Posuzování vlivů plánů a programů na životní prostředí (SEA)

KLÍČOVÉ BODY

• Veřejné plány a programy, na které se vztahuje směrnice o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí (SEA), jsou během přípravy a před přijetím předmětem posuzování vlivů na životní prostředí.
• Tato směrnice se vztahuje na veřejné plány a programy (a také jejich změny), které vypracoval nebo přijal příslušný orgán a které jsou předmětem právních a správních předpisů:
  • plány a programy, které jsou vypracovány pro konkrétní odvětví (zemědělství, lesnictví, rybolov, energetika, průmysl, doprava, nakládání s odpadem, vodní hospodářství, telekomunikace, cestovní ruch, územní plánování a využívání půdy) a které stanoví rámec pro budoucí schvalování záměrů podle směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA),
  • plány a programy, pro které se vyžaduje posouzení podle článků 6 a 7 „směrnice“ o ochraně přírodních stanovišť,
  • plány a programy, které stanoví rámec pro budoucí schvalování záměrů jiných než záměrů podle směrnice EIA (bez omezení na odvětví uvedená výše) a které země EU označily jako plány a programy, které mohou mít významný vliv na životní prostředí. Země EU to mohou určit na základě zkoumání jednotlivých případů, specifikací typů plánů a programů nebo spojením obou přístupů.
• Směrnicí se stanoví postup a několik kroků, které musí být dodrženy při posuzování plánu nebo programu, na který se vztahuje. K těmto krokům patří:
  • stanovení oblasti působnosti,
  • příprava zprávy o vlivech na životní prostředí,
  • veřejná konzultace a účast,
  • rozhodování a
  • monitorování.
• Podle směrnice screeningovému postupu podléhají také:
  • plány a programy odlišné od těch uvedených v čl. 3 odst. 2, které ale stanovují určité schéma pro udílení souhlasů s budoucími projekty, a
  • plány a programy, které určují využití malých ploch na místní úrovni a změny plánů a programů menšího rozsahu, pouze pokud mají pravděpodobně významný vliv na životní prostředí.
• Prostor zemí EU pro vlastní uvážení s ohledem na kontrolu některých plánů a programů je omezen kritérii významnosti v Příloze II. Omezen je rovněž obecným cílem směrnice, jímž je zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí.
• Směrnice se nevztahuje na plány a programy určené výhradně pro účely národní obrany nebo civilní ochrany a finanční nebo rozpočtové plány a programy.
• Specifický soubor pravidel se týká raných stadií rozhodování při vývoji plánů a programů, tj. při:
  • přípravě zprávy o možných významných vlivech na životní prostředí,
  • informování a konzultaci veřejnosti a orgánů pro ochranu životního prostředí,
  • provádění přeshraničních konzultací s případně dotčenými zeměmi EU,
  • určování opatření pro řešení a monitorování významných vlivů na životní prostředí.
• Zpráva o vlivech na životní prostředí musí mj. obsahovat následující informace:
  • obsah plánu nebo programu a jeho hlavní cíle a vztah k jiným příslušným plánům a programům,
  • aktuální stav životního prostředí a jeho pravděpodobný vývoj, pokud plán nebo program není prováděn,
  • veškeré stávající problémy životního prostředí související s plánem nebo programem, zejména ty, které se týkají sítě Natura 2000,
  • plánovaná opatření pro prevenci, snížení a vyrovnání všech významných negativních vlivů na životní prostředí,
  • popis toho, jak bylo posuzování provedeno,
  • plánovaná opatření týkající se monitorování,
  • netechnické shrnutí výše uvedených údajů.
• Návrh plánu nebo programu a zprávy o vlivech na životní prostředí musí být zpřístupněn orgánům odpovědným za otázky ochrany životního prostředí a veřejnosti. Orgány a veřejnost musí mít příležitost vyjádřit své názory na návrh plánu nebo programu v raném stadiu a v přiměřených lhůtách před jeho přijetím nebo postoupením do legislativního procesu.
• Země EU odpovědná za přípravu plánu nebo programu musí zaslat jeho kopii společně s kopií zprávy o vlivech na životní prostředí dalším zemím EU:
  • domnívá-li se, že plán nebo program může mít vliv na životní prostředí těchto zemí EU,
  • na žádost těchto zemí EU.
• Zprávu o vlivech na životní prostředí, stanoviska příslušných orgánů a veřejnosti a výsledky veškerých přeshraničních konzultací musí příslušný orgán vzít v úvahu během přípravy plánu nebo programu a před jeho přijetím.
• Když je plán nebo program přijat, musí odpovědná země EU informovat všechny konzultované dotčené strany a musí jim poskytnout:
  • přijatý plán nebo program,
  • prohlášení shrnující, jak byly zahrnuty úvahy o životním prostředí, a zprávu o vlivu na životní prostředí,
  • stanoviska a výsledky konzultací,
  • důvody pro výběr přijatého plánu nebo programu,
  • přijatá opatření týkající se monitorování.
• Posouzení vlivu na životní prostředí prováděné podle směrnice SEA nevylučuje povinnost provést posouzení, které se požaduje v rámci směrnice EIA, ani povinnost plnit jakékoli jiné právní požadavky EU.
• Země EU mohou stanovit koordinované nebo společné postupy, aby se vyvarovaly dvojího posuzování vlivu na životní prostředí v souvislosti s plány a programy, u nichž povinnost provést posouzení vyplývá současně z této směrnice i z jiných právních předpisů EU.
• Od 21. července 2006 a následně každých sedm let bude Evropská komise předkládat Evropskému parlamentu a Radě zprávy o uplatňování směrnice.