Hlavní směry hospodářských politik zemí EU

PŘEHLED DOKUMENTU:

Doporučení Rady (EU) 2015/1184 — hlavní směry hospodářských politik zemí EU a EU jako celku

PŘEHLED

CO JE ÚKOLEM HLAVNÍCH SMĚRŮ HOSPODÁŘSKÝCH POLITIK?

V souladu s článkem 121 Smlouvy o fungování Evropské unie Rada vydává hlavní směry hospodářských politik pro hospodářství EU. Jedná se o hlavní směry makroekonomických a strukturálních politik, jejichž cílem je koordinovat hospodářské politiky zemí EU tak, aby plnily společné cíle.

Tyto hlavní směry, ve spojení s hlavními směry politik zaměstnanosti zemí EU, které se každoročně zveřejňují v samostatném článku (článek 148 Smlouvy o fungování Evropské unie), tvoří integrované hlavní směry pro provádění strategie Evropa 2020.

KLÍČOVÉ BODY

Finanční a hospodářská krize v roce 2008 odhalila a prohloubila závažné slabiny v EU a ukázala, jak jsou na sobě ekonomiky zemí EU vzájemně závislé. Poslední soubor hlavních směrů z roku 2015 usiluje o tyto cíle:

• jak vyplývá z roční analýzy růstu pro rok 2015 předložené Komisí, ověřit a podpořit politická opatření pro dosahování cílů strategie Evropa 2020 na základě:
  • investic,
  • strukturálních reforem a
  • fiskální odpovědnosti,
• navést EU pevně na cestu růstu, což je cíl strategie Evropa 2020, a umožnit jí maximalizovat potenciál pro vytváření nových pracovních míst,
• přispět k naplňování cílů evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik.

Rada doporučuje, aby země EU a podle okolností EU jako celek braly ohled na následující hlavní směry ve svých hospodářských politikách.

• Hlavní směr 1: podpora investic prostřednictvím:
  • maximálního využívání příležitostí poskytovaných fondy EU, včetně Evropského fondu pro strategické investice a strukturálních fondů pro financování investic v klíčových růstových oblastech,
  • zřízení evropské platformy pod dohledem Evropské investiční banky (EIB), aby poskytovala poradenství v oblasti investic a podpořila vývoj transparentních projektů, a tak aby kapitál přinášel prospěch reálné ekonomice (tj. produktivní straně ekonomiky).
• Hlavní směr 2: zvýšení růstu prostřednictvím strukturálních reforem v zemích EU prostřednictvím:
  • dalších reforem trhů práce a systémů sociálního zabezpečení s cílem zvýšit růst a zaměstnanost při zajištění univerzálního přístupu k sociálním výhodám a službám a také jejich kvalitu, dostupnost a udržitelnost,
  • úsilí o reformu a integraci produktových trhů, aby spotřebitelé a podniky v EU měli užitek z nižších cen a širší nabídky zboží a služeb,
  • vylepšení regulačního prostředí, v němž společnosti působí, a to zejména kvůli podpoře malých a středních podniků (MSP),
  • podpory investic ze soukromého sektoru do výzkumu a inovací, a to zejména v odvětví informačních technologií a komunikací a digitální ekonomiky.
• Hlavní směr 3: odstranění hlavních překážek udržitelného růstu a zaměstnanosti v EU prostřednictvím:
  • další integrace jednotného trhu EU odstraněním přetrvávajících překážek, posílením hospodářské soutěže a zlepšením podnikatelského prostředí, aby Evropa zůstala atraktivní pro firmy, a to domácí i zahraniční,
  • zajištění integrace jednotného digitálního trhu usnadněním vytvoření digitální Evropy bez hranic,
  • posílením regulace a dohledu a také ochrany spotřebitelů v oblasti finančních trhů a institucí,
  • vytvoření udržitelného sekuritizačního trhu v Evropě ke zlepšení skutečné úvěrové kapacity bank v EU,
  • vytvoření opravdového kapitálového trhu v EU,
  • dosažení energetické unie, která zajistí dostupnou, bezpečnou a udržitelnou energii pro podniky i domácnosti,
  • provádění rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030,
  • pokračování v přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství na základě podpory zelených pracovních míst a technologií a také inovativních řešení.
• Hlavní směr 4: zajištění toho, aby veřejné finance byly udržitelnější a více podporovaly růst, prostřednictvím:
  • vedení fiskálních politik tak, aby odpovídaly Paktu o stabilitě a růstu (tj. udržením schodku a dluhu na udržitelné úrovni) a měly prospěšné vedlejší účinky na růst díky koordinovanějším opatřením. To by mělo umožnit zemím EU, které nemají finanční prostor (tj. prostor pro manévrování se svými veřejnými financemi), aby jej znovu získaly, a těm, které takový prostor mají, aby využily příležitost ke stimulaci domácí poptávky se zvláštním důrazem na investice,
  • stanovení priorit výdajovým oblastem podporujícím růst (např. vzdělávání, dovednosti, výzkum a vývoj, inovace a investice do sítí, které mají příznivý dopad na produktivitu),
  • přechodu na zdanění podporující růst a zvýšení účinnosti daňového systému rozšířením daňového základu a také posílením daňové správy, zjednodušením daňového systému a bojem proti daňovým podvodům a agresivnímu daňovému plánování.

AKT

Doporučení Rady (EU) 2015/1184 ze dne 14. července 2015 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Evropské unie (Úř. věst. L 192, 18.7.2015, s. 27–31)

Poslední aktualizace 25.02.2016