CO JE CÍLEM ÚMLUVY A ROZHODNUTÍ?

Cílem Bonnské úmluvy je ochrana stěhovavých druhů* volně žijících živočichů na celém světě. Volně žijící živočichové vyžadují zvláštní pozornost kvůli svému významu z hlediska environmentálního, ekologického, genetického, vědeckého, rekreačního, kulturního, vzdělávacího, sociálního a hospodářského. Ochrana stěhovavých druhů především vyžaduje mezinárodní spolupráci k zajištění ochrany na celém areálu jejich rozšíření*.

Rozhodnutím se uzavírá úmluva jménem EHS (nyní EU).

KLÍČOVÉ BODY

Smluvní strany uznávají důležitost ochrany stěhovavých druhů a nutnost věnovat zvláštní pozornost druhům, jejichž stav z hlediska ochrany* je nepříznivý.

Aby smluvní strany předešly tomu, aby se živočišný druh stal ohroženým*, musejí usilovat o:

podporu výzkumu týkajícího se stěhovavých druhů a spolupráci na tomto výzkumu a
uzavření dohod o ochraně a řízené péči o stěhovavé druhy uvedené v příloze II.

V zájmu ochrany ohrožených stěhovavých druhů smluvní strany úmluvy vyvinou úsilí:

o poskytnutí okamžité ochrany stěhovavým druhům uvedeným v příloze I,
o zachování či obnovení stanovišť ohrožených druhů,
o předcházení, odstraňování, hrazení nebo omezování na nejmenší míru nepříznivých účinků činností nebo překážek, které ztěžují tah daného druhu a
o předcházení, snižování nebo regulování činitelů a okolností, které ohrožují nebo pravděpodobně budou dále ohrožovat daný druh, jestliže je to proveditelné a vhodné.

Země, které jsou areálovými státy stěhovavého druhu, musejí zakázat odchyt živočichů uvedených v příloze I, a to s určitými výjimkami, jako je například odchyt pro vědecké účely nebo podpora množení nebo přežití daného druhu. Tyto výjimky musejí být přesně vymezeny, pokud jde o jejich obsah, a časově a místně omezeny a neměly by být k újmě daného druhu.

Ochrana a řízená péče, pokud jde o druhy uvedené v příloze II, může vyžadovat mezinárodní dohody.

Pokyny pro uzavírání dohod:

mají obnovit nebo udržet daný stěhovavý druh,
mají se vztahovat k celému areálu rozšíření daného stěhovavého druhu,
mají být otevřené k přistoupení všem areálovým zemím, ať jsou či nejsou smluvními stranami této úmluvy,
je-li to proveditelné, mají se týkat několika stěhovavých druhů.

Každá dohoda musí obsahovat tyto informace:

název dotčeného stěhovavého druhu,
jeho areál rozšíření a tahové trasy,
opatření pro provádění dohody,
postupy pro řešení sporů,
jmenování vnitrostátního orgánu pověřeného prováděním dohody.

Dohody mohou rovněž stanovit:

výzkum daného druhu,
výměnu informací o stěhovavém druhu,
ochranu či obnovu sítě vhodných stanovišť pro ochranu druhu,
pravidelný přezkum stavu druhu z hlediska ochrany,
postupy pro nouzové situace umožňující rychle posílit opatření na ochranu.

Odlišným druhem dohod jsou dohody podle čl. IV odst. 4 úmluvy. Tyto dohody se neomezují na druhy uvedené v příloze II úmluvy a mohou být uzavřeny pro všechny populace či veškeré zeměpisně oddělené části populace jakéhokoli druhu nebo nižšího taxonu volně žijících živočichů, jejichž příslušníci pravidelně překračují jednu nebo více hranic jurisdikce států.

Konference smluvních stran je rozhodovacím orgánem úmluvy. Přezkoumává provádění úmluvy a může přijímat doporučení.

Úmluva a její přílohy I a II mohou být změněny.

Jakýkoli spor, který vznikne mezi smluvními stranami úmluvy, musí být vyřešen vyjednáváním mezi dotyčnými smluvními stranami. Pokud nemůže být spor vyřešen vyjednáváním, může být předložen k rozhodčímu řízení, zejména Stálému rozhodčímu soudu v Haagu, jehož rozhodnutí jsou pro smluvní strany závazná.

Bonnská úmluva byla podepsána v roce 1979 a vstoupila v platnost 1. listopadu 1983.

KONTEXT

KLÍČOVÉ POJMY

Stěhovavé druhy: celá populace nebo kterákoli zeměpisně oddělená část populace jakéhokoli druhu nebo nižšího taxonu volně žijících živočichů, pro něž platí, že významná část jejich příslušníků cyklicky a předvídatelně překračuje jednu nebo více hranic jurisdikce státu.

Areál rozšíření: suchozemské či vodní oblasti, které stěhovavý druh obývá, které překračuje či přelétá během své obvyklé tahové trasy.

Stav stěhovavého druhu z hlediska ochrany: souhrn vlivů, které působí na tento stěhovavý druh a mohou ovlivnit jeho dlouhodobé rozšíření a početnost.

Ohrožený: daný stěhovavý druh je ohrožen vyhynutím na celém území dané země.

HLAVNÍ DOKUMENTY

Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Úř. věst. L 210, 19.7.1982, s. 11–22)

Rozhodnutí Rady 82/461/EHS ze dne 24. června 1982 o uzavření Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Úř. věst. L 210, 19.7.1982, s. 10)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Rozhodnutí Rady 2006/871/ES ze dne 18. července 2005 o uzavření Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 345, 8.12.2006, s. 24–25)

Rozhodnutí Rady 98/145/ES ze dne 12. února 1998, kterým se jménem Evropského společenství schvalují změny příloh I a II Bonnské úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů podle rozhodnutí pátého zasedání Konference smluvních stran úmluvy (Úř. věst. L 46, 17.2.1998, s. 6–7)

Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů – Bonnská úmluva