Látky určené k aromatizaci potravin

KLÍČOVÉ BODY

• Látky určené k aromatizaci nesmějí pro spotřebitele představovat bezpečnostní riziko (na základě dostupných vědeckých důkazů) a nesmějí je uvádět v omyl.
• Nařízení například stanoví, co to jsou látky určené k aromatizaci, aromatické látky, aromatické přípravky, kouřové aromatické přípravky, látky určené k aromatizaci získané tepelným postupem, prekurzory určené k aromatizaci a složky potravin vyznačující se aromatem.
• Tento právní předpis se nevztahuje na látky, které mají pouze výhradně sladkou (např. cukr), slanou (např. sůl) nebo kyselou chuť, na syrové potraviny nebo směsi, jako jsou sušené nebo mražené směsi koření či bylin, a na čajové nebo odvarové směsi. Látky dodávající sladkou chuť jsou sladidla, která představují zvláštní kategorii potravinářských přídatných látek.
• Stanoví také, které druhy látek určených k aromatizaci musí podstoupit postup hodnocení a schvalování a které nikoliv.
• EU přijala dne 1. října 2012 seznam schválených látek určených k aromatizaci. Pouze tyto látky určené k aromatizaci smějí v EU být prodávány a použity v potravinách nebo na jejich povrchu. Tento seznam je pravidelně aktualizován.
• Toto nařízení také obsahuje seznam patnácti přirozeně se vyskytujících látek, které představují riziko z hlediska toxicity. Mezi ně patří estragol, menthofuran, methyleugenol, kyselina kyanovodíková a kumarin a tyto látky se jako takové nesmějí přidávat do potravin. Pro přítomnost některých z těchto přirozeně se vyskytujících látek v potravinách jsou nastavena maximální množství. Mohou být přítomny například v některých tradičních potravinách nebo určitých alkoholických a nealkoholických nápojích.

• Pokud jde o označování, látky určené k aromatizaci prodávané podnikem jinému podniku nebo široké veřejnosti musí kromě požadavků na označování obsažených v nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům dodržovat zvláštní pravidla. Zvláštní pravidla pro označování látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu se týkají obou nařízení, pokud se tyto látky prodávají široké veřejnosti nebo mezi podniky.
• Označení „přírodní“ pro popis aromatu se smí používat pouze pro látky, které se získávají přímo z materiálu živočišného nebo rostlinného původu.
• Provozovatelé potravinářských podniků (výrobci, dovozci nebo uživatelé látek určených k aromatizaci, např. potravinářský průmysl) musí na požádání oznámit Evropské komisi množství, která přidali do potravin během období 12 měsíců.
• Výrobce nebo uživatel látek určených k aromatizaci musí sdělit veškeré nové vědecké nebo technické informace, které jsou mu známé a dostupné a které by mohly ovlivnit posouzení bezpečnosti této aromatické látky.