Evropský úřad pro bezpečnost potravin — zajištění bezpečnosti potravin a zvířecích krmiv v EU

KLÍČOVÉ BODY

• Potraviny nebezpečné pro zdraví nebo nevhodné ke spotřebě nesmí být dány do prodeje. V úvahu se berou následující faktory:
  • obvyklé podmínky, za kterých jsou potraviny používány spotřebitelem,
  • informace poskytované spotřebiteli,
  • účinek na lidské zdraví v krátkodobém a dlouhodobém horizontu,
  • kumulativní toxické účinky,
  • zvláštní zdravotní citlivost určité skupiny spotřebitelů, je-li potravina pro tuto skupinu spotřebitelů určena.
• Pokud je nebezpečná potravina nebo krmivo součástí dávky, předpokládá se, že nebezpečná je celá dávka.
• Právní předpisy v oblasti potravin se uplatňují ve všech fázích potravinového řetězce, od výroby, zpracování, přepravy a distribuce až po dodání. Potravinářské podniky musí zejména:
  • zaručit sledovatelnost potravin, krmiv a zvířat určených k produkci potravin ve všech fázích výrobky a distribuce,
  • okamžitě stáhnout z trhu potraviny nebo krmiva nebo převzít zpět již dodané výrobky, pokud jsou pokládány za škodlivé pro zdraví,
  • informovat příslušné orgány a v případě potřeby spotřebitele.
• Úřad poskytuje vědeckou a technickou podporu Evropské komisi a zemím EU ve všech oblastech dotýkajících se bezpečnosti potravin. Nese též odpovědnost za koordinaci hodnocení rizik, určování vznikajících rizik a informování o řízení krizí.
• Je-li při analýze zdravotních rizik určeno riziko, mohou země EU a Komise přijmout předběžná preventivní opatření, která jsou v souladu s vysokou úrovní ochrany zdraví.
• Systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) zahrnující země EU, Komisi a úřad zajišťuje sdílení informací o:
  • opatřeních na omezení oběhu potravin nebo jejich stažení z trhu,
  • krocích učiněných za účelem zabránění uvedení určité potraviny nebo krmiva na trh nebo jejich případnému užití nebo aby toto uvedení na trh či užití bylo omezeno nebo aby se na ně vztahovaly zvláštní podmínky,
  • odmítnutí šarže dovážených potravin.
• Tyto informace musí být též případně zpřístupněny široké veřejnosti.
• Pokud potraviny či krmiva představují vážné a nekontrolovatelné riziko pro zdraví nebo životní prostředí, mohou mimořádná ochranná opatření Komise zahrnovat pozastavení obchodu s daným výrobkem nebo jeho dovozu. Pokud Komise nepodnikne žádné kroky, mohou země EU přijmout podobná opatření.
• Společně s úřadem a zeměmi EU musí Komise vypracovat obecný plán řízení krize pro situace, v nichž standardní mimořádná ochranná opatření nepostačují. Určí-li Komise takový případ, musí neprodleně zřídit krizovou jednotku pro identifikaci možností pro ochranu lidského zdraví.
• Cílem EU je též ochrana spotřebitelů před podobnými nebo klamavými praktikami při obchodování s potravinami, jako je falšování potravin (například koňské maso v hovězích výrobcích), a poskytování základu pro spotřebitele pro informované rozhodování o potravinách.

Nařízení (EU) 2019/1381 o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika EU v potravinovém řetězci mění především Nařízení (EK) č. 178/2002. Usiluje o následující.

• Zajištění větší transparentnosti: Veřejnost bude mít automatický přístup ke všem studiím a informacím předloženým na podporu jakékoli žádosti adresované úřadu, např. všem studiím na podporu žádosti o povolení provozovatele potravinářského podniku, hned z počátku procesu posouzení rizik. Odůvodněně důvěrné informace nebudou zveřejněny. O těchto předložených studiích budou také probíhat konzultace se zúčastněnými stranami a širokou veřejností. Získaná zpětná vazba umožní úřadu mít přístup k nejširší možné základně důkazů předtím, než bude poskytovat vědecké poradenství.
• Zvýšení nezávislosti a solidnosti předkládaných vědeckých studií: Úřad bude za účelem budoucího výběrového řízení ve fázi před předložením žádosti informován o všech studiích, když budou zadány. To zaručí, že společnosti, které budou žádat o povolení, předloží veškeré příslušné informace a nezatají nepříznivé studie. Úřad bude také žadatelům před předložením dokumentace poskytovat obecné poradenství, obzvlášť malým a středním podnikům. Komise může požádat úřad, aby zadal doplňující studie s cílem ověřit důkazy ve výjimečných případech, kdy se objeví závažné spory nebo rozporuplné výsledky. Komise také bude provádět zjišťovací mise s cílem posoudit, zda laboratoře uplatňují příslušné normy pro provádění studií předkládaných úřadu. Výsledky těchto zjišťovacích misí budou uvedeny v souhrnné zprávě.
• Posílení správy a vědecké spolupráce: Země EU, občanská společnost a Evropský parlament se budou podílet na správě úřadu tím, že budou řádně zastoupeny v jeho správní radě. Země EU budou podporovat vědecké snahy úřadu o vývoj, například společnými projekty a výměnou osvědčených postupů, a budou vykonávat propagační činnosti za účelem zajištění náboru těch nejlepších nezávislých odborníků do služeb úřadu.
• Vývoj komplexního sdělování o riziku: prostřednictvím prováděcího aktu bude přijat obecný plán sdělování o riziku za účelem zajistit komplexní rámec pro sdělování o riziku v celém procesu posuzování rizika společně s otevřeným dialogem mezi všemi zúčastněnými stranami.