Postup proti opožděným platbám v obchodních transakcích

KLÍČOVÉ BODY

• Podniky musí platit faktury nejpozději do 60 dnů, pokud nejsou ve smlouvě výslovně dohodnuty jiné podmínky, a za předpokladu, že to vůči věřiteli není hrubě nespravedlivé.
• Orgány veřejné moci musí za zboží a služby, jež nakupují, zaplatit do 30 dnů. Za výjimečných okolností se lhůta může prodloužit až na 60 dnů, například v odvětví zdravotnictví nebo u určitých činností průmyslové či obchodní povahy.
• Věřitelé, kteří splnili své zákonné a smluvní povinnosti, a přesto nedostali zaplaceno v určené lhůtě, mají nárok na úrok z prodlení a náhradu za zpožděnou platbu.
• Úrok z prodlení musí být alespoň 8 procentních bodů nad referenční sazbou Evropské centrální banky. Evropská komise zpřístupní příslušné sazby na internetu. V praxi se ve většině zemí EU pohybují od 8 do 10 %.
• Věřitel má nárok obdržet od dlužníka alespoň pevnou částku ve výši 40 EUR. Navíc má nárok na přiměřenou náhradu za veškeré náklady spojené s vymáháním, jako jsou výdaje za právní služby či za využití služeb společnosti vymáhající pohledávky.
• Věřitel má nárok na úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti.
• Pokud ve smlouvě není uveden den splatnosti, má věřitel nárok na úrok z prodlení po uplynutí 30 dnů po dni, kdy dlužník obdrží fakturu, nebo pokud není den obdržení faktury jistý, po uplynutí stejné lhůty po dni obdržení zboží nebo poskytnutí služeb.
• Vnitrostátní orgány musí přijmout opatření pro zvýšení informovanosti o prostředcích nápravy v případě opožděných plateb.
• Do 16. března 2016 Komise předloží zprávu o provádění této směrnice.

Od října 2012 do listopadu 2014 Komise v celé EU pořádala informační kampaň proti opožděným platbám, aby informovala zainteresované strany o jejich právech a povinnostech.