Právo Evropské unie proti trestné činnosti v oblasti životního prostředí

KLÍČOVÉ BODY

Protiprávní¹ jednání škodlivé lidskému zdraví nebo životnímu prostředí, na které se vztahují sankce, zahrnuje:

• vypouštění, emise nebo uvolňování nebezpečného materiálu do ovzduší, půdy nebo vody,
• sběr, přepravu, zpracovávání nebo odstraňování nebezpečného odpadu,
• přepravu významného množství odpadu,
• provozování průmyslového zařízení, ve kterém je prováděna nebezpečná činnost nebo v němž se skladují nebezpečné látky (např. továrny vyrábějící barvy nebo chemické látky),
• výrobu, zpracování, skladování, používání, přepravu, dovoz, vývoz nebo ukládání jaderných materiálů a nebezpečných radioaktivních materiálů,
• usmrcování, držení nebo obchodování významného množství chráněných druhů zvířat a rostlin,
• poškozování chráněných stanovišť,
• výrobu, uvádění na trh a používání látek, které poškozují ozonovou vrstvu (např. chemické látky používané v hasicích přístrojích nebo čisticích rozpouštědlech).

Sankce

• Členské státy musí zajistit, aby za trestné činy nebo protiprávní jednání uvedené v článku 3 této směrnice bylo možné jednotlivcům uložit účinné, přiměřené a odrazující trestní sankce.
• Členské státy musí zajistit, aby právnické osoby² mohly být činěny odpovědnými za trestné činy, které v jejich prospěch spáchaly fyzické osoby, jež působí ve vedoucím postavení, na základě pravomoci rozhodovat jménem této právnické osoby nebo provádět kontrolu v rámci této právnické osoby. Právnické osoby jsou také činěny odpovědnými, pokud bylo v důsledku nedostatečného dohledu či kontroly této fyzické osoby ve vedoucím postavení umožněno spáchání trestného činu.
• Odpovědnost právnických osob nevylučuje vedení trestního řízení proti fyzickým osobám, které jsou pachateli, podněcovateli či spolupachateli trestného činu uvedeného v této směrnici.
• Odpovědnost právnických osob může být v závislosti na právním systému příslušného členského státu trestněprávní, nebo jiná než trestní povahy.
• Tato směrnice vychází ze směrnice 2004/35/ES (viz shrnutí), která stanovuje pravidla odpovědnosti za životní prostředí, pokud jde o prevenci a nápravu škod na životním prostředí.
• Stíhání trestných činů páchaných na životním prostředí je odpovědností členských států. Vzhledem k tomu, že se právní systémy jednotlivých členských států liší, mohou pachatelé trestné činnosti využívat nedostatečnou spolupráci a koordinaci mezi vnitrostátními orgány. Významnou úlohu, pokud jde o výměnu osvědčených postupů a vytváření metodiky pro účinné prosazování, hrají sítě odborníků v oblasti životního prostředí, například síť EU pro provádění a prosazování právních předpisů v oblasti životního prostředí, Evropské fórum soudců pro oblast životního prostředí a Evropská síť státních zástupců pro oblast životního prostředí.

Přezkum

Směrnice se v současné době reviduje.