Evropský ochranný příkaz – podpora obětí trestných činů v EU
PŘEHLED DOKUMENTU:
Směrnice 2011/99/EU – evropský ochranný příkaz
PŘEHLED
CO JE ÚKOLEM TÉTO SMĚRNICE?
-
Umožňuje obětem trestných činů, zejména domácího násilí a stalkingu, požívat ochrany před pachateli i po přesídlení do jiné země EU.
-
Směrnice stanoví pravidla umožňující justičnímu nebo rovnocennému orgánu v zemi EU vydat evropský ochranný příkaz, když se chráněná osoba přestěhuje do jiné země EU.
-
Působí společně s nařízením (EU) č. 606/2013, které zavádí jednoduchý postup certifikace, takže příkaz vydaný v jedné zemi EU může být rychle a jednoduše uznán v jiné.
KLÍČOVÉ BODY
Aby bylo možné vydat evropský ochranný příkaz, musí existovat vnitrostátní ochranné opatření v té zemi EU, která ukládá osobě představující nebezpečí jeden nebo více z těchto zákazů nebo omezení:
-
zákaz vstupu do určitých míst nebo vymezených oblastí, kde chráněná osoba pobývá nebo které navštěvuje,
-
zákaz nebo omezení kontaktů, v jakékoli formě, s chráněnou osobou, včetně kontaktů prostřednictvím telefonu, elektronické či běžné pošty, faxem či jakýmikoli jinými prostředky, nebo
-
zákaz nebo omezení týkající se přiblížení se chráněné osobě blíže než na předepsanou vzdálenost.
Vydání příkazu
Pro vydání příkazu existuje několik podmínek, například to, že:
-
chráněná osoba se rozhodne pobývat, nebo již pobývá, v jiné zemi EU,
-
chráněná osoba o vydání příkazu sama požádá,
-
osoba, která představuje nebezpečí, má právo být slyšena a právo podat opravný prostředek proti ochrannému opatření, pokud se jí těchto práv nedostalo během řízení, jehož výsledkem bylo přijetí ochranného opatření.
O vydání příkazu lze požádat v kterékoli zemi EU, kde chráněná osoba v současnosti žije nebo pobývá (vykonávající země) nebo v níž bude příkaz vydán (vydávající země).
Neuznání příkazu
Vykonávající země může odmítnout uznat příkaz z několika důvodů, včetně:
-
příkaz není úplný nebo nebyl doplněn ve lhůtě stanovené příslušným orgánem vykonávající země,
-
ochranné opatření se vztahuje na čin, který není trestným činem podle práva vykonávající země,
-
ochranné opatření neukládá jeden nebo více zákazů nebo omezení uvedených výše.
Pokud vykonávající země odmítne příkaz uznat, musí:
-
neprodleně informovat chráněnou osobu a vydávající zemi, že příkaz nebyl uznán, a sdělit důvody, proč se tak stalo,
-
uvědomit chráněnou osobu o možnosti požádat o přijetí ochranného opatření v souladu s jejím vnitrostátní právem,
-
uvědomit chráněnou osobu o jakýchkoli použitelných opravných prostředcích proti takovému rozhodnutí, které jsou dostupné podle jejího vnitrostátního práva.
Výkon příkazu
Vykonávající země je odpovědná za přijetí a vynucení opatření k provedení příkazu. V případě porušení příkazu může:
-
uložit tresty a přijmout jakákoli jiná opatření, pokud toto porušení představuje podle právních předpisů této země trestný čin,
-
přijmout rozhodnutí jiné než trestněprávní povahy v souvislosti s porušením opatření,
-
přijmout jakékoli naléhavé a předběžné opatření za účelem ukončení porušování opatření, případně v očekávání následného rozhodnutí ze strany vydávající země.
ODKDY SE SMĚRNICE POUŽIJE?
Vstoupila v platnost dne 10. ledna 2012. Země EU ji musely provést do vnitrostátního práva do 11. ledna 2015.
KONTEXT
Podívejte se na internetové stránky Evropské komise v části Oběti.
AKT
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU ze dne 13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu (Úř. věst. L 338, 21.12.2011, s. 2–18)
SOUVISEJÍCÍ AKTY
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 606/2013 ze dne 12. června 2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 4–12)
Poslední aktualizace 25.01.2016