Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO neboli Atlantická aliance) je mezivládní vojenská aliance, která vznikla na základě Severoatlantické smlouvy. Ta je známá také jako Washingtonská smlouva a byla podepsána . Účelem NATO je zaručit svobodu a bezpečnost svých členů politickými a vojenskými prostředky.
Struktura NATO se v zásadě skládá ze dvou částí:
z civilní, administrativní složky, která zahrnuje:
Severoatlantickou radu, kterou tvoří stálé delegace zemí NATO,
skupinu pro jaderné plánování,
mezinárodní personál v ústředí NATO v Bruselu, a
z vojenské složky, kterou tvoří:
Vojenský výbor NATO, který radí Severoatlantické radě v otázkách vojenské strategie,
Velitelství spojeneckých sil pro operace, které je zodpovědné za vojenské aktivity NATO,
Velitelství spojeneckých sil pro transformaci, které se stará o plánování obrany a rozvoj schopností.
NATO se sídlem v Bruselu má po postupném rozšiřování 31 členů:
duben 1949: Belgie, Kanada, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Spojené království a Spojené státy (12 zakládajících členů),
únor 1952: Řecko a Turecko,
květen 1955: Západní Německo (po sjednocení Německa v roce 1990 se členem stala celá země),
květen 1982: Španělsko,
březen 1999: Česká republika, Maďarsko a Polsko,
březen 2004: Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko,
od : Albánie a Chorvatsko,
od : Černá Hora,
od : Severní Makedonie,
od : Finsko.
EU a NATO, které mají 22 společných členských zemí, spolupracují obzvláště úzce od roku 2003 (kdy byla uzavřena dohoda Berlín plus, která EU za určitých podmínek umožňuje přístup k prostředkům a schopnostem NATO) a navazují tak na spolupráci v oblasti obrany, která se dříve rozvíjela mezi NATO a dnes již neexistující Západoevropskou unií.
Mezi nedávné příklady úzké spolupráce NATO a EU patří:
v oblasti námořní bezpečnosti operace Námořních sil Evropské unie ve Středomoří IRINI, která spolupracovala s operací NATO Sea Guardian,
Blízký východ, kde se EU angažuje jako nevojenský partner, přičemž všech 27 členských států je partnery, zatímco NATO podporuje globální koalici proti Islámskému státu.
Závazky členských států EU a spolupráce v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky jsou konzistentní se závazky, které tyto země mají v rámci NATO.