Pojištění a zajištění

KLÍČOVÉ BODY

Oblast působnosti

Směrnice se vztahuje na neživotní pojištění, životní pojištění a zajišťovny.

Povolení

Pojišťovna může vykonávat své činnosti poté, co získala povolení od orgánu dohledu ve svém členském státě EU. Toto povolení je platné v celé EU.

Kapitálové požadavky

Pojišťovny musí mít kapitál v souvislosti se svými rizikovými profily, aby zaručily, že mají dostatečné finanční zdroje pro překonání finančních potíží. Musí splňovat následující kapitálové požadavky.

• Minimální kapitálový požadavek. Minimální úroveň kapitálu, pod kterou by byli pojistníci vystaveni vysoké míře rizika.
• Solventnostní kapitálový požadavek. Kapitál, který pojišťovna potřebuje v případech, kdy je třeba absorbovat značné ztráty. Výše kapitálu se vypočte s přihlédnutím k různým rizikům, jako jsou:
  • tržní riziko – riziko ztráty nebo změny finanční situace v důsledku výkyvů trhu;
  • pojistné nebo upisovací riziko – riziko, že na úhradu budoucích pohledávek z pojištění nebo pojistného plnění nebyl odložen dostatek peněz;
  • operační riziko – riziko ztráty vyplývající z nedostatečnosti nebo selhání vnitřních procesů, pracovníků a systémů nebo z vnějších událostí.

Pokud pojišťovna nesplňuje obě požadované částky kapitálu, musí orgán dohledu přijmout opatření.

Podmínky pro pojišťovací činnost

• Přiměřený systém řízení. Pojišťovny musejí zavést odpovídající a transparentní systém řízení s jasným vymezením odpovědnosti. Musejí disponovat administrativní kapacitou k řešení různých otázek, včetně řízení rizik, souladu s právními předpisy a interního auditu.
• Vlastní posouzení rizik a solventnosti. Pojišťovny musejí pravidelně realizovat vlastní posouzení rizik a solventnosti. To zahrnuje hodnocení celkových solventnostních potřeb ve vztahu k jejich rizikovému profilu, jakož i jejich trvalého souladu s potřebnými finančními prostředky.

Dohled

• Přezkoumání orgány dohledu. Právní předpisy stanovuje proces kontroly orgány dohledu, který umožňuje orgánům dohledu přezkoumat a vyhodnotit, jak pojišťovna dodržuje pravidla. Za tímto účelem musí pojišťovny podávat orgánům dohledu podrobné informace o své činnosti a rizicích. Cílem je pomoci orgánům dohledu při zjišťování toho, jaké společnosti by se mohly dostat do potíží. Pojišťovny také musejí zveřejňovat informace veřejně.
• Orgán dohledu nad skupinou. Každá skupina pojišťoven musí disponovat orgánem dohledu nad skupinou, který má konkrétní povinnosti a úzce spolupracuje se zúčastněnými vnitrostátními orgány dohledu.

Změny směrnice 2009/138/ES

Směrnice 2009/138/ES byla několikrát změněna.

• V zájmu zachování spravedlivé hospodářské soutěže mezi institucemi pozměňující směrnice (EU) 2016/2341 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (viz shrnutí) prodloužila přechodné období umožňující pojišťovnám, na které se vztahuje směrnice 2009/138/ES, provozovat svou činnost v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění do 31. prosince 2022.
• Nařízení (EU) 2017/2402 (viz shrnutí) mění směrnici 2009/138/ES s cílem zajistit soulad pravidel týkajících se sekuritizace s tímto nařízením, jehož hlavním cílem je vytvoření a fungování vnitřního trhu, zejména zajištěním rovných podmínek na vnitřním trhu pro všechny institucionální investory.
• Pozměňující směrnice (EU) 2018/843 vyžaduje, aby pojišťovny hlásily orgánům veřejné moci podezření na praní peněz nebo financování terorismu s cílem zabránit využívání finančního systému k těmto účelům podle směrnice (EU) 2015/849 (viz shrnutí).
• Pozměňující směrnice (EU) 2019/2177 dává Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) větší úlohu při přispívání ke sbližování dohledu v oblasti interních modelů. Stanovuje přísnější požadavky na oznamování v případě významné přeshraniční pojišťovací činnosti nebo v krizových situacích, jakož i podmínky pro zřízení platforem pro spolupráci¹, pokud je plánovaná přeshraniční pojišťovací činnost významná.
• Pozměňující směrnice (EU) 2022/2556 uvádí ustanovení směrnice a několika dalších souvisejících směrnic do souladu s požadavky na rizika v oblasti informačních a komunikačních technologií pro finanční subjekty stanovenými v nařízení o digitální provozní odolnosti finančního sektoru (nařízení (EU)2022/2554, viz shrnutí).
• Pozměňující směrnice (EU) 2023/2864 do směrnice 2009/138/ES vkládá článek, který členským státům ukládá, aby od 10. ledna 2030 zajistily, že při zveřejňování jakýchkoli regulovaných informací je pojišťovny nebo zajišťovny současně předloží orgánu shromažďujícímu informace a oznámí je Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy za účelem jejich zpřístupnění na jednotném evropském přístupovém místě zřízeném podle nařízení (EU) 2023/2859.
• Pozměňující směrnice (EU) 2025/2 má za cíl zvýšit citlivost vůči rizikům, posílit schopnost pojistitelů provádět dlouhodobé investice do reálné ekonomiky, zlepšit řízení rizik souvisejících s udržitelností, zvýšit proporcionalitu a posílit dohled nad přeshraničními činnostmi a makroobezřetnostní dohled. Členské státy použijí tato ustanovení ode dne 30. ledna 2027.

Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty

• Směrnice Solventnost II svěřuje Evropské komisi právo přijímat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. Ty se týkají například technických norem a informací pro výpočet technických rezerv a základních vlastních zdrojů.
• Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 (které je známé jako nařízení v přenesené pravomoci Solventnost II a bylo několikrát změněno) stanovuje podrobné požadavky na uplatňování rámce Solventnost II a slouží jako jednotný soubor obezřetnostních pravidel pro pojišťovny a zajišťovny. Nařízení v přenesené pravomoci Solventnost II se vztahuje na:
  • oceňování aktiv a závazků, včetně opatření dlouhodobých záruk,
  • jak stanovit úroveň požadovaného kapitálu pro třídy aktiv, do kterých může pojistitel investovat,
  • způsobilost položek vlastních zdrojů pojistitelů ke krytí kapitálových požadavků,
  • jak by měly být pojišťovny řízeny a spravovány,
  • posouzení rovnocennosti solventnostních režimů zemí mimo EU s pravidly EU,
  • pravidla pro používání interních modelů k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku,
  • zvláštní pravidla týkající se pojišťovacích skupin a
  • zjednodušené metody a výjimky s cílem usnadnit uplatňování směrnice Solventnost II pro menší a méně složité pojistitele.