Pravidla EU pro zdanění energetických produktů a elektřiny

KLÍČOVÉ BODY

• Energetické produkty jsou zdaněny, jen když se používají jako pohonné hmoty nebo k vytápění.
• Tento právní předpis zavádí minimální úrovně daně z pohonných hmot, paliv a elektřiny použitelné od 1. ledna 2004.
• Energetické produkty používané k vytápění, v zemědělství, stacionárních motorech a strojích používaných při stavbách a veřejných pracích lze zdanit na nižších úrovních než pohonné hmoty do automobilů.
• Vlády mohou uplatnit nižší sazbu daně u nafty používané k obchodním účelům (když ji používají dopravci v silniční dopravě nebo pro osobní přepravu) než u nafty používané k neobchodním účelům.
• Směrnice povoluje osvobození od daně a snížení daně zejména z důvodu ochrany životního prostředí a zdravotní politiky. Vlády mohou od daně osvobodit obnovitelné zdroje energie, jako jsou biopaliva nebo paliva a elektřina používané k přepravě zboží a cestujících vlakem, metrem, tramvají či trolejbusem.
• Právní předpis povoluje nižší daně pro energeticky náročné podniky – ty, které vynaložily největší úsilí o snížení spotřeby. Země EU, které mají s prováděním nových opatření problémy, dostaly před uplatňováním právního předpisu přechodné úpravy (Belgie, Německo, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko a Portugalsko).
• Podobná dočasná osvobození a přechodná období byla udělena i zemím, které do EU vstoupily v letech 2004 a 2007.
• Právní předpis se nevztahuje na některá energeticky náročná odvětví (např. metalurgický průmysl) nebo na energetické produkty, které mají dvojí využití, tj. používají se k vytápění i k jinému účelu (např. k výrobě některých chemických látek).