Schengen

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Schengenské acquis – Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích

Schengenské acquis – Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích

CO JE SCHENGEN?

Schengen je největší prostor bez vnitřních hranic na světě, kde je zajištěna svoboda, bezpečnost a spravedlnost. Je zárukou volného pohybu pro více než 450 milionů občanů Evropské unie (EU) a přidružených zemí, jakož i cizincům žijícím v EU nebo navštěvujícím EU či přidružené země jako turisté, studenti v rámci výměnných programů nebo za obchodními účely (všem osobám, které se legálně pobývají v EU nebo přidružených zemích).

CO JE CÍLEM SCHENGENSKÉHO PROSTORU?

Zrušení kontrol na vnitřních hranicích při zajištění vysoké úrovně bezpečnosti pro jeho občany. To zahrnuje zpřísnění a uplatňování jednotných kritérií pro kontroly na společných vnějších hranicích, rozvoj spolupráce mezi příslušníky pohraniční stráže a vnitrostátními policejními a justičními orgány a využití sofistikovaných systémů pro výměnu informací.

KLÍČOVÉ BODY

Vývoj schengenské spolupráce

Schengenská spolupráce se z iniciativy pěti zemí rozrostla v klíčovou oblast politiky EU, která upravuje cestování bez vnitřních hranic a kontrolu vnějších hranic v následujících fázích:

Členství

Kontroly na vnitřních hranicích v praxi

Zvýšená bezpečnost

Schengen zahrnuje jednotný soubor pravidel, která se týkají:

Schengenský informační systém (SIS)

Tento rozsáhlý informační systém:

Vízový informační systém (VIS)

Vízový informační systém umožňuje státům Schengenu sdílet údaje o vízech, zvláště pak o žádostech o krátkodobá víza. Stejně jako Schengenský informační systém jej provozuje Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA).

Podmínky členství

Nové členské státy musí v rámci procesu rozšiřování EU sladit své vnitrostátní systémy se všemi schengenskými pravidly. To zahrnuje budování institucionálních a operačních kapacit pro uplatňování schengenských pravidel na nejvyšší úrovni prostřednictvím silného vnitrostátního rámce pro správu Schengenu.

Když se země připojí k EU, stává se členským státem Schengenu, což znamená, že všechna schengenská pravidla se pro ni stávají závaznými. Některá ustanovení však vstoupí v platnost až později, například plný aktivní přístup ke všem informačním systémům, právo vydávat schengenská víza a zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Aby mohla být uplatňována, musí nový stát Schengenu projít komplexním hodnocením koordinovaným Komisí a provedeným v úzké spolupráci s členskými státy v rámci schengenského hodnotícího mechanismu (viz shrnutí).

Jakmile se na základě hodnocení potvrdí, že země splňuje všechny nezbytné podmínky a účinně uplatňuje schengenské acquis, Rada přijímá rozhodnutí, kterým se povoluje zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Tento poslední krok znamená úplné začlenění země do schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.

DATUM VSTUPU V PLATNOST

Úmluva k provedení Schengenské dohody vstoupila v plném rozsahu v platnost dne , čímž byly zrušeny kontroly na vnitřních hranicích a fakticky vznikl schengenský prostor.

KONTEXT

Další informace viz:

HLAVNÍ DOKUMENTY

Schengenské acquis – Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Úř. věst. L 239, , s. 13–18).

Schengenské acquis – Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Úř. věst. L 239, , s. 19–62).

Poslední aktualizace