Interinstitucionální dohoda o spolupráci v rozpočtových záležitostech

Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem (EP), Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, která byla uzavřena dne 17. května 2006, zahrnuje finanční rámec pro období 2007–2013 za účelem zavedení rozpočtové kázně. Cílem dohody je rovněž zdokonalit fungování ročního rozpočtového procesu a spolupráci mezi orgány v rozpočtových záležitostech.

AKT

Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (Viz pozměňovací akty)

PŘEHLED

Evropský parlament, Rada a Komise uzavřely dohodu o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení. Týká se sestavování a plnění rozpočtu Evropské unie (EU). Evropské instituce se touto dohodou rozhodly organizovat svou spolupráci a zdokonalit tak fungování ročního rozpočtového procesu a zajistit řádné řízení evropských financí.

Dohoda o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení se skládá ze tří částí:

• část I. stanovuje finanční rámec pro období 2007–2013, tj. výši výdajů odhadovaných pro každou politickou oblast;
• část II. organizuje spolupráci mezi Parlamentem, Radou a Komisí v průběhu rozpočtového procesu;
• část III. stanoví pravidla, která mají zajistit řádné finanční řízení prostředků EU.

Finanční rámec na období 2007–2013

Finanční rámec má zajistit řádný vývoj výdajů Evropské unie v daném období. Finanční rámec tak pro každý rok období 2007–2013 stanovuje stropy pro každou kategorii výdajů. Evropské orgány se zavazují vykonávat své rozpočtové pravomoci tak, aby tyto stropy dodržovaly.

Finanční rámec pro období 2007–2013 je stanoven v příloze I dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení. Stropy byly stanoveny v mezích vlastních zdrojů EU.

Komise může navíc na finanční rámec uplatnit technické úpravy. Tyto úpravy spočívají například v přepočtu stropů podle vývoje cen nebo podmínek plnění rozpočtu.

Finanční rámec lze rovněž revidovat v případě nepředvídaných okolností, v souladu se stropem vlastních zdrojů. Návrh Komise na takovou revizi musí být předložen a přijat před začátkem rozpočtového procesu pro daný rozpočtový rok nebo pro první z daných rozpočtových let.

Krom toho dohoda o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení stanovuje pravidla pro uvolnění některých nástrojů mimo finanční rámec:

• rezerva na pomoc při mimořádných událostech: účelem této rezervy na pomoc při mimořádných událostech je rychle reagovat na konkrétní požadavky pomoci třetím zemím po událostech, které nebylo možné předvídat při sestavování rozpočtu. Roční částka rezervy se stanoví na 221 milionů EUR po dobu platnosti finančního rámce;
• Fond solidarity: Fond solidarity EU má umožňovat rychlou finanční pomoc v případě rozsáhlých katastrof na území členského státu nebo kandidátské země. Maximální roční částka vyhrazená fondu se stanoví na 1 miliardu EUR;
• nástroj pružnosti: nástroj pružnosti s ročním stropem ve výši 200 milionů EUR (v běžných cenách) má umožnit financování přesně určených výdajů, které nebylo možné financovat v mezích stropů dostupných pro jeden nebo více jiných okruhů;
• Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci: Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je určen k tomu, aby poskytoval dodatečnou pomoc pracovníkům, které zasáhly důsledky strukturálních změn uvnitř modelů světového obchodu, při jejich novém začlenění na trhu práce. Fond získá maximální roční částku 500 milionů EUR.

Spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu

Interinstitucionální dohoda stanoví postupy a pravidla spolupráce mezi orgány v rozpočtových záležitostech, pokud jde o:

• sestavení rozpočtu;
• klasifikaci výdajů;
• maximální míru zvýšení nepovinných výdajů v případě neexistence finančního rámce;
• zahrnování finančních ustanovení do právních aktů;
• výdaje související s dohodami o rybolovu;
• financování společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).

Řádné finanční řízení

Orgány se musí přesvědčit, že jsou tato dohoda a rozpočet prováděny za podmínek řádného finančního řízení vycházejícího ze zásad hospodárnosti, účinnosti, účelnosti, ochrany finančních zájmů, přiměřenosti administrativních nákladů a uživatelsky příznivých postupů.

Komise krom toho předloží dvakrát ročně finanční plán, rozdělený podle okruhů, oblastí politiky a rozpočtové linie. Tento finanční plán bude úzce spjat s legislativním plánem Komise.

Parlament, Rada a Komise se navíc shodly v otázce důležitosti posílení vnitřní kontroly evropských fondů bez zvýšení administrativní zátěže. Orgány předpokládají, že dotčené základní právní akty budou obsahovat vhodná ustanovení v tomto smyslu.

Orgány se rovněž zavazují podpořit zavedení mechanismů spolufinancování opírajících se o veřejné a soukromé investice. Cílem je využít pákového efektu rozpočtu EU.

Kontext

Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, zavedla nová ustanovení týkající se rozpočtu EU.

Článek 312 Smlouvy o fungování Evropské unie uvádí, že víceletý finanční rámec se od nynějška stanoví jednomyslně přijatým nařízením Rady, které musí schválit Parlament.

Revidován byl i postup přijímání rozpočtu. Byla zejména posílena úloha Parlamentu a bylo zrušeno rozlišování mezi povinnými a nepovinnými výdaji.

Změny, které zavedla Lisabonská smlouva, proto vyžadují revizi této interinstitucionální dohody. Na evropské úrovni jsou v současnosti ve fázi schvalování dva legislativní návrhy:

• návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2007–2013;
• nový návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech.

See also

• Doplňkové informace naleznete na stránkách Evropské komise (DE) (EN) (FR)

Poslední aktualizace: 24.04.2012