10.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 226/1

10.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 226/2

1.

Komise Evropských společenství rozhodla dne 28. dubna 2000 o vzniku iniciativy Společenství, která se týká celoevropské spolupráce (dále jen „INTERREG III“) podle článku 20 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (1) (dále jen „obecné nařízení“). Metoda realizace činností v rámci části týkající se spolupráce mezi regiony byla obsažena ve sdělení Komise členským státům ze dne 7. května 2001„Spolupráce mezi regiony“, část C iniciativy Společenství INTERREG III (2001/C 141/02) (2) (dále jen „sdělení o spolupráci mezi regiony“). Obecné zásady byly upraveny sdělením Komise ze dne 23. srpna 2001 (3). Tyto kodifikované zásady nahrazují obecné zásady přijaté dne 28. dubna 2000 ve znění sdělení ze dne 23. srpna 2001. Příloha A tohoto sdělení nahrazuje Přílohu A sdělení o spolupráci mezi regiony.

2.

Podle INTERREG III lze fondy Společenství použít na opatření a v oblastech, které respektují obecné zásady stanovené v tomto oznámení a jsou zahrnuty v programech iniciativy Společenství předložených orgány jmenovanými členskými státy a schválenými Komisí.

3.

Obecným cílem iniciativ INTERREG bylo a zůstává, aby hranice jednotlivých států nebyly překážkou vyváženého rozvoje a integrace evropského území. Izolace hraničních oblastí má dvojí charakter: na jedné straně přítomnost hranic od sebe odděluje příhraniční obce ekonomicky, společensky a kulturně a brání souvislému řízení ekosystémů; na druhé straně jsou hraniční oblasti v rámci vnitrostátní politiky často přehlíženy, což vede k tomu, že jejich ekonomika má tendenci stát se okrajovou v rámci státních hranic. Jednotný trh a EMU (Evropská měnová unie) jsou silnými katalyzátory pro změnu této situace. Oblast, v níž lze posílit spolupráci ke vzájemnému prospěchu hraničních oblastí v celém Společenství, je přesto stále obrovská. Úkol je o to větší, když se vezme do úvahy rozšiřování Společenství, neboť to zvyšuje počet jeho vnitřních hranic a postupně posunuje vnější hranice Společenství na východ.

4.

V programovém období 1994–99 navázal na programy INTERREG a REGEN program INTERREG II a rozšířil oblast z dřívějšího období. Byl realizován v rámci třech rozpočtových položek: přeshraniční spolupráce (2 600 mil. EUR), nadnárodní energetické sítě (550 mil. EUR) a společná akce k řešení problémů záplav a sucha a k rozvoji územního plánování pro velké skupiny zeměpisných oblastí v rámci Společenství, střední a východní Evropy a Středomoří (413 mil. EUR). Navíc byla podporována spolupráce mezi regiony Společenství k řešení „měkkých“ oblastí souvisejících s regionálním rozvojem v rámci inovačních opatření Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) podle článku 10 nařízení (EHS) č. 4254/88, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o Evropský fond pro regionální rozvoj (4) (200 mil. EUR na období let 1994–99).

Finanční podpora INTERREG byla věnována hlavně na podporu společných postupů, které se týkají rozvoje SME, vzdělání, kulturní a vzdělávací výměny, problémů zdravotnictví v hraničních oblastech, ochrany a zlepšování životního prostředí, výzkumu a vývoje, energetických sítí, dopravy a telekomunikací (což jsou hlavní zásahy v regionech spadajících do cíle 1), a rovněž na společné systémy řízení a mezinárodní a nadnárodní orgány.

5.

Tyto zkušenosti ukazují, že v mnoha případech byly učiněny významné kroky ke společné tvorbě a řízení přeshraničních programů. Avšak taková pevná spolupráce, která probíhá např. v „euroregionech“ je stále spíše výjimkou než pravidlem. Zatímco většina rozvojových činností probíhá v hraničních oblastech a takové oblasti mají určitě prospěch z těchto činností, obecně je mnohem složitější nastolit společně skutečnou přeshraniční spolupráci. V některých případech to mělo nepříznivé účinky, např. analogické projekty na obou stranách hranice. V každém případě to brání hraničním oblastem a členským státům, aby plně zhodnotily výhody spolupráce.

INTERREG II C umožnil získat určité zkušenosti týkající se spolupráce v rámci větších nadnárodních území, které zahrnují státní, regionální a místní orgány, s cílem dosáhnout vyššího stupně teritoriální integrace těchto území. Přesto se rozsah spolupráce lišil.

S ohledem na vnější hranice a spolupráci se třetími zeměmi se objevily další problémy vyplývající zejména z nedostatečných administrativních struktur v těchto státech, a také z obtíží při koordinaci nástrojů vnější politiky Společenství, např. programů Phare, Tacis, CARDS a MEDA s INTERREG, vzhledem k odlišnostem v provozních a finančních pravidlech.

Závěrem, spolupráce mezi regiony se rozvíjí v několika oblastech. Systém financování podle článku 10 nařízení (EHS) č. 4254/88 měl však tu nevýhodu, že centralizoval řízení příliš velkého počtu projektů přímo do rukou Komise a oddělil tuto činnost od přeshraniční a nadnárodní spolupráce v rámci INTERREG.

6.

V této souvislosti je cílem nové fáze INTERREG posílit ekonomickou a společenskou soudržnost ve Společenství tím, že bude podporována přeshraniční, nadnárodní a regionální spolupráce a vyvážený rozvoj území Společenství. Činnost týkající se hranic a hraničních oblastí mezi členskými státy a mezi Společenstvím a třetími zeměmi je proto jádrem této iniciativy. Náležitá pozornost je věnována:

Na základě zkušeností z předchozích iniciativ INTERREG je tato nová fáze iniciativy realizována ve třech oblastech:

Hlavním úkolem nové fáze INTERREG je proto využít kladné zkušenosti ze skutečné spolupráce v rámci současných programů a postupně rozvíjet struktury pro takovou spolupráci v rámci Společenství a se sousedními státy.

7.

Aby tyto cíle bylo možné dosáhnout, rozvoj spolupráce v rámci iniciativy INTERREG III se řídí těmito zásadami:

8.

Realizace spolupráce na základě těchto principů vyžaduje opravdu společné struktury na přípravu programů, zapojení dotčených stran, výběr činností, celkové řízení a koordinaci a kontrolu provádění opatření a činností. V každém případě budou INTERREG III a programy sousedství znamenat výrazný posun oproti situaci z období programování v letech 1994–99. Partneři musí uvést přesné podmínky, způsoby a zdroje pro zavedení a fungování struktur, jejichž provozní náklady mohou být financovány programy.

V této souvislosti mohou kompetentní orgány uvážit, zda je možné vytvořit evropské ekonomické zájmové skupiny (EEIG) (8).

9.

Účel: přeshraniční spolupráce mezi sousedními orgány je určena na rozvoj přeshraničních ekonomických a společenských středisek na základě společné strategie udržitelného územního rozvoje.

10.

Způsobilé oblasti: pro účely přeshraniční spolupráce mezi způsobilé oblasti patří:

Ve zvláštních případech lze přidělit dotace na opatření v oblastech NUTS III sousedících s výše uvedenými oblastmi na úrovni NUTS III nebo v oblastech obklopených takovými oblastmi za předpokladu, že nebudou vyšší než 20 % celkových výdajů dotčeného programu. Oblasti, kde bude tato možnost uplatněna, musí být označeny v příslušném programu iniciativy Společenství.

11.

Přednostní úkoly: Tato část se zabývá hlavně těmito úkoly:

Seznam není vyčerpávající. Pro lepší orientaci jsou úkoly obsaženy v příloze II. Finanční zdroje se však musí soustředit na omezený počet úkolů a opatření. Zejména investice do infrastruktury by se měly pokud možno soustředit ve správních oblastech pod úrovní NUTS III, těsně sousedících s hranicemi. Avšak v souladu s bodem 10, je-li zjištěno v řídce osídlených regionech, že rozvoj zdržuje neexistující infrastruktura, takovou infrastrukturu lze zahrnout v oblasti mimo přísně vymezenou úroveň NUTS III, pokud hlavní cíl této infrastruktury souvisí s rozvojem oblastí NUTS III uvedených v příloze I.

12.

Cíl: nadnárodní spolupráce mezi státními, regionálními a místními orgány je určena na podporu vyššího stupně územní integrace v rámci velkých seskupení evropských regionů s cílem dosáhnout trvale udržitelného, harmonického a vyváženého rozvoje ve Společenství a lepší územní integrace s kandidátskými a dalšími sousedními státy.

13.

Způsobilé oblasti: pro účely nadnárodní spolupráce jsou navržené způsobilé oblasti tvořeny skupinami regionů uvedenými v příloze III.

Tato seskupení jsou založena na oblastech již zahrnutých v programech INTERREG II C a pilotních akcích dle článku 10, které se týkají územního plánování, upravených tak, aby přihlížely k dosud získaným zkušenostem. Na tomto základě mohou členské státy a jejich regiony předložit Komisi náležitě odůvodněné žádosti o úpravy těchto seskupení. Zvláštní pozornost bude věnována vnějším hranicím Společenství, zejména s ohledem na rozšiřování EU, spolupráci nejvzdálenějších regionů Společenství, posílení spolupráce v oblasti Jadranu a jižního Baltu a spolupráci ostrovních regionů. Z toho důvodu by se navržené úpravy měly snažit posílit spolupráci mezi regiony Společenství na Jadranu a Baltu a vnějšími balkánskými regiony. Zvláštní pozornost bude věnována čtyřem nadnárodním regionům, které uplatňují program sousedství.

14.

Přednostní úkoly: návrhy, které se týkají nadnárodní spolupráce, by měly stavět na zkušenostech INTERREG II C a přihlédnout k prioritám politiky Společenství, např. transevropským sítím, a doporučením ESDP (Perspektiva evropského územního rozvoje) pro územní rozvoj. Vzhledem k omezeným finančním zdrojům a rozsáhlosti zapojených území je zároveň důležité se vyhnout rozptýlení činnosti a snažit se ji přesně zaměřit. Žádosti se mohou týkat:

Vybraná opatření musí podporovat integrovaný územní přístup, který reaguje na společné problémy a možnosti a přináší opravdový užitek pro nadnárodní oblast. Zejména bude podporována spolupráce mezi ostrovními a přímořskými regiony, a rovněž spolupráce mezi regiony se společnými nevýhodami, např. horskými zónami. Musí být také označeny klíčové oblasti pro investice do infrastruktury. Do úvahy lze vzít pouze infrastrukturu s nadnárodním vlivem. Výstavba dálnic a hlavních silnic je vyloučena. Vybrané činnosti musí rovněž prokazovat konkrétní, viditelné a inovační výsledky. V případě problémů s řízením vodního hospodářství, které jsou následkem záplav či sucha, lze použít financování INTERREG III pro investice do infrastruktury.

15.

U nejvzdálenějších regionů (francouzské zámořské departmenty, Kanárské ostrovy, Azory a Madeira) budou programy spolupráce:

16.

Tento seznam přednostních úkolů by měl tvořit hlavní činnosti pro spolufinancování. Podrobněji jsou uvedeny v příloze IV.

17.

Cíl: spolupráce mezi regiony je určena ke zvýšení účinnosti postupů a nástrojů/nástrojů regionálního rozvoje a soudržnosti vytvářením sítí, zejména u těch regionů, jejichž rozvoj zaostává nebo procházejí transformací.

18.

Způsobilé oblasti: celé Společenství

19.

Přednostní úkoly: Tato část zahrnuje činnosti spolupráce na řešení konkrétních úkolů stanovených Komisí ve sdělení o spolupráci mezi regiony, včetně výzkumu, technologického vývoje a SME; informační společnosti; turistiky, kultury a zaměstnanosti, podnikání a životního prostředí apod.

20.

Na základě předpokládaného rozdělení finančních prostředků mezi členské státy, které stanoví Komise a které vymezí rozsah variability mezi částmi (viz kapitola VIII), provedou členské státy podle situace rozdělení fondů podle částí, hranic a regionů. Přitom zajistí odpovídající rovnováhu financí na obou stranách hranic s ohledem na dostupné finanční prostředky.

21.

Návrhy budou zpracovány společnými přeshraničními nebo nadnárodními výbory či jinými orgány ustavenými příslušnými regionálními/místními a státními orgány a dle potřeby příslušnými nevládními partnery.

Návrhy mohou být předloženy samostatně pro každou část. Budou-li to však partneři považovat za vhodné, programy mohou zahrnovat všechny tři části A, B a C, jestliže uvedou priority, opatření a společné struktury pro každou část.

22.

Programy přeshraniční spolupráce (část A) budou zpracovány regionálními nebo místními orgány v souladu se zásadami, prioritami a postupy stanovenými v bodech 6 až 11 pro způsobilé oblasti spolupráce se státními orgány v závislosti na institucionální struktuře každého členského státu.

Každý program bude obecně koncipován pro hranici, dle potřeby s „podprogramy“ pro každý přeshraniční region. V náležitě odůvodněných případech (např. velmi dlouhé hranice, místa, kde se sbíhá několik hranic, dobře rozvinuté stávající struktury spolupráce) bude program připraven pro jeden přeshraniční region a může zahrnovat jednu či více hranic.

23.

Programy nadnárodní spolupráce (část B) budou zpracovány v souladu se zásadami, prioritami a postupy stanovenými v bodech 6, 7, 8 a 12 až 16 státními orgány (nebo jinými orgány určenými členským státem) v úzké spolupráci s regionálními či místními orgány, které sídlí v zeměpisné oblasti, kde má probíhat nadnárodní spolupráce. Vzhledem k jejich nabytým zkušenostem se budou orgány a pracovní skupiny působící v rámci INTERREG II C účastnit na žádost odpovědných úřadů přípravných prací.

Pro každou oblast spolupráce podle bodu 13 byl připraven jeden program.

24.

Podmínky pro realizaci programů v části C jsou stanoveny ve sdělení o spolupráci mezi regiony.

25.

Obsah programů bude podobný jednotlivým programovým dokumentům, které popisuje čl. 19 odst. 3 obecného nařízení, ale bude upraven tak, aby vyhovoval potřebám a okolnostem charakteristickým pro přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci, a bude zahrnovat:

26.

Programy koncipované tímto způsobem budou předloženy Komisi orgány jmenovanými dotčenými členskými státy a ve shodě s těmito členskými státy.

Po schválení jednotlivého programu Komise přidělí jednorázovou dotaci z EFRR bez finančního rozdělení podle členského státu. Komise může také přidělit globální dotaci na celý nebo část programu ve shodě s dotčeným členským státem.

27.

Každý program bude doplněn programovým dodatkem podle čl. 9 písm. m), který je popsán v čl. 18 odst. 3 obecného nařízení.

Tento programový dodatek bude zaslán Komisi nejpozději do třech měsíců po rozhodnutí Komise o schválení programu. Programový dodatek bude připraven na základě stejných opatření a dohod o spolupráci a partnerství jako ty, které řídí program.

28.

Kontrolu programu bude provádět Monitorovací výbor programu v souladu s článkem 35 obecného nařízení. Mezi hlavní povinnosti výboru, který se schází alespoň jednou za rok, patří:

Monitorovací výbor je složen ze zástupců regionálních a místních orgánů a dle potřeby i státních orgánů. Účast ekonomických a sociálních partnerů a nevládních organizací je žádoucí a uskutečňuje se podle požadavků v článku 8 obecného nařízení. Komise a dle potřeby EIB se budou účastnit práce Monitorovacího výboru jako poradci.

29.

Společný výběr činností a koordinovanou kontrolu jejich realizace bude provádět jeden nebo dle potřeby několik řídicích výborů pro činnosti organizované v rámci jednotlivých podprogramů. Tento Výbor bude zřízen na stejných principech spolupráce a partnerství jako Monitorovací výbor. Komise se může účastnit jako pozorovatel.

Povinnosti Řídicího výboru může případně převzít Monitorovací výbor, který bude fungovat rovněž jako Řídicí výbor.

30.

Při plnění úkolů bude řídicímu orgánu, pokud nevykonává funkci sekretariátu sám, pomáhat společný technický sekretariát.

Kromě odpovědností dle článku 34 obecného nařízení je řídicí orgán (viz bod 25) odpovědný za organizaci přípravy rozhodnutí, která mají učinit Monitorovací výbor a Řídicí výbor. Zejména bude přijímat, posuzovat a podávat předběžné hodnocení činností navržených pro financování nebo koordinovat takové úkoly. Rovněž bude koordinovat práci orgánů či subjektů určených dle potřeby k provádění různých podprogramů a opatření.

31.

Příspěvek EFRR bude poukázán na jeden bankovní účet jménem platebního orgánu nebo řídicího orgánu (pokud je rovněž platebním orgánem). Na základě rozhodnutí o výběru projektů Řídicím výborem nebo Monitorovacím výborem působícím jako Řídicí výbor bude potom tento podíl EFRR podle čl. 32 odst. 1, poslední pododstavec obecného nařízení uhrazen platebním orgánem konečným příjemcům nebo dle potřeby orgánům či subjektům určeným k provádění různých podprogramů a opatření. V tomto případě budou pak poukazovat platby konečným příjemcům tyto orgány. V případě činností, které zahrnují partnery v různých členských státech, bude konečným příjemcem vedoucí partner, jenž bude provádět finanční řízení a koordinovat různé partnery v činnosti. Tento vedoucí partner ponese finanční a právní odpovědnost vůči řídicímu orgánu. Vedoucí partner si rozdělí vzájemné odpovědnosti s dalšími partnery, a to například formou dohody.

32.

Na programy se bude vztahovat kapitola III obecného nařízení (Příspěvky a finanční řízení fondů) a opatření na kontrolu, hodnocení a finanční řízení, s výjimkou článku 44. V souladu s čl. 21 odst. 4 tohoto nařízení mohou být programy upraveny z podnětu členských států nebo Komise ve shodě s dotčenými členskými státy po střednědobém hodnocení podle článku 42 tohoto nařízení.

33.

(zrušeno)

34.

Pro účely čl. 20 odst. 2, pododst. 1, obecného nařízení se koordinace mezi pomocí poskytovanou v rámci EFRR a ostatními programy, které přispívají k financování iniciativy INTERREG III, vztahuje na zeměpisnou způsobilost, víceleté programování, způsobilost činností a mechanismus provádění, kontroly, hodnocení a řízení.

Významné zlepšování společných struktur oproti situaci v předchozím období programování (viz bod 8) bude pokračovat, co se týká programů spolupráce popsaných v této kapitole, podle rychlosti postupu s ohledem na koordinaci mezi EFRR a ostatními finančními nástroji.

Komise se zavazuje předložit jednou za rok Poradnímu výboru (viz čl. 48 odst. 3 písm. d obecného nařízení) zprávu o postupu dosaženém při koordinaci mezi EFRR a ostatními finančními nástroji.

34.a

Ve sdělení o sousedství představila Komise postupy v rámci programů sousedství na období 2004–06. Programy sousedství budou podporovat přeshraniční a nadnárodní spolupráci s nekandidátskými zeměmi podél vnější hranice Unie a budou založeny na stávajících či plánovaných programech a strukturách INTERREG. Vytvoření programů sousedství umožní nastavit nové systémy, které zase umožní společnou přípravu, předložení projektu a výběr postupů, a tak zvýší úroveň zapojení a vlastnictví příjemců na vnější straně hranice. Dne 23. října 2003 předložila Komise návod k postupu (9) při přípravě programů sousedství, která popisuje kroky nezbytné k vytvoření programu sousedství a doporučuje, jak lze upravit stávající dokumenty, struktury a pracovní metody.

35.

Pro účely přeshraniční spolupráce podél vnějších hranic Společenství budou hraniční oblasti v sousedních státech součástí návrhu programů předložených Komisi orgány určenými ve členských státech ve shodě s dotčenými sousedními státy. Vymezení těchto oblastí musí odpovídat kritériím, která byla přijata pro INTERREG III. Co se týká zóny NUTS III podle přílohy I, která je obsažena v několika přeshraničních programech spolupráce zahrnujících státy, které získají příspěvky v rámci Phare-CBC, nebo zón NUTS III podle bodu 10 odst. 2 budou v těchto programech podrobnosti spolupráce dohodnuty mezi Komisí a určenými orgány v členských státech ve shodě s dotčenými sousedními státy.

36.

Program INTERREG III pro přeshraniční spolupráci (část A) podle bodů 21, 22, 25 a 26 bude společným přeshraničním programovým dokumentem, který je uveden v článku 7 nařízení Komise ES č. 2760/98 ze dne 18. prosince 1998 o provádění programu přeshraniční spolupráce v rámci programu Phare (10) (dále jen „nařízení Phare-CBC“). V případě financování z EFRR rozhodne Komise o příspěvku Fondu při schvalování programu. Příspěvky Phare-CBC, Tacis, MEDA, CARDS, SAPARD či ISPA budou respektovat zásady a pravidla těchto finančních nástrojů a částky vložené do finančního plánu budou orientační. Pozornost bude věnována odpovídající rovnováze financování na obou stranách dotčených hranic s přihlédnutím k dostupným finančním prostředkům, rozdílům v úrovni ekonomického rozvoje a absorpční schopnosti.

37.

U programu ISPA, v souladu s čl. 2 odst. 2, pododst. 2, nařízení Rady (ES) č. 1267/1999 ze dne 21. června 1999 o zřízení nástroje předvstupních strukturálních politik (11), lze povolit výjimky z požadavku na minimální objem (5 mil. EUR) požadovaným pro opatření v rámci tohoto nástroje s přihlédnutím k podmínkám, které stanovila Komise na základě konkrétních doporučení Monitorovacího výboru.

38.

Monitorovací výbor, Řídicí výbor(y), společný technický sekretariát a dle potřeby řídicí orgán (viz bod 25) budou sestaveny za účasti zástupců třetích zemí, které se účastní programu.

Nebude-li možné vytvořit společný řídicí orgán, zástupci třetích zemí se budou účastnit činností řídicího orgánu v mezích svých příslušných kompetencí.

39.

U programů financovaných EFRR a Phare-CBC tvoří Monitorovací výbor pro program dle bodu 28 a Výbor vzájemné spolupráce dle článku 7 nařízení Phare-CBC, jeden společný výbor (dále jen „Monitorovací výbor INTERREG/Phare-CBC“).

Monitorovací výbor INTERREG/Phare-CBC bude rozhodovat o vnitřním jednacím řádu s přihlédnutím k institucionálním, právním a finančním systémům dotčených států. Tento jednací řád bude dle potřeby uvádět podrobnosti o použitelnosti bodu 28 a článku 7 nařízení Phare-CBC.

Monitorovací výbor INTERREG/Phare-CBC bude zahrnovat zástupce kompetentních orgánů z členských států a dotčených třetích zemí, Komise a dle potřeby EIB. Zástupce (zástupci) Komise a dle potřeby EIB se budou jako poradci účastnit práce Monitorovacího výboru INTERREG/Phare-CBC, co se týká činnosti spolufinancované EFRR. Povinností tohoto výboru je potvrdit programový dodatek dle článku 15 obecného nařízení nebo schválit jeho změny.

40.

Činnosti a projekty budou vybrány na základě jejich způsobilosti pro INTERREG III Řídicím výborem nebo výbory nebo Monitorovacím výborem INTERREG/Phare-CBC působícím jako Řídicí výbor (viz bod 29).

41.

Schvalování činností nebo projektů, které budou financovány v rámci programu se bude řídit zvláštními pravidly EFRR a jakéhokoli jiného finančního nástroje, který přispívá do programu.

42.

Schvalování projektů, které budou financovány v rámci Phare-CBC se bude řídit postupem stanoveným ve čl. 7 odst. 3 a článku 8 nařízení Phare-CBC.

V souladu s čl. 5 odst. 2 toho nařízení budou zvláštní ustanovení, která se budou týkat omezeného procenta programů pro malé projekty s místními účastníky. Malé projekty, které nepřesahují 50 000 EUR (příspěvek Společenství) a budou financovány z Phare-CBC, budou schvalovány Výborem pro vzájemnou spolupráci nebo zvláštním řídicím výborem odpovědným za takové malé projekty.

Grantová schémata v oblasti ekonomické a sociální soudržnosti mohou financovat projekty v rozsahu 50 000 – 2 mil. EUR (příspěvek Společenství). Jednotlivé projekty v rámci grantových schémat budou zjišťovány na základě výzvy k předkládání návrhů a schvalovány Výborem pro vzájemnou spolupráci.

U projektů, které nepatří do grantových schémat, budou povoleny výjimky z jinak požadovaného minimálního rozsahu projektů (2 mil. EUR) jen na základě hodnocení jednotlivých případů a za okolností, kdy existuje opravdová přeshraniční spolupráce, která spadá do rámce priorit stanovených ve společných přeshraničních programových dokumentech. Monitorovací výbor INTERREG/Phare-CBC (viz bod 39) předloží konkrétní doporučení, která se budou týkat výjimek z minimálního rozsahu projektů, s ohledem na postupy uvedené v prvním odstavci tohoto bodu. Na základě jednotlivých hodnocení v těch hraničních oblastech, které splňují podmínky článku 12 nařízení Rady (ES) č. 1266/99 ze dne 21. června 1999 o koordinaci podpory kandidátským zemím v rámci předvstupní strategie (12), které se týkají koordinace předvstupních nástrojů, může být plánovaná kontrola Komise nahrazena „rozšířeným decentralizovaným systémem provádění“ s dodatečnou kontrolou Komise.

43.

Třetí země se mohou účastnit nadnárodní spolupráce podle kapitoly III těchto obecných zásad na základě programových návrhů předložených Komisi jmenovanými orgány ve členských státech ve shodě s dotčenými třetími zeměmi.

Projekty v zemích, které pobírají příspěvky Phare v souvislosti s nadnárodní spoluprácí v rámci INTERREG III, lze podporovat prostřednictvím státních programů Phare.

V případě financování z EFRR rozhodne Komise o příspěvku Fondu při schvalování jednotlivých programů. V případě Phare, Tacis, MEDA, CARDS, EDF, SAPARD a ISPA se bude schvalování projektů, které mají být financovány těmito programy, řídit postupy stanovenými v jejich vlastních pravidlech a provozních pravidlech, včetně (dle potřeby) postupů stanovených ve sdělení o sousedství.

Bod 37 může být dle potřeby uplatněn také pro nadnárodní spolupráci.

44.

Komise zajistí použitelnost bodů 38 až 42 pro nadnárodní spolupráci.

45.

Spolupráce mezi EFRR a vnějšími finančními nástroji, které se týkají části C, je předmětem sdělení o spolupráci mezi regiony.

46.

(zrušeno)

47.

Iniciativa Společenství INTERREG III bude financován společně členskými státy a Společenstvím.

48.

Ve shodě s čl. 20 odst. 2 obecného nařízení je celkový příspěvek EFRR do INTERREG III v období 2000–06 pevně stanoven ve výši 4 875 mil. EUR při cenách v roce 1999. V souladu s čl. 7 odst. 7 obecného nařízení byl příspěvek EFRR valorizován do roku 2003 v roční výši 2 % a pro období 2004-06 byla valorizace stanovena na základě cen z roku 2003. Komise také nyní určila stupeň valorizace platný pro období 2004-06. Aniž jsou dotčeny výjimky předpokládané v čl. 29 odst. 3 písm. a) uvedeného nařízení, bude strop příspěvku EFRR 75 % celkových nákladů v regionech spadajících do cíle 1 a 50 % v ostatních případech.

V souladu se závěry jednání o vstupu do EU je celkový příspěvek EFRR do INTERREG III pro nové členské státy v období 2004–06 pevně stanoven ve výši 425 mil. EUR při cenách v roce 1999.

Komise schválí přímé finanční dotace pro každý členský stát. Při rozdělování této částky zajistí členský stát, aby alespoň 50 % celkových dotací pro INTERREG III bylo jmenovitě určeno pro přeshraniční spolupráci v části A. Komise a členské státy také zajistí, aby všechny hranice byly spravedlivě posouzeny. Alespoň 14 % přímých dotací pro každý členský stát bude přiděleno do části B a 6 % do části C.

49.

U příslušných třetích zemí, které se účastní INTERREG III, bude spolupráce podporována z Phare-CBC a rovněž dle potřeby státními programy ISPA, SAPARD a Phare. V případě Tacis, MEDA, CARDS a EDF jsou dotace pro koordinované činnosti stanoveny, podle stávajících provozních pravidlech a dle potřeby v souladu se sdělením o sousedství, s cílem maximalizovat přeshraniční a nadnárodní spolupráci podél vnějších hranic Společenství.

Využít lze rovněž půjčky z EIB.

50.

V souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení EFRR bude pro realizaci iniciativy INTERREG III EFRR financovat opatření na rozvoj venkova způsobilá dle EZOZF, opatření na rozvoj lidských zdrojů způsobilá dle ESF a opatření na úpravu rybářských struktur způsobilá dle FNOR.

51.

Iniciativy Společenství mohou zajistit technickou pomoc během přípravy, financování a realizace programů dle článku 20 obecného nařízení.

52.

V rámci programů lze předvídat konkrétní opatření technické pomoci, zejména s cílem vytvořit a rozvíjet společné struktury. Z toho důvodu budou podle článku 29 obecného nařízení platit ve všech případech, kdy je technická pomoc poskytována na žádost členského státu, běžné sazby spolufinancování.

Výjimečně pokud takové opatření technické pomoci vychází z podnětu Komise, protože je výhodné pro více než jeden členský stát, lze financovat jeho náklady až do výše 100 %.

53.

Pro další výměnu zkušeností a osvědčených metod, zejména v rámci činností při vytváření sítí v souvislosti se zkušenostmi získanými v částech A, B a C INTERREG III, lze použít maximální částku 47 mil. EUR.

Když o technickou pomoc požádají členské státy, budou platit běžné sazby spolufinancování.

Jsou-li však taková opatření provedena z podnětu Komise, lze je financovat až do výše 100 %.

Komise schválila program podpory INTERACT pro přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci. Mezi úkoly programu INTERACT patří:

54.

Dotace ve výši 100 % poskytnuté z podnětu Komise, které spadají do vymezení dvou typů technické pomoci podle bodu 52 (odst. 2) a bodu 53 (odst. 3), budou dosahovat nejvýše 2 % celkového příspěvku EFRR stanoveného v bodu 48.

55.

Komise žádá členské státy a jmenované regionální orgány, dle potřeby ve shodě s dotčenými třetími zeměmi, aby předložily podrobné návrhy programů v rámci iniciativy Společenství na základě iniciativy INTERREG III.

56.

Veškerou korespondenci, která se týká tohoto oznámení, je třeba zasílat na adresu: