Úmluva proti korupci úředníků

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Úmluva o boji proti korupci úředníků EU nebo zemí EU

Akt Rady, kterým se vypracovává Úmluva o boji proti korupci úředníků EU nebo zemí EU

CO JE CÍLEM ÚMLUVY A AKTU?

Úmluva:
- má za cíl zajistit, aby každá země přijala nezbytná opatření ke kriminalizaci korupce úředníků*,
- je navržena tak, aby bojovala s korupcí Evropských úředníků* nebo úředníků zemí EU* a posílila justiční spolupráci mezi zeměmi EU v tomto boji.
Tento akt značí dohodu Rady o vypracování úmluvy.

KLÍČOVÉ BODY

Podle této úmluvy musí každá EU země přijmout nezbytná opatření pro kriminalizaci aktivní* a pasivní korupce* úředníků. Účastenství i návod jsou v této úmluvě zahrnuty.
Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Navíc musí země EU umožnit, aby vedoucí podniků nebo jiné osoby s rozhodovacími nebo kontrolními pravomocemi v podniku mohli být uznáni trestně odpovědnými za aktivní korupci spáchanou jim podřízenou osobou jednající jménem dotyčného podniku.
Každá země EU musí zavést svou soudní pravomoc ve vztahu k trestným činům, v souladu se závazky podle této úmluvy, kdy:
- trestný čin byl spáchán zcela nebo zčásti na jeho území,
- pachatel je jeho státním příslušníkem nebo úředníkem,
- trestný čin byl spáchán proti úředníkovi EU nebo země EU nebo proti členu instituce EU, který je současně jeho státním příslušníkem,
- pachatel je úředníkem EU, který pracuje pro některou instituci EU nebo pro subjekt, jenž má sídlo v dotyčné zemi EU.
Týká-li se postup související s trestným činem zavedeným v souladu se závazky podle této úmluvy alespoň 2 zemí EU, musí tyto země účinně spolupracovat při vyšetřování, trestním stíhání a výkonu uloženého trestu.
Země EU musí uplatňovat zásadu, že za týž trestný čin nesmí proběhnout trestní stíhání dvakrát (taktéž známo jako zásada ne bis in idem), ale výjimky z této zásady jsou možné.
Země EU mohou přijmout vnitrostátní úpravu překračující rámec závazků vyplývajících z této úmluvy.
V případě sporu mezi zeměmi EU týkajícího se výkladu nebo uplatňování této úmluvy, který nebylo možno vyřešit vzájemnou dohodou, projedná případ nejprve Rada tak, jak je stanoveno v hlavě IV Smlouvy o Evropské unii s cílem nalézt řešení. Pokud Rada nenalezne řešení do 6 měsíců, může 1 ze stran sporu věc předložit Soudnímu dvoru Evropské unie. Tento soud má také soudní pravomoc ve věci sporů mezi zemí EU a Evropskou komisí.

DATUM VSTUPU V PLATNOST

Úmluva vstoupila v platnost dne 28. září 2005 a všechny země EU k ní přistoupily.

KONTEXT

Na kriminalizaci aktivní a pasivní korupce se během posledních 2 desetiletí vztahuje několik mezinárodních a evropských nástrojů.

Mezinárodní úroveň

Kriminalizaci aktivní a pasivní korupce reguluje Úmluva Organizace spojených národů proti korupci, která je mezinárodní smlouvou s obecnou působností. Vstoupila v platnost dne 14. prosince 2005. Do prosince 2014 ratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů proti korupci všechny země EU a EU jako taková se stala smluvní stranou v roce 2018 (rozhodnutí 2008/801/ES).
Úmluva o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (v platnosti od roku 1999) zavádí právně závazné normy pro kriminalizaci podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích a poskytuje spoustu souvisejících opatření, která to zefektivňují. Soustředí se na „stranu nabídky“ v mezinárodní korupci.

Evropská úroveň

Trestněprávní úmluva o korupci Rady Evropy (v platnosti od roku 2002) je také ambiciózním nástrojem, jehož cílem je koordinovaná kriminalizace korupčních praktik. Také stanovuje doplňková trestněprávní opatření a zajišťuje lepší mezinárodní spolupráci při stíhání korupčních trestních činů.

Poznámka: Ačkoliv je většina jednotlivých zemí EU stranami v těchto dalších úmluvách (Úmluva o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích a Trestněprávní úmluva o korupci), EU jako taková stranou není.

Další informace získáte zde:

Korupce (Evropská komise).

KLÍČOVÉ POJMY

Úředník: každý evropský úředník nebo úředník země EU, včetně každého úředníka jiné země EU.

Evropský úředník: každá osoba, která je úředníkem nebo jiným smluvním zaměstnancem ve smyslu služebního řádu úředníků EU nebo vyslaná k EU zeměmi EU nebo kterýmkoli veřejnoprávním nebo soukromoprávním subjektem, která plní úkoly rovnocenné úkolům úředníků nebo jiných zaměstnanců EU.

Úředník země EU: úředník nebo veřejný činitel tak, jak je definován ve vnitrostátních právních předpisech země EU, ve které dotyčná osoba vykonává tuto funkci, za účelem uplatňování trestněprávních předpisů této země EU.

Aktivní korupce: úmyslné jednání každého, kdo přímo nebo pomocí prostředníka slíbí nebo poskytne jakoukoli výhodu úředníkovi pro něj (ni) nebo pro třetí osobu, aby jednal(a) nebo se jednání zdržel(a) při výkonu svých povinností nebo svých funkcí v rozporu se svými úředními povinnostmi.

Pasivní korupce: úmyslné jednání úředníka, který přímo nebo pomocí prostředníka žádá, přijme nebo si dá slíbit jakoukoli výhodu pro sebe nebo pro třetí osobu, aby jednal(a) nebo se jednání zdržel(a) při výkonu svých povinností nebo svých funkcí v rozporu se svými úředními povinnostmi.

HLAVNÍ DOKUMENTY

Úmluva o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie, vypracovaná na základě článku K.3 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 2–11)

Akt Rady ze dne 26. května 1997, kterým se na základě článku K.3 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii vypracovává Úmluva o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie (Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce („EPPO“) Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1–71)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29–41)

Postupné změny směrnice (EU) 2017/1371 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Rozhodnutí Rady (EU) 2016/63 ze dne 15. ledna 2016 o přistoupení Chorvatska k Úmluvě o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie, vypracované na základě čl. K.3 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. L 14, 21.1.2016, s. 23–24)

Rozhodnutí Rady 2008/801/ES ze dne 25. září 2008 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů proti korupci jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 287, 29.10.2008, s. 1–110)

Rozhodnutí Rady 2007/751/ES ze dne 8. listopadu 2007 o přistoupení Bulharska a Rumunska k Úmluvě o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie, vypracované na základě čl. K.3 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. L 304, 22.11.2007, s. 34–35)

Rozhodnutí Rady 2003/642/SVV ze dne 22. července 2003 o uplatňování Úmluvy o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie na Gibraltar (Úř. věst. L 226, 10.9.2003, s. 27)

Rámcové rozhodnutí Rady 2003/568/SVV ze dne 22. července 2003 o boji proti korupci v soukromém sektoru (Úř. věst. L 192, 31.7.2003, s. 54–56)

Důvodová zpráva k Úmluvě o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie (Text schválený Radou dne 3. prosince 1998) (Úř. věst. C 391, 15.12.1998, s. 1–12)

Akt Rady ze dne 27. září 1996 o vypracování protokolu k Úmluvě o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. C 313, 23.10.1996, s. 1–10)

Akt Rady ze dne 26. července 1995 o vypracování Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48–57)

Poslední aktualizace 08.03.2019