Smlouva o Evropské unii — vstup do EU

KLÍČOVÉ BODY

Způsobilost

Žadatelská země musí:

• být evropským státem,
• uznávat hodnoty uvedené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a zavázat se k jejich podpoře. K těmto hodnotám patří: úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost a právní stát, dodržování lidských práv včetně práv příslušníků menšin, úcta k pluralitní společnosti, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita a rovnost žen a mužů.

Žadatelská země také musí splnit kritéria pro přistoupení k EU. Ta jsou společně označována jako kodaňská kritéria, protože je definovala Evropská rada, která se konala v Kodani v červnu 1993. Jedná se o tato kritéria:

• institucionální stabilita, která zaručuje demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin,
• fungující tržní hospodářství a schopnost vypořádat se s konkurencí a tržními silami v EU,
• schopnost vzít na sebe a účinně plnit závazky členství, včetně cílů politické, hospodářské a měnové unie.

Evropská rada, která se konala v Madridu v prosinci 1995, dodala, že kandidátská země musí být schopna provádět právo EU a zajistit, aby právo EU přenesené do vnitrostátního práva bylo účinně prováděno prostřednictvím příslušných správních a soudních struktur.

EU si vyhrazuje právo rozhodnout, kdy kandidátská země splnila přístupová kritéria. Také sama EU musí být schopna integrovat nové členy.

Postup

1. Přihláška

   Formální žádost podává země, která splnila kritéria obsažená v článku 2 SEU, Radě EU. Rada o žádosti informuje Evropský parlament, Evropskou komisi a národní parlamenty.

2. Stanovisko Evropské komise

   Po konzultaci s Radou EU vydá Evropská komise stanovisko ohledně žádosti o členství v EU od dotčené země.

3. Status kandidátské země

   Status kandidátské země jednomyslně udělí zemi usilující o přistoupení k EU Evropská rada na základě stanoviska Komise a s výhradou schválení Evropskou radou.

4. Jednání

   Jednání jsou zahájena po jednomyslném rozhodnutí Rady EU.

   Jednání probíhají na mezivládních konferencích mezi vládami zemí EU a vládou kandidátské země. Acquis (soubor práva EU) se dělí na oblasti činnosti s ohledem na účinnou organizaci jednání. (V současné době je 35 oblastí politik neboli „kapitol“.)

   Rada EU může stanovit kritéria pro zahájení a uzavření pro všechny kapitoly nebo prozatímní kritéria pro určité konkrétní kapitoly. Rozhodnutí stanovit kritéria se zakládá na zprávě o šetření, která vychází z prověrky jednotlivých kapitol. Kapitola může být prozatímně uzavřena, pouze pokud kandidátská země prokáže, že už provádí acquis dané kapitoly – nebo ho bude provádět do data přistoupení, a splnila kritéria v případech, kdy byla stanovena.

   V průběhu předvstupní fáze Komise sleduje úsilí kandidátské země, pokud jde o provádění acquis. Také pomáhá kandidátským zemím v procesu přistoupení prostřednictvím finančních nástrojů předvstupní pomoci, jako je např. TAIEX.

   Přechodná opatření — strany také diskutují o tom, zda (a jak) mohou být některá pravidla zaváděna postupně, aby se přistupující země nebo členské státy (země) EU měli čas se přizpůsobit. O těchto opatřeních se diskutuje hlavně v závěrečné fázi jednání.

   Komise v průběhu procesu informuje Radu EU a Evropský parlament, konkrétně prostřednictvím každoročních balíčků rozšíření, které se skládají z dokumentu o horizontální strategii v podobě sdělení o politice rozšíření a zpráv o zemi. Tyto dokumenty projednává Evropský parlament, který své připomínky uvádí v usneseních přijímaných na plenárním zasedání. Kandidátské země také sestavují roční národní programy, v nichž hodnotí vlastní pokrok v provádění různých kapitol acquis.

5. Přistoupení

   Jakmile jsou dokončena jednání o přistoupení po konečném uzavření všech kapitol v balíčku, konference členských států (zemí) EU pro vypracování dokumentů připraví a finalizuje smlouvu o přistoupení. Přistoupení musí jednomyslně schválit Rada EU po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. Potom smlouvu podepíšou všechny členské státy EU a přistupující země. Než vstoupí smlouva o přistoupení v platnost, musí ji ratifikovat každý členský stát EU a přistupující země podle svých příslušných ústavních postupů.