Rejstřík transparentnosti

Rejstřík transparentnosti je společným nástrojem Evropského parlamentu a Komise. Jeho cílem je informovat občany o organizacích a osobách samostatně výdělečně činných, které se zabývají činnostmi zaměřenými na ovlivňování rozhodovacích procesů Evropské unie. Tato činnost je doprovázena kodexem chování a výstražným mechanismem umožňujícím zjišťovat a řešit případná porušení kodexu.

AKT

Dohoda mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o zřízení Rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky Evropské unie.

PŘEHLED

Touto dohodou Evropský parlament a Evropská komise zřídily společný rejstřík transparentnosti. Tento rejstřík obsahuje informace o organizacích a osobách, jež se podílejí na tvorbě a provádění evropských politik. Informace se týkají zejména jejich druhu činnosti, zájmů, které sledují, a zdrojů, které věnují svým činnostem.

Rejstřík obsahuje také kodex chování a mechanismus pro vyřizování stížností v případě podezření z porušení tohoto kodexu.

Dohoda vymezuje skladbu rejstříku transparentnosti, jeho oblast působnosti a povinnosti týkající se registrace.

Zastoupení zájmů

V souladu s čl. 11 Smlouvy o Evropské unii (EU) vedou evropské orgány otevřený, transparentní a pravidelný dialog se zastupitelskými sdruženími a občanskou společností. Cílem je optimalizovat tvorbu a provádění evropských politik a udržovat přitom pravidelné a legitimní vztahy s klíčovými zúčastněnými stranami.

Mnoho organizací tak v Bruselu otevřelo „evropskou kancelář“ k vykonávání činnosti zastoupení. Tyto činnosti spočívají například v prosazování jejich zájmů a v ovlivňování rozhodovacího procesu EU.

Cílem rejstříku transparentnosti je pak zaregistrovat organizace a osoby vykonávající tyto činnosti a shromáždit je kolem společného kodexu chování. Rejstřík přispívá k transparentnosti a k dodržování zákona a etiky, aby se předešlo například nadměrným tlakům nebo nezákonnému přístupu k informacím a osobám činícím politická rozhodnutí.

Rejstřík je součástí politiky transparentnosti EU. Registrace není povinná a v žádném případě nevytváří žádnou formu akreditace organizací v EU.

Skladba rejstříku

Rejstřík obsahuje:

• oblast působnosti rejstříku, volitelné činnosti, oddíly zpřístupněné subjektům zapsaným v rejstříku (příloha I dohody) a informace, včetně těch finančních, o zaregistrovaných subjektech;
• kodex chování (příloha III);
• mechanismus pro vyřizování stížností a opatření uplatňovaná v případě nedodržování kodexu chování (příloha IV); tato opatření zahrnují zejména pozastavení registrace nebo vyškrtnutí z rejstříku. Důsledkem těchto opatření může být odnětí různých forem možností vstupu do Evropského parlamentu.

Oblast působnosti

Oblast působnosti rejstříku zahrnuje veškeré činnosti vykonávané s cílem přímo nebo nepřímo ovlivňovat formulování nebo provádění evropských politik, bez ohledu na použitý komunikační kanál nebo nosič údajů (sdělovací prostředky, diskusní fórum, pořádání akcí, expertní skupiny typu „think tank“ atd.).

Očekává se, že se do rejstříku zaregistrují veškeré organizace nebo osoby zapojené do tohoto druhu činnosti.

Tato dohoda však z oblasti působnosti vyjímá některé činnosti, zejména:

• některé činnosti týkající se poskytování právního nebo jiného odborného poradenství klientům v soudním nebo správním řízení;
• činnosti sociálních partnerů, kteří působí jakožto účastníci v sociálním dialogu (odborové organizace, sdružení zaměstnavatelů atd.);
• činnosti prováděné na přímou a individualizovanou žádost orgánu EU nebo evropského poslance.

Rejstřík zahrnuje veškeré subjekty, jejichž činnosti tu jsou volitelné (včetně lobbistů). Vlády členských států a třetích zemí, mezinárodní organizace a diplomatická zastoupení se však registrovat nepotřebují. Církví a náboženských společenství, regionálních a místních orgánů se rejstřík také netýká; jejich kanceláře nebo právní subjekty zřízené k tomu, aby je zastupovaly, by se ale do rejstříku zapsat měly.

Pravidla platná po veškeré registraci

Zapsáním do rejstříku dotčené organizace a fyzické osoby:

• souhlasí s tím, že informace, které poskytnou, jsou veřejné;
• souhlasí s tím, že budou jednat v souladu s kodexem chování;
• ručí za přesnost informací, které poskytnou;
• souhlasí s případným spuštěním mechanismu pro vyřizování stížností.

Provedení rejstříku

Služby Evropského parlamentu a Evropské komise zřídí společný operační útvar s názvem „Společný sekretariát rejstříku transparentnosti“. Tento sekretariát bude zajišťovat běžnou správu rejstříku a bude přispívat ke kvalitě jeho obsahu.

Kontext

Nový rejstřík vychází ze stávajících registračních systémů, které Evropský parlament zřídil v roce 1996 a Evropská komise v roce 2008, a navazuje na ně. Je součástí Evropské iniciativy pro transparentnost, kterou Komise spustila v roce 2007.

See also

• Rejstřík transparentnosti
• Komise a zástupci zájmových skupin

Poslední aktualizace: 08.09.2011