Právní předpisy EU v oblasti nakládání s odpadem

KLÍČOVÉ BODY

Směrnice 2008/98/ES

• Směrnice:
  • zavádí hierarchii způsobů nakládání s odpady spočívající v:
    • předcházení vzniku,
    • přípravě k opětovnému využití,
    • recyklaci,
    • jiném využití (např. energetickém využití) a
    • odstranění,
  • potvrzuje zásadu znečišťovatel platí, podle níž musí náklady spojené s nakládáním s odpady uhradit prvotní původce odpadu.
  • Zavádí pojem rozšířená odpovědnost výrobce (EPR).
  • Rozlišuje mezi odpadem a vedlejšími produkty¹,
  • zavádí cíle využití a recyklace, které mají být splněny do roku 2020 v souvislosti s odpadem z domácností (50 %) a stavebním a demoličním odpadem (70 %).
• Nakládání s odpady musí probíhat bez jakéhokoli ohrožení vody, ovzduší, půdy nebo živočichů a bez obtěžování hlukem nebo zápachem a bez nepříznivého vlivu na krajinu nebo místa zvláštního zájmu.
• Výrobci nebo držitelé odpadu musí s odpadem nakládat sami nebo prostřednictvím úředně schváleného provozovatele. Oba musí mít povolení a jsou pravidelně kontrolováni.
• Příslušné vnitrostátní orgány musí vytvořit plány pro nakládání s odpady a programy pro předcházení vzniku odpadů.
• Pro nebezpečný odpad, odpadní oleje a biologický odpad platí zvláštní podmínky.
• Tato směrnice nezahrnuje některé druhy odpadů, například radioaktivní prvky, vyřazené výbušniny, exkrementy, odpadní vody a mrtvá těla zvířat.

Pozměňující směrnice (EU) 2018/851

• Jako součást balíčku opatření o oběhovém hospodářství pozměňuje směrnice (EU) 2018/851 směrnici 2008/98/ES.
• Stanovuje minimální provozní požadavky na systémy rozšířené odpovědnosti výrobce². Mohou také zahrnovat organizační odpovědnost a odpovědnost přispívat k předcházení vzniku odpadů a k opětovné použitelnosti a recyklaci výrobků.
• Posiluje pravidla o předcházení vzniku odpadů. Ve věci vzniku odpadů musí členské státy EU přijmout opatření za účelem:
  • podpory modelů trvale udržitelné výroby a spotřeby,
  • podpory takových návrhů, výroby a používání výrobků, které účinně využívají zdroje, jsou trvanlivé, opravitelné, opětovně použitelné a modernizovatelné,
  • zaměření se na výrobky obsahující kritické suroviny, aby se předcházelo tomu, že se tyto materiály stanou odpadem,
  • vybízení k tomu, aby byly dostupné náhradní díly, návody k použití, technické informace nebo další nástroje umožňující opravu a opětovné použití výrobků, aniž by byla ohrožena jejich kvalita a bezpečnost,
  • snižování vzniku potravinového odpadu, což pomůže k plnění cíle udržitelného rozvoje OSN snížit celosvětový potravinový odpad na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitelů a snížit plýtvání potravinami ve výrobních a dodavatelských řetězcích do roku 2030 o 50 %,
  • podpoření snižování obsahu nebezpečných látek v materiálech a výrobcích,
  • zastavení znečištění moří odpadky.
• Také stanovuje nové cíle recyklace komunálního odpadu do roku 2025, kdy bude muset být recyklováno nejméně 55 % hmotnosti komunálního odpadu. Tento cíl se do roku 2030 zvýší na 60 % a do roku 2035 na 65 %.
• Směrnice také upozorňuje na příklady pobídek k uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady, například poplatky za ukládání na skládkách a spalování a režimy plateb podle množství odpadu.
• Členské státy musely:
  • zřídit do 1. ledna 2025 oddělený sběr textilního a nebezpečného odpadu,
  • zajistit, aby do 31. prosince 2023 byl prováděn tříděný sběr biologického odpadu a tento odpad byl recyklovaný u zdroje (např. kompostováním).

Pozměňující směrnice (EU) 2025/1892

Směrnice (EU) 2025/1892 dále mění směrnici 2008/98/ES, aby posílila pravidla pro nakládání s odpady, zejména potravinovým odpadem a textilem. Tato operace:

• zavádí právně závazné cíle pro snížení potravinového odpadu do roku 2030:
  • a snížení o 10 % potravinového odpadu ze zpracování a výroby, a
  • a 30 % snížení na obyvatele potravinového odpadu z maloobchodu, restaurací, stravovacích služeb a domácností, obojí ve srovnání s průměrem za období 2021–2023,
• vyžaduje, aby Evropská komise přezkoumala tyto cíle do 31. prosince 2027, s možností stanovit další cíle pro 2035,
• zavádí EPR pro textil a obuv a ukládá výrobcům povinnost hradit náklady na sběr, třídění, přípravu k opětovnému použití, recyklaci, informační kampaně, vykazování údajů a podporu výzkumu a vývoje,
• požaduje, aby členské státy do 17. dubna 2028 zavedly systém rozšířené odpovědnosti výrobce pro textilní výrobky a obuv (mikropodniky budou zahrnuty od 17. dubna 2029),
• naznačuje, že odděleně sbírané textilie a obuv se již při jejich sběru považují za odpad,
• upřesňuje, že použité textilie a obuv, které jsou přímo odborně posouzeny jako vhodné k opětovnému použití na sběrném místě provozovatelem zařízení pro opětovné použití nebo subjekty sociální ekonomiky se nepovažují za odpad,
• ukládá členským státům povinnost zajistit, aby organizace odpovědnosti výrobců každoročně podávaly zprávy příslušným orgánům a požaduje, aby Komise změnila prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/1004 a (EU) 2021/19 s cílem stanovit společné harmonogramy podávání zpráv a harmonizované formáty údajů pro tyto zprávy.