Směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání
Směrnice 2009/123/ES změnila směrnici 2005/35/ES s cílem zlepšit pravidla pro znečištění z lodí a zajistit, aby osoby odpovědné za vypouštění znečišťujících látek podléhaly odpovídajícím sankcím. Požaduje, aby země EU zavedly pravidla týkající se odpovědnosti právnických osob podle soukromého práva3, například odpovědnosti podniků.
Směrnice 2009/123/ES rovněž požaduje, aby vnitrostátní orgány zemí EU zajistily zavedení účinných, přiměřených a odrazujících sankcí, a to i pro menší případy. Tyto orgány musí spolupracovat, když se zjistí, že se loď provinila nezákonným vypuštěním v jejich oblasti odpovědnosti, než loď připluje do přístavu jiné země EU.
Používá se od . Země EU ji musely začlenit do vnitrostátního práva do .
Potopení lodě Prestige v listopadu 2002 a lodě Erika v prosinci 1999 ukázalo, že je nutné zamezit znečištění z lodí. Nicméně nehody nejsou hlavním zdrojem znečištění: většina znečištění je důsledkem záměrného vypouštění (čištění nádrží a likvidace odpadního oleje).
Tato pravidla začleňují do práva EU částí Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 a protokol k této úmluvě z roku 1978 (známé jako úmluva Marpol). Díky tomu je možná harmonizace používání pravidel této úmluvy.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání (Úř. věst. L 255, , s. 11–21)
Následné změny a úpravy směrnice 2005/35/ES byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění je pouze pro informaci.
Poslední aktualizace