Správa věcí veřejných a rozvoj

Evropská unie (EU) navrhuje pragmatičtější přístup k poskytování podpory správy v rozvojových zemích, který je založen na dialogu a budování kapacit. EU zdůrazňuje, že neexistuje žádné jednotné řešení, a podporuje proto individuální přístup odrážející specifické okolnosti v každé zemi.

AKT

Communication from the Commission to the Council, the European Parliament and the European Economic and Social Committee - Governance and development [COM(2003) 615 final – not published in the Official Journal] (Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ze dne 20. října 2003: Správa věcí veřejných a rozvoj (KOM(2003) 615 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku))

PŘEHLED

Účelem tohoto sdělení je definovat příslušné kroky uzpůsobené odlišným okolnostem s cílem:

• vybudovat institucionální kapacity a zvýšit schopnost partnerských zemí vytvářet a realizovat příslušné reformy;
• zajistit součinnost a soudržnost mezi jednotlivými nástroji a politikami EU v této oblasti;
• zajistit vzájemnost a spolupráci mezi jednotlivými dárci;
• podporovat ochranu lidských práv a prosazovat demokracii, řádnou správu věcí veřejných a právní stát.

Sdělení zdůrazňuje skutečnost, že neexistuje žádné jednotné řešení, a podporuje proto přístup odrážející specifické okolnosti v každé rozvojové zemi. Dokument rozlišuje tři typy situací: efektivní partnerství, problematická partnerství a post-konfliktní situace. Zaměření politik tudíž musí mít odlišné perspektivy, které jsou v souladu s těmito třemi scénáři.

Efektivní partnerství

Tak jako většina dárců i Komise poskytuje svou podporu v první řadě zemím, které se její pomoc snaží efektivně využít. V rámci efektivních partnerství se vlády zavazují k rozvoji a řádné správě věcí veřejných v souladu s cíli definovanými na mezinárodní úrovni. I když jsou institucionální kapacity na nedostatečné úrovni, přihlíží se zejména k politickému závazku reforem.

Prioritní opatření se musí opírat o:

• souvislý a efektivní dialog s danými zeměmi;
• posílení demokratické vlády, účast občanů a přístup ke spravedlnosti;
• prosazování lidských práv;
• posílení transparentnosti, odpovědnosti a efektivnosti veřejných orgánů;
• zlepšení schopnosti občanské společnosti podílet se na debatách a procesech formujících jednotlivé politiky.

Jako příklady sdělení uvádí státy středomořského regionu, některé africké státy a státy východní Evropy a Střední Asie.

Problematická partnerství

Komise zdůrazňuje, že dárci by neměli opomíjet ani problematičtější partnerství, charakterizovaná vládou, která nepřijala závazek věnovat se snižování chudoby, udržitelnému rozvoji a řádné správě věcí veřejných. V takových situacích je rozvojová spolupráce často částečně či dokonce úplně přerušována. Obyvatelé těchto obzvláště zranitelných zemí by neměli platit za nesprávné jednání svých vládních činitelů. Ponechání těchto zemí v izolaci představuje riziko podpory extremismu a terorismu, o následcích na regionální úrovni nemluvě. Pokud se země nechá padnout, bude její obnova z dlouhodobého hlediska ještě náročnější a také nákladnější. Všechny tyto faktory mluví proti úplnému odchodu dárců z těchto zemí. Dárci by se tudíž měli zaměřit na body vstupu, z nichž bude možné věnovat se podstatě problémů, jejichž původ se často nachází ve špatné správě a chudobě.

Prioritní opatření se musí opírat o:

• humanitární pomoc a potravinovou pomoc;
• podporu činností občanské společnosti;
• dialog s úřady za účelem nalezení opatření, která je potřeba přijmout pro posunutí situace směrem k efektivnímu partnerství;
• politické iniciativy na mezinárodní či regionální úrovni s cílem nalézt udržitelné řešení obtíží či krize.

Jako příklady sdělení uvádí Severní Koreu, Angolu a Bangladéš.

Post-konfliktní situace

Sdělení uvádí, že v post-konfliktních situacích veřejné instituce fungují špatně, anebo vůbec neexistují. Země, které se vzpamatovávají z konfliktu, jsou často náchylné k znovupropuknutí bojů. Odhaduje se, že přibližně 50 % zemí vycházejících z konfliktu jsou mocné, válku vedoucí země. V takové situaci je nezbytné rychlé zapojení dárců.

Prioritní opatření se musí opírat o:

• určení prvotních příčin konfliktu a vůli nalézt řešení;
• zahájení mírového procesu;
• vytvoření návaznosti mezi pomocí při mimořádných událostech, obnovou a dlouhodobým rozvojem;
• poskytnutí nezávislé humanitární pomoci.

Jako příklady sdělení uvádí Guatemalu a Rwandu.

Dialog o správě věcí veřejných: základní prvky

Pro podporu řádné správy, boj proti chudobě a podporu udržitelného rozvoje je k dispozici široká paleta nástrojů, např.: humanitární pomoc, podpora při budování institucí např. v oblastech dopravy, zdraví či vzdělání, podpora administrativních reforem a boje proti korupci, přisvojení reformních programů danými zeměmi, udržování míru a bezpečnosti, podpora lidských práv, podpora účasti občanské společnosti, podpora obchodu a rozpočtová podpora.

Se zřetelem k pozitivním výsledkům diskuse s Radou a Evropským parlamentem Komise z těchto principů vytvoří pokyny a vydá příručku, která delegacím poslouží pro konzistentní řízení aspektů správy věcí veřejných v rámci programů spolupráce EU.

Obecný rámec

Podpora správy věcí veřejných se v posledních deseti letech stala základním nástrojem rozvojové pomoci. Tento prvek je začleněn do programů spolupráce vedených Komisí.

Jedná se o koncept skládající se z více aspektů. Jelikož neexistuje žádná jasná definice správy věcí veřejných, označuje tento pojem obecně prvky mající sociální vazbu: pravidla, postupy a chování, jimiž jsou ve společnosti organizovány zájmy, řízeny zdroje a vykonávána moc. Kvalita správy věcí veřejných tudíž často závisí na schopnosti státu poskytnout svým občanům základní služby umožňující snížit chudobu a podpořit rozvoj.

Dohoda z Cotonou obsahuje závazek řádné správy věcí veřejných a je tudíž jakousi šablonou pro ostatní dohody mezi EU a třetími zeměmi. Součástí tohoto přístupu je pravidelný dialog a účast nestátních aktérů.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Správa věcí veřejných v evropském konsensu o rozvojové politice: Na cestě k harmonizovanému přístupu uvnitř Evropské unie (KOM(2006)421 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

Poslední aktualizace: 14.12.2007