14.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 229/1

14.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 229/2

Název

:

Ministero delle Politiche Agricole e Forestali

Adresa

:

Via XX Settembre, 20, I-00187 Roma

Tel.

:

(39-06) 481 99 68

Fax

:

(39-06) 42 01 31 26

e-mail

:

qualita@politicheagricole.it

2.1

:

Název

:

Consorzio per la tutela e la valorizzazione della produzione olivicola della provincia di Viterbo

2.2

:

Adresa

:

Via Matteotti, 73, I-01100 Viterbo

2.3

:

Zastoupení

:

výrobci/ zpracovatelé ( x ) ostatní ( ).

4.1

Název: „Tuscia“

4.2

Popis: extra panenský olivový olej s následujícími vlastnostmi:

4.3

Zeměpisná oblast: Oblast produkce a zpracování oliv určených pro výrobu extra panenského olivového oleje Tuscia se skládá z území následujících obcí v provincii Viterbo, regionu Lazio: Acquapendente, Bagnoregio, Barbarano Romano, Bassano in Teverina, Bassano Romano, Blera, Bolsena, Bomarzo, Calcata, Canepina, Capodimonte, Capranica, Caprarola, Carbognano, Castel S. Elia, Castiglione in Teverina, Celleno, Civita Castellana, Civitella d'Agliano, Corchiano, Fabrica di Roma, Faleria, Gallese, Gradoli, Graffignano, Grotte di Castro, Latera, Lubriano, Marta, Montalto di Castro (částečně), Montefiascone, Monteromano, Nepi, Oriolo Romano, Orte, Piansano, Proceno, Ronciglione, S. Lorenzo Nuovo, Soriano nel Cimino, Sutri, Tarquinia, Tuscania (částečně), Valentano, Vallerano, Vasanello, Vejano, Vetralla, Vignanello, Villa S. Giovanni in Tuscia, Viterbo, Vitorchiano. Pokud do oblasti patří pouze část obce, je ve specifikaci uvedeno, o jakou část se jedná.

4.4

Důkaz o původu: Olivovník se v této oblasti rozšířil v šestém století př. n. l. v důsledku obchodování Etrusků s Féničany a Řeky. Na archeologických nalezištích v jižní Etrurii v provincii Viterbo byly nalezeny olivové pecky.

Oblast Tuscia, dnešní provincie Viterbo, byla původně součástí Etrurie a její obyvatelé, známí jako Etruskové, ji latinsky nazývali Hetruria nebo Aetruria. Od druhého století n. l. ji Římané začali označovat jménem Tusci nebo Tuscia. V průběhu času se pojmenování Tuscia stalo oficiálním názvem Etrurie a jako takové bylo použito při správní reorganizaci starověké Itálie provedené císařem Diokleciánem (284–305). Mezi hlavní činnosti obyvatel oblasti Tuscia patřilo pěstování oliv a výroba olivového oleje, jak víme z maleb nalezených v etruských hrobech. Produkci oliv přikládali velký význam i Římané, stavěli po celé oblasti Villae, pěstovali v nich olivy a lisovali je v místních lisech; typickou ukázku takového lisu nalezneme v Civita di Bagnoregio. V některých místních střediscích (např. Fabrica di Roma a Civita Castellana) se po staletí vyrábějí keramické nádoby na skladování a přepravu olivového oleje.

4.5

Způsob produkce: Extra panenský olivový olej Tuscia se získává z oliv odrůd Frantoio, Caninese a Leccino pěstovaných v hájích, které jsou nejméně z 90 % složené z těchto odrůd. V olivovém háji mohou být přítomny i jiné odrůdy, ale neměly by dohromady představovat více než 10 %.

Olivovník patří mezi hlavní plodiny této oblasti. Pěstuje se ve specializovaných porostech o hustotě 150 až 300 stromů na hektar, v intenzivních porostech o hustotě převyšující 300 stromů na hektar a ve smíšených porostech do 100 stromů na hektar.

Při pěstování ve specializovaných porostech se nejčastěji používají keřovitý tvar, tvar Y, kužel a obrácený kužel, ve smíšených porostech se dává přednost tvaru s několika kužely nebo se stromy nechávají volně růst. Stromy se obvykle jednou ročně prořezávají, i když zmlazovací řezy jsou méně časté.

Fytosanitární ochrana se řídí pokyny integrovaných a kontrolovaných orgánů činných v této oblasti. Je zakázáno používat herbicidy nebo desikanty.

Olivy se sklízejí ve fázi zralosti, kdy se začínají zbarvovat. Sklizeň je dokončena do 20. prosince u raných kultivarů (Leccino, Frantoio, Maurino, Pendolino) a do 15. ledna u pozdních kultivarů (Caninese, Moraiolo).

Je zakázáno používat produkty působící předčasné opadávání. Maximální produkce oliv ve specializovaných porostech nesmí překročit 9 000 kg na hektar a ve smíšených nebo kombinovaných porostech 90 kg na strom. Olivy jsou do jednoho dne po sklizni dopraveny do lisovny a jsou zpracovány v průběhu dne po doručení. Přepravují se ve vhodných nádobách.

Metody výroby oleje musejí splňovat následující požadavky:

Pěstování, zpracování i stáčení do lahví se provádí v uvedené oblasti. Důvodem pro stáčení v oblasti je potřeba chránit zvláštní rysy a kvalitu oleje Tuscia tím, že se producentům poskytne možnost dohlížet na kontroly prováděné externím kontrolním subjektem. Chráněné označení původu má pro producenty zásadní význam a umožňuje jim zvýšení příjmu v souladu s cíli a přístupem tohoto nařízení. Kromě toho se olivový olej v této oblasti tradičně stáčí. Pro zajištění zpětné vysledovatelnosti musejí producenti, kteří chtějí uvádět na trh extra panenský olej s uvedením chráněného označení původu, nechat zapsat své olivové háje a zařízení na zpracování a stáčení do rejstříku vedeného kontrolním subjektem.

4.6

Souvislost: Tuscia má zvláštní geomorfologické znaky i krajinu. Pohoří Volsini, Cimini a Sabatini obklopují řadu jezer, včetně rozlehlých jezer vulkanického původu Bolsena, Vico a Bracciano a menších jezer Mezzano, Monterosi a Martignano. Různorodost hydrografických znaků je doprovázena různorodostí krajiny, která je také vulkanického původu. Díky tomu jsou zde příznivé klimatické podmínky pro rozvoj fauny a hojnou flóru. Výborné půdní podmínky a existence zvláštních mikroklimat způsobená zejména geomorfologickými znaky (kopcovitým terénem s jezery) pak vedou k tomu, že je tato oblast zvláště vhodná pro pěstování oliv a extra olivový olej Tuscia je zcela typický a jedinečný.

Olivový olej je významnou součástí místní kuchyně, která do velké míry využívá místní produkci.

Podnebí je mírné, srážky činí přibližně 900 mm za rok, většinou od jara do podzimu, výjimkou je podnebí v oblasti pohoří Cimini, pro něž jsou typické extrémnější teploty a hojné srážky.

4.7

Kontrolní orgán:

4.8

Označení: Extra panenský olivový olej musí být uváděn na trh ve skleněných nebo ocelových nádobách o obsahu nepřesahujícím 5 litrů.

Musí být jasně a nesmazatelně označen nejen podrobnostmi uvedenými v normách pro označování, ale také názvem „Tuscia“, chráněným označením původu.

Označení musí obsahovat také grafický symbol ukazující konkrétní jednoznačné logo, které se výhradně a soustavně používá ve spojení s chráněným označením původu. Grafický symbol byl speciálně navržen na základě starověkého etruského terakotového antefixu, který byl nalezen při vykopávkách na nalezišti Acquarossa (v oblasti Viterbo).

Antefix má tmavé okrové pozadí, na němž je kontrastní tmavě červenou barvou napsáno slovo „Tuscia“. Logo je nedílnou součástí specifikace, je v ní podrobně popsáno a barevně zobrazeno.

4.9

Národní požadavky:

14.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 229/5

1.1

Používání pravidel pro státní podporu uvedených v článcích 87 až 89 Smlouvy o ES na produkci produktů rybolovu a obchod s nimi stanoví čl. 19 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2792/1999 ze dne 17. prosince 1999 o pravidlech a podmínkách pro strukturální pomoc Společenství v odvětví rybolovu (1) a článek 32 nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (2).

Zásada neslučitelnosti státní podpory se společným trhem stanovená v čl. 87 odst. 1 Smlouvy podléhá výjimkám podle čl. 87 odst. 2 a 3. Tyto výjimky v odvětví rybolovu hodlá Komise spravovat právě v rámci těchto pokynů.

1.2

Tyto pokyny jsou použitelné pro celé odvětví rybolovu a týkají se využívání živých vodních zdrojů a akvakultury spolu s prostředky na produkci, zpracování a uvádění na trh výsledných produktů, ovšem s výjimkou rekreačního a sportovního rybářství, jehož výsledkem není prodej produktů rybolovu.

Vztahují se na všechna opatření představující podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, včetně všech opatření, jež mají za následek finanční výhodu v jakékoli podobě hrazenou přímo či nepřímo z rozpočtů veřejných orgánů (vnitrostátních, regionálních, provinčních, oblastních či místních) či z jiných státních zdrojů. Následující opatření lze například považovat za podporu: kapitálové převody, úvěry se zvýhodněným úrokem, subvence na úroky, určité státní podíly na kapitálu podniků, podpora hrazená ze zvláštních dávek nebo parafiskálních poplatků, podpora udělená v podobě státních záruk za bankovní úvěry, snížení či osvobození od daní či poplatků včetně zrychlených odpisů a snížení příspěvků na sociální zabezpečení.

2.1

Podle čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 2792/1999 se články 87, 88 a 89 Smlouvy nevztahují na povinné finanční přípěvky členských států na opatření spolufinancovaná Společenstvím a stanovená v rámci rozvojových plánů uvedených v čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení a vymezená v čl. 9 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (4) a podle článku 5 nařízení Rady (ES) č. 2370/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zavedení nouzového opatření Společenství pro vrakování rybářských plavidel (5). Proto by členské státy neměly tyto příspěvky Komisi oznamovat. Na tyto příspěvky se tyto pokyny nevztahují.

Ustanovení čl. 19 odst. 3 nařízení (ES) č. 2792/1999 však stanoví, že opatření, která stanoví veřejné financování členskými státy, které přesahuje ustanovení uvedeného nařízení nebo ustanovení nařízení (ES) č. 2370/2002, jež se týkají povinných finančních příspěvků, jak je uvedeno v čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 2792/1999, je třeba oznámit Komisi jako státní podporu. Na tyto příspěvky se tyto pokyny vztahují.

Aby se snížila administrativní zátěž související s používáním čl. 19 odst. 3 nařízení (ES) č. 2792/1999 a aby se usnadnilo využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů Společenství, je v zájmu členských států, aby jasně rozlišily povinné finanční příspěvky, které zamýšlejí přidělit s cílem spolufinancovat opatření Společenství v rámci finančního nástroje pro orientaci rybolovu v souladu s čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 2792/1999, které není třeba oznamovat, a státní podporu, na kterou se oznamovací povinnost vztahuje.

2.2

Členské státy nemusí oznamovat podporu v odvětví rybolovu, která splňuje podmínky uvedené v nařízeních o skupinových výjimkách přijatých Komisí podle článku 1 nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (6). Taková podpora zahrnuje:

2.3

Nařízení Komise (ES) č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis (11) se na rybolov nepoužije.

3.1

V odvětví rybolovu, stejně jako v jiných hospodářských odvětvích ve Společenství, je cílem politiky Společenství související se státní podporou bránit narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

Státní podpora v odvětví rybolovu je oprávněná jen, pokud se používá v souladu s cíli politiky hospodářské soutěže a s cíli společné rybářské politiky uvedenými v těchto pokynech, a zejména v nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (12), a s nařízeními (ES) č. 2792/1999 a (ES) č. 104/2000.

3.2

Je naprosto nezbytné, aby se zajistila souvislost a soudržnost mezi politikami Společenství pokud jde o kontrolu státních podpor a využívání strukturálních fondů v rámci společné rybářské politiky.

Proto opatření, způsobilá pro financování z fondů Společenství, jsou způsobilá pro státní podporu pouze tehdy, pokud splňují kritéria uvedená v nařízení (ES) č. 2792/1999. V žádném případě nesmí míra finanční účasti státních podpor, vyjádřená jako procento způsobilých nákladů, přesáhnout celkovou míru vnitrostátních subvencí a subvencí Společenství, vyjádřenou jako subvenční ekvivalent, stanovenou v příloze IV uvedeného nařízení.

Veškerou podporu na opatření, která nespadají pod tyto pokyny nebo pod nařízení (ES) č. 1595/2004, bude Komise posuzovat případ od případu a s přihlédnutím k zásadám uvedeným v článcích 87, 88 a 89 Smlouvy a ke společné rybářské politice Společenství.

3.3

Je nezbytné, aby se v případech, které nejsou v souladu s právními předpisy Společenství, a zejména s pravidly společné rybářské politiky, žádná podpora neudělovala. Státní podporu lze proto považovat za slučitelnou pouze v případech, kdy se dotčený členský stát ještě před udělením jakékoli podpory zaváže ověřit, zda jsou financovaná opatření a jejich dopady slučitelné s právními předpisy Společenství. Po dobu trvání podpory členský stát ověřuje, zda příjemci podpory dodržují pravidla společné rybářské politiky. Pokud se v průběhu trvání podpory zjistí, že daný příjemce pravidla společné rybářské politiky nedodržuje, bude udělená podpora vrácena poměrně k závažnosti porušení pravidel.

3.4

Aby se zajistilo, že podpora je potřebná a že působí jako pobídka rozvoje určitých činností, nelze za slučitelnou se společným trhem považovat podporu činností, které by příjemce provedl i za podmínek výlučně tržních. Podporu nelze udělit ani na činnosti, které již příjemce provedl či provádí.

3.5

Státní podpora nesmí mít ochranné účinky: musí sloužit k podpoře racionalizace a efektivity produkce a uvádění produktů rybolovu na trh. Veškerá taková podpora musí vyústit v trvalá zlepšení, díky nimž se odvětví bude moci dále rozvíjet již jen na základě tržních zisků.

3.6

Státní podpora na vývoz či na obchod s produkty rybolovu v rámci Společenství je se společným trhem neslučitelná.

3.7

Státní podpora, která je udělena, aniž by příjemcům ukládala jakékoli závazky ve prospěch cílů společné rybářské politiky, a která je určena ke zlepšení situace podniků a zvýšení jejích obchodní likvidity, nebo která je vypočtena na základě vyráběného či prodávaného množství, výrobních cen, počtu vyrobených jednotek nebo výrobních prostředků a která má za následek snížení výrobních nákladů příjemce či zvýšení příjmů příjemce, je, coby provozní podpora, se společným trhem neslučitelná. Komise zamýšlí používat toto pravidlo důsledně na veškerou provozní podporu, včetně podpory v podobě daňových úlev, nebo v podobě snížených příspěvků na sociální zabezpečení nebo na systém dávek v nezaměstnanosti.

3.8

V zájmu transparentnosti nemůže Komise označit za slučitelnou žádnou státní podporu, u níž dotčený členský stát nesdělil celkovou částku podpory na jednotlivá opatření a míru podpory.

V souladu se zavedeným postupem Komise by se měly prahové hodnoty obvykle vyjadřovat mírou podpory vztažené k souhrnu způsobilých nákladů, spíše než maximálními částkami podpory. Přihlíží se ovšem ke všem faktorům, které umožňují posoudit skutečnou výhodu, již příjemce získává.

Při posuzování režimů státních podpor se přihlíží ke kumulativnímu dopadu na příjemce plynoucímu ze všech opatření, jež v sobě zahrnují prvek subvence udělené státními orgány podle právních předpisů Společenství či vnitrostátních, regionálních a místních předpisů, a zejména podle předpisů na podporu regionálního rozvoje.

3.9

Pokyny k vnitrostátní regionální podpoře (13) se na toto odvětví nevztahují. Složky režimů regionální podpory, které zahrnují odvětví rybolovu, se budou posuzovat na základě těchto pokynů.

3.10

Státní podpora pro kategorie opatření spadající pod nařízení (ES) č. 1595/2004, která jsou však určena ve prospěch jiných podniků než malých a středních, nebo která přesahují prahovou hodnotu stanovenou v čl. 1 odst. 3 uvedeného nařízení, se posoudí na základě těchto pokynů a na základě kritérií uvedených pro každou kategorii opatření v článcích 4 až 13 uvedeného nařízení.

4.1.1

Státní podpora na ochranu životního prostředí se bude posuzovat podle pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (14). K požadavkům těchto pokynů navíc nelze státní podporu na ochranu životního prostředí označit za slučitelnou, pokud se týká kapacity plavidla nebo bude-li sloužit k zvýšení účinnosti jeho lovného zařízení.

4.1.2

Státní podpora na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích se bude posuzovat podle obecných zásad Společenství o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (15). Kromě požadavků těchto pokynů lze udělit státní podporu zaměřenou na restrukturalizaci podniků, jejichž činnosti zahrnují rybolov na moři, jen tehdy, pokud byl Komisi předložen odpovídající plán zaměřený na snížení kapacity loďstva o více, než kolik je povinné podle právních předpisů Společenství.

4.3.1

Podporu na dočasné odstavení z rybolovných činností lze považovat za slučitelnou, pokud splňuje podmínky uvedené v článku 16 nařízení (ES) č. 2792/1999.

V případě dočasného odstavení z rybolovných činností založeného na plánu obnovy nebo plánu řízení, lze státní podporu označit za slučitelnou pouze tehdy, pokud byl daný plán přijat podle článku 5 nebo 6 nařízení (ES) č. 2371/2002.

V případě dočasného odstavení z rybolovných činností založeného na nouzovém opatření lze státní podporu označit za slučitelnou pouze tehdy, pokud Komise rozhodla o daném opatření v souladu článkem 7 nařízení (ES) č. 2371/2002 nebo čl. 45 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 850/1998 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (17), nebo pokud o něm rozhodl členský stát nebo více členských států podle článku 8 nařízení (ES) č. 2371/2002 nebo čl. 45 odst. 2 nařízení (ES) č. 850/1998.

4.3.2

Podle čl. 12 odst. 6 nařízení (ES) č. 2792/1999 lze považovat za slučitelná doprovodná sociální opatření pro členy posádky postižených plavidel, která mají usnadnit dočasné odstavení z rybolovných činností v rámci plánů na ochranu vodních zdrojů.

Odstavení z činností musí schválit členský stát na základě článků 8, 9 a 10 nařízení (ES) č. 2371/2002 nebo na základě článku 46 nařízení (ES) č. 850/1998 nebo na základě článku 13 nařízení Rady (ES) č. 88/98 ze dne 18. prosince 1997, kterým se stanoví některá technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu (18), nebo na základě čl. 1 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1626/94 ze dne 27. června 1994 o některých technických opatřeních pro zachování rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (19).

Plány na ochranu vodních zdrojů musejí zahrnovat kromě dočasného odstavení z činností i účinná opatření zaměřená na omezení úmrtnosti ryb, například pomocí trvalého omezení rybolovné kapacity nebo přijetí technických opatření. Plány je třeba oznámit Komisi a musí obsahovat přesné a měřitelné cíle a harmonogram.

Komise si bez prodlení vyžádá stanovisko k plánům od Vědeckotechnického a hospodářského výboru podle čl. 33 odst. 1 nařízení (ES) č. 2371/2002. Je třeba předložit důkaz o sociálním vlivu plánů a zdůvodnění zvláštních opatření nad rámec obvyklého režimu sociálního zabezpečení. Za členy posádky se považují pouze osoby, které jsou na palubě funkčního námořního rybářského plavidla zaměstnány na hlavní zaměstnanecký poměr. Podpora majitelům plavidel není způsobilá, s výjimkou majitelů plavidel, jejichž hlavním povoláním je práce na palubě vlastního plavidla.

K oznámení Komisi o opatření je třeba připojit vědecké a tam, kde je to nutné, i hospodářské zdůvodnění podpory. Opatření nesmí jít nad rámec nezbytně nutných kroků k dosažení sledovaného cíle a musí být omezeného trvání. Je třeba se vyhnout nadměrným vyrovnávacím platbám.

Udělení náhrady členským státem může trvat jeden rok a může být prodlouženo o další jeden rok.

4.3.3

Státní podpora podle bodů 4.3.1 a 4.3.2 může nahradit pouze část ušlých příjmů souvisejících s dočasným odstavením.

4.3.4

Podpora na omezení rybolovných činností realizovaná členským státem s cílem snížit intenzitu rybolovu podle čl. 16 odst. 2 nařízení 2371/2002 se nepovoluje.

4.4.1

Podporu na obnovu rybářských plavidel lze považovat za slučitelnou se společným trhem v závislosti na požadavcích článků 9 a 10 a bodu 1.3 přílohy III nařízení (ES) č. 2792/1999, pokud celková částka státní podpory nepřesáhne, vyjádřeno jako subvenční ekvivalent, celkovou míru vnitrostátních subvencí a subvencí Společenství stanovenou v příloze IV uvedeného nařízení.

Podporu nelze udělit loděnicím na stavbu rybářských plavidel Společenství. Podpora pro loděnice na stavbu, opravu nebo přestavbu rybářských plavidel, které nenáležejí do Společenství, se řídí rámcem pro státní podporu pro stavbu lodí (20).

4.4.2

Podporu na modernizaci a vybavení rybářských plavidel lze považovat za slučitelnou se společným trhem v závislosti na požadavcích článků 9 a 10 a bodu 1.4 přílohy III nařízení (ES) č. 2792/1999, pokud celková částka státní podpory nepřesáhne, vyjádřeno jako subvenční ekvivalent, celkovou míru vnitrostátních subvencí a subvencí Společenství stanovenou v příloze IV uvedeného nařízení.

4.4.3

Podporu uvedenou v bodech 4.4.1 a 4.4.2 lze poskytnout pouze, pokud jsou dodržena ustanovení článku 13 nařízení (ES) č. 2371/2002, nařízení Komise (ES) č. 1438/2003 ze dne 12. srpna 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k politice Společenství týkající se loďstva, definované v kapitole III nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 (21), a případně nařízení Rady (ES) č. 639/2004 ze dne 30. března 2004 o správě rybářského loďstva v nejvzdálenějších regionech Společenství (22).

4.4.4

Podporu na nákup použitých plavidel lze považovat za slučitelnou se společným trhem pouze, pokud je v souladu s ustanoveními čl. 12 odst. 3 písm. d) a čl. 12 odst. 4 písm. f) nařízení (ES) č. 2792/1999.

4.4.5

Státní podporu na investice do loďstva nelze považovat za slučitelnou a členský stát ji nesmí poskytnout v případě opatření, v jehož souvislosti byla pozastavena finanční pomoc Společenství podle čl. 16 odst. 1 nařízení (ES) č. 2371/2002.

14.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 229/13

(1)

Dne 25. srpna 1998 požádal Německý fotbalový svaz (DFB) podle článku 2, popř. 4 nařízení (ES) č. 17 o negativní atest, popř. individuální výjimku podle čl. 81 odst. 3 Smlouvy o ES pro centrální prodej televizních a rozhlasových práv, jakož i ostatních technických forem (1) využití mistrovských zápasů 1. a 2. bundesligy mužů. Dne 30. října 2003 Komise ve sdělení v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 19 odst. 3 nařízení (ES) č. 17 oznámila svůj záměr pozitivně posoudit (2) pozměněnou úpravu centrálního prodeje a následně obdržela připomínky zúčastněných třetích stran.

(2)

Komise Německému fotbalovému svazu a Ligovému svazu (Ligaverband) sdělila dopisem ze dne 18. června 2004 své předběžné posouzení ve smyslu čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003.

(3)

Problémy podle předběžného posouzení Komise spočívají v převodu mediálních práv k 1. a 2. bundeslize z klubů na Ligový svaz a následném centrálním prodeji. Ligový svaz v ujednáních o prodeji určuje cenu, jakož i druh a rozsah využití. Ujednání o centrálním prodeji a následném společném prodeji brání klubům samostatně jednat s provozovateli televizních a rozhlasových stanic a/nebo s agenturami vlastnícími sportovní vysílací práva. Hospodářská soutěž při prodeji práv je vyloučena. Kluby zejména nemohou činit nezávislá obchodní rozhodnutí o ceně nebo určovat druh a rozsah poskytování práv odlišně od centrálního prodeje.

(4)

Navíc podle předběžného posouzení působí centrální prodej negativně na navazující relevantní televizní trhy a trhy v oblasti nových médií, protože možnost nabízet obsahy fotbalových zápasů hraje důležitou roli v hospodářské soutěži poskytovatelů programů o příjmy z reklamy, popř. o předplatitele nebo zákazníky služby pay per view.

(5)

Ligový svaz následně potvrdil své závazky předložené v rámci předchozího ohlašovacího řízení, které jsou již v souladu s připomínkami přednesenými podle čl. 19 odst. 3 nařízení (ES) č. 17 a nyní rovněž ve smyslu čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003. Tyto závazky jsou stručně shrnuty níže a jsou v plném rozsahu zveřejněny na Internetu na webové stránce generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž.

(6)

Práva na přenosy ligových zápasů jsou nabízena v několika balících transparentním a nediskriminujícím způsobem. Platnost smluv uzavřených s agenty a s držiteli sublicencí nepřekročí tři herní sezóny.

(7)

Živé přenosy 1. a 2. bundesligy budou ligou nabízeny zejména ve dvou balících, a to pro provozovatele jak volně dostupné, tak placené televize. Třetí balík opravňuje nabyvatele k živému přenosu minimálně dvou zápasů bundesligy a časově posunutému prvnímu zpravodajství o nejzajímavějších okamžicích zápasu ve volně dostupné televizi. Čtvrtý balík zahrnuje živé přenosy 2. bundesligy a práva na časově posunuté první zpravodajství o nejzajímavějších okamžicích zápasu ve volně dostupné televizi. Práva na druhé a třetí využití jsou nabízena v pátém balíku. Třetí až pátý balík mohou být prodány i několika osobám oprávněným k využití.

(8)

Šestý balík obsahuje právo přenášet zápasy 1. a 2. bundesligy po Internetu živě a/nebo s malým časovým posunem. Od 1.7.2006 bude tento balík obsahovat právo přenášet zápasy živě a s malým časovým posunem. Ligový svaz bude každý den, kdy se budou zápasy vysílat, nabízet celkem nejméně 90 minut živého zpravodajství ze zápasů na Internetu, například ve formě telekonference. Sedmý balík se týká časově posunutého zpravodajství o nejzajímavějších okamžicích zápasů. Osmý balík obsahuje právo přenášet utkání 1. a/nebo 2. bundesligy živě a/nebo s malým časovým posunem a/nebo po skončení zápasů prostřednictvím mobilních telefonů. Devátý balík opravňuje k časově posunutému přenosu částí utkání 1. a/nebo 2. bundesligy prostřednictvím mobilních telefonů.

(9)

Každý klub může své domácí zápasy prodat provozovateli volně dostupné televize 24 hodin po utkání k jednorázovému vysílání až plné délky zápasu ve volně dostupné televizi v EHP.

(10)

Každý klub může na Internetu 1,5 hodiny po skončení zápasu využít až třicetiminutové shrnutí svých domácích zápasů a zápasů na hřišti soupeře. Od 1.7.2006 může každý klub po skončení zápasu na své domovské webové stránce nebo stránce třetích osob v neomezeném rozsahu informovat o svých domácích zápasech a zápasech na hřišti soupeře. Každý klub může zpravodajství o svých domácích zápasech v rámci mobilních telefonních sítí v EHP prodat provozovatelům těchto sítí. Každý klub může své domácí zápasy po skončení utkání využít na volně dostupné rozhlasové stanici bez omezení. V případě živých přenosů nesmí toto využití překročit deset minut za poločas.

(11)

Výše uvedená práva nesmějí být prodávána tak, aby osoba oprávněná k využití mohla vytvořit produkt, který bude odporovat zájmům Německého fotbalového svazu a Ligového svazu, popř. nabyvatelů balíků č. 1–9 na jednotném produktu a který bude ohrožovat výhody známosti značky (branding) a centrálního prodeje (one-stop-shop).

(12)

Podle návrhu stran připadají nevyužitá práva k využití klubům. Ligový svaz ovšem zůstává oprávněn k paralelnímu, nevýhradnímu prodeji odpovídajících balíků. Takto se postupuje v případě, pokud Ligový svaz určitá práva vyhrazená pro centrální prodej neprodal. Pokud po uplynutí 14 dnů po prvním hracím dnu dané hrací sezóny není s žádnou osobou oprávněnou k využití uzavřena dohoda ohledně některého z výše uvedených balíků v souladu s právy definovanými v daném balíku, mohou kluby od této chvíle až do konce hrací sezóny své domácí zápasy využívat samy v rámci práv obsažených v nevyužitém balíku. Dále kluby přicházejí na řadu poté, když nabyvatel práva bez věcného důvodu nevyužívá.

(13)

Změny v oblasti televizního vysílání a výše uvedené změny v oblasti Internetu vstoupí v platnost 1.7.2006. Veškeré ostatní změny platí od 1.7.2004. Tyto přechodné fáze umožňují postupně přihlížet k pochybnostem o hospodářské soutěži, aniž by byl provoz 1. a 2. bundesligy ohrožen.

(14)

Licenční smlouvy, které se musí v budoucnosti uzavřít, nejsou předmětem předloženého modelu prodeje. V tomto ohledu nelze vyloučit přezkoumání ve zvláštním řízení podle práva Společenství, zvláště pro případ, že jedna osoba oprávněná k využití získá kumulativně několik centrálně prodávaných balíků s výhradními právy na využití.

(15)

S výhradou přezkoumání situace na trhu má Komise v úmyslu vydat rozhodnutí podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003, kterým výše shrnuté závazky, které jsou v plném rozsahu zveřejněny na Internetu na webové stránce generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž, prohlásí za závazné. S ohledem na to vyzývá všechny zúčastněné třetí strany, aby jí do jednoho měsíce od zveřejnění tohoto sdělení předložily své připomínky.

(16)

Zúčastněné třetí strany se žádají, aby předložily také nikoliv důvěrné znění svých připomínek, v němž budou obchodní tajemství a ostatní důvěrná místa přeškrtnuta a podle okolností nahrazena nikoliv důvěrným shrnutím nebo poznámkou „(obchodní tajemství)“ nebo „(důvěrné)“.

(17)

Připomínky je nutno zaslat s uvedením spisové značky „COMP/C-2/37.214 – Joint selling of media rights to the Bundesliga“ Evropské komisi, generálnímu ředitelství pro hospodářkou soutěž, antimonopolní kanceláři na adresu:

14.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 229/16

—

zdarma na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://europa.eu.int/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství.

—

v elektronické podobě v „CDE“ verzi databáze CELEX, pod dokumentem č. 32004M3545. CELEX je počítačový dokumentační systém práva Evropského společenství. (http://europa.eu.int/celex)

14.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 229/16

—

zdarma na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://europa.eu.int/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství.

—

v elektronické podobě v „CEN“ verzi databáze CELEX, pod dokumentem č. 32004M3539. CELEX je počítačový dokumentační systém práva Evropského společenství. (http://europa.eu.int/celex)