Statut poslanců Evropského parlamentu stanovuje předpisy a obecné podmínky upravující výkon funkce poslanců Evropského parlamentu (EP). Přijat byl v roce 2005 a vstoupil v platnost v červenci 2009.

Díky němu jsou podmínky práce poslanců EP transparentnější. Navíc pro všechny poslance zavedl jednotný příjem, který se vyplácí z rozpočtu EU. Rovněž mimo jiné stanovuje, že:

poslanci EP musí být svobodní a nezávislí a musí hlasovat individuálně a osobně,
poslanci EP mají právo nahlížet do všech spisů v držení EP,
poslanci EP mají právo předkládat návrhy aktů EU v souvislosti s právem iniciativy EP,
dokumenty EP musí být přeloženy do všech úředních jazyků,
poslanci EP se mohou formovat do politických skupin,
poslanci mají nárok na služby asistentů, které si sami vybírají, a EP hradí výdaje vzniklé poslancům při zaměstnávání těchto asistentů.

Předsednictvo EP přijalo ve dnech 19. května a 9. července 2008 rozhodnutí o prováděcích opatřeních ke statutu poslanců EP. Tato opatření byla při několika příležitostech pozměněna a zahrnují podrobnější aspekty, které se týkají těchto oblastí:

nárok na plat, léčebné výdaje a pojištění proti rizikům spojeným s výkonem parlamentního mandátu,
náhrada výdajů,
opatření pro správu smluv s osobními asistenty, vybavení a zařízení,
přechodný příspěvek na konci funkčního období, důchody atd.

Podle článku 232 Smlouvy o fungování Evropské unie má EP právo regulovat svou vlastní činnost ve svém jednacím řádu, který zahrnuje všechny procesní aspekty práce parlamentu.

Dne 1. ledna 2012 vstoupil v platnost kodex chování poslanců EP. Tento kodex stanovuje jako své hlavní zásady to, že poslanci EP musí jednat výhradně ve veřejném zájmu a provádět svou práci s nestranností, bezúhonností, otevřeností, pílí, poctivostí, odpovědností a respektem k pověsti EP. Definuje střety zájmu a to, jak by je poslanci EP měli řešit. Obsahuje také pravidla, která se týkají například oficiálních darů poslancům EP a odborných činností dřívějších poslanců EP.

VIZ TAKÉ