Doba řízení a doba odpočinku v odvětví silniční dopravy

KLÍČOVÉ BODY

Nařízení (ES) č. 561/2006:

• se vztahuje na silniční přepravu zboží vozidly s celkovou hmotností překračující 3,5 tuny a na silniční přepravu osob vozidly s úpravou pro přepravu více než devíti osob (včetně řidiče),
• se od 1. července 2026 vztahuje na silniční přepravu zboží v mezinárodní dopravě nebo kabotáže vozidly (včetně přívěsů nebo návěsů) s celkovou hmotností přesahující 2,5 tuny,
• se vztahuje na silniční dopravu v Evropské unii (EU) a mezi členskými státy EU, Švýcarskem a zeměmi Evropského hospodářského prostoru bez ohledu na zemi registrace vozidla.

Minimální věk

Minimální věk pomocníků řidiče a průvodčích musí být 18 let, s výjimkou určitých případů, kdy je minimální věk pomocníků řidiče v zácviku 16 let (podrobněji viz článek 5).

Pravidla o době řízení, přestávkách a době odpočinku

Podrobná pravidla jsou obsažena v článcích 6, 7, 8, 8a a 9.

• Tato pravidla zahrnují:
  • maximální denní doba řízení je 9 hodin a může být nejvýše dvakrát týdně prodloužena na 10 hodin,
  • maximální týdenní doba řízení je 56 hodin,
  • maximální celková doba řízení je 90 hodin během jakýchkoliv 2 po sobě jdoucích týdnů,
  • po 4,5 hodinách řízení musí mít řidič nepřerušenou přestávku nejméně 45 minut, pokud mu nezačíná doba odpočinku,
  • minimální denní doba odpočinku je 11 hodin a může být snížena na 9 hodin nanejvýš třikrát během kterýchkoliv dvou týdenních dob odpočinku,
  • běžná týdenní doba odpočinku je minimálně 45 hodin a zkrácená týdenní doba odpočinku je minimálně 24 hodin.
• Pokud jde o řidiče turistických autobusů, zavádí pozměňující nařízení (EU) 2024/1258 určitou flexibilitu s ohledem na přestávky a doby odpočinku pro profesionální řidiče zapojené do příležitostné přepravy cestujících na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Tato flexibilita nemění současná pravidla pro celkové minimální přestávky, maximální dobu řízení za den a týden, maximální čtrnáctidenní dobu řízení a maximální pracovní dobu v souladu s platnými právními předpisy. Tito řidiči mohou rozdělit své povinné přestávky do dvou o délce nejméně 15 minut, přičemž musí být dodržována celková minimální přestávka o délce 45 minut. Denní dobu odpočinku mohou odložit o jednu hodinu, pokud celková doba řízení za tento den nepřekročila sedm hodin a pokud je tato možnost využita pouze jednou během cesty s dobou trvání nejméně šesti dní nebo dvakrát v případě cesty trvající nejméně osm dní. Také mohou odložit týdenní dobu odpočinku až o dvanáct po sobě následujících dnů po předchozí běžné týdenní době odpočinku.
• Dopravní společnosti musí práci řidičů zorganizovat tak, aby se řidiči mohli v průběhu každých čtyř po sobě následujících týdnů vrátit do provozovny zaměstnavatele, kde mají obvyklou základnu v členském státě, nebo do svého bydliště s cílem strávit tam nejméně jednu běžnou týdenní dobu odpočinku (nebo týdenní dobu odpočinku delší než 45 hodin jako náhradu za zkrácenou týdenní dobu odpočinku).
• Řidičům musí být umožněno strávit svůj 45hodinový týdenní odpočinek ve vhodném, genderově přizpůsobeném ubytování s náležitým vybavením pro spaní a hygienu (mimo kabinu vozidla) a náklady na toto ubytování musí hradit dopravní společnost jako zaměstnavatel.
• Běžná denní doba odpočinku a zkrácená a běžná týdenní doba odpočinku nesmí být přerušena víc než dvakrát jinými činnosti, které nepřesahují celkem jednu hodinu, pokud řidič doprovází vozidlo přepravované na trajektu nebo po železnici. Přerušení běžné denní a zkrácené týdenní doby odpočinku je možné pouze v případě řidičů, kteří mají přístup ke spací kabině, lůžku nebo lehátku v trajektu nebo vlaku. V případě běžného týdenního odpočinku je přerušení možné pouze, pokud je cesta naplánována na osm nebo více hodin a řidič má přístup ke spací kabině.
• Evropská komise přijala akt v přenesené pravomoci, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/1012, kterým se stanoví normy pro úroveň služeb v bezpečných a zabezpečených parkovacích oblastech pro řidiče a postupy pro certifikaci bezpečnosti a zabezpečení těchto oblastí.

Minimální podmínky pro provádění nařízení

• Směrnice 2006/22/ES ve znění směrnice (EU) 2020/1057 stanovuje minimální podmínky pro provádění nařízení (ES) č. 561/2006 a nařízení (EU) č. 165/2014 (viz část o tachografech níže).
• Jejím cílem je zajistit řádné uplatňování a harmonizovaný výklad předpisů v sociální oblasti v silniční dopravě prostřednictvím stanovení minimálních podmínek pro jednotné a efektivní kontroly souladu s příslušnými předpisy ze strany členských států. Tyto kontroly by měly sloužit k omezení a předcházení porušování předpisů.
• Požaduje, aby členské státy zavedly systém hodnocení rizika pro dopravní společnosti založený na relativním počtu a závažnosti porušení předpisů, kterých se daná společnost dopustila. Společnosti s vysokým hodnocením rizika musí být kontrolovány podrobněji a častěji.

Tachografy

• Podle nařízení (EU) č. 165/2014 (viz přehled) musí být tachografy namontovány ve všech vozidlech nad 3,5 tuny přepravujících zboží po silnici a ve vozidlech, která mohou převážet více než 9 osob (včetně řidiče), a to s několika výjimkami. Ode dne 1. července 2026 musí být tachografy namontovány ve vozidlech nad 2,5 tuny zapojených do mezinárodní silniční dopravy nebo kabotáže.
• Technologie tachografů se nejprve vyvinula z analogových na digitální a potom z digitálních na pokročilejší digitální, tedy inteligentní.
• Nařízení (EU) č. 165/2014 zavádí pravidla pro inteligentní tachografy – novou generaci palubních zařízení pro prosazování právních předpisů EU o dobách řízení a odpočinku profesionálních řidičů. Inteligentní tachografy verze 1 jsou povinné ve všech nových vozidlech registrovaných po 15. červnu 2019 a verze 2 po 21. srpnu 2023. Inteligentní tachografy zajišťují automatické zaznamenávání doby řízení, přestávek a doby odpočinku, jakož i doby pracovní pohotovosti a jinou práci řidiče, a to pomocí určování polohy pomocí družic. Měly by přispět k lepšímu dodržování nařízení a včasnému odhalování možných zneužití nebo podvodů.
• Pro účely silničních kontrol podle pozměňujícího nařízení (EU) 2024/1258 platí, že než bude k dispozici digitální jízdní list, měli by řidiči ve vozidle přepravovat papírové nebo elektronické kopie vyplněných jízdních listů, které se vztahují na předchozích 28 dnů, a od 31. prosince 2024 kopie těch jízdních listů, které se vztahují na předchozích 56 dnů. Komise posoudí možnosti digitalizace jízdního listu do 31. prosince 2026.
• Pozměňující nařízení (EU) 2024/1258 povoluje členskému státu oprávnit příslušné orgány k ukládání sankcí dopravci nebo řidiči za porušení nařízení (EU) č. 165/2014 (dosud výhradně nařízení (ES) č. 561/2006), které bylo zjištěno na jeho území a za něž dosud nebyla uložena sankce, i když k tomuto porušení došlo na území jiného členského státu nebo země mimo EU.