ISSN 1725-5163 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
C 253 |
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Svazek 47 |
Oznámeníč. |
Obsah |
Strana |
|
I Informace |
|
|
Komise |
|
2004/C 253/1 |
||
2004/C 253/2 |
Státní podpora – Itálie — Podpora C 18/2004 (ex NN 129/2003) – odškodnění po přírodních pohromách a jiných událostech — Výzva k předložení připomínek podle čl. 93 (současného článku 88) odst. 2 Smlouvy o ES a článku 6 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES ( 1 ) |
|
2004/C 253/3 |
||
|
III Oznámení |
|
|
Komise |
|
2004/C 253/4 |
Oznámení o nabídkovém řízení týkajícím se náhrady pro vývoz ječmene do třetích zemí |
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
|
I Informace
Komise
13.10.2004 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 253/1 |
Směnné kurzy vůči euro (1)
12. října 2004
(2004/C 253/01)
1 euro=
|
měna |
směnný kurz |
USD |
americký dolar |
1,2312 |
JPY |
japonský jen |
135,22 |
DKK |
dánská koruna |
7,4388 |
GBP |
britská libra |
0,6889 |
SEK |
švédská koruna |
9,0578 |
CHF |
švýcarský frank |
1,5489 |
ISK |
islandská koruna |
87,25 |
NOK |
norská koruna |
8,1925 |
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
CYP |
kyperská libra |
0,576 |
CZK |
česká koruna |
31,387 |
EEK |
estonská koruna |
15,6466 |
HUF |
maďarský forint |
246,30 |
LTL |
litevský litas |
3,4528 |
LVL |
lotyšský latas |
0,6641 |
MTL |
maltská lira |
0,4289 |
PLN |
polský zlotý |
4,2974 |
ROL |
rumunský lei |
40 971 |
SIT |
slovinský tolar |
239,95 |
SKK |
slovenská koruna |
40,021 |
TRL |
turecká lira |
1 842 700 |
AUD |
australský dolar |
1,6858 |
CAD |
kanadský dolar |
1,5477 |
HKD |
hongkongský dolar |
9,5939 |
NZD |
novozélandský dolar |
1,8152 |
SGD |
singapurský dolar |
2,0752 |
KRW |
jihokorejský won |
1 410,83 |
ZAR |
jihoamerický rand |
8,0579 |
Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
13.10.2004 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 253/2 |
STÁTNÍ PODPORA – ITÁLIE
Podpora C 18/2004 (ex NN 129/2003) – odškodnění po přírodních pohromách a jiných událostech
Výzva k předložení připomínek podle čl. 93 (současného článku 88) odst. 2 Smlouvy o ES a článku 6 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES
(2004/C 253/02)
(Text s významem pro EHP)
Dopisem ze dne 7. května 2004, který je reprodukován v závazném znění na stránkách následujících po tomto shrnutí, oznámila Komise Itálii své rozhodnutí zahájit ve věci výše uvedené podpory řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.
Zúčastněné strany mohou zaslat své připomínky do jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a dopisu, který za ním následuje, na adresu:
Commission européenne |
Direction Générale de la Pêche |
Direction D – Unité Juridique |
B-1049 Bruxelles |
Fax: (+32 2) 295 19 42] |
Připomínky budou sděleny Itálii. Zúčastněná strana může formou řádně odůvodněné písemné žádosti požádat o utajení své totožnosti.
SHRNUTÍ
Itálie oznámila dopisem ze dne 24. března 2003 zavedení režimu státních podpor podle článku 7 krajského zákona kraje Sicílie č. 16 ze dne 30. října 2002. Tento článek stanoví, že se čl. 178 odst. 1 krajského zákona č. 32 ze dne 23. prosince 2000 nahrazuje novými ustanoveními. Daný článek (článek 178 zákona ze dne 23. prosince 2000) obsahuje odkaz na další krajský zákon, jmenovitě zákon č. 33 ze dne 9. prosince 1998. Tento zákon zavedl režim podpor pro rybářské podniky a pro rybáře zaměstnané na plavidlech v případě přírodních pohrom nebo jiných událostí.
Článek 7 krajského zákona ze dne 30. října 2002 pozměňuje prováděcí pravidla uvedeného režimu podpor a zároveň stanoví, že se režim bude provádět podle nově přijatých pravidel.
Tento režim podpor musí být posouzen podle obecných směrů pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury, zejména podle odstavce 2.9.3, který se týká podpor určených k nápravě škod způsobených přírodními pohromami a jinými mimořádnými událostmi.
Komise má pochybnosti o povaze událostí, které mohou založit nárok na uplatňování tohoto režimu podpor. Proto podle jejího názoru nejsou splněny podmínky vyžadované výše uvedeným odstavcem obecných směrů. Navíc nelze podporu považovat za slučitelnou s bodem 2.2.2 obecných směrů, který se týká podpory při dočasném pozastavení rybolovné činnosti, neboť dané podpory nejsou udělovány jako součást plánu na obnovu nebo ochranu zdrojů.
Kromě toho režim nevylučuje přidělení odškodnění v případě, kdy je možné krýt škody pojištěním.
Způsob udělování odškodnění navíc Komisi nezaručuje, že odškodnění nepřesáhne výši utrpěných ztrát.
Komise připomíná, že pokud bude přijato záporné rozhodnutí, Komise podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999 rozhodne, aby dotyčný členský stát přijal veškerá opatření, která jsou nutná ke zpětnému výběru podpory od příjemců, jimž byla udělena.
TEXT DOPISU
„La Commissione si pregia informare il governo italiano che, dopo avere esaminato le informazioni fornite dalle sue autorità sulla misura in oggetto, ha deciso di avviare il procedimento di indagine formale previsto dall'articolo 88 (ex 93), paragrafo 2 del trattato CE e dal regolamento (CE) n. 659/1999 del Consiglio, del 22 marzo 1999, recante modalità d'applicazione dell'articolo summenzionato (1).
1. Procedimento
Con lettera del 23 luglio 2003 della Rappresentanza permanente, l'Italia ha notificato un regime di aiuti di Stato istituito in virtù dell'articolo 7 della legge regionale 30 ottobre 2002, n. 16 della Regione Siciliana.
Tale regime di aiuti di Stato è stato inizialmente registrato dalla Commissione come nuovo aiuto con il numero N 346/2003. Tuttavia, la Commissione ha successivamente constatato che il regime notificato costituiva una legge debitamente adottata ed entrata in vigore, ma che non esisteva alcuna disposizione che indicasse o che lasciasse supporre che la sua attuazione fosse soggetta alla decisione previa della Commissione di non sollevare obiezioni al riguardo. La Commissione ha pertanto considerato che tale regime di aiuti, istituito con legge del 30 ottobre 2002, pubblicata nella Gazzetta ufficiale della Regione Siciliana del 31 ottobre 2002, era già attuata nel settembre 2003 o poteva esserlo in qualsiasi momento senza che la Commissione ne fosse informata precedentemente. Per questo motivo, il regime è stato successivamente trasferito nel registro degli aiuti non notificati, ossia illegali, con il numero NN 129/2003. L'Italia è stata informata di questo trasferimento mediante lettera del 9 ottobre 2003.
Con lettera della Rappresentanza permanente del 24 marzo 2004, pervenuta in data 30 marzo 2004, l'Italia ha comunicato alla Commissione la sua intenzione di attuare il regime di aiuti in questione, conformemente all'articolo 4, paragrafo 6 del regolamento (CE) n. 659/1999.
2. Descrizione
2.1. Basi giuridiche
L'articolo 7 della legge regionale 30 ottobre 2002, n. 16 prevede la sostituzione con nuove disposizioni dell'articolo 178, paragrafo 1 della legge regionale 23 dicembre 2000, n. 32.
Ai sensi dell'articolo 178, paragrafo 1 della legge 23 dicembre 2000, n. 32, ‚continuano ad applicarsi le disposizioni di cui all'articolo 1 della legge regionale 9 dicembre 1998, n. 33, riguardanti la disciplina delle calamità naturali e degli eventi eccezionali‘. Le disposizioni di aiuto che figurano nella suddetta legge regionale 9 dicembre 1998, tra cui le disposizioni dell'articolo 1, riguardavano gli anni 1999 e 2000 ed erano state dichiarate compatibili con il mercato comune mediante decisione della Commissione notificata all'Italia con lettera SG(2001) D/200087 del 5 gennaio 2001 (regime di aiuto esaminato con il numero NN 6/1999). L'articolo 1 della legge regionale 9 dicembre 1998 prevedeva che ‚l'Assessore regionale per la cooperazione, il commercio, l'artigianato e la pesca, in caso di comprovate emergenze derivanti da calamità naturali o collegate ad altre cause che abbiano determinato una riduzione, anche temporanea, dell'attività di pesca, è autorizzato ad erogare alle imprese di pesca indennità commisurate ai periodi per i quali risulta accertata tale riduzione e determinate secondo i parametri di cui alla tabella 2 dell'Allegato IV al Regolamento (CE) n. 3699/93 (2)‘. Il medesimo articolo recitava, inoltre, ‚per i predetti eventi, l'Assessore regionale per la cooperazione, il commercio, l'artigianato e la pesca è autorizzato ad erogare, ai componenti gli equipaggi dei natanti interessati alla riduzione dell'attività di pesca, un'indennità giornaliera rivalutabile, pari a lire sessantamila‘.
Laddove l'articolo 178 della legge regionale 23 dicembre 2000, n. 32 disponeva semplicemente che continuassero ad applicarsi le disposizioni di cui all'articolo 1 della legge regionale 9 dicembre 1998, n. 33 relative al regime in caso di calamità naturali od altri eventi eccezionali, l'articolo 7 della legge 30 ottobre 2002, n. 16, che costituisce la disposizione notificata, recita quanto segue:
‚L'articolo 178, comma 1, della legge regionale 23 dicembre 2000, n. 32, è sostituito dal seguente:
Le disposizioni dell'articolo 1 della legge regionale 9 dicembre 1998, n. 33, come integrato dall'articolo 3, comma 3, della legge regionale 28 settembre 1999, n. 24, e dall'articolo 6 della legge regionale 23 dicembre 2000, n. 29 e dall'articolo 46 della legge regionale 26 marzo 2002, n. 2, continuano ad applicarsi dal 1o gennaio 2000 al 31 dicembre 2006 con le seguenti modifiche:
a) |
alla fine del comma 3 dell'articolo 3 della legge regionale 28 settembre 1999, n. 24, sono aggiunte le seguenti parole: ‚,nonché a seguito di eventi accidentali non dipendenti dalla volontà del personale imbarcato o da sua imperizia.‘; |
b) |
all'articolo 6 della legge regionale 23 dicembre 2000, n. 29, dopo le parole ‚debitamente documentate,‘, sono aggiunte le seguenti ‚per il recupero del relitto e le necessarie opere di ristrutturazione dello scafo e degli apparati motore, ivi compresa la strumentazione tecnica e di sicurezza di cui il natante era dotato prima del verificarsi dell'evento,‘‘. |
Ai sensi dell'articolo 3, paragrafo 3 della legge regionale 28 settembre 1999, n. 24 ‚le provvidenze di cui all'articolo 1 della legge regionale 9 dicembre 1998, n. 33 si estendono anche ai casi di danneggiamento dei natanti, che comportino una riduzione, anche temporanea, dell'attività di pesca, avvenuti a seguito di fatti dolosi come tali definitivamente accertati dalle autorità competenti‘.
A norma dell'articolo 6 della legge regionale 23 dicembre 2000, n. 29, ‚Nell'ipotesi di cui al comma 3, dell'articolo 3 della legge regionale 28 settembre 1999, n. 24, in alternativa alle provvidenze indicate, può essere concesso un contributo non superiore al 75 per cento delle spese sostenute, debitamente documentate, per la ricostruzione del natante o l'acquisto di un natante equivalente a quello danneggiato‘.
In forza dell'articolo 46 della legge regionale 26 marzo 2002, n. 2, ‚i benefici di cui al comma 1 dell'articolo 6 della legge regionale 23 dicembre 2000, n. 29 possono essere, altresì, concessi per il ripristino degli impianti di marinocoltura‘.
2.2. Caratteristiche del regime
Alla luce di questi diversi elementi, occorre considerare che il regime di aiuti da esaminare presenta le caratteristiche seguenti:
— |
si tratta di un aiuto alle imprese di pesca che hanno subito una riduzione, anche temporanea, dell'attività di pesca in seguito al verificarsi di calamità naturali o di altri eventi, |
— |
tale aiuto è determinato in base alle indennità definite nella tabella 2 dell'allegato IV al regolamento (CE) n. 3699/93, |
— |
tale aiuto è applicabile anche ai casi di danneggiamento avvenuti a seguito di fatti dolosi non dipendenti dalla volontà del personale imbarcato o da sua imperizia; per tali danni, può essere concesso alternativamente un aiuto pari al 75 % delle spese sostenute per il recupero del relitto e per i lavori necessari alla riparazione dello scafo, dei motori e dell'attrezzatura del natante oppure per la ricostruzione del natante o l'acquisto di un natante equivalente a quello danneggiato, |
— |
le imprese di marinocoltura possono beneficiare dei medesimi vantaggi. |
Inoltre, i componenti degli equipaggi dei natanti interessati beneficiano di un'indennità giornaliera rivalutabile pari a 60 000 ITL (31 euro).
3. Valutazione
In virtù dell'articolo 87, paragrafo 1, del trattato CE, sono incompatibili con il mercato comune, nella misura in cui incidano sugli scambi tra Stati membri, gli aiuti concessi dagli Stati, ovvero mediante risorse statali, sotto qualsiasi forma che, favorendo talune imprese o talune produzioni, falsino o minaccino di falsare la concorrenza.
Le misure concesse nell'ambito del presente regime recheranno un vantaggio finanziario ad una categoria di imprese che esercitano un'attività specifica, cioè l'attività di pesca. Le risorse necessarie per l'attuazione di tali misure sono risorse pubbliche. Dal momento che i prodotti delle imprese beneficiarie sono venduti sul mercato comunitario, dette misure rafforzano la posizione di queste imprese sia sul mercato italiano, rispetto alle imprese degli altri Stati membri che vogliono introdurvi i loro prodotti, sia sul mercato degli altri Stati membri, rispetto alle imprese che vendono i loro prodotti nei mercati in questione. Si tratta, pertanto, di misure che falsano o minacciano di falsare la concorrenza e che costituiscono, quindi, aiuti di Stato ai sensi dell'articolo 87, paragrafo 1 del trattato CE.
Esse possono considerarsi compatibili con il mercato comune solo nel caso in cui possano beneficiare di una delle deroghe previste dal trattato. Dal momento che vanno a vantaggio di imprese del settore della pesca e dell'acquacoltura, devono essere analizzate alla luce delle linee direttrici per l'esame degli aiuti nazionali nel settore della pesca e dell'acquacoltura (GU C 19 del 20.1.2001, pag. 7), di seguito denominate ‚linee direttrici‘.
Il presente regime di aiuti mira a compensare le perdite subite in seguito ad una catastrofe naturale o ad altro evento eccezionale.
Il punto 2.9.3 delle linee direttrici recita:
‚ […] sono compatibili con il mercato comune gli aiuti destinati a ovviare ai danni arrecati dalle calamità naturali oppure da altri eventi eccezionali. Una volta dimostrata l'esistenza di una calamità naturale o altro evento eccezionale, è consentito un aiuto fino al 100 % per compensare i danni materiali subiti.
Il risarcimento va normalmente calcolato a livello di singolo beneficiario e dovrà essere evitata la compensazione eccessiva. Sono detratti gli importi ricevuti nel quadro di un regime assicurativo e le spese ordinarie non sostenute dal beneficiario.
Non hanno diritto agli aiuti i danni che possono essere coperti da un normale contratto di assicurazione commerciale o che rappresentano un normale rischio imprenditoriale.
Il risarcimento dev'essere versato entro i tre anni successivi all'evento.
Quando la Commissione autorizza un regime di aiuti di carattere generale in relazione a calamità naturali, gli Stati membri sono invitati ad informare la Commissione della propria intenzione di concedere tale aiuto a seguito di una calamità naturale. Nel caso di aiuti destinati ad ovviare ai danni arrecati da un evento eccezionale, gli Stati membri devono presentare una notifica ogniqualvolta intendono concedere aiuti.‘
L'Italia non indica ciò che intende con l'espressione ‚calamità naturali o altre cause‘ che figura all'articolo 1 della legge 9 dicembre 1998, n. 33. L'utilizzo di questa espressione sembra significare che eventi di portata limitata e che non possono essere qualificati come catastrofi naturali o eventi eccezionali ai sensi del diritto comunitario danno diritto all'indennità previste da detta legge. Ne deriva che gli aiuti concessi in questo caso non potrebbero essere dichiarati compatibili in virtù del punto 2.9.3 delle linee direttrici. Tali aiuti devono quindi essere esaminati in base al punto 2.2.2 delle linee direttrici, relativo agli aiuti all'arresto temporaneo delle attività di pesca. Tuttavia, poiché per essere dichiarati compatibili con il mercato comune siffatti aiuti devono essere stati erogati nell'ambito di un piano di ricostruzione ai sensi dell'articolo 16 del regolamento (CE) n. 2792/1999 o di un piano di protezione delle risorse ai sensi dell'articolo 12, paragrafo 6 del medesimo articolo e che, manifestatamene, detti piani di ricostruzione o di protezione non esistono, tali aiuti non possono essere considerati compatibili in base al punto 2.2.2 delle linee direttrici.
D'altra parte, questo regime di aiuti non esclude l'assegnazione di indennità nei casi in cui i danni possono essere coperti da un normale contratto assicurativo. Pertanto, è possibile che eventuali beneficiari siano indennizzati sia dal regime di aiuti che dall'assicurazione, in particolare qualora si tratti di indennizzare il recupero di un relitto oppure l'acquisto di un natante equivalente a quello danneggiato.
Oltre a ciò, dato che questo regime di aiuti potrebbe essere considerato, in parte, un regime di carattere generale in relazione a catastrofi naturali, l'Italia avrebbe dovuto impegnarsi ad informare la Commissione di volere concedere questo tipo di aiuti in seguito ad un evento di questo genere. Allo stesso modo, per le indennità concesse in seguito ad un evento eccezionale, l'Italia avrebbe dovuto comunicare alla Commissione il proprio impegno a notificare tutti i casi in cui tale aiuto sarebbe stato erogato.
Inoltre, poiché il regime in questione copre il periodo 2000-2006, è possibile che esso possa applicarsi ad eventi verificatisi più di tre anni prima della data attuale. In tal caso, non verrebbe rispettata la condizione secondo cui l'indennizzo deve essere concesso nei tre anni successivi al verificarsi dell'evento.
Infine, riguardo all'ammontare dell'indennità, la Commissione considera accettabile il riferimento agli importi relativi agli arresti temporanei di attività che figurano nella tabella allegata al regolamento (CE) n. 3699/1993. In effetti, il succitato regolamento è stato abrogato e non può costituire un riferimento per la fissazione dell'importo di indennità per il presente regime di aiuti. Ciò nonostante, dato che il suddetto regolamento è stato sostituito dal regolamento (CE) n. 2792/1999, il quale prevede parimenti il finanziamento degli arresti temporanei di attività ma non definisce l'importo delle indennità, la Commissione può ammettere che gli importi che figurano nel regolamento (CE) n. 3699/1993 costituiscano un riferimento accettabile. Fatta questa premessa, poiché è prevista persino la concessione di un indennizzo in caso di riduzione temporanea di attività, la Commissione non ha la garanzia che non vi sia una sovracompensazione. D'altra parte, l'Italia non specifica neppure le modalità di fissazione e di indicizzazione dell'indennità giornaliera a favore degli equipaggi dei natanti e la Commissione non ha, anche in questo caso, alcuna garanzia che non si verifichi una sovracompensazione.
4. Conclusioni
Pertanto, al presente stadio della valutazione preliminare prevista all'articolo 6 del regolamento (CE) n. 659/1999, la Commissione ha delle riserve circa la compatibilità del regime di aiuto in oggetto con le linee direttrici per l'esame degli aiuti nazionali nel settore della pesca e dell'acquacoltura e quindi con il trattato CE.
Tenuto conto di quanto precede, la Commissione invita l'Italia a presentare, nell'ambito del procedimento di cui all'articolo 88 (ex 93), paragrafo 2 del trattato CE, le proprie osservazioni e a fornire tutte le informazioni utili ai fini della valutazione dell'aiuto, entro un mese dalla data di ricezione della presente. La Commissione invita inoltre le autorità italiane a trasmettere senza indugio copia della presente lettera al beneficiario potenziale dell'aiuto.
La Commissione desidera richiamare all'attenzione dell'Italia che l'articolo 88 (ex 93), paragrafo 3, del trattato CE ha effetto sospensivo e che, in forza dell'articolo 14 del regolamento (CE) n. 659/1999 del Consiglio, essa può imporre allo Stato membro interessato di recuperare ogni aiuto illegale dal beneficiario.
Con la presente la Commissione comunica all'Italia che informerà gli interessati, mediante la pubblicazione delle presente lettera e di una sintesi della stessa nella Gazzetta ufficiale dell'Unione europea. Informerà inoltre gli interessati nei paesi EFTA firmatari dell'accordo SEE mediante la pubblicazione di un avviso nel supplemento SEE della Gazzetta ufficiale dell'Unione europea ed informerà infine l'autorità di vigilanza EFTA inviandole copia della presente. Tutti gli interessati anzidetti saranno invitati a presentare osservazioni entro un mese dalla data di detta pubblicazione.“
(1) GU L 83 del 27.3.1999, pag. 1.
(2) Regolamento (CE) n. 3699/93 del Consiglio, del 21 dicembre 1993, che definisce i criteri e le condizioni degli interventi comunitari a finalità strutturale nel settore della pesca, dell'acquacoltura e della trasformazione e commercializzazione dei relativi prodotti, GU L 346 del 31.12.1993.
13.10.2004 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 253/6 |
Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu kyseliny trichlorisokyanurové (TCCA) pocházející ze Spojených států amerických
(2004/C 253/03)
Komise obdržela podle článku 5 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (1) (dále jen „základní nařízení“) podnět, ve kterém se tvrdí, že jsou dovozy kyseliny trichlorisokyanurové („TCCA“) pocházející ze Spojených států amerických (dále jen „dotčená země“) uskutečňovány za dumpingové ceny, a způsobují proto značnou újmu výrobnímu odvětví Společenství.
1. Podnět
Podnět podala dne 24. srpna 2004 Evropská rada chemického průmyslu (CEFIC) (dále jen „žadatel“), jménem výrobců představujících významný podíl celkové produkce TCCA ve Společenství, v tomto případě více než 45 %.
2. Výrobek
Výrobkem, o kterém se tvrdí, že je předmětem dumpingu, je kyselina trichlorisokyanurová (uváděná také pod mezinárodním nepatentovaným názvem „symklosen“) a přípravky z ní pocházející ze Spojených států amerických (dále jen „dotčený výrobek“), obvykle spadající pod kódy KN ex 2933 69 80 a ex 3808 40 20. Tyto kódy KN se uvádějí pouze pro informaci.
3. Tvrzení o dumpingu
Tvrzení o dumpingu, co se týče Spojených států amerických, vychází ze srovnání běžné hodnoty stanovené na základě tuzemských cen s cenami dotčeného výrobku při vývozu do Společenství.
Takto vypočítané dumpingové rozpětí je značné.
4. Tvrzení o újmě
Žadatel poskytl důkazy o tom, že jsou dovozy dotčeného výrobku ze Spojených států amerických značné, jak v absolutní míře, tak i co se týče podílu na trhu.
Tvrdí se, že objemy a ceny dotčeného dováženého výrobku mají, kromě jiných následků, i negativní dopad na úroveň cen stanovovaných výrobním odvětvím Společenství, což vede k závažným nepříznivým důsledkům pro celkovou výkonnost, finanční situaci a zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství.
5. Postup
Po konzultaci poradního výboru Komise stanovila, že byl podnět podán výrobním odvětvím Společenství nebo jeho jménem a že existují dostatečné důkazy, které ospravedlňují zahájení řízení, a zahajuje tímto šetření podle článku 5 základního nařízení.
5.1 Postup pro stanovení dumpingu a újmy
Šetřením se stanoví, zda je dotčený výrobek pocházející ze Spojených států amerických předmětem dumpingu a zda tento dumping způsobil újmu.
a) Dotazníky
Za účelem získání informací, které považuje za nezbytné pro své šetření, Komise zašle výrobnímu odvětví Společenství a jakémukoli sdružení výrobců ve Společenství, vývozcům/výrobcům ve Spojených státech amerických, jakémukoli sdružení vývozců/výrobců, dovozcům, jakémukoli sdružení dovozců uvedenému v podnětu a orgánům dotčené země vývozu dotazníky.
Všechny strany by měly v každém případě neprodleně, nejpozději však ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) tohoto oznámení, prostřednictvím faxu kontaktovat Komisi, aby zjistily, zda jsou uvedeny v podnětu, a aby si případně vyžádaly dotazník, s ohledem na to, že se lhůty stanovené v odst. 6 písm. b) tohoto oznámení vztahují na všechny tyto zúčastněné strany.
b) Shromažďování informací a pořádání slyšení
Všechny zúčastněné strany se tímto vyzývají, aby kromě odpovědí na dotazník předložily další informace a poskytly příslušnou dokumentaci. Tyto informace a dokumentaci musí Komise obdržet ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. b) tohoto oznámení.
Kromě toho může Komise zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to požádaly a doložily, že mají pro takové slyšení zvláštní důvody. Takovou žádost je třeba podat ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. c) tohoto oznámení.
5.2 Postup při posouzení zájmu Společenství
V souladu s článkem 21 základního nařízení a v případě, že jsou tvrzení o dumpingu a jím působené újmě opodstatněna, bude rozhodnuto, zda by přijetí antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Společenství. Z tohoto důvodu mohou výrobní odvětví Společenství, dovozci, jejich zastupující sdružení a organizace zastupující uživatele a spotřebitele, pokud prokáží, že mezi jejich činností a dotčeným výrobkem existuje objektivní souvislost, ve všeobecných lhůtách stanovených v odst. 6 písm. b) tohoto oznámení kontaktovat Komisi a poskytnout jí informace. Strany, které již jednaly v souladu s předcházející větou, mohou ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. c) tohoto oznámení požádat o slyšení, přičemž musejí uvést zvláštní důvody, proč by měly být vyslechnuty. Je třeba zdůraznit, že na jakékoli informace předložené podle článku 21 bude brán ohled pouze tehdy, budou-li v době předložení doloženy konkrétními důkazy.
6. Lhůty
a) Pro strany na vyžádání dotazníku
Všechny zúčastněné strany by si co nejdříve měly vyžádat dotazník nebo formuláře žádosti, a to nejpozději do 10 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.
b) Pro strany za účelem kontaktování Komise, předložení vyplněných dotazníků a jiných informací
Mají-li být při šetření zohledněny námitky všech zúčastněných stran, musejí tyto strany kontaktovat Komisi, předložit svá stanoviska a odpovědi na dotazník nebo jakékoli další informace do 40 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, nebylo-li specifikováno jinak. Pozornost je třeba věnovat skutečnosti, že výkon většiny práv v rámci daného postupu, jež jsou vymezena základním nařízením, závisí na tom, zda daná strana kontaktovala Komisi ve výše uvedené lhůtě.
c) Slyšení
Všechny zúčastněné strany mohou Komisi rovněž ve lhůtě 40 dnů požádat o slyšení.
7. Písemná podání, odpovědi na dotazník a korespondence
Všechna podání a žádosti zúčastněných stran musejí být předloženy písemně (ne v elektronickém formátu, pokud nebylo specifikováno jinak) a musejí uvádět název, adresu, e-mailovou adresu, telefonní, faxová a/nebo telexová čísla zúčastněných stran. Veškerá písemná podání, včetně informací vyžadovaných tímto oznámením, odpovědi na dotazník a korespondence, jež zúčastněné strany poskytují na bázi důvěrnosti, se označí poznámkou „Vyhrazené (2)“ a v souladu se čl. 19 odst. 2 základního nařízení je doprovází verze, která není důvěrná a je označena poznámkou „Pro kontrolu ze strany z účastněných stran“.
Korespondenční adresa Komise:
European Commission |
Directorate General for Trade |
Directorate B |
J-79 5/16 |
B-1049 Brussels |
Fax: (+32 2) 295 65 05 |
Telex: COMEU B 21877. |
8. Odmítnutí spolupráce
Pokud kterákoli zúčastněná strana odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytuje ve stanovených lhůtách nebo pokud závažným způsobem brání šetření, mohou podle článku 18 základního nařízení prozatímní nebo konečná zjištění, ať už pozitivní nebo negativní, vycházet z dostupných údajů.
Pokud dojde ke zjištění, že kterákoli zúčastněná strana předložila nepravdivé či zavádějící informace, nebere se na takové informace ohled a použijí se dostupné údaje. Pokud jakákoli zúčastněná strana nespolupracuje nebo spolupracuje jen částečně, a zjištění se proto v souladu s článkem 18 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může být výsledek pro dotčenou stranu méně příznivý, než kdyby spolupracovala.
9. Časový plán šetření
Šetření bude v souladu s čl. 6 odst. 9 základního nařízení uzavřeno do 15 měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. V souladu s čl. 7 odst. 1 základního nařízení je přechodná opatření možné uložit nejpozději do 9 měsíců od data zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.
(1) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).
(2) Rozumí se tím, že dokument je určen pouze pro interní použití. Je chráněn podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43). Jedná se o důvěrný dokument podle článku 19 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1) a článku 6 Dohody WTO o provádění článku VI GATT 1994 (antidumpingová dohoda).
III Oznámení
Komise
13.10.2004 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 253/8 |
Oznámení o nabídkovém řízení týkajícím se náhrady pro vývoz ječmene do třetích zemí
(2004/C 253/04)
I. VĚC
1. |
Bylo zahájeno nabídkové řízení týkající se náhrady pro vývoz ječmene kódu KN 1003 00 90 do třetích zemí. |
2. |
Celkové množství, pro které lze stanovit maximální vývozní náhrady podle čl. 4 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1501/95 (1), činí přibližně 1 000 000 tun. |
3. |
Nabídkové řízení probíhá v souladu s ustanoveními:
|
II. LHŮTY
1. |
Lhůta pro podání nabídek v prvním týdenním nabídkovém řízení začíná dne 8. října 2004 a uplyne dne 14. října 2004 v 10.00 hod. |
2. |
Pokud jde o následující týdenní nabídková řízení, uplyne lhůta pro podání nabídek každý čtvrtek v 10.00 hod, s výjimkou 4. listopadu 2004, 23. prosince 2004, 30. prosince 2004, 24. března 2005 a 5. května 2005. Lhůta pro podání nabídek v druhém týdenním nabídkovém řízení a v následujících nabídkových řízeních začíná první pracovní den, který následuje po uplynutí předešlé lhůty. |
3. |
Toto oznámení se zveřejní pouze za účelem zahájení tohoto nabídkového řízení. Aniž je dotčena jeho změna nebo jeho nahrazení, platí toto oznámení pro všechna týdenní nabídková řízení, která proběhla během doby platnosti tohoto nabídkového řízení. |
III. NABÍDKY
1. |
Písemně podané nabídky musejí být doručeny nejpozději ve dny a hodiny uvedené v hlavě II, a to buď na základě potvrzení o přijetí, nebo doporučeným dopisem, nebo telexem, faxem či telegramem, a to na jednu z těchto adres:
Nabídky, které nejsou podány telexem, faxem nebo telegramem, musejí být doručeny na příslušnou adresu ve dvojité zapečetěné obálce. Na vnitřní, rovněž zapečetěné obálce, je uvedeno: „Nabídka do nabídkového řízení týkající se náhrady pro vývoz ječmene do třetích zemí – nařízení (ES) č. 1757/2004 – důvěrné.“ Dokud příslušný členský stát nesdělí zúčastněné osobě výběr nabídky, jsou podané nabídky závazné. |
2. |
Nabídka, jakož i důkaz a prohlášení podle čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 1501/95 jsou sepsány v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, jehož příslušný subjekt obdržel nabídku. |
IV. NABÍDKOVÁ JISTOTA
Nabídková jistota je složena ve prospěch příslušného subjektu.
V. VÝBĚR NABÍDKY
Výběr nabídky zakládá:
a) |
právo vydat v členském státě, kde byla nabídka podána, vývozní licenci, která uvádí vývozní náhradu uvedenou v nabídce a přidělenou pro příslušné množství; |
b) |
povinnost požádat v členském státě uvedeném v písmenu a) o vývozní licenci pro toto množství. |
(1) Úř. věst. L 147, 30.6.1995, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 777/2004 (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 50).
(2) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.
(3) Úř. věst. L 313, 12.10.2004, s. 10.