Přijetí eura

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Nařízení (ES) č. 974/98 – o zavedení eura

Článek 140 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU)

CO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ A ČLÁNKU 140 SFEU?

• Nařízení stanoví právní měnové požadavky, které musí splňovat země Evropské unie přijímající euro za svou měnu. Také stanoví různé etapy vedoucí k zavedení eura.
• Článek 140 SFEU stanoví kritéria pro členství v hospodářské a měnové unii a přijetí eura. Zajišťuje pravidelné sledování pokroku zemí, které nejsou členy eurozóny, při plnění těchto požadavků.

KLÍČOVÉ BODY

• Nařízení o zavedení eura:
  • obsahuje podrobnosti o datech zavedení jednotné měny v každé zemi eurozóny, o přechodu na hotovostní euro a o nahrazování národních měn,
  • potvrzuje, že jednotnou měnou je euro, které se dělí na 100 centů a nahrazuje národní měnové jednotky zúčastněných zemí podle schválených přepočítacích koeficientů,
  • dává Evropské centrální bance a národním centrálním bankám zemí eurozóny výlučnou pravomoc uvádět eurobankovky do oběhu,
  • umožňuje, aby si národní bankovky a mince zachovaly své postavení zákonného platidla ke dni, kdy vstoupí v platnost nařízení o zavedení eura,
  • stanoví podmínky přechodného období pro národní měny, což je možnost, které žádná země eurozóny nevyužila,
  • stanoví, že si národní bankovky a mince zachovávají své postavení zákonného platidla nejdéle po šest měsíců od konce přechodného období,
  • poznamenává, že po těchto přechodných obdobích jsou eurobankovky a euromince jediným zákonným platidlem v zemích eurozóny,
  • umožňuje zemím eurozóny použít přiměřené sankce proti padělání a napodobování eurobankovek a euromincí.
• Aby země mohly přijmout euro, musí splňovat tyto čtyři hospodářské a finanční podmínky, známé jako kritéria konvergence, stanovené v článku 140 SFEU a protokolu (č. 13) SFEU:
  • cenová stabilita: po dobu 1 roku nesmí míra inflace překročit o více než 1,5 % míru inflace 3 zemí eurozóny, jež dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků,
  • veřejné finance: zajistit jejich dobrý stav a udržitelnost omezením národního schodku a dluhu na maximálně 3 % a 60 % hrubého domácího produktu,
  • stabilita směnných kurzů: vyhnout se nadměrné měnové fluktuaci alespoň po dobu posledních dvou let účastí v mechanismu směnných kurzů, který reguluje kurzy mezi eurem a měnami zemí, jež nejsou členem eurozóny,
  • konvergence úrokových sazeb: mít dlouhodobou úrokovou sazbu, která nepřekračuje o více než 2 procentní body úrokovou sazbu tří zemí eurozóny, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků.
• Evropská komise pomohla připravit přijetí eura rozsáhlou informační kampaní. Ta se zaměřila na:
  • podniky, které začnou používat euro k transakcím ode dne 1. ledna 2002,
  • veřejnost, která si bude muset zvyknout na nové mince a bankovky a ceny a hodnoty, které vyjadřují,
  • skupiny se zvláštními potřebami, jako jsou sociálně nebo ekonomicky izolované osoby, osoby se zdravotním postižením nebo osoby neschopné číst či psát,
  • školou povinné děti, které budou vyrůstat s novou měnou a mohly by pomoci svým rodičům a prarodičům se s touto měnou seznámit.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Platí ode dne 1. ledna 1999.

KONTEXT

Rok 2019 se nese ve znamení 20. výročí zavedení eura. Dne 1. ledna 1999 11 zemí EU zafixovalo své směnné kurzy, přijalo sdílenou měnovou politiku a zavedlo euro jako novou společnou měnu na světových finančních trzích. Dnes je euro měnou 19 zemí EU.

Další informace získáte zde:

• Přijetí eura: zásady, postupy a kritéria (Evropská centrální banka)
• Euro (Evropská komise)
• 20 let eura (Evropa).

HLAVNÍ DOKUMENTY

Nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura (Úř. věst L 139, 11.5.1998, s. 1–5)

Postupné změny nařízení (ES) č. 974/98 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část třetí – Vnitřní politiky a činnosti Unie – Hlava VIII – Hospodářská a měnová politika – Kapitola 5 – Přechodná ustanovení – Článek 140 (bývalý čl. 121 odst. 1, čl. 122 odst. 2 druhá věta a čl. 123 odst. 5 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 108–110)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENT

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – protokol (č. 13) o konvergenčních kritériích (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 281–282)

Poslední aktualizace 14.02.2019