Začlenění Evropského rozvojového fondu do rozpočtu

Evropská komise doporučuje, aby byla pomoc poskytovaná zemím Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a zámořským zemím a územím (ZZÚ) v rámci Evropského rozvojového fondu (ERF) začleněna do rozpočtu Evropské unie (EU). To by přispělo k lepší veřejné kontrole této pomoci, ke zvýšení její transparentnosti a účinnosti a k posílení její flexibility a přizpůsobivosti podmínkám v terénu.

AKT

Communication from the Commission to the Council and the European Parliament of 8 October 2003: "Towards the full integration of cooperation with ACP countries in the EU budget" [COM(2003) 590 final - Not published in the Official Journal] (Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 8. října 2003 nazvané: „Cesta k plnému začlenění spolupráce se zeměmi AKT do rozpočtu EU“ [KOM(2003) 590 v konečném znění - Nebyl(o) zveřejněn(o) v Úředním věstníku])

PŘEHLED

V tomto sdělení Komise doporučuje, aby byla pomoc poskytovaná zemím AKT a ZZÚ v rámci Evropského rozvojového fondu (ERF) začleněna do rozpočtu EU.

POLITICKY ŽÁDOUCÍ ZMĚNA

Zabránění hrozícímu vytlačení na okraj

Jak se rozšiřují vnější vztahy Unie, uzavírá se stále více dohod o spolupráci s mnoha jinými regiony a zvyšuje se množství finančních prostředků vyčleněných v rozpočtu na vnější pomoc. Za těchto okolností již oddělené financování není pro země AKT výsadou, nýbrž spíše nevýhodou.

Tyto dohody o spolupráci s mnoha světovými regiony, mezi něž paří i dohoda z Cotonou, upravují řadu otázek ve společném zájmu: politický dialog, obchodní režim, cíle na poli demokracie atd. Po začlenění ERF do rozpočtu budou všechny významné zeměpisné programy součástí rozpočtové struktury. Z technického hlediska tato změna umožní zlepšit synergii mezi programy vycházejícími ze zeměpisného/národního přístupu a programy s tematickými cíli.

Programy spolupráce se zeměmi AKT přispěly k získání zkušeností a osvědčených postupů, které by se měly využít i v jiných programech vyvíjených v jiných rozvojových regionech. Díky začlenění ERF do rozpočtu se jednotlivé programy budou moci lépe navzájem obohacovat.

Začlenění ERF do rozpočtu usnadní také spolupráci mezi africkými regiony. Rovněž by se mohlo dosáhnout konzistentnějšího přístupu k zemím Karibiku a Latinské Ameriky na straně jedné a k zemím Tichomoří a Asie na straně druhé.

Cesta k větší nezávislosti

Po začlenění ERF do rozpočtu bude financování spolupráce EU-AKT méně závislé na dobrovolných příspěvcích a postojích jednotlivých členských států a snáze se zajistí jeho kontinuita. Pro členské státy to znamená, že finanční spolupráce s AKT bude skutečně probíhat na úrovni Společenství.

Cesta k větší legitimitě

ERF je v současnosti jedinou výdajovou položkou, která nepodléhá schválení Evropským parlamentem. Začlenění ERF do rozpočtu by znamenalo konec této anomálie a posílilo by oprávněnost vnější pomoci EU v očích veřejnosti. Dokud spolupráce se zeměmi AKT stojí mimo rozpočet, je pochopitelně vyloučena i z jednoho z nejdůležitějších rozhodovacích postupů v Unii. Již tak existuje zvýšené riziko, že vztahy se zeměmi AKT budou vytlačeny na okraj ve srovnání s jinými regiony světa, které se těší lepší hospodářské situaci. Toto riziko by se mohlo dále prohloubit kvůli nedostatečné viditelnosti těchto zemí v politických instancích Unie. Zvýšil by se rovněž vliv Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU díky působení členů tohoto shromáždění v Evropském parlamentu.

Cesta k větší transparentnosti

Začlenění veškerých výdajů na vnější pomoc do jediného rozpočtu by umožnilo získat celkový obrázek o vnější pomoci EU a o rozvojové politice Společenství jakož i o jejich objemu a zeměpisném rozdělení. Budou-li mít občané zájem zjistit výši výdajů, jaké Evropské společenství (ES) vynakládá na rozvojovou politiku, dozvědí se veškeré informace z jediného dokumentu.

Cesta k větší efektivitě a účinnosti

Začlenění ERF do rozpočtu povede ke zlepšení nákladové efektivnosti. Sjednocení správních a právních pravidel, rozhodovacích struktur a položek plateb totiž povede k odstranění některých nadbytečných kroků, které musejí v současnosti provádět jednotlivé subjekty a zúčastněné strany. To přispěje i ke zjednodušenému podávání zpráv, ke snížení správní zátěže, kterou nesou zejména přijímající země, a k efektivnější reakci na výzvy, jimž rozvojové země čelí. Krom toho použití zásad rozpočtové správy bude znamenat pravidelnější výši výdajů a napomůže zasílání pomoci do zemí AKT.

OBAVY SOUVISEJÍCÍ SE ZAČLENĚNÍM DO ROZPOČTU

Podaří se zachovat kvalitu partnerství se zeměmi AKT?

Ano. Komise se domnívá, že navzdory dlouhé existenci Evropského rozvojového fondu není tento fond nijak zásadní složkou výsadních vztahů mezi zeměmi AKT a EU. Dohoda z Cotonou bude i nadále úhelným kamenem tohoto partnerství a bude upravovat vztahy AKT-EU stejně, jako tomu bylo v minulosti.

Navíc smlouvy o závazcích ve prospěch jednotlivých zemí AKT budou i nadále uzavírány na základě programů vytvořených a schválených těmito zeměmi. Vláda každé země bude nadále úzce zapojena do víceletého orientačního plánování, vypracování ročních akčních plánů atd.

Může začlenění do rozpočtu ohrozit finanční závazky EU vůči AKT?

Tyto finanční závazky musejí být každých pět let prodlouženy a není důležité, zda k tomu dojde v novém ERF nebo v rámci souhrnného rozpočtu. Nástroje, které se v současném rozpočtovém rámci používají, zvláště pak rozhodnutí o finančním výhledu, poskytují stejné záruky.

Kontext

Pomoc EU zemím AKT v současnosti putuje dvěma hlavními cestami: z prostředků pocházejících z rozpočtu Společenství a z prostředků pocházejících z ERF. Tyto dva typy pomoci se řídí odlišnými správními pravidly a platí pro ně jiné rozhodovací struktury. Prostředky poskytované z rozpočtu Společenství jsou spravovány podle obecného finančního nařízení. Prostředky poskytované z ERF jsou spravovány podle pravidel stanovených v dohodě z Cotonou.

Návrh začlenit ERF do rozpočtu znamená, že by nový finanční výhled zahrnoval veškeré výdaje vynakládané na spolupráci EU-AKT. Tento návrh není ničím novým, neboť Komise navrhla začlenit ERF do souhrnného rozpočtu Společenství již v roce 1973 a 1979. Komise svůj návrh znovu předložila během jednání o finančním výhledu na období 2007-2013, avšak Evropská rada (15.-16. prosince 2005) opět zaujala zamítavý postoj. Diskuse se pravděpodobně znovu otevře při přípravě příštího finančního výhledu.

Poslední aktualizace: 28.06.2007