Dohoda o Evropském hospodářském prostoru

KLÍČOVÉ BODY

Oblast působnosti

• Kromě čtyř oblastí „volnosti“ (tedy volného pohybu zboží, kapitálu, služeb a osob) a určitých aspektů jiných souvisejících oblastí politiky (jako je vzdělávání, výzkum, sociální věci, ochrana spotřebitele, právo společností a životní prostředí) dohoda zahrnuje pravidla hospodářské soutěže a státní podpory.
• Občanům, pracovníkům a podnikům ze tří zemí ESVO dohoda zaručuje v rámci jednotného trhu EU stejná práva a povinnosti. Občané, pracovníci a podniky EU mají ve třech zemích ESVO podobná práva a povinnosti.
• Dohoda se nevztahuje na tyto oblasti politiky:
  • společná zemědělská a rybářská politika (ačkoli obsahuje zmínky o obchodování s rybami a zemědělskými produkty),
  • celní unie,
  • obchodní politika,
  • spravedlnost a vnitřní věci (i když tři země ESVO patřící do EHP jsou součástí schengenské dohody – která odstranila kontroly na vnitřních hranicích mezi signatářskými zeměmi),
  • společná zahraniční a bezpečnostní politika,
  • přímé a nepřímé daně,
  • hospodářská a měnová unie.

Společné orgány

Na základě dohody bylo vytvořeno několik společných orgánů EHP, které do značné míry odrážejí instituce EU:

• Smíšený výbor EHS se schází pravidelně a přijímá rozhodnutí – na základě konsensu – ohledně začlenění právních předpisů EU do dohody o EHP. Stranu EU zastupuje Evropská komise (Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a další útvary) a ESVO zastupují velvyslanci tří zemí ESVO.
• Radu EHP tvoří členové Rady Evropské unie a Komise (zastoupené ESVČ a dalšími útvary) a také ministři zahraničních věcí tří zemí ESVO, které jsou členy EHP. Rada se schází dvakrát ročně s cílem definovat strategické řízení dohody a pokyny pro Smíšený výbor EHS.
• Poradní výbor EHP je tvořen členy Evropského hospodářského a sociálního výboru a členy Poradního výboru ESVO.
• Společný parlamentní výbor EHP se skládá z členů Evropského parlamentu a členů vnitrostátních parlamentů tří zemí ESVO. Nepodílí se rozhodování, ale monitoruje a zkoumá politiky a rozhodnutí EU související s EHP.

Dále:

• Kontrolní úřad ESVO zajišťuje, aby Island, Lichtenštejnsko a Norsko dodržovaly své povinnosti na základě dohody o EHP; podobnou úlohu má Evropská komise vzhledem k zemím EU,
• Soud ESVO rozhoduje o žalobách podaných Kontrolním úřadem ESVO proti zemi ESVO kvůli provádění, používání nebo interpretaci pravidel EHP, stejně jako to v případě zemí EU provádí Soudní dvůr EU.

Jak se právní předpisy EU stávají právními předpisy EHP?

• Země ESVO nejsou formálně zapojeny do procesu tvorby právních předpisů EU. Mohou se však podílet na přípravě a předkládat své připomínky.
• Když EU přijme právní předpis, tři země ESVO posoudí, zda příslušný akt souvisí s EHP. Pokud všechny tři země dojdou k závěru, že souvisí, pak sekretariát ESVO připraví návrh rozhodnutí Smíšeného výboru vzhledem ke změně dohody EHP.
• Komise pak návrh rozhodnutí Smíšeného výboru přijme, nebo – obsahuje-li podstatné změny – odešle Radě ke schválení.
• Sekretariát ESVO a ESVČ se pak poradí o harmonogramu přijetí rozhodnutí ve Smíšeném výboru EHP.

Účast v programech a agenturách EU

• Tři země ESVO se podílejí na celé řadě programů a agentur EU. Je-li účast schválena, dotyčný program se začlení do dohody o EHP a země se zaváží, že budou přispívat na provozní náklady.

Finanční aspekty

Na základě dohody se členové ESVO podílejí na odstraňování hospodářských a sociálních rozdílů mezi regiony EHP – v současnosti z toho má užitek 16 zemí EU. Tyto granty EHP společně financuje Island, Lichtenštejnsko a Norsko, přičemž každá z těchto zemí přispívá podle své velikosti a bohatství.

Tři země ESVO přispívají nejen na provozní náklady programů EU, ale také na správní náklady Komise (např. kancelářské prostory, schůze atd.).