Smlouva o energetické chartě a protokol k ní

KLÍČOVÉ BODY

Klíčová ustanovená Smlouvy o energetické chartě se týkají ochrany investic, obchodu s energetickými materiály a produkty, tranzitu a řešení sporů.

Obchod, investice a ochranná opatření

Smlouva obsahuje mimo jiné tato ustanovení:

• podpora přístupu k mezinárodním trhům za tržních podmínek a obecně rozvoj otevřeného a konkurenčního trhu s energetickými materiály a produkty,
• ochrana zahraničních investic založená na zacházení nejméně tak příznivém, jako jsou nejlepší vnitrostátní investiční podmínky, a ochrana před klíčovými riziky jinými než obchodními,
• úsilí o zmírnění narušení trhu a překážek hospodářské soutěže v rámci hospodářské činnosti v odvětví energetiky,
• zajištění spolehlivého přeshraničního tranzitu toků energie prostřednictvím potrubí, elektrických přenosových soustav a dalších druhů přepravy,
• uznání důležitosti otevřených kapitálových trhů pro podporu kapitálových toků na financování obchodu s energetickými materiály a produkty a investování do hospodářské činnosti v odvětví energetiky,
• podpora a tvorba stabilních, spravedlivých a transparentních podmínek pro investory ostatních smluvních stran k provádění investic do oblasti, na niž se vztahuje smlouva.

Svrchovanost nad energetickými zdroji

Smlouva uznává svrchovaná práva zemí nad energetickými zdroji a znovu potvrzuje, že tato práva musí být vykonávána v souladu s mezinárodním právem, aniž jsou dotčeny obecné cíle podpory přístupu k energetickým zdrojům a jejich průzkumu a využívání na tržním základě.

Ekologická hlediska

• Smluvní strany souhlasí s podporou energetické účinnosti a snahou o minimalizaci dopadů výroby energie a jejího využívání na životní prostředí.
• Znečišťovatel by měl v zásadě nést náklady spojené se znečištěním, včetně přeshraničního znečištění, aniž by byly narušeny investice v energetickém cyklu nebo mezinárodním obchodu.

Transparentnost

Smluvní strany musí určit alespoň jedno informační středisko, na které se bude možné obrátit s žádostmi o informaci o zákonech, nařízeních, soudních rozhodnutích a obecných správních opatřeních týkajících se energetických materiálů a produktů.

Řešení sporů

Smlouva obsahuje ustanovení pro řešení sporů mezi zúčastněnými státy prostřednictvím diplomatických kanálů a rozhodčích soudů ustanovených ad hoc a – v případě investic – mezi investory a hostitelskými státy. Pokud nemůže být spor s investorem vyřešen smírnou cestou do tří měsíců, může se investor rozhodnout předložit jej k rozhodnutí:

• soudům nebo správním tribunálům,
• jakémukoliv předem dohodnutému rozhodčímu řízení nebo
• mezinárodnímu rozhodčímu nebo smírčímu řízení.

Signatáři, Konference energetické charty, protokoly a prohlášení

• Mezi signatáře smlouvy patří země EU a organizace pro regionální hospodářskou integraci (jako je EU), které jsou odhodlány dodržovat zásady smlouvy, pokud jde o otevřené a nediskriminační trhy s energií.
• Smluvní strany pravidelně zasedají na Konferenci energetické charty, kde za každou z nich smí vystupovat jeden zástupce. Řádná zasedání se konají v pravidelných odstupech, které stanoví Konference charty. Může rovněž povolit vyjednávání o protokolech a prohlášeních energetické charty za účelem plnění cílů a zásad charty.

Výjimky

Strany nesmí provádět žádné investice týkající se obchodu, které by byly v rozporu se Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GAAT) z roku 1994, kterou byla založena Světová obchodní organizace (WTO), a žádné ustanovení této smlouvy nezbavuje členy WTO závazků vyplývajících z uvedené dohody.

Smlouva signatářům nezabraňuje přijmout opatření:

• nezbytná na ochranu života nebo zdraví lidí, zvířat a rostlin,
• zásadní pro získání nebo distribuci energetických materiálů a produktů v případě jejich nedostatku způsobeného vnějšími příčinami,
• určená ve prospěch investorů, kteří jsou původními obyvateli nebo sociální nebo ekonomicky znevýhodnění jednotlivci nebo skupiny.

Protokol k energetické chartě

Protokol byl přijat v souladu se smlouvou. Mezi jeho cíle patří:

• podpora politik energetické účinnosti, které budou slučitelné s udržitelným rozvojem,
• vytvoření podmínek pro účinné využívání energie výrobci a spotřebiteli s ohledem na životní prostředí,
• podpora spolupráce v oblasti energetické účinnosti,
• vypracování politik energetické účinnosti a právních a regulačních rámců na podporu efektivních tržních mechanismů, včetně tržních cen.

Mezinárodní energetická charta

Nová Mezinárodní energetická charta byla přijata a podepsána v roce 2015 více než 65 zeměmi a organizacemi, včetně EU a všech zemí EU. Účelem této nové charty je zapojit co nejvíce nových zemí, které jsou ochotné spolupracovat v oblasti energetiky a které uznávají význam energetické bezpečnosti pro země, které vyrábějí, přepravují a spotřebovávají energii. Nová charta vychází z energetické charty z roku 1991 a modernizuje ji.