Směrnice zavádí pravidla (pozměněná v roce 2024), která mají vyloučit, nebo pokud to není proveditelné, průběžně snižovat, znečištění ovzduší, vody a půdy průmyslovými emisemi a emisemi z chovu hospodářských zvířat v Evropské unii (EU), včetně oxidů dusíku, amoniaku, rtuti, metanu a oxidu uhličitého.
V zájmu dosažení vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí se rovněž zaměřuje na tyto cíle:
Právní předpisy se vztahují na činnosti průmyslového rozsahu v následujících odvětvích (platí minimální kapacity):
Všechna zařízení, na která se směrnice vztahuje, musí předcházet a snižovat znečištění použitím nejlepších dostupných technik (BAT) a řešit účinné využívání energie, vody a zdrojů, jakož i předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi.
Členské státy EU musí přijmout nezbytná opatření, aby zajistily provoz zařízení v souladu s těmito zásadami:
Tento právní předpis obsahuje soubor pravidel pro urychlení a usnadnění zavádění inovativních technik v průmyslových zařízeních, aby se přispělo k dosažení cíle nulového znečištění, dekarbonizace a oběhového hospodářství do roku 2050. Zahrnuje vytvoření centra pro shromažďování a analýzu informací o inovačních technikách (Evropské inovační centrum pro průmyslovou transformaci a emise).
Směrnice stanoví minimální požadavky pro konkrétní odvětví v samostatných kapitolách. Obsahuje zvláštní pravidla týkající se mimo jiné těchto zařízení:
V souladu s Aarhuskou úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí je informování a účast veřejnosti povinná při udělování všech nových povolení a jejich významných revizích.
Právní předpisy se výrazně zaměřují na ochranu lidského zdraví, což je výslovným cílem směrnice o průmyslových emisích. Stanoví také právo lidí požadovat náhradu škody za poškození zdraví způsobené nezákonným znečištěním.
Příslušníkům dotčené veřejnosti je zajištěn přístup ke spravedlnosti v souladu s nejvyššími standardy stanovenými Soudním dvorem Evropské unie, což přispívá k ochraně jejich práva žít v prostředí vhodném pro osobní zdraví a pohodu.
Směrnice vyzývá členské státy, aby stanovily účinné, přiměřené a odrazující sankce za protiprávní jednání, a to s přihlédnutím k závažnosti a délce trvání protiprávního jednání, k tomu, zda se opakovalo, a k lidem a životnímu prostředí, kterých se týkalo.
Sankce musí zahrnovat pokuty, které v případě nejzávažnějších porušení musí činit nejméně 3 % ročního obratu hospodářského subjektu v EU.
Směrnice 2010/75/EU musela být transponována do vnitrostátního práva do . Pravidla obsažená ve směrnici by měla platit od stejného data.
Pozměňující směrnice 2024/1785 musí být provedena do vnitrostátního práva do . Pravidla obsažená ve směrnici by měla platit od stejného data.
Pozměňující směrnice (EU) 2024/1785 mění název směrnice 2010/75/EU tak, aby zahrnoval emise z chovů hospodářských zvířat, a mění také směrnici 1999/31/ES o skládkách odpadů.
Směrnice 2011/92/EU stanoví pravidla pro posuzování vlivů široké škály veřejných a soukromých projektů na životní prostředí.
Další informace viz:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (přepracované znění) (Úř. věst. L 334, , s. 17–119).
Následné změny směrnice 2010/75/EU byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.
Poslední aktualizace