Společné prohlášení o cílech a zásadách humanitární pomoci EU
Cílem humanitární pomoci EU je na základě potřeb poskytovat nouzovou reakci zaměřenou na ochranu životů, předcházet lidskému utrpení a zmírňovat ho v krizových situacích způsobených lidmi nebo přírodními katastrofami.
Humanitární pomoc EU je v souladu s konsenzem poskytována prostřednictvím provádějících partnerů, například systému OSN, hnutí Červeného kříže / Červeného půlměsíce a nevládních organizací.
EU a země EU jsou jako celek největšími dárci mezinárodní veřejné humanitární pomoci na světě. Jejich činnosti se vzájemně doplňují a posilují a jsou prováděny v úzké spolupráci s mezinárodními a místními aktéry.
Humanitární pomoc vychází ze základních humanitárních zásad lidskosti1, neutrality2, nestrannosti3 a nezávislosti4.
EU je také odhodlána dodržovat zásady mezinárodního práva, zejména pak mezinárodního humanitárního práva, lidských práv a uprchlického práva.
Provádění humanitární pomoci se mezi jednotlivými zeměmi EU může lišit, nicméně dárci z EU si kladou za cíl zlepšení postupů v oblasti dárcovství a také nutnost dodržovat zásady a osvědčené postupy humanitární pomoci, zejména v kontextu s iniciativou řádné humanitární dárcovství, neformálním mezinárodním dárcovským fórem a sítí.
Humanitární pomoc EU musí být v souladu také s dalšími politikami, aby bylo možné zajistit hladký přechod po krizi a zohlednit hledisko rovnosti žen a mužů a rozdílné potřeby místních obyvatel.
EU podporuje koordinační úlohu Organizace spojených národů a větší globální kapacitu pro reagování na humanitární krize.
Akce humanitární pomoci EU musí být založeny na:
Humanitární pomoc EU musí být přidělována transparentním způsobem na základě určených potřeb a zranitelnosti osob.
Konsenzus stanoví, kdy a jak lze v rámci humanitární reakce využít civilní ochranu a ve výjimečných případech i jako poslední možnost vojenské prostředky a schopnosti.
EU uznává, že humanitární akce je kolektivní odpovědností na mezinárodní úrovni, a proto přispívá k rozvoji kolektivní globální kapacity pro reagování na krize a podporuje reformu humanitárního systému vedeného OSN ve spolupráci s ostatními humanitárními aktéry a dárci.
Kromě toho, vzhledem k rostoucí potřebě humanitární pomoci, je důležité posilovat a diverzifikovat financování a zvyšovat jeho předvídatelnost, pružnost a strategickou koordinaci.
Současně s akcemi v případě nouze, které se zahajují v okamžiku vypuknutí krize, se EU zavazuje spolupracovat na snižování rizik a zranitelnosti a na lepší připravenosti lidí na přírodní katastrofy, a to na místní, regionální a vnitrostátní úrovni na základě rámce pro činnost z Hyogo (který v březnu 2015 nahradil Rámec pro snižování rizika katastrof na roky 2015–2030 ze Sendaje).
EU rovněž podporuje přechod, urychlenou obnovu a rozvoj, zejména lepším propojením pomoci, obnovy a rozvoje (LRRD).
Konsenzus potvrzuje, že EU má komparativní výhodu a přidanou hodnotu, pokud jde o zvyšování doplňkovosti mezi humanitárními dárci EU a s mezinárodními dárci. To se děje díky globální síti odborníků EU; úloze při zajišťování politické soudržnosti a podpoře osvědčených postupů v humanitární oblasti; pružnosti při zasahování v politicky citlivých oblastech a díky její schopnosti podporovat koordinaci. Evropská komise je sama odhodlána uplatňovat zásady a osvědčené postupy řádného dárcovství ve svých politikách a činnostech.
EU přijala na roky 2008–2013 akční plán, kterým se řídí spolupráce mezi Komisí a zeměmi EU na základě přístupu zaměřeného na kvalitní pomoc. Provádění bylo v roce 2010 přezkoumáno střednědobým přezkumem a vyhodnoceno nezávislým hodnocením provedeným v roce 2014. Hodnocení potvrdilo platnost konsenzu a doporučilo jeho provádění v novém rámci. Plán provádění přijatý v listopadu 2015 bude sloužit po dobu 18 měsíců a bude se soustředit na humanitární činnosti a účinnost podle zásad.
Více informací najdete na:
Společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropském parlamentu a Evropské komisi (Úř. věst. C 25, , s. 1–12).
Poslední aktualizace