	norská koruna	8,23
BGN	bulharský lev	1,9559
CYP	kyperská libra	0,5755
CZK	česká koruna	31,488
EEK	estonská koruna	15,6466
HUF	maďarský forint	246,28
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6714
MTL	maltská lira	0,4306
PLN	polský zlotý	4,2973
ROL	rumunský lei	41 130
SIT	slovinský tolar	239,88
SKK	slovenská koruna	39,965
TRL	turecká lira	1 871 800
AUD	australský dolar	1,714
CAD	kanadský dolar	1,5721
HKD	hongkongský dolar	9,804
NZD	novozélandský dolar	1,8213
SGD	singapurský dolar	2,1065
KRW	jihokorejský won	1 438,91
ZAR	jihoafrický rand	7,9148

A	:	setkávání občanů v rámci nových nebo stávajících twinningů mezi městy a obcemi;
B	:	konference týkající se evropských témat v rámci městských twinningů a vzdělávací semináře pro pracovníky městských twinningů.