Krizové řízení ve finančním odvětví

KLÍČOVÉ BODY

Oblast působnosti

Soubor pravidel pro řízení krizí ve finančním odvětví se vztahuje na:

• všechny úvěrové instituce,
• některé investiční firmy, zejména ty, jejichž úpadek by mohl ohrozit finanční systém.

Účel

Cílem těchto pravidel je zajistit stabilitu finančního systému i v případě úpadku podniku a:

• podporovat prevenci a přípravu za účelem snížení rizik ve finančním systému,
• připravit spolehlivé nástroje k řešení problémů,
• zavést rychlé a rozhodné prostředky jednání,
• snížit morální riziko tím, že akcionáři budou přispívat k nákladům,
• přispívat k hladkému řešení problémů přeshraničních skupin v zájmu zachování vnitřního trhu,
• zajistit právní jistotu,
• omezit negativní dopady na konkurenceschopnost.

Oblasti činnosti

Sdělení určilo opatření, která by měla být přijata v následujících oblastech:

• orgány odpovědné za řízení krizí – každá země EU musí určit orgán příslušný k řešení, který bude nezávislý na orgánu dohledu,
• přípravná a preventivní opatření – včetně provádění programu dohledu pro každou instituci, nad níž je dohled vykonáván, dohledových prověrek přímo v dané instituci,
• spouštěcí mechanismy – v případě, že banka nebo investiční podnik nemohou uspokojit požadavky směrnice o kapitálových požadavcích, měl by být uplatněn včasný zásah,
• včasný zásah – stanoví rozšíření a vyjasnění pravomocí orgánů dohledu. Banky a podniky by měly být povinny předložit plán, který jim pomůže při obnově v případě finančních potíží,
• odepsání pohledávek – umožní instituci v potížích pokračovat v jejích činnostech nebo některé z nich ukončit s cílem snížit rizika dalšího šíření obtíží na další instituce,
• řešení problémů – reforma právních předpisů o úpadku bank, aby krachující banky mohly využít likvidační řízení.

Přijatá opatření

1. Orgány dohledu

V roce 2011 byly zřízeny tři evropské orgány dohledu:

• Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), který se zabývá dohledem nad bankami, včetně dohledu nad rekapitalizací bank,
• Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), který se zabývá dohledem nad kapitálovými trhy a vykonává přímý dohled v souvislosti s ratingovými agenturami a registry obchodních údajů, a
• Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), který se zabývá dohledem nad pojišťovnictvím.

Ve všech třech orgánech dohledu je zastoupeno 28 vnitrostátních orgánů dohledu.

Byla zřízena Evropská rada pro systémová rizika, jejímž úkolem je sledovat a vyhodnocovat potenciální hrozby pro finanční stabilitu, které vyplývají z makroekonomického vývoje a z vývoje finančního systému jako celku.

1. Směrnice o ozdravných postupech a řešení krizí bank

Tato směrnice (směrnice 2014/59/EU) vstoupila v platnost ve všech zemích EU v červenci 2014. Stanoví řadu pravidel pro harmonizaci a zlepšení nástrojů, které se používají k řešení bankovních krizí napříč EU. Jsou to mimo jiné tyto nástroje:

• banky jsou povinny vypracovat ozdravné plány k překonání finančních obtíží,
• orgány dostávají soubor pravomocí zasáhnout do fungování bank s cílem zabránit jejich úpadku,
• orgány mají též pravomoci provádět plány na obnovu zkrachovalých bank způsobem, který zachová jejich nejkritičtější funkce a předchází situaci, kdy je budou muset zachraňovat daňoví poplatníci,
• v roce 2016 byl pro země eurozóny zřízen Jednotný fond pro řešení krizí; oddělené vnitrostátní fondy zůstávají v platnosti pro země EU, které nejsou součástí eurozóny,
• postupy ke zlepšení spolupráce mezi vnitrostátními orgány.

1. Směrnice o systému pojištění vkladů

Tato směrnice (směrnice 2014/49/EU) vstoupila v platnost v roce 2014. Posiluje stávající systém vnitrostátních systémů pojištění vkladů tak, aby reagovaly na slabé stránky odhalené finanční krizí. K jejím klíčovým prvkům patří:

• všeobecná záruka na vklady do 100 000 EUR,
• snadnější a rychlejší přístup k výplatě – postupné zkracování splatnosti z 20 na 7 pracovních dnů,
• spolehlivější finanční režim,
• lepší informace pro vkladatele.